ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 944eef80-8f11-11dd-9aee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 55
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí 23. června 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 170.
#4 alto_textblock #4
da rannl a večerní liaty předplácí se v Praze v administrací: na měsle. . . . . . 9 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškon na měste. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62k sa másic ve filiálkách Ko Poštou na městn, . . s K 2 na čtvrt ieta . . . . 9 K so s dvojí zásilkou na měsla na čevrě ieta: . . k o
#5 alto_textblock #5
-
#6 alto_textblock #6
mí
#7 alto_textblock #7
NI
#8 alto_textblock #8
dámí.
#9 alto_textblock #9
V drobném prodejii ranní čislo o sobě . . za sh večerní Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10n večerni . . . . . . . . 5b
#10 alto_textblock #10
Inseráty plati se hotově napřed- Předplsceni a inserty přijím administrace v Marianské ul., a Tam nacházaji se tél rodakca, tiskárna a sxpadiee „Národnich Listě“ Rukopiay se novrncst
#11 alto_textblock #11
Spor srhsko-bulharsk
#12 alto_textblock #12
a ostatní věci balkánské.
#13 alto_textblock #13
Proč nechtějí Bulhaří do Petrohradu. Ze Sofije, 23. června. Vládní orgán pro- hlašuje, že Bulhaři nejsou s to, aby vy- hověli pozvání do Petrohradu, po- něvadž v Petrohradě nehodlají rozhodovati nýbrž pouze umožniti schůzku čtyi ministerských předsedů. Minister- ský předseda řecký a černohorský neměli by pranic co činiti při rozhodování sporu srbsko bulharského.
#14 alto_textblock #14
Jenom podrobení se Srbska může prý mír zachránit.
#15 alto_textblock #15
Ze Sofije, 23. června. Ve zdejších politi ckých kruzích jsou přesvědčeni, že všech- ny mirumilovné prostředky jsou vyčerpány a že válka jest neod vratna. Jenom odpověď z Bělehra- du, že Srbsko povolí a uzná smlouvu, může ještě mír zachrániti. Rozhodnutí mus se státi dnes nebo zejtra. Vyslanci trojdohody radili bulharské vládě, aby přijala rozhodnutí. které se týká veškerých území. Tato rada byla odmítnuta.
#16 alto_textblock #16
Ruští dobrovolníci nebudou bojovat ani prot Srbsku, ani proti Bulharsku. M. Z Kolína nad Rýnem, 23. června. (Zvl telegram „N. L.“) Telegram, jejž „Köln. Ztg. obdržela ze Sofije: Okolnost, že ruské par- níky dopravují válečný materiál do Srbska vzbuzuje mezi Bulhary nevoli. Ruští důstoj- níci, kteří dobrovolně na čas války do bul- harské armády vstoupili, jsou Ruskem do So- fije svoláni. Nezúčastní se války pro- ti Srbsku, rovněž jako se ruští dobro- volníci v srbské armádě nesmějt zúčastniti ve válce proti Bulhar
#17 alto_textblock #17
sku.
#18 alto_textblock #18
Napětí mezi Bulhary a Řeky v Solunu Z Říma, 23. června. Korespondent „Secco- la“ posílá ze Soluna velmi pessimistické zprá- vy. Nikdo nepochybuje, že válka brzy vypukne. V městě jest asi 1000 Bul- harů, kteří obsadili 15 budov a 2 velké turecké nemocnice. Bulhaři, kteří se v těchto budovách usadili a připravili k hájení, budou moci býti zajati až po vypuknutí nepřátelství. Bulhar vokolí Soluna soustředili značn množství vojska, aby prý zamezili spo- jení Řeků se Srby.
#19 alto_textblock #19
Zmařený atentát na řeckého krále.
#20 alto_textblock #20
Z Londýna, 23. června. Z Athén se sem oznamuje, že policie zatkla v Solunu četn zelinářky, jež měly pod svým zbo- žím pumy, jež podloudně dostaly do města. šlo o atentát na krále a královský palác v So-
#21 alto_textblock #21
lunu.
#22 alto_textblock #22
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
#23 alto_textblock #23
Hr. Stürgkh u císaře.
#24 alto_textblock #24
Z Vídně, 23. června. Císař přijal včera n zámku schönbrunnském ministerského předse- du hr. Stürgkha ve dlouhém slyšení, ve kterém referoval chef vlády o posledním zasedání po- slanecké sněmovny a o vnitropolitické situaci
#25 alto_textblock #25
Audíence předsednictva uherské sněmovny poslanců.
#26 alto_textblock #26
Z Vídně, 23. června. (K. k.) Jeho Veličen- stvo císař přijal v 10 hod. dopoledne v Schön- brunnu ve zvláštním slyšení předsednictv uher. poslanecké sněmovny, předsedu Pavla šl. Beöthya a místopředsedy Karla Szasze štěpána hr. Lazara.
#27 alto_textblock #27
Nový bavorský prine. Z Mnichova, 23. června. (K. k.) Choť bavor- ského prince Františka povila v minulé noci na zámku Nymphenburgu šťastně prince. Perský vladař v Petrohradě. Z Petrohradu, 23 června. (Spb. Ag.) Přibyl sem perský vladař Nassire! Mulk v průvodu tiílis- ského perského generálního konsula.
