#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
5. října 1909.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 275.
#5
alto_textblock
#5
divochům jedině pochopitelným. Potom by byli
porozuměli, že theorie páně Daumüllerova má
dva konce. Douřáme, že ruské úřady dovedou
se příště obrániti, budou-li je chtít němečtí pod-
daní bíti. Doufáme také, že německá vláda konsul
Daumüllera okamžitě odvolá. A konečně bude
nejlépe, když bude Charbin vůbec od cizineů
očistěn.
»St. Petersburger Zeitung« se dovídá,že
německý konsul mukdenský dr. Heiníges byí
německým vyslancem v Pekingu komandován
do Charbina, aby tam vyšetřil. připad svého
kolegy Daumüllera a jeho německých chráněnců
#6
alto_textblock
#6
Negrogermáni.
#7
alto_textblock
#7
Z Berlína.
Právě tomu třicet let, co byla v Berlině
otevřena kamerunská výstava, na níž se vysta-
vovali také kamerunští černokožei, přibyvší do
Berlina pod vedením náčelníka kmene Hererů
Samuela Megarera.
Obzvláštní pozornost věnovaly svým čer-
ným spoluobčanům berlinské dámy. Prvou
»obětí« jejich byl sám Samuel Megarero. Za-
čala skutečná negrogermánská bacchanalie. Sa-
muel Megarero byl v Berlíně hrdinou dne.
K jeho nohám litaly klenoty a peníze, peněz
bez konce. Berlinské dámy zachvátilo jakési
pohlavní šílenství a upoutati pozornost Megare-
rovu bylo mezi nimi otázkou cti. Tato baecha-
nalie neušla tehdy veřejnému tisku, ale protože
výstava trvala nedlouho, zdálo se, že s odjez-
dem Kamerunců z Berlína přestalo to vše
upadlo v zapomenutí.
Avšak ukázalo se, že černá manie zapu-
stila v srdce Berlíňanek hluboké kořeny. Přišlo
se na to, že po odjezdu Kamerunců byly jim
po všechnu dobu zasílány z Berlina v ohrom-
ném počtu listy a peněžné zásílky na veliké
sumy a že adresy vždy bývaly psány ženskou
rukou. Konečně někdo vyslovil domněnku, ž
kultu černochů zúčastňují se i žačky berlin-
ských škol. Věc vyšetřována a vyšly na jev
velkolepé věci. Ohromný počet berlinských ško-
laček si dopisuje s černými žáky německé kul-
tury v Kameruně. Korespondence je naskrz
milostná. Obě strany si přísahají věčnou lásku
a jednají o tom, jak se vezmou, až vyjdou ze
Tato poslední okolnost přeplníla míru trpě-
livosti německého tisku, jenž vysloupil pro
německým ženám s těžkým obviněním, žes
oddávají krajnímu sexualnému rozvratu, jenž do-
stupuje již stupně úplného pohlavního šílenství.
Dlužno připamatovati, že zkušenosti, nabyté
v této příčině r. 1896, přiměly německou vládu
tehdy k vydání rozkazu, že pro příště, kdyby
zase byla pořádána v Německu kolonialná vý
stava, nesmějí na ní býti vystavování černoši.
Listy se vracejí k tomuto vládnímu nařizení,
schvalují je, ale nevidí se jim dostatečným opa-
třením proti sexualné manii německých žen.
Praví, že boj tento musí býti organisován a že
tu pomoci musí škola i kazatelna — o rodině
se již v Berlíně nemluví. Učitelé a duchovní
mají ženskou mládež německou poučovati, že
je mezi Germány a Kameruňany celá propast.
že jsou Němci »herrenvolk« a kamerunští čer-
noši že jsou jen jejich služebným národem
s nimiž ušlechtilé Brunhildy a Thusneldy ne-
smějí se zahazovati.
Jaký to nekonečný úpadek mravů v říši,
která se ráda pokrytecky nazývá říši »bázně
boži a dobrých mravů«! Německý tisk, chtěje
tento rozvrat stavovati, nenachází už argumento
v mravnosti, nýbrž opět v nemravnosti, nebot
dělení národů na »panské« a »služebné«,
v Němelch nyní tak oblibené a užívané také
naproti Slovanům, nic jiného není, než nej-
hrubší nemravnost, z níž právě se rodl jiné
její odrůdy.
#8
alto_textblock
#8
školy.
#9
alto_textblock
#9
Prohlášení nezávislosti Bulharska
se událo právě před rokem. Proto dnes v Trnovu
okázale se oslaví tento památný den. Několik
bohatých obchodníků sebralo kapitál na postavení
nádberného pomníku na památku obnoveného bul-
harského earství. Král Ferdinand snad již zavítal
do Trnova (dosud byl na honbách ve Vysokých
#10
alto_textblock
#10
Tatrách). Ministr Takev učinil výpočet, jímž do-
kazuje, že Bulharsko prohlášením své nezávislosti
získává ročně 1,500.000 fr. Platfvala se dříve
Turecku daň 3,000.000 fr. za jižní Bulharsko.
