#1
alto_textblock
#1
10. června 1904
#2
alto_textblock
#2
Číslo 159.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNI LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana3
#6
alto_textblock
#6
pste
čen
ny.
tr.
ak
án
on
be
#7
alto_textblock
#7
bři, o to se postarají služebně. Popel a smelí, na-
llidané na obecní povozy, mají býti navlhčeny, v-
d polity, ale kde pak se zachovává tento předpis!
1 lak kdo se ulicemi ubírá za den několikráte, stane
se svědkem toho, že po vysypání obsahu podivných
tádob zdvihne se popel a naplní celou ulici. Zřízene
tce upozorňuje — ale z pravidla už je pozdě, neb
plovina popela z nádoby ocila se ve vzduchu. Jednou
zsd konečně tato svízel bude odstraněna. Inspekto
zvoěstského obecního dvora, obecní starší p. Va-
nek, pečlivě studuje různé projekty na bezpečnější
říání a odvoz smetí i popela. Prozatím spolu s
nrávcem dvora p. Rydlem předložili hospodářské
lumisí návrh na opatření kárek se zvláštními ná-
kbami na smelí, ulicích smetené. Ve včerejší schůzi
lnise hospodářská návrh schválila a městské rad
čeporuřila k přijetí. Dle návrhu toho má býti opa-
leno 6 krytých kárek, de nichž se bude shrabané
seti nakládati. Po naplnění nádob budou naloženy
u valník a odvezeny do obecního dvora. Novink
ni dobrou stránku v tom směru, že na příště ne-
lelu kárky na ulicích vyprázdněny, aby pak hro-
mia byla na velké vozy naložena — jako se děje
úsd na př. na Havlíčkově náměstí. Jakmile kárky
antými nádobami budou opatřeny, započne pokus
s jch používáním na dol. Novém městě.
— Trestuhodná nepřistojnost. Píše se nám
I Černinské ulici na Hradčanech leží na schodech.
uloucích k Novému světu, tudíž na veřejném místě,
jcelý týden zcepenělý pes a nikdo se nestará o jeho
tdstranění. Kdykoli metaři čistí schody, odhodí je
sly stranou, ale více se o něho nestarají. Jde-li kolem
jebcejní strážník, tváří se, jako by zdechliny neviděl.
h děti od ní odhání. Okolní obyvatelstvo jest velice
ridavo, jak dlouho zdechlina psa si na zmíněných
shodech ještě poleží.
— Záchranná stanice v Praze v měsíci květnu
poskylla první pomoci v 641 případech, v noci žádán
j pomoci v 33 případech. Chirurgických onemocněn
bylo 441, vnitíních 67, očních 133, sebevražedných
pokusů bylo 6, ambulančním vozem převezeno 9
ntol
— Výbuch plynu na brněnském nádraží. Vo sta-
n budově nádraží severní dráhy v Brně, v
lleré se pro prováděné právě rozsáhlé obnovy ne-
třaduje, vybuchl včera ve čtvrtek ráno plyn v mís
nosli, kleré se dříve používalo za pokladnu pro zbož
a prudkým nárazem vzduchu roztříštěny četné dvěř
s okna uvnitř budovy i v obou postranních průčelích
Lešení na perroně, na kterém několik dělníků zaměst
náno bylo snímáním střechy, bylo výbuchem překo-
teno. Ze zmíněných dělníků bylo 7 buď popáleno
pameny, vyšlehnuvšími z místa výbuchu, nebo zra-
těno převrženým lešením a 4 z nich dopraveni do
zmské nemocnice. Výbuch povstal prý tím, že ne-
mímý pachatel přerazil ze zlomyslnosti plynovou
nuru na zdi a že uniklo pak z ní mnoho plynu. Dle
jných zpráv výbuch vznikl tím, že následkem ne-
tžavření plynovodu plyn přes noc unikal a
nino jedním z dělníků nepochybně při zapalování
čimky byl zapálen. Jména zraněných dělníků jsou:
Vlelý František Homola popálen těžce v obličejia
ta rukou, 32letý Ondřej Kadanka z Rajhradu, 52letý
Fnantišek Škarda z Rajhradu a jistý Hruzda zraněni
Bžce na těle a nalezeni v bezvědomí. Jan Běla utrpěl
otřesení mozku, Josef Brázda a Matěj Urbánek zranění
khce. Výbuch měl v zápětí velký sběh lidí a celé dav
tlstupovaly po celé dopoledne místo neštěstí.
— S četníkem domů. Z Mladě Boleslavi uprchl
2letý malíř pokojů Josef Lieser, dopustiv se zpro-
zevěření u svého zaměstnavatele. Uprchlík byl v Ko-
nulanech zadržen a v průvodu četníka včera vezen
Prahou ke krajskému soudu do Mladé Boleslavi.
— Ohně na venkově. V usedlosti čp. 39 v Ma-
lch Babicích u Řičan vypukl dne 6. června oheň,
kierý zničil střechu obytného stavení a kolnu, v niž
poškozeny byly hospodářské stroje. Rolník V. Běhou-
nek utrpěl škody 1680 kor., jež částečně je hražena
pojištěním
— Odměna dvou set korun. (Loupežná vraž-
dačijiné neštěsti?) Frant. Vodrážka, syn Aug.
Vodrážky, obchodníka s husami z Libuše u Kunratic
bllže Prahy, poslán byl z domova v úterý dne 31.
kvělna t. r., aby téhož dne o 3. hod. odpoledne odje
2 Prahy rychlíkem státní dráhy za obchodem směrem
k Pardubicům, kdež měl přestoupiti na vlak do Chru-
dimi a dále do Chrásti. Odtud bylo mu jíti na Dobrkov.
