Strana 2. Číslo 321

KATOLICKÉ LITY.

Dne 22. listopadu 1900.

osobní jeho úspěch, k němuž mu list blahopřeje. Zá- roveň vyslovuje list své uspokojení nad tím, že říšský kancléř není pro smělé a odvážn; plány Německa. »Globe« označuje řeč Bülowa jako výklad něm- cké politiky v Číně, ale se stanoviska britského ne- pokládá tuto politiku nikterak za uspokojivou. H. Bülow ukázal, že Anglie může od této politiky ve- lice málo očekávati, ale velmi mnohého se obávati. Hr. Bülow neprokázal, že bude politika ta nezištnou, ale dokázal, že postrádá pravého ocenění nebezpečí ruského útoku. List znepokojuje, že Německo se zdráhá uznati své postavení v Čině a že není ochotno zaujati vůči Rusku pevné stanovisko. Myšlénka hr. Bülowa o ter- ritoriální integritě Číny nedozná v ostatních zemích ochotného souhlasu. »Westminster Gazette- praví, že se řeč hr. Bülowa vyznačuje smířlivostí vůči říšskému sněmu. Sněmovní volby ve Würtembersku ko- nány budou 5. prosince. Katolický střed vstoupil do nich s tak významným programem, že bezpečně doufá, že uhájí všech svých 18 dosavadních mau- dátů. Ale vykonají-li všichni jeho stoupenci svou po- vinnost, může ještě dobýti dvou mandátů. Se dvěma »privilegovanými« (duchovenskými) mandáty čítal by pak střed ve sněmovně 22 poslanců a byl by pak nejsilnější sněmovní frakcí. Ruský velkokníže-následník přijel včera s plukovníkem hr. Daškovem do Gačiny. Pokud se týče zdravotního stavu carova, oznamuje »Reut. kanc.« včerojšího dne z Kodaně, že za hra- nicemi rozšířená zpráva, že do Kodaně došly nepříz- nivé zprávy o stavu ruského cara, prohlašuje za do- cela smyšlenou. Předzvěst kulturního boje ve Francil. Na veliké hostině, kteráž od spolkn demokratických republikánů na severu Francie uspořádána byl v Lilu na počest senátora Maxima Lecomta, přijata byla re- soluce, v níž předseda ministerstva Waldeck-Rousseau se vyzývá, aby co nejdříve dal schváliti spolkový zá- kon a »osvobodil jim republikánskou Francii ode jha (!) kongregací«. Belgická sněmovna měla včera pohnutou schůzi. Dotazoval se totiž poslansc V ander Velde ohledně belgicko-francouzského dohodnutí o vydávání neplnoletých osob a prohlásil, že jeho strana uznává, že čin Sipidův jest trestný, leč popírá, že smlouva, na základě které se vydání Sipidovo stalo, právně existuje. Ministr spravedlnosti van der Heuwel dovozoval, že vláda byla v zájmu celé spol čnosti po- vinna, žádati za vydání Sipidovo. Není sice žádná smlouva na vydávání zloč nsů, ale existuje prosté do- hodnutí, které nepotřebuje schválení sněmovny. Po řečech ještě několika poslanců navrhl van. de Velde denní pořádek, jenž vyslovuje politování nad tím, že použito bylo v příčině Sipida nezákonného opatření. Poslanec Voeste (konservativní strana) navrhl denní pořádek, jenž konstatoval, že vláda ko- nala svou povinnost, kdežto posl. Husman byl pro jednoduchý denní pořádek, poněvadž ten, který navrhl van der Velde, namířen jest proti Francii. Na to byla sněmovna odročena na dnešek Zajímavé odhalení přináší bruselský časopis »Messager«. Mluvě totiž o nezbytnosti reformy belgické armády, tvrdí, že belgický vyslanec v Paříži baron Auethan telegrafoval 29. června 1895 belgické vládě, že tehdejší francouzský ministr vojenství generál Zurlinden odůvodňoval ve vo- jenském výboru francouzské sněmovny nezbytnost dalšího trvání tříleté vojenské činné služby tvrzením, že jest na obzoru válka s Německem Členové výboru dostali prý od novinářů slib, že toto prohlášení nebude uveřejněno. Následkem tohoto sdě- lení připravil belgický ministr vojenství ve vší taj- nosti mobilisaci. Španělská sněmovna zvolila včera 203 ze 284 odevzdaných hlasů Villavera svým před- sedou. Karlistické hnutí ve Španělsku bylo udušeno, dříve než vlastně mohlo se rozvinouti. Ve- liká zásluha o to přičítána jest sv. Otci, kterýž bi- skupy, kněží a laiky vždycky poukazuje na to, aby uznávali panující dynastii a zůstali jí věrni. Již v červenci t. r. vydán byl od kongregace koncilií výnos, jímž všem španělským kněžím pod těžkými církevními tresty zapovídá se všeliké účastenství v rejdech revolučních. Vláda uveřejnila tento výno před vypuknutím posledních nepokojů a výnos tento působil dojista velice značně. Tvrdí tak sám jistý li- berální list. Anglický ministr pro osady Chamber- Iain, jenž přijel, jak včera jsme pověděli, na své zábavní cestě přes Neapol do Říma, zavítá také do Berlína a do Vídně. Politického razu nabyl však dosud jen jeho pobyt na Maltě. Na ostrově tom jest. jak také již před několika dny jsme uvedli, hojně nespokojenců, kteří se domáhají pro ostrov daleko- sáhlejší samosprávy a nikterak nechtějí dopustiti, aby angličina byla výhradním jazykem úředním. Mluvčím jejich byl dr. Mizzi, jenž hnod při uvítání Chamber-