Důchod ze zabrané tratě a oné z Čirpanu do
Nové Zágory vedoucí nese ročně 2,600.000 fe,
Zisk tedy obnáší 5,600.000 fr. Na úrok i amor-
tisaci dluhu 82,000.000 fr. (Rusku), ročně se
platí 4,020.000 fr. Zbývá tudíž zmíněný pře-
bytek. Obnos, který Bulharsko zaplatilo za majáky
na pobřeží Černého moře, se hradi důchodem
z nich. Za to však se uspořila refakce 200.000 fr.
již vláda dávala obchodníkům k vůli konkurene
s výhradní drahou
#11
alto_textblock
#11
Livadie-
Izvolský odejel do Livadie, aby byl při uví
tání tureckého mimořádného poselstva i při tom
co s ním bude jednáno. Tunecké poselstvo sklá
dati se bude z čtyř osob. Vůdcem jeho je zahra
ničný ministr Rifaat paša a členy: bývalý mi
nistr vojenství Nazim, paša, ředitel kanceláře
zahraničného ministerstva Digram beg a poboč
ník Nazim paše. Poselstvo prodli v Livadii tř
Tomuto poselstvu v diplomatickýchi kruzíeh
připisují obzvláštní význam. Přibudou na nej
krásnější turecké vachtě „Stambul“. Poselstve
bude bydliti v Jaltě.
Izvolský pohude na Krymu dvě neděle.
#12
alto_textblock
#12
dni.
#14
alto_textblock
#14
Španělský postup v Marokku.
V noci 2. t. m. byli vypraveni ze Špa-
nělska královští hulání a husaři z Pavie s in
fantem Don Carlosem do severn
Ařriky. Nad neobyčejně krvavým bojem ze dne
30. září vládne stisněná nálada. Španělové za
ujali neobyčejně širokou bitevní čáru. S počátku
šlo všc dobře, ale čím více se vojsko blízile
Zoco ul Jemisu, tím hojněji se objevoval ne
přítel a tím krutější byl hoj. Levá křídlo gene-
rála Vicaria chtělo přes vražednou střelbu pro-
niknouti v před. Odpoledne vrátila se výprava
do Seluanu. Generál Vicario padl, odváživse
při útoku přílis daleko. Byl střelen do hlavy.
Teď mají Kabylové zase obsazený veho
do pohořl. Generál Marian, dlíei v Seluanu,
čítá ztráty ze dne 30. záři: 1 generál,2
setnici, 1 poručk a 28 mužů mrtvé,
9 mužů se pohřešuje; zraněni jsou 1 štábní
důstojník, 15 důstojníků, 233 mužů. Vládní
tisk tvrdi, že Španělové dosátvli důležitého vl-
tězství, kdežto oslatní tisk pochiybuje.
V Londýně poslední zprávy z Marokka ne-
působí příznivě. Španělské tažení nepoklkdá se
jistě za skončeně. Když velmoci prohlásily, že
události v Rifu jsou věci týkající se jen
Španělů a Marokka, chce teď sultán vy
pověděti Španělsku válku. Španělavé
chtějí obsaditi nové územi v Ma-
rokku, zejmena Tetuan, a neopustitije
dřive, dokud nezaplatí Mulej Hafid požadovanou
výsokou válečnou náhradu. Poněvadž sultán
nemá dostatečných prostředků, bude Španělsko
i Francie udržovati svě posádky v celém sever
ním Marokku.
Sultán je prý odhodlán uchopiti se všech
prostředků, aby vypudil Španěly. Jak se ozna-
muje z Londýna, varovalo prý britské vyslane-
ctví v Madridě vládu před rozšiřením opernei
v Riffu s obsazením nových územi, poněvadž
by tím pro Španélsko mohly vzniknouti mezi-
národní obtíže. Anglie zejména neschvaluje pro-
niknutí Španělů k Tetuanu, ale uznává správ
ným požadavek válečné náhrady 100 milionů
Španělská vláda, zdá se, že nehodlá po
slouchat varovných hlasů John Bulla, kterýje
ovšem rozvážnější nežli temperamentní syn ná-
roda Don Guijotla a ujíšťuje se, že Španělové
se chtějí zmocnit velkého kraje, jehož středi-
skem by byl Tetuan. Do Melilly budou tyto dny
poslány nové posily 15.000 mužů.
Obsazení pohoří Guguru pokládá se za za-
bezpečené. Budou vysluvěna silná opevnění, aby
bylo nové povstání Kabylů v této krajině zne-
možnéno. Tyto úmysly činí nejen v Londýně,
ale též v Paříži trapný dojem, nebot
tuší se za tim vším záměr postupovat za po-
#15
alto_textblock
#15
peset.