aby v tamním hostinci sešel se s nakupovačem. Ob
měli sbírati husy zkoupené a hnáti je k nákladu na
dráhu do Moravan. Po naložení měl se syn vrátiti
čomů. Jelikož v ustanovený den nepřijel a na zaslaný
kelegram přišla odpověď, že v místech ustanovených
se neobjevil, vydal se otec na cestu za ním a pátral
po něm na Pardubicku, Chrudimsku a Vysokomýtsku
— ale marně. Dle zpráv známě osoby viděn byl v den
odjezdu z domova kolem druhé hodiny odpoledne na
Vinchradech; další stopa jest neznáma. Pohřešovaný
něl u sebe kromě malé peněženky velkou obchodní
lobolku se 1400 korunami, mezi nimi byly bankovky
sokorunové jež si měl dle vůle otce v Praze za menší
peníze vyměniti. Mimo to měl u sebe stříbrné hodinky
se slříbrným řelízkem a zápisní knížku kapesní. Na
levé ruce měl prsten bez kaménku, vyplněný pečetním
veskem. Absolvoval obchodní kurs, mluvil českya
nlmecky. Jest 19 let stár, avšak dle menšího vzrůstu
a síly zdá se mladším. Vlasy má světle kaštanové,
tči modré a nos trochu špičatý. Měl měkký černý
klobouk, tmavý makovaný kabát, bělavé kalhoty s ve-
sleu, košili trikotovou, náprsenku se stojatým lím-
tem, nákrčník červenobíle kytičkovaný, černě botky
iněrovací a rákosovou berličku. Jinoch byl rozvážně
a klidné povahy a požíval u rodičů a známých úplné
čdvěry a lásky. V případě, že by pohřešovaný byl
tpadl do rukou zločinných, slibují rodiče osobě, která
ky zločin nejdříve vypátrala, odměnu 200 korun. Kdož
ty vůbec nějaké zprávy o pohřešovaném podati mohl,
techť laskavě oznámí ji zarmouceným rodičům.
— Právník utonul. U Čes. Kopist vytažena byla
Ene 6. června z Labe vojínem mrtvola JUC. Antonína
Mcissa, který se v něm dne 3. t. m. koupal u Lito-
nělic a stržen byv do proudu, utonul. V zoufalém
zipese volal o pomoc německy i česky, protože levý
lěch Labe v místech těch náleží Čechům, ale nikoho
nebylo na blízku, by mu ji poskytl. Nešťastný právník
byl synem starosty německé obce Velkých Nučnic.
— Nové propadávání půdy v Mostě. Sděluje s
z Mostu, že velké znepokojení a rozčilení způsobeno
lim bylo novým propadnutím země v délce i šířce
několika metrů. Země propadla se na dvoře Grasz-
nuckova hostince, tudíž v bezprostředním sousedství
nlsla, kde v červenci r. 1895 pobořena byla celá fada
domů. Propadliště nalézá se těsně u hostinské míst-
nosti, jež musila býti vyklizena a úřady nařídily, b
byio zasypáno zemí a kamením. Správa města chtěla
poltiže něho vystaviti budovu pro obchodní školu
— Náhlé úmrlí. V domě čp. 1021 na Starém
něstě bydlící 47letý Karel Stromek včera náhle ze-
nřel. K nařízení lékaře byla mrtvola převezena do
pathologického ústavu.
— Hrzák si zoufal. Z Vltavy nad Čes. Budějovi-
cemi vylažena byla v pondělí mrivola 20letého Jakuba
Fialy, bývalého dělníka v budějcvické smaltovně
Tiala byl v továrně těžce zraněn a čásť levé ruky byla
nu pak odňala. Jelikož dostával od úrazovny tak
mlou podporu, že nemohl býti slušně živ, odhodlal
se k sebevraždě a skočil do Vltavy na známém ne-
bezpečném místě u tak zv. „rechlí
— V magistrátní úřadovně v Praze—VII. budou
se dne 11. t. m. veškeré místnosti mýti a čisliti. Z
lou příčinou nebudou se v jejim berním úřadě peníze
ani přijímati ani vydávati.
— Z Komárova. (Pěvecký spolek „O zvě-
na) v Komárově oslavuje 20letě jubileum své bohaté
činnosti. V sobolu večer dne 18. června pořádá o8
hodině lidový koncert, na němž kromě 6 sborů, zpíva-
ných „Ozvěnou“ účinkovati budou pp. dr. Jos. Theu-
rer a dr. V. Hartman z Příbrami, hudební skladatel
Jes. Paukner a továrník Wiesenberger ze Žebráka.
Vstup jest volný. V neděli dne 19. června dopoledne
tože slavnostní valná hromada „Ozvěny“ a prohlídka
železáren i smaltovny, pak společná zkouška a oběd,
ssčež odpoledne o 3. hodině zahájí se slavnostní kon-
cert, při němž účinkovati bude kapela komárovských
železáren, četně, přes 200 členů čítající pěvectvo župy
Podhrisko-Zvonařovy, která ten den koná v Komárově
svůj III. sjezd. Zpívati se budou 3 velké společné sbory
a pěvecké jednoty „Lumír-Dobromila“ (Příbram),
„Slavoš (Beroun), „Slavík“ (Hořovice), „Hlahol“ (Zb-
roh), „Záboj“ (Rokycany) a „Ozvěna“ (Komárov) za-
přjou ještě četné sbory samostatné. Večer bude v roz-
sihlěm sále taneční vinek.
a
#8
alto_textblock
#8
— Loutková divadla. V národním loutko-
vém divadle Klubu vlasteneckých přátel dra. Pa-
říka a Třebenicka v zahradním sále měšťanského pivo-
varu na Král. Vinohradech hraje se dnes o 6. hod
večer při vojenském koncertě „Pražský žid“. — Na
loutkovém divadle v Říčanech hraje se v neděl
12. června o 3. hod. odpol. ve prospěch chudých škol-
ních dílek „Kat Morinelo--
#9
alto_textblock
#9
Různé zprávy.
= Prof. dr. Napoleon Cibulský zvolen na příšt
studijní rok rektorem krakovské university
= 30.000 mší. Z Paříže telegrafují: Pozůstalos
po nebožce královně Isabelle je vyřízena. Vycház
na jevo, že každý z dědiců (tři dcery a děti Alfensa
XII.) dostane po 1 mill. franků. Královna nařídila,
by se konalo přes 30.000 mší a to 10.000 za jejího
otce, 10.000 za ni a jejiho manžela a 10.000 z
jejího syna.
= Nová skandální afféra. Z Paříže se oznamuje-
Vyšetřujícího soudce a policii zaměstnává nová skan-
dální afféra. Třináctiletá dívka přišla na policejní
komisařství a vypravovala, že její matka, bydlící na
Montmartru, ji nutí, aby se účastnila všelikých orgil.
