ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 97cbc910-661a-11dc-94b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
4. srpna 1901
#4 alto_textblock #4
Číslo 213.
#5 alto_textblock #5
zalo, že ani vlaští poslanci, ani zemský hejíman neznají jednacího řádu sněmovního a musil 6dvelaii učiněné již nesprávné usnesení, přišel na jednací pořad pilný návrh Spinčičův stran úpravy učitelských platů. Zemský hejtman po- žádal posl. Spinčiče, aby netrval na pilnosti svého návrhu. Spinčič byl ochoten zemskému hejímanu vyhověti a sděloval mu to chor- vatskou řečí. Sotva však promluvil několik chorvatských slov, ozval se na horní galerii pekelný hluk, tak že nebylo možno dále mluviti. Na žádost slovanských poslanců hejíman dal vykliditi galerii, avšak ne horní, kde byl hluk, nýbrž dolní, kde bylo ticho. Hluk trval ovšem dále. Došlo tedy také na vyklizení horní galerie. Posl. Spinčič pokusil se nyní pokračovati v své řeči; avšak tu vystoupila poslední vlaská reserva: vlaská sněmovní většina jež převzala úkol galeril. Tu teprv opustili slovanšti poslanci sněmovnu. Také při včerejší schůzi musila býti galeri vyklizena, poněvadž nechtěla připustiti chorvatské řeči posl. Mandiče při debatě o právních po- měrech učitelských. Po vyklizení galerie byl pak návrh zákona projednán a schválen dle přáne většiny, kdežto návrhy slovanské menšiny byly zamitnuty. Z Krakova, 3. srpna. (O suro vo st karlovarských Němců) zaslal »Nové Reformě« obšírnou zprávu polský lázeňský host, jenž byl přítomen při slovanském koncertu »Če- ské besedy« a viděl na vlastní oči, jakým způ sobem se zněmecká vzdělanost« projevuje ve světových lázních. Podav zprávu o koncertu surových útocích karlovarských radikálů n umělce a hosty slovanského koncertu, pravi dále: »Prusofiská mládež karlovarská chtěl tedy rozřešiti česko-německou otázku na karlo- varské půdě způsobem rýze teutonským! Podal tedy ukázky německé kultury před zástupei všech národů, meškajícími nyní v Karl. Varech. To, co provedeno zde Čechům v neděli, je st a zůslane nebývalým skandále m pomstí se na lázeňských poměrech karlovar- ských. Sjedou-li se sem lidé z celého světa, jedni aby se léčili, druzí aby si odpočinuli, tu ani ti ani oni nepřejí si býti svědky brutálnosti, nedůstojné civiliso- vaného národa. Takovým jednáním karlo- varští Němci dříve, než se naději, dovedou, že Karlovy Vary budou sice pevnou tvrzí »Eger- landu«, ale přestanou býti světovými lázněmi Přijede sem jen ten, kdo bude nezbytně k tomu nucen chorobou, ale vyhne se lázním každý kdo nechce býti svědkem pouličných výtržnosti a brutálných útoků Všeněmců, nýbrž hledá kli a trochu opravdové, západní kultury. To,co v neděli učiníli Němci účastníkům českého kon- certu, jest nejhrubší urážka kultury a zůstan na dlouho černou skvrnou na Karl. Varech, jež chtějí slynouti lázněmi světovými.« Ze Lvova, 2. srpna. (O sle z s k sehůzi v Zakopaném.) »Předsvit« od- suzuje co nejrozhodněji útoky, učiněné slez skými agitátory na Čechy ve schůzi zakopanské. Prohlašuje přímo za nedůstojně jednání oněch agitátorů, kteří rozdmychují místní spory ve Slezsku, místo aby svorně odrážely nebezpečí, hrozící od společného oběma nepřítele Němce. »Dnes, kdy panovačnost německá jako olov se zavěsila nejen na Poláky, nýbrž na slovan- ský svět a na celou Evropu, nesmíme vyvolá- vati domácí válku mezi bratry — praví »Před- svit«. — Protičeský šovínismus byl by zloči- nem proti politickému rozumu, proti zdravému rozsudku. Nemáme důvěry v ty lidi, kteří nám namlouvají, že se máme Čecha více varovati, než Němce. Buď jsou maloměstští politikové, kteří chtějí svoji pečeni upěci na onom šovini stickém ohni, neb najati socialisté, kteří hluč nými slovanskými hesly zastírají svůj kosmo politism.« List radí dále, aby ve stycích česko- polských nastalo jasno, aby se pohraniéní spory urovnávaly přátelsky hoz animosity a nikoli pod okamžitými dojmy. Nechať se Poláci brání proti přiliš mocnému vlivu českému, ať pěstují v svých spolcích otcovskou mluvu, ať brání svá práva statečně a energieky, ale ať nezapomínají že národní egoismus musí býti spojen a národn rozvahou. »A právě nyní, kdy se Čechové sam snaží, aby se hraniční spory slezské vyřídily po dobrém — končí »Předsvit« — jest přímo trestuhodna práce nepovolaných politiků, kteř chtějí zmařiti dorozumění, vystupujíce s faleš- nými informacemi a přemrštěnými výtkami, vy- počitanými na nevědomost, která bohužel v Haliči panuje, běží-li o poměry ve Slezku.«
#6 alto_textblock #6
Politické zprávy zahraničné.