lainovu šetrně dotknul se těchto choulostivých otázek. Ale ministr odbyl jej dosti zostra poznámkou, že An- glie zašla již v ústupcích, týkajících se vládní formy tohoto ostrova až k nejzazším hranicím. Později při oficiálním banketě, kterýž konán byl v paláci guver- nerově, a ku kterému se přidružilo přijímání deputací, velebil Chambarlain pyšnými slovy imperialistickou politiku a prohlásil výslovně, že jest jejím nejhorli- vějším stoupencem.

Zprávy církevní. Z Vatikánu. Den příští konsistoře není, jak ubezpečuje římský dopisovatel »Germanie«, ustanoven ještě ani dodnes. Ale konsistoř sestoupí se nejspíše v druhé polovici příštího měsíce. Vysvítá to již z toho, že jest nepochybno, že tři kardinálové legáti, kteří slavnostně uzavrou svaté brány tří ve městě ležících basilik, musí býti od sv. Otce v kon- sistoři jmenováni. Kromě toho dlužno také za jisté považovati, že v této konsistoři budou jmenováni noví kardinálové. Jména jejich jsou celkem známa, ale překvapení není ani tentokráte vyloučeno. Nedávno proletěla časopisy zpráva, že papež Lav XIII. zanáší se úmyslem, aby příštího roku pokračováno bylo ve všeobecném koncilu z roku 1870. Jestliže nyní tvrdí něktoré listy, že sv. Otec dnes již tohoto úmyslu se úplně vzdal, nebo že ho nikdy neměl, od- poruje to skutečnosti. Počátkem června t. r. úmysl takový skutečně byl a mnoho také bylo již o něm rokováno. Všecko další dlužno arciť nyní teprve vy- čkati. — Sv. Otec přijal v pondělí v soukromé au- dienci ndpp. biskupy z Belley, Neversu a Perpi- gnanu. Stoletá památka založení řádu Saeré Coeur. Včera sloužil Jeho Milost ndp. kníže arci- biskup Lev svob. pán Skrbenský mši svatou v klášteře »Sacré Coeur« na Smíchově na památku 100letého založení řádu tohoto, který vstoupil v život r. 1800 popudem Magdaleny Žofie Baratové (+ 1865) ve Francii podle vzoru ženského řádu jesuitského. Lav XII. potvrdil tento řád r. 1826. Řád se obírá hlavně výchovou ženské mládeže v pensionátech. Rozšířil se po celém svétě a byl roku 1873 spo- lečně s Jesuity vypovězen z Německa za kultur- ního boje. Noví metropolité v Haliči. Úřadní list ví- deňský přináší officielní jmenování dra. Josefa Bilczewského arcibiskupem obřadu latinského a dra. Ondřeje hraběte Szeptyckého, biskupa stanislavského, arcibiskupem obřadu řecko-katolického ve Lvově, tak že obě stolice osiřelé zároveň byly obsazeny. Dr. Bilezewski se narodil 26. května 1860 v městečku Wilamowicích, okresu wadowického, z ro- dičů nezámožných, studoval na gymnasiu ve Wado- wicích, maturoval r. 1880 s vyznamenáním a vstoupil téhož roku do semináře kněžského v Krakově. Po vysvěcení r. 1884 stal se vikářem (kaplanem) v Mo- gile, načež byl jako vynikající žák poslán ku dalšímu vzdělání do »Frintanea« do Vídně, kde r. 1886 byl promován na doktora bohosloví. Po té se odebral na dvě leta do Říma a na rok do katolického ústavu (Institut catholique) do Paříže. V Římě počal dílo »Křesťanské nápisy hrobové z prvních sedmi věků«, kterou schválil znamenitý učenec de Rossi. Po ná- vratu do vlasti r. 1888 byl Bilezewski kaplanem v Kentách, po roce pak byl přeložen do Krakova jako kaplan u sv. Petra, vyučuje při tom zároveň náboženství na gymnasiu sv. Anny. Na universitě Jagiejlonské se habilitoval r. 1890 za docenta do- gmutiky, 1891 byl jmenován mimořádným, 1893 pak řádným profesorem lvovské university. R. 1897 byl zvolen za děkana fakulty bohoslovecké, běžícího