Vyšetřováním zjištěno, že udání je správné. Matk
dívčiny byla zatčena. Proti několika příslušníkůn
aristokratické společnosti velmi známých jmen, bude
podána žaloba. U jakéhos barona vykonána již pro-
hlídka, při níž zabaveny četné fotografie
= Neblahé poměry v Transvaalu. Z Londýna
9. června. (C. B.) »Standard« sděluje z Pretorie
Dle úřadní zprávy včera sem došlé byli v okresu
Zontansbergu nepochybně běloší od domorodců za
vražděni. Generál Bayer odjel poslední noci s vě-
domím vlády, by rozdělil mezi Bury na branicích
5000 ručnie-
= Odmítnntí vystěhovalci. Z Londýna, 9. června
(C. B.) »Daily Chronicle« sděluje z Nového Yorku
V Ellis Islandě zadrženo 610 mezipalubních cestu-
jících parníku »Croonland«, dílem poněvadž byli
nemocní, většina ale poněvadž neměla dosti peněz
= Sebovražda továrního ředitele. Z Bernu s
telegrafuje: Ředitel přádelny na bavlnu Emmenho
v kantonu solothurnském Holz se zastřelil. Spekulova
v cizině se závodním kapitálem přádelny. Akciový
kapitál její obnosem- 1 mill. franků je ztracen. Hy
potečně pojištěný kapitál obligační v tomtéž obnost
není prý ohrožen. Holz, jenž zanechává rodinu, pa-
dělal i knihy.
= Vražda ze žárlivosti. Ve Vídni zastřelil včera
ze žárlivosti číšník Strömer milenku svou Kateřinu
Fischerovu a pak i sebe.
= Ohromný požár zachvátil předvčírem veče
v Antverpách ve skladištích dříví, různým firmám
náležejících, 14.000 kostkových metrů dříví. Přes 2
skladišť lehlo popelem. Mnoho osob bylo těžce
zraněno. Včera ráno požár byl lokalisován, potrvá
ale ještě mnoho dní. Škoda odhadnuta již nyní na
11/2 mill. franků.
= Živelní pohroma. Z Le Mansu se telegrafuje
Předvčírem pobořil vichr téměř nadobro dolní část
městečka Mamersu. Škoda páčí se na million franků
400 osob je bez přístřeší.
#10
alto_textblock
#10
Z literatury.
#11
alto_textblock
#11
F. Sušil.
#12
alto_textblock
#12
22— Víra v dokonalost naší lidové litera
tury, v poklady, v ní se skrývající, v ideáln
duševní svět, jejž jedni kladli do »šedé dávno-
věkosti« a druzí hledali v ryzím srdci lidu,
znamená mnoho pro naši literaturu. Celá deseti
letí, kdy dobrého a krásného rostlo tak ři
ďounce, živila se bezpečnou věrou, že náš lid
ve své paměti a ve svém srdei chová nevyčer
patelné poklady poesie, jež třeba jen nalézti, aby
zazářily a se zjevily všemu světu.
Bylo mnoho nadšeného, mnoho naivníhoa
mnoho i vylhaného v té víře, která byla pra-
menem obsáhlé literatury sbírané, vyráběné.
i se zanicením komponované. Byli sběratelé
naivní jako Krolmus, kteří sbírali jen doklady
k existenci kouzelných mythických zámků, jež
svou fantasií si vytvořili, byli sběratelé nepo-
ctiví, kteří opisovali, co jim do ruky přišlo,
byli nadšenci, jako Němcová, kteří skládali pů-
vabně variace na nalezená themata, a byl
sběratelé pečliví, plně povinuostí svých i eilo
si vědomi jako nepřekonatelný Erben a svědo-
mitý Čelakovský, kteří dovedli rozlišiti svoji
vědeckou a uměleckou práci.
Dnes věříme v silnou tvůrčí schopnost
v bohatý pramen budoucí duševní práce, uta
jený v duších našeho lidu, jehož jsme sami
součástkou, ale nehledáme již poklady hosové
A přece — i dnes, převracíme-li pevn
šedé listy malé sbírky z roku 1835 s prostým.
ale úpravně tištěným titulem: »Morawské
Národnj Pjsně, sebral F. S.«, cítíme znovu ra-
dost, kterou měl mladý kněz, nalezaje mez
lidem, mezi robotným, ještě bezprávným lider.
skutečně, krásné umění, melodie a verše,
které by se mnoho vzdělaných a na své umění
hrdých současníků bylo marně pokoušelo. Byl
to jistě nový svět, který objevovali, svět ra-
dostný a domácí, nález tím radostnější, čím
osamělejší se cítila česká literatura v moř
velkých, cizích literatur.
U Sušila je ta upřímná radost, srdečná
hluboce cítěná, nejpatrnější. Po všecka desítiletí
co se věnoval sbírání českých národních písní
na Moravě, neměl při své horlivé a nesnadné
práci eílů velkých, dalekosáhlých. Erben, Čel
kovský jistě jej předstihují účelem, organisaeí
své sběratelské i vědecké práce, významem svých
sbírek i svých prací v poesii národní. Ale tichá
radost Sušilova z písní sebraných a sbírky jeho,
kvapně vzrostlé obsahem, našly také ohlasua
právě v nejširších vrstvách. Vezmete-li do rukou
jeho první sbírečku s hrstí řádkových nápěvů,
naleznete většinu snad textů a nápěvů znovo
znárodnělou v nových úpravách, od »Utonulée
(»Bude vojna bude«) až po »Loučení« a »Když
jsem k vám chodíval«.
Ale z radosti nad krásou lidových písní
nad ušlechtilým vkusem lidu nezapomíná Suši
na oblíbené svoje thema o jednotě lidu českého
a moravského, o jednotnosti jeho jazyka, my
šlení — i cílů. Vyhýbá se i dělení na hanácké
slovácké atd. a hned na počátku předmluvy
z r. 1832 mluvě o ceně lidové poesie, praví
»O ceně těchto písní národních, jež moravským
nazýváme, poněvadž jsme je po Moravě sebrali,
z kterých ale mnohé s nepatrnou proměnou sna
i jinde se zpivají, jako písně pod jménem če
ských vydané i v Moravě slyšeti jest, zde pro
nášeti úsudek se nám zdá býti zbytečné«.
