ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 95ffa830-7129-11dc-9e4f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
10. června 1904
#2 alto_textblock #2
Číslo 159.
#3 alto_textblock #3
NÁRODNI LISTY
#4 alto_textblock #4
Strana3
#5 alto_textblock #5
—
#6 alto_textblock #6
pste čen ny. tr. ak án on be
#7 alto_textblock #7
bři, o to se postarají služebně. Popel a smelí, na- llidané na obecní povozy, mají býti navlhčeny, v- d polity, ale kde pak se zachovává tento předpis! 1 lak kdo se ulicemi ubírá za den několikráte, stane se svědkem toho, že po vysypání obsahu podivných tádob zdvihne se popel a naplní celou ulici. Zřízene tce upozorňuje — ale z pravidla už je pozdě, neb plovina popela z nádoby ocila se ve vzduchu. Jednou zsd konečně tato svízel bude odstraněna. Inspekto zvoěstského obecního dvora, obecní starší p. Va- nek, pečlivě studuje různé projekty na bezpečnější říání a odvoz smetí i popela. Prozatím spolu s nrávcem dvora p. Rydlem předložili hospodářské lumisí návrh na opatření kárek se zvláštními ná- kbami na smelí, ulicích smetené. Ve včerejší schůzi lnise hospodářská návrh schválila a městské rad čeporuřila k přijetí. Dle návrhu toho má býti opa- leno 6 krytých kárek, de nichž se bude shrabané seti nakládati. Po naplnění nádob budou naloženy u valník a odvezeny do obecního dvora. Novink ni dobrou stránku v tom směru, že na příště ne- lelu kárky na ulicích vyprázdněny, aby pak hro- mia byla na velké vozy naložena — jako se děje úsd na př. na Havlíčkově náměstí. Jakmile kárky antými nádobami budou opatřeny, započne pokus s jch používáním na dol. Novém městě. — Trestuhodná nepřistojnost. Píše se nám I Černinské ulici na Hradčanech leží na schodech. uloucích k Novému světu, tudíž na veřejném místě, jcelý týden zcepenělý pes a nikdo se nestará o jeho tdstranění. Kdykoli metaři čistí schody, odhodí je sly stranou, ale více se o něho nestarají. Jde-li kolem jebcejní strážník, tváří se, jako by zdechliny neviděl. h děti od ní odhání. Okolní obyvatelstvo jest velice ridavo, jak dlouho zdechlina psa si na zmíněných shodech ještě poleží. — Záchranná stanice v Praze v měsíci květnu poskylla první pomoci v 641 případech, v noci žádán j pomoci v 33 případech. Chirurgických onemocněn bylo 441, vnitíních 67, očních 133, sebevražedných pokusů bylo 6, ambulančním vozem převezeno 9 ntol — Výbuch plynu na brněnském nádraží. Vo sta- n budově nádraží severní dráhy v Brně, v lleré se pro prováděné právě rozsáhlé obnovy ne- třaduje, vybuchl včera ve čtvrtek ráno plyn v mís nosli, kleré se dříve používalo za pokladnu pro zbož a prudkým nárazem vzduchu roztříštěny četné dvěř s okna uvnitř budovy i v obou postranních průčelích Lešení na perroně, na kterém několik dělníků zaměst náno bylo snímáním střechy, bylo výbuchem překo- teno. Ze zmíněných dělníků bylo 7 buď popáleno pameny, vyšlehnuvšími z místa výbuchu, nebo zra- těno převrženým lešením a 4 z nich dopraveni do zmské nemocnice. Výbuch povstal prý tím, že ne- mímý pachatel přerazil ze zlomyslnosti plynovou nuru na zdi a že uniklo pak z ní mnoho plynu. Dle jných zpráv výbuch vznikl tím, že následkem ne- tžavření plynovodu plyn přes noc unikal a nino jedním z dělníků nepochybně při zapalování čimky byl zapálen. Jména zraněných dělníků jsou: Vlelý František Homola popálen těžce v obličejia ta rukou, 32letý Ondřej Kadanka z Rajhradu, 52letý Fnantišek Škarda z Rajhradu a jistý Hruzda zraněni Bžce na těle a nalezeni v bezvědomí. Jan Běla utrpěl otřesení mozku, Josef Brázda a Matěj Urbánek zranění khce. Výbuch měl v zápětí velký sběh lidí a celé dav tlstupovaly po celé dopoledne místo neštěstí. — S četníkem domů. Z Mladě Boleslavi uprchl 2letý malíř pokojů Josef Lieser, dopustiv se zpro- zevěření u svého zaměstnavatele. Uprchlík byl v Ko- nulanech zadržen a v průvodu četníka včera vezen Prahou ke krajskému soudu do Mladé Boleslavi. — Ohně na venkově. V usedlosti čp. 39 v Ma- lch Babicích u Řičan vypukl dne 6. června oheň, kierý zničil střechu obytného stavení a kolnu, v niž poškozeny byly hospodářské stroje. Rolník V. Běhou- nek utrpěl škody 1680 kor., jež částečně je hražena pojištěním — Odměna dvou set korun. (Loupežná vraž- dačijiné neštěsti?) Frant. Vodrážka, syn Aug. Vodrážky, obchodníka s husami z Libuše u Kunratic bllže Prahy, poslán byl z domova v úterý dne 31. kvělna t. r., aby téhož dne o 3. hod. odpoledne odje 2 Prahy rychlíkem státní dráhy za obchodem směrem k Pardubicům, kdež měl přestoupiti na vlak do Chru- dimi a dále do Chrásti. Odtud bylo mu jíti na Dobrkov. aby v tamním hostinci sešel se s nakupovačem. Ob měli sbírati husy zkoupené a hnáti je k nákladu na dráhu do Moravan. Po naložení měl se syn vrátiti čomů. Jelikož v ustanovený den nepřijel a na zaslaný kelegram přišla odpověď, že v místech ustanovených se neobjevil, vydal se otec na cestu za ním a pátral po něm na Pardubicku, Chrudimsku a Vysokomýtsku — ale marně. Dle zpráv známě osoby viděn byl v den odjezdu z domova kolem druhé hodiny odpoledne na Vinchradech; další stopa jest neznáma. Pohřešovaný něl u sebe kromě malé peněženky