ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 97e43fc0-7594-11dc-b2a1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
Strana 10.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
16. února 1908. Císlo 46.
#4 alto_textblock #4
Lékařská hlídka.
#5 alto_textblock #5
Spolek pro léčhu a výchovu rachi- tiků a mrzáků. Humanita zapustila v posledních letech i ve vlasti naší hluboké kořeny. Zemská správa záslužným způsobem spěla dosud ke zlepšení osudu zvlášť fysicky zdravých sirotků a nale- zenců, pokud stačily přistupné prostředky, jakož i nové zdroje zemského sirotčího fondu, aspoř k částečnému umírnění bídy tisíců ubožáků, od- kázaných na veřejnou podporu a pomoc. Bohužel nedošla u nás dosud řada na nej bídnější ze všech ubožáků, na osiřelé a opůštěně děti zmrzačelé a nejvice politování hodné a strá- dající namnoze v největší bídě a psotě, k nimž osud Tarpejskou skálou sturověku méně krutým byl než kulturní naše doba. Nepříšla u nás do- sud řada na velíký kontingent dětí zmrzačelých rachitiků, paralytíků a chromců, jimž tepla ro- dinného krbu stíží se dostane a kterým od samé kolébky místo vlídného oka souzen bývá úškle- bek a pohrdání. S fysickou bídou mrzáků snoubívá se již od kolébky duševní a mravní úpadek a spusí- lost. Ký div, že ukazuje kriminální statistika lost, ky div, že ukazuje kriminální statistik právě v kategorii mrzáků tak značné procento zločinců a provinileů proti bezpečnosti osobní a majetku. Dosud nebylo u nás žádného veřejného ústavu pro mrzáky vůbec, toliko dva soukrome výchovné ústavy vedle dvou soukromých léčeb- ných ústavů poskytovaly ze skrovných prostřed- ků nepatrnému počta v ohledu fysiekém příro- dou macešsky vypravených ubožáků nejnut- nější péči a dobročinnou výchovu. Na vyhledávání a používání prostředků prot zrůdnostem a vyvinujícímu se zmrzačení kostry na profylaktickou léčbu zmrzačení, nebylo u nás dosud povolanými orgány zemskými a státními vůbec pomyšleno. Dle osvědčených a napodobení hodných vzorů ciziny spočívají největší a nejskvělejší ča- sové vymoženosti racionální péče o mrzáky v prohibitivních opatřeních proti zmrzačení ve velice účinné léčbě rachitických zrůdností kostry, zehromenin a různých tělesných defektů. Modorní ústavy pro mrzáky přestaly bjt na dále pouhými útulky, poskytujícími dětem zmrzačelým za nejlepších poměrů jedině vý- chovnou péči. Moderní ústavy pro mrzáky pře- vzaly na sebe dle příkazu nové doby v prvn řadě úkoly ústavů léčebných, v nichž léčebná stránka výchovy mrzáků nabyla vrcholu. Novodobé ústavy pro mrzáky sledují 4 hlar- ní účely: 1. především slouží jako ústavy léčebné ku poskytování chirurgicko-orthopaedické léčby; 2. výchovná oddělení ústavů léčebných opa- třují svěřencům elementární nauky škol obee- ných a jsou vzhledem k dlouhému trvání léčby nevyhnutelnou součástkou těchže; 3. účely výchovné doplňuje živnostenská pokračovací škola jako nevyhnutelná součástk těchže, poskytujíc chovancům potřebné základy k opatřování si nejnutnější živolní existencea mrzákům, jichž tělesné vady znemožňují dosa- žení samostatné výživy, poskytují zařízeními ústavu zaopatřovacího opatřením přiměřeného zaměstnání potřebný, skrovničký útulek. Tím způsobem uznána znenáhla v postup něm vývoji ve všech kulturnich státech potřeba aby moderní ústavy pro mrzáky staly se organi- ckým pojitkem ústavu léčebného s ústavem, po- skytujícím současně přiměřenou výchovu školn vůbec a řemeslnickou zvlášt. Směry, jež sledují takto zařízené a vypra- vené moderní ústavy pro mrzáky, tak jako celá novodobá péče o mrzáky vůbec, mají nejen emi- nentní význam léčebný a zdravotnický, nýbrž dalekosáhlý ethický, sociální a národohospodář sky. Zavedením chirurgicko-orthopaedické léčby do péče o mrzáky vstoupila celá blahodárná in- stiluče do nové důležité fáze. Dle stále množících se, nejvýš povzbuzují cích statistických dat z ciziny o utěšených vý- sledcích takto vypravených ústavů dosaženy byly pro společnost úplným neb aspoň částeč ným vyléčením mrzáků a opatřením těmže aspoř částečné způsobilosti k výdělku neobyčejné uá- rodohospodářské do milionů vedoucí