Tato jeho snaha, konstatovati jednotu du
ševního života českého, spojená s pečlivýma
věrným sbíráním, jež v jeho době bylo vzáe
ností, staví jeho sbírku mezi naše nejlepší
Dnes, právě sto let po jeho narození (narodil
se 10. června 1804), tím spíše třeba vzpome
nouti jeho zásluhy o uchování české pisně, uvá-
žíme-li, že nové sbírky vzrůstají sice materiálem
ale způsobem sbírání a názorem o lidové litera
tuře mnoho nepokročily
#13
alto_textblock
#13
České spisy.
#14
alto_textblock
#14
* Slovanské Starožilnosti. Sepsal dr. Lubon
Niederle, prefessor české university. Praha
Kohout 1904. Díl II. č. 2. (Bibliotéky historické č. 6.
Před dvěma léty byla zde podána podrobná
zpráva o programu Niederlova obsáhlého díla, jež.
jdouc za myšlenkou Šafaříkovou, chce uskutečnili
dávnou tužbu po kritickém a úplném vylíčení počátků
slovanských dějin, zárodků jeho kultury i života,a
po všestranném řešení spletitých otázek, jichž na
tomto poli vědním stáleetolik se naskytuje. Ovšem ž
dnešní stáv vědy o slovanských starožitnostech, o pů-
vodu a rozšiření Slovanů líší se základně i obrovsky
vzrostlým materiálem, i hledisky a methodami na-
prosto od prací starších.
Professor Niederie rozdělil si úkol — pokud se
jedná o první jeho část, historicko-etnologickou
dle hlavních etap vývoje Slovanstva a vykládá v díle.
nyní dokončeném, to, „co víme o počátcích národa
slovanského, pokud žil ještě na původním omezeném
territoriu a nenastoupil ještě svůj rychlý, usilovný
rozchod, ponechávaje do dílu druhého a čtvrtého vy-
líčení vývoje a postupu kmenů jižního, západního
a východního. (Kultura, territorium a detailní popis
starožitností má tvořiti pak čásť druhou, zaujímajíeí
svazky pátý a šestý, načež svazek poslední chce
shrnouti nástin všeho bádání na poli slovanských sta-
rožitností.)
Díl dokončený vyložil v prvním svazkue
dnes víme o původu Slevanů, „o počátcích jejich
života, o příčinách, způsobu a postupu jejich prvotn
differenciace až k prvním positivním zprávám histo-
rickým o nich.“ Druhý svazek, nyní vyšlý, zabývá
se výkladem „těch starověkých zpráv, jež se vůbec
vzlahují ke slovanské kolébce a krajům s ní souse-
dícím od počátku staré historie až do II. stol. po
Kristu, kdy klidný rozvoj a pomalé dotud šíření Slo-
vanů dospěly náhlého a usilovného hnutí.“
Zdá se tak prostý a stručný ten obsah, a přece
ce mnohaleté a těžké práce obsaženo v té revisi nej-
podivnějších názorů a theorií, v rozboru zlomkovitých
zpráv z kulturního života národů sousedních, z nichž
třeha se dohadovati a s úmornou trpělivostí blížiti se
ke konečnému výsledku v otázce kolébky Slovanstva
Práce Niederlova je vzorem trpělivé, přesně lo-
gické práce vědecké, postupující klidně a bez únavy
nevynucující a nevnucující závěry ukvapené, očeká-
vané, vítané, nepodléhající žádným vedlejším, zdán-
livým faktům. Sám čtenář stává se někdy už ne
trpělivým sledovati autora, jenž nepropoušti žádné
mínění, žádný názor a priori nezavrhuje, ani nekri-
ticky nepřijímá, ale každý hledí pokojně a s účast
zbaviti všeho, co faktům odporuje a zas dovésti poku
možno k příznivým výsledkům. Tím však nabývá
právě kniha jeho definitivního rázu, zůstane vždy
východiskem pro další studium
Ve svazku právě vyšlém projevuje se tato akribie
spojená s pěknou přehledností a soustavným učle
něním látky. Stěží asi bylo kde dosud tak úhrnně
pojednáno o temných dobách, kdy ve střední Evropě
stále přecházeli a měnili sídla nejrozmanitější náro-
dové, právě vzhledem k dějinám Slovanstva. Niederle
počíná soupisem a kritickým rozborem zpráv o Sky
thech od dob nejstarších až po výpravu Dareiovu
pak probírá zprávy Herodolovy a končí zmínkam
o sousedech Skythů. Pak pojednává a prvním vpádu
germánském, o Gallech v Zákarpatí o přechodu Getí
z Trakie za Dunaj, Sarmaté, vliv Říma v Zákarpat
a Ptolemaiovy zprávy o Sarmatii zajímají dvě ob
sáhlé kapitoly knihy.
Výsledkem práce je konečné přesvědčení auto
rovo, že evropskou kolébkcu Slovanstva je Zákarpatí
„Slovené zde seděli dávno před počelím historie, př
nejmenším od té doby, kdy se jako samostalná jed-
notka oddělili z ostatního celku arijského, a to s
událo podle všeho aspoň dva lisíce let př. Kr. Ovšem
máme právo jíti ještě dále“ — praví autor — „a sou-
díti, že i předkové těchto Slovanů seděli ve své ev-
ropské kolébce aspoň fak dávno, jak dávno seděí
v Evropě vůbec všechen pranárod arijský, stále s
postupně odlišující — ale blíže určiti dobu seděn
nelze už proto, že není dosud ani rozřešena otázka,
je-li aspoň čásť Arijů, z domorodých národů v Evropě
či zdali se sem v době poměrně pozdější teprve přistě-
hovala z Asic?“ Kniha končí kapitolou o archacolo-
gickém vývoji Zákarpatí „od neolithu po dobu řím-
skou“, ledy prozkoumání evropské kolébky slovanské
po stránce prachistorické, rozbor některých thcori
a zvláště „o slovanském původu Stkythů a Sarmatů“
Dílo Niederlovo jistě není psáno populárně v tom
smyslu, že by chtělo se obraceti k širokým vrstvám
aby jim pro každého zřejmě vykládalo běžné věei
Ale autor má neobyčejně vyvinutý smysl pro jasný
a prostý stil, pro výklad tak otevřený a přístupný
že dílo jeho, které by jinak obsahem svým hodile
se jen pro vědecké odborníky, stává se opravdu za-
jímavým čtením pro každého intelligenta, kterého za-
jímá — a koho u nás by nezajímala — jedna z nej
důležitějších otázek, týkajících se našeho národního
bytu — historie Slovanstva,
vt.
* Z. Winler, Povídky a obrázky historické.