roku pak rektorem universitním. Roku 1898 stal se refe- rentem Ivovské konsistoře a členem zemské školní rady, kde všude se těšil nemalé úctě. Akademie umění v Krakově jmenovala jej na základě jeho 16 prací tiskem vydaných 17. května 1900 členem do- pisujícím. Srdce všech katolíků polských si získal tím, že se postavil na odpor zamýšlenému utvoření německé diecése v Černovicích, které se zrodilo v hlavě germanisatorů Bukoviny. — Nový ndp. arcibiskup dr. Josef Bilczewski přijal předevčírem ve Lvově kapitolu, duchovenstvo a církevní spolky, jež ho co nejsrdečněji vítaly. — Životopis hr. Š z ep- tyckého přineseme v širším rozměru zítra, poně- vadž muž tak vynikající toho právem zasluhuje, aby- chom se na základě vlastních zkušeností nabytých v Haliči a Bukovině o něm šíře zmínili. Podotýkáme pouze, že jest zjevem nemálo zajímavým v dějinách unie rusínské v Haliči. Nový opat tepelský v Praze. Nově zvo- lený opat tepelský, P. Hilbert Helmer, zemský prelát, přibyl do Prahy, aby vykonal návštěvuu J. M. ndp. knížete-arcibiskupa Lva svobodného pána Skrbenského, hlavního opata vsdp. Zikmunda Starého na Strahově a u Jeho Excell. p. místo- držitele hr. Coudenhove a. Osobní věstník duchovenský z diecése brněnské. Jmenováni byli vdp. Adolf Linken-

held, farář v Sokolnicích, konsistorním radou a Jul. Koubek, farář ve Zbejšově, kons. auditorem. Pohřeb. Dne 20. t. m. o 10. hodině konal se pohřeb dp. faráře Ferdinanda Fridricha, ro- dáka jičíňoveského, jenž 20 rokůžv osadě pobyv po bo- lestné nemoci dne 16. t. m. odevzdán do vůle Boží a zaopatřen svátostmi umírajících ve věku 52 let s ži- votem se rozžehnal. Četný, velikolepý průvod vedl vdp. vikář Václav Vaněk, děkan zábořský, za účlstenství 23 kněží. Pohřební řeč měl dp. Stanislav Červ, kaplan církvický. Průvodu súčastnil se uro- zený pan patron hrabě Emerich Chote k, řiditel panství p. Böhm, nadlesní p. Slavíček a mnoho úřednictva. Krásně a dojemně zapěl drahému zesnu- lému zpěvácký sbor za řízení p. učitele malínského Ant. Kruliše za účasti mnohých pánů učitelů z místa i z vůkolí. Z, spolků bylo zříti v průvodu sbor vo- jenských vysloužilců, sbor hasičský a spolek živno- stenský. Tklivý byl pohled na žalostícího stařečka, otce zesnulého a blízké příbuzné, zesnulého oplakáva- jící. R. i. p. Církevní slavnost. Dnes je sv. Cecilie, vznešené Římanky, která již v útlém mládí slíbila Bohu panenství. Byla však přes to znslíbena vzne- šenému pohanskému mladíku Valeriánu, kterého obrá- tila na víru křesťanskou, jakož i jeho bratra Tibuatin, kteří oba zemřeli jako mučeníci Páně. Když byla sv. Cecilie 24 hodin ponechána katany ve žhavé páře a zůstala neporušena, byla popravena, avšak ani po třetí ráně nemohl ji kat zbaviti života, tak že žla ještě tři dni. Papež Urban ji dal pochovati v kata- kombách sv. Kalixta r. 230. V chrámu Páně sv. Klimenta v kolleií slaví se v pátek pouť tímto pořádkem: Dnes na večer o půl 7. hod. bude sv. požehnání a po něm se podá k uctění ostatek z těla sv. Klimenta. Zítra jest o 7. hod. společná mše sv. pro alumny, o 8. hodině druhá mše sv., o 10. hod. krátké kázání, které míti bude vdp. P. ministr z kláštera redemptoristů a o půl 11. slavná pontifkální mše sv. Odpoledne o půl 5. hod. jsou slavné nešpory. Přečetní navště- vovatelé tohoto chrámu o pobožnostech májových ne- měli by zapomenouti na sv. Klimenta o jeho pouti, ale četným účastenstvím k jeho oslavě přispěti.

