Pne 22. prosince 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 350. Strana3.

kněžími k protestantské víře. Přestoupli prý již dříve. ale bylo to teprve nyní oznámeno. Třeba dosud vyčkati potvrzení této nevěrohodné zprávy. Panama v Německu. Hofmistr císařovny německé, svob. pán Mirbach, byl sesazen ze své služby, poněvadž chtěl dopomoci— komerčnímu radovi Sandenovi ku povýšení do stavu šlechtického. Jak se oznamuje, byl Sanden dříve písařem a nyní má na 30 milionů. Baron Mirbach zbavil se pomocí Sandenovou cenných papírů, jimž hrozil pád, a za to slíbil mu Mirbach, že mu vymůže titul šlechtický, což se také podařilo. Sanden dostal koruní řád třetí třídy za vystavění evang. kostela. Následkem mani- pulací Sandových jest mnoho úředníků a důstojníků finančně zničeno. Také fondy na stavbu kostelů evangelických pod správou Mirbachovou značně přišly o úvěr. Státní školství. Sociální demokraté podali ve sněmovně v Darmstadtu návrb, aby stát hradil veškery náklady na školství, když má na ně veliký vliv. Druhá komora přijala tento návrh 19 hlasy proti 16. Italská irredenta. Italský školský spolek, který působí pod jménem Danteova společnost (Dante by se za tuto poctu asi poděkoval, kdyby žil), konal v listopadu v Ravenné před krátkým časem výroční valnou schůzi. Předseda senátor Villare trpce si stě- žoval, že Italové v království italském nestarají se o své soukmenovce za hranicemi. Tak jest v Brasilii na statišíce Italů, ale není tam ani jedinké italské školy. Italská řeč zmizela skorem na dobro z obchod- ních měst a přístavů v Orientě. Konsulové, kteří za- stupují Italii v cizině, neumějí ani slova italsky (Jsou to pravidelně židé.) Za to si pochvaloval činnost po- věstného spolku »Lega nazionale« v Terstu. Irre- denta tato založená na vyhubení Chorvatů a Slo- vinců v Přímoří má přes půl milionu lir jmění, kdežto spolek Danteův po celé Italii nemá ani třicet tisíc lir jmění. »Lega nazionale« založila r. 1900 16 škol italských v Přímořsku a vydržuje na 40 irredentistických učitelů. Dává i kněžím vlaským pod- pory. Tak hlodají nepřátelé Rakouska na jihu i na severu se dvou stran a při tom je to nejsmutnější, že oba jsou na venek ve spojenecké smlouvě státní s Rakouskem.

Zprávy církovní. „ Zprávy římské. Sv. Otec přijal ve středu msgra. Briey, biskupa v Meaux, a dále vůdce mexi- cké výpravy. Dne 24. t. m. sestonpí sv. Otec o 10. hodině dopolední do kostela sv. Petra, aby uzavřel svatou bránu milostivého leta. Dne 31. prosince bude Jeho Svatost sloužiti mši sv. o půl noci, aby zahájil nové století. Jeho kníž. Milost nejdp. Leo svobodný pán Skrbenský sloužil včera v 8 hodin ráno mši sv. v chrámu Páně u sv. Tomáše na Malé Straně v Praze. Půlnoční mše sv. o Novém roce. Kr žá- dosti své došel J. kníž. M. ndp. Leo svob. pán Skrbenský, kníže-arcibiskup pražský, této apo- štolské koncesse: »Nejsv. Pán náš papež Lev XIII. vyhovuje prosbám arcibiskupa pražského uděluje témuž milostivě dovolení, aby podle svého vědomí a svě- domí o nejbližším svátku Obřezání Pána našeho Je- žího Krista, kde jest pouze jeden kněz, mohl povo- liti, aby tento mimo mši o půlnoci sloužil druhou dne následujícího, se zápovědí přijetí almužny (stipendia) za druhou mši. Dne 14. prosince 1900. Kard. i Pietro, prefekt, arcibiskup Nazianský, sekretář.