#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXl.
#3
alto_textblock
#3
V Praze, V úterý dne 7. května 190
#4
alto_textblock
#4
Číslo 125.
#5
alto_textblock
#5
okbat náok st aneů
#6
alto_textblock
#6
9 mT ol beobeě
#8
alto_textblock
#8
Na ranní a odpol. Histy
přodplácí ne:
v Praze v administrani
na měsíc . . . ..
na čtvrt lota
s drojí donáškou
K 50h
v .
na měst
7 K 50
na čtvit leta. . :
va álialkách
2 K 90h
na nisic
Pošton
3K 20
dtvrt lets . .. 9 K o0
s drojí zisilko
na měsle
na dlvrt iita
#12
alto_textblock
#12
V drobnčm prodeji:
raaní číslo o sob
na s
vdpoletnl . . . . . . . za z
Vo mllalkáchá na venikovot
ranní číslo. . . . . . . . 10
udpolední . . . . . . . . 8h
Inserát
plati se hotové vppřed
Fiedplacení s lnserly přijíná rdnini-
strace v Marisnské ulici č. s.
Tam nachásejí ze ten redske
tiskárnsa ezpedice „ Nárostnish Listěe.
Bakopísy se navraodí
#13
alto_textblock
#13
Všeněmecký sjezd ve Vídni.
#14
alto_textblock
#14
Zatím co všechna veřejnost naše s nej
živějším zájmem sleduje zápas poselstva na
šeho s parlamentními stranami německými
o osud našich česko-moravských řek —
strana Schönererových a Wolfových Vše
němců hotoví se k novému ro
machu a, výboji na půdě naší vlasti,
jakož i ve Vídni, v Tyrolsku a vůbec v ze-
n
mích alpských.
Ohlásil to včera na valném s je z du
lejím v Prateru vídeňském, jemuž obco
vali veškeří všeněmečtí poslanci a na 300
posluchačů, většinou buršáků, její Percy k
Heřman Wolf těmito chvástavými slovy:
»My Všeněmci musíme podniknouti bo
proti všemu: proti Slovanům
proti Římu a proti židům
Zvítězili jsme v Čechách nad německým
liberály a zvítězíme také v zemích a lp
ských nad klerikály. Nepřestaneme
na tom, býti jen stranou v zemích s udet-
ských . . . Všude vstoupíme ve volební
zápas, kdekoliv jest úspěch možný. V nej-
bližší době očekávají nás dva velike
boje: ve Vídni a v Čechá ch. Při volbě
poslance v VIII. okresu vídeňském bude pro
nás pěkným darem, podaříli se nám způso
biti užší volbu. Při volbách na zem
ský sněm království českého bu-
deme čeliti allianci německé strany lidové
pokrokové. Srazíme německo pokro
kovou stranu úplně k zemi a Pra-
dovi ukážeme, že má sice v Liberci vážnost.
že však německý lid v Čechách není tak
měkkým, jako jest on.«
To byl asi také hlavní účel celého to-
hoto všeněmeckého sjezdu: vrhnouti do » uza-
vřeného« území německého v království če-
ském novou pangermánskou smolnici, která
by tam zapálila střechy nad hlavami nejen
všem těm Funkům, Slegmundům a Urbanům,
nejen tedy německým pokrokářům, ale i ně-
meckým nacionálům zdejším, ve-
deným libereckým Pradem, na jehož popu-
laritu Wolf již dávno žárlil a jemuž jako
místopředsedovi sněmovny poslanecké co
chvíli zatápěl. Nyní mu vrhá rukavicia
opovídá boj ve vší formě. Podezřívá je
z pronevěry, jako polovičního přeběhlíka do
tábora vládního, jako šplhavce, který prý
opouští německo nacionální věc, který pře-
barvuje se na Rakušana a hledí německo-
nacionální hnutí v severních Čechách zulumit
a zbřídit tak, aby v něm umrtvil jiskrua
sílu toho pravého pangermán
ského ducha, již vznítili mezi Něm
zdejšími Pickert, Knotz, Wolf, Iro a Schö-
nerer. Po česku mluveno: Wolfovi nezdá se
Prade dnes se svými německými nacionály
býti již dosti horlivým a spolehlivým a po-
štolem prušáctví mezi Němci če-
skými, podezřívá jej, že v něm vychladl bý-
valý zápal pro Všeěmecko (pod pruskou špicí),
že místo k Berlínu počíná tíhnout k Vídni
a hledí Němce v Čechách »otrávit« týmz
opportunistickým mlékem smýšlení rakou
ského.
