ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 974a8b20-661a-11dc-87c5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
Strana4.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LIT
#3 alto_textblock #3
31. července 1901.
#4 alto_textblock #4
Císlo 209.
#5 alto_textblock #5
„Walka Czechóm“. V Zakopané m, 28. července. Ani mi nenapadlo, když jsem spěchal do tatranského zátiší na polské straně, že Vám odtud budu nucen podávat »zprávy z bo- jiště«. Byl jsem na to tím méně připraven, poněvadž vzácná společnost v Zakopaném n letním pobytu meškající (Sienkiewicz, Sz- maňski, prof. dr. Piekošinski, Za- movski, Karski, Ostrowski, Kl - dzianowski, Doboszyúski, Gorski a sto jiných) při každé příležitosti dává na jevo tak nelíčené sympatie k národu českému. To, co se stalo, nejméně příjemně překvapil právě Poláky. V sobotu dne 27. t. m. přijelo sem od- půldne necelých třicet výletníků z Těsínska Svolali zde, v klidném Zakopaném ustavu jící schůzi politického »s polku n obranu hranic.e Poláci z Těšínska, pod záštito Polského domu v Morav. Ostravě to mne velmi vábilo, a proto jsem si zašei také do hotelu su Mořského oka«, kde se schůze konala. Očekával jsem všelicos přílišného, ale přes to byl jsem překvapen. Hned u dveří koupi jsem bojovný, agitační spis, vydaný právě pod názvem »Spór czeskipolski na Šla- sku cieszyúskim . Jaký spis? V úvodě praví se: »Podezas gdy Ciezsyn (město) ma tylko do zwl- czania germanizacye, ruch narodowy v tem zabřebiu (na Ostravsku !) m jeszcze drugiego w roga v postaci a gi- tacyi czeskiej, która jest o wiel grožniejsze od niemieckej.« Ve smyslu těchto slov pohybovaly se vý- vody řečníků. Mluvili tak, jako by jim to dikto- val — dr. Haase! Čechů není na Tě šínsku a proto je musíme vypudit z Těšín- ska, neboť rozvoji polského živlu na Těšínsku nevzpírají se ani tak Němci, jako — Če- ehové! Proto nutno Těšínsko od Čech vyčistit a — připojit k Haliči. Tak mluvil hlavní řečník; ani jediného příkrého slova nepronesl proti Němcům; zat proti Čechům s divokou nenávistí hlásal boj jako proti ošemetným vrahům a bezohledným násilníkům. Jiný řečník dokonce spustil o mos- kalofilských výstřednostech na sletu sokolském v Praze, načež předseda ho opravil, že Po lákům v Praze na sletu žádného příkoří se nestalo. Resoluce, aby Těšínsko přivtě- lenobylo k Haliči a příšti sjez »Spolku na obranu hranice konal se v Dúbravě na Těšínsku, přijata jednohlasně. Dlužno dodati, že z polských poslanců předáků, v Zakopaném dlíeich, nikdo schůze se nezůčastnil. Podiv, zvláště mezi P láky z království, budila statistická tabulk sgilačňí brožurky, z níž vychází na jevo, že r. 1865 bylo na Těšínsku 55 obecních škol pouze českých a 14 pouze polských, kdežto r. 1900 byl českých škol 53 a polských 114. To patrn přes odpor, jaký rozvoji polskému kladou — Češil Kdo zná skutečně poměry na Těšínsku kdo zná poměry na sněmu slezském a v zemske školní radě slezské, kdo zná činnost superinten- denta dra. Haase, s hnusem se musí odvrátit od prolhané agitace svolavatelo nedělního sjezdu v Zakopaném Nebude od místa podotknouti, že znameniy historik polský prof. dr. Frant. Pieko š in- ski téhož večera v sále »Chramcovsky« ve veřejně odsoudil nesmyslnou agi- taci pro přivtělení Töšínska k Ha- liči a pravil, že Poláci v Rako usku nemohou dělat s užitkem jinou politiku než politiku naprosté, po- Ignát Hořica. ctivé shody s Čechy !