#7 alto_textblock #7
V Praze, 3. srpna, Rusko a německá celní politika. Ruské listy zaznamenávají stesky vídeňských liberálů jak špatně se hr. Bülow chce odměniti svému rakouskému spojenci za věrnost k trojspolku vzpomínají při tom nedávné delegační řeči hr. Goluchovského, který pravil mimo jiné, že poli- tická alliance mezi státy jest možna i za celní války mezi týmiž státy, což by vlastně mělo býti útěchou vídeňským liberálům pro případ, kdyby návrh celního tarifu došel také schválení německé spolkové rady a říšského sněmu. »Nov. Vremja« popirá však pravdivost výroku hr. Golu- chovského, že se může udržeti alliance mez národy, stojíeími proti sobě v hospodářském boji Tím však nemá býti řečeno, že by mezi obchod- ními a politickými smlouvami byla těsná sou- vislost. Státy, které nejsou vázány spojeneckými traktáty, jichž vzájemné poměry určuji se pouze názvem »dobrých sousedů« nebo »spřátelených států«, nejen mohou, nýbrž jsou povinny otázky obchodních smluv posuzovati pouze s hospodář- ského stanoviska bez ohledu na vnější politiku. V takovém »přátelském« poměru k Ně- mecku stojí i Rusko. »A tu — píše dále »Nov. Vr.« — nelze tajiti, že návrh německého cel- ního tarifu padá těžkým břemenem na ruského sedláka. Nejsme nikterak ochotni platiti jeho potem a krví jen proto, abychom se zavděčili »enostnému Michlu«. Za to bychom neobdrželi nijaké náhrady v oboru politickém a naopuk nemáme příčiny činiti jakékoliv ústupky v poli- tice pro výhody obehodní. Při tom sluší miti na mysli, že Německo může býti neústupným jen ve slovech a ne v praxi, poněvadž nynější doba je pro Němce velmi nevhodná k celní válce. Německý průmysl beztoho prodělává nyní krisi. Úpadek Lipské banky a spojených sní iků způsobil silný otřes neien na jihu.
#8 alto_textblock #8
nýbrž i na severu Německa. Krise v průmyslu kovovém a strojnickém je všeobecná, v Německu jest však tím intensivnější, čím je tam onen průmysl více rozvit. Ztratí-li Německo třeba jen na čas náš trh pro odbyt výrobků svých strojíren, může to býti záhubou celé řady pod- niků, a celé třídy obyvatelstva oeitnou se na mizině. Ať jsou agrárníci, jichž hr. Bülow po- třebuje k uzákonění svých průplavních předloh, jakkoli nyní drazí srdci německého kaneléře, přece lze tedy míti za to? že se neodhodlá při- nésti v oběť agrárníkům blahobyt celé říše.« s Hakatismus v Poznaňsku. Není dne, aby polské listy, vydávané v Prusku, nesdělo- valy nového přehmatu, jehož se dopustíly orgány vlády na tamních Polácích, jednajíce v duchu spolku, založeného na vyhlazení Poláků třemi Němci: Hahnemannem, Kehnemannem a Tiede- mannem, z jichž počátečných pismen sestaveno slovo hakatismus. Dnešní »Gezela To- ruňska« podává svým čtenářům zprávu o úřadní prohlídce, vykonané v bytu jejího redaktoraza jeho nepřítomnosti. Polieie pátrala po rukopise jakéhosi dopisu »ze vsis. Redaktoři poznaňských listů jsou zvykli na takové návštěvy a všechny rukopisy hned po vytištění pálí; proto také v redakci »G. Tor.« nenalezen rukopis, po němž pátráno. Policie dala však zámečníkem otevříti v soukromém bytě redaktorové skřiné a z nich odnesla rodinné dopisy, mimo jiné listy, jež psávala redaktoru jeho žena, když byla ještě nevěstou, a její dívčí denník. Dnos tedy ani rodinné památky nejsou již bezpečny před zdi- vočilou brutálností lidí, kteří, nás chtějí blažiti svou kulturou!
#9 alto_textblock #9
Od hranic rakousko-černohorských O rozehodu pohraničné komise, jež má stano- viti meze mezi rakouským Kotorskem a Černou Horou u Grahova, sděluje »G las Crno- gorca«, že mezi oběma komisemi panovala stále dobrá vůle a komise se rozešly jen na čas, dokud se nenajdou staré dokumenty, dle nichž se dá stanoviti hranice, jak bývala ještě za doby benátského panství v Kotoru, kdy Gra- hovo náleželo k Turecku.
