#1
alto_textblock
#1
Číslo 147.
#3
alto_textblock
#3
Praze, dne 30. května 1900.
#4
alto_textblock
#4
Ročník IV.
#5
alto_textblock
#5
Rodakoe, náuainistruenu
xpedien:
Praha, Pitrosseva ulice,
číelo 200—i.
Kefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Kexapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
lnserty účtujeme levně
a pří častější inserci po-
skytujeme výhody
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
dině polední.
Jednotlivé čísle ka8
Telefen redakce č. 1126.
#6
alto_textblock
#6
KAIULILKÉ LIS
#7
alto_textblock
#7
Pedplatné pre
Prebu
s donáškou de
demu:
měsíčně . . . ..
K 2.80
čtvrtletně . ..
K 8.40
celoročně . . ..
K 33.6e
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
3.—
čtvrtlstně . ..
9.—
celoročně... . K 38.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . .. K 12.—
celoročně.... K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bol-
ie, Anglie a Ruska:
čtvrtletně . .. K 18.20
celoročně ... K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
#8
alto_textblock
#8
Slunce vychází ve 3 hodiny 59 minut ráno.
Slunce zapadá v 7 hodin 57 minut večer.
#9
alto_textblock
#9
Středa:
S v. Ferdinanda.
#10
alto_textblock
#10
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
u sv. Štěpána od 29. května do 1. června.
#11
alto_textblock
#11
Pozemková daň.
#12
alto_textblock
#12
a. Daň z pozemků jest jednou z nejstarších
daní, která byla na rolnický stav záhy uvalena,
dříve od feudálních pánů nýní po zrušení feuda-
lity od státu. Pozemková daň býla r. 1881 u nás
ustanovena na 371/2 milioiiů zl.
Porovnejme veškeré rakouské země, mnoho-li
daně této platily. Pozemková daň vynesla:
R. 1862:
R. 1897:
zlatých
4,182.100
Dolní Rakousy . . . 3,452.922-
Horní Rakousy . . . 1,982.456
2,584 902
339.936
328.654
Solnohradsko
973506
1,203 197
Tyroly a Vorarlberg
1,835.451
2,201.015
Štýrsko
.
666.905
633.645
Korutany . . .
622.733
Kraňsko . . . . . 847.946
558 330
Přímoří . . . . . . 642.537
307.339
Dalmacie . . . . . 326.520
Čechy . . . . . . 12,631.200 10,083. 132
Morava . . . . . 4,817.976
4,927.230
677.475
Slezsko . . . . . . 878.170
Halič . . . . . . 4.207.914
5,234.161
440 292
Bukovina . . . . . 324.000
Klíč, který berní erár na vybírání daně po-
zemkové ustanovil, jest 22.7 procent z čistého
katastrálního výnosu. Dle tohoto klíče jest pozem-
ková daň v Rakousku nejvyšší, která se kde
v Evropě vybírá, všude jinde je pozemková daň
menší, K této pozemkové dani přibírají se ještě
přirážky zemské, okresní a obecní, a sice obnášely
přirážky tyto r. 1897 v Dolních Rakousích
3,931 943 zl., v Horních Rakousích 2,001 433 zl,
v Solnohradsku 374 790, ve Štýrsku 2,370 354 zl.,
v Korutanech 667.910 zl., v Kraňsku 552.597 zl.,
v Přímoří 701.687 zl., v Tyrolsku s Vorarlbergem
1,925.706 zl., v Čechách 10,995.798 zl., na Mo-
ravě 6,051.125 zl., ve Slezsku 954 404 zl., v Ha-
liči 5,998.008 zl, v Bukovině 572.738 zl., v Dal-
macii 510.145 zl.; úhrnem 37,608.638 zl. Při-
počítáme-li k tomu pak obnos daně pozemkové
34,017.865 zl., byl majetek pozemkový v Ra-
kousku stižen na r. 1897 daní v obnosu 71 mil.
626.503 zl.
Daň pozemková jest z toho důvodu tvrdou a
dvojnásob nespravedlivou, poněvadž spočívá na ne-
spravedlivém základu čistého katastrálního výnosu,
který byl odhadnut v době, kdy ceny plodin byly
nepoměrně větší, než jsou dnes.
