#1
alto_textblock
#1
1900.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí s
v Praze
v administrací
na mněsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Pošton:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v úterý dne 7. srpna.
#5
alto_textblock
#5
JDNl
#7
alto_textblock
#7
K číslu 216.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3u.
#8
alto_textblock
#8
Předplaceni
a inseráty.
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 7. srpna. »Neues Wiener
Journal« uveřejňuje rozmluvu s čel-
ným politikem uherským o ná-
vštěvě ministrpresidenta šl. dra.
Körbra v Ratotu. Praví se v ní:
K mému dotazu zdali v Ratotu se stala
důležitá usnesení, dostalo se mně odpovědi,
že o důležitých usneseních nyní nemůže
býti řeči, neboť co zvláště důležitého by
mohlo býti ujednáno, když Uhrám vlastně
po rakouských parlamentních poměrech ni-
čeho není. Známe přece zdrželivost, kterou
ministrpresident Szel! k rakouským pomě-
rům vůbec zachovává. (9)
Co Uhersko v první řadě zajímá, jest
vyrovnání. Však právě ve příčině tohoto ne-
může nastoupiti nyní žádná změna
neboť vyrovnaní jest Szellovou formulkou až
do r. 1903 zajištěno.
Co se týká sympatií nebo anti-
patií uherského ministrpresidenta k něme-
ckým stranám, vědí jeho přátelé zcela dobře,
že sympatisuje s Němei, že si také
přeje, aby nesváry mezi Němci přestaly a
aby vidě) Němce v táboře majo-
rity. Prakticky použíti těchto sympatif však
nemůže. Každý vážný politik pochopí, že mu
jako uherskému ministrpresidentovi jest ne-
možno politicky nebo dokonce diplomaticky
intervenovati ve prospěch Něme
v Rakousku.
Jest ostatně samozřejmo, že oba stát-
níci v Rátótu také mluvili o politických otá-
zkách. K těm patří především úmluv
o slavnosti 70. narozenin císa-
řových, v čemž obě vlády hodlají postu-
povati společně.
Druhým předmětem bylo bezpochyby
rokování, jak by se mohlo zabrá-
niti třenicím mezi rakouským
a uherskými průmyslníky a Szel
projevil bezpochyby přání, aby rakouské ob-
chodní komory neprováděly vždycky proti-
uherskou politiku.
Oba ministrpresidenti ode
berou se nyní do Išlu, kdež bude
učinéno rozhodnutí, jestliže vůbec jaké roz-
hodnutí se stane již ted
#10
alto_textblock
#10
Jak se dovídám, vyhradil si pry
rakouský ministrpresident dr
Körber své konečné rozhodnut
na polovici září, kdy říšská rada bude
svolána a zároveň učiněn poslední po-
kus parlament učiniti práce schopným. Ne-
podaří-li se tento pokus, zůstane ještě pořád
rozpuštění poslanecké sněmovny
a nové volby jako prostředek. Ministrpresi-
dent Szell může tudíž klídně vyčkati dal-
šího rozvoje věcí v Rakousku.
Z Vídně, 7. srpna. »Neue Freie
Presse« sděluje, že po zasedání říš-
ské rady, jež se sejde koncem září, bu-
dou teprve svolány sněmy zem-
ské, aby se jim poskytla příležitost usnésti
se o známém zákoně stran přirážek zem-
ských k dani z lihu. Zemské sněmy dolno-
rakouský a český mají mimo to vyří
diti rozpočet.
Z Vídně, 7, srpna. Jedna zdejší korre-
spondence sděluje, že v nejbližší době
budou ženy připuštěny kestudiu
mediciny a pharmacie na rakou
ských universitách. Nejvyšší zdra-
votní rada usnesla se v zásadě pro připu-
štění žen k tomuto studiu. Příslušný zákon
bude prý publikován v říšském zákonníku
září. Lze prý také očekávati připuštění žen
ke studiu právnickému.
Z Bernu, 7. srpna. V Paříži bude
se konati ve dnech 19. až 24. září mezi-
národní anarchistický kongres.
#11
alto_textblock
#11
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 7. srpna. (C.-B.) Ministr ob-
chodu jmenoval poštovního kontrolora Karla
Helwina v Podmoklech vrchním poštovním
kontrolorem tamtéž.