#16
alto_textblock
#16
poctil pohřeb zabitých důstojníků a vojáků př
katastrofé vzducholodi »Republique« svou skvělou
nepřitomností. Při této smuteční slavnosti, kdy
celá Francie truchlila, byli ministři a všichn
čelní representanti veřejného života a tím větš
vzniklo pohoršení, když Fallires neuznal za
nutné, hnouti se ze svého letního sídla. »Eclair«
velmi rázný list oposiční, označuje chování pre-
sidentovo za skandalosní. Možná, že se nechtěl
namáhati nepěknou cestou z Rambouilletu do
Versailles, zdráhal se dokonce poslati věne
hrdinům vojenské povinnosti. Dvakráte odmit
prosbu, aby zaslal skrovný důkaz sympatie
obětem neštěstí. V úterý byl tázán, zdali uznává
za vhodné, poslati věnec. President neodpověděl
Ve středu se dověděl, že německý cís
poslal věnec. Pan Falliěres se nedal ničím vy-
rušovat. A při této národní smuteční slavnosti
kde se dal Vilém II. dvojnásobným způsoben
zastupovat, byl president republiky dvojnásobně
vzdálen... Jisto je, že tímto jednáním se Fal
lires nestane populárním.
#17
alto_textblock
#17
hořím Gurugu až k Fezu, čímž by ovšem
byla seslabena francouzská převaha v Ma-
rokku.
Z Madridu se potvrzuje, že generál Ma
rina žáďal o poslání nových posil vzhledem
k nutností brzkého zakončení výpravy a rozšl-
ření územi. Generál uvedl, že nepřítelu
Selvanu je též posilněn a dobře vy-
zbrojen. Ministerská rada ihned rozhodla, aby
byla vyslána do Melilly divise Amprediova
Zpráva ta učinila v Madridu sensaci, neboť ně-
které listy ujišťovaly, že není zapotřebí posílat
nových oddílů vojenských do Marokka. Veřej-
nost se bojí, jak to skončí, neboť při dalším
postupu pozvedne se vždy více kmenův k od
bojí. Sulfán se činí zodpovědným za protaho-
vání války.
Celkem jeví se situace v Marokku méne
utěšenou, nežli jak španělské zprávy hlásaly po
vzeti Selvanu. Okolnost, že musila býti vyslána
do severní Afriky celá divise, nasvědčuje, že
situsce Španělů v Marokku se nelepší.
»Morning Post« oznamuje, že v Tangeru
nastalo rozdvojení v diplomatickém sboru ná-
sledkem známého protestu, podaného zástupei
Evropy proti násilnostem sultánovým. Tyto ne-
srovnalosti povzbuzují však sebevědomí suitá-
novo, jenž bez okolků ignoruje rady konsulé,
jakmile se vztahují k vnitřním záležitostem
Mulej Hafid prohlásil, že dodrží všechna usta
novení algecirasské smlouvy, Marokku vnucené,
ale více že neučiní ani zble.
Znovu se potvrzují zprávy, žel rogh i byl
nejohavnějším způsobem zprovozen se světa
Francouzský konsul ve Fezu oznámil vyslanci
svému v Tangeru, že Buhamara byl skulečn
popraven tím strašným způsobem, jak vylíčily
dřívější zprávy. Roghi byl hozen dvě m
lvům a když umiral, byl vytažen z klece,
polit petrolejíem a zapálen.
#18
alto_textblock
#18
Carova návštěva v Římě.
V zasvěcených kruzich tlmských se ujišťuje
že carova cesla do Italie není odložena, ale že
je zcela jistou věcí. Nyní nedovoluje sice zdra-
volní stav carevnin tuto cestu, neboť bez n
ear nechce jeti. O earovně se tvrdi, že její cho
roba jest pouze přechodnou neurastenií. Nen
vůbec vyloučeno, že car výkoná návštěvu
v Italii ještě do konce tohoto roku. Vešker
zprávy listů, že jiné vlivy působily na odložení
cesty, jsou bezpodstatné. Jakmile se zlepší stav
cnrevnin, podnikne car ceslu. Též Izvolský jes
srozuměn úplně s cestovním plánem carovým
podporoval ho v jeho úmyslu při své návštěv
v Livadii. O místě schůzky není dosud ničeho
známo. Vše závisí od toho, bude-li podniknut
cesta po moři nebo pevnině. V prvém případě
by car proplnl Dardanellami se svým průvodem
torpédových člunů a navštívil by sultána ture-
#20
alto_textblock
#20
*
Úmysly krále Leopolda vzdáli se trůnu.
