ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 98512470-909e-11dd-b0ed-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 77
#1 alto_textblock #1
Strana 4
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
14. prosince 1913. Číslo 342.
#4 alto_textblock #4
sentačním mužstvem norským, sehraný v Moskvě
#5 alto_textblock #5
Sportovní věstník.
#6 alto_textblock #6
:1)
#7 alto_textblock #7
Nuže k dílu! Smiřovací akce Maďarského svazu dopadla tak, jak bylo lze očekávati. Videňáci ve svém bez- mezném precisování sebe a vynášení do oblak všeho, co kultura „Kaiserstadtu“ zrodila (ta iro- nie: kultura, z dobré třetiny českou dlaní a z če- ské kapsy zbudovanál), a priori zamitli každou základnu vyjednávání, která by zabezpečovala jakousi rovnoprávnost národa českého s národem německým (přesněji řečeno: vídeňsko-německým). Kdo žil nějakou dobu ve Vidni, bude se mnou v duchu slyšet ty rozbořčené řeči, plné trpkosti jeho ultraněmeckých Abelesů, Svobodů et tutti quanti, že je to vlastně nesmírná urážka, vme- tená do tváře Neumayerovi samotnému, tomuto vzácnému příznivci české školy, považuje-li někdo za spravedlivé postavití Vídni (s jejími okolními evných cená c arož spol., Praha, Huye Já e ea
#8 alto_textblock #8
Sv.-Helenská anglicků plná eume ypáže. Rudolf Míand naj- EánardLabinka, Viden, Iv., Pna Bugenstr. 52 s.
#9 alto_textblock #9
se zárukou
#10 alto_textblock #10
Z cyklistského ruchu. * Největším turistickým sdruže- ním světa jest Touring C. de France. Vzniknuv před 23 roky jako sdružení čistě cyklistické do- vedl se moudrým šířením své působnosti na všechny obory turistiky vypracovati v největší korporaci tohoto druhu v celém světě, zatím co jiné Touriny Cluby s nim současně vzniklé, které utkvěly na své původní základně, poklesly nebo úplně za- nikly. TCF má dnes 137.000 členů. Jeho generáln sekretariát v minulém správním roce přijal neméně než 97.000 dopisů; v informačních odděleních TCP bylo obslouženo 44.000 osob. Klubové knihovny po- užilo 42.000 členů. Vystavil v tomto roce 5190 triptyků. Příjem klubu byl 1.405.452 franků, vydání jen 1.095.055 franků. Důležitou složkou v povzbu- zování turistického ruchu jsou místní syadikáty pro povzbuzení turistiky; v minulém roce dal klu 169 syndikátům úhrnem 125.000 franků subvenci. Kanceláře klubové rozšířily 120.000 brožur a prů- vodců, které tyto syndikáty sestavily.
#11 alto_textblock #11
vesnicemil, kde sbíhají se nervy celé monarchie nervus rerum z Čech a nervus ssáni z Alp a z Haliče) na roveň království... pardoní, pro- vincii českou. Vždyť skládá se český národ, podle vídeňského názoru, stále jen z dělníků a z ku- chařek, jak by tedy bylo možno, aby si podával vídeňský národ. z dvou třetin ze sinekuristů, ruku o provincií, s těmito heloty mocnářstvíli
#12 alto_textblock #12
Dsl - - Sáčae , o a z ate anne- Py a r
#13 alto_textblock #13
Bicyklepolová pravidla pozměni valně bicyklepolový výbor za župy německého svazu kolařského (DRB). Podle jeho pravidel se nařizuje úder z rohu pouze tehdy, když hráč úmyslně míč zažene za vlastní brankovou čáru. Úplný převrat způsoben byl ve hře brankářově Branka byla zvýšena na 2 m 16 cm a opatřena nahoře příčnou lafkou. Mimo to branka bude opatřena sítí, aby nemohly vzniknouti pochybnosti o tom, bylo-li docíleno branky.
#14 alto_textblock #14
Nové
#15 alto_textblock #15
modely
#16 alto_textblock #16
1913
#17 alto_textblock #17
ukařství
#18 alto_textblock #18
Nedostižné výkonnostl
#19 alto_textblock #19
— firmy —
#20 alto_textblock #20
Ladislav švestka dopor. dalekostřelné, na léta trvanlivé lankasterky, flo- bertky, revolvery, BROWNINGY. Úvěruhod. osob. mírné plat. podm. aneb měs. splát. Velký cenník 80 b v pošt. znám
#21 alto_textblock #21
Sklady: V PRAZE, Joselské náměstí čislo V BENE, Llice Richarda Wagnera čislo .
