#1
alto_textblock
#1
1900.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy
tanní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administaaci
na něsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80
#3
alto_textblock
#3
V Praze, ve čtvrtek dne 9. srpna.
#4
alto_textblock
#4
NARUDNÍ LISTY.
#5
alto_textblock
#5
K číslu 218.
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 3u
#6
alto_textblock
#6
Předplacení
a inseräty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#7
alto_textblock
#7
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 9. srpna. Konečně jest od-
haleno veliké tajemství, jakým progra-
mem a jakými prostředky chce
vláda dra. Körbra pomoci par-
lamentu na nohy. Plány a úmysly
vlády dle dnešního článku »Fremdenblattu«
dají se vysloviti dvěma slovy: — Nedě-
lati nic. List ten píše:
V Rátótu nestala se žádná vel ká
událost. Diskusi o politické situaci se oba
ministrpresidenti zajisté nevyhnuli, avšak
prospěšnějším, než všechny zbytečné konjun-
ktury a bezpodstatné domněnky bylo by,
kdyby se ukázala ochota, zabývati se ko-
nečně otázkou uzdravení parlamentu. Z venku
nemůže býti vneseno do zastupitelstva lidu
uzdravení. S potěšením bychom uvítali,
kdyby to poznání si prorazilo cestu, nebot
nejpovolanějším lékařem parlamentu jesta
zůstane — parlament sá m.
Z Vídně, 9. srpna. Peštský ma-
gistrát vrátil jak známo magi-
strátu vídeňskému jako nevyří-
zený přípis, na němž byla Pešť ozna-
čena slovem »Ofen-Pest«. Vídeňská městská
rada usnesla se včera přes sdělení magi
strátu peštského, že nadále nebude přijímati
dopisy adresované jinak nežli »Budapeste,
přejíti k jednacímu pořadu. V odůvodnění to-
hoto usnesení se praví, že označení »Ofen Pest-
není libovolné, nýbrž historické ně-
mecké jméno, kdežto »Budapest« užívá se
teprve od několika desítiletí. Zároveň se po-
ukazuje k tomu, že magistrát peštský na-
zývá Vídeň ve přípisech svých jménem na
celém světě nesrozumitelným a neznámým
»Bécs«
Z Vídně, 9. srpna. »Neue Freie
Presse« vyslovuje domněnku, že říšská
rada nebude svolána již v druhé polovině
září, nýbrž teprve počátkem října. O ter-
mínu svolání parlamentu prý se ještě vláda
nerozhodla.
Ze Lvova, 8. srpna. Důvěrná
schůze poslanců a důvěrníků polské
strany demokratické usnesla se vzhle-
dem na doplňovací zemské volby.
jež se budou konati dne 4. září, svolati
všeobecný sjezd demokratů celé
země na 22. srpna do Lvova.
Z Berlína, 9. srpna. Zamýšlená ce-
sta carských manželů do Kodaně
byla z politických důvodů odložena. Do
Kodaně přijede jen carevna vdova.
#8
alto_textblock
#8
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 9. srpna. (C.-B.) Úřadní lis
uveřejňuje nařízení ministerstva kultu a vy-
učování ze dne 1. srpna 1900, jímž se čá-
stečně mění a doplňují předpisy
o studiu a zkouškách pro ex-
perty potravin.
#9
alto_textblock
#9
Z Pešti, 8. srpna. (C.-B.) Státní ta-
jemník Gromon, který oznámil císaři
úmrtí Szlávy, obdržel z Išlu tento te-
legram: »Jeho c. a k. apoštolské Veličenstvo
zmocňuje Vaši Excellenci vysloviti pozůsta-
lým po strážci koruny šl. Szlávovi nej-
vyšší upřímnou účast. Hr. Paar«.
Za vládu zúčastní se pohřbu státní ta-
jemník Gromon. Dále dostaví se na po-
hřeb důstojník a šestnáct mužů korunní
stráže.
Z Londýna, 8. srpna. (C.-B.) Trůnní
řeč, kterou byl dnes parlament uzavřen, na-
zývá poměr Anglie k evropským velmocem
a Americe trvale příznivým. Chválí udatnost
a vysoký stupeň výcviku u vojska, vyslaného
do jižní Afriky a projevuje naději, že annexí
svobodného státu oranžského bude učiněn
první krok ku sjednocení jednotlivých kmenů
pod spravedlivou a nestrannou správu, která
všem národům postupem času zajistí rovné
právo a výsady.