#10 alto_textblock #10
Císař Vilém a hr. Waldersee. V Německu chystají se ke konci tohoto týdne k velkolepým slavnostem, aby uvítaliz Činy se vracejíeího maršálka hr. Walders ee a přístavní města Emden, Cuxhaven, Hamburk a Wilhelmshaven činí k nim přípravy s takovou okázalostí, jako kdyby vracel se do svě vlasti vojevůdce, jenž dobyl a získal jí půl světa. Dle dosavadního programu mě! Walderseea očekávati císař Vilém v Emdenu, vzíti jej na loď »Hohenzollern« a odplouti s ním do Ham- burku, uspořádati tam na lodi »Hohenzollern« hostínu a po skončených hamburských slavno- stech odjeti s ním ve dvorním vlaku do Berlína. Z triumfálního původně projektovaného ná- vratu Waldeřseea však nyní pomalu lesku ubýví a snad ubude ho ještě více. Prozatím se sdě- luje, že císař Vilém nozůčastní se uvi- tacích slavností ani v Emdenu, ani v Cuxha- venu, ni v Hamburce neb Wilhelmshavenu, tudíž krátce řečeno, nikde na pobřeží, ačkoli v dobu tu vrátí se právě ze své severní cesty. Kde setká se s Walderseem n a kde jej uvítá, lakonická zpráva tato, jež účinkovati bude jako ehladná spreha na všechny přepjatce v en- thusiasmu nad »hrdinskými« činy německého generalissima v Číně, nijak neudává; zdá se, že se tak stane až v Berlíně. Neočekávaným tímto rozhodnutím clsařo- vým, straniti se všem uvítacím slavnostem př návratu Waldersecově, obohacena jest německá veřejnost opět o jednu záhadu, která bude však asi záhy rozřešena. Přičina, proč císař Vilém do Emdenu, ani do Humburku dne 8. t. m. nezavítá, spočívá zajisté jenom v tom, že čásť německé veřejnosti ne přilis lichotivě objasnila — slovem i obrazem — »zásluhy« Walderseeovy a »skvělé« výsledky a úspěchy celé německé výpravy do Číny, a že po seznání pravého stavu věcí horečka uvitací ve veškerém obyvatelstvu Německa velice klesla. Walderscen, kromě oně části obecenstva která dostaví se všude, kde hraje hudba a zál vyleštěné knofliky uniforem, vitati budou př vstupu na němeekou půdu jen osoby vojenské úřadní a ofieiální, ale nikoli salvy jásavého nadšení jádra německého lidu. A při takovém uvítání císař Vilém ne bude, nýbrž zastupovati jej bude dle dosavad- ních disposic německý korunní prine. Jak se dodatečně sděluje, uvádí se za důvo odřeknutí návštěvy císaře Viléma v Hamburku. onemoenění jeho matky. Důvod tento vychází kruhů oficjálních, ale veřejnost ho nesdíli. Aby vyhnul se Hamburku a všemu, cos v něm při příjezdu hr. Walderseca chystá, při stane císař Vilém dle dnešního telegramu z Bergenu, jejž loď »Hohenzollern« právě opu- stila, v Kielu.
#11 alto_textblock #11
Smlouva Francie s Marokkem. Za návštěvy marockého poselstva v Paříži ujednána byla mezi Francií a marockým sulta- nátem vzájemná smlouva, o které sděluje nyní »Gaulois« některé podrobnosti. Praví, že dle smlouvy této uznává Marokko nynější stav v jižním Alžírsku a že zavazuje se zorganisovati bezpečnostní službu tak, aby zabránily se po- hraniční srážky. Marokko zavazuje se novou smlouvou, že opustí Saharu, že francouzskému obchodu otevře nová místa a povoluje Francii dále výhodné podmínky za přičinou urychlen stavby dráhy směrem jihozápadním.
#12 alto_textblock #12
Krise v italském ministerstvu. Baccelli, který odštěpil se v rozpočtové debatě od Semina a Rudiniho, a při- pojil se ku vládní straně, převzal, jak jsme s již zmínili, ministerstvo orby a obchodu, jež zpravoval dosud provisorně Zanardelli avšak učinil to s podmínkou, že rozpočet mini- sterstva tohoto zvýší se o million lir. Náhradník za Wollemburga nalezen ještě není. Luzzatti, jak známo, portefeuille ministra spravedlnosti odmítl a komu jej pak Zanardelli nabídl, není známo. Také ve státních podsekretariátech prove- deny změny, což stalo se také již proto, že by byl měl Baccelli podsekretářem svého syna. D
#13 alto_textblock #13
Martino uveřejňuje prohlášení, že opustil místo podsekretáře v ministerstvu zahraničních záležitostí, protože prý příliš velký vliv generál- ního sekretáře Malvana jeho činnost mařil Učinil prý alternativu: »Buď jde Malvano, nebo ja.« Prinetti nemohl ovšem zasloužilého M al- vana ohětovati a proto šel de Martino.
#14 alto_textblock #14
Denní zprávy.