#22 alto_textblock #22
Nesmírě zahanbení a s tichou, ale tklivou prosbou o prominutí, že jsme se odvážili v my- šlenkách podobné drzosti, oplakáváme opětnou ztrátu mezinárodních styků, v posledních třech letech obzvlášť želených, kloníme hříšnou hlavu a — vracíme se mezi sebel To jest okamžik. za který bychom měli být Vídni vděčni. Myslite, že Pešť a Vídeň, když přímo a ne- přímo začaly smiřovačky, chtěly našemu spor- tu přispět ku pomoci? Hle, toť jádro celé věci Na nohy chtěly pomoci svému chřadnoucímu foot- ballu, a my bychom měli ronit slzy, že jsme se nestali jeho dojnou kravou?! A na konec, když by se byly od nás něčemu přiučily, řeklo by se. ako to řikají o našem umění nebo o naší vědě kterým, žel Bohu, nebyla dopřána taková splendi solation, jako českému sportuj: že jsme ssáliz skolní německé kulturyl Jsme tedy doma a můžeme pracovat jen pro tebe... Řekněte, není-li Prozřetelnost na naší straně, a řekněte, nebyl by takový smír s Vídní vlastně darem danajjským? Tedy k dílu! Celou svou práci a všecky snahy musíme věnovali nyní jen a jediné svému spor- tu. Železnou pílí musíme v naže řady vnésti bez- vadný pořádek, železnou energií musíme z naší sportovní armády vytvořiti celek, organisaci jako nu. zkrátka jako naše Sokclstv
#23 alto_textblock #23
Vzduchoplavba. *Péjoud provedl ve čtvrtek 11. prosinee v Bucu poprvé let v kličce s cestují- cím, jímž byl redaktor „Auta“ A. Guymon, kte- rému bylo blahopřáno neméně srdečně než Pégou dovi samolnému.
#24 alto_textblock #24
Šachy. Praha. V soutěži o memoriál dra. J na Dobruského zvítězil dne 11. 1. m. A-tenm 8. klubu Dobruský nad 8. klubem Vršovice v po měru 5:3
#25 alto_textblock #25
AURN AKE
#26 alto_textblock #26
Bezventilové vozy
#27 alto_textblock #27
25/30 a 30/35 H v krátké lhůtn ke dodáni
#28 alto_textblock #28
Nákladnladodávaci VOzy 500—600 kg. zatížení vždy na skladě. Rodse zvlášte pro rychlé rozvážení zboží v městech. Nabidky, výpočty o výnosnosti zdarma, na přání předvedení nezávazně.
#29 alto_textblock #29
Ventilové vozy 24/28 a 40/45 HP kned k dodán
#30 alto_textblock #30
Liberecká továrna na automobily s. 3 I. 0., Liheree. deeaalog zadejte kanal
#31 alto_textblock #31
Ba, vskutku, v naší nynější práci nám mus být vzorem jediné Sokol, jehož kázeň a nadšení musí proniknout naše řady, abychom světu na oč mohli postavit takové zázraky těchlo ctností, jaké Sokol náš tolikrát ke cti všeho národa, vykouzlil. Můžeme býti jisti, že v tomto úsilí nám Sokolstvo brafrsky bude pomáhat, neboť tím vstoupíme na půdu, kde Sokol a sportovec budou státi a pra- covati paží vedle páže. Máme pevnou naději, že na této cestě dospějeme ještě řady společných bodů, které, bohdá, tuto součinnost vtěli v něja- kou formu organisační, která bude zárukou trvale společného postupu na půdě domácí i mezinárodní Valda.
#32 alto_textblock #32
LAURI NLEMENT L. S.
#33 alto_textblock #33
továrna automobnů
#34 alto_textblock #34
2777
#35 alto_textblock #35
v Mladé Boleslavl.