V řeči trůnní je dále zmínka o útoku
povstalců čínských na britské a jiná vyslane-
ctva v Pekině.
Jsou obavy, že mnoho příslušníků vy-
slanectev bylo povražděno. Královna a jej
spojenci nasadí prý vše, by pachatele tohoto
bezpříkladného zločinu stihl zasloužený trest.
Značné množství britského a indického voj-
ska bylo posláno k ochraně evropských
zájmů do Číny a anglické loďstvo v tamních
vodách bylo sesíleno.
Posléze ukazuje se na výpravu proti
Ašantům a na hlad v Indii, načež trůnní
řeč zabývá se vnitřními záležitostmi.
#10
alto_textblock
#10
Boj o českou obec ve Slezsku.
V Mor. Ostravě, 7. srpna.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Malé Kunčice, česká obec v těšínském
Slezsku, ležící v uhelném revíru ostravském,
uhájila navzdor neslýchanému násilí, jež velko-
kapitál páchal na voličích, při dnešních volbách
opětně svého českého rázu.
Z 12 členů výboru zvoleno 7 Čechů a5
Němců.
Volby tyto provedeny byly za poměrů zcela
mimořádných, jakých bychom v ústavním státě
hledati si ani netroufali.
Násilí, úskoky, vyhrůžky a pod. měly Malé
Kunčice, které čítají mezi 4000 o by
vateli jenom 50 Němců a renegátů,
přivésti pod nadvládu německou.
Jest zhola neuvěřitelno, že tato zdrcující
většina musila napjati všechny síly, že jedno-
tliví voliči musili vydati všanc svoji existenci,
aby zdolali aspoň částečně, přímo mikroskopi-
ckou menšinu protivnou.
Na naší straně ovšem stáli poctiví čeští
voliči, při nichž jsou sebevědomí a česť, kdežto
protivná strana měla za sebou velkokapitál,
čítající do set millionů a čiré násilí.
#11
alto_textblock
#11
Obecní volby v Malých Kunčicích, jak už
několikráte jsme napsali, provedeny po prvé již
18. června t. r. byly však na protest, podaný
poraženou stranou renegátskou, zemskou vládou
slezskou zrušeny, s rychlostí velmi nápadnou,
a nařízeny volby nové, které ustanoveny na
dnešní den.
Při prvých volbách domnívala se německo-
renegátská menšina, že projde beze všeho dal-
šiho přičinění, bez námahy.
Než zmílila se velmi. V III. i II. sboru
zvoleni velkou většinou kandidáti čeští a ve
sboru I. zvoleni 3 Němci a 1 našinec.
Proto vrhla se poražená strana se zuřivostí
zrovna sběsilou při druhých volbách na české
voliče, aby donutila je vyhrůžkami voliti kan-
didáty strany t. zv. německé.
V Malých Kunčicích jest četně voličů, kteří
pracují v železárnách vítkovických. Tito voláni
byli ku svým představeným a tam jim pod ztrá-
tou práce a okamžitého vyhnání nařízeno vo-
liti kandidáty německé.
Za takových okolností je přirozeno, že česká
strana chovala veliké obavy nejen o II. sbor,
leč i o III.
Máme zjištěna jména jednotlivých inženýrů
a zřízenců ve vítkovických železárnách, kteří
vyhrožovali voličům vyhnáním z práce, nebu-
dou-li voliti kandidáty německé.
Ředitelství závodů těch vyslalo docela tři
své zřízence do volební síně, aby kontrolovali,
kdo voliti bude se stranou českou, po případě
aby i v posledním okamžiku ještě působili na
podřízené sobě voliče.
Ale nepomohlo to nie! Našla se celá řad
statečných voličů, kteří ani tímto nejkrajnějším
terrorem nedali se odstrašiti, nedbali výhrůžek
a vykonali svoji občanskou povinnost, jak ká-
zala jim to čest.
Volba měla počíti již o 7. hodině ranní.
Voliči sešli se na dobu tu, než s početím volby
stále odkládáno odstupujícími renegáty, se sta-
rostou dosavadním Petrem v čele, takže zapo-
čato až o 1310. hod.