úspory. Vždyť soustavnou, včasnou a účelnou léč- bou těchto ubožáků bylo zjištěno, že je 809 mrzáků zhojitelných. V Německu páčí se počet mrzáků vůbec na 360 až 370 tisíc, děti zmrza- čelých na 72 tisic, a ježto nejméně 250 tisíe mrzáků nebylo dosud schopno k samostatné vý- živě, čítá se v říši německé ztráta na národním jmění na 200 mil. marek. Provodená statistik o zmrzačení v Bavorsku a i Německu ukázala, že počet zmrzačelých dětí převyšuje počeí hluchoněmých, slepeů, idiotů a pod. dohromady a že bída zmrzačení je mnohem větší, než se dosud za to mělo. V Bavorsku napočítáno nej- novější statistikou od 6 do 14 let přes 9000 zmrzačelých, školou povinných dětí. I v zemi naší, kde dle analogie statistickýeh výpočtů v jiných státech, páčí se počet mladist- vých mrzáků na více než 8 až 10.000 a počet starších mrzáků nejméně na 30.000, je možno zřizováním podobných léčebných ústavů pr urzáky dosíci neobyčejných sociálních i národ- hospodářských vymožeností. Vedle Anglie a Spojených států americký h, kde je o mrzáky hojnými ústavy velmi dobře postaráno, dosáhla modorní pěče mrzáky nej- vyššího stupně vývoje v Norsku, Švédskua Dánsku, kolébky to věhlasného Knudsena z K.- daně, zvaného vším právem oteem modorní péče o mrzáky. K nejpřednějším toho druhu ústavům náleží ústav v Kodani, zřízený r. 1872 a opatře- ný dokonalou školou pro mrzáky, a v Kristianii zřizený roku 1892, jež daleko předčí oba starší podobné ústavy v Paříži. V Jöngköpinku ve Svédsku zřízen byl r. 1871 první toho druhu ústav pro opatření mrzáků. V Německu, kde v oboru péče o mrzáky vznikla celá literatura, čítá se dle nejnovější statistiky na 33 ústavý pro mrzáky se 3300 lůžky, v Prusku je 17. v Sasku 3, v Bavořích 1, ve Virtembersku 4, v Badensku 2 atd. ústavů pro mrzáky. Nejstarší a nejčelnější toho druhu ústav zři- zen byl r. 1832 v Mnichově, jenž byl pře- vzat do správy zemské pod názvem Kgl. Baye- rische Centralanstalt für Erziehung und Bildung krůppelhnfter Kinder a později do správy státní. V státu Nov. Yorku a Minesotě je zákony i státem zaručená každému nuznému mrzáku
#6 alto_textblock #6
nejrozsáhlejší péče v ohledu lékařském, výchov- ném a sociálním. U nás z celého ohromného kontingentu nej méne kolem 40.000 mrzáků dostalo se zaopa- tření, ve dvou nepatrných soukromých, výchov ných ústavech sotva 100 ubožákům. Celá ostatní veliká řada mrzáků vysazena jest různému strá dání a namnoze sotva chráněna jest před zahy nutím hladem a před úpadkem v úplnou spustlost se všemi zhoubnými důsledky těže. Patrno, že vzhledem k tomu přesťala být péče o mrzáky pouhou součíístkou charitativn čirnooti a vyplývajících z ní instituci, nýbrž že vším právem patří nyní k nejprvnějším článkům a úkolům veřejného chudinství, a že je tudíž v první řadě povinnosti správy zemské učinit k fysické, duševní a mravní záchraně mrzáků petřebná opatření. V uvážení všech těchto momentů došlo i u nás v nejnovější době z podnětu pp. přís Karla Adámka, řed. dra. Jana Dvořáka, profe- sora dra. O. Kukuly a Ad. Kabeláče ke zřízen „Spolku pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzá- ků“, který z pohnutek shora uvedených uzna za svojí vlasteneckou povinnost v první řad nabídnouti zemské správě za účelem zdárnéh. řešení jednoho z nejdůležitějších časových úko lů a problému na poli humanity, jakým nazvat nežno vším právem profylaktické léčebné opa tření u mrzáků a rachitiků, pomocnou ruku, projekic vaným zřízením prvního jubilejního ústavu, pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků v okolí Prahy, v letošním roce jubilejním, na počest 60letého panování J. V. za pomoci a při- spění šlechetných lidumilů a za přiměřené pod- pory země i státu přičiniti k žádoucímu brzkému odstranění trvajíci citelně mezery v oboru času vých institucí humanitních v zemi naší. Nový léčebný ústav pro mrzáky a rachitiky bude míti zvláštní význam i tím, že dle intenei zakladatelů má při úslavu tomto zařízeno být zvláštní chirurgicko-orthopaedické oddělení a tim státi se má prvý toho druhu ústav pojítkem i s c.k chirurgickou školou university pražské, ve kte rém má býti