#36 alto_textblock #36
Praha. V Šachovním klubu „Do- bruský“ byl právě skončen zimní turnaj v I. H. třídě; v III. třídě odložena peslední čtyří utká- ní na dobu po vánocích. V I. třídě byl výsledek: l O. ryt. Kruliš-Randa 9. II. M. Hajn 812. IIL. K. Mi- tovský 712. IV. Dr. Vítkovský 6. V—VI. Dr. Ber- la a V. šl. Žukovský 51/4, tabulku a posudek při neseme příště. V II. třídě byl I. Blašek 91/2. II. Sva- čina 9. III. Havlik z. 1V.—V. Čermák a Kokšál 61 v III. třidě vedou Daneš. Hranička a dr. Maas. Pp. členové klubu, kteří by chtěli odebírat „Deutsches Wochenschach“ za sníženou cenu 8 (misto 14 K 50 hal.), nechť se laskavě přihlásí c nejdříve u pokladníka. Oprava. V dnešní šachové rubrice jest partii Říha-Lasker po 23. tahu bílého vložiti tahy 23..... h5xg4. 24. Kg1—g2, některé další mená chyby vzniklé tím, že nebylo možno provésti ko- rekturu, opraví si jistě čtenář sám
#37 alto_textblock #37
Automobilism
#38 alto_textblock #38
*Český klub automobilistů má pra- videlné schůze každé pondělí v klubových míst- nostech, do nichž zve naléhavě všechno členstvo
#39 alto_textblock #39
AUTOMOBILY Zn. „MARS“ 8, 12, 18, 24 HP sil. Zn. „TALA“ ventil. 20, 30, 45 H Zn. „AVALVE“ bezventil. 20, 30, 45 H
#40 alto_textblock #40
35 1 09
#41 alto_textblock #41
Ze soudní síně.
#42 alto_textblock #42
Zpronevěra v městském důchodě rakovnickém. (Před pražským soudem porotní m.- Zločin zpronevěry.) (Pokračování.)
#43 alto_textblock #43
TURIKUE s trikč. převod. dodává
#44 alto_textblock #44
Opravy prová- dějí se levné.
#45 alto_textblock #45
R. A. SMEZAL. Smíchov.
#46 alto_textblock #46
Olympijské hry. Rusko by mohlo býti vzorem Rakousku neboť nečiní nejmenších námitek proti samostat nému vystupování Finska na olympijských hrách. takže Finové i v Berlíně 1916 budou vystupovati jako samostatná národnost. Car, který ze svých prostřadků hradil náklady ruské výpravy do Štok- bolmu, jest největším příznivcem ruského olympij- ského výboru, o jehož přáních a potřebách mu re- feruje velitel tělesných husarů general Vojejkov Va všech velkých městech ruských pracují místn olympijské výbory. Moskevský výbor získal angli
#47 alto_textblock #47
Bývalý starosta města cís. r. Jos. Čermák potvrdil, že již před žalovaným Nonfriedem byls shledány v knihách, vedených účetním Hübne- rem, nepořádky. Scházel obnos 30.000 K, který byí pak po dohodě městské rady a ředitelstva spoři- telny zaúčtován jako půjčka městu, aby se zabrá- nilo runu na spořitelnu. Noníriedovi svědek dů- věřoval úplně, i jiní. Když byl podán návrh na re- visi za 10—15 let, usneseno, aby pro případ, že bude shledáno vše v pořádku a že by se revise ob- jevila jako zbytečná, navrhovatelé hradili její vý- lohy a zaručili se za to 2000. O penězích, jež Non- fried vydával na volby, byl svědek přesvědčen, že je dával zatím jako zámožný muž, ze svého. Pal mu byly hraženy a svědek je ochoten ještě je hra- Po přestávce došlo ku pohnutému výstupu me- zi znalci a obhájcem drem. Schauerem. Znalec Vančček prohlásil, že vzdává se znalecke funkce, poněvadž cítí se dotčen některými výroky obhájee dra. Schauera, během líčení učiněnými Ku prohlášení jeho připojil se i druhý znalec p. Bu- reš. Oba citili se dotčeni hlavně výrokem, že dr Schauer přivede si znalce, před kterými se budou musit skloniti. Dr. Schauer přečetl zasláno znale p. Vaněčka a vyslovil úžas, že věc skončila bez povšimnutí se strany povolaných úřadů. Potom
#48 alto_textblock #48
KAN
#49 alto_textblock #49
Automobik
#50 alto_textblock #50
diti.