Nápadno bylo všem, že ku této druhé
volbě nedostavil sevládní komisař,
jako ku prvé, kdy dalo se očekávati, že vše
projde hladce, a naopak nyní, že dojde nej-
méně ku ostrým potýčkám o jednotlivé voliče. Ná-
padnější to bylo tím více, ježto celý kraj dávno
věděl, jaké násilí Jpáchají vítkovické železárny
na českých voličích a jest jisto, že i politi-
ckému úřadu ve Fryštátě to bylo známo.
Ve III. sboru docílili čeští kandidáti
64 hlasů, protivní 42. Ve sboru druhém zvo-
leni 2 našinci a 2 Němci. Ve sboru I. jeden
našinec a 3 Němci.
Když konečný výsledek byl o 127. hod. večer
oznámen, vypuklo shromážděné ve volební míst-
nosti obecenstvo, které sešlo se sem nejen
z osady, leč i z celého okofí, v jásot.
Tím Malé Kunčice jsou opět zachráněny
národu, dnešním dnem podán důkaz, že naše
#12
alto_textblock
#12
FEUILLETON.
#13
alto_textblock
#13
»Když slavíci tlouklí.«
#14
alto_textblock
#14
Slunko již zašlo za hory — a jen záplava
červánků zlatými třásněmi zdobí horizont. Všude
vůkol zavládají klid a posvátné ticho. Den
parný se nachýlil, aby utonul v nekonečném
moři času a se soumrakem blíží se aby jej
vystřídala vlažná noc.
Květy, prv horkem zemdlené, občerstveny
blahodárnou vláhou padající rosy, zvedají své
pestré kalíšky a dýchají do okolí opojnou vůni
Z dědiny tam u lesů s věže kostelíčka
tklivými tóny zvonek zve k modlitbě »Zdrávas
Maria«.
Avšak co to, slyš, tam ze stráně dolétlti
k sluchu hlas opeřence kéhos, teď zase druhý
#15
alto_textblock
#15
třoti, vždy mocněji a jasněji, a již jde to ce-
lým sborem — toť tlukot slavičí. Klokotají, co
jim hrdélka stačí, ty svoje písně, plné kouzla,
lásky a šťastného míru.
Na vrchu nad strání pod lípami u božích
muk, o podstavec opřena, stojí dívka. Tělo vna-
dami kypící; krásná hlava tone v záplavě ka-
deří zlatého vlasu a zarosené hnědé lanní oko
její upjatě hledí ve tvář Ukřižovaného, jakoby
tam radu a útěchu v tu chvíli hledalo. Hrud
bouřlivě se dme, jakoby rozskočit se mělaa
nozdry chvatně lapají po vzduchu.
Na lávce u ní sedí nachýlen mladý muž,
s hlavou kleslou; ruce jeho vyhublé tisknou
křečovitě její bílou ruku a rty s horečnou ná-
mahou, sotva že polohlasem hovoří:
»Annuše drahá — miláčku, hleď, já vím,
že zemru, smrti rozšklebená tvář již na mne
hledí a zve ve své chřestivé, kostnaté objetí
— já musil za tebou až sem do dáli, kam
#16
alto_textblock
#16
jsi mi odešla. Promiň, duše drahá, odpusť, že
jsem tenkrát, nechtěje, ti ublížil! Věř, nebylo
zlého úmyslu v mysli mé při tom, co řekl jsem,
vždyť měl jsem a mám tě tak rád — tak rád
— Annuško !«
A dívka bez hlesu nepohnutě zírá na kříž,
zorničky rozšířené a tělo jakoby z kamene.
S napjetím všech sil vztýčil se mladý muž,
leč v zápětí, jako podťatý kmen klesá k nohám
dívčiným — mocným záchvatem kašle proud
krve vyřinul se z jeho úst a ruka smrti doko-
nala svoje zhoubné dílo.
V tom měsíc vyplul nad lesy. S okem vy-
třeštěným klečí dívka a zírá v zsinalou tvář
mrtvoly. »Vše ztraceno, vše zmařeno!« Pozdě
— pozdě již, ale přec, šeptají zatvrzelé rty její
slova odpuštění . .. . a ve stráni slavík pěje
svoji píseň lásky — píseň míru, dále . ..
MUC. Boh. Švanda.