Již několikráte se vyskytly pověsti, že starý
víe světáckým životem nežli panovnickými sta-
rostmi unavený král Leopold se chce vzdáti
trůnu. Opět koluje podobná zpráva, jež je stejné
pravděpodobná jako nezjišténá. Již před rokem
král belgický vydal předání kongského státu
Belgii ve formě testamentu. Problásil, že tímje
skončeno jeho poslání pro národ. Vděčnost lidu
se však neprojevovala přiliš nadšeně. Za 45 let
jeho vlády rozkvetl obchod a průmysl belgický
Malá Belgie svým vývozem 165 franků za hlavu
— oproti Anglil 105, Francii 66, Německu 2
a Spojeným státům 48 franků — postavilase
v čelo světového obchodu. Je jednou z nej
bohatších zemi svými 27 miliardami soukromého
jmění a 5500 miliony ročního příjmu pro pouze
7 milionů obyvatel. Král Leopold nemá ovšem
nijakých záslub o tento blahobyt. Ale prokáza
vlasti prospěšný čin získáním kongského státu.
Král byl vůbec dobrým podnikatelem a obchod-
níkem a nezapomínal rozmnožovat své jmění
Král často vzbudil nelibost svou hrabivostí
Velikou nespokojenost vzbudil jeho úmys
finančně organisovat svůj majetek, prodati galeri
a drahocenné sbírky.
Přes všecky zprávy o tom, že sev chee
Leopold poděkovat, veří se, že nehodlů se ješté
rozloučiti se svými povinnostmi panovnickými
na nichž si velmi zakládá. Je dosud čilý, praco-
vitý. Dává na jevo snahu zvelebit Belgii a za-
jistiti jí bezpečnost. Není však pochyby, že
kdyby král, unavený po padesátileté vládě,
odevzdal žezlo velmi oblíbenému a schopnému
synovci Albertovi, že by národ pozdravil událos
#21
alto_textblock
#21
ckého.
#22
alto_textblock
#22
Školství pražské
Ve včerejší schůzi školního výbaru, konan
na staroměstské radnici, byl sdělen výsledek
zápisu do českých skol pražských.
Bylo zapsáno úhrnem 21.531 dítek.
o 43 více než loni. Z těchto žáků přes polo-
vinu je ze VII a VIII části. Pobočky schváleny.
jak jsme již dříva sdělili, zcela dle návrhu
okresní školní rady.
Do německých škol — zapsáno letoe
2153 žáků, o 156 méně než loni; z načná
část děti českých zůstala ješ tě
vněmeckých školách, zejmen
těch, které z předměstí do praž-
ských škol chodi.
Usneseni německé okres n
školnírady, aby žactvo předmě st-
ské chodilo opět do pražský ch
škol, vzbudilo značné vzrušení
dlouhou debatu, v níž poukazováno
k tomu, že timto rozhodnutím omezujíi se práva
rady městské jako vydržovatelky školy, nebot
žaetvo, které začne do škol pražských chodit,
později zdlouhavým projednáváním tam zůstává
Dále bylo v rozpravě poukázáno k.o tomu,
že ze Žižkova zvláštní deputace stěžuje si do
přijímání českých děti do německých škol praž-
ských, čímž národní ostuda zůstává, nehled
k četným závadám zdravotním, ježto děli z před-
městi nejsou okresními lékaři vedeni v evidenei
a proto i infekční nemoci často se takto roz
šitují.
Dále bylo usneseno, aby rada měsťská
odepřela příjetí těchto détí do svých škol a aby
podala stížnost proti názoru německé školnt
rady o rozhodování při přijímání dětí do škol
pražských.
Ministerstvo vyučování zamítlo žádos
rady městské o přeměnu někturých středníeh
škol na školy nového typu a sice: prvního
reálného gymnasin v Křemencové ulici na české
gymnastum a reálky v Libni na ruálné gymna-
sium nového typu. Usneseno požádati znovu
—
o přeměnu některých ústavů.
#23
alto_textblock
#23
s jásotem.
#24
alto_textblock
#24
Proti presidontu Falličrovi.
Prasident francouzské republiky Fulličre
je dobrý, etihodný muž, který nezskouší přílis
státnických a správních trampot, neboť jebo
úřad je ponejvíce representativní. Veškeru prác
politickou a administrativní má za něj udělat
předseda ministerstva. Ale Falliěres nerad se
vytrhuje ze svého klidu a příliš časlo se dává
zastupovat i při příležitostech mimořádných.
Proto je často škodolibě napaden tiskem. Nový
podnět k podobným útokům zavdal tím, že
#25
alto_textblock
#25
Na místo definitivníeh učitelek industriálních
navrženy slečny: Grünwaldova, Zelinkova, Sk
chova, Hanušova a Kaislerova.
#26
alto_textblock
#26
Proti germanisaci na drahách
moravských.
(Od našeho zpravodaje moravského.)
V Bilovicích u Podivina, 3. října.