nejen vynikajícím odborníkům po- skytována možnost uplatňovati své odborné vě- domosti a zkušenosti, nýbrž má státi se nový ústav tento učilištěm pro odborné chirurgieka orthopaedické vzdělání nového dorostu léka ského. Zajímavým jest zajisté, že takovým všen moderním požadavkům nové doby vyhovujícím zařízením bude ústav pražský jediný toho dru- hu ze světových ústavů, ježto i mnichovsky, nej starší všech ústavů pro péči o mrzáky, teprve letošního roku, v 75. roce svého trvání, projek- tuje spojení s chirurgickou-orthopaedickou kli nikou. Z toho vychází na jevo, že velikými, váž- nými a dalekosáhlými úkoly, jež vytknul si spo- lek pro činnost svou, převzal na svá bedra hlav- ní a nejpodstatnější tihu povinnosti, již měla by ve skutečnosti převzíti a prověsti sama sprá- va zemská, po případě stát z vlastních pro- středků a pomocí orgánů, placených z fondu zemského, po případě státního. Tím prokázáno jest nade vši pochybnost. že zasluhuje nový „Spolek pro výchovu a léčhu rachitiků a mrzáků“ vším právem netoliko mrav. ni, nýbrž i všemožné hmotné podpory zemsk i státní. Aby řečený spolek kýženého cíle mohl do- síci a aby v nejbližší době přikročiti mohl k zřízení projektovaného prvního jubilejního ústa- vu, urychleno bylo za vzáené a všeho uznání hodné blahovůle a ochoty pana referenta e. k. místodržitelství schválení stanov a ustavení se spolku, takže mohla býti neprodleně podána žádost k zemskému výboru o poskytnutí pod- pory z fondu sirotčího k léčbě a výchově zmrza- čelých sirotků a polosirotků. V annálech nového spolku zasluhuje na čelném místě zlatými pisme- nami zaznamenánu býti pozoruhodný zjev, svěd- čící o správném porozumění a o živém smyslu pro účely lidumilství zemské správy a zejména nynějšího novým vybudováním akce sirotčí, v ze- mi naší zasloužilého referenta, přísedícího pana Karla Adámka, jemuž vděči spolek vše- možně urychlené vyřízení podané žádosti zemským výborem udělené schválení nezúroči- telné půjčky do 100.000 K s přiměřeným po- čtem stipendií sirotčích pro první jubilejní ústav pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků v okoli Prahy. Nejblíže příští akce nového spolku záležet bude v jednání s c. k. vládou o povolení zvláštní chirurgicko-orthopaedické kliniky při prvním ju- bilejním ústavu. Při ustavující valné schůzi po- staven byl v čelo spolku nového ústavu jedn myslonu volbou v hodnosti předsedy prof. dr. Ot. Kukula, náměstky téhož zvoleni MUDr. Antoni Štych a MUDr. Jan Dvořák, jednatelem snaživý p. Ad. Kabeláč a pokladníkem p. cís. rada Oldr Rosenberu. Tak vešla v život nová závažná instituce čelící nejen ku přiměřenému, časovým poža- davkům vybovujícímu opatření mrzáků, nýbrž k moderní úpravě péče a léčby mrzáků a rachi- tiků, jejíž hlavním těžiskem bude chirurgieko- orthopaedická léčba v prvním veřejném jubilej- ním ústavu. Budovatelé nové moderní ideje v zemi naší a zakladatelé nové veřejné, první toho druhu instituce, jsou si dobře vědomi, že veliké dílo vyžaduje i velkých prostředků a že jedině horlivá a nadšená součinnost jednotliveů lidumilů, země, státu a různých korporací, za- bezpečiti může důstojné provedení veliké, zá- važné, časové lidumilné ideje. Lidumilství ve vlasti naší, bez rozdílu vyznání, národností a pelitických odstínů, otevírá se rozsáhlé a vděčné pole: veškeré podpory, odkazy a přispěvky, po- skytnuté novému „Spolku pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků“, budou v zájmu dobra ve- řejného velice prospěšně uloženy a ponesou bohdá blahodárnými účinky, dosaženými vyléče- ním tisíců blahořečicích nrzáků, vysoké úroky. Dle úřadně schválených stanov obnáší pří spěvek člena zakládajícího 5000 K, buď na- jednou aneb v pěti po sobě jdoucích ročníel lhůtách — příspěvek člena podporujícího 1000 korun — člena přispivajícího 50 K — a pří spěvek člena činného 5 K ročně. Lidumilní dárcové mohou zakládati též sti pendia, nesoucí jich jména, na jedno neb více lůžek v ústavu. Písemné dotazy, příspěvky a dary zasílat možno na adresu jednatele p. Adolfa Kabeláče Král. Vinohrady, Čelakovského sady, č. 432 st. 12 nové, telefon 1144.