#6 alto_textblock #6
Válka jihoafrická. Telegramy. Z Londýna, 30. července. (C.-B.) »Reute rova kancelář« oznamuje z Dundee: Včera as 20 mil severozápadně od N'Outo došlo k bitvě Malé anglické oddělení bylo napadeno 400 Bury kteří však byli odraženi se ztrátami. Angličané měli čtyři mrtvé. Ztráty Burů nejsou dosud známy. Pět mužů bylo zajato. Z Londýna, 30. července. (C.-B.) Tel gram Kitchenera z Pretorie praví: Od me poslední zprávy bylo 49 Burů huď usmrceno. nebo raněno a 303 byli zajati. Ukořistěno bylo 205 vozů, 270 koní a zásoby. Generál Hi- vert Hamilton překvapil tábor Potgie terův u Volmarana a zmocnil se v něm všech vozů; 21 Bur byl usmrcen. Generál Bruce Hamilton sděluje, že přepadl vel telatví Byburgovo u Dassiesburgu a zajal 24 Bury, mezi nimi i Byburga, který byu nebezpečně zraněn.
#7 alto_textblock #7
Válčení s Cínou. Telegramy. Z Londýna, 30. července. (C.-B.) »Timese ohlašují z Pokina: Číňané vyčkávají s napjetím účinek tibetského poselstv v Petrohradě. Uznávají, že toto úskočné jednání s mocí, která nominálně podléhá Čině. má za účel posíliti ruskou diplomalickou akci. a zvýšiti její moc pro připad nového rozvinut mandžurské otázky, kteréž lze v krátku oče- kávati. Z Londýna, 30. července. »Reute- rova kancelář« oznamuje ze Šanchaje: »Nort China Daily News« sdělují, že následkem úspěchů spolku »Spojených krajsnů« v Čili prot vojskům Lichunčanovým oživuje také hnuti bo xerů v provincii Šantunu. — Proslýchá se, ž Yunlu obdržel výnosné místo kontrolora pe hlavním úřadu pro státní příjmy
#8 alto_textblock #8
Telefonické zprávy „ Nár. Listí Čechové v Dolních Rakousích. Z Vídně, 30. července. Národn rada Čechů dolnorakouských za hájila styky s českým vedením strany se ciálně demokratické ve Vídni k vůli spole nému postupu v domáliání se českýe škol v Dolních Rakousích. Obě strany zvolily po třičienné depu
#9 alto_textblock #9
taci, které budou míti příští pátek společnou
#10 alto_textblock #10
schůzi.
#11 alto_textblock #11
Koliskův návrh. Z Vídně, 30. července. Včera ko nala se protestní schůze proti ná- vrhu Koliskovu, svolaná katolicko-po litickou jednotou pro Dolní Rakousy. V re- soluci protestuje se co nejrozhodněji proti návrhu tomu a vyslovuje se zároveň poli- tování, že pro návrh ten hlasovali také církevní hodnostové. Biskup Sterk. R. Z Terstu, 30. července. Znám příznivec Slovanů, biskup terstský msgr Sterk v lázních rohateckých povážlivě one. mocněl. Ve zdejších kostelích konají se ve- řejné modlitby za jeho uzdravení. Zdraví jeho bylo otřeseno rozčilením nad počínáním Vlachů za jeho poslední visitace v Kopru. Zatčení anarchisté. n. Z Curychu, 30. července. Dnes zde byl zatčen vůdce agitačního hnutí an- archistického v Americe, Vlach Galliotti. Stalo se to na oznámení z Patersonu. Porubaná ruská výprava. x. Z Londýna, 30. července. Dle pe trohradské zprávy »Daily Mail« obdržel ruská vláda od Asanova, zástupce ruské obchodní společnosti v Kobdu zprávu,že výprava majora Kostova, čítající 20 mužů, přepadena byla v Tibetu 2000 Tanguty a že část její byla povra- žděna, čásť pak těžce zrančna. Vláda žádati bude satisfakci