velkou obchodní lobolku se 1400 korunami, mezi nimi byly bankovky sokorunové jež si měl dle vůle otce v Praze za menší peníze vyměniti. Mimo to měl u sebe stříbrné hodinky se slříbrným řelízkem a zápisní knížku kapesní. Na levé ruce měl prsten bez kaménku, vyplněný pečetním veskem. Absolvoval obchodní kurs, mluvil českya nlmecky. Jest 19 let stár, avšak dle menšího vzrůstu a síly zdá se mladším. Vlasy má světle kaštanové, tči modré a nos trochu špičatý. Měl měkký černý klobouk, tmavý makovaný kabát, bělavé kalhoty s ve- sleu, košili trikotovou, náprsenku se stojatým lím- tem, nákrčník červenobíle kytičkovaný, černě botky iněrovací a rákosovou berličku. Jinoch byl rozvážně a klidné povahy a požíval u rodičů a známých úplné čdvěry a lásky. V případě, že by pohřešovaný byl tpadl do rukou zločinných, slibují rodiče osobě, která ky zločin nejdříve vypátrala, odměnu 200 korun. Kdož ty vůbec nějaké zprávy o pohřešovaném podati mohl, techť laskavě oznámí ji zarmouceným rodičům. — Právník utonul. U Čes. Kopist vytažena byla Ene 6. června z Labe vojínem mrtvola JUC. Antonína Mcissa, který se v něm dne 3. t. m. koupal u Lito- nělic a stržen byv do proudu, utonul. V zoufalém zipese volal o pomoc německy i česky, protože levý lěch Labe v místech těch náleží Čechům, ale nikoho nebylo na blízku, by mu ji poskytl. Nešťastný právník byl synem starosty německé obce Velkých Nučnic. — Nové propadávání půdy v Mostě. Sděluje s z Mostu, že velké znepokojení a rozčilení způsobeno lim bylo novým propadnutím země v délce i šířce několika metrů. Země propadla se na dvoře Grasz- nuckova hostince, tudíž v bezprostředním sousedství nlsla, kde v červenci r. 1895 pobořena byla celá fada domů. Propadliště nalézá se těsně u hostinské míst- nosti, jež musila býti vyklizena a úřady nařídily, b byio zasypáno zemí a kamením. Správa města chtěla poltiže něho vystaviti budovu pro obchodní školu — Náhlé úmrlí. V domě čp. 1021 na Starém něstě bydlící 47letý Karel Stromek včera náhle ze- nřel. K nařízení lékaře byla mrtvola převezena do pathologického ústavu. — Hrzák si zoufal. Z Vltavy nad Čes. Budějovi- cemi vylažena byla v pondělí mrivola 20letého Jakuba Fialy, bývalého dělníka v budějcvické smaltovně Tiala byl v továrně těžce zraněn a čásť levé ruky byla nu pak odňala. Jelikož dostával od úrazovny tak mlou podporu, že nemohl býti slušně živ, odhodlal se k sebevraždě a skočil do Vltavy na známém ne- bezpečném místě u tak zv. „rechlí — V magistrátní úřadovně v Praze—VII. budou se dne 11. t. m. veškeré místnosti mýti a čisliti. Z lou příčinou nebudou se v jejim berním úřadě peníze ani přijímati ani vydávati. — Z Komárova. (Pěvecký spolek „O zvě- na) v Komárově oslavuje 20letě jubileum své bohaté činnosti. V sobolu večer dne 18. června pořádá o8 hodině lidový koncert, na němž kromě 6 sborů, zpíva- ných „Ozvěnou“ účinkovati budou pp. dr. Jos. Theu- rer a dr. V. Hartman z Příbrami, hudební skladatel Jes. Paukner a továrník Wiesenberger ze Žebráka. Vstup jest volný. V neděli dne 19. června dopoledne tože slavnostní valná hromada „Ozvěny“ a prohlídka železáren i smaltovny, pak společná zkouška a oběd, ssčež odpoledne o 3. hodině zahájí se slavnostní kon- cert, při němž účinkovati bude kapela komárovských železáren, četně, přes 200 členů čítající pěvectvo župy Podhrisko-Zvonařovy, která ten den koná v Komárově svůj III. sjezd. Zpívati se budou 3 velké společné sbory a pěvecké jednoty „Lumír-Dobromila“ (Příbram), „Slavoš (Beroun), „Slavík“ (Hořovice), „Hlahol“ (Zb- roh), „Záboj“ (Rokycany) a „Ozvěna“ (Komárov) za- přjou ještě četné sbory samostatné. Večer bude v roz- sihlěm sále taneční vinek. a
#8 alto_textblock #8
— Loutková divadla. V národním loutko- vém divadle Klubu vlasteneckých přátel dra. Pa- říka a Třebenicka v zahradním sále měšťanského pivo- varu na Král. Vinohradech hraje se dnes o 6. hod večer při vojenském koncertě „Pražský žid“. — Na loutkovém divadle v Říčanech hraje se v neděl 12. června o 3. hod. odpol. ve prospěch chudých škol- ních dílek „Kat Morinelo--
#9 alto_textblock #9
Různé zprávy. = Prof. dr. Napoleon Cibulský zvolen na příšt studijní rok rektorem krakovské university = 30.000 mší. Z Paříže telegrafují: Pozůstalos po nebožce královně Isabelle je vyřízena. Vycház na jevo, že každý z dědiců (tři dcery a děti Alfensa XII.) dostane po 1 mill. franků. Královna nařídila, by se konalo přes 30.000 mší a to 10.000 za jejího otce, 10.000 za ni a jejiho manžela a 10.000 z jejího syna. = Nová skandální afféra. Z Paříže se oznamuje- Vyšetřujícího soudce a policii zaměstnává nová skan- dální afféra. Třináctiletá dívka přišla na policejní komisařství a vypravovala, že její matka, bydlící na Montmartru, ji nutí, aby se účastnila všelikých orgil. Vyšetřováním zjištěno, že udání je správné. Matk dívčiny byla zatčena. Proti několika příslušníkůn aristokratické společnosti velmi známých jmen, bude podána žaloba. U jakéhos barona vykonána již pro- hlídka, při níž zabaveny četné fotografie = Neblahé poměry v Transvaalu. Z Londýna 9. června. (C. B.) »Standard« sděluje z Pretorie Dle