#51 alto_textblock #51
dodává
#52 alto_textblock #52
Královéhradecké továrna euígahnlé kal
#53 alto_textblock #53
společnost s r. o. v Hradci Králové.
#54 alto_textblock #54
ol
#55 alto_textblock #55
ckého trainera. Petrohrad se k tomu rovněž chy stá. Příštího roku bude pořádána národní olympi- ada v Rize, r. 1915 v Moskvě. Důkazem pokrok ruských v kopané jest nerozhodný zápas sýrepre
#56 alto_textblock #56
vyslýcháni byli členové oposice Fr. Otta a m radní Urban. Posledního, jak známo, dal Nonírie- da v Praze zatknouti. Neměl k tomu plné moci když za ni telefonicky žádal, bylo mu odpověděno že přijede m. r. Pštros, aby sečkal. Ale zatím ji dal Nonfrieda zatknouti.
#57 alto_textblock #57
Věstník spolkový.
#58 alto_textblock #58
Dnes: Klub za „Starou Prahu“ do Týna Schůzka ve 2. před Týnem Společenská sekce Pražského šermířského klu bu do četnických kasáren na Malé straně (býv klášter a kostel dominikánský). Schůzka o 3. ho u četníckých kasáren (stan. el. dr. 5. a 12.
#59 alto_textblock #59
Počátkové umělecko-průmy. slového hnutí v Anglii.
#60 alto_textblock #60
Napsal L.. Weigner
#61 alto_textblock #61
Přítomná doba usiluje o to, aby snahy po zušlechtění výroby nabyly u nás určitých a jistých forem a aby principy nové práce, je tak pevně v Německu zapustily kořeny, také u nás nalezly pochopení a praktického řešení Tyto principy nejsou původem svým říšsko- německé; jich kolébkou jest nejzápadnějš ostrovní říše Evropy, odkud přirozeným sty- kem lidstva přes Belgii, Holandsko a Něme- cko nesou se tyto průkopnické zásady tak do našich zemí. Na počátku XIX. století v Anklii setká váme se v uměleckém průmyslu s úplným té- měř úpadkem. Vše bylo proniknuto francouz- ským duchem. V dobách, kdy stroj v Angli přicházel k veliké moci a rychlému uznání postrádáme v měšťanstvu téměř úplně každé- ho smyslu po umění. Slabiny této výrobní for my se záhy objevují; jakost práce mizí a do- stavuje se nářek na špatný materiál a klesán výrobní techniky. V prvních dobách byli to hlavně dva mužové, kteří jevili snahu své vla- sti dáti výraz krásnějšího světa: básník John Keats a jeho přítel malíř Benj. Haydon, jichi činnost však narážela na značné neporoz umění. Teprve další perioda umělecko-průmy- slová měla vykonati vliv na národ a přivodit. obrat, který prospěl nejen rodné zemi, ale stal se zářivým příkladem celé Evropě. Stale se to tehdy, kdy najisto byl zjištěn zahanbujíc úpadek ve stavbě domů, zařizování bytů, até- měř otrocká odvislost od vzorů francouzských Tento objev vyvolal nápravu. Vše bylo vyna- loženo, aby novým proudům uvolněna byla dráha. Výsledek dostavil se záhy, takže An- glii z této doby sluší jmenovati mátkou mo- derního hnutí umělecko-průmyslového. Tyto změny odehrály se v druhé polovině minulého století; z této doby vycházely z An- glie reformní snahy, jež spěly k obrození umění a převratu výroby, ale také převratu celého sociálního a hospodářského života. Za- jímavo, že to byly po výtce hospodářské zá- jmy, jež toto hnutí byly podnítily. Vytvořila se zde vlastní theorie umělecko-průmyslové sociální politiky, v níž Carlyle jako buditel Ruskin