Proto mu vypovídá vůdce Všeněmců bo
na život a na smrt jako kacíři a odpadliku
od víry. »Neboť — to vlastní klassická slova
Wolfova— všeněmectví jest nábožen-
stvím, jímžto musí býti všichn i Němci
zrovna tak proniknuti jako určitým vyznáním
víry. Všeněmectví, jest proje vem neroz-
lučitelného příslušenství rakouských
Němců k bratrům v německé říši. Od r. 186e
nenáležíme sice politicky k německé říši,
nýbrž ku Němectvu, však k německe
říši nenáležíme jenom prozatím!“
Po tomto slově přerušil vládní komisař Wolfa
tak že nemohl myšlenku svou dále rozpřísti.
nicméně zaslechlo officiální Rakousko pro
zatím věru až dost!
Či nepromne si ani nyní ještě své ospalé
oči, alebrž strčí před tímto výtečným wolfov-
ským »prozatím« opět hluboko svou pštrosí
hlavičku do písku, aby nevidělo a neslyšelo
Jsme opravdu velice žádostivi, zdali nazejtří
vládní a úřadní noviny rakouské proti
tomuto Wolfovu »prozatím« zahájí patřičnou
palbu, či pominou-li skvostné toto vyznání
ušlechtilé duše pangermánské jako zvykle
bojácným mlčením. Páni officiosové již musejí
prominouti, že nás věc tak zajímá. Pod
dojmem proslulého slova arcivévody Františka
Ferdinanda o státu nebezpečné povaze agi-
tace všeněmecké, jejíž heslo »Pryč od Římue
neznamená nic méně, než »Pryč od Rakouska«,
přikrčili se sice velkoněmečtí hrdinové
na svém včerejším sjezdu vídenském řečí
dra. Bergra lišácky potud, že balamutili,
jakoby jim šlo pouze o tolik, »oč šlo
císařovně Marii Terezii a císaři Josefu II.«.
totiž o boj proti jesuitům a zelotismu zne-
užívajícímu náboženství k účelům světským,
ale kohož medle chtějí po všem svém toli-
kaletém nepokrytém konání a vyvá-
děnI ošálit a oklamat? Vždyť přece od sa-
mého počátku otec toho hnutí Schö nere
co nejhlasitěji a nejsrozumitelněji vylozil
smysl a účel své agitace a svého hesla: že
jde mu o to, aby převedl rakouské Němce
z církve katolické do německonárodní
církve luteránské, by tím odpadla
protestantskému Prusku jedna z největších
obav před náboženskými následky případného
zabrání německých zemí rakouských. Tak
tomu porozuměli šmahem také Prusovéa
proto svými spolky protestantskými a něme-
ckými horlivě a vydatně přispívají na stavbu
německých protestantských chrámů a na
sílení nově vznikajících protestantských obcí
německých v zemích českých a v celé Cis-
#15
alto_textblock
#15
lajtanii. To jsou nepopíratelná fakta posled-
ních let.
Je to promyšlená, soustavná německo-
národní propaganda »pour la roi de Prusse«
mezi Němectvem rakouským od Krkonoš až
do Alp, jejíž ostří v první řade
a bezprostředně namířeno jest proti
prsoum Rakouska a nejpředněji
proti budoucnosti zemí korun
české a teprv ve druhé řadě proti Římu.
Máme tudíž zajisté právo tázati se, zdali,
jak a pokud chce nás Rakousko proti to-
muto hnutí všeněmeckému bránit a hájit ve
vlastech našich?
Zda-li chce vídeňská raisona státní lho-
stejně a tupě přihlížeti k tomu, kterak Schö-
nererova a Wolfova propaganda »všeně-
mecké víry« ve zněmčených krajích Čech
postupuje, šíří a prohlubuje se povážlivě
dále, či zda-i troufá si konečně ji zde za-
razit a zastavit energickým či-
nem politiky v pravdě rakouské
jemuž byla tak blízka před bitvou kralo-
hradeckou i po bitvě sedanské? Či se ani
dnes ještě vůči tomu všeněmeckému
sjezdu v Prateru vídeňském nena-
hlédne ve Vídni, že jest nejvyšší čas poctivě
vyrovnati se s národem českým, tímto
přirozeným, odvěkým nejvěrnějším strážcem
severních hranic habsburské této říše proti
příboji záborných choutek Prušáctva?