« Zá- kladem fakulty této zmocňuje nejdůstojnější arcipastýř kněze svojí arcidiecése pražské, jenž sám při chrámu jest a po zralé úvaze okolností za možné uzná v po- slední den tohoto století o půlnoci sloužiti mši sva- tou, aby i o svátku Obřezání Páně opět mši svatou sloužiti směl. Úmrtí, Dne 20. t. m. zemřel náhle ochrnutím srdce dp. Karel Grohuann, kněz jubilár, kons. rada, ma- jitcl zlatého záslužného kříže s korunou, farář pouzdřan- ský. Narodil se r. 1817 v Brně. Vysvěcen byv r. 1840 pů- sobil v Jiřicích, v Mikulově, v Popicích a od r. 1864 v Pouzdřaneeh. Zesnulý byl kněz horlivý, do posledního dne konal svoje povinnosti svědomitě, těše se z úplné či- losti duševní. Požíval pro svou přívětivost obecné vážnosti a úctyt Pohřeb konatt se bude 22. t. m. o 10. hod! dopol. R. i. p. Církevní slavnost. Dnes je sv. Z enona, v- jína v Nikomedii, který také pod vojenským pláštěm zů- stal věren sv. víře a prolil také zá ni svou krev, nebot byl nejen vojínem císařským, ale také Kristovým. Kromě toho se koná památka sv. Flaviana, mučeníka, naroze- ného za císaře Konstantina Velikého, sv. Servula, žebráka, jehož život vylíčil sám papež sv. Řehoř Veliký, sv. mu- čeníků Demetra, Honorata a Flora, v Alexandrii sv. Ischiriona, mučeníka, sv. Cheremóna, biskupa a spolumu- čeníků v Egyptě. Hudba chrámová. U P. Marie Sněžné (u Františkánů). IV. neděli advent nío 10 h.: Introitue, Kyrie, Credo (m. I.) a Communio in cantu chorali. Sanctus, Bonedictus a Agnus z vokální mše »Nom. Jesu« od Cainera. Prope est a Ave Maria od Zelinky, Pange lingua od Skn- herského. — Dne 25 o půlnoci: Jednohlasná vánoční mše od V. B. Jandy, Tecum principium od J. Cainera, Lae- tentar coeli od J. Štarého, Credo m. III. in cantu chorali,

ostatní recit. — Na Hod B. o 10 h.: Missa in honorem S. Lucise od dra Fr. Witta, pro chorál. offert. vánoční hy- mnvs Adeste fideles od Koenena, Viderunt a Pange l. z A-dur od Zelinky. — Naden sv. Štěpána o 10 h.: Mše z A-dur od Frant. Suchého, varhaníka chramů staro- bolesl. Elegerunt od K. Steckra, Pange 1. od Skuherského, ostatní chorálně. Vkostele karlínském. V neděli, dne 23. o půl 10. hod.: Mše In hon. Seti Cunniberti z D-mol pro smiš. sbor a varhany od P. Rampise. Graduale z F-dur pro soprán a varhany od G. Eggerse. Offertorium z B-du pro soprán a varhany od R. Führera (1807—1861). Pange lingua z F-dur op 16 č. 1 od Ant. Foerstera (r. 1837). Po měř Chorál sv. Václava v úpravě od J. L. Zvonaře (r. 1824 až 1865). Introit, 3. Credo a Communio chorálně. V pon- dělí, dne 24. o 12 h. půlnoční: Mže z E-dur pro muž. hlasy od R. Führera, Graduale z A-dur od Fr. Abta (1818—1885), Offertorium z D.dur od A. Nedvěda (1828 až 1896). Po mši Narodil se Kristus Pán, staročeská píseň li- dová. V úterý, dne 25. na Hod Hod o půl 10 hod. skladby starých českých mistrů: Mše pastorální z A-dur pro sola, s míš. sbor, orkestr a varhany od Jos. K. Groha (1789 až 1862), Graduale z G-dur pro smíš. sbor, orkestr a var- hany op. 27 č. 1 od Jos. Krejčího (1822—1881). Offertorium z Gdur pro bas solo, smíš. sbor, orkestr a varhany od J. N. Aug. Vitáska (1771—1839). — Tantum ergo pro smíš. sbor, orkestr a varhany z C-dur op. 54 od. Sim. Sechtera (1788—1867). Po mši Vánoční zpěv z F dur pro smíš. sbor orchestr a varhany od V. J. Tomáška (1774—1850) (Skladby od Sechtera a Tomáška