úřadní zprávy včera sem došlé byli v okresu Zontansbergu nepochybně běloší od domorodců za vražděni. Generál Bayer odjel poslední noci s vě- domím vlády, by rozdělil mezi Bury na branicích 5000 ručnie- = Odmítnntí vystěhovalci. Z Londýna, 9. června (C. B.) »Daily Chronicle« sděluje z Nového Yorku V Ellis Islandě zadrženo 610 mezipalubních cestu- jících parníku »Croonland«, dílem poněvadž byli nemocní, většina ale poněvadž neměla dosti peněz = Sebovražda továrního ředitele. Z Bernu s telegrafuje: Ředitel přádelny na bavlnu Emmenho v kantonu solothurnském Holz se zastřelil. Spekulova v cizině se závodním kapitálem přádelny. Akciový kapitál její obnosem- 1 mill. franků je ztracen. Hy potečně pojištěný kapitál obligační v tomtéž obnost není prý ohrožen. Holz, jenž zanechává rodinu, pa- dělal i knihy. = Vražda ze žárlivosti. Ve Vídni zastřelil včera ze žárlivosti číšník Strömer milenku svou Kateřinu Fischerovu a pak i sebe. = Ohromný požár zachvátil předvčírem veče v Antverpách ve skladištích dříví, různým firmám náležejících, 14.000 kostkových metrů dříví. Přes 2 skladišť lehlo popelem. Mnoho osob bylo těžce zraněno. Včera ráno požár byl lokalisován, potrvá ale ještě mnoho dní. Škoda odhadnuta již nyní na 11/2 mill. franků. = Živelní pohroma. Z Le Mansu se telegrafuje Předvčírem pobořil vichr téměř nadobro dolní část městečka Mamersu. Škoda páčí se na million franků 400 osob je bez přístřeší.
#10 alto_textblock #10
Z literatury.
#11 alto_textblock #11
F. Sušil.
#12 alto_textblock #12
22— Víra v dokonalost naší lidové litera tury, v poklady, v ní se skrývající, v ideáln duševní svět, jejž jedni kladli do »šedé dávno- věkosti« a druzí hledali v ryzím srdci lidu, znamená mnoho pro naši literaturu. Celá deseti letí, kdy dobrého a krásného rostlo tak ři ďounce, živila se bezpečnou věrou, že náš lid ve své paměti a ve svém srdei chová nevyčer patelné poklady poesie, jež třeba jen nalézti, aby zazářily a se zjevily všemu světu. Bylo mnoho nadšeného, mnoho naivníhoa mnoho i vylhaného v té víře, která byla pra- menem obsáhlé literatury sbírané, vyráběné. i se zanicením komponované. Byli sběratelé naivní jako Krolmus, kteří sbírali jen doklady k existenci kouzelných mythických zámků, jež svou fantasií si vytvořili, byli sběratelé nepo- ctiví, kteří opisovali, co jim do ruky přišlo, byli nadšenci, jako Němcová, kteří skládali pů- vabně variace na nalezená themata, a byl sběratelé pečliví, plně povinuostí svých i eilo si vědomi jako nepřekonatelný Erben a svědo- mitý Čelakovský, kteří dovedli rozlišiti svoji vědeckou a uměleckou práci. Dnes věříme v silnou tvůrčí schopnost v bohatý pramen budoucí duševní práce, uta jený v duších našeho lidu, jehož jsme sami součástkou, ale nehledáme již poklady hosové A přece — i dnes, převracíme-li pevn šedé listy malé sbírky z roku 1835 s prostým. ale úpravně tištěným titulem: »Morawské Národnj Pjsně, sebral F. S.«, cítíme znovu ra- dost, kterou měl mladý kněz, nalezaje mez lidem, mezi robotným, ještě bezprávným lider. skutečně, krásné umění, melodie a verše, které by se mnoho vzdělaných a na své umění hrdých současníků bylo marně pokoušelo. Byl to jistě nový svět, který objevovali, svět ra- dostný a domácí, nález tím radostnější, čím osamělejší se cítila česká literatura v moř velkých, cizích literatur. U Sušila je ta upřímná radost, srdečná hluboce cítěná, nejpatrnější. Po všecka desítiletí co se věnoval sbírání českých národních písní na Moravě, neměl při své horlivé a nesnadné práci eílů velkých, dalekosáhlých. Erben, Čel kovský jistě jej předstihují účelem, organisaeí své sběratelské i vědecké práce, významem svých sbírek i svých prací v poesii národní. Ale tichá radost Sušilova z písní sebraných a sbírky jeho, kvapně vzrostlé obsahem, našly také ohlasua právě v nejširších vrstvách. Vezmete-li do rukou jeho první sbírečku s hrstí řádkových nápěvů, naleznete většinu snad textů a nápěvů znovo znárodnělou v nových úpravách, od »Utonulée (»Bude vojna bude«) až po »Loučení« a »Když jsem k vám chodíval«. Ale z radosti nad krásou lidových písní nad ušlechtilým vkusem lidu nezapomíná Suši na oblíbené svoje thema o jednotě lidu českého a moravského, o jednotnosti jeho jazyka, my šlení — i cílů. Vyhýbá se i dělení na hanácké slovácké atd. a hned na počátku předmluvy z r. 1832 mluvě o ceně lidové poesie, praví »O ceně těchto písní národních, jež moravským nazýváme, poněvadž jsme je po Moravě sebrali, z kterých ale mnohé s nepatrnou proměnou sna i jinde se zpivají, jako písně pod jménem če ských vydané i v Moravě slyšeti jest, zde pro nášeti úsudek se nám zdá býti zbytečné«. Tato jeho snaha, konstatovati jednotu du ševního života českého, spojená s pečlivýma věrným sbíráním, jež v jeho době bylo vzáe ností, staví jeho sbírku mezi naše nejlepší Dnes, právě sto let po jeho narození (narodil se 10. června 1804), tím spíše třeba vzpome nouti jeho zásluhy o uchování české pisně, uvá- žíme-li, že nové sbírky vzrůstají sice materiálem ale způsobem sbírání a názorem o lidové litera tuře mnoho nepokročily
#13 alto_textblock #13
České spisy.
