#1
alto_textblock
#1
Číslo 28.
#2
alto_textblock
#2
Strana 2.
#3
alto_textblock
#3
KATOLICK LISTY.
#4
alto_textblock
#4
Dne 30 ledna 1900.
#5
alto_textblock
#5
V uherské vládní straně vyskytly se dle
zpráv některých listů neshody. Ostří jejich namí-
řeno hlavně proti předsedovi ministerstva Széllovi,
jemuž vytýkáno jest, že od té doby, co ujal se
vlády, kloní se prý vždy víc a více ku »klerikál-
nímu« odstínu vládní většiny. »Klerikálové« uherští
nepocítili z toho pohříchu až dosud pranic dobrého.
Vůdce katolického středu v Německu,
posl. dr. Lieber těžce onemocněl. Stav
jeho vzbuzuje obavy.
Změna území. Říšský poslanec J. H.
Hadin podal včera v druhé sněmovně švédské
osnovu zákona, podle kteréhož má býti vláda
vyzvána, aby zavedla vyjednávání o přene-
chání onoho území v Německu Mecklenbursko-
Schwerinsku, kteréž roku 1803 bylo od Švédska
zastaveno na sto let Mecklenbursko-Schwerinsku.
Úmluva taková nabýti má platnosti, až bude uza-
vřena mezi Dánskem a Německem smlouva, tý-
kající se odstoupení severního Šlesvicka Dánsku.
Volby do francouzského senátu měly
tento výsledek: Bylo opětně zvoleno 46 republi-
kánů a 15 nových republikánů; dále bylo opětně,
vztažně znovu zvoleno 6 republikánů liberálních.
Potom bylo zvoleno 8 radikálů po druhé a 10
nových. 5 radikálních socialistů udrželo své man-
dáty a kromě nich zvoleni noví ještě 2. Mimo to
zvoleni byli ještě 3 nacionalisté a 4 konservativci.
Z uprázdněných mandátů náleželo dosud 64
mírným republikánům, 24 radikálům, 7 radikálním
socialistům a 5 monarchistům. Radikální a sociali-
stické vládní listy blahopřejíce k volebnímu vý-
sledku, zjišťují, že počet republikánů v senátě
zůstal nezměněn. Konservativní a nacionalistické
listy vyslovují svou radost nad zvolením generála
Merciera a doufají, že nacionalisté dobudou ve-
likých úspěchů při volbách obecních, kteréž ko-
nány budou v květnu.
Finský sněm zahájen byl včera v Helsing-
forsu carskou řečí, která vzbudí zajisté za-
slouženou pozornost i za hranicemi finské země
Opovídáť, že budou sněmu předloženy osnovy zá-
konů, týkající se hlavně povznešení hospodářského
blahobytu země. Jsou mezi nimi také opatření, na-
mířené proti vystěhovaleckému ruchu, který vznikl
následkem neúrody, dále osnovy zákonů, týkající
se odvolaných letošních vojenských cvičení armád-
ních záložníkův a toho, aby nemajetní venkovští
obyvatelé země snadněji mohli nabývati majetku
pozemkového. Dále praví se v trůnní řeči: Vý-
klady, přesahující obor všeobecných finských zá-
ležitostí a pak otázky, týkající se povšechných zá-
ležitostí říšských, nesmějí býti dále vedeny, protože
podobné řeči, promluvené za posledního sněmování,
způsobily jen bezdůvodné znepokojení. Kdyby se
opakovaly, byla by vzbuzena pochybnost, zdaž
instituce stavů vůbec ještě srov-
nává se s poměry nynějšmi. Hned po
přečtení trůnní řeči prohlásil mluvčí šlechty,
že národ finský považuje samosprávu za podmínku
svého života. Arcibiskup pravil, že očekávaný
mír dostaví se teprve pak, až zvítězí spravedlivá
věc. Zástupce měšťanstva vylíčil věrnost fin-
ského lidu k zákonům a poukazoval na kulturní
práce, kterýmiž tento lid konal a plnil své povin-
nosti vůči ruské říši. Řečník stavu selského
dovozoval konečně, že vystěhovalecký ruch jest
jen následkem a výronem stísněných poměrů.
Dodal ještě, že selský stav dovede snésti zdvojná-
sobení břímě vojenské povinnosti jenom tenkráte,
když bude zachováno dosavadní zřízení společenské
Ze všeho zříti, že zahájení zasedání finského sněmu
bude nad míru zajímavé.