V Praze. Olto, 1904. Z bohatě torby archivářovy vyňa
spisovatel některé události, zaznamenané krevním
písaři, oděl je rouchem belletrickým a uvil tak kytici.
která zasluhuje pozornosti. Na historickém zák ladě.
věrně přimknuty k ovzduší i jazykovým zvláštnostem
doby, podány tu obrázky z českého života v XVI
i XVII, stol. Povídka „Vojačka“ hrůznými, ale sku-
tečnými barvami ličí zpustlý život zdivočilé solda-
tesky, dravých „Balounů“ (= Wallonův) a hladových
Němčíků, do jichž rukou v okamžitém poblouzení
upadlo něžné české děvče. Utýrána, svůdcem opuštěna
surovému vojáku prodána, doufá ubohá ještě, že vráti
se ke svému milenci. Shledá konečně hroznou sku-
tečnost a v nejbližším rybníku se utopí. „S hlaholem
trub“ líčí život drobných řemeslníků tehdejších, staro-
městských refléřů. „Bezbožnice“ předvádí obrázek
z utrpení žen přivdaných do lepší sedlské domácnosti
jako „Dvě košile“ jsou odporným obrazem velkopanské
zpupnosti. „Nešlechetní Balouni“ doplňují „Vojačku“
a dokládají, jakých svízelů bylo snášeti i měšťanstvu
pražskému. „Amnestie na chvilku“ charakterisuje
věrně tehdejší zákonodárství a soudnictví dlužné. „Ne-
kulturní list z historie“ živě líčí způsob nadávek
v XVI. stol. běžných, z nichž mnohá významu svého
došla cestou nejpodivnější. Rozmarný obrázek vý
konů policejních „V pasti“ zachycuje některé oka
mžiky ze života lepší společnosti měšťanské
*Fr. Herites, Vodňanské vzpominky. Nakl
Máj. Kniha opatřena četnými illustracemi bude vi-
tána mnohým, posvěcena jsouc památce dvou zesnu-
lých básníků. Líčí dlouholeté styky tří přátel spiso-
vatelů, různících se tolik letorou, názory a cily. Podává
cenné vzpomínky na zesnulé poety Julia Zeyeraa
Otakara Mokrého, jež doplňují známé jejich profily
Knížka, obsahem nevelká, vzbuzuje přání, aby se auto
odhodlal rozšířiti je novými podrobnostmi a tak třeba
ve formě mosaiky podati obraz pokud možno úplný
„Vodňanské idyllky“, jež přerušena teprve smrtí.
* Feodor Michajlovič Dostojevský,
Idiot. Román o čtyřech částech. Čásť III. a IV. Pře-
ložil K. V. Havránek. Ruská knihovna, sv. XLI.
red. Pavel Papáček. Nakl. J. Otto. Román z nej-
znamenitějších slavného autora. Kreslí osoby ze vzne-
šené společnosti, životem unavené, domovem zpro-
mrzelé, potloukající se po cizině, jež nikterak nedovede
vzbudit jejich účastenství a v nitru jejich duše jim
zůstává cizinou. Líčení místy rve srdce, ale dovede
uchvátit čtenáře, jenž mimovolně podlehá kouzlu,
životní pravdivosti.
* Karel Klostermann, Ze světa lesních s-
mot. Román, druhé vydání. Spisy sv. I. Nakladatel
Jos. R. Vilímek. Poetické líčení lesní přírody šu-
mavské i lidu, jenž žije uprostřed veleby, lesův a hrůz
zimních sněhových bouří, upoutává čtenáře. A teprve
líčení osudů lidí, na jichž povahu má příroda lesn
neodolatelný svůj vliv. Vypravování je tím účinnější
čím dokonaleji zná autor kraj i lid, uprostřed něhož
se narodil a jejž miluje.
* Jan Havlasa, Připady skoro neobyčejné
Drobná prósa. Nakl. E. Beaufort. Osm kratších
povídek, většinou fantastických, na podkladu záhad
V některých podává mladý autor dojmy ze své cesty
po Italii, romantické historie, připomínající tu a tam
chmurné fantasie Poe-ovy. Snaží se i nejdobrodruž-
nějším historiím dodati zdání pravděpodobnosti. Vy-
pravuje plynně a baví rozmanitostí látky.
* MistrJan Hus, Sebrané spisy. Řada I. Spisy
latinské. Z latiny přeložil Milan Svoboda. Úvody
a vysvětlivkami opatřil dr. V. Flajšhans. Díl I.
Řeči akademické. Nakl. Jarosl. Bursík. Při vydání
spisů slavného kazatele betlemského jde především
o to, přeložiti podle dosavadních vydání a podle ruko-
pisných textů všechna díla latinská, načez následovat
#15
alto_textblock
#15
Budou česká. První svazek podává ukázky trojí čin
nosti Husovy: professora universitního, kazatele be
tlemského a reformátora církve. Překlad jest pečlivý
vysvětlivky vydavatelovy velmi místné. Díl druhý
obsahuje spisy polemické.
#16
alto_textblock
#16
Ze slovanských llstů.
#17
alto_textblock
#17
* Akademie věd v Krakově konala své
každoroční slavnostní zasedání. Přijeli členové ze
Lvova i z Varšavy, ze Lvova místodržitel a maršálek.
V minulém roce zvýšena vládní subvence o 10.000 K.
Akademie koná přípravy k oslavě jubilea Rejova, kdy
bude pořádán i sjezd historiků polských. Z členů ztra-
tila Akademie úmrtím F. Kašpárka, Petra Chmielow
ského a Jana Karlowicze. Cenu Barczewského v obno-
su 2250 korun obdržel Alex. Brückner za dvoudílné
„Dějiny literatury polské“ (které v říjnu t. r. vyjdou
v českém překladu), a malíř Wyczölkowski za svůi
vlastní portrét. Knihovna „Akademie věd“ čílá 31.922
* Členově městskéhodivadla v Krakov
mohou si oddychnouti: bylť pro ně právě schválen
řád pensijní, jímž zaručuje se jim slušná pense.
Po 6 létech nejvýše 500 K, po 10 létech 800 K, po
24 létech 2600 K a po 30 létech 3200 K. Při delší
službě než 30 let obdrží pensista za každý rok více
80 K ročního přídavku, takže po 40 létech služby je
stanovena nejvyšší pense 4000 K.