#16
alto_textblock
#16
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. května. (K situaci.) Zd
se, že bouře, jež se koncem minulého týdne
stahovala nad parlamentem, rozplyne se v nových
kompromisech. Dle zpráv, došlých dnes z Vídně,
pracovalo se včera v kanceláři ministerského
předsedy parou a shledávaly se hotové již návrhy
na regulaci řek v Čechách, vypracované v mini-
sterstvě orby. Při tom prý se ukázalo, že pro
některé regulace, jichž se dožaduje český klub,
jsou předběžné práce již ukončeny a náklad na
ně v melioračním fondu již zaznamenán. O všem
tom podá dr. Körber zejtra zprávu zástupcům
klubů. Pokud jde o náladu v německých kruzích,
píšou dnešní německé večerníky, že se jeví
ochota ke kompromisu, předpokládaje, že české
požadavky byly učiněny z důvodů odborných
ne politických. Německé podmínky kompromisu
jsou prý následující: 1. Úprava řek smí se díti
jen za dosavadních pravideb a při účastenství
zemí. 2. Obnos 250 millionů K, stanovený
v průplavní předloze, nesmi býti značněji pře-
kročen. 3. Úpravy řek, jež budou pojaty do
předlohy, nesmějí ohroziti jediný, k provedení
již zralý návrh průplavní (totiž dunajsko-oderský)
K tomu dodávají souhlasně oba pražské ně
mecké večerníky: »Ač český návrh není po-
drobně znám, doufá se přece v německých po-
slaneckých kruzích, že Čechové při nastávajícím
vyjednávání budou povolni a nebudou překážeti
další parlamentní práci. Dojde-li na dorozumění
nebude překážky, aby se vyřídily investice i vodní
stavby.«
»Pester Lloyd« vypočitává ve vídeňském
dopise, co by stály veškery inveslice železniční
i vodní, obsažené jak ve vládní předloze in-
vestiční, tak i v dodalečných návrzích iniciativ-
ných (483 milliony na železnice, 80 millionů
refundace, 250 mill. na průplavy, celkem tedy
dle vládní předlohy 813 mill.; k tomu přijd
80 mill. na regulace řek a 73 mill. na místní
dráhy). Vzniká, rozumí se, otázka, jak uhradit
výdaje, jež tím vzejdou státu a tu prý se mluvi
již o nové dani na sirky a zvýšen
cen tabáku a doutníků.
O novém způsobu, jak by se dala odstra-
niti všechna »junetim«, jež svázala v jediný
řetěz velké předlohy, o jichž vyřízení nyní jde
pojednává vídeňský zpravodaj »Gazety Narodové«.
Dle zprávy této vyskytla se v poslaneckýek
kruzích, zabývajících se blíže investicemi, nová
myšlenka, aby různá junctim, týkající se in-
vestičních předloh byla shrnata v jednu předlohu.
Za tím účelem, aby byl vydáln zvláštní zákon
finanční pro všechny investiční projekty. Zákon
ten zmocňoval by vládu k veliké státní půjčce
investiční 1200 mill. K na stavbu průplavů,
regulace řek a stavbu železnic. Říšská rada
stanovila by každý třeti nebo pátý rok obnos,
který má býti emittován a vydání této půjčky
bylo by kontrolováno zvláštní parlamentn
komisí. Zákonem tím stalo by se zbytečným vy
dání různých půjček, takže by se výlohy spo-
jené s financováním zmenšily.
Z Vídně, 5. května. (Dr. techn.«) Mi
nistr osvěty zaslal dle vídeňských úřadních novi
rektorátům všech vysokých škol technických in-
strukci, jak se má prováděti nově zavedený ri-
gorosní řád za účelem dosažení doktorátu tech-
nických věd. Kdo se chce státi doktorem techn.
věd (Dr. tech.), má předložiti rektorátu spolu se
žádostí 1. křestní list, 2. matur. vysvědčení, 3.
vysvědčení o druhé státní zkoušce, 4. vylíčiti.
jakým způsobem se za svých studil zabýval tím
technickým oborem, v němž chce dosáhnouti
doktorské hodnosti, zejmena jaké práce konal
ve vědeckých ústavech, laboratořích a pod.
5. dissertační práci buď v rukopise neb tištěnou,
při čemž jest povinen udati svědomitě prameny.
z nichž čerpal a potvrditi slovem na místě pří-
sahy, že dissertační práci psal samostatně. Mimo
to má udati technický odbor, jenž má žádost
jeho vyříditi. Dissertační práce smí vyjlti tiskem
jako »doktorská dissertace« jen tehdy, když
byla referentem uznána za vhodnou. Taková
tiskem vydaná práce musí býti na požádání
odevzdána dekanátu v několika výtiscích. Ústní
rigorosum koná se z celého vědeckého oboru.
do něhož zasahuje svým obsahem dissertace.