Sultán přijal včera po selamliku francouzského
velevyslance Constance ve zvláštním slyšení
Dále přijal sultán ve slyšení právě zde meškajícího
knížete Czartoryského.
Udátosti v Číně posuzují se také v diplo-
matických kruzích vídeňských velmi vážně. Mají
za to, že mocnosti podniknou rozhodný krok, aby
učinily konec nebezpečné vládě císařovny-vdovya
že vyslanci v Pekingu obdrželi již rozkaz, aby za-
ujali vůči změně na trůně určité stanovisko a sle-
dovali události s největší pozorností. Co se týče
vyslání oddělení francouzského námořnictva do
Činy, nemá prý žádného zvláštního významu, proto
že se jedná jen o obyčejné opatření na ochranu
vyslanectva a příslušníků francouzského státu. Lze
očekávati, že ostatní mocnosti budou následovati to-
hoto příkladu. — Rakousko-uherská válečná lod
»Zenta«, kteráž poslána byla tam na místě před
nedávnem z Číny se vrátivší lodi »Alžběta«, při-
stane v Hong-Kongu v několika dnech a postaví
se do služeb rakousko-uherského vyslance v Pe-
kingu. Má se za to, že velmoci nezalekly by se
ani ráznějších opatření, kdyby byla nutna a že
v tomto případě zavedeno bylo by diplomatické
vyjednávání a podniknutí hromadného kroku vel-
mocí. Čínský vyslanec pro Petrohrad, Vídeňa
#6
alto_textblock
#6
Berlín, kterýž asi dvě neděle již mešká v říšském
německém hlavním městě, nabude prý tam dosti
příležitosti, aby domluvil se s řiditeli zahraniční
politiky Německa, jež má nyní na událostech
v Číně tak veliký zájem, v událostech ve vý-
chodní Asii.
Z Londýna píší o změně na trůně
čínském: Otec nového císaře jest prý hlavou
velikých tajných společností, které jsou známy jako
»Velký meč« nebo »Boxerové« a rozšířeny jsou
po Čili, Šantungu a Hunanu, a k nimž patří také
osoby, jež nedávno zavraždily anglického missio-
náře Brookesa. Výprava, jíž nedávno podnikl Kan-
gyi k řece Yangtse a do jižních provincií, měla
prý za účel, aby vyzkoumala smyšlení tří místo-
králů Šangšitunga, Linkunyia a Tunčunglinga, po-
kud se týče státního převratu. Tvrdí se prý také,
že Li-Hung-Čung poslán byl do Kvangtungu, aby
podporoval program císařovny. Největšími přívr-
ženci císaře Kvangsu jsou prý Huanesové a Kar-
toňané. Mandžuové jsou prý pro změnu vůbec. Čí-
ňané však více proti ní.
»Times« oznamují včera ze Šangaje: Domo-
rodé společnosti, kteréž patrně zastupují pokroko-
vou stranu v Šanti a v jiných provinciích, hledí
pomocí missijních společností a také jinými cestami
dosíci podpory anglické vlády na prospěch sísaře
Kwangtsu. Hnutí to jest však politicky bezvý-
znamné, než i přes to jsou domorodí křesťané zjevně
znepokojeni. Zdejší řiditel telegrafní správy dostal
z Pekingu rozkaz, aby zadržel všecky depeše, týka-
jící se odstoupení císařova.
#7
alto_textblock
#7
Zprávy církevní.
#8
alto_textblock
#8
Nový polský blahoslavený. Činí se kroky,
aby byl prohlášen za blahoslaveného kněze Vojtěch
Meczinski, T. J., který byl umučen v Japonsku
r. 1643 s kněžími Antoním Rubinem, Dydakem Mo-
ralezem, Antonínem Capecim a Františkem Marquezem
Do Říma byly podány v té věci zevrubné zprávy.
Apoštolský missionář diecése Nagaraki, Ferd. Ma-
mand, sepsal životopis tohoto polského mučenníka.
francouzský spis tento byl poslán do Říma kongregaci
obřadů, která se zaměstnává též beatifkací či prohlá-
šením za blahoslaveného a kanonisací, čili prohláše-
ním za svatého.