Jaké byly obilní ceny až do let 80tých, po-
známe z těchto cen. Na pražském trhu platil
pšenice žita ječmene ovsa
hektolitr
zl. 11.— zl. 8.51 zl. 7. 10 zl. 4.13
r. 1877
„ 5.73 » 4.65 » 4.91 » 2.94
r. 1894
Rok 1894 byl ovšem rokem nejhlubších obil-
ních cen. Dnes platí, vezmeme-li ceny z dubna
1900, na pražském trhu jeden hektolitr
pšenice žita
ječmene
OVsa
zl. 6.78 zl. 5.50 zl. 5.50 zl. 3.—
Nespravedlnost výměru daně pozemkové na
základě čistého katastrálního výnosu, který berní
erár bere jako ustálený, bije při pohledu na tyto
číslice obilních cen do očí sama. Můžeme směle
tvrditi, že kdyby dnes rolník odhadl svou usedlost
a spočítal roční čistý výtěžek, že dnes polní ho-
spodářství vynáší sotva 3 prozenta onoho kapitálu,
který jeho usedlost představuje, a to ještě jest
výnos takového hospodářství, jehož majitel není
stižen hypotekárním dluhem a výminkem. A což,
když přijde špatný rok, bídná sklizeň, padne-li do-
bytek, jaký je tu katastrální výnos polního hospo-
dářství!? Berní erár povoluje odepsání daní pouze
v případech živelní pohromy, avšak na malou neb
špatnou úrodu, na nízké obilní ceny, které mezi-
národní terminový obchod na plodinových bursách
uměle stlačuje dolů, na to nikdy berní erár ohledu
nebere. Jest tedy na bíledni, že daň pozemková,
která rolnictvu byla vyměřena v dobách přízni-
vých, dnes jest daní nespravedlivou v té výši, jak
byla vyměřena před 20 lety. Naproti tomu je
berní břímě velmi mírně uloženo hlavně kapita-
#13
alto_textblock
#13
listům a lidem, kteří berou stálé roční služné. Na
příklad při výměru osobní daně z příjmu vycházel
berní erár ze zásady, že ten, kdo má jen 600 zl.
čistého ročního příjmu, tuto daň platiti nemá. Jest
však na tisíce rolníků, chalupníků, kteří toto exi-
stenční minimum ročních 600 zl. čistého příjmu
nikdy nemají, a přece platí poměrně značnou daň.
Uvedeme zde praktický případ: Jistá used-
losti v severní Moravě výměrou 50 katastrálních
jiter v horské krajině, drsným podnebím, jílovitou
mokrou půdou jest odhadnuta na 500 zl. ročního
čistého katastrálního výnosu. Z toho platí majitel
27.7 procent daně pozemkové, to jest 113 zl. 50 kr.,
74 procent zemských a okresních přirážek 83 zl.
99 kr. 95 proc. přirážek obecních 107 zl. 82 kr.
dohromady 305 zl. 41 kr., to jest 60 procent či-
stého katastrálního výtěžku. Mimo to platí majitel
třídní daň domovní s přírážkami v obnosu 26 zl.
90 kr. Konečně platí majitel usedlosti, jehožto
roční příjem odhadnut byl na na 1000 zl., 9 zl.
20 kr. osobní daně z příjmů. Platí dohromady
341 zl. 61 kr. daní, to jest 68.3 procent čistého
katastrálního výnosu a 34.2 proc. z osobního, na
1000 zl. odhadnutého ročního příjmu. Kapitalista
však, jehož roční příjem odhadnut je na 1000 zl.,
platí pouze 9 zl. 20 kr. osobní daně, tedy jenom
0.92 proc. ročního svého příjmu. Když vyhraje
někdo veliký los, zaplatí pouze 15 procent z vy-
hrané sumy.
Z toho tedy vidíme, jak přímo krutým způso-
bem doléhá berní šroub nastav rolnický. Když
rolnictvo musí platiti značnou pozemkovou daň,
proč stát ji zabírá pro sebe a proč ještě uvaluje
přirážky zemské, okresní a obecní, aby z nich
kryta byla vydání na školství, nemocnice, chudinu.