Za technické vědy pokládají se: mechanika.
upotřebená mathematika, upotřebená fysika, po-
pisná geometrie, všeobecná experimentální chemie
stavební mechaníka, elektrotechi nika, zbožíz nalství
#17
alto_textblock
#17
technická mikroskopie, chemie potravin a po
živatin, zemědělská chemie a technická myko-
logie. — Při promoci jest kandidát povinen
složiti v ruce promotora následující s lib
»Slibují slavnostně, že budu vždycky dbát
důstojnosti vysoké školy technické v . . ., která
mně propůjčila akademický stupeň doktora tech-
nických věd a budu se vždy snažiti technické
vědy dle svých nnjlepších sil podporovati. « P
promoci vydá se kandidátu diplom, sepsaný ve
vyučovacím jazyku té které vysoké školy.
#18
alto_textblock
#18
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 6. května
#19
alto_textblock
#19
„Vejenská smlouva rusko-srbská
h proti Rakousku“.
Londýnský »Times« překvapil onehdy svě
zprávou z Petrohradu, že mezi Ruskem
Srbskem vyjednává se o to, aby spolu uzavřelv
vojenskou smlouvu proti Rakousko-Uhersku.
List uvedl i mnohé podrobnosti té smlouvy
avšak na prvý pohled bylo patrno, že zpráva
anglická jest intrikánský výmysl, mající za účel
vzbuditi nedůvěru Rakousko-Uherska« k oběm
slovanským státům. Plán se nepodařil, nebo
ani vládní listy rakonsko uherské hrubě si ho
nepovšimly. Prometi noviny v podobě telegramu
a tím osud jeho zpečetěn.
Se srbské strany zprávu »Timesu« vyvrae
»3agoTo«, jež píše: Srbskému národu za-
jisté byla by po vůli vojenská konvence s Rus-
kem. K ní nás vede národní přibuzenství, spo
lečná víra, společná tradice, obětavosť Ruska,
jediného pravého přítele srbského i slovanského,
jakož i politický výpočet. Od počátku minulého
věku bojovali Rusové a Srbové bok o bok
nikdo nemůže říci, že nebudou bojovati zase
tak, jakmile bude třeba vytáhnouti proti spo
lečnému nepříteli. Nikomu nesmí ani napadnouti,
že by Srbové postavili se do šiků Rusku ne-
přátelských, neboť Srbové nejlépe vědí, co Rusk
učinilo pro jejich osvobození a rozvoj. Nicméně
zpráva »Timesu« není pravdiva z té prosté pří-
činy, že podobná úmluva me z
Ruskem a Srbskem byla by zhola
zbytečna.
#20
alto_textblock
#20
Dělnické školy v Rusku.
Ruské ministerstvo financi připravuje projek
o školách pro dělníky při továrnách a prů-
myslových závodech. K myšlence, aby takové
školy byly zákonem zřízeny a pod dozorem
státu vedeny, vedly dosavadní zkušenosti se
soukromými dělnickými školami. Dělníci, kterým
se vedle praxe vštěpuje i theorie, velmi rychle
si theorti osvojují a v praxi se zdokonalují. Vy
učování v dělnických školách bude udíleno
večer a v neděli.
#21
alto_textblock
#21
Krise v Prusku
jest rozřešena publikacemi »Řišského Věst-
níku«. Až na Bothwella, jenž proti všeobecnému
očekávání ministrem vnitra jmenován nebyl, stalc
se rozřešení zcela dle předpovědí berlínského
tisku, kterým byli jsme již v neděli a v ponděl
místa dali. Rázu dodává nové vládě nový mi-
nistr obchodu Möller, jehož stanovisko politické
hospodářské i životopis byli jsme již zevrubně
vytkli. Zbývá tu jen opakovati, že Möller, stoje
ve straně národně-liberální, kterouž ovšem ne-
třeba zaměňovati se svobodomyslnými kluby
Richterovým a Rickertovým a kteráž nejednou
prokazovala vládě služby i na úkor liberalismu
a demokratismu, v otázkách hospodářských hlá-
sal vždy shodu mezi průmyslem a zeměděl-
stvem, že však jsa pro mírné sice zvýšení
cel obilních, na druhé straně byl proti dvoji-
tému tarifu, rozhodně pak proti zřízení průplavu
středoněmeckého. Znamenáť tedy nová vláda
hospodářské odchýlení se od agrárnikův a kon-
servativcův. Na jak dlouho, ovšem teprv
se musí ukázati. Politicky směru svého valně
nezmění, neboť Möller jako ressortní ministr
stěží bude moci vyvážiti vliv ostatních ministrů
konservativních. Jako homo novus vstupujev
ministerstvo, přejav portefeuille vnitra okresní
přednosta v Metách šl. Mammerstein, o
němž dosud nic nevešlo v známost, že by byl
v úřadě svém vybočil z politických názorův
konservativních, jakéž v posledních letech Vi-
lém II. od úřadnietva svého požadoval. Dosa-
vadní ministři Rheinbeben a Podbiel-
ski, býv. důstojník husarský, zaměníli jen
portefeuilly: první vnitro s financemi a druhý
poštovnictví se zemědělstvím.