#14 alto_textblock #14
* Slovanské Starožilnosti. Sepsal dr. Lubon Niederle, prefessor české university. Praha Kohout 1904. Díl II. č. 2. (Bibliotéky historické č. 6. Před dvěma léty byla zde podána podrobná zpráva o programu Niederlova obsáhlého díla, jež. jdouc za myšlenkou Šafaříkovou, chce uskutečnili dávnou tužbu po kritickém a úplném vylíčení počátků slovanských dějin, zárodků jeho kultury i života,a po všestranném řešení spletitých otázek, jichž na tomto poli vědním stáleetolik se naskytuje. Ovšem ž dnešní stáv vědy o slovanských starožitnostech, o pů- vodu a rozšiření Slovanů líší se základně i obrovsky vzrostlým materiálem, i hledisky a methodami na- prosto od prací starších. Professor Niederie rozdělil si úkol — pokud se jedná o první jeho část, historicko-etnologickou dle hlavních etap vývoje Slovanstva a vykládá v díle. nyní dokončeném, to, „co víme o počátcích národa slovanského, pokud žil ještě na původním omezeném territoriu a nenastoupil ještě svůj rychlý, usilovný rozchod, ponechávaje do dílu druhého a čtvrtého vy- líčení vývoje a postupu kmenů jižního, západního a východního. (Kultura, territorium a detailní popis starožitností má tvořiti pak čásť druhou, zaujímajíeí svazky pátý a šestý, načež svazek poslední chce shrnouti nástin všeho bádání na poli slovanských sta- rožitností.) Díl dokončený vyložil v prvním svazkue dnes víme o původu Slevanů, „o počátcích jejich života, o příčinách, způsobu a postupu jejich prvotn differenciace až k prvním positivním zprávám histo- rickým o nich.“ Druhý svazek, nyní vyšlý, zabývá se výkladem „těch starověkých zpráv, jež se vůbec vzlahují ke slovanské kolébce a krajům s ní souse- dícím od počátku staré historie až do II. stol. po Kristu, kdy klidný rozvoj a pomalé dotud šíření Slo- vanů dospěly náhlého a usilovného hnutí.“ Zdá se tak prostý a stručný ten obsah, a přece ce mnohaleté a těžké práce obsaženo v té revisi nej- podivnějších názorů a theorií, v rozboru zlomkovitých zpráv z kulturního života národů sousedních, z nichž třeha se dohadovati a s úmornou trpělivostí blížiti se ke konečnému výsledku v otázce kolébky Slovanstva Práce Niederlova je vzorem trpělivé, přesně lo- gické práce vědecké, postupující klidně a bez únavy nevynucující a nevnucující závěry ukvapené, očeká- vané, vítané, nepodléhající žádným vedlejším, zdán- livým faktům. Sám čtenář stává se někdy už ne trpělivým sledovati autora, jenž nepropoušti žádné mínění, žádný názor a priori nezavrhuje, ani nekri- ticky nepřijímá, ale každý hledí pokojně a s účast zbaviti všeho, co faktům odporuje a zas dovésti poku možno k příznivým výsledkům. Tím však nabývá právě kniha jeho definitivního rázu, zůstane vždy východiskem pro další studium Ve svazku právě vyšlém projevuje se tato akribie spojená s pěknou přehledností a soustavným učle něním látky. Stěží asi bylo kde dosud tak úhrnně pojednáno o temných dobách, kdy ve střední Evropě stále přecházeli a měnili sídla nejrozmanitější náro- dové, právě vzhledem k dějinám Slovanstva. Niederle počíná soupisem a kritickým rozborem zpráv o Sky thech od dob nejstarších až po výpravu Dareiovu pak probírá zprávy Herodolovy a končí zmínkam o sousedech Skythů. Pak pojednává a prvním vpádu germánském, o Gallech v Zákarpatí o přechodu Getí z Trakie za Dunaj, Sarmaté, vliv Říma v Zákarpat a Ptolemaiovy zprávy o Sarmatii zajímají dvě ob sáhlé kapitoly knihy. Výsledkem práce je konečné přesvědčení auto rovo, že evropskou kolébkcu Slovanstva je Zákarpatí „Slovené zde seděli dávno před počelím historie, př nejmenším od té doby, kdy se jako samostalná jed- notka oddělili z ostatního celku arijského, a to s událo podle všeho aspoň dva lisíce let př. Kr. Ovšem máme právo jíti ještě dále“ — praví autor — „a sou- díti, že i předkové těchto Slovanů seděli ve své ev- ropské kolébce aspoň fak dávno, jak dávno seděí v Evropě vůbec všechen pranárod arijský, stále s postupně odlišující — ale blíže určiti dobu seděn nelze už proto, že není dosud ani rozřešena otázka, je-li aspoň čásť Arijů, z domorodých národů v Evropě či zdali se sem v době poměrně pozdější teprve přistě- hovala z Asic?