#7 alto_textblock #7
Z kruhů vědeckých.
#8 alto_textblock #8
žena v historil lidstva. Čteme-li dějiny lidstva, zejména dějiny, psa- né ještě ve starším duchu, jež namnoze před- kládají nám pouze osudy dynastií, vznik a zánik států a počet svedených bitev, dočítáme se tu a tam zpráv o některé vynikající ženě, o nějaké královně atd., ale dějin ženy v pravém slovn smyslu, totiž vývoje jejího postavení v životě veřejném i soukromém, a poměru jejího k muží, od prvopočátku, kam až historie sahá, až na naše doby, se tam nedočítáme. Teprve v novější době se tomuto veledůležitému oboru dějin kul- turních, po případě i právních, věnuje větší po- zernost, a srovnáváním různého postavení, jak přísluší ženě u různých národů a v různých do bách, dosahujeme velezajímavých výsledků, ze jména pro kulturní dějiny lidstva. Samozřejmo jest, že žena nezaujímala všu de a vždy stejné postavení; v jejím soeiálním postavení i v jejím poměru k muži u kulturníci národů od nepamětných dob až na naše časy — národy, kteří dnes dosud jsou v t. zv. přirodním stavu čili národy necivilisované necháváme v této úvaze nepovšimnuty — zračí se celkem ohromný vývoj. Kdežto žena u mnohých národů byla původně jen věcí či předmětem majetku muže (otce, manžela, bratra neb i syna), jest dnes naprosto -vobodným občanem státním, ě dosud jest v dosti značné míře v občanských zejména v politických právech svých obmezena takže sociální postavení její nerovná se sociál- nímu postavení muže; a kdežto dále v poměru k muži bylo na ni namnoze nazíráno jako na pouhý předmět rozkoše, jest dnes, vyjímajíc ná- rody vyznání mohamodánského, rovnoprávným členem rodiny a požívá v manželství stejných práv jako muž. Bude tedy úkolem této úvahy nastíniti co nejstručněji a způsobem pro širší vrstvy přístup- ným stav těchto poměrů a vývoj jejich u růz- ných národů postupem časovým.
#9 alto_textblock #9
Žena u starověkých národů vý chovných. Postavení ženy u těchto národů nebylo stej né. Ve staré Číně stála — a stojí dosud, jjebot tak veliká jest sotrvačnost, či spíše řečeno stá- lost názorů a institucí v Číně — žena úplně pod nužem; její sociální postavení jest naprosto od- lišné od postavení mužova. Kdežto muž jest ve svém jednání svoboden, jest žena muži zcela podřízena: jako svobodné děvče otci, jako man želka svému manželu, jako vdova svému nej- staršímu synu. Tato podřízenost a odvislost vště- puje se ženě již od nejůtlejšího mládí; její ne- rovnocennost jest zřejma i v tom, že na pt manželka nesmi obývati tytéž místnosti jako jejt manžel, nosmí užívati ani téhož nářadí, ba umi- rají i v jiných místnostech. Žena vůbec musí obývati vždy vnitřní místnosti a jest na tyto také neustále vázána; aby pak vůbec jí bylo zabrá- něno vzdalovati se daleko od domova, vznikl v Číně ukrutný zvyk mrzačiti útlým děvčstům nohy, takže čínská žena nemůže pro velké bo- lesti skutečně na vzdálenost jen poněkud větší pěšky choditi. Ukrutný tento zlozvyk dochoval se až na naše časy, ovšem názory změnily se potud, že zmrzačená noha pokládá se za ne- zbytnou okrasu každé vznošenější Číňanky; pou- ze v nejehudšich vrstvách se z praktických dů- vodů od toho upustilo. V manželství měl