zapůjčeny sl. spr. sborem musea král. českého). — Vestředu, dne 26. na sv. Štěpán ao půl 10 h.: Mše Brevis solemnis z G-dur pro smíš sbor, or- kestr a varhany od V. Vl. Hausmanna. Graduale z G dnr pro soprán a varhany od W. A Mozarta (1756 —1791). Offer- torium z E-dur (Elegerunt apostoli) op. ?5 č. 10 pro soprán, alt a varhany od Jos. Grubera. Pange lingua z F-dur č.1 od Jos. Rennera. Po mši Modlitba k Ježíškovi z F-dur pro soprán solo, smíšený sbor, orkestr a varhany od V. Haus- manna. V neděli, dne 23. t. m. při poslední slav no- sti Karlovského Devítníku o 4. hod. odpol. provedeny budou tyto skladby: 16hlasé Ave Maria od Men- delssohna, pak papežská hymna a ku konci Pange lingua a slavnostní Shlasé Te Deum od J. Cainera, jež zapěje sbor žákyň a ochotnic pí. Marie Benešové-Machainové.

Zprávy denní.

* Proti školským sestrám. »Nár. Listy« ve včerejším čísle ranním napsaly ostrou lokálku proti školským sestrám z mateřince horažďovického, kde tvrdí, že prý městská rada pražská jest ve vleku klerikalismu. A zatím přímlouval se pro odevzdání opatrovny ns Letné školským sestrám z Horažďovi pouze rozumný a hospodářský muž pan Kasalický, člen svobodomyslné strany pana dra. Friče. Školské sestry získaly si o školství poněkud více zásluh prakticky, než-li »Nár. Listy«, a dojista nepotře- buje schválení »Nár. Listů«, kdo by jimí chtěl svěřiti správu školy. Nechť bojují raději proti evangeli- ckým školám v říši německé, kam posílají ml ad o- čeští matadoři svoje dítky, aby se tam naučily ja- zyku německému a pozbyly náboženského přesvěd- čení. Jest nyní právě před volbami, a proto ten boj proti klerikalismu. Až budou Mladočeši »klerikálů« na říšské radě potřebovati, bude po boji proti nim. * Stanovisko vlády k Velké Praze. Zem- ský výbor oznámil radě městské, že mu místodržitel- ství sdělilo stanovisko, jež zaujala vláda vůči slou- čení předměstí s Prahou. V této věci prohlašuje vláda již nyní, že byla by ochotna — aby sloučení to dle možnosti bylo podporováno — poskytnouti před- městím a obcím okolním zvláštní osnovou zákona v příčině předchozích let vzhledem k dani činžovní stejné výhody, jaké dostalo se obcím s Vídní spojeným. Výhoda ta záleží v tom, že by se v obcích s Prahou sloučených předpisovala a vybírala daň činžovní ještě po sedm let po skon- čení následujících v dosavadní nižší výměně, načež pak osmým rokem po sloučení počala běžeti 15letá doba přechodní, v níž by se daň činžovní každo- ročně z výměry posavad v předměstích platná na sazbu pražskou zvýšovala. Pokud se týče daně po- travní na čáře, resp. pojetí dále ležících obcí před- městských Libně, Bubenče, Dejvic, Střešovic, Košíř, Vršovic, Nuslí-Pankráce a Podola-Dvorce do čáry daně potravní, byl by proto směrodatným t ari daně potravní platný ve Vídni a zave- dený též v Terstu, při čemž však není vyloučeno, že by se vzal příslušný zřetel na jisté místní zvlášt- nosti, vyskytující se při zásobování města Prahy na rozdíl od Vídně a Terstu, jako na př. co do hranic váhy při sazbách pro dobytek jatečný a drobný atd. Podmínkou takové reformy by však bylo vládě, aby dosavadní obvod čáry daně potravní byl rozšířen na nynější města a místa předměstská. Podávajíc zprávu tuto doložilo místodržitelství, že »vyhrazuje si na pří- slušném jednání o spojení předměstí s Prahou bráti