“ Kniha končí kapitolou o archacolo- gickém vývoji Zákarpatí „od neolithu po dobu řím- skou“, ledy prozkoumání evropské kolébky slovanské po stránce prachistorické, rozbor některých thcori a zvláště „o slovanském původu Stkythů a Sarmatů“ Dílo Niederlovo jistě není psáno populárně v tom smyslu, že by chtělo se obraceti k širokým vrstvám aby jim pro každého zřejmě vykládalo běžné věei Ale autor má neobyčejně vyvinutý smysl pro jasný a prostý stil, pro výklad tak otevřený a přístupný že dílo jeho, které by jinak obsahem svým hodile se jen pro vědecké odborníky, stává se opravdu za- jímavým čtením pro každého intelligenta, kterého za- jímá — a koho u nás by nezajímala — jedna z nej důležitějších otázek, týkajících se našeho národního bytu — historie Slovanstva, vt. * Z. Winler, Povídky a obrázky historické. V Praze. Olto, 1904. Z bohatě torby archivářovy vyňa spisovatel některé události, zaznamenané krevním písaři, oděl je rouchem belletrickým a uvil tak kytici. která zasluhuje pozornosti. Na historickém zák ladě. věrně přimknuty k ovzduší i jazykovým zvláštnostem doby, podány tu obrázky z českého života v XVI i XVII, stol. Povídka „Vojačka“ hrůznými, ale sku- tečnými barvami ličí zpustlý život zdivočilé solda- tesky, dravých „Balounů“ (= Wallonův) a hladových Němčíků, do jichž rukou v okamžitém poblouzení upadlo něžné české děvče. Utýrána, svůdcem opuštěna surovému vojáku prodána, doufá ubohá ještě, že vráti se ke svému milenci. Shledá konečně hroznou sku- tečnost a v nejbližším rybníku se utopí. „S hlaholem trub“ líčí život drobných řemeslníků tehdejších, staro- městských refléřů. „Bezbožnice“ předvádí obrázek z utrpení žen přivdaných do lepší sedlské domácnosti jako „Dvě košile“ jsou odporným obrazem velkopanské zpupnosti. „Nešlechetní Balouni“ doplňují „Vojačku“ a dokládají, jakých svízelů bylo snášeti i měšťanstvu pražskému. „Amnestie na chvilku“ charakterisuje věrně tehdejší zákonodárství a soudnictví dlužné. „Ne- kulturní list z historie“ živě líčí způsob nadávek v XVI. stol. běžných, z nichž mnohá významu svého došla cestou nejpodivnější. Rozmarný obrázek vý konů policejních „V pasti“ zachycuje některé oka mžiky ze života lepší společnosti měšťanské *Fr. Herites, Vodňanské vzpominky. Nakl Máj. Kniha opatřena četnými illustracemi bude vi- tána mnohým, posvěcena jsouc památce dvou zesnu- lých básníků. Líčí dlouholeté styky tří přátel spiso- vatelů, různících se tolik letorou, názory a cily. Podává cenné vzpomínky na zesnulé poety Julia Zeyeraa Otakara Mokrého, jež doplňují známé jejich profily Knížka, obsahem nevelká, vzbuzuje přání, aby se auto odhodlal rozšířiti je novými podrobnostmi a tak třeba ve formě mosaiky podati obraz pokud možno úplný „Vodňanské idyllky“, jež přerušena teprve smrtí. * Feodor Michajlovič Dostojevský, Idiot. Román o čtyřech částech. Čásť III. a IV. Pře- ložil K. V. Havránek. Ruská knihovna, sv. XLI. red. Pavel Papáček. Nakl. J. Otto. Román z nej- znamenitějších slavného autora. Kreslí osoby ze vzne- šené společnosti, životem unavené, domovem zpro- mrzelé, potloukající se po cizině, jež nikterak nedovede vzbudit jejich účastenství a v nitru jejich duše jim zůstává cizinou. Líčení místy rve srdce, ale dovede uchvátit čtenáře, jenž mimovolně podlehá kouzlu, životní pravdivosti. * Karel Klostermann, Ze světa lesních s- mot. Román, druhé vydání. Spisy sv. I. Nakladatel Jos. R. Vilímek. Poetické líčení lesní přírody šu- mavské i lidu, jenž žije uprostřed veleby, lesův a hrůz zimních sněhových bouří, upoutává čtenáře. A teprve líčení osudů lidí, na jichž povahu má příroda lesn neodolatelný svůj vliv. Vypravování je tím účinnější čím dokonaleji zná autor kraj i lid, uprostřed něhož se narodil a jejž miluje. * Jan Havlasa, Připady skoro neobyčejné Drobná prósa. Nakl. E. Beaufort. Osm kratších povídek, většinou fantastických, na podkladu záhad V některých podává mladý autor dojmy ze své cesty po Italii, romantické historie, připomínající tu a tam chmurné fantasie Poe-ovy. Snaží se i nejdobrodruž- nějším historiím dodati zdání pravděpodobnosti. Vy- pravuje plynně a baví rozmanitostí látky. * MistrJan Hus, Sebrané spisy. Řada I. Spisy latinské. Z latiny přeložil Milan Svoboda. Úvody a vysvětlivkami opatřil dr. V. Flajšhans. Díl I. Řeči akademické. Nakl. Jarosl. Bursík. Při vydání spisů slavného kazatele betlemského jde především o to, přeložiti podle dosavadních vydání a podle ruko- pisných textů všechna díla latinská, načez následovat
#15 alto_textblock #15
Budou česká. První svazek podává ukázky trojí čin nosti Husovy: professora universitního, kazatele be tlemského a reformátora církve. Překlad jest pečlivý vysvětlivky vydavatelovy velmi místné. Díl druhý obsahuje spisy polemické.
#16 alto_textblock #16
Ze slovanských llstů.