muž všechna práva, žena žádná; muž může vedle své jedné zákonité ženy pojmouti ještě více žen vedlejších, pouze muž může žádati o rozvod. žena nikoli, po smrti mužově nosmí se vdova znovu vdáti atd. Zcela jiné bylo postavení ženy u starýcl Indů; zde byla žena úplně rovnocenna s mu- žem a byla také neobyčejně vážena, ba v mno- hých případech vyžadoval toho jakýsi akt zdva- řilosti, aby žena měla přednost i před mužem, ovšem jen v domácnosti. Pravidelná působnost ženy byly práce domácí; přes to však ženy z kasty brahmánské obíraly se mnohdy i vědou, a historie té doby dochovala nám jména uče- ných brahmánek, jež vynikaly v oboru vědy i v básnictví. Vdala-li se žena, byla ovšem podří- zena muži; sňatky připouštěly se však jen v jed- né a téže kastě. Malíželství bylo pravidlem menogamické (jednoženství); byla-li však žena bez synů, mohl manžel si přibrati ještě jednu ženu, a bylo-li manželství vůbec bezdětno, mohl manžel dáti za sebe jiného muže, a vzešly-li z tohoto nového spojení děti, byl manžel poklá- dán za jejich otce. Pouze jeden ukrutný zvyk lze v této příčině zaznamenati u Indů, který tu a tam dodnes ještě existuje, totiž že manželka po smrti svého muže dávala se s tímto spalovati avšak zdá se, že tento zvyk přejat byl z ciziny. Veliké vážnosti těšily se také ženy ve sta- rém Egyptě, Snad na jedné straně to bylo také uctívání bohyně Isidy, snad na druhé straně pozůstatky t. zv. práva mateřského!), jehož stopy jsou v Egyptě zcela zjevné, jež působily k tomu, že žena oproti jiným zemím stála vysoko. Zajímavý toho doklad podává nám m. j. rukopis jednoho prince královského v 5. stol., dynastií (nejstarší doba egyptská), ve kterém jsou poučení, jak cho- vati se vůči ženám a kde se praví na př: „Jsi-li moudrý, zdob dobře svůj dům, miluj svoji ženu bez různic, živ ji, krášli ji, zahrnuj ji dobro- diním a oblažuj ji, dokud žiješ; neboť jest to statek, hodný svého držitele.“ I v Egyptě bylo manželství pravidlem monogamické, ovšem mohl sobě manžel vydržovati otrokyně; zaměstnání ženy bylo vedení domáenosti. Zajímavo jest však, že dcerám v nedostatku mužských dědieů příslušelo dědické právo, což platí zejména pra deery královské, které dědily i trůn svého otee a zakládaly takto novou dynastii. Jest to také je- den pozůstatek práva mateřského, který obzvlá-
#10 alto_textblock #10
1) T. zv. právo mateřské či princip gynaikokra- tický neb také matriarchát jest zvláštní zjev, záležejíc v tom, že veškery příbuzenské a dědické poměry se zařizují vždy dle matky. Děti stojí pouze vůči matce v poměru příbuzenském a dědickém, vůči otci, který v mnohých případech není ani jim znám, nejsou nižádném poměru: mater semper certa, pater incer- tus. Přirozeně pak, dochází-li i k formálním sňatkům vžení se vlaslně manžel do rodiny své manželky Jakýsi pozůstatek těchto názorů, ovšem jen rázu mravního, mohli bychem vypozorovati snad i dodnes Oproti tomu systém patriarchální značí pravý opak: zde hlavou celé rodiny (a celého rodu) jesl otec, poměry příbuzenské a dědické zařizují se pouze dle otce a každá nová manželka vslupuje v rodinu svého manžela, stává se jejím členem a ze své do- savadní rodiny vystupujo na prosto.