Zprávy denní. Výsledek užsích voleb obecního za- stupitelstva král. hlav. města Prahy kona- ných dne 21. listopadu 1900 I V I. sboru staroměstském: dosta- vilo se z 463 voličů 264. Pan MUDr. Čeněk Klika, praktický lékař, obdržel 142 hlasy a jest tudíž zvo- len za obecního staršího. Mimo to obdržel pan Frt. Kroupa, řiditel c. k. důchodkového úřadu, 119 hlasů; tři lístky hlasovací byly prázdné. II. V II. sboru novoměstském: Obdr- želi: pp. Václav Prášek, obchodník, 546 hlasů, Josef Ort, vrchní účetní, 478 hlasů. Josef Ko- šťál, majitel domů, 490 hlasů, Teofil Praus, ho- stinský, 459 hlasů, MUDr. Karel Chudob a, lékař, 422 hlasy, Gustav Herites, mag. pharmacie, 361 hlas. Voličů dostavilo se 949. Za platné uznáno bylo 939 hlasů, z nichž nadpoloviční většinu činí 470. Tu obdrželi a tudíž zvoleni jsou pp. Václav Prášek, Josef Košťál a Josef Ort. III. Ve III. sboru novoměstském z 2057 voličů dostavilo se 328. Pan Antoník Kou- bek, malíř pokojů, obdržel 456 hlasů. Pan Frant. Sokol, řezník, obdržel 455 hlasů; jsou tedy zvoleni za obecní starší. Mimo to obdrželi: p. František Chadima, truhlář, 349 hlasů, p. Jan Pišto ra, rytec, 321 hlasů. IV. Ve II. sboru malostranském: Dostavilo se ze 801 voličů 316. Pan Frant. Rus, klempíř, obdržel 156 hlasů, který jest tedy zvolen za obecního staršího. Mimo to obdržel pan Al. Bláha, řídící učitel 155 hlasů, 5 hlasů bylo uzn áno za neplatné. V. V I sboru na Král. Vyšehradě: Z 21 voličů dostavilo se 20. Pan Frant. Hodek, stavitel, obdržel 10 hlasů a pan Bedřich Ko va- řovic, stavitel, obdržel 10 hlasů. Přikročeno na základě § 53. odst. 4. k rozhodnutí losem a jelikož při losování padl los na p. Bedřicha Kovařovice, pokládá týž se za zvoleného. VI. Ve III. sboru v Holešovicích- Bubnech: Z 562 voličů dostavilo se 291. Pan Václav Šrámek, krejčí a obchodník, obdržel 163 hlasů, který jest tedy zvolen za obecního staršího. Mimo to obdržel p. Ant. Filip, povozník a ma- jitel domu, 125 hlasů, tří lístky prázdny. Zasedá tedy nyní ve sboru obecních starších 45 Staročechů, 22 členů skupiny dra. Friče, 21 členů sdružení dra. Podlipného a 2 radikálové, ovšem dosti nejistí, ježto jeden z nich horuje pro za- chování starého rázu Prahy, druhý pro stranu národ- ního dělnictva.