#17 alto_textblock #17
* Akademie věd v Krakově konala své každoroční slavnostní zasedání. Přijeli členové ze Lvova i z Varšavy, ze Lvova místodržitel a maršálek. V minulém roce zvýšena vládní subvence o 10.000 K. Akademie koná přípravy k oslavě jubilea Rejova, kdy bude pořádán i sjezd historiků polských. Z členů ztra- tila Akademie úmrtím F. Kašpárka, Petra Chmielow ského a Jana Karlowicze. Cenu Barczewského v obno- su 2250 korun obdržel Alex. Brückner za dvoudílné „Dějiny literatury polské“ (které v říjnu t. r. vyjdou v českém překladu), a malíř Wyczölkowski za svůi vlastní portrét. Knihovna „Akademie věd“ čílá 31.922 * Členově městskéhodivadla v Krakov mohou si oddychnouti: bylť pro ně právě schválen řád pensijní, jímž zaručuje se jim slušná pense. Po 6 létech nejvýše 500 K, po 10 létech 800 K, po 24 létech 2600 K a po 30 létech 3200 K. Při delší službě než 30 let obdrží pensista za každý rok více 80 K ročního přídavku, takže po 40 létech služby je stanovena nejvyšší pense 4000 K. * Jaký vliv má válka na místní ru ský tisk postižených krajů? Portarturský denník »Novyj Kraj« vyšel jednoho dne jen na prvn straně vysázen. Bombardace zabránila další sazbu Vychází teď modrým tiskem. Černá barva došla nové nelze dostati. »Vostočnyje Vědomosti« ozna mují, nepodaří-li se jim docíliti vlastní výroby pa píru, budou nuceny na čas zastaviti list. Objednaná zásoba papíru padla Japoncům do rukou, na novou objednávku té chvíle není pomyšlení. Inter arma silent musae — denního tisku. V Krákově zemřel publicista Tadeus z Ro m anowicz, zakladatel denníku »Nowa Reforma«. Narozen 1843, zúčastnil se jako student národního ruchu a r. 1863 i povstání. Byl pronásledována vězněn v Olomouci do roku 1865, kdy vrátil s domů a věnoval se zcela publicistice. Byl členem mnoha redakcí, zemským i říšským poslancem, čle nem haličského zemského výboru a před 23 lety za ložil demokratický list »Nowa Reforma«, zorganiso vaná jím strany lidové. Ještě v neděli 29. května byl v jeho listě obnivý úvodní článek »Našli para- graf«, který vyšel právé v den jeho smrti. * Monitor přináší přehled spolupůsobení Židů při polské literární tvorbě. Nejvíce zjevno je v literárn historii. V té mají Židé své zástupce: W. Feldmann autor 2svazkového „Písemnictví polského a v posled- ních 20 létech“, vydavatel pokrokového měsíčníku „Krytyka“. Cezary Jellenta (Napoleon Hirszband) je vydavatelem měsíčníku „Ateneum“ a autorem mnoh literářně histor. děl. Jiní literární historikové Židě jsou na poli polské literatury: Antoni Lange, H. Biege leisen, Alfréd Nossig. Leo Belmont, Jan Steu, Kraus haar, Leop. Meyet a j. Tito skoro všichni vynikají i na poli poesie, jejich sbírky veršů docházejí obliby Ovšem vedle nich i řada polských básníků Židů. V dramatě v popředí stojí zase W. Feldmann, jeho práce počítány jsou k nejlepším. J. Nossig. Lange Jellenta, Steu píší dramata. Táž jména i v románua novelle polské. * „Towarzystwo Szkoly Ludowej (jako naše Ústřední Matice školská) konalo o Letnicích valnou hromadu. Členů má letos přes 18.000. Příjm mělo přes 72.000 K, vydání přes 88.000 K. Kursů pre dospělé analfabety založeno roku minulého 33 (v celku 58), škol obecných 17. Odborů místních má 181. * Chorvatská literatura utrpěla bolestnou ztrátu úmrtím spisovatele Eugena Kumičiče. Dne 13. května zemřel v Záhřebu. Nedávno vrátil se z jihu, zdánlivě vyléčen, byl na představení svého dramatu „Petr Zrinský“. V politické činnosti byl slepým stou- pencem programu Starčevičova, byl tragickou osob- ností politického života chorvatského, muž nejlepších vloh i snah, zavlečený na zcestí upřílišněným kultem svého mistra. Narozen 1850 v Istrii, po gymnasiuv Zadru odešel do Prahy na universitu, pak do Vídně, kde studoval na filosofické fakultě. Byl po nějaký čas professorem splitského gymnasia, žil . Paříži a Italii bojoval v Bosně a od r. 1884 věnoval se zcela litera- tuře a politice. Jako literát vyniki v dramatě i v ro- máně. Mnoho z jeho prací přeloženo jest i do češtiny i do jiných slovanských jazyků. Hlavním jeho dílem je historický román „Urota Zrinsko-Frankopanská“ Z jeho románů v brzku vyjde v českém (Hudcově) pře kladě román „Teodora“ * V Krakově zemřel ve věku 60 let professor ra- kouského práva na jagellonské universitě dr. Leo Cyfrowicz, autor mnoha vědeckých děl z oboru rakouského práva. Zesnulý po řadu let zastával úřad universitního sekretáře a člena krakovské městské rady. Po absolvování university věnoval se zcela žur nalistice, byl redaktorem „Czasu“ a teprve pozděj habilitoval se na krakovské universitě
#18 alto_textblock #18
děl
#19 alto_textblock #19
Slowianin. * Ruské listy s nadšením otiskují překlad básně Adolfa Hejduka s nápisem »Hej Slované- věnované dnešnímu zápasu ruských vojů na dale kém Východě. Verše plné vzletu, formou starého ruského zpěvu národního, pěkně se nesou v překladu. jehož za átek zní: »Oblaka-li to něsutsja iz krajev dalekich, iz dalekich stran v otdalennyje zemli, čere vody-li glubokije něsutsja, čerez vody, skovannyje bogatyrem morozom, pod napěvy dikoj vjugi sěvera Nad veršinami-li gor oni něsutsja, nad šedymi ver chuškami jich? Mčatsja li oni, čtob orosiť těploju vlagoju alčnuju, dolgije gody iznyvavšuju ot žaždy zemlju, něsut-li oni elu vlagu, čtoby ona mogla dat plody i stať matěrju dlja alčuščích dětěj? Orly-li to něsutsja v podněbeše, statnyje orly bystrym šumným poletom . . ...
#20 alto_textblock #20
Biblicgraňe.