* Jaký vliv má válka na místní ru
ský tisk postižených krajů? Portarturský
denník »Novyj Kraj« vyšel jednoho dne jen na prvn
straně vysázen. Bombardace zabránila další sazbu
Vychází teď modrým tiskem. Černá barva došla
nové nelze dostati. »Vostočnyje Vědomosti« ozna
mují, nepodaří-li se jim docíliti vlastní výroby pa
píru, budou nuceny na čas zastaviti list. Objednaná
zásoba papíru padla Japoncům do rukou, na novou
objednávku té chvíle není pomyšlení. Inter arma
silent musae — denního tisku.
V Krákově zemřel publicista Tadeus z Ro
m anowicz, zakladatel denníku »Nowa Reforma«.
Narozen 1843, zúčastnil se jako student národního
ruchu a r. 1863 i povstání. Byl pronásledována
vězněn v Olomouci do roku 1865, kdy vrátil s
domů a věnoval se zcela publicistice. Byl členem
mnoha redakcí, zemským i říšským poslancem, čle
nem haličského zemského výboru a před 23 lety za
ložil demokratický list »Nowa Reforma«, zorganiso
vaná jím strany lidové. Ještě v neděli 29. května
byl v jeho listě obnivý úvodní článek »Našli para-
graf«, který vyšel právé v den jeho smrti.
* Monitor přináší přehled spolupůsobení Židů
při polské literární tvorbě. Nejvíce zjevno je v literárn
historii. V té mají Židé své zástupce: W. Feldmann
autor 2svazkového „Písemnictví polského a v posled-
ních 20 létech“, vydavatel pokrokového měsíčníku
„Krytyka“. Cezary Jellenta (Napoleon Hirszband) je
vydavatelem měsíčníku „Ateneum“ a autorem mnoh
literářně histor. děl. Jiní literární historikové Židě
jsou na poli polské literatury: Antoni Lange, H. Biege
leisen, Alfréd Nossig. Leo Belmont, Jan Steu, Kraus
haar, Leop. Meyet a j. Tito skoro všichni vynikají i na
poli poesie, jejich sbírky veršů docházejí obliby
Ovšem vedle nich i řada polských básníků Židů.
V dramatě v popředí stojí zase W. Feldmann, jeho
práce počítány jsou k nejlepším. J. Nossig. Lange
Jellenta, Steu píší dramata. Táž jména i v románua
novelle polské.
* „Towarzystwo Szkoly Ludowej
(jako naše Ústřední Matice školská) konalo o Letnicích
valnou hromadu. Členů má letos přes 18.000. Příjm
mělo přes 72.000 K, vydání přes 88.000 K. Kursů pre
dospělé analfabety založeno roku minulého 33 (v celku
58), škol obecných 17. Odborů místních má 181.
* Chorvatská literatura utrpěla bolestnou ztrátu
úmrtím spisovatele Eugena Kumičiče. Dne 13.
května zemřel v Záhřebu. Nedávno vrátil se z jihu,
zdánlivě vyléčen, byl na představení svého dramatu
„Petr Zrinský“. V politické činnosti byl slepým stou-
pencem programu Starčevičova, byl tragickou osob-
ností politického života chorvatského, muž nejlepších
vloh i snah, zavlečený na zcestí upřílišněným kultem
svého mistra. Narozen 1850 v Istrii, po gymnasiuv
Zadru odešel do Prahy na universitu, pak do Vídně,
kde studoval na filosofické fakultě. Byl po nějaký čas
professorem splitského gymnasia, žil . Paříži a Italii
bojoval v Bosně a od r. 1884 věnoval se zcela litera-
tuře a politice. Jako literát vyniki v dramatě i v ro-
máně. Mnoho z jeho prací přeloženo jest i do češtiny
i do jiných slovanských jazyků. Hlavním jeho dílem
je historický román „Urota Zrinsko-Frankopanská“
Z jeho románů v brzku vyjde v českém (Hudcově) pře
kladě román „Teodora“
* V Krakově zemřel ve věku 60 let professor ra-
kouského práva na jagellonské universitě dr. Leo
Cyfrowicz, autor mnoha vědeckých děl z oboru
rakouského práva. Zesnulý po řadu let zastával úřad
universitního sekretáře a člena krakovské městské
rady. Po absolvování university věnoval se zcela žur
nalistice, byl redaktorem „Czasu“ a teprve pozděj
habilitoval se na krakovské universitě
#18
alto_textblock
#18
děl
#19
alto_textblock
#19
Slowianin.
* Ruské listy s nadšením otiskují překlad básně
Adolfa Hejduka s nápisem »Hej Slované-
věnované dnešnímu zápasu ruských vojů na dale
kém Východě. Verše plné vzletu, formou starého
ruského zpěvu národního, pěkně se nesou v překladu.
jehož za átek zní: »Oblaka-li to něsutsja iz krajev
dalekich, iz dalekich stran v otdalennyje zemli, čere
vody-li glubokije něsutsja, čerez vody, skovannyje
bogatyrem morozom, pod napěvy dikoj vjugi sěvera
Nad veršinami-li gor oni něsutsja, nad šedymi ver
chuškami jich? Mčatsja li oni, čtob orosiť těploju
vlagoju alčnuju, dolgije gody iznyvavšuju ot žaždy
zemlju, něsut-li oni elu vlagu, čtoby ona mogla dat
plody i stať matěrju dlja alčuščích dětěj?
Orly-li to něsutsja v podněbeše, statnyje orly
bystrym šumným poletom . . ...
#20
alto_textblock
#20
Biblicgraňe.
#21
alto_textblock
#21
* Za českou slávou. Pořádá Karel Hipman
Nakl. Jos. R. Vilímek. Sešit 15. obsahuje dvanác
reprodukcí pohledů na památné budovy, podobizen
rytin atd., týkajících se památek české historie v cizině
* Jan Srp, Podrobná mapa král. českého v mě
řílku 1: 100.000. Nakl. Jarosl. Bursík. List 43. Če
sko-saské Švýcarsko, Rumburk, Šluknov, Varnsdorí
List 44. Jindř. Hradec, Kamenice, Počátky. V komis
Bursík a Kohout.
Emilie Flygare Carléno vé, romány
novely. Svěřenský stalek. Seš. 4. Nákladem F. Ši-
máčka v Praze.
Libuše, matice zábavy a vědění. Číslo 217. Dr.