#12 alto_textblock #12
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 30. července. (C.-B.) Císa přijal odpoledne v Išlu v audienci kvirinál- ského vyslance bar. Pasetta, jenž byl potom i s chotí pozván k císařské tabuli. Z Kopru, 30. července. (C. -B. Zemský hejtman přečetl prohlášen menšiny, ve kterém se praví, že členové její znovu vstupují do zemského sněmu, pro- tože jeho svolání bylo v terstském úřadním listě uveřejněno také slovinsky a chor- vatsky a protože minorita spatřuje v tom uznání rovnoprávnosti slovinské a chorvatské řeči s italskou. Když v debatě o osnově zá- kona o právech učitelů na školách obecných ujal se slova posl. Spinčí č, počala galerie lomoziti. Byla pak vyklizena. Při projednávání vládní předlohy o pře- ložení zemského sněmu z Poreče do Pulje navrhl posl. Laginja, aby vyřízení této otázky přenechalo se říšské radě. Při čtení návrhu tohoto v italském překladě připo- menul posl. Laginja, že překlad jest špatný a že se jím smysl ná- vrhu překrucuje, dodav, že přečíst se měl chorvatsky. Proti poznámc této obecenstvo, jež se mezi tím na galeri vrátilo, hlučně protestovalo a lo- mozilo. Minorita opustila pak sně- movnu, načež byla schůze pro svou neschopnosť platně se usnášeti u kon- čena. Ruský velkokníže v Cařihradě. Z Cařihradu, 30. července. (C.-B.- Zpráva časopisů, že velkokníže Alexandr Michajlovič za svého pobytu v Caři- hradě u sultána zabýval se také otázkou neodvislosti Bulharska nebo o táz- kou krétskou, prohlašuje se zde za bez- podstatnou. Sultánův posel v Římě. Z Ríma, 30. července. (C.-B.) Ferid paša, jenž přivezl králi koně od sultána darované, měl audienci u krále a večer bude na jeho poctu dvorní hostina. Crispi. Z Neapole, 30. července. (C.-B.) Dle dobrozdání lékařů o zdravotním stavu Cri- spově dnes vydaného trvá včera zjištěné lehké zlepšení celkového stavu i srdeční sla- bosti také dnešního dne; kdežto chorobné zjevy nervosní zůstaly nezměněnv. a. Z Neapole, 30. července. (C.- B.) U Crispa jeví se podivuhodná ži- votní síla. Předešlé noci se očekávalo, že každým okamžikem nastane katastrofa, ale ráno nemocný chtěl povstati, by za při- činou výročního dne smrti krále Humberta mohl diktovati soustrastný telegram králi a římskému syndikovi. Crispi mluvil při tom plynně a silným hlasem. Za diktanda oči se mu svítily ohněm. Zlepšení potrvalo pak celý den. Používá se k jeho osvěžení tak silných prostředků, že lékaři se domnívají, že účinky jejich ve 2. dnech snad selhou, pakliže silný organismus nemocného neučiní je zbytečnými. Z Neapole, 30. července. (C.-B.) 07. hodině večer o stavu Crispa vydané dobré zdání praví, že sil nemocnému dále ubývá že slabost srdce se za dne několikráte do-
#13 alto_textblock #13
stavila.
#14 alto_textblock #14
Německá návštěva v Brestu? Z Paříže, 30. července. (C.-B.) »As- Havas« konstatuje, že ani předsednictv ministerstva, ani ministerstvo zahraničných věcí nebo námořnictví nedostala zprávu,že německé loďstvo pod pruským prin- cem Jindřichem záhy připluje do Brestu. jak některé noviny oznamovaly.