#21 alto_textblock #21
* Za českou slávou. Pořádá Karel Hipman Nakl. Jos. R. Vilímek. Sešit 15. obsahuje dvanác reprodukcí pohledů na památné budovy, podobizen rytin atd., týkajících se památek české historie v cizině * Jan Srp, Podrobná mapa král. českého v mě řílku 1: 100.000. Nakl. Jarosl. Bursík. List 43. Če sko-saské Švýcarsko, Rumburk, Šluknov, Varnsdorí List 44. Jindř. Hradec, Kamenice, Počátky. V komis Bursík a Kohout. Emilie Flygare Carléno vé, romány novely. Svěřenský stalek. Seš. 4. Nákladem F. Ši- máčka v Praze. Libuše, matice zábavy a vědění. Číslo 217. Dr. J. L. Hrdina: Humoresky Naklad. F. Šimáček v Praze. Matice Lidn. Č. 225 Jan šl. Bloch: Vál ka budoucnosti. Přeložil H. Štěpánek. Nákladem F. Šimáčka v Praze. Česká obrázková knižnice pr mládež. Pořádá Jos. Soukal. Sešit 9—10. Z kr niky Balkánu, historické povídky ou Boh. Bouš ky Illustr. K. L Thuma. Naklad. F. J. Frgal ve Vel kém Meziřičí. Roman Hašek: Pohádka zelených očí verše o stesku i výsměchu. Naklad. V. Po pelka v Týně n. Vit.
#22 alto_textblock #22
Školská hlídka.
#23 alto_textblock #23
Učitelská jednola »Komenský« pro Prahu a okoli pořádá v neděli 12. června výlet na Kokořin. Odjezd rychlovlakem společnosti státní dráhy v 6 hod. do Dol. Beřkovic. Schůzka ve 3/46 v Hybernské ul. před nádražím. Hosté vítáni Stálá výstava školská a museum Komenského ve II. patře farní budovy u P. Marie Sněžné na Jungmannově náměstí otevřeny jsou dne 11. t. m od 3—5 hod. odpoledne. Upozorňujeme zvláště n nové obrazy Unie, B. Kočího, Janského, Frumarovy na vývoje Fričovy, mapu Švýcar a díla k modernímu kreslení. Vstup volný dospělým. Schválená učebná pomůcka. Zemská školní rada pro král. české schválila vynesením ze dne 14 května 1904, č. 19800 ai 1904, spis »Vyučován prvouce« od Jos. Tůmy, vydání II. rozšířené,z příruční knihu pro chovance ústavů ku vzdělání učitelů a ku vzdělání uči- telek s vyučovaci řečí českou. Schválením tím do chází ocenění a uznání netoliko snaha po zreformo- vání posud tak zvaného vyučování věcnéhoa spojeného s ním vyučování jazyku mateřskému i v kreslení, ale i závažný moment, aby vyučován to dálo se v duchu národních tradic a na základé
#24 alto_textblock #24
svéráznosti české lidové kultury a českého dítěte. — Spis vyšel nákladem Josefa Smrtky, redaktora a vydavatele časopisu »Škola našeho venkova« ve Velké Čermné u Borohrádku Cena i poštou 5 K. Naše ústavy učitelské a jejich příští raforma. Napsal L. A. Brůžek. Nakladem Dědictví Komenského. Pro členy D. K. 60 h, pro nečleny K 1.20.
#25 alto_textblock #25
Dramatické umění.
#26 alto_textblock #26
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se poprvé a sice mimo předplacení Madáchova dra- matická báseň „Tragédie člověka“ s bohatou výpravou dekorační, kostumní i rekvisitní. Četně figu- riny nádherných kostymů vystaveny jsou ve výkladní skříni knihkupectví Topičova ve Ferdinandově třídě. Hru scenoval dramaturg p. Kvapil; novou hudbu, scé- nickou náladu jednotlivých obrazů přiléhavě vystihu- jící, složil a diriguje kapelník p. Picka. Při předvčerejší a včerejší generální zkoušce zanechalo dílo nejen samo sebou, ale též svou skvělou výpravou a ná- dherou jednotlivých obrazů dojem veliký. Mimo výjev v předehře náležejí zvláště scéna u pyramid v Egyptě a římská orgie v prvním dějství, veliká revoluce v dějství druhém a cesta Adamova nekonečnem až k zániku lidstva v dějství třetím, jakož i závěrečné jeho probuzení k nejbohatším obrazům, jež byly u nás scénicky vypraveny. Zejtra a pozejtří bude dnešní představení opakováno; záznamy k oběma těmto ve- čerům přijímá již dnes denní pokladna. Pro nedělní představení odpolední určena je Pucciniova opera „Tosca“. Opera studuje nyní nově Mozartovu „Kou- zelnou flétnu“ s pí. Annou Görlichovou j.h v partii královny; poprvé provedena bude v úterý. V činohře přijde na řadu anglická komedie „Scho- vanka“ od Madeleiny Lucetty Ryleyovy v překladu Muškově a Karla Želenského původní komedie „T až- ní ptáci +Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. Dne hraje se potřetí „Dáblův podíl“. Komický obraz se zpěvy o 3 jednáních. Napsal Seribe. Přeložil J. Litněn- ský. Režisér J. Hlavatý. Dirigent E. Starý. Hlavní úlohy hrají dámy: Hesová-Guthová, Balákova, Vejvodova a pp. Haasen, Pražský. Počepický, Spurný, Rabský. Zpěvní čásť přednesou pí. Hesová-Guthová, p. Pražský a damský i panský sbor. Začátek o 7 hod. več. Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra o 348. hod. več. hraje se Sardouova veselohra „Ma- dame Sans Gěne“. Představení pořádá Občanský vzáj. podpor. spolek v Karlíně. Ceny míst poloviční. Na neděli připravuje se veliká výpravná lidová hra se zpěvy a tanci „Na pomoc Rusům“. Napsali K. Fořt a E. Hráška. Hudba od E. Starého. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. Baletní vložky tančí a evoluce s damským sborem nastudovala ní. Friesová- Janovská. Nové dekorace z atelieru dekor. malíře p. E. J. Rei- cherta. Veškeré kostýmy a ruské i japonské uniformy zhotoveny v divadelní dílně. Čtvrtá reprisa této vý- pravné hry (ve středu 15. t. m.) jest zároveň bene- fičním večerem zasloužilého kapelníka „Uranie“p Emiliana Starého, který veškerá hudební čísla hry komponoval. + Z kanceláře smíchovskéhio divadla. Dnes jest první reprisa Goltzovy frašky se zpěvy „Stohlavý muž“. Hlavní úlohy jsou v rukou sl. Groszovy a pp Charváta, Kubíka ml., Kubíka st., Edla a Zdrůbeckého. Závitkový tanec o 3 odděl. tančí sl. Groszova. Svě- telně effekty řídí firma J. Hoffman na Smíchově. Režisér Josef Kubík. Zejtra má svůj čestný večer p L. Bucek. Hráti se budou veselohry „Proces o hubi čku“, „Husička z Podháje“ a vaudeville „Krásná ka- jícnice“. Jako hosté vystoupí dámy R. Kučerová, Rosamová. Ve vaudevillu „Krásná kajícnice“ vystoupi j. h. pl. Engelbertová-Haizlerová a komik p. J. Wan- derer. Nejbližší novinka opereta „Diva + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Viffohradech. Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční ceny: „Tichý dům u Nemluvňat“, fraška o 4 jedn. o Malocha a Davida. Zejtra je lidové představení z poloviční ceny „Kněžna Pepička“. Jako nejbližší pů- vodní novinka připravuje se: „Nemanželské dítě“, veselohra o 3 jedn. od Misárka.