Dnes konal se v naší obci velký protestní tábor
lidu proti germanisaci na drahách mpravských. Tabor
položen do Bilovic proto, poněvadž nalézá sev
blízkosti Břeclava, kde úřadník nosí velkoně-
mecké odznaky a kody projíždí severní dráha, která
je na všech projevech moravských obžalovávánaz
#27
alto_textblock
#27
germanisace.
#28
alto_textblock
#28
Projev uspořádalo obecní představenstvo a místní
odbor Národní jednoly Na projev do tavily se ob
rovské massy lidí z obcí Bilovice, Podivíu.
Rakvice, Žižkov, Vrbice, Čejkovice
Pavlovice, Poštorná v čele s Havličkem,
Huslopeč, Břeclava, Hrušky, Lanštori
Bořetice, Nový Podvorov, Nová Ves
Prušánky atd. atd.
Před táborem uspořádán byl velký průvo,
v jehož čele neseny byly standarty s nápisy: České
dílě patří do české školy atd. Obec byla zdoben
prapory
Tábor zahájil starosta P. Osička a první
mluvil starosita Pošitorné Haviíček, který
vzpomněl všech útrap, kterých zažila Poštorná a dě-
koval všem českým lidem, kteří jí nezapomněliv
nejtěžších dobách. Řečník vzpomněl také zákona
Axmannova a končil za bouřiivého souhlasu slovy:
»Poštorná byla slováckou českou vsí a také ji zů-
stane de
Posl. Šillinger kritisoval jednání Němeů.
kteři chlějí zdolati české menšiny tím, že poněmčnjí
české děli a nabádal, aby se podporovaly české
menšiny
Taj. Chytil z Brna řeč svou věnoval krilice
poměrů na drahách jižní Moravy, zvláště v Břeclavě
Hustopeči a v Podívině, kde, ač je celé okolí české
přece má jen jednoho českého úřadníka.
Posl. Krčka vzpomíná táborů před 40 lety ko
naných a přeje si, aby i teď hojně se podobné tá-
bory konaly, zvláště proti germanisaci na drahách
Vzpomíná škody, která vzniká, že nemáme patřičný
počet úřadníků na drahách z řud našich a zmiňuje
se o nezaměstnanosti našeho dorostu akademického
Dr. Čermák krátce nabádal ku plnění řečí n
táboru pronesených, mluví o samosprávě a jejím po-
vznesení a přěje si rozhodných Čechů vřele, neb vy-
žaduje taho zájem národa.
U6. Šmolc navrhl resoluci, která byla jedno-
myslně a bouřlivě přijata. V resoluci ostře se prote-
stuje proti germanisaci na drahách, zvláště na dra-
hách jižní Moravy, a svým obsahem je táž, které
byly přijaty na ostutních velkých projavech morav-
ských proti germanisaci na drahách této země.
#29
alto_textblock
#29
Denni zprávy
#30
alto_textblock
#30
— Konference předsednicíva klubu poslau-
oť národní strany svobodomyslné s ministrem
krajanem drem. Žáčkem. Konference tato ko-
nána byla včera dne 4. října o 7. hod. večerní
v klubu strany. Přítomni bylice dr. Škarda, d.
Fořt, dr. Pacák, dr. Šubert, dr. Körner a V.
Němec. S ministrem drem. Žáčkem přibyi
sekční rada dr. Greif. Konference byla přísně
důvěrnou a nevydáno o ní nijaké communiqué.
Trvala delší dobu; usnesení sle však ne-
stalo žádné. Jak se z bezpečného pra-
mene dovídáme, jednal ministr dr. Žáček
předkoníerencí touto s předsednictvem
klubu agrárníků.
— Brněnský denník ministra krajana dra.
Žáčka v nedětním svém čísle nastavuje svou
polemiku o vládních předlohách proli nám pře
týdnem přetrhnutou a bezmála již zapomenutou.
Jest věru už anachronismem, hádati jse dne
5. října o věc dne 26. září jasnou, tak jakož
logicky vyloučeno jest, aby české strany,
kteréž prohlásily společnou svou parlamentní
komisí, že vládní předlohy neuznávají za
možný podklad pro spravedlivé
uspořádání veřejných poměrů v království
českém, přijaly předlohy tyto za
možný podklad jednání na sněmu
království českého. »Mor. Orlice«, aby dokázala,
že všecky české strany uznávají předlohy tyto
za podklad jednání, uvádí výroky jednotlivých
českých řečníků na konferenci předsedů ze dne
24. září tak, jakoby debatní výkony, předsedů
stran byly manifestovaným usnesením těchto
stran. Za takové dlužno považovati řádná
u sneseni obou rozhodujících stran českých
a do dne 1. října v platnosti bylo usnesení
společné parlamentní komise mladočeskoj agrární
ze dne 23. září, podles kteréž »jmenované strany
#31
alto_textblock
#31
ny, nýbrž terrorism stran vládních proti men-
šinám, jež zastoupení ve vládě nemají.