#15 alto_textblock #15
— V onom koutě české žurnalistiky v němž sedí orgán strany realisticko-lidové. nutno občas důkladně posmýčiti a sice vždy. když se odtud nešvar po české domácnesti po- číná poněkud nestydatěji rozlézati. Učinili jsme této hořké své povinnosti zadost svým článkem ze dne 2. srpna, v němž jsme po zásluze po- třeli realisticko-lidové zrádné snahy, spěchajíe v nynější, nejvýš kritické době na pomoc ně- meckým trhanům království českého, a nabí- zející se jim k uskutečnění německo-lidového ideálu, utvoření jazykových hranic uvnitř země pro Čechy bez odložení národnosti nepřekro- čitelných. Nazvali jame původce snah Jidášem, podle zásluhy a podle zásady, nazvati vše pravým jmenem. Mimo nadání neučinil »Čase podle velkého příkladu svého novozákonního předehůdce a tleorie svého zakladatele, ale odhodlal se reagovati ná naše výtky ovšem methodou jemu vlastní. Pustil se především do osoby onoho našeho redaklora, jejž ať právem či neprávem tuší za naší odvelou, i posmívá se docela v duchu alíruislické humanity jeho — věku4 V lidu českém koluje ode dávna známé a trefné odbytí posměšku takovému, nebudeme je sic opakovati, ale myslíme, že »Čas« nedočká se stáří, zejmena ne clihodného. Stane se jednou v jednom z oněch těžkých okamžiků, kdy »Čas« vybízivá »důvěrníky« své strany k horlivé lavinové činnosti ve svůj prospěch, že neshledá se kýžená prolongace existenční a ukáže se, že i nejkrásnější a nějdelší nemoc, mlynářské soucholiny, beře konec. Co se týče svéžesti a sil napadeného našeho kollegy, jest »Čase častým klassickým jich svědkem, doufáme. že ještě týden bude si »Čas« přikládati chla- divé lupeny na místa jeho článkem ze dne 2. srpna dotčená. Tolik na odbyli neslušnosti realistického lidovce. Co se týče věci sa- motné, uvádí »Čase, že jsme půldruhého roku šetřili realistický program jednojazyčnosti a roz- dělení okrosů. Připomínáme, že hned při sjezdu realistických novokřtěnců lidových podrobili jsme jich rámcový program kritice, ze kteréž se nikdy nezotaví. Zbrklost politického »positivismu« realistického jest však patrna i z úryvkuo jednojazyčnosti a rozdělení, jímž včera proli nám znova šermuje. Ten důvod prý jest skalo- pevný, že když v českých okresích budou češlí úřadníci neznalí němčiny, že je po státní něm čině. Z této věty vychází zase světle na jevo, že professoři filosofie by měli vymýšleti ne škodné filosofické systémy a že mají nechati na pokoji politické programy. Podaří-li se Něm- cům rozervání vlasti české na indianskou re- servaci pro Čechy a německou vlast volnosti ubijení našich českých menšin, jest zpečetěnou věcí, že nikdy nebudou v českém územi úřad- níci všichni neznali němčiny a kdyby byla v obou územích zavedena skulečně jednojazyě- nost, nebude státní němčina přece jen potřena, zapomináť »Čase na zákony o stycích úřadů mezi sebou a instancemi nadřízenými. Politika není rejdištěm jalových schomat a bezbarvých rovnic, Némci si vezmou od českých lidí, kteř budou k tomu dosti velikými dobráky, svolení k rozdělení Čech, ale státní němčinu z rukou nevydají! Jen prolomte českou zásadu proti rozdělení země a pak se dožijete, že pevná skála, na kteréž budujete své důvody, bude českému národu uvázána na krk a on bude poto- pen ve víru německém na vždy. »Časova« strana nemá pro národ český od programu přímknuti až po svůj »rámcový program« žádných jiných rad, leč nabídek nejrychlejší a nejlevnější ná- rodní sebevraždy. A tou bude rozdělení Čech, po případě i s nejkrásnější ořízkou vyloučen státní němčiny z územi českého. Poznáteto všichni, vy horlitelé pro národní autonomii, až se český lid bude ve vlastní krvi rdousiti ve svém území, až uzákoníle policejní vyloučení českých příslušníků z třetiny celé země, vy optimističtí politikové, kteří nenahližíte, že je-l možno nynější strašnou protičeskou zášť Němeů stupňovati, že se to může stát jedině, kdyžjí dáte do rukou legitimní prostředky ukájení. Vyrovnání v Čechách podle vzorce rozdělení země, kurií a vela jest nejspolehlivějším pro- středkem k doeilení takové vřavy národnostní v Čechách, že hříčkou proti ní jsou nynější ukázky její za doby illusorní sic, ale přece jen psané