Proč není daň pozemková přidělena ku příjmům
zemským, kam dle přirozeného práva také náleží?
Právě v Prusku je daň z pozemků přikázána
ku příjmům zemským. Jestliže se naši vysocí man-
darini ve Vídni tak rádi opičí po Prusku, ježto
dle jejich vůle až v posledních vesnicích našich
nyní blýskají se piklhaubny dle prušáckého vzoru,
proč nevykáže státní berní erár příjem daně po-
zemkové na potřeby zemské, jak tomu je v Prusku?
Jakým loktem berní erár měří rolnictvu, poznáváme
z klíče, na základě kterého se vyměřuje daň. Rol-
nictvo musí platit 27.7 procent z čistého katastrál-
ního výnosu, živnostníci platí 10 procent z čistého
výnosu živnosti, který výnos odhadují berní ko-
mise, po případě berní inspektorát, a kapitalisté
platí pouze dvě procenta z úroků, které béřou
ze svéhe pohyblivého peněžního majetku.
Spravedlnost však žádá, aby bylo měřeno
všem stejným loktem. Proto musí býti dosavadní
způsob vyměřování daně z pozemků nahrazen vý-
měrem spravedlivým dle skutečného výnosu roč-
ního z polního hospodářství.
#14
alto_textblock
#14
Zprávy politické.
#15
alto_textblock
#15
V Praze, 29. května.
#16
alto_textblock
#16
K situaci. Den 6. června, v kterém sejde se
poznovu poslanecká sněmovna, blíží se vždy víca
více, ale nejistota vládne na poli vnitřní politiky do-
sud. Stojíme před záhadou doposud nevysvětlenou a
snad i nevysvětlitelnou. Rojí se následkem toho na
všech stranách celé spousty na mnoze podivných po-
věstí, kterých však ani nezaznamenáváme, poněvadž
naprosto postrádají jádro nějaké pravděpodobnosti.
Podle zprávy, jež přináší »N. W. Tagblatt«
z Pešti, zní prý nejnovější heslo Mladočechů: »Žádné
vyjednávání s Němci, nýbrž dorozumění s vládou,
aby učinila nátlak na ostatní strany, aby tyto poža-
davky Čechů podporovaly.« Prozatím však setrvá se
při obstrukci. Posilnění v tomto chování nalézají prý
Mladočeši v řeči bar. Dipauliho, který prý v tom
smyslu se ujal slova, aby vládě naznačil, že kato-
lická lidová strana za české poža-
davky se hodlá zasaditi a že nelze počítati
na její pomoc při potírání české obstrukce. Naproti
tomu setrvají prý vůdcové polského klubu při úmyslu,
že má býti vynuceno parlamentní projednání státních
nezbytností, zejména rozpočtu a předloh o investicích.
#17
alto_textblock
#17
Také jeden z předních poslanců slovinských pro-
mluvil v tom ohledu pozoruhodné slovo. Byl to posl.
dr. Fernjančič, jenž v řeči pronešené ku svým
voličům prohlásil, že neschvaluje mladočeskou ob-
strukci, poněvadž absolutismus, který by mohl na-
stati, poškodil by Čechy i Slovince. Ale řečník dodal
že ze slovinské strany se nnic jiného učiniti,
nežli vysloviti přání, a, Uostrukce přestala. Roz-
hodnutí o tom musí se však bez nátlaku po-
nechati Čechům.