jako učitel a Morris jako umělec stali se hlasateli nové doby a éry umčlecké. Moderní Anglie nebyla by myslitelna bez Tomáše Carlyla; stal se vůdcem a buditelem všech těch, kdož se snažili vysoce vyvinutou civilisaci svého národa v systém moderní kul- tury přeměniti. Carlyle byl historik a sociální politik. Na práci se díval se stanoviska vzne- šeného. V každé poctivé práci viděl něco bož- ského. Carlyle byl prvním mužem, kdož v An- glii ujali se tříd dělnických. Toužil po tom aby každý vzdělaný člověk rozuměl aspoň čá- stečně umění a tohoto aby dovedl si vážiti V této době stalo se v Anglii okřídleným slo- vem: lacino a špatné. Proti tomu bojova Carlyle. Zajímavo, když Carlyle r. 1881 jako 90lety stařec umíral, bylo již hnutí umělecko-průmy slové v Anglii velikou mocí. Nelze ovšem je- mu samotnému to přičítati k zásluze, avšak jisto jest, že vývoj umění a uměleckého prů- myslu značně byl uspíšil. Přispívala k tomu jeho břitká kritika špatné a nesolidní práce. a jeho snaha po dokonalosti výroby. A tak shledáváme se s tím zjevem, že renaissanc anglického uměleckého průmyslu měla hned z počátku podklad ethický. Na veliké massy lidu ovšem Carlyle ne- působil. Musil přijíti jiný muž, který mě schopnosti, aby v tomto směru mohl lid uchvá titi a zaujati. Byl to John Ruskin, veliký brit- ský myslitel, kritik a umělec. S prorockou silou a básnickým nadšením hlásal evange- lium umění; spojoval umělecké nadšení s apo- štolskou snahou, vrozenou lásku pro krásu s řečnickou dovedností, nejjemnější ethiku s myšlenkou osvobození světa, umělecký zá- kon se základními pojmy ethiky a nábožen- ství. V letech 1860, kdy nejtěžší stíny na umění anglické doléhaly, vynořily se jeho světoborné myšlenky a oslnily rázem celý svět. Hlavní základní názory života anglické- ho, láska k přírodě a láska k domovině, při- spěly mocně proti tehdy klíčícím ničivým účinkům svůdné industrie a zvrhlého vkusu. Dobrý vkus byl Ruskinovi morální vlast- ností. Nejvyšší cíl umění víděl ve věrném obrazu dobrého člověka, kteráž podmínk však předpokládá nutně netoliko vzděláni ruky a smyslů, ale i srdce a ducha. Všechna umění mají za úkol zachovati a povznésti ži- vot lidský. V mechanisování výroby viděl, že dělník byl zbaven oduševnění a práce zbave- na byla své vznešenosti a půvabu. Ruskin se- znal, že život bez požehnání krásy nespočivá ve formálním zevnějšku, nýbrž v radost z práce, ve výrazu lásky a úcty. Těžce nesl. že vykořisťující moderní průmyslová práce snižuje člověka na bezduchý stroj, na kterého otroka ve službách moci kapitalistické. Na těchto poznatcích založil Ruskin svoje učení o kráse a svůj sociální program. Tento jeho názor nového uměleckého ideálu a teh- dejší závažné poměry industrialisované An- glie vedly také k novému učení národohospo- dářskému. S rostoucím poznáním významu hospodářského rozkvětu pro umělecký rozvoh národa rostl u Ruskina rozhodný pokrok pro jeho sociálně-politické působeni. Ve své řeči z r. 1357 „O politické ekonomii v umění“ vy- týčil základní povinnosti obecenstva vůči umě- ní a umělcům, bičoval nemilosrdně umělůstky
#62 alto_textblock #62
niti.