#12
alto_textblock
#12
Smrt krále italského Humbertal.
Z Říma, 6. srpna (C.-B.) Stálo se ko-
nečné rozhodnutí, že pohřební průvod krále
Humberta bude se ubírati těmito uli-
cemi a náměstími: Piazza di Termini, Via
nazionale, Piazza Venezia, Via del Corso,
Via Fontanella Borghese, Via di Rippeta,
Via dela Serofa, Piazza Luigi del Creszenzi,
Pantheon.
#13
alto_textblock
#13
Z Říma, 6. srpna. (C.-B.) Rakev krále
Humberta bude pokryta praporem krá-
lovského námořnictva.
Z Říma, 6. srpna. (C.-B.) Ministr-
president Saracco ve své řeči pravil:
V osobě krále Humberta mělo býti za-
saženo celé státní řízení. Král Humbert
padl jako mučenník. (Hlučný souhlas.) Nyní
jest povinností autority hájiti se proti svým
nepřátelům. Vláda zná své povinnosti vůči
zemi a civilisovanému světu a jest si jista,
že bude moci počítati na podporu senátu
a přispění parlamentu, o něž vřelými slovy
žádá! (Trvalý živý souhlas.)
Z Říma, 6. srpna. (Č.-B.) »Tribuna«
ujišťuje, že soudy už znají téměř celou
organisaci spiknutí. Všechny dosud
zatčené osoby jsou ve spiknutí zapleteny.
Kdyby mohlo býti zatčeno individuum, jež
bylo v Monze s Bressim viděno, bylo
by předběžné vyšetřování do týdne skončeno.
Všichni zatčení zachovávají mlčení. Doufá
se však, že vše bude odhaleno. Po-
tvrzuje se, že Malatessa byl duší
spiknutí.
Z Říma, 6. srpna. (C.-B.) Rumunský
ministr války Lahováry přijel sem s po-
ručíkem Ghikou. Setnina pěchoty vytáhla
s praporem a hudbou hostu vstříc. Tímže
vlakem přibyli zvláštní poslové sultánovi,
Turkan paša a generál Gisra a
byli uvítáni personálem tureckého vyslanectva.
Z Monzy, 6. srpna. (C.-B.) Dnes byl
personálu královského paláce povolen pří-
stup k mrtvole králově. Jak se ujišťuje, ode-
bere se královna-vdova Margherita po
pohřbu do Benátek, kde pobude nějaký čas,
načež přesídlí se na dobro zase do Říma.
Z Říma, 7. srpna. »Tribuna« sdělujez
Milána, že se tam vyskytlo odůvodněné pode-
zření, že onen rusý mladík, který byl ve spo-
lečnosti Bressiově vídán, je vlastně žena.
Jeho zvláštní chování a snaha zastříti svůj ob-
ličej, prý podezřen to valně odůvodňují.
Ze Záhřeba, 7. srpna. Včera odpoledne
byl zde zatčen italský cihlářský dělník Ci-
ridio. Mluvil velice zuřivé řeči proti monar-
chům a schvaloval zavraždění krále Hum-
berta. Večer se ve své cele oběsil.
#14
alto_textblock
#14
FEUILLETON.
#15
alto_textblock
#15
t.
Z myšlenek prostého člověka sděluje K. L. Fus.
#16
alto_textblock
#16
Zrovna jsem se opájel krásami svého prv
ního rodinného bytu. Vzpomínám na okamžiky.
kdy před našimi okny stanul nábytkový vůz.
jenž sám o sobě budí ve mně dojem příšerno-
sti, a kdy několik silných paží jalo se skládat
veliká, v plátně balená jakási tělesa, z nichž za
okamžik vyklubávaly se bohaté ozdoby nábytku
a konečně v mdlém lesku svém, jako kašťan
ze své skořápky, vylouply se uhlazené tvary
předmětů, určených pro náš byt.
Vše zdálo se mně býti obrovské proti za-
řízení mého dosavadního, chudičkého, mládene-
ckého pokoje. Almary dvoukřídlové, těžké stavby,
postele s vysokými bohatě řezaným nadhlavím,
pohovka, pružně měkká, samý květ, stůl, —
vytahovák — že jsem se až polekal, budu-li
moci ze svých prostředků vyplniti jeho rozsáhlou
plochu
Až ulekaně obhlížel jsem vše to, co mělo
nyní býti mým, sloužiti mé potřebě a mému
pohodlí.