#15 alto_textblock #15
Hlučná schůze. Z Brusselu, 30. července. (C.-B V poslanecké sněmovně navrhl posl Buyl (liberál), aby schůze odročila se na čtvriek pro nedostatečný počet po slanců. Předseda zdráhal se a nechtěl dáti hla sovat o tomto návrhu, načež přítomní pro testovali hlukem a rachocením stolků, takže nebylo slyšet ani předsedy ani řečníků. Jeden socialista začal zpívat dělnickou marseiliaisu a jiní provázeli ji ra- ehotem stolků. Socialističtí poslanci dlali vůbec takový hluk, že nebylo nikoho slyšet, ani ministr Libaerta, pročež sehůze pro neutuchajíc vřava byla ukončena. K žádosti předsedy sněmovny požáda ministr spravedlnosti van der Heuvel k vůl dnešuím událostem ve sněmovně o za
#16 alto_textblock #16
kročení soudu. Krátce po ukončení schůze dostavili se do sněmovní budov soudní prokurátor a státní za- stupce a vyslechli obžalobu předsedy proti socialistům Tur- nemontovi a van Canzendou- chovi, kteří mají býti stíháni pro vyhrožování a urážku. Po schůzi sněmu měli členové pravice poradu, ve které se usnesli, podati za účelem zame- zení dalších nepřístojností návrhy na změnu jednacího sněmovního
#17 alto_textblock #17
řádu.
#18 alto_textblock #18
Anglický parlament. Z Londýna, 29. července. (C. B V dolní sněmovně I. lord pokladu Balfou předložil královské poselství, v němž prav se: »Král chtěje dáti lordu Robertsov za jeho velké zásluhy, jako vrchnímu veliteli v jižní Africe, zvlástní důkaz své milosti, doporučuje sněmovně, aby mu povolila do- taci 100.000 lib. šterl. Iršti poslanci provázeli čtení poselství hlučnými protesty. Na poptávku, je-li pravdou, že jedněm londýnským novinám odepřeli úřadní z právy, odpověděl ministr vojenství Bro- drick, že ony noviny přinesly letos dva- kráte zprávy o nastávajících událo- stech, jejichž podkladem byly tajné úřadní listiny. Úřadník, jenž to zavinil, jest již pro puštěn, protože použil tajných listin nedovo- leným způsobem. Troufá, že sněmovna bude ho podporovati, aby se takové věci neopa- kovaly; zlehčujeť se jimi státní služba a země uvádí se v nebezpečí. V dalším průběhu schůze dojednala se předloha o pozemkové dani ven- kovské. Ke konci debaty došlo k hlučným výstupům. Za řeči liberálního poslance konser- vativci pokřikovali: »Hlasovat! hlasovat! Redmond zas volal: »Policie! Policie!- a na předsedu: »Proě nestaráte se o po- řádek?« Při dalším přerušování speaker udal Redmonda a ten vyloučen ze sněmovny az do ukončení schůze 303 proti 171 hlasům. Dva irští poslanci stěžovali si, že hlaso- vání nebylo oznámeno, jak řád káže. Patrik O'Brian vykládal to předse- dovi a zdráhal se jíti na své místo. Také jeho předseda udal a sněmovna vyloučila ho ze schůze, Za těchto událostí sněmovna byla hojně obsazena a smýšlení velice podrážděné. Z irských lavic ozývaly se přes tu chvíli protesty, ale předloha schválena přec v 2. čtení beze všech dalších příhod. V horní sněmovně lordů sdělil lor Rosebery, že navrhne, aby návrh v pří- čině králova prohlášení při nastoupení trůnu odkázán byl komisi k další poradě. Návrh o titulu králově přijat pak ve 2. čtení. Lord Rosebery navrhl, aby na míst slov: »Král všech zámořských osad brit- ských«, vložilo se: »Král Britů za mořem. Z Loudýna, 30. července. (C.- B. V dolní sněmovně tázal se Parker, zdal vyjednává se s německou vládou o zrušení zákazu dovozu plodin z Kanady a zdali an- glická vláda chce dáti ujištění, že se přičiní, aby Kanadě zajistila v obchodní smlouvě klausuli o největších výhodách. Státní pod- sekretář ministerstva zahraničních záležitostí Cranborne odpověděl, že se ve věci této nyní s Německem vyjednává, že všák vláda důležitou otáz ku návrhu uvedenou bedlivě uváží. President obchodního senátu Gerald Balfour pro- hlásil, že poradní výbor tohoto svolán jest ke schůzi, by pojednal o návrhu německého celního tarifu. Při dotazu Johna Red- monda v příčině irského vrchního soudce zvolal O' Shee: Jak dlouho budou tito lotři v justici ještě trpěni? Předseda vyzval jej neprodleně, by urážlivý výrok tento odvolal. Když O'S hee vyzvání tomuto nevyhověl, navrhl Bal- four, by byl ze schůze vyloučen. Návrh tento přijat byl 258 proti 50 hlasům, načež O'Shee sněmovní sín
#19 alto_textblock #19
opustil.