podílu, až jednání ta nabudou konkrstnější formy je- dnotlivé momenty v této významné akci blíže preci- sující, zároveň však požádalo, aby zemský výbor o krocích v této věci činěných a o jejich výsledku podával místodržitelství běžné zprávy. Zemský výbor podávaje obci zprávu o obsahu vládní noty doporu- čuje, aby vzala v úvahu, zda by se nedoporučovalo, aby na základě takto daném zehájeno bylo se súčast- něnými obcemi nové jednání za účelem docílení shody v záležitosti jich spojení s Prahou. — Tento vládní

projev uvádí otázku sloučení předměstí s Prahou v nové stadium a rada městská usnesla se, aby ob- sah vládní noty podroben byl úvaze nejprve v ko- misi při pražské obci otázkou velké Prahy se za- bývající. * Němcí vyplňují sčítací archy. Plzeňští Němci zařídili zvláštní kanceláře, jak píší »Pl. L «, pro sčítání lidu, které konati se bude závěrkem tohoto mě- síce. V kancelářích těch vyplňují se zadarmo a »obe- zřetn « každému sčítací archy a sice zřízeny takové »úřadovny« u těchto německých advokátů: dra. Eberta, dra. Gutwilliga, dra. Kohnera, dra. Starcka a dra. Strausse. Věc by sama o sobě nebyla ničím. závadným, kdyby jednalo se jen o vyplňování sčíta- cích archů skutečným Nmcům. Avšak nutno si dáti dobrý pozor, aby mezi tyto »Němce« nepřipletla se celá řada svedených českých lidí, zaměstnaných v německých domácnostech, závodech, zobchodech a jinde. Reální škola v Hodoníně. Matice Ho- donínská nalézá se v nemalé peněžní tísni, poněvadž dosavadní přátelé ji opustili, domnívajíee se, že pře- stávají povinnosti, poněvadž reálka byla vzata do zemské správy. To však dlužno uvésti na pravou míru, neboť pouze professoři jsou placeni ze zemského fondu, do něhož Hodonínská Matice přispívá 7600 korun, kdežto vše ostatní Matice musí vydržovati. — Vyzývají se proto všichni přátelé Matice Hodonínské, aby příspěvky i na dále jí zasílali. * Dodatek ke čtvrteční sněmovní schůzí. V podrobné debatě o rozpočtu na rok 1900 navrhl posl. Formánek resoluci, v píž zemský výbor vyzývá, by provedení projektu úpravy Labe od Mělníka do Jaroméře urychlil a hned zahájil vyjednávání s vládou ohledně opatření hmotných prostředků na upra- vení tohoto podniku, důležitého nejen pro království české, nýbrž i stát. Posl. dr. Brzorád žádal zemský výbor, aby při zahájení vyšetřování poměrů v okresu vlašímském a neveklovském, vyšetřil také poměry obce Michovice v sousedním okresu dolnokralovickém, a hleděl při vy- jednávání s vládou vzíti na tu obec zřetel. Posl. Ba rt ák navrhl resoluci, v níž zemskému výboru se ukládá, aby pokračoval v jednání ohledně zřizení zemských pojišťoven proti škodám z oh ně akru- pobití, zejména aby vyjednával s některými domácími pojišťovacími ústavy, především s „Rolnickým vzájemným pojišťovacím ústavem v Praze“, zda-li by mohl utvoři ti základ pojišťovacího zemského ústavu, po případě aby v příštím zasedání sněmu podal příslušnou osnovu zákona. Všecky resoluce byly dostatečně podporovány. Návrhy podali poslanci: Lenoch na poskytnutí státní pomoci rolnictvu, stiženému záplavou hrabošů, okresu litomyšlského a poličského; G1öckner na snížení daně domovní na 5 procent; Loula na poskytnutí státní pomoci okresům benešovskému a neveklovskému, stiženým pohromami ži- velními a neúrodou. Dotazovali se místodržitele poslanci: dr. Dyk, je-li ochoten