O Podbielském, oblíbenci eísařově, jenž
pouze politiku panovníkovu bude prováděti,
nikdo by se zajisté tvrditi neodvážil, že má
dokonalého rozhledu po zemědělství, novém to
ressortu svém. Snad jmenováním jeho měl
býti zúmyslně položen hrot proti agrarníkům
za zmar předlohy průplavní. Také nový st. ta-
jemník pro poštovnictví, ředitel říšského úřadu
poštovního, Krätke, až dosud nevystupoval po-
liticky. Charakteristiku odstoupivšího ministra
financi, Miquela, jsme již v neděli podali.
Vedle jeho odstupu budou agrárníci jistě ne
mile pociťovati odchod Arnošta Ham
mersteina z ministerstva orby. Čtyřiasedm-
desátiletý tento Hannoveran, býval kdysi v fa-
dách welfských protestorův, smiřil se ale po-
zději s Pruskem. Do svého povoláni v mini-
sterstvo (1894) stál v čele nejprudší agitace
agrárnické a také v úřadě svém smýšlení svého
nezapřel, třeba že mu pak jen opatrnější výra
dávati musil.
Odstupující ministr obchodu Brefeld
byl v tomto úřadě teprve od r. 1896. Byl by
rokratem pouhým, bez vlastní iniciativy, a snad
právě proto povolal jej Vilém II. v úřad ten.
když byl se rozešel s předchůdcem jeho Ber
lepschem v otázkách ochrany dělnictva, v nichž
zaujímal tento stanovisko pokročilejší, mode
#22
alto_textblock
#22
nější. Ač byl Breřeld znalcem dobrým tarit
nictví a značné vědomosti tu prokázal, neza-
znamenává doba jeho ministerského úřadu žád-
ného dalekosáhlejšího činu. V poslední době
vývolal však proti sobě hněv velkoobchodník
a spekulantů výrokem svým, že » obchod
s uhlím jest nutným zlem.«
Nové ministerstvo s Möllerem ve svém lůně
bez Miquela a Hammersteina, stěží bude moc
pracovati s nynější pruskou sněmovnou posla-
neckou a s její agrární většinou. Dalším dů-
sledkem dnešních jmenování bude proto přece
as jen jen rozpuštěni sněmovny
třeba že opatření to bylo odloženo na čas
#23
alto_textblock
#23
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
svolán byl včera k páté řádné schůzi a předložen mu
jednací pořad se 61 předmětem, mezi nimiž byly ně-
které zvláště pozoruhodny a důležity. Z těchto dlužno
v první řadě uvésti návrh na zakoupení Kin-
ského zahrady na Smíchově a několika kní
přiléhajících parcel, který uvítán byl se všeobecným
uspokojením a za pochvaly jed nohl a sn
schvalen.
Následkem letenské nedávné tragedie zabýval s
sbor obsazením místa inspaktora pachtu po-
travní daně, při čemž obecní starší pan Břez
novský znovu zasazoval se, by zadalo se úřadníku
Ač za tento návrh přimlouvali se četní jiní řečníe
strany svobodomyslné, přece však návrh jeho nepro-
šel. Mlsto administrátora ponecháno i na dále členu
sboru a hlasy Staročechů dáno panu Ferdinand
Vojtlovi za dosavadních požitků. Hlasy staročeské
také rozhodly o zadání farního obročí u sv
Vojtěcha, při čemž pražští katecheti byi
opět opomenuti.
Sbor zabýval se včera opět otázkou a s s anac
obvodu svatovojtěšského a zdálo se, žes
učiní v ní značný krok ku předu. Tak aspoň vyčet
každý z pozvání ke schůzi. Nežli však k této došlo
nastal ve vyjednávání s podnikatelstvem staveb v krá-
lovství českém, jež assanaci chtělo provésti, pro jeho
požadavky obrat, který vše zmařil.
Z dalších vyřízených předmětů kromě četných
stížností a návrhů dlužno uvěsti, že sbor povoli
6000 K na vypsání cen za projekty na úprav
letenské pláně a 29.168 K na elektricke
osvětlení výstaviště v Král. Oboř
a peticí k zemskému sněmu proti zvýšení z em
ské přirážky
Po zahájení schůze povstává starosta p. dr. Sirb
a praví, že od poslední schůze stihla sbor přesmutná
a těžká rána. (Členové sboru povstávají.) Rukou zá-
keřníka nebo šílence zahynul muž v plné síle svéh
života. Byl to milený druh, administrátor potravní
daně p. Václav Parůžek, jenž náležel sboru
r. 1891. Starosta praví, že nebude vyličovati jeh
činnost v obecním hospodářství, jež byla všestranná
a že také při administraci pacbtu potravní daně do-
cilil krásných úspěchů, že může mu býti sbo
vděčným.