J. L. Hrdina: Humoresky Naklad. F. Šimáček
v Praze.
Matice Lidn. Č. 225 Jan šl. Bloch: Vál ka
budoucnosti. Přeložil H. Štěpánek. Nákladem
F. Šimáčka v Praze.
Česká obrázková knižnice pr
mládež. Pořádá Jos. Soukal. Sešit 9—10. Z kr
niky Balkánu, historické povídky ou Boh. Bouš ky
Illustr. K. L Thuma. Naklad. F. J. Frgal ve Vel
kém Meziřičí.
Roman Hašek: Pohádka zelených očí
verše o stesku i výsměchu. Naklad. V. Po
pelka v Týně n. Vit.
#22
alto_textblock
#22
Školská hlídka.
#23
alto_textblock
#23
Učitelská jednola »Komenský« pro Prahu a okoli
pořádá v neděli 12. června výlet na Kokořin. Odjezd
rychlovlakem společnosti státní dráhy v 6 hod. do
Dol. Beřkovic. Schůzka ve 3/46 v Hybernské ul. před
nádražím. Hosté vítáni
Stálá výstava školská a museum Komenského
ve II. patře farní budovy u P. Marie Sněžné na
Jungmannově náměstí otevřeny jsou dne 11. t. m
od 3—5 hod. odpoledne. Upozorňujeme zvláště n
nové obrazy Unie, B. Kočího, Janského, Frumarovy
na vývoje Fričovy, mapu Švýcar a díla k modernímu
kreslení. Vstup volný dospělým.
Schválená učebná pomůcka. Zemská školní rada
pro král. české schválila vynesením ze dne 14
května 1904, č. 19800 ai 1904, spis »Vyučován
prvouce« od Jos. Tůmy, vydání II. rozšířené,z
příruční knihu pro chovance ústavů ku
vzdělání učitelů a ku vzdělání uči-
telek s vyučovaci řečí českou. Schválením tím do
chází ocenění a uznání netoliko snaha po zreformo-
vání posud tak zvaného vyučování věcnéhoa
spojeného s ním vyučování jazyku mateřskému
i v kreslení, ale i závažný moment, aby vyučován
to dálo se v duchu národních tradic a na základé
#24
alto_textblock
#24
svéráznosti české lidové kultury a českého dítěte. —
Spis vyšel nákladem Josefa Smrtky, redaktora a
vydavatele časopisu »Škola našeho venkova« ve
Velké Čermné u Borohrádku Cena i poštou 5 K.
Naše ústavy učitelské a jejich příští raforma.
Napsal L. A. Brůžek. Nakladem Dědictví Komenského.
Pro členy D. K. 60 h, pro nečleny K 1.20.
#25
alto_textblock
#25
Dramatické umění.
#26
alto_textblock
#26
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje
se poprvé a sice mimo předplacení Madáchova dra-
matická báseň „Tragédie člověka“ s bohatou
výpravou dekorační, kostumní i rekvisitní. Četně figu-
riny nádherných kostymů vystaveny jsou ve výkladní
skříni knihkupectví Topičova ve Ferdinandově třídě.
Hru scenoval dramaturg p. Kvapil; novou hudbu, scé-
nickou náladu jednotlivých obrazů přiléhavě vystihu-
jící, složil a diriguje kapelník p. Picka. Při předvčerejší
a včerejší generální zkoušce zanechalo dílo nejen
samo sebou, ale též svou skvělou výpravou a ná-
dherou jednotlivých obrazů dojem veliký. Mimo výjev
v předehře náležejí zvláště scéna u pyramid v Egyptě
a římská orgie v prvním dějství, veliká revoluce
v dějství druhém a cesta Adamova nekonečnem až
k zániku lidstva v dějství třetím, jakož i závěrečné
jeho probuzení k nejbohatším obrazům, jež byly u nás
scénicky vypraveny. Zejtra a pozejtří bude dnešní
představení opakováno; záznamy k oběma těmto ve-
čerům přijímá již dnes denní pokladna. Pro nedělní
představení odpolední určena je Pucciniova opera
„Tosca“. Opera studuje nyní nově Mozartovu „Kou-
zelnou flétnu“ s pí. Annou Görlichovou j.h
v partii královny; poprvé provedena bude v úterý.
V činohře přijde na řadu anglická komedie „Scho-
vanka“ od Madeleiny Lucetty Ryleyovy v překladu
Muškově a Karla Želenského původní komedie „T až-
ní ptáci
+Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. Dne
hraje se potřetí „Dáblův podíl“. Komický obraz se
zpěvy o 3 jednáních. Napsal Seribe. Přeložil J. Litněn-
ský. Režisér J. Hlavatý. Dirigent E. Starý. Hlavní úlohy
hrají dámy: Hesová-Guthová, Balákova, Vejvodova a
pp. Haasen, Pražský. Počepický, Spurný, Rabský.
Zpěvní čásť přednesou pí. Hesová-Guthová, p. Pražský
a damský i panský sbor. Začátek o 7 hod. več. Po
divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra
o 348. hod. več. hraje se Sardouova veselohra „Ma-
dame Sans Gěne“. Představení pořádá Občanský vzáj.
podpor. spolek v Karlíně. Ceny míst poloviční. Na
neděli připravuje se veliká výpravná lidová hra se
zpěvy a tanci „Na pomoc Rusům“. Napsali K. Fořt
a E. Hráška. Hudba od E. Starého. Režisér B. Kovář.
Dirigent E. Starý. Baletní vložky tančí a evoluce
s damským sborem nastudovala ní. Friesová- Janovská.
Nové dekorace z atelieru dekor. malíře p. E. J. Rei-
cherta. Veškeré kostýmy a ruské i japonské uniformy
zhotoveny v divadelní dílně. Čtvrtá reprisa této vý-
pravné hry (ve středu 15. t. m.) jest zároveň bene-
fičním večerem zasloužilého kapelníka „Uranie“p
Emiliana Starého, který veškerá hudební čísla hry
komponoval.
+ Z kanceláře smíchovskéhio divadla. Dnes jest
první reprisa Goltzovy frašky se zpěvy „Stohlavý
muž“. Hlavní úlohy jsou v rukou sl. Groszovy a pp
Charváta, Kubíka ml., Kubíka st., Edla a Zdrůbeckého.