Hrabě Goluchowski, ministr zahraničních
záležitostí, velice zavděčil se německo-liberálnímu ti-
sku svou řečí, kterou včera promluvil ve schůzi de-
legace říšské rady. Skoro všecky časopisy prohlašují
za jeji vrchol vyzvání, aby strany hleděly mírua
smířlivosti, aby mohl vykonati nesnadnou úlohu, spo-
jenou s vypracovánim celních tarifů, obnovením ra-
kousko-uherského vyrovnání a obchodních mezinárod-
ních smluv. Mluvíce pak o obraně hr. Goluchowského
proti útokům českých delegátů, kladou vzpomenuté
listy důraz na to, že ministru opakovati bylo, co často
již bylo řečeno, aby prý zabránil tomu, by v tak
důležitém národě, jakým jsou Čechové, nezakotvovaly
se nepravé pojmy a názory. Vida, vida, jakou starost
mají pojednou ony listy o tak »důležitý« národ, ja-
kým jest národ český. Ale marné úsilí a marná
práce. Pan hr. Goluchowski mohl by mluviti sebe
»důkladněji«, pojmův a názorův, jaké má národ če-
ský o celé politické situaci, zvláště pak o diploma-
tickém umění hr. Goluchowského a jeho lásce k nám
Čechům, nevyvrátí dnes již nikdo.
Prine Ludvík bavorský promluvil poznovu
důležitou řeč politickou. Tentokráte v Nördlingenu,
kdež především po přednešení dvou přípitků, připil
princ Ludvík městu Nördlingenům a v delší řeči po-
ukázal na nesnadný, nikoli však beznadějný stav
rolnictva a na nutnost spolupůsobení rolnictva a prů-
myslnictva. Po té zmínil se princ o kritice své řeči
ve Straubingu. Položil důraz na to, že nemají býti
z porůzných rozptýlených částí řeči jeho vyvozovány
důsledky, na které sám ani nepomyslil. Pak prine
pokračoval: Studujte německou říšskou ústavu a
seznáte, že ať jakkoli jsem vystoupil, vždy jsem se
říšské ústavy přidržoval. Říšská ústava spočívá na
smlouvách, jež po vítězné válce tehdejší severoně-
mecký bund se spojenými a s vítěznými německymi
státy uzavřel. Kdyby německá ústava každému byla
známa, neslyšeli a nečetli bychom tolik zvrácených
náhledů. Nejmenuji úmyslně žádného jména. Neboť
pak by nám nastávalo plnění veliké úlohy. Vždya
všude mají klamné náhledy o říšské ústavě své zá-
stupce a proto také pronášeny jsou namnoze my-
šlénky, jež se s ústavou nijak nesrovnávají. Řeči té
byl přítomen také ministr vnitra, bar. Feilitzsch.
Taušanovičův proces. Kassační soud v Bě-
lehradě nařídil soudu odvolacímu, aby v záležitosti
Taušanovičově vynesl nový rozsudek. Vychází totiž
kassační soud z toho stanoviska, že delikt, přičítaný
obžalovanému, je zločinem podvodu, spáchaným po-
užitím padělaných akcií »Bělehradské zádruhy«. Kdo
tyto akcie padělal, má prý v ohledu tomto daleko
menší význam, nežli okolnost, že obžalovaný jako ři-
ditel ústavu hleděl peněžní ústavy, ve kterých byly
padělané akcie zastaveny, vědomě uvésti v omyla
poškoditi. Podotýkáme k tomu, že Taušanovič, jenž
v Srbsku jest všeobecně uznáván za nevinna, je těžce
nemocen a že koluje tam pověst, že Milan jako svého
opovědného nepřítele, chce jej stůj co stůj přivésti do
hrobu. Soudíce dle povahy Milanovy, máme to po-
hříchu za věc až příliš možnou a pravdě podobnou.
Francouzská sněmovna konala včera, jak
nám telegram opověděl, velmi hlučnou schůzi. Na
denním pořadu nalézala se interpelace, již podal hr.
Boni de Castellan ohledně aféry Dreyfusovy.
Nacionalisté vyvolali při tom hlučné výjevy a vý-
stupy. Situace zdála se býti pro kabinet Waldeck-
Rousseauův již velice povážlivou. Tu zakročil v jeho
prospěch Leon Bourgeois, jenž navrhl, aby
sněmovna vyslovila kabinetu důvěru, kterýžto návrh
byl na konec i přijat. Průběh jednání byl takovýto:
Posl. Humbert žádal, aby byla přiznána přednost
dennímu pořádku, kterýmž se vláda vyzývá, a by
intrikám svých agentů za účelem opět-