#20 alto_textblock #20
Z Argentiny. Z Buenos Ayresu, 26. července. (C. -B. Kongres schválil předlohu o zru šen stavu obleže ní.
#21 alto_textblock #21
*
#22 alto_textblock #22
Telegrafické zprávy hospodářské. x. Z Vídně, dne 30. července. (Tlfgrm. »N. L.«) Porady, zahájené mezi vládou ra- kouskou a uherskou o colním tarif u byly odročeny, protože vzhledem na publikovaný tarif německý bude nutno stanoviti no vé sazby. V poradách bude pokračováno počátkem září. Z Vídně, 30. července. (C.-B.) V Br- genci konala se 4. t. m. konference všech stát interessovaných na rybářství na B- damském jezeře. Dostavili se zástupe bavorští, badenští, lichtensteinští, rakouští, švý- caršti a virtemberští. Předsedal odborný před- nosta rakouského ministeria orhy, svob. p. Beck Návrhy a usnesení budou pojaty v protokol a budou předmětem dalšího jednání zúčast- něných států. st. Z P'ešti, 30. července. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 25.000 Ceny beze změny. Platila: pšenic e tisská79 kg K 8.—, 77.4 kg K 7.90, 75 kg K 7.724 hartská 76.3 kg K 7.90, banátská 76.5 kg K 7.70, bačská 75 kg K 7.65, 76.5 kg K 7.95, skladní 72 kg K 7.20, 76 kg K 7.70, 76.8 K 7.87; nová tisská 80.5 K 8.30, 80 kgk 8.1214. 79.5 kg K 8.05, 78 kg K8.—, 77 kg K 7.80, peštská 79 kg K 8.125, 78 kg K 8.—, 76 K 7.80, 76.3 kg K 7.50, snětivá, 75 kg k 7.72k; žito nové K 6.75; ječme n nový K 6.40; oves nový K 6.60; repka K 13.15—13.35. Terminový obehoď byl mdlý n zprávy z ciziny. K večeru znamenala pšenice na měsle červenec K 8.07, pšenice na říjen K 8.13, pšenice na duben K 8.43, žito na říjen K 6.74, oves na řijen K 6.29, kukurice n
#23 alto_textblock #23
červenec K 5.24, kukuřice na srpen K 5.15, na květen K 0.—, řepka na srpen K 13.40. Slanina 3-dílová po K 42.—; jiné zboží beze změny. Počasy: par no. Z Cařihradu, 30. července. (C. - B. Dragoman otomanské banky vynasnažuje se prý u francouzského vyslance o příznivé řešení ná- břežní otázky, aby francouzská vláda nebyla nucena užiti donucovacích prostředků. n. Z Berlína, 30. července. (Zvl. telog. »N. L.«) Firma Foldmann, majitelka velké cihelny v Eesenu, octla se v úpadku. Majitel její se občsil. V neděli večer provedla politická polici domovní prohlídky u dvou žurnalistů, které měla v podezření, že dodali londýnské »Finanz- chronik« úplný exemplář celního tarifu. Pr prohlidce nalezen prý přitěžující materiál. »Vossische Ztg.