Vlastní jádro a účel spisu jest vyložen až
na konec: boj o všeobecné právo hlasovací
v Uhrách. Článek: Výklad a kritika návrhu zá-
kona hraběte Andrasse o volbách do říšského
sněmu, jehož autorem jest Zoltán Zigány. Není
třeba zvláště připomínati, že se tu jedná o vo-
lební předlohu, kterou ministr vnitra brabě An-
drássy chce pověstným svým plurálním votem
a veřejným hlasováním zajistiti maďarské men-
šině v Uhrách dosavadní privilegované postavení.
Obsah této předlohy volební jest ze zpráv na-
šich listů dostatečně znám, takže není zajiste
třeba jej zde ještě jednou uváděti. Rovněž nen
třeba zde zvláště se zmiňovati o kritice této
předlohy, jak v článku tomto jest obsažena
jest to samozřejmo, že kritika ta jest naprosto
zdrcující.
Aby vysvětleny byly blíže poměry hlasovac
v Uhrách, jsou v následujícím článku: Hlaso
vací právo a moc vlády v Uhrách od Ludvíka
Leopolda tyte poměry nastíněny. Následuje kra-
tiěký článek: Předloha uherská o volební re-
formě a hlasovací právo ve státech balkánských
z péra Karla Selymosa, ve kterém jest načrtnut
stav hlasovacího práva v Srbsku, v Bulharsku,
v Rumunsku a v Řecku. Závěr. tvoři, článek
Proč jest všeobecné právo hlasovací nutně
jehož autorem jest Oskar Jászi. Obsah tohoto
článku uváděti netřeba; chováme vývody ty.
více méně všeobecné, ještě v dobré pamět
z dob, kdy se jednalo o zavedení všeobecného
práva hlasovacího do předlitavské říšské rady
Příliš rád ostatně na to nevzpomínám; myslil
jsme všichni, že parlament, vyšlý ze všeobecné
ho práva hlasovacího projeví zeela jinou sílu
a moc vůči vládě a zatím ta vláda ho drží na
provázku více ještě, než parlament dřivější, kte
rý neměl za sebou široké masy, lidstva, nýbrž
jen privilegované voličstvo.
Doslov knihy tvoři mínění ciziny o An-
drassově volební reformě. Redakce časopisu
Kuszedik Szárad obrátila se totiž francouzským
přípisem na vynikající profesory, publicisty nel
politiky zahraniční se žádostí o jejich mlněn
o reformě Andrássově. Z Čech odpověděl pro
B. B.
Masaryk (němockey).
#32
alto_textblock
#32
Karel Lier.
#33
alto_textblock
#33
Z české obce Hierecké odvolán Eyl smrtí jeder
z jejích členů nejvíce vynikajících a nejrázovitějších
třeba že mu nebylo dopřáno, aby působil na předn
scéně umělecké. Kanel Lier, senior herecké dru
žiny smíchovských divadel, zemřel, včera po krátké
nemoci, jak jsme již stručně zaznamenali ve ve-
černíku. Karel Lier byl z těch umělců, kteří od mládí
prošli těžkou školou herecká kariéry, jak se u ná
dělávala, cestou, plnou svízelů a tuhé práce, na níž
sílila jednotlivce jenom nesinírná oddanost ke své-
mu povolání a nadšená láska pro ně. Po řadě let
strávených u menšíchii společností venkovských, z-
kotvil posléze pevně v Prazo a tisíce českých diváku
dlouho si uchová dobrou upomínku na Karla Liera
z divadla Pištěkova, vo posledních 12—15 letech z
smíchovských divadelí
Platí-li o hercích starší školy rozdělování n
jednotlivé obory umělecké, třeba říci, že nejvlasi-
nějším oborem Karla Liera byly role charakterní
v nichž měl příležitost rozvinouti celé své umění syté
a pevné charakteristiky, vytvářející sílné a živé po-
stavy. Ale železná povinnost denní, tvrdé a všední
práce herecké na malě scůně nutila jej arci hráti
často ze dne na den, role všeho druhu, a Karel Láen
dovedl se svou robustní postavou, se zdravím zdán-
livě neotřeseným a s humorem nikdy nevysýchají
cím dostáti také ze dne na den této povinnosti, vždy-
cky svěží a vždycky poholově. Svátkem bývalo mu
když měl přiležitost při občasných cyklech literár-
ních ukázati se obecenstvu ve velikých rolích re-
pertoiru klassického nebo moderního a při takových
příležitestcch nejlépe bylo lze změřiti sílu talentu
umčlce, který mohl vysoko vyrůsti, kdyby Býv
měl štěstí rozvijeti jej v poměrech příznivějších.