#63 alto_textblock #63
Vusné koše femnýchvínkvánocůn
#64 alto_textblock #64
a moderní šílenství a poučoval obecenstvo pravém významu umění. Od roku 1860 zabývá se Ruskin sociáln politikou; ne umění a umělci, ale život a člo- věk počínají jej zaměstnávati. V těchto sna hách doporučoval stanovení pevné ceny vý- robků, dohled nad výrobním procesem, pevně upravené mzdy pracovní, úpravy sprostřed- kování práce a toužil, aby veškerá činnos výrobní byla organisována dle vzorů středo- věkých cechů. Jeho názory na práci duševn a hmotnou jsou zajímavé. Nepřál si míti roz- dílu mezi svobodným a nesvobodným uměním všechny pracovní obory měly by býti svobod- nými a mělo by se méně hleděti na povahu a druh povolání, jako spíše na dovednost osobní způsobilost. Ruskin vždy byl a zůstal přítelem ručn práce a nenáviděl práci strojovou. S rozkvě- tem umělecké práce spojoval nerozlučně zvýšení blahobytu a očekával od povznesen ruční práce nejen zvýšení úrovně estetické ale i sociálně-politické. Uváděl, že užíván strojů v umění ničí národní sílu duševní a čin každou snahu po zušlechtění nemožnou. By první, který veliký průmysl činil pozorna n jeho povinnosti. Oproti materialistickému po- jímání dějin a proletarisaci postavil Ruskin v popředí moment ethický, zušlechtění práce. Pečoval seč síly na praktickém uskutečnění tohoto programu, měl o to péčí, aby pokleslou domácí uměleckou pili v Anglii povzbudil přivedl opětně proud lidské práce do května- tých luhů, kde chtěl viděti lid šťastný a spo- kojený, vzdálený okovů úmorné a vysilující in- dustrie. Jeho cit pro krásu, jeho ideál umění jeho posvátná snaha proti oněm mocem, jež směřovaly ku ponížení lidství, učinily z Ru- skina, z onoho velikého aristokrata umění — socialistu. Ruskin stěžoval si začasto do nedo- statku vlastní umělecké invence; přes to přes všechno vyvijel však právě na umělecký vý- voj svého národa rozhodný vliv a stal se pra- vým učitelem lidu. Shromáždil kolem sebe hojně nadšených pracovníků, kteří svého vůd- ce s enthusiasmem následovali a jeho učení prakticky se snažili uskutečniti. Jeho iden zašla do celého světa a vyrostla v široký du- ševní proud, bez něhož by dnes žádná mo- derní organisace umělecká nemohla povstati Ruskin povznesl nekonečně vkus svěho národa, naučil lid znáti, že upřímnost a pocti- vost v oboru práce sama již otevírá bránu umění a na druhé straně ukázal, jak mnoho- stranná jest otázka sociální, že souvisí nejen s hmotnými zájmy, ale i esthetickými, ethický mi a sociálními. Pracoval neunavně do po- slední chvíle svého života na zásadách jim propagovaných. A dříve než vyrovnával účty se svým životem (zemřel 1900), viděl s radosti že mladé, čerstvé ruce chápou se jeho ideí aby je dále rozsivaly. Byl to William Morris, britský apošto krásy a rozněcovatel duší. Přejal nejlepší zá- sady svých předchůdců. Vedle snahy pěkné věci hotoviti bylo jeho největší vášní ode dávna nenávist proti moderní civilisaci. Zá- kladní pojem jeho umělecko-průmyslové theo- rie byl princip radosti z práce, který teprve Morris v jeho celém významu byl uznal a až do posledních konsekvencí byl rozvinul. Morris, který byl básníkem a především spisovatelem, působil soudobně jako upřímný a positivně činný socialista, učil se záhy sta- rým řemeslům, zvláště tkaní koberců, hrnčíř- ství, výzdobě knihy, malování na skle, výrobě tapet. Byl kupcem, esthetikem a organisáto- rem a při tom všem zůstal tím, čím od své vnitřní přírody byl nadán, básníkem. Snažil se malá umění opětně oživovati. Vycházel z go- thiky; zavrhoval mechanisování umělecké prá- ce a nade vše stavěl do popředí práci ruční. Morris rozvinoval svoji činnost v ovzduší prv- ních světových výstav anglických, kde svět francouzský a anglický v uměleckém prů- myslu jako soupeř se byl utkal a o kterémž bojí Anglie již na druhé světové výstavě r. 1862 byla zvítězila. V těchto letech uplaňovaly se také v Anglii myšlenky Gottfrieda Sempera a jeho činnost v museu kensigtonském. Byla to léta pilné organisační práce, zejména ve směru výchovy a vzdělání sil uměleckých. V tomto uměleckém ovzduší pracoval Morris v mladých letech zaujat cele uměním. Teprve v letech sedmdesátých vstoupi v užší spojení s veřejným životem a zabýval (se problémem sociálním. U Morrise teprv objevuje se umění jako princip, který proniká celé bytí člověka, který jeho život zušlech- ťuje. Morris si přál, aby umění proniklo celým životem a stalo se denním chlebem každého i nejchudšího člověka. Proto stavěl se sice