A když tak vzpomínám, zdá se mně, že
mne jakýsi pocit úzkosti přemáhal, ano že jsem
i několikrát povzdychl vida, že útroby vozu
jsou jaksi nevyčerpatelny ve svých zásobách.
A nemohl jsem dosti domysliti, člověk že by
ku svému štéstí na té hroudě chudé země tolik
těch věcí potřeboval . . .
#17
alto_textblock
#17
Úžas můj vzrostl plnou měrou už tenkrát.
kdy skloněn nad bednami pomáhal jsem vy-
prazdňovati jich obsah. Těžké, stuhami ovinuté
skladky prádla, ubrusů, ručníků, kapesníků,
serviett, uměle vyšívaných běhounů a jiných
tretek mimo prádlo ložní, o jehož soupravě ani
zmiňovati se nehodlám. Pak přišly na řadu
bedny s peřinami, které jen se zdouvaly pocí-
tivše volnost svou a kynuly přes okraje svého
obalu. A co dál, podrobně ani líčiti se nedá :
náčiní stolní pro potřebu a pro slavnostní ho-
stiny, příbory kávové a čajové, nádobky nej-
různějších tvarů a ozdob — pak bedna skla-
láhve, podnosy, džbány, sklenic a sklínek ne-
spočetná řada, že obával jsem se i každého
silnějšího nárazu a zvonítého zvuku, jenž každé
chvíle mne rozrušoval.
»K čemu to?« vyrazil jsem několikrát
ze sebe.
»To všecko musí být,« zněla odpověd
— a aniž bych se ženy svojí tázal, proč že to
musí být, byl jsem v duchu přesvědčen, že
jinak ani být nemůže a že je přirozeno, to vše
že musí být, třeba že uminili jsme sobě, že
budeme žíti svému štěstí sami, že nebudeme
zváti hostí a že zařídíme sobě domácnost útul-
nou, zcela prostou, ale v ní že tím bohatějí za-
ložíme svoje štěstí.
Ani jsem nstušil, čeho je potřebí ku štěstí
člověka.
Když jsme pak vše urovnali, upravili, vy-
zdobili, když jsme usedli na pohovku, sklonili
k sobě hlavy a zadumali se nad svojí čistou,
úhlednou domácnůstkou, jakoby nové, nepoznané
#18
alto_textblock
#18
štěstí mne bylo náhle zalilo, štěstí provázené
jakousi neurčitou úzkostí a blaživým steskem.
Vzpomínal jsem na chudičká léta svých
studií, na prosté pokojíky, jež jsem obýval, na
svůj malý stůl plný knih a na nízkou, prostou
lampu, u níž se mně tak spokojeně sedalo,
i na všecko své náčiní. Byla to výbava, s ja-
kou matička moje do světa mne vypravila : dvě
sklenice, na vodu a čaj, z nichž prvější, byli-li
hosté, rovněž za čajový příbor jsem používal,
na tu jedinou cínovou lžičku, o niž jsem se
s hostem dělil, na to vše vzpomínal jsems
láskou a stajenými slzami. Dojem krásy a ště-
stí působil na mne svojí měkkou, uvolňující
mocí . ..
A teď? Kam pohlednu, samý koberec, po-
krývka, záclona, stěny jedna ozdoba, kamna
jako oltáře, a pocit ostychu jakoby ve mně
rostl a jakobych pociťoval nevolnost . ..
Ale blaze se nám tu žije. Naučil jsem se
býti hladkým a šetrným ku všemu svému okolí,
celé chování moje stalo se, tak aspoň zdá se
mně, úměrnějším, hebkost bydlení jakoby se
dotýkala i samé mojí duše.
A přece mne tu něco tísní a něco schází:
snad kus té bývalé tvrdosti, jež zírala ze všech
koutů mých pokojíků, ale zírala tak nějak
měkce; snad kus krásně dojemného vědomí,
že strádám. Pro co? To nevěděl jsem; snad
proto, abych se někdy měkce uložil. Teď jsem
u cíle a toužím nazpět, chtěl bych strádati dál.
Nádhera, koberce, nábytek jako samé malé
oltáře, na oknech záclony jako pavučiny. Ale
— ach ! — do oken padá prach, nutno je za-