Také úřadnictvo a zřízenci nájmu zachovají mu
nejkrásnější upomínku, neboť p. Parůžek získal s
o ně zásluby tím, že navrhl založení podpůrněho
fondu, který bohdá proměněn bude v řádný fo
pensijní.
Třagický skon muže tohoto pohnul městskon
radu, aby uetila jeho památku tím, že vypravila mu
krásný pohřeb a že prokázány zvěčnělému všechny
pocty, které členu sboru náleží.
Památku zvěčnělého uctili čenové sboru povstá
ním a projev tento zaznamenán v protokole.
Starosta p. dr. Srb sděluje, že pí. Marie Parůž
ková zaslala radě městské i sboru přípis, v němi
děkuje za upřímný projev soustrasti a za vypraven
pohřbu.
Presidiální sekretář p. Mlynář čte v presidi
álních sděleních známé návrhy obec. star. pp. Va
níčka a Hamáčka v příčině právního zastupo
vání vobecních záležitostech a prohlá
šení členů sboru ze stavu advokátního, že se pre
útoky ve sboru zastupování vzdávají.
Obecní starší p. Vaníček praví, že již dva
roky před jeho návrhem ze dne 21. března zaujala
rada městská stanovisko, že žádný obecní starší
nemá býti dodavatelem obce, což týká se zajisté i za
stupování advokátů.
Poněvadž se má za to, že, když advokát podává
účet, berou se ohledy, má se učiniti takové pravidlo
by nemohlo se zastupitelstvu nic vytýkati.
Řečník navrhuje, by se ve příčině právního z-
stupování obce a obecních úřadů jednalo dle čl. 97
obecního statutu, který vyhražuje volbu právního
zástupce sboru, jemuž má se předložiti terno, kterým
však není vázán.
Obecní starší p. Hamáček prohlašuje, že svým
návrhem ve věci této podaným, nemínil nikoho ura-
ziti, a navrhuje k návrhu p. Vaníčka dodatek, by
drobné právní záležitosti obstarávaly se představe-
nými neb úřadnictvem referátů.
Oba návrhy odkázány městské radě.
Přechází se k jednacímu pořadu
Zamitají se: Stížnost p. Antonína Dlabač
majitele pozemků č. kat. 479/4—479/13 v Praze VII.
proti podmínkám, za kterých povolena byla stavb
nového dvoupatrového domu na staveništi čís. I. roz-
dělené původní pozemkové parc. čís. 479/4 v Praze
VII., ležící na východní straně ulice Jeronymovy
mezi ulicí Plynární a polní cestou č. kat. 688 a 287
recte prodlouženou ulicí Štitného, jakož i proti ža
dané náhradě za pozemky uliční; stížnost p. Čeňka
Bubenička, maj. rozdělené usedlosti č. p. 474— VI
v ulici Jeronymově, Jateční a Vltavské, do usnesení
rady městské ve příčině neschválení stavenišť čís
VIII., IX., X., XI. a XIX. při této rozdělené usedlosti
stížnost finanční prokuratury jako správkyně nadač-
ního domu č. p. 609—I. na nároží Dlouhé třídya
Staroměstského náměstí do nařízení, aby dala omítku
tohoto domu na poškozených místech otlouci, trhliny
prohlédnouti a ve případu, že by následkem stavby
veřejné stoky nějaké nebezpečí hrozilo, ihned všecka
potřebná opatření učiniti; stížnost p. Alcisa Hla-
váčka, vnuceného správce domu č. p. 591— VII
v Rudolfově třídě, do prováděcího nařízení, aby ze
zdravotních ohledů vykliditi dal krám a skladište
v tomto domě, které má v nájmu hokynář p. Josei
Hošek, a aby je používati nedával dotud, pokud zá-
vada nebude odstraněna a dotčené místnosti nebudou
vysušeny a do řádného stavu uvedeny.
Vyhovuje se: Stížnosti p. Josefa Uzla, maj
domu č. 96—II. ve Spálené ulici, do rozhodnutí rady
městské, kterým nebyla povolena zamýšlená stavba
zaskleného skladiště zvýšením pravého dvorního sta-
vení v tomto domě a stížnosti pí. Terezie M. Petrá
kové, maj. domu č. 394—II. v ulici Plavecké, do na
řízení, aby dala zazdíti okenní otvor ve hraniční zdi
tohoto domu na straně reality čís. 393—II.