« zabývá se dnes novým celním tarifem v úvodním článku, který končí slovy: »Nyní známe úmysly vlády, vidíme, jak jsou škodlivy a musíme všemi svými silami je potírati. Byli jsme nedůvěřivi, pokud byl celní tarif tajně sděláván a nyní vidíme, že naše nedůvěra byla o práv ně na a že jsme vládě v tom směru nikterak nekřiv- dili. Nyní jest jasno. Proti tomuto návrhu mu- síme s týmž úsilím a vytrvalostí bojovati, jako proti zákonu vyučovacfmu, jako proti předloze převratu a proti zákonu Heinzovu — s týmž úsilím a jak doufáme, s týmž výsledkem. Duch lidu může se poznáním velkého nebezpečí, které jemu hrozí z nového celního tarifu ve směru ho- spodářském, tužiti rovněž tak, jako vzpomínkou na dobytá vítězství. Myslíme, že si průmysl obchod ve svém zájmu nezadají a budou o svůj život bojovati, a jsme přesvědčeni, že úsilí jejich korunováno bude zdarem. Doufáme, že dožijeme se dne, kterého tento celní tarif octne sev témže koši na papír, jak zmíněné již předlohy. w. Z Londýna, 28. července. (Zvl. tel. »N. L.«) »Sunday Special« oznamuje z Ria de Janeiro ze dne 26. t. m.: Zavládla zde v še- obecná panika. Jest obava, že všeobecný úpadek průmyslu a obchodu bude míti velice nepříznivý vliv na státní finance. Nové klesnutí cen kávy ve sloučených státech o s až 10 proc. působí dojmem zdreujíeím. Kura směnek ztrácí u porovnání se zlatem již nyni 65 proc. Vše, co se dováží, se zdražilo, což znamená pro zemi velkou pohromu, jelikož jest nucena dovážeti z eiziny životní potřeby, jako obilí, oleje a pod. Spolková vláda těší veřej- nost, že krisi překoná. Ve spolkovém rozpočtu provedou se úspory. President snaží se zavésti je také ve státech San Paolo, Minas a Rio de Janeiro, by snížiti se mohla daň na vývoz kávy. Z Londýna, 30. července. (C.-B.) Místo- král indický telegrafuje: Vyhlídky na žně se celkem zlepšily. Dešťů nebylo sice s dostatek, leč pro nynějšek stačily. Vyjímaje Dekan Guzrat, západní Pendžab, čásť střední Indie a států rajputanských, kde se setba po- někud opozdila, nevyskytly se dosud žádné značnější škody. Také ceny nepoukazují na žádné obavy. Vrchní komisař kanadský v Londýně do- stal zprávu, že letošní kanadská ž en nemá rovné v dějinách země. Ve všech krajích čeká se pěkná úroda, ale Manitoba a severo- západní krnj staví Kanadu svým výtěžkem hodnotou v popředí všech zemí na světě, kde se pěstuje pšenice. V Kanadě nebyla taková parna jako v západních krajínách Spojených obcí. Z Halifaxu, 29. července. (C.-B.) Zá- stupce provinční vlády manitobské cestuje p přímořských okresích a snaží se získati mimo- řádné pracovní síly pro žně. Odhaduje vý- sledek vinohraní na 60 mil. b. a praví, že bude třeba mimořádně 50.000 dělníků. Ka- nadská pacifická dráha poskytuje zvláštní vý- hody zemědělským dělníkům, o nichž ví, žes usadí trvale v Kanadě. Z Washihgtonu, 29. července. (C.- B.) Povětrnostní kancelář oznamuje: Suc h a horka v kukuříčné oblasti pominula. . . Z Nového Zorku, 30. července. Smýšlen pevné, pženice na červenco 76.—, pšenice na září 743/, kukuřico na červenec —.—, oukr muscovados 31., bavlna 8 1/p1 . Na peněžní burse závěreční smýšlen
#24 alto_textblock #24
chabé.
#25 alto_textblock #25
Národní hospodář.