Obnova sv. missie, konaná P. T. dpp. P
B. Čákou a P. K. B. Soukeníkem, C. Ss. R, od 20.
do 25. t. m. v Jažlovicích, zdařila se skvěle. Ač bylo
poslední dny deštivo a blátivo, přece zbožný lid hor-
livě chrám P. sv. Václava po celé dny, již od rána
od půl 7. naplňoval. Zvláštnímu účastenství těšila s
cvičení jednotlivým stavů, tak užitečná pro znovuzří-
zení karakterů křesťanských. Ale i na jiných všech
kázáních a pobožnostech a mších sv. zbožní osadníci
horlivě podíl měli, k radosti každého lidumila, Ku sv.
svátostem přistoupili věřící v počtu hojném, daleko
větším ještě, než v r. 1898 při sv. missii. Tím více
nadějí můžeme si činiti na příští budoucnost, že z pře-
mnohých, ba skoro ze všech lepších rodin, z rodin
rolnických — a rolnicvo je šlechtou lidu vesnického
a sloupem společnosti lidské a jádrem národa —a
z jiných rodin menších všickni členové do jednoho i
s čeládkou u stolu Páně se objevili. I to je znamením
pokroku, že otcové a to i představení a radní obecní
i dva členové sl. učitelského sboru dobrým příkladem
předcházeli! Tak svatou věrou spojuje se škola s ro-
dinou, tak působením církve, hlavně svátostmi pod-
porují rodiče školu a opáčně i škola rodinu v dobré
křesťanské výchově! Kéž o těchto slovech a i skutcích
více se uvažovalo na místech povolaných! Nejdojem-
nější však bylo kázání o duších v očistci s pobožností
na hřbitově a s requiem za zemřelé osadníky a ká-
zání Marianské. Chceme býti vždy dítkami Marian-
skými — pamatovati »na úpění Matky«. Ráno v pátek,
dne 24. t. m. pak mnozí z osadníků, nedbajíce špat-
ného počasí na mši sv. přišli a s důst. pány missi-
onáři srdečně se loučili a za vše děkovali. Táké zá-
stupei jednoty katolické projevili dík a osobně se roz-
loučili. Na vždy zapsána bude renovace, pravá to ob-
nova v srdcích dobrých osadníků. Za namáhavé a obě-
tavé práce voláme zdatným synům sv. Alfonse ještě
jednou »Zaplať Pán Bůh tisíckrát« každý krok,
každé slovo!
#9
alto_textblock
#9
Zprávy denní.
#10
alto_textblock
#10
* Postup klerikalismu ve školství. Dv j-
ctihodný »Čas« závidí nejspíše velikou chválu,
jakou vzdávají liberální listy učitelské p. Hajnovi za
jeho výplod chorobného mozku, vydaný pod názvem
»Nebezpečí reakce ve školství« a aby se také zali-
chotil, přispěchal s článečkem: »Postup klerikalismu
ve školství«. Článeček psán jest, jak se u »Časue
samo sebou rozumí, naskrze »věcně« a »poctivě«.
Doložíme to těmito ukázkami: Čteme tam: »Základní
říšský zákon školský z r. 1869 podlomil sice svrcho-
vaný vliv církve ve školství, ale docela ho ne-
#11
alto_textblock
#11
zlomil ..« Ale pravdou jest, že zákon ze dne 14.
května 1869 vždy označován byl jako »specialní«
a že se v něm o vlivu církve na školu vůbec již
nejednalo, protože to bylo odbyto již zákonem z 25.