K delší debatě zavdala podnět stížnost p. Frant
Kříže, maj. domu č. 23—III. v ulici Tomášské do
nařízení, aby do 14 dní předložil plány na provedení
přípojky domovní kanalisace ke stoce veřejné v ulic
Tomašské.
Městská rada navrhla, aby se stížnost zamítla
Obecní starší p. dr. Vlček navrhl, by se stíž
nosti vyhovělo.
Obecní starší p. dr. Růžička a p. dr. Schar
zasazovali se za návrh městské rady, tento z důvodu
by zjednalo se ve věci té rozhodnutí správníh
soudu.
Obecní starší pp. dr. Městecký a Prášel
vyslovují se pro návrh p. dra. Vlčka.
#24
alto_textblock
#24
Obecní starší p. Urbánek žádá, by obec pro
váděla práce tyto sama a náklad rozvrhla na všecky
poplatníky.
Přijímá se návrh p. dra. Vlčka 32 hlasy proti 30
Starosta p. dr. Srb podotýká, že na programu
jest dalších osm stejných stižností a jelikož jedná se
o důležité zásadní rozhodnutí, že by měly se všecky
odkázati znovu stavební komisi, jež projedná je znova
v páteční schůzi.
Obecní starší pp. dr. Podlipný a dr. Vlček
žádají, by projednaly se ze stížností těchto dvě, při
nichž navrženo, by se jim vyhovělo.
Obecní starší p. Březnovský upozorňuje, že
na pořadu schůze jest 61 předmět a že, kdyby se
u každého rozpřádala debata, trvalo by vyřízení je-
jich měšíc. Jelikož jsou na programu důležité věci
u některých jest třeba kvalifikované většiny, žádá
presidium, by projednaly se hned.
Sbor rozhoduje, by všech 8 stížností odkázalo s
stavební komisi k nové poradě.
Městská rada navrhla, by se podmínečně vy-
hovělo stížnosti p. Frant. Wolfa, vlastníka domu
č. 225—II. v Divadelní ulici do výměru, kterým ode-
přeno bylo povolení k používání nově zřízeného
dvorníbo bytu v přízemí tohoto domu jako bytu
samostatného.
Obecní starší pan Kasalický navrhuje, byse
stížnost zamítla.
Obecní starší pan Březnovský se zamíta-
címu návrhu opřel, řka, že by po jeho scbválení
musilo se zavřiti několik set bytů na Malé straně
král. Vyšehradě atd. a žádá, by schválil se návrh
městské rady.
Návrh p. Kasalického se zamítá a schvalujes
návrh městské rady.
pe
Městská rada navrhla, by se zamítla stižnost p.
Františka Hvížďálka, majitele jdomu č, p. 1029—I
v úlici Konviktské do nařízení, aby dal kuchyňa
odpočívadlo ve třetím patře tohoto domu uvésti d
původního slavu, jaký jest v ostatních patrech, ab
půdní komůrky zrušil a aby dvéře přímo na půdu
vedoucí pobiti dal plechem.
Obecní starší pan Weiss navrhl, by se stiž-
nosti vyhovělo a návrh jeho schválen.
Městská rada navrhla, aby společným nákladem
obce pražské a obce smíchovské zakoupena byla
zahrada Kinského se stavebními pozemky pod
zahradou, a sice zahrada Kinského za kupní cenu
K 740.000, staveniště č. I. bývalé nsedlosti č. p. 550—II.
od Em. Pištěka za K 49.500 staveniště č. II., III.
IV. z téže usedlosti pocházející od F. Waldeka z
Waldriedů za K 130.000, úhrnem tedy za K 919. 50
a na schválení polovičního nákladu K 459.750 ze
sumy té na obec pražskou připadajícího
Utecní starší pan Subrt vítá návrh tento
vyslovuje výraz upřímných díků za koupi zejmena
energii a rychlosti, se kterou se věci této ujali sta-
rostové pp. dr. Srb a Elhenický. (Pochvala.) Zakou-
pení Kinského zahrady má však také ten význam
že jest prvním společným velkým skutkem předměst
s královskou Prahou. (Výborně.)
Zakoupení zahrady hr. Kinských vítal také obecn
starší pan dr. Jeřábek.
Návrh městské rady s chvaluje se jedno
hlasně, což provázeno polleskem.
Městská rada navrhla, by na vypsání cen n
projekt úpravy letenské pláně povolilo
se 6000 koruu
Obecní starší pan Zikan žádá, by při vypsán
konkursu pamatovalo se na most z asanačního ob-
vodu, jehož potřeba již se uznala.