zákonité ochrany volného průtahu libovolného osazení v zemi a za platnosti základní státní zásady rovného práva, kteráž prováděcím zákonem vždy ještě může nabýti těla a krve. která ale nevzkřísilelně bude pohřbena vyrovná ním o rozdělení zomě. Zoufalství českého lidu bude pak proměněno v hotové peklo vědomím že své zkázy sám vinen, poněvadž nepotlači vyrovnací blouznění v nových zárodách, kteréž se počínají znova objevovati v budově české jako houba, před deseti lety pohříchu snad ne dostatečně vyhlazená! — Rozdělení království českého podle programu německo-pokrokového a německo- lidového není překážkou sopětného připojení Čech jakožto bývalé spolkové zeměs k německ říši. O tom udilí německolidová »Tetschen -Bo- denbacher Zig.« Všeněmcům veřejné privatissi mum ve článku »Všeněmectvi a rozdělení« Rozhorleně potírá list tento důvody Schöner rovy svolební plošiny« proti rozdělení uváděné a přicházejíc k nejdůležitějšímu z nich, praví »Krátké vyšetření vyloží nám, zdali jest pravda, že Němci se svého stanoviska musí požadavek rozdělení Čech zamítati. Neboť je-li nutno jieh jednání rozhodně potírati, ležela by jakás omluva pro ně v tom, že blíže uskutečnitelný nacionální požadavek zamílají jedině pro ode vzdání dalekému vytouženému eíli, jejž učinil svým programem. Na tuto omluvu nemohou však radikálové spolehati. Kdo jest obe- známon s požadavky, shrnutými pod heslem národnostního rozhraničení a administrativního rozdělení, nic v nich neshledá, co by mohlo překážeti opětnému připo jení rakouských zemí druh dy k sněmeckému bundu« náležeiji cích k říši německé. Čechy zůstalv by
#16 alto_textblock #16
i po jazykovém rozhraničení a rozdělení úřadů na tomto základě provedeném vždy »na věky nerozděleným« (1!) královstvím, jak tomu chee české i všeněmecké státní právo a pro pří pad připojeni Čech k německ říši ničeho by na tom neměnil okolnost, že by pražský vrchní zemský soud anebo místodržitelství bylo převahou české anebo kdyby byly rozděleny na českou a německou sekci, anebo kdyby se v českém zemském sněmu hlasovalo českou většinou anebo dle národních kurif. Pro všeněmectví by to nic neznamenalo, pro němectví však jsou to otázky životní . . e Tak hle němečti lidovci nezamítají všeněmecký program připojení Čech jako nesplnitelnou ch méru, jako politické neuskutečnitelně fanlasma do říše bájí. Důvěrným přimrkováním jízlivých očí dávají Všeněmcům na srozuměnou, že v daném připadě dávají jim k disposici nejen sousto ně- meckého územi, nýbrž i tučnou přílohu českou. neboť uskutečnění jazykových hranic neznamení nikterak preservativ proti pohlcení celých Čech, jak se někteří čeští přivržencí rozdělení v sladké oplatce »národní autonomie« v nedoznaném my šlenkovém pozadí demnívají, spolehajíce na za- chránění ohraničené české části. Ani tu cenu pro nejzoufalejší případ české budoucností roz dělení Čech nemá . . . Naopak celistvost krá lovství českého, provedení rovného práva do nejposlednějších konsekvencí, jako nejspravedli- vější podpora nejmožnějšího vývoje našich če ských menšin ve zněmčeném území, jest zá- rukou záchrany vlasti naší před trudným usku- tečněním programu všeněmeckého, neboť čím češtější budou Čechy, tim nestravnější jsou pro pangermánský jícen. A k tomu musíme praeo- vati ze všech sil a kdyby to mělo státi nej krajnější naměření sil těch, rozkotání královst našeho zabräniti musíme a zabráníme stuj co stůj — Dr. Stránský o morávském vyrov- nání. Z Brna, 3. srpna. (Zvl. tel. »Nár. Le) Dnešní »Lidové Noviny« zahajují řadu článk z pera posl. dra. Stránského o mora ském vyrovnání. V prvním článku dů razně odmítá dr. Stránský osobní útoky ně meckých, staročeských a klerikálních listů, ze- jmena pražské »Politik«. O projevu volebního výboru lidové strany, který schválen byl, když dr. Stránský byl na cestách, se v článku praví »Usnešení volebního výboru lidově strany není zajisté ještě závazným pro stranu celou, ale ono přec jen vytrysklo z její duše a pochopuje celou situaci. Usnešení to nečiní také nároku na ráz nějakého komanda strany, nýbrž jeví se byt radou poetivě míněnou a straně na uvážen danou. Ale ono zavdalo staročeskému, klerikál- nímu a německo-liberálnímu tisku příčinu, žese svorně vrhl na — mne, já však dokážu jim, že je skutečné i nám jen zdánlivě nabízený sml pro nás nepřijatelným a že tudíž volební výbon lidové strany jen k tomu radí, co poslanei lidové strany nepochybně učiní.