#27 alto_textblock #27
Hudba. + Pražský Hlahol koná zkoušku dnes v pátek o 6. hod. pro dámy, o 7. hod. več. pro pány ve velkém sále su Štajgrů«. Cvičiti se budou zpěvy pro nedělní slavnost Matiční a k spolkové oslavě základu vlastního domu Hlaholu, která ustanovena na 18. 19. t. m. + První hndební škola na Malé straně, jejiž majitelem jest pan Vilém Schwoiser v Šeříkově ul. č. 541, pořádá svou IV. výroční veřejnou zkoušku žactva 11. t. m. o 4. hod. odp. ve velké dvoraně na Klamovce. Vstup volný. Programy lze obdržeti bez- platně v ústavě a v den zkoušky na Klamovce.
#28 alto_textblock #28
Ze soudní síně.
#29 alto_textblock #29
ze soudu sborového. Raffinovaná pomsta. K obsluze vrtacího stroje, jímž loni v říjnu firma Lanova v Holešovicích-Bubnech pokoušela se na jednom pozemku opatřiti zdroj pitné vedy, zjednání byli mimo dva jiné ještě nezaměstnaní horníci 20letý Václav Pastyrík a 23letý Václav Špalek, ale ani ten, ani onen nejevil při této funkci valné horlivosti. Pomalý postup práce této „partě“ přikázané přiměl inženýra podniku p. Langera, k dů- tklivějšímu upozornění dělníků, na jejich povinnost, provázenému poznámkou, že by jinak na výkony jejich dále reflektovati nemohl. Přílil však jenom oleje do ohně. Pastyřík se Špalkem odbyli inženýra prostě prohlášením, že by lépe udělal, kdyby jim přidal a když inženýr tento požadavek za dané situace ne- uznal vhodným naléhavé úvahy, rozřešil Špalek zá- pletku zcela jednoduše: „sekl“ s prací a provázen Pastyříkem, jenž učinil taktéž, zmizel po přiměřeném pronunciamentu v šedých dálavách. Ale maličkou památku po sobě přece zanechali. Pastyřík před svým odchodem hodil do vyvrtaného otvoru fran- couzský klíč, jehož užívalo se k ulahování strojových šroubů a následek tohoto zlomyslného kousku se ovšem za krátko dostavil, dláto, jímž se země pro- hlubovala, porouchalo se o tuto netušenou překážku tak značně, že nebylo už téměř k další potřebě a protože v podobných případech hledání „čertova ko- pýtka“ vyžaduje nejen nákladu, nýbrž i několika- denní obtižné práce, aniž by skýtalo nepochybných záruk zdaru, rozhodl se podnik raději dalšího vrtání zanechati a začíti znovu na místě jiném. Eífektivní škody poškozením dláta a ztrátou kiíče utrpěla firma Lannova dle odhadu inženýrova 150 K, čílá-li se však k tomu ještě újma, způsobená zničením zapo- čatého díla a ztrátou věnovaného na ně nákladu, vzroste obnos onen na cifru převyšující 800 K. Ztráta kliče přičítána sice hned po obchodu malkon- tentů Pastyřikovi, protože však nikdo nelušil, že ná- stroj odpočívá v zasypaném vývrtu, stíhán byl Pa- styřík, jehož později dopadli, pro přestupek krádeže a odpykal si také přisouzený trest. Pravé pozadí afféry nicméně vyšlo časem přece na jevo a když Pastyřík doznal sám, že Irancouzský klíč hodil do vyhlubo- vané artézské studně na popud svého blížence Špalka, státní zastupitelství vymohlo sobě řízení nové a jeho výsledkem bylo líčení včerejší, při němž oba junáci pohnání před čtyřčlenný senát pro zločin veřej- ného násilí dle § 85. a) tr. zák. Pastyřík opakoval svoje původní doznání, zdráhaje se jenom vysvětliti pohnutku zlomyslného činu. Špalek však tvrdošíjně zapíral a tvrdil, že ho Pastyřík obvinil ze msty za to, co na něho prozradil četníkovl. O kousku, jejž pro- vedl Pastyřík, zvěděl prý Špalek teprve od něho sa- motna a prozradil prý to tehdá hned za tepla topiči Kopeckému ve Slaném. Tohoto svědka se také Špalek dovolával na doklad, že mluví pravdu. Aby se zji- stilo, bylo-li obžalovaným dělníkům tehdá dílovedoucím Lanovy firmy, Gruntem, dáno poučení o následcích, jež mohou vzejíti vhozením jakéhokoli předmětu do vrtaného otvoru, usnesl se soud na popud rady z. s. p. Slámy a veřejného žalobce nám. st. zást. p. Sakha odročiti líčení a slyšeti svědky Grunta i Kopeckého osobně. Předsedal vrch. r. p. Novotný.
#30 alto_textblock #30
U okresního soudu pro přestupky. Přepadení dělníci. V Praze a v předměstích stlu- čeno mnoho dělníků truhlářských, kteří přes příkaz sociálně demokratické organisace práci nezastavili. Tři z útočníků byli včera pohnáni před okresní sou na Smíchově. Dělník Ant. Č-špiva, který přepadl dva dělníky z továrny p. Filipa Křižka na Smichově, byl