naříditi podřízeným berním orgákům, aby vobcích živelními pohromami sti- žených, vymábání daní až do žní bylo zastaveno; dr. Šamánek ohledně liknavosti školních úřadů při otevření české školy v Ledvicích, a dále, je-li pan místo- držitel ochoten svou výkonnou mocí přiměti městskou radu libereckou k tomu, by bez průtahu provedla rozhodnutí zemského výboru ze 24. září t. r. ve prospěch všech, již po dobu 1/2 roku z libereckého trhu vyloučených živnost- níků českých. niv * Za účelem zřízení státní průmyslové školy v Praze-VII,, podali zemští poslanci pražští sněmu král. českého společný, posl. Krejčíkem se- psaný návrh, jehož přijetí hodlají dosíci ještě během ny- nějšího zasedání. Návrh ten zní: »V uvážení, že začátkem posledního školního roku opětně se objevila naprostá nedo- statečnost c. k. státní průmyslové školy v Praze pro nával českého žactva pro potřeby pražských tříd výrobních — vzhledem ke smutnému faktu, že při posledním zápisu pro školní rok 1899—1900 jmenovaná škola v I. ročníku stroj- nického oddělení ze 170 uchazečů přijala pouze 41 žáků a 129 žáků musila pro nazvíce nedostatek místa odmítnouti; v I. ročníku stavitelského oddělení z 87 uchazečů přijala pouze 40 žáků a 47 uchazečů musila nazvíce pro nedostatek místa odmítnouti; v I. ročníku lučebního oddělení ze 44 uchazečů přijala pouze 39 žáků a 14 uchazečů ponejvíce pro nedostatek místa musila odmítnouti. Dále hledíce k tomu, že české reálné školy v Praze i v předměstí jsou žactvem přeplněny — konečně uvažujíce, že tyto poměry jsou nadále neudržitelny, a výrobním třídám v Praze i okolí i míst- nímu průmyslu na závadu a přímo škodlivy, jakož i majíce v paměti, že král. hlav. město Praha chce přinésti mnohéa značné podpory v této věci, činí podepsaní následující ná- vrh: Slavný sněme račiž se usnésti: I. C. k. vláda se vy- zývá, aby vzhledem k dlouholeté, dokázané a naléhavé po- třebě již začátkém školního roku 19 0—1901, založila a zří- dila »státní školu průmyslovou« v VII. části král. hlav. města Prahy (v Holešovicích-Bubnech), která by sloužila hlavně potřebám řemesel stavebních a strojnických. II. Ku škole této buďtež přiřaděny řádně organisované školy pokra- čovací s odborným oddělením dle zvláštních potřeb místního průmyslu a místních živností řemeslných. III. Ku ústavu tomuto, jelikož podobných škol se v Praze taktéž nedostává, budiž dále přičleněna veřejná kreslírna rázu všeobecného. IV. Při řešení úkolu tohoto a vzhledem k tomu, že projektovaná státní průmyslová škola na Smíchově má sloužiti především průmyslu elektrotechnickému — budiž přihlíženo k obsahu četných petic, jež obyvatelstvo i spolkové Holešovic-Buben podali již v roce 1898 k slavnému sněmu království českého (č. sněm. 965 4. IV. 1898 — 1040), jakož i ku vládě, obci král. hlav. města Prahy i ku obchodní a živnostenské ko- moře v Praze a v nichž ku zvláštním potřebám této důle- žité, eminentně průmyslové části pražské bylo detailně po- ukázáno. V. V ohledu formálním budiž návrh náš přidělen komisi živnostenské ku předběžné poradě a podání zprávy.« * Z městské rady král. hl. města Prahy. Schůzi dne 21. prosince 1900 předsedal pan starosta dr. Vl. Srb. Pan městský rada lék. Kasalický vzhle- dem k nesprávným zprávám v časopisech konstatoval, že- v minulé schůzi městské rady n ena v r holv a l, aby