#11 alto_textblock #11
ště v Egyptě docházel výrazu i v tom, že krá- lové egyptští (faraonové) pojímali za manželky nejraději své sestry, neboť dědic z takovéhoto manželství vzošlý měl nepochybné dědické právo a to spíše po matoc, dceři to královské, než p otci. V životě veřejném postavení ženy egyptsk nebylo valné. Jako zvláštnost názorů egyptských svědčících o tom, že muž přece jen byl pokládán za něco dakonalejšího než žena, sluší uvésti, že po smrti každého Egypťana, jeho druhojev, kte rý byl nesmrtelný a slul Osiris *), byl jen muž ského pohlaví (i šlo-li o ženu). Rovněž i u Babyloňanů a u Assyrů byl postavení ženy celkém dobrě; ano Assyrově maj dokonce i ve svých bájich slavnou královnu Semiramis, a v jejich náboženství přísluší bohy ním vedle bohů čestné místo. Zákonodárství, jal z dochovaného psaného zákonníka krále Hlam murabia (kol r. 2500 př. Kristem) souditi lze bylo sociálnímu postavení ženy celkem dost příznivo. Poměry manželské i rodinné byly zá konem upraveny; pravidlem byla monogamie (jednoženství), ač muž měl právo pojati i ženu vedlejší, která však byla zákonité manželce ve všem podřízena a musila vykonávati hrubšt práce v domácnosti. Svazky manželské nebyly však u Semitů vůbec příliš pevné; zejména muž měl právo od své manželky prostředkem t. zv zapuzovacího listu se odloučiti, musil však, ač nebylo-li zavinění na straně manželky, této dát. také náležité odškodné. Rovněž však i manželk může, jestliže ji manžel bezdůvodně zanedbává tohoto opustiti a svoje věno si vzíti. I v manžel- ství jest žena samostatná: může dle výše uve- deného zákonníka Hammurabiova vystupovati jako svědkyně, může provozovati obchody na svůj vrub a míti i své soukromé jmění, na které věř telé jejího manžela nemají nijakého práva. Jestliže však neprávem se s manželem svým znesváří, neb vůbec proti němu nějak proviní propadá trestu utopení neb svržení s věže. Podobné postavení, ovšem snad méně svo- bodné, měla také žena u starých Židů, což ko- nečně lze si vysvětliti i kměnovým příbuzen- stvím stárých Israolů s národem babylonským assyrským, i podstatně stejnou kulturou. Sňatky mezi sourozenci byly u Židů na denním pořád- ku; tak na př. měl i Abraham svou sestru Sáru za manželku. Rovněž i mnohoženství nebylo zde zjevem neobvyklým, srov. na př. mnohoženstv u Jakuba. Sňatky mezi sourozenci, zejména v rodě královském, byly dále obvykly také u sta- rých Peršanů; syn Kýrův Kambyses měl mez svými ženami i dvě své sestry. Ke konci této kapitoly nutno zmíniti se také o poměru ženy k muži mimo manželství u staro věkých národů východních, tedy o poměřech sexu álních. A v této příčině Ize vším právem říci, že zejména u národů semitských a u Egyplanů pa- novala dle našich náhledů veliká volnost mravů. a prostituce byla v plném kvělu. Národové tito znali celkem dva druhy pro stituce: pohostinnou a bohoslužebnou. Prvá zá- ležela ve všeobecně tehdy rozšířeném smysl pro pohostinnost: host do domu, bůh do domu; bylo tedy povinností hostitolovou předložiti své mu hostu vše, co má nejlepší, tudíž také svoji ženu, neb i dceru. Děti od takovýchto hostů zplozené byly pokládány za dar bohem seslaný a za zvláště nadané. Prostituce bohoslužebná pak záležela v tom, že náboženství těchto národů předpisovalo určité bohoslužebné obřady, jichž účel a podstata nezáležely v ničem jiném, než aby účastníci takovýchto slavností oddávali se pohlavním výstřednostem všeho druhu. Prostituce bohoslužebná stála u těchto ná- rodů na velké výči, a kolébku této prostituce sluší hledati ve staré Chaldeji, u Babyloňanů a Assyrů. Byl to t. zv. kultus bohyně Mylitiy, kterém vypráví nám již starý dějepisec řecký Herodot; platil totiž v Chaldeji zákon, že každá žena musí jednou za svého života odebrati se do háje, zasvěceného této bohyni Mylittě (bohyně lásky) a zde oddati se kterémukoliv z přícho- zích cizinců. Jakmile vstoupila do toholo háje, nesměla odsud odejíti dříve než až tuto obět vykonala; přirozeně tedy krásné ženy vracely se domů brzy, méně hezké musily čekati tak dlou- ho, až některý cizinec je vysvobodil; mnohé čekaly tři i čtyři roky. Každá žena v tomto háji musila uposlechnouti vyzvání kteréhokoli z při- chozích a dostávala pravidelně od něho za svoji oběť peněžitý dar, který však plynul vždy do pokladnice této svatyně. Mrav tento, či spíše řečeno nemrav, působi zhoubně na celé prostředí babylonské, a