května 1868 č. 48. — Tvrdí se tam: »Klerus ka-
tolický se svojí konfessionelní školou udělal před 30
lety fiasko...« To sice tvrdili při jednání o nových
zákonech školských a tvrdí dodnes všelijací »řeč-
níci« a »spisovatelé« — ale znalci školství, jak
tehdejší, tak nynější, dosvědčili a dosvědčují (spis
Šafránkův: Vývoj obecného školství..) že škola
za doby konkordátu nebyla tak špatnou, jak se beze
všeho důvodu praví. — A kdyby i pravdou bylo,
že škola byla tak špatnou, nepadala by vina na
církev. Církev nečinila nikdy požadavku, aby rozho-
dovala o světských učebných předmětech. Vláda
rozhodovala o tom před konkordátem jako po něm
samostatně až do maličkostí. V těchto učebných
oborech byli duchovní řiditelé a dozorcové škol jak
před konkordátem, tak po něm úplně závislí na
předpisech světské vrchnosti; a že na sebe tuto
práci přijali, učinili proto, aby státu a obci službu
prokázali. — Tvrzení »Času«, jako by škola byla
dříve tak špatná vůbec a vinou kleru zvláště, jest
sice staré a mnohokráte vyvrácené, ale nikoliv »věcné«
a »poctivé«. — »Času« nemůže býti neznámo, že
nejhlavnějším požadavkem »klerikálů« jest, »aby
mravně náboženská výchova mládeže ve škole byla
též v ostatním vyučování jednotně a intensivně pod-
porována« t j. aby mládeži (a my mluvíme jen
o katolické) nebyl ve škole vštěpován názor světový
bezbožecký a katolické mládeži české aby při líč - ní
dějin nebylo vštěpováno »Pryč od Říma«, — a že
»klerikálové« pokud do svého programua školského
o délce povinné návštěvy školní vůbec něco přijí-
mají a sedmiletou návštěvu bez úlev zláště, činí tak
jen proto, že třídy, které se toho dožadují (především
rolnictvo) mají pro to důvody nikoliv nezávažné. Ale
»Čas« balamutí své čtenářstvo, jako by »klerikálům«
zvláště a nejvíce záleželo na skrácení doby návštěvy
školní a na tom, aby se děti co možná málo na-
učily. Páni okresní inspektoři i učitelé tvrdí, že
v 8. roce školním se dítky nenaučí více, než co
uměly. — Uvedeme-li ještě, co »Čas« na konci
tvrdí, že klerikalismus usiluje všude »aby podlomil
socialní postavení učitelstva snížením jeho předběž-
ného vzdělání na paedagogiích, působením na ome-
zování občanských práv učitelstva a odporem proti
hmotnému povznesení učitelstva na sněmech ze m-
ských« podali jsme snad dosti dokladů, jak »věcně«
a »poctivě« »umravněný« »Čas« širší veřejnost in-
formuje a že právě o »Času« plným právem dá se
říci, že všechno úsilí své vynakládá k tomu, aby
»klerikalismus« (rozuměj katolictví) učitelstvu i lidu
zprotivil, o důvěru a vliv je připravil. Neštítí se
v tomto směru prostředků nejnepoctivějších. Pomluvy,
lži, denunciace a pod. jsou mu posvěcenými pro-
středky k dosažení nekalého účele. To je ukázka
ze slovníku elegance umravněného »Času«, který
v předu píše o národohospodářské samostatnosti če-
ského národa a na konci přijímá tučné inseráty od
židů, kteří však k samostatnosti našeho národa co
nejdříve dopomohou, jak to učinili u národa pol-
ského v Haliči, kde jim náleží na 70 procent půdy
a křesťanům pouze kostely a hřb'tovy, jak se jim
židé ještě vysmívají. Není přes důslednost umravně-
ného »obdenníka!«
L 5. Sociální demokraté a národovei.
Naši vlastenci jsou si důsledni. Sociálně-demokratické
internacionály z popudu vlasteneckého, odřekli se již
několikráte, ale z obchodního smyslu čeští knihkupci,
jako pp. Kober a Bačkovský, ani inserováním svých
knih v sociálně-demokratických listech nepohrdali. Po-
sledně zase redaktor »Vinohradských Listů« nedalsi
ujíti příležitosti, aby necitoval sociálně-demokratického
pamfletu »Pranýř klerikálů« ve svém listě, jen když
to jeho »svobodomyslnému« duchu, jako českého vla-
stence, lichotilo. Svůj hledá svého.
* Nové vyjednáváni. Ve příčině volby při-
mátora kr. hl. města Prahy konaly se již včera pilné
porady a jednání mezi oběma stranami sboru pp. obec-
ních starších. Je zajímavo, že oba páni kandidáti pre-
stolu primatorského stojí mimo jednání. Na straně
mladočeské ujímá se agitace p. dr. Chudoba a p. dr.
Černohorský, na staročeské vede slovo p. dr. Milde.
Jest dán návrh na zrušení kempromisu při
volbě starosty a jedná se o něm. Dále má
vyříditi se jakási volba na zkoušku, bude-li sku-
tečně kompromis dán stranou. Dle toho
je však obava, že 17 členů mladočeských odpadne o
volby p. dra Podlipného z osobních příčin. Na straně
staročeské prohlašuje se volba p. dra Srba za starostu
za věc dodržení slova a smlouvy a za
věc cti a solidárnosti strany.
* V Lounech konala se v neděli schůze volič-
ská, kde se představil kandidát mladočeské strany
dr. Dvořák a kandidát radikální red. St. Sokol, pak
mluvil dr. Baxa. Schůze byla houřlivá, o kandidátu
hlasováno nebylo.