Vynikajícím způsobem zúčastnil se zesnulý
prvních letech Budilovy činnosti v Plzni, v lefech
1880 v Praze stal se populárním a jako umělec vel-
mi váženým ve výstávním divadlé v r. 1898. Později
když tehdejší iniciatoři divadla ujali se správy Ná-
rodního divadla, vystoupil tu také několikráte poho-
stinsky a sice jako Valenta v Tylově „Paličově dce-
ři“, jako městský hejtman v Gogolově „Revisoru?
a „Klubka v Shakespearově „Snu noci svatojanské“
Nedlouho potom krásný jého výkon v Čechovov-
„Višňověm sadě (v prvním cvklu „Kruhu
#34
alto_textblock
#34
nejlíp ukázal, jaké role asi svědčily nejvic Lierov
umělecké individualitě. Poslední veliký herecký v
kon Lierův byl jeho Mercadet ve stejnojmenne
komedii Balzacově (v loňském cyklu „Máje!), velmí
obsáhlá role, kterou zmohl se svěžestí úctyhodno
při svém stáří a při klíčící již churavosti, Intimn
divadlo Švandovo ztrácí v Karlu Lierovi svoji nej-
lepší sílu hereckou, a přečetní přátelét jeho dlouh
budou vzpomínati jeho umění a jeho humoru. Zemře
G4letý, zanechav několikačlennou rodinu, z níž sy
jest známým dobrým hercem, dcera Maric a nej-
mladší Lierova slibnými talenty divadelními,
#35
alto_textblock
#35
Dramatické umění.
. Měsiské divadlo na Král. Vinohradech. „An
sene Lupin“. Detektivní hra o čtyřech dějstvích
Napsali Fr. de Croisset a M. Leblanc. Přel
Jan Chvojan. Režisér A. Jiříkovský. Poprvé 3. října
Správa vinohradského divadla sama odhadla c
nu a význam svojí poslední novinky činohorní tí
že její premiéru položila na nedělní odpoledne a kro-
mě tcho uznala za dobré v předběžných builletinecl
hodně oknté zdůrazniti, že byla vlastně připravena
a určena již loni pro „letní“ repertoir. Proč sní
přicházi teprvo letos a v samém začátku zimní s
zony, budiž jí přiznáno za čistě vnitřní záležitost.
neboť jakmile bychomi z této premiéry chtěli činili
otázku vkusu a uměleckého programu, stačilo by
udělati tečku na konci této věty. Zdramatisovaná hi-
storie o pověstném lupiči velkého slohu Arnenu Lu-
pinovi není nic více a nic méně, neži hrubý řemeslný
výrobek nejbanálnější machy. Nepočítá také s ničím
jiným, než s drážděním nejhorších lidských instinktů.
Ničema, který již v útlém mládí dosáhl virtuosityv
kradení a přisvojiv si dokumenty zemřelého vévody
de Charmerace, hraje jeho roli ve společnosti, za-
snoubí se s dcerou bohatého soukromníka a proved
celou řadu rafinovaných lupů v domácnosti svéh
příštího tchána, je hrdinou této hrubě detektivní hry.
která napíná nervy svých diváků asi zrovna tak
jako napinají nejubozší z čtenářů divoké zápletky
jakéhokoli dobrodružného a krvavého románu.
Po celá desetiletí se namáhala naše literární
kritika a poctivá zurnalistika, aby vyplenila bejlí
krváků z literatury a omezila jejich otravný vliv
Domnivá-li se nynější správa vinohradského měst-
ského divadla, ze je právě vhodnou stravou (třebe
#36
alto_textblock
#36
jen pro nedělni odpolední publikuml) jeho
návšlěvníků kult téhož zboží, transponovaný na
scénu, tedy tím prudčeji, bezprostředněji a jistěji pů-
sobící, je to její věc. Ale že by „druhá česká zcéna
měla poskytovati útulek novým českým Basnbasům
toho se jistě nikdo nenadál ještě v době, kdy se tak-
řka veřejným národním plebiscitem rozhodovalo,k
čamu vlastně bude.
Stupidnost celého děje tohoto hrubého dramatu
nězachraňuje ani těch několik vtipů, které tvoří chu
dé oasy včtyřaktové poušti, ani primitivní a hrubo
zrnná filosofie o ušlechtilosti zlodějského povolání
které krade pouze u bohatých, a jehož hrdina v
středověku prý se mohl zúčastniti křižáckých válek
dnes ovšem — musi krásti brilianty. Ani konečně
ten sentimentální milostný románek, který je do děje
vpleten, a který útlocitným posluchačkám vtiskuje
šátečék na oči. Divadlo bylo arci nabilo a kus měl
čemu se říká okázalý úspěch.V Ba víc, než úspěcha
stačilo viděti vyboulené oči diváků, podrážděných
všemi sensacemi odvážných útěků, zápasů na živo
a na smrt mezi smělým lupičem a neohroženým de-
tektivem atd. atd. Jen co je pravda, byl to osvěžujíe
sváteční požitek, který si odnášele nedělní odpoledn
obecenstvo vinohradského divadla z premiéry „Arse-
na Lupina“. Jsou to střední, nezámožné vrstvy, če
kají na nedělní odpoledne, kdy mají prázdno a sní
žené ceny... tady je jim postaráno o zábavu a po
vč.
učení s dostatekl
#37
alto_textblock
#37
Hudba.