Morris proti stroji pro jeho kapitalistické vy- užitkování, ale ne pro jeho technické upotře- bení tam, kde lidská ruka nemohla se uplat- Pokud jeho socialistických názorů se týče měl Morris na mysli systém, kde by byl zru- šen nesnesitelný antagonismus mezi přírodou a společností, mezi individuem a společen- stvím, uměním a hospodářstvím, městem venkovem, prací a požitkem, a kde by nale- zeno bylo usmíření ve vyšší jednotnosti: to jest v míru a štěstí plného komunismu. Ukládal proto umělcům za povinnost, aby ukázali světu, že účelem života a pramenem štěstí jest radostná spolučinnost v umění ře- meslném, které hromadnou prací tolik bylo utrpělo. Po veliké své cestě r. 1854 po Belgi a Francii vstoupil Morris v čelo propagandy vzácného a aristokratického umění Praerafne- listů. Zde nalezl porozumění a radost ku prá- ci. Byli to zejména Jones Burne, Walter Cra- ne, Cobden Sanderson a z počátku jediný architekt Filip Weble. Lví podíl na této prác ovšem případl Morrisovi. Pod vlivem Morrisovým povstaly četné školy, jichž cílem bylo, aby řemeslníka uschop nily k uměleckému samostatnému tvoření Hlavní váha při kreslení kladena byla již tehdy na přírodu a kreslení omezeno bylo na prosté skizzování. Další snaha Morrisova nesla se k zakládání umělecko-průmyslových cechů-gildů. Zde zasedali znamenití umělci s řemeslníky na stejné lavici. V tomto směru pracoval hlavně architekt Ashbee, který po smrti Morrisově r. 1896 stal se duchovním
#65 alto_textblock #65
levné v odborném velkozávodě fy.
#66 alto_textblock #66
udíka Bedřich rlovo nám., nároží JJečn ul. Telef. 3206. Zásilky na venel 35306
#67 alto_textblock #67
vůdcem tohoto hnutí. V gildách zabývala se řemesla všemi pracemi stavebního umění. Pla- til zde Morrisův názor, že umělec a řemeslník opětně se musí shledati, aby v duševní jednotě myslícího a pracujícího nalezena byla sílaa harmonie, jako bylo kdysi v době personální unie uměleckého řemesla. V r. 1861 založil Morris vlastní závod, v němž britští slavní výtvarníci Rossetti, Mi- lais, Hunt, Burne Jones vystoupili vítězné proti staromodní neduživé úrovni Král. Aka- demie. V dílnách Morrisových byl spokojený život: byla zde harmonie práce. Všechny vý- robky vykazovaly jednotný sloh, který se dá nejlépe charakterisovati jako svérázné pokra- čování gothických forem pod vlivem orien- talským. Pravý převrat způsobil Morris ve vzoru plošném, hlavně v tisku překrásných knih a výzdobě desek knižních. Svou šlechetnou duši vypustil r. 1896. Ze- mřel v něm muž velikých idei, veliký tvůrce, veliký průkopník anglické renaissance. Byla to ona významná reformatorská činnost, která vycházela z hlubokých ethických podnětů spěla k obnově řemesel a která působila té- měř revolučně na úpravu domu a domácnosti anglické. Celá jest řad těch, jichž působení v tomto směru jest originální a světoborné. Noví lidé přinesli do původního hnutí v Anglii nové elementy, zejména dokonalé propracování my- šlenky prostorové a umění bytového Morris byl básníkem, byl essayistou, pra- coval na překrásných knihách, barvil látkya hedvábí, kreslil a hotovil tapety, hotovil ná- bytek a povznesl knihtisk; řečnil k lidu a po- poučoval ho o kráse, svobodě a dobru. Byl zkrátka geniální člověk. Jako Carlyle horlil pro morální dokonalost, jako Ruskin byl smě- lý a bezohledný polemista, tak Morris byl pravým apoštolem krásy, rozněcovatelem duší. Zárodky anglického hnutí umělecko-prů- myslového byly v letech devadesátých minu- lého stoleti přeneseny na kontinent evropský a nejdříve v Holandsku a Belgii zapustily ko- řeny. Zračily se v pracích Van de Veldeso- vých, třebas odlišně. Rozdíl spočíval v tom, že hnutí anglické mělo podněty ethické, belgi- cké a holandské prýštilo z podnětů uměle- ckých. Hnutí anglické bylo ožívení onoho šťastného stavu minulosti, jehož ideál byl při- vésti k opětné platnosti vzhled a cenu staré ruční práce a lidí. Naproti tomu umění Van de Veldesovo a jeho družiny nechtělo míti nic společného s řemeslem, nýbrž s umělci. Jich snahou nebylo oživení, renaissance, ný- brž znovuzrození, naissance průmyslu uměle- ckého. V Německu jeví se tento obrat v le- tech osmdesátých minulého století, v letech. kde Reuleux učinil o výrobcích německých úsu- dek: „Laciné a špatné“. Nový život a obrat nastal ovšem teprve uprostřed let devadesá- tých. Od té doby nastal v uměleckém prů- myslu a řemesle německém velkolepý obrat. který právě nyní jeví se v plné síle a svěžesti a který má silný odlesk i na poměry naše.