« — Ke stykům česko francouzským. Nakladatel p. J. Otto zaslal zvláštní vydání čísel »Zlaté Prahy«, věnovaných sletu vše sokolskému, obsahujících přečetné illustrace, pohledy a podobizny ze dnů slavnostních, mno- hým přátelům české věci ve Francii. Odevšad došel srdečný dík za zajímavou vzpominku n nezapomenutelné dny sokolské a manifestace slovansko-francouzské: President obecní rady pařižské p. Dausset zaslal delší list, v němž vyslovil díky a hluboké sympatie. Rovněž del- ším, velmi srdečným listem odpověděl na če- skou zásilku syndik municipální rady p. G ay. Další projevý díků došly od redakce »Pa- trie«, p. Gabriela Salansona, ředitele »Paris Nouvelles«, F. Zierera, presidenta sdružení gymnastických spolků v Normandii, p. E. Duchemiora, Georges Mancheta, Georges Nano, redakce pařižského listu »Le Gymnaste« ald. — Pan. J. Otto zasla před nedávnem černohorskému knížeti skvostne vázané dva díly monumentálního díla »Čechy«, věnované popisu Prahy, začež dostalo se mu vřelého poděkování jmenem knížete od maršálk dvoru A. Popoviče. — Odhalení pomníku prof Krejčímu v Klatovech. Z Klatov, 3. srpna. (Zvl. telef. zpráva »Národních Listů«.) Za příčinou slav- nosti odhalení pomníku professoru Krejčímu bylo dnes celé město slavnostně osvětleno v moři světel tonul zejmena rodný domek oslavence, jenž byl vkusně upraven. Ke slav- nosti dostavili se četní účastníci i z daleka. Mezi ctiteli oslavence jsou zastoupeny tak vys. čes. školy prof. drem. Woldřichem, Vel flíkem a Vejdovským. Přítomen jesti take Ad. Hejduk a četní hosté z Plzně, zástupe odboru Národní jednoty pošumavské a jednu sokolských. Dnešní slavnostní koncert na »Střl nici« měl skvělý průběh. Nálada ve městě jes povznesena a vše se připravuje na zejířejš slavnost, ke které přihlášen jest velký poče
#17 alto_textblock #17
spolků.
#18 alto_textblock #18
— Osobní. Policejní lékař pan MUDr. Alois Masák v Karlíně odcestoval a nebude od 4. do 20. srpna ordinovati. — Pan Jaromír Hruška z Mladé Boleslavi byl jmenován varhaníkem v Pisku. — Účetním mladoboleslavské nemocenské pokladny jmenován pan Josef Malý z Král. Vinohradů. — Rodinné zprávý. Pan Karel Svoboda. likvidátor Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze, a paní Olga Svobodová roz. Mastných slavili sňatek dne 3. srpna v chrámu sv. Mikuláše v Lomnici nad Popelkou. — Úmrtí. Dne 2. srpna zemřela v Praze paní Terezie Exnerová roz. Píkartova, vdova po ofí ciálu vrchního soudu zemského, dovršivši 66. rk věku svého, vysílením. Pohřeb koná se v neděli dn 4. srpna o 4. hod. odpol. z domu smutku Na příkop čís. 35 nové. — Včera ráno zemřel ve Vídni br. Emerich Stadion, majitel panství v Koute u Domažlic. Narodil se r. 1838. Pohřben bud v pondělí dne 5. t. m. ve sv. Hypolitu. Panství jeho, jelikož neměl dítek, připadne na jediného jeho bratra Filipa Františka Josefa Stadiona. K fidei- komisu hr. Stadionů náleží ještě několik panství v Bavorsku a Wirtembersku. — Konfiskace. Včerejší číslo »Humoristických Listů« bylo zabaveno pro 4 články o Karlových Varech, vyšlo však zase v novém vydání — Deputace rolníků jihočeských u mini sterského předsedy dra. Körbra. V úterý vy- pravita se depulace rolníků kraje českobudějovického do Vídně, aby předsedovi ministerstva dru. Körbrovi vylíčila pohromy, utrpěné letošním suchem a krupo- bitím a požádala jej o zahájení pomocné akce. V deputaci, jíž k ministerskému předsedovi uved poslanec p. V. Holanský, byli pp.: Jos. Burda starosta ze Straňan (za okres českobudějovický) Ondřej Košíček, starosta z Těšínova (za okre trho-svinenský), Ant. Trubl, rolnik ze Všeteče (ze okres vltavotýnský), Jan Vávra, starosta z Dřílno (za okres lilühocký) a Vít Hlaváč, starosta z Ka- liště (za okres lišovský). Deputace byla ministe
#19 alto_textblock #19