zne- mravnělost všeobecná šířila se do vůkolních zemí. Kultus Mylittin byl přijat sousedními ná- rody a ujal se zejména v Arménii, kde bohyně Mylitta slula Analtis, dále v celé Syrii a u Fe- ničanů, kde tato bohyně byla známa pod jmé- nem Astarté. Bohoslužebná prostituce rozšířila se u všech semitských národů, zejména i u sta- rých Židů, neboť bible nás nejlépe poučuje o tom, že proroci marně horovali o vyhlazení podobných slavností. Tyto slavnosti byly v starém věku u všech sousedních národů velmi dobře známy a shromažďovaly do roka značné množství cizinců v takových svatyních lásky. Jednotlivá města a místa byla však obzvláště vyhlášena; byla to zejména pobřežní města fe- nická, dále ostrov Cypr a pod. Ostatně byly u každého většího chrámu zvláštní domky, kters sloužily jenom ku provozování této bohoslužebné prostituce; takovéto domky byly i v blízkosti chrámu Šalomounova v Jerusalémě, kde, jakož i v celé říši židovské, obzvláště od dob krále Šaiomouna, se tato prostituce rozšířila úžasnou měrou. Neobyčejně byla bohoslužebná prostituee rozšířena i v Egyptě. Náboženství egyplské vů- bec, právě tak jako všechna náboženství staro- věká, nebylo v podstatě ničím jiným, než perso- nifikací dvou přírod: přírody oplodňující a pří- rody rodící; prvá jest představována Osirisem druhá bohyní Isidou. Egyptská báje vypravuje že když Osiris rozsekán byl Tyfonem a rozmetár po celém Egyptě, manželka jeho Isis sbírala tyt. částky a sebrala všechny až na jednu částku; odtud vzaly svůj původ slavnosti na pamět této práce Isidiny, při kterých na procesí nesena byla tato nenalezená čásť těla Osirisova (právě odznak
#12 alto_textblock #12
5) Dle náboženských předslav starých Ezypťanů skládal se toliž každý člověk z těla hmotného a ze svého druhojevu, který byl věrný obraz osoby: dru- hojev byl mužem, ženou, dítětem atd., podle toho. o jakou osobu šlo; po smrti oddělí se prý tento dru- hojev od nebožíika a žije posmrtný život dále a na- zývá se nyní Osiris zemřelého N. N. a jest vždy mužského pchlaví; jen výjinkou byl tento Osiri zobrazován také v podobě ženské.
#13 alto_textblock #13
síly plodící), a jež shromažďovaly vždy množství lidu. Slavnosti tyto konány byly na všech místech v Egyptě a nebyly ničím jiným než shromaždištěm prostituce. Jaké oblibě se tyto slavnosti těšily a jaké jméno měly v celém tehdy známém světě. vidno nejlépe z té okolnosti, že v jednom z nej- vyhlášenějších míst těchto slavností, v městě Bubastis, shromažďovalo se každoročně kol 700.000 poutníků. Kultus bohyně Isidy byl tudíž totožný s kul- tem bohyně Mylitty, Astarty atd. a byl pravým semeništěm bohoslužební prostituce. Že slavnosti tyto valně přispívaly k všeobecné znemravně- losti, jest samozřejmo, a byly to zejména egypt- ské ženy samy s vrozenou svou nenasytností lá- sky, jež tuto znemravnělost podporovaly. A ne- byly to snad jen prostitutky ze řemesla, kněžky takovýchto svatyň, nýbrž ženy z nejvyššíeh kruhů, v první řadě dcery královské, které se prostituci oddávaly nejen se svolením, nýbrž do- konce i na vybídnutí svých otců, faraonů egypt- ských. Tyto úžasné poměry nejlépe charakteri- suje tato pověst, kterou nám vypravuje Herodot. Když prý král Cheops vystavěl známou velkou pyramidu, která pohltila ohromné sumy peněz vydal svojí vlastní dceru, aby zjednal sobě peně- žitých prostředký ke stavbám dalším, v šanc pro- stituci a přikázal jí, aby od každého svého mi- lence vyžádala sobě nějaký peněžitý dar. Tati dcera královská nejen že takto sbírala peníze, nýbrž vedle toho vyžádala sobě od každého mi- lence kámen na stavbu pyramidy; a z těchto kamenů byla prý, jak vypravují kněží, vystavěna prostřední ze tří známých pyramid. Takto zakořenila se bohoslužebná (i poho- stinská) prostituce u všech starověkých národů východních a šířila se po celém tehdy známém světě. Že měla vliv i na postavení ženy, jest oči- vidno. Zvyky tyto šířily se i u Řeků a u Římanů; o tom, jakož i o postavení ženy u těchto klasi- ckých národů v článku příštím.
#14 alto_textblock #14
Dr. B. B.
#15 alto_textblock #15
191/2 8.
#16 alto_textblock #16
Číslo 224
#17 alto_textblock #17
Šachy. Pořádá J. Rašovský Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský, Uh. Ostroh, Morava
#18 alto_textblock #18
Úloha čís. 383. (Originál.) Ladislav Vetešník v Osikách
#19 alto_textblock #19
i
#20 alto_textblock #20
Mat ve 3 tazích.