#26 alto_textblock #26
Návrh německého celního tarifa a naše zemědělství. Doby, kdy Rakousko bývalo obil- nicí celé střední Evropy, již minuly. Působily k tomu zejmena dva faktory: jednak vzrůst naší průmyslové výroby, jednak zvětšené zemědělské ná- klady výrobní a soutěž rusko-ame- rická. Jak se vzdor nepřízni obchodní politiky a neporozumění vídeňských vlád vzmohla v tomto státu průmyslová výroba, lze nejlép z toho posouditi, že spotřeba uhlí, tohoto zá- kladního spotřebného předmětu průmyslového, stoupla u nás z 11.2 mill. metr. centů r. 1851 na 289.9 mill. metr. centů r. 1899 a že jsm na př. r. 1861 dovezli surové bavlny jen 249.210 metr. centů, v r. 1878 již 1,400. 651 metr. centů. Tento vzrůst měl nutně za následek zvýšení poplávky po obili a tak klesal náš vý- voz, zvláště pak chlebovin, pšenice a žita, rok od roku. Dnes o naší vývoznosti chlebovin ne lze vlastně již ani mluviti. Leč tato přeměna — zejmena v zemích českých se odehravší — v stát s převahou průmyslovou nebyla důvodem jediným. Chleboviny a merické, jichž výrobní náklad se určuje u pšenice při 1 metr. centu na 7 K, opanovaly naše hlavní odbytiště, Německo. My, jichž náklad výrobní se u pšenice udává na 18 K, kteří platíme na svých drahách vysoké dovozné, kteří jsme nepožívali výhod levných vodních cest, jsme ovšem proti této soutěži s vý- sledkem bojovati nemohli. Vzrůst cukrovarnictví, sesílení vývozu ječmene, dobytka a pod., udává nové dráhy našeho zemědělstva, jež bylo nuceno hledati. V změněných poměrech však důležitost vývozu našich zemědělských plodin vůbec ne- klesla. Razila si pouze jiné dráhy. My přestali sice vyvážeti chleboviny, za to však zmohutněl náš zemědělský vývoz v jiných směrech. Do-
#27 alto_textblock #27
vedli jsme si to obhájiti v celé řadě agrárních výrobků. Těmto právě dostalo se poslední naší obchodní smlouvou s Německem n ě kterých výhod. Návrh nového celního ta- rifu nám je šmahem bere, ba utiká se i k železné hradbě minimálního tarifu obilního. Jaké by byly pro nás důsledky, znázorní nám nejlépe data našeho zemědělského obchodu s Německem. Náš celkový mezinárodní obchod, jehot čísla sem za účelem lepšího přehledu kladu, jevt se dle úřadních sťatistických výkazů v po- sledních pěti letech takto : dovoz vývon. v tisíci kor. . . . 1,454.014 1,632.460 1897 . . . 1,566.050 1,619.588 1898 . . . 1,705.188 1,709.980 1899 . . . 1,673.557 1,967.507 1900 . . . 1,748.968 2,061.705 Z něho připadalo na Němec ko (včítaje svobodné přístaviště brémské a hamburské): dovoz. vývoz v tislei kor. 1896 514.894 793.78 . .. 1897 . . . 540.780 798.046 1898 . . . 564. 842 840. 904 1899 . . . 598.549 982. 884 1900 . . . 635.376 1,016.340 Připadá tedy loňského roku 37.46 proe.- veškerého našeho dovozu na Ně- mecko a do Německa obrátilo se 52.34 proc. veškerého našeho vý- vo z u. Speciálně zemědělských a lesnických plodin vyvezli jsme v uvedených posledních pěti letech do Německa: roku 1896 za . . . 550.384 tisíc kor. » 1897 » . . . 555.792 » , „ 1898 » . . . 576.860 » » „ 1899 » . . . 690.220 » , „ 1900 » . . . 