presidentem drem. Körbrem vlídně přijata a slíbene jí, že ihned bude zahájena pro rolnictvo z českého jihu, jehož pozemky letošními živelními pohromami stíženy byly, vydatná pomocná akce a to nejen odepsáním daně, ale hlavně poskylnutím značnější peněžité podpory ze státní pokladny a po- skytnutím nezúročitelných půjček. Aby byla nouze ihned aspoň čásfečně zmírněna, byl jistý obnos mi- nisterstvam ihned poukázán, by co nejdřive pro- střednictvím c. k. místodržiielství, resp. C. k. okres hejtmanství strádajícímu rolnictvu vyplacen byl Další větší obnos pak poukázán bude, až úřadní vy- šetřování škod bude provedeno. — Volby do komisí pro všeobecnou daň výdělkovou pro město Král. Vinohrady ko- nají se pro III. třídu berní společnosti již v ponděll dne 5. srpna t. r. od 9 hod. dop. do 12 hod. pol. v zimní zahradě Národního domu a pro IV. třída berní společnosti již v úterý dne 6. srpna t. r. o 9 hod. dop. do 4 hod. odp. taktéž v sálech Národ- ního domu. Jest v zájmu poplatnictva, aby se voleb těch hojně zúčastnilo. Pro III. tř. volební navrhiuje se za člena pan Toufar Antonín, obchodník, za jeho zástupce p. Šourek Jan, zlatník; pro IV. tř. volební navrhují se za členy: pp. Zeithamel Karel, krejčí, a Suchomel Antonín, tezník, za jich zástupce: pp. Ma- tčjka Josef, obchodník, a Mácek Josef, truhlář, vesmes na Král. Vinnohradech. Lístky hlasovací vlastnoručne od voliče neb vykázaného zástupce podepsané i s legiti- mací buďtež dodány nyní před velbou p. Janu Mo- kráčkovi, obchodníku na Král. Vinohradech č. p. 334. aneb p. Václavu Tichému, obchodníku na Král. Vino- hradech v č. p. 148; v den volby pak příslusné ko- misi volební. — O doplňovacích volbách do komis všeobecné dane výdělkové ukládacihol okresu město Smíchov. Č. k okresní hejlmanství na Smí- chově vydalo tuto vyhlášku: C. k. zemské finanční ředitelství v Praze vypsalo výnosem ze dne 22. čer- vence 1901 čís. 67.121 z příkazu c. k. ministerstv financí ze dne 30. března 1901 čís. 18.550 ve smyslu § 17. předpisu volebního (příloha D vykonávacího nařízení k hlavě I. zákona ze dne 25. října 1896 čís. ř. z. 220) doplňovací volby do komise všeobecné daně výdělkové dle S§ 16. a 22. citovaného zůkona. Doplňovací volby členů a jich zásťupců do komisí III. a IV. třídy ukládacího okresu město Smníchov budou se konati dne 13. srpna 1901 na Smíchové v budově c. k. okresního hejtmanství čís. pop. 663 za řízení volebních komisařů, panem purkmnistrem města Smíchova ustanovených, a sice: pro III. tři du od 10, hod. dopolední do 2. hod. odpolední v č. 5 ) v I. poschodí a pro IV. třídu oď 9. hod. dopolední do 3. hod. odpolední v čís. 5 b) v přízemí. Voleb- ními komisary byli panem purkmistrem města Saí- chova ustanoveni členové obecního výboru: pro III. třídu pan Jan Keller, majitel domu čís. pop. 614, a náhradníkem téhož pan Josef Vondráček, slavitel, pro IV. třídu pan Václav Neubert, majitel knih- tiskárny, a náhradníkem téhož pan Hynek Roubalík, majilel domu. Ve smyslu 8 22. zákona ze dne 25. října 1896 ř. z. čís. 220 vystoupili z komise tito páni členové a zástupci v roce 1897 volent: v III. třídě ukládacího okresu město Smíchov: číen komise pan František Petr Krejčí, kupec na Smíchově, zá- stupce člena komise pan Josef Braun, majitel fiakrů na Smíchově; ve IV. třídě ukládacího okresu město Smíchov: člen komise pan Josef Pšeničný, uzenář na Smíchově, zástupce člena komise pan František Vokurka, hostinský na Smíchově. Vzhledem k poclu vystouplých členů a zástupců členů má se tedy voliti do komise berní společnosti III. třídy ukláda- cího okresu město Smíchov jeden člen a jeden zá- stupce člena, IV. třídy ukládacího okresu město Smíchov jeden člen a jeden zástupce člena. Páni voliči se upozorňují, že ve smyslu 8 18. zákona ze dne 25. října 1896 ř. z. č. 220 volby jedině úřadními hlasovacími lístky, opatřenými úřadním razítkem, se připouštějí a sice pro členy komisí a jich zástupce odděleně a že mají k volbě oprávnění, případně od nich splnomocnění zástupci podepsané listky hlaso- vací buď osobně se současným vykázáním a ode- vzdáním legitimací odevzdali, neb poštou i s legiti- macemi frankovaně na úřad volbu řídícl, t. j. na místo, kde se volba koná, a pod adresou ku přijet listků hlasovacích povolaného volebního komisaře zaslati. Oni k volbě oprávnění, jimž