Závitkový tanec o 3 odděl. tančí sl. Groszova. Svě-
telně effekty řídí firma J. Hoffman na Smíchově.
Režisér Josef Kubík. Zejtra má svůj čestný večer p
L. Bucek. Hráti se budou veselohry „Proces o hubi
čku“, „Husička z Podháje“ a vaudeville „Krásná ka-
jícnice“. Jako hosté vystoupí dámy R. Kučerová,
Rosamová. Ve vaudevillu „Krásná kajícnice“ vystoupi
j. h. pl. Engelbertová-Haizlerová a komik p. J. Wan-
derer. Nejbližší novinka opereta „Diva
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Viffohradech.
Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční
ceny: „Tichý dům u Nemluvňat“, fraška o 4 jedn. o
Malocha a Davida. Zejtra je lidové představení z
poloviční ceny „Kněžna Pepička“. Jako nejbližší pů-
vodní novinka připravuje se: „Nemanželské dítě“,
veselohra o 3 jedn. od Misárka.
#27
alto_textblock
#27
Hudba.
+ Pražský Hlahol koná zkoušku dnes v pátek
o 6. hod. pro dámy, o 7. hod. več. pro pány ve
velkém sále su Štajgrů«. Cvičiti se budou zpěvy pro
nedělní slavnost Matiční a k spolkové oslavě základu
vlastního domu Hlaholu, která ustanovena na 18.
19. t. m.
+ První hndební škola na Malé straně, jejiž
majitelem jest pan Vilém Schwoiser v Šeříkově ul.
č. 541, pořádá svou IV. výroční veřejnou zkoušku
žactva 11. t. m. o 4. hod. odp. ve velké dvoraně na
Klamovce. Vstup volný. Programy lze obdržeti bez-
platně v ústavě a v den zkoušky na Klamovce.
#28
alto_textblock
#28
Ze soudní síně.
#29
alto_textblock
#29
ze soudu sborového.
Raffinovaná pomsta. K obsluze vrtacího stroje,
jímž loni v říjnu firma Lanova v Holešovicích-Bubnech
pokoušela se na jednom pozemku opatřiti zdroj pitné
vedy, zjednání byli mimo dva jiné ještě nezaměstnaní
horníci 20letý Václav Pastyrík a 23letý Václav
Špalek, ale ani ten, ani onen nejevil při této funkci
valné horlivosti. Pomalý postup práce této „partě“
přikázané přiměl inženýra podniku p. Langera, k dů-
tklivějšímu upozornění dělníků, na jejich povinnost,
provázenému poznámkou, že by jinak na výkony
jejich dále reflektovati nemohl. Přílil však jenom oleje
do ohně. Pastyřík se Špalkem odbyli inženýra prostě
prohlášením, že by lépe udělal, kdyby jim přidal a
když inženýr tento požadavek za dané situace ne-
uznal vhodným naléhavé úvahy, rozřešil Špalek zá-
pletku zcela jednoduše: „sekl“ s prací a provázen
Pastyříkem, jenž učinil taktéž, zmizel po přiměřeném
pronunciamentu v šedých dálavách. Ale maličkou
památku po sobě přece zanechali. Pastyřík před
svým odchodem hodil do vyvrtaného otvoru fran-
couzský klíč, jehož užívalo se k ulahování strojových
šroubů a následek tohoto zlomyslného kousku se
ovšem za krátko dostavil, dláto, jímž se země pro-
hlubovala, porouchalo se o tuto netušenou překážku
tak značně, že nebylo už téměř k další potřebě a
protože v podobných případech hledání „čertova ko-
pýtka“ vyžaduje nejen nákladu, nýbrž i několika-
denní obtižné práce, aniž by skýtalo nepochybných
záruk zdaru, rozhodl se podnik raději dalšího vrtání
zanechati a začíti znovu na místě jiném. Eífektivní
škody poškozením dláta a ztrátou kiíče utrpěla firma
Lannova dle odhadu inženýrova 150 K, čílá-li se
však k tomu ještě újma, způsobená zničením zapo-
čatého díla a ztrátou věnovaného na ně nákladu,
vzroste obnos onen na cifru převyšující 800 K.
Ztráta kliče přičítána sice hned po obchodu malkon-
tentů Pastyřikovi, protože však nikdo nelušil, že ná-
stroj odpočívá v zasypaném vývrtu, stíhán byl Pa-
styřík, jehož později dopadli, pro přestupek krádeže
a odpykal si také přisouzený trest. Pravé pozadí afféry
nicméně vyšlo časem přece na jevo a když Pastyřík
doznal sám, že Irancouzský klíč hodil do vyhlubo-
vané artézské studně na popud svého blížence Špalka,
státní zastupitelství vymohlo sobě řízení nové a jeho
výsledkem bylo líčení včerejší, při němž oba junáci
pohnání před čtyřčlenný senát pro zločin veřej-
ného násilí dle § 85. a) tr. zák. Pastyřík opakoval
svoje původní doznání, zdráhaje se jenom vysvětliti
pohnutku zlomyslného činu. Špalek však tvrdošíjně
zapíral a tvrdil, že ho Pastyřík obvinil ze msty za
to, co na něho prozradil četníkovl. O kousku, jejž pro-
vedl Pastyřík, zvěděl prý Špalek teprve od něho sa-
motna a prozradil prý to tehdá hned za tepla topiči
Kopeckému ve Slaném. Tohoto svědka se také Špalek
dovolával na doklad, že mluví pravdu. Aby se zji-
stilo, bylo-li obžalovaným dělníkům tehdá dílovedoucím
Lanovy firmy, Gruntem, dáno poučení o následcích,
jež mohou vzejíti vhozením jakéhokoli předmětu do
vrtaného otvoru, usnesl se soud na popud rady z. s.
p. Slámy a veřejného žalobce nám. st. zást. p.
Sakha odročiti líčení a slyšeti svědky Grunta
i Kopeckého osobně. Předsedal vrch. r. p. Novotný.
#30
alto_textblock
#30
U okresního soudu pro přestupky.
Přepadení dělníci. V Praze a v předměstích stlu-
čeno mnoho dělníků truhlářských, kteří přes příkaz
sociálně demokratické organisace práci nezastavili.
Tři z útočníků byli včera pohnáni před okresní sou
na Smíchově. Dělník Ant. Č-špiva, který přepadl dva
dělníky z továrny p. Filipa Křižka na Smichově, byl