684.651 » Při tom nutno uvážiti, že udány jsou ceny vyvezených zemědělských výrobků, které v dobách posledních značně klesaly, že by tedy statistika co do množství vyvezených výrobků byla pro naše zemědělství ještě příznivější. Z těchto čísel lze nejlépe oceniti n á- sledky agrárních úmyslů hraběte Bülowa. Jak jsme shora ukázali, obrací se 52 našeho vývozu do Německa; více než polo- vina tohoto vývozu týká se produktů zeměděl- ských a lesnických: tedy proti více nez čtvrtině našeho vývozu vůbee obraci se zbraň navrženého no- vého německého celniho tarifu. Tak odplácí Prusko za nesčetnié o blě ti, které přineslo Rakousko trojspolku, za to přímě ohětování celé řady průmyslů a vážných zájmů hospodářských, za t léta sebezapírání a poslušenství! Na jednotlivé vývozní skupiny zemědělské působila by nová osnova cel- ního tarifu, kdyby dožlo k jejímu provedení, způsobem přímo zničujieím. Jak čtenářům známo, stanoví Bülowův návrh minimální tarif pro obilí. Nás obilní vývos posledních pěti let vytvořil se takto: celkem z toho do vyvezeno Německa v tisíci korunách 1896 83.954 71.178 1897 . . . . 79.950 72.498 1898 64.006 57.860 1899 . . . 82.278 69.016 1900 . . . . 58.209 49.505 Jest tedy Německo v tomto směru naším hlavním odběratelem. Co se pomöru jedn o- tlivých druhů obilních týče, tu ná- sledkem americké soutěže se kryjí naše vývoznl čísla téměr s čísly vývozu ječmen né h o. Ten činil v tisíci korunách: roku 1896 . . . . 66. 408 » 1897 . . . . 68.188 „ 1898 . 56. 600 „ 1899 . . . . . 67.120- .6 ses „ 1900 . Dosavadní smluvní německá sazba celnl stanovena u ječmene na 2 m., návrh hr. Ba- lowa zvyšuje ji na 4 m. Každý, kdo zná naše nepříznivé dopravní podminky, naše vysoké vý- robní náklady v zemědělství, dovede si snadna představiti důsledky tohoto enormního zvýšení. Dosavadní smluvní německá celní sazba na- oves obnášela 2.8 m, hr. Bülow ji zvyšuje na 6 marek (minimální sazba 5 marek). Oves jest druhým druhem obilním, který si uhájil jakous takous vývoznost. Nepatrnou ovšem a proto Né- mecku ne valně nebezpečnou. Dovezenoť ovaa do Německa (v tisíci K) r. 1896 . . . . . . . 2906 » 1897 . . . . . . . 3704 » 1898 . . . . . . . 3636 » 1899 . . . . . . . 4835 » 1900 . . . . . . . 3004 I proti těmto zbytkům lepších dob obrad se nová sazba! Ještě více má býti postižen slad je č menný. Dosavadní smluvní sazba určena na 3.6 marky, návrh nové celní sazby zvyšuje j na 6.25 marky. Jsme hlavními něme- ckými dodavateli sladu. Zde s námi nesoutěží téměř žádný jiný stát a proto obrac se zvýšení tarifní jen a jen proti nám. Čísla našeho vývozu sladu do Německa nejlépo ukáží, jak intensivně a pronikavě máme býti postiženi. Vyvezli jsme sladu
#28 alto_textblock #28
1896
#29 alto_textblock #29
do Německa
#30 alto_textblock #30
celkem
#31 alto_textblock #31
v tisíci K . . za 27.826 . . 41.020 r. 1896 » 1897 . . » 34.054 . . 48.906 » 1898 , . » 32.552 . . 48.576 » 1899 . . , 34.724 . . 50.498 » 1900 . . „ 35.809 . . 50.802 Dosti výnosný obchod vytvořil se posledn dobu s veje i. Dodali jsme jich Německu r. 1896 za . . 66,712.000 K » 1897 » . . 73,380 000 66,488.000 » 1898 » 1899 » . . 70,172.000 » 1900 » . . 83,394.000 Patrně na důkaz trojspolkové lásky nav huje kaneléř »spřátelené říše« zvýšenř če sa vadnl celní sazby z 2 marek na — 6 murek . . . No jde o nic jiného, než o ú plné u bíti te