vyrozumění o vřadění do berní společnosti s volební legitimaci z jakéhokoli důvodu v čas nemohlo býti doručeno, mohou se nejdéle přede dnem volby u městs kéno úřadu na Smíchově hlásili, kde volební listiny ulo- ženy jsou. Zkažené hlasovací lístky mohou u c.k. okresního hejtmanství na Smíchově za nové býti vyměněny. — Jelikož volby tyto jsou velice důle- žity, upozorňují se živnostníci smíchovští III. a IV. berní společnosti, aby — když nemíní se osobn k nim dostaviti — dodali své volební listky vlastno- ručně podepsané i s legitimacemi co možno nejdříve některému z následujících pánů: Ve Schwarzen- bergově třídě V. Hušpaurovi, kupci, Josefu Ko- žešníkovi, obchodníku, Frant. Zvolské mu, krejčímu; v Kinského třídě K. Paulírancovi, hodináři, Fr. Thüringrovi, uzenáři, a M. Rou bíkoví, krejčímu; v Palackého třídě Em. Bře hovskému, klempíři. V. Cihečkovi, krejčíma, v Plzeňské třídě V. Roikovi, hostinskému, Josefu Skopovému, krejčímu, a B. Bohatovi, obu- níku, Merfaitovi na hořejším nábřeží, Jar. Ka- salovi, hostinskému, Janu Cízlovi, obchodniku. Kandidáty společnými jsou: ve IV. třídě pau Josek Pšeničný, uzenář, za jeho zástupce pan Joseí Zbuzek, obchodnik; ve III. třídě pan Peir Frant. Krejčí, kupec, za jeho zástupce pan K. Kaí ka, majitel povozů. — Z Mladé Boleslavi. (Zvolení volitelé berní komise. Převzetí hůtelu.) Ve středu vykonány volby volitelů do III. berní komise a zvo- leni pp.: Václav Beck, obchodník, Karel Domalíp, obchodník, Josef Faltin, obchodník. Ludvík Kotek, továrník v Krnsku, JUDr. Václav Krouský, advokát, Josef Nešněra, majitel tiskárny, Alfred Nettel, koželuh, Jan Šámal, obchodník, Edvard Tutter, obchodník, Antonín Vítek, hostinský, Jiří Žitný, obchodník. — Známý hötel »Vysoký« po odchodu pana Polívky převzal počátkem tohoto měsíce pan Josef Por z Tábora, jenž hodlá hötel zdokonaliti, by co nejlépe hověl požadavkům obecenstva. — Nedělní klid v závodech papírnických a v c. k. traflkách. Oznamuje se nám: Tyto dni odebrala se deputace papírníků maloobchodníků, zvolená na schůzi, konané dne 15. července t. r. k c. k. místodržítelství, aby ztlumočila na této schůzi přednesené stesky a přání ve příčině celo- denního klidu nedělního následkem vydaného vyne- sení ze dne 12. m. m. Deputace, již vlídně přijal vicepresident p. Jiří Dörfel, žádala, aby také majitel trafik po celý den nedělní rovněž obchody své uza- vírali, neboť není ničím odůvodněno, aby tito z uve- deného nařízení vyjmuti byli a výrobky papírnické. zejmena pohlednice v neděli prodávati směli, čímž papírník k veliké škodě přichází, dále, aby ustano- vení klidu nedělního pro obor papírnický mělo plat- nost pouze do 1. září vzhledem k tomu, že školní rok počíná již 15. zářím, ježto by jinak papírník na existenci své citelně byl poškozen a konečně, aby zabráněn byl nedělní prodej pohlednic v r- stauracích atd. Pan vicepresident živě se zajímal o předměty tyto a slíbil deputaci, že žádosti před- nesené věnuje pozornost a že důvody uvedené bedlivě dá vyšetřiti. Na to odebrala se deputace k c. k. zemskému finančnímu ředitelství, kdež také vlídně byla přijata panem e. k. dvorním radou Hennevoglem, a žádala za vydání nařízení, by ma- jitelé trafik v neděli obchody své zavírali. I zd byly důvody uvedeně náležitě předneseny a bylo jmenovaným hodnostou slíbeno, že jejichi žádosti dle možnosti bude po vyšetření věci vyhověno. — Výbor Klubu novoměstských volič konal v pátek dne 2. srpna schůzi, v níž přijato bylo 51 nových čienů, tak že všech členů čítá klub 185 Ve schůzi této projektována byla činnost spoliu s bohatým programem věcí vesměs interessů poplat- nictva se týkajících a stanovena řada veřejných schůzí i přednášek. Prvá veřejná schůze ko- nati se bude v pondělí dne 12. srpna s programem »Oelektrické tramwayi svrch ním vedením přes Karlův most.« Náva na uspořádání této schůze způsobil velmi čilou de- batu již ve výboru a není pochyby, že schůze vzbudí zájem i širšího poplatnictva z důvodů estetickýchi hospodářských. Po schůzi správního výboru konal se četně navštívená schůze poradní komise, která živým zájmem projednávala mnohé časové otázky jako jest projektovaná daň z piva, pozemštění česte