#21 alto_textblock #21
Končící hra číslo 39. V partii hrané nedávno v Berlíně došlo k násl. posta- vení:
#22 alto_textblock #22
w
#23 alto_textblock #23
Prof. Sormann, který měl černé, dal partii za re- mis! Místo toho mohl vlak, jak dr. B. Lasker ukázal, buď dobýti dámy, nebo dáti mat ve 12 tazích: 1.... De7—g3-+, 2. Kg4—f5 Dg3—e5+, 3. Kf5—g De5—e8+, 4. Kg6—h6 De8—h8+, 5. Kh6—g6 Jf3xh4+, 6. Kg6—g5 Dh8—e5+!, 7. Kg5—he Jb4—f5+, 8. Kh6—g6J5—e7+1, 9. Kg6—h6 De5—h8-- 10. Kh6—g5 Dh8—g7+, 11. Kg5—f4 Dg7—33+, 12. Kf4—e4 Dg3—e3 f mat.
#24 alto_textblock #24
Partie č. 316. Hrána v česko anglickém koresp. zápase. Sicilská hra. Bílý: Fr. Batík, Praha. Černý: J. Smíth, Queen- c7—c5 stown. 1. c2—e1 2. Jg1—f3 Jb8—ce 3. d2—d4 c5xd4 4. Jf3xd4 g7—g6 5. Jb1—c S18—g7 6. Sc1—r e3. Jg8—- i 7. Sf1—eža) d7—d6 0—0 8. 0—0 Sc8—dz 9. h2—h3 Va8—es 10. Dd1—dž Je6xdáb 11. f2— f4
#25 alto_textblock #25
a7—a6 12. Se3xíd4 13. Dd2—e3le) Ve8—c6rd 14. e4—e5! Jf6—es d6xe5 15. Se2—f3. 16. f4xe5 Vc6 —es 17. Se3—b6 Je8—c7 18. Sí3xb7 Vc8—bs 19. Sb7xa6 Sg7xe5 20. Vat—d1 le) Se5 — def
#26 alto_textblock #26
ii
#27 alto_textblock #27
21. Vdt xkídet 22. Sb6xKc? 23. Jc3—— do 24. Jd5— f6- 25. De3—d4h 26. Dd4xkb6 27. Jf6x«d? 28. Jd7x«fs 29. a2— a3 30. Kgt—fe
#28 alto_textblock #28
e7xde Dd8xkc? De7—dsg Kg8—g7 Dds—bsi Vbsxc be Vb6xkc a6 Kg7x fa Kt8—e7 Va6—ce Vc6—be
#29 alto_textblock #29
32. VfI—el- Ke7—d7 33. Vc1 — e9 Vb6—bz Kd7—cs 34. Kf2 —en 35. Ke3 —ds d6—d5 36. a3—a4 h7—h5 37. b2—b4 Kc6—ds 38. a4—a5 Kd6—c 39. Ke3—dt Vb7—a7 Va7—dz 40. Ve2 —e5 41. b4—b5 a černý se vzdal.
#30 alto_textblock #30
31. c2— es.
#31 alto_textblock #31
Zprávy šachové.
#32 alto_textblock #32
Praha. Mezinárodní turnaje mistrovský a amateur- ský u přile žitosti jubilejní výstavy 1908 začnou dne l7 května. Cen 10: 4000, 3000, 2000. 1500, 1000, 800. 600, 400, 300 a 200 K. mimo to ceny čestné. V tur- naji amateurském budou ceny později stanoveny. K tur- nali mlstrovskému připuštěno bude 20 účastniků: přl- hlášky do I. dubna 1908 na Výkonný výbor jubilejn výstavy v Praze, I. (obchodní a živnostenská komora), hez vkladu, ale se 100 K záruky, které po řádněm absolvování turnaje budou vráceny Řizením turnaje po- věřen jest následující výbor: Čestný předseda: dr. Vla- dimir hrahě Lažanský; předsedové: I dr. lnž. Antonin Klir, Il. dr. Gustav Bergmann; mistopředseda: l. Jar. Krautštengl, II. dr. Jos Lerch: Jednatelé: I. K. Anderle II. Her. Polack; pořadatelé: Mg. ph. Ant. Toman, dr.1 Lerch, K. Anderle, H. Pollak; členové: O. Důras, J. Ho- sperger, V. Kautský, K. Zmatlik, M. Porges, I. Wurm A. Solnař a K. lilek. — Zároveň s těmito turnaji koná bude IlI. sjezd „Ústředni jednoty českých šachistů“ (dl usnesení na Il. sjezdu r. 1907 v Brně).