Starosta pan dr. Srb prohlašuje, že věc tato
pojata bude do podmínek konkursu
Návrh městské rady schválen
Městská rada navrhla, by nepřistoupilo se na
požadavky podnikatelstva staveb v království českém
v příčině provedení asanačního podniku
v obvodu novoměstském
Obecní starší pan Březnovský praví, že
neví, zda podnikatelství používá nynější situace
chce z ní kořistiti, neb zda mu městská rada nedů-
věřuje. Varuje, by zamitacím návrhem neučinil
se chyba, která stala se zamítnutím návrhu na zří-
zení hlavní třídy v asanačním obvodu josefovském
Navrhuje li se zamítnutí podmínek, stala se chyba,
protože dány nájemníkům z domu obeního již vý-
povědi.
Řečník navrhuje, by se záležitost tato odročila
a městské radě se nařídilo, by vyjednávala s druž-
stvem znovu a vyřídila vyjednávání v kratké době
nedocílí-li dohodnutí, by se ještě lelos slavělo, necht
se nájemníci nevypovídají.
Náměstek starostův p. dr. Frič prohlašuje, že
při jednání se zástupci podnikatelstva ztratili zástupci
obce důvěru v ně. Nechť se sbor prohlásí, by se
konsorciem tímto více nevyjednávalo. (Odpor.
Žádá, by se schválil návrh městské rady.
Přijímá se návrh na konec debaty
Obecní starší p. Weiss vzdává se slova.
Obecní starší p. Prášek vyslovuje souhla
s návrhem p. Březnovského a přeje si, by k vyjed-
návání přibralo se také nové podnikatelstvo, kterés
tvoří. Navrhuje, by odstranily se překážky assanac
svatovojtěšské a vyštavělo se u ní nábřeží
Obecní starší p. Kasalický prohlašuje, že n
radnici nedělaly se nikomu takové presenty a ústupky,
jako v tomto případě. Nájemnici všichni ještě vypo-
vězeni nejsou a mohou v bytech zůstati
Obecní starší p. dr. Scharf praví, že podnika-
telstvu učiněno tolik ústupků, že mělo použíti po-
slední této příležitosti, která mu dána a že stanovisko
podnikatelstva nedá se nikterak hájiti. Naprosto za-
mílací stanovisko obce nemůže však řečník sdíleti,
protože obecenstvo bude se divíti, že k vůli 15.00
neb 16.000 zl., o něž poslední požadavky podnika-
telstva jsou ke škodě obce nepříznivější, celá akce
zmařena. Důvěry, že by se rychle našlo podnika-
telstvo nové, řečník nemá a proto bude hlasovati pro
návrh odročovací.
Obecní starší p. Lada souhlasí s návrhemp
Březnovského, neboť v tak důležité věci stojí to za
to, by se vyjednávání nepřerušovalo a mělo by se
na věc přece jenom rozvážně pohlížeti.
Návrh p. Březnovského, aby se záležitost
tato vrátila městské radě, by s dosavadním podnika-
telstvem dále vyjednávala, se zamítá a schvaluje se
návrh městské rady.
Návrh p. Březnovského, by vyjednávalo s
v příčině provedení assanace v obvodu svatovojtěš
ském s jiným družstvem, odkázán městské radě
rovněž i návrh p. Práška, by odstranily se její
překážky a vystavělo se nábřeží.
Místo magistrátního rady v VII. hodn
tř. uděleno 74 hlasy ze 76 magistr. tajemníku panu
Josefu Pickovi.
Jednalo se o návrhu na provedení presen-
tacek farnímu obročí u sv. Vojtěcha
Městská rada navrhila známé již terno: na prv-
ním místě P. Herouta, I. kaplana u sv. Štěpána, n
druhém P. Nepila a na třetím katechetu P. Dvořáka.
Obecní starší p. Prášek navrhoval, jak pravil,
k žádosti obyvatelstva farnosti sv. vojtěšské, P. Kaš-
párka, kaplana u sv. Vojtěcha.
Při hlasování odevzdáno 75 hlasovacích listků.
Pan P. Herout obdržel 46 hlasů, katecheta P. Hojsa
19, P. Nepil 7 a P. Kašpárek 3 hlasy.
Farářem u sv. Vojtěcha zvolen tedy pan
Heront.
Schvaluje se bez debaty: návrh, aby panu De
senskému, c. k. likvidátoru v. v. a maj. domu,p.
Janu Mynářskému, učiteli, p. Josefu Wagnerovi,
kupci a p. Václavu Součkovi, maj. domu, jako otcům
chudých udělena byla stříbrná medaílle král. hlav.
města Prahy: návrh rady městské na povolení na-
kladu 29.168 K 27 h na zařízení elektrického
osvětlování na výstavišti v Král.
O boře; návrh, aby od p. Aloisa Svobody zakou-