#39
alto_textblock
#39
+K jedinému koncertu Kubelíkovu dne 10. t. m
o 145. hod. v Rudolfinu jsou veškerá místa k stání
i na sedadla až na lože a několik míst po 8 K úplně
vyprodána. Druhý koncert pořádán nebude. Lístky
na záznamy vydávají se, dneškem počínaje, v hu-
debním a klavírnim závodě Mojmír Urbánek v Praze
(Jungmannova tř. 14, Hlávkův palác).
+ Koncert Miši Elmana, geniálního houslisty
koná se dne 20. t. m. o 1/48. hodl. v Rudolfinu. Elman
sklízel na nedávno absolvované cestě Amerikou bez-
příkladné triumfy. V lednu odjíždí tam opět na
delší tournée. Listky od 3 K počínaje dostati lze
hudebním a klavírním závodě Mojmira Urbán-
ka v Praze (Jungmannova tř. 14).
Zpěvácký spolek „Moravan“ v Kroměříži po-
řádá v sobotu 7. t. m. o 148. hod. večer koncer
v měštanském „Nadsklepi“ v Kroměříži. Účinkuj
české kvarteto (pp. K. Hofímann, J. Suk, J. Herold
H. Wihan).
#40
alto_textblock
#40
+ Míslní odbor Národní jednoty severočesk
pro Ústi nad Lahem pořádá v sobotu 9. října v míst-
nostech České besedy v Ústí n. L. velký representač-
ní koncert odborového orchestru. Začátek o8
hod. večer.
+ Koncertní večírky konservateře hudby poč-
nou v měsíci listopadu Vstupenky vydává kancelár
konservatoře od 15. října denně od 5—6 hod. odpol
za zaplacení záznamného 1 K ve prospěch Dvořá-
kova fondu
+ Faní Marja Bogucká, vynikající člen oper
Národního divadla, žádá nás, abychom vůči zprá-
vám, kolportovaným některými časopisy i jednotliveí
ústně, jakoby komorní pěvec p. Karel Burian
byl odřekl své poslední dvě pohostinské hry v Ná-
rodním divadle k vůli pí. Bogucké, konstatovali, ž
zprávy ty nezakládají se na pravdě, jak p. Burian
písemně jí prohlásil. Konstatujeme rádi.
#41
alto_textblock
#41
Různé zprávy.
#42
alto_textblock
#42
= Pomník světového poštovního spolku, dílo
francouzského sochaře Marceauxa, byl odhalen včera
v Bernu (Švýcary).
= Urážka vyrovnaná na ulici. Z Bělehradu
4. Híjna (K. k.) Včera večer došlo mezi srbským hl
konsulem v Soluně Balugdžičem, jenž před ně-
kolika měsíci byl hlavním konsulem ve Sko-
piji a srbským vůdcem čet Babunským na
veřejné ulicí ke srážce, za které konsulu Ba-
lugdžiči bylo zasazeno několik ran do obličeje
Příčinou srážky byla urážka, které se dopustil Ba-
bunský vůči Balugdžiči.
= Město Adria v papežské klatbě. Z Řím
4. řjna. Pro demonstrace v Adrii proti biskupovi
Boggianiovi z Roviga, při nichž byl biskup kameny
a holemi zraněn, dal papež město Adrii na čtrnáce
dní do klatby. V kostelích adrijských a v předměsto
Tombě jsou na základě toho zakázány pro luto dobu
mše, zvonění, veřejné udílení svátosti a slavnostní
pohřby. Dne 10. října maji se rovněž na rozkaz pa-
peže konati veřejné kajícné modlitby za vinníky. —
Pius X. za něhož se v církvi všude vzmáhá nejhorí
reakce, sahá tedy i ke středověkému prostředku klat-
by. Zdali tím lze ještě dnes povzněstí vážnost kler
a papežské stolice, je velmi pochybn
— Balon „Anstria“, zúčastněný na závodech
o cenu Gordona-Benetta, přistál včera šťastně v 1/49.
hod. ráno v Lanžhotě u Břeclavy na Moravě. Shle-
dalo se, že neměl dosti plynu
Nehoda poulnického vlaku v Krakovů. z
Krakova, 4. října. Když dnes na zdejší nádraže
přijel poutnický vlak z Čenstochové, ve kterém bylo
na 600 poutníků, rozpadl se následkem trhnntí vlak
ve dvě polovice. Mezi poutníky povstala velká p-
nika, neboť se myslilo, že se slalo neštěstí. Při vše-
obecném zmatku bylo 16 osob lehčeji raněno. Většl
neštěstí se nestalo.