#68 alto_textblock #68
Listárna redakce. Naším firmám. Vzhledem ke stálým a četným dotazům z obecenstva, používajicího výhod našeho „Všeobecného rádce“, jest nám třeba k rychlejšímu a správnému informování cen- níků našich firem. Jsme často dotazo- vání po věcech, které možno jen tím způsobem zodpověděti. Z té příčiny žádáme všechny závody, obchody, továrny a t. d., aby zaslaly nám své cenníky, z nichž založen bude při- ruční archiv. Stačí adresa: „Národns Listy
#69 alto_textblock #69
Události na poloostrově balkánském.
#70 alto_textblock #70
Genadijev žalován.
#71 alto_textblock #71
Ze Sofije, 13. prosince. Dr. Genadijev, který — jak známo — je zapleten do nějaké aféry zpronevěření, dostal nyní od nejvyššího soudu obžalobu pro zpronevěru. Obžalovací spis vyhotovil prof. Danilov z právnické fa- kulty sofšjské.
#72 alto_textblock #72
Stávka pekařů v Bělehradě. Z Bělehradu, 13. prosince. Všichni zdejší pekaři proklamovali stávku, která původně byla ohlášena na zejtřek, ale propukla již dnes. V městě jest naprostý nedostatek chleba. Obec objednala několik vagonů chleba v Pešti
#73 alto_textblock #73
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#74 alto_textblock #74
K zasedání parlamentu.
#75 alto_textblock #75
Z Vídně, 13. prosince. Zasedání rakouské delegace potrvá nejspíš ještě celý příští týden. takže zbude velmi málo místa pro zasedání poslanecké sněmovny. Finanční výbor panské sněmovny zabýval se sice osobní daní z pří- jmů, neučinil však žádného usnesení o výši existenčního minima prostého daně. Chce vyčkati, stlačí-li poslanecká sněmovna ze 1600 K (nikoliv, jak „Bohemia“ tvrdí a jak bylo mylně v „Nár. Listech“ citováno, od 1800 K) na původních 1200 K.
#76 alto_textblock #76
Haličská krise.
#77 alto_textblock #77
Z Vídně, 13. prosince. „Polnische Corr.“ dovídá se ze Lvova: Práce ve výborech po- stupují a vzbuzují naděje, že vyrovnávací dílo bude záhy hotovo. Než i v tom případě, jestliže v poslední hodině Ukrajinci nezkřižují všechny plány, dlužno ještě vyříditi tři obtíž- né otázky: otázku kurie tak zv. prostředního venkovského statku, počet mandátů zemského výboru a otázku proporce v pěti městech. Sta- novisko stran k těmto otázkám je však tak rozhodné a nezměnitelné, že všechno další vyjednávání jest naprosto beznadějné. Dlužno se buď přízpůsobiti, ježto jinak celé reformní dílo požadavky stran bude zničeno. Proti kurii prostředního venkovského statku vyslovují se se vší rozhodností zástupcové polské strany lidové, Ukrajinci pak trvají na zvýšení počtu mandátů zemského výboru o člena a polští demokraté odporují zavedení proporcionelního volebního práva v pěti městech. Ve všech třech případech musí býti od požadavků aneb odporu upuštěno, jestliže volební reforma má vplouti do přístavu. Dle nynější situace jest naděje, že energii a obratnosti místodržitele ryt. Korytowského a zemského maršálka hr. Goluchowského, jakož i dobré vůli stran se zdaří, aby vyjednávání bylo zdárně ukončeno.