#28 alto_textblock #28
Nepokoje v Barceloně. Z Barcelony, 22. června. (K. k.) Při včerej- ší srážce po lidové schůzi bylo 30 o sob ra- něno. Dnes dopoledne obklíčila policie lidový dům, při čemž byle mezi demonstranty a policií stři- leno zrevolverů. Částměsta je vo- jensky obsazena. Vojsko bylo n mnohých místech nuceno použít střelné zbraně, zejména v Báňske ulici, kde byly vozy pouliční drá- hy zasaženy četnými kulkami. Ro- zechvění je stále ještě veliké. Posádka zůstává v pohotovosti.
#29 alto_textblock #29
Politická hlídka.
#30 alto_textblock #30
Ze sjezdu německých okresních zastupitelstev
#31 alto_textblock #31
členů bude voliti sjezd okresních starostů čtyři členy budou delegovati okresy dle své poplatnosti. Útraty členů výboru na jeho schůze budou platiti okresy, řečené členy do výboru vysílající. Výbor má právo jmenovati stálé zpravodaje, jimž náleží odměna podle prací, jež budou konati. Nejzajímavější je přeložení sídla organi sace německých okresů do Prahy; je z něho patrno, že heslo „Pryč od Prahy“ má mez činovníky německé samosprávy pramálo pří vrženců a vlivu, a že myšlenka republiky „Deutsch-Böhmen“ je prázdná. Pasivní resistence německého učitelstva. Ve Falknově konala se 21. t. m. za před sednictví okr. škol. inspektora J. Fritsche okresn porada tamního učitelstva za účasti asi 300 učitel a učitelek. Na schůzi této byly provedeny tři de monstrace, kterými učitelstvo projevilo svou ne spokojenost z odkladu úpravy učitelských platů při volbách výboru, komisí atd. bylo odevzdán nejvíce 11 lístků vyplněných jmény dosavadníc členů výboru, komisí atd., všechny ostatní lístk- byly prázdně. Když potom delegát zemského výboru inspekto- Kučera proslovil přednášku o činnosti učitelstva př sprostředkování učňovských míst, přijali ji poslu- chači úplně němě, ač se jim přednáška ta líbila Posléze zástupce učitelstva v okr. škol. radě říd. učitel Salzer navrhl resoluci, v níž se inspekto- ru Kučerovi děkuje za jeho přednášku, uznává se důležitost věci, o které mluvil, zároveň však s prohlašuje, že učitelstvo nemůže při sprostředko- vání míst učňovských spolupůsobiti dotud, doku nebude starostí o svou existenci sproštěno spra- vedlivou, nynějším drahofním poměrům úměrnouú- pravou učitelských platů. Učitelstvo, roztrpčené od- strkováním, zatím co důstojnictvu, úřadnictvu a že- lezničním zřízencům se pomáhá, nemůže převzit nijakých nových úkolů. Resoluce tato byla přijata s bouřlivým po tleskem. Inspektor zemského výboru Kučera slíbil že o ní uvědomí zemský výbor.
#32 alto_textblock #32
a přijímají bezpodmínečně návrhy regulační svých zákazníků. Vpapírnictví poskytovaly naše firmy šestiměsíční úvěry akceptové nebo kondiee proti hotovému placení s 3 procenty skonta Po obdržení zboží. Dnes uzavírají skoro bez- výjimečně jen proti hotovému placen předem nebo dobírkou, kdežto Nč- mecko poskytuje stále šestiměsíční lhůty žádá jen splátky. V oboru koloniálním změny v úvěrnictví nenastaly. Čtyřměsíční úvěr směnečný a date faktura je v naší i německé říši obvyklý: ve zvláštních případech poskytuje Rakousko- Uhersko směnečný úvěr pětiměsíční. V oboru železářském: obchodní že- lezo dodává se zpravidla jen proti částečnému zaplacení předem; pro ostatní druhy platí do- savadní podminky, zejména čtyřměsíční úvěr směnečný a dato obdržení zboží nebo proti hotovému placení s 2—3 procenty skonta. Při prolongacích vychází Německo zdejším zákazníkům ochotně vstříc, v cenách je laci- nější než my. V oboru zboží skleněného udržuje se zvyklost šestiměsíčního směnečného úvěru nebo 30 dní za hotové s 3procentním skon- tem. V tomto oboru je Rakousko-Uherskov Srbsku bez konkurence. V oboru kožním rovněž nenastaly změny. Ředitelství c. k. rakouského obchodního musea ve Vídni vyzývá na konec interesentv oby se o těchto německo-říšských podnicíeh vyslovili. Průmysl a obchod mají příležitos k vyslovení kritiky naší zahraniční politiky. Ta však už neodčiní, co se stalo: že Německ za zády svého spojence a patrně po rakousko- uherských železnicích dováží do Srbska zboží na škodu našeho průmyslu a obchodu.
#33 alto_textblock #33
Krvavý spor mezi bulharskými důstojníky. M. Z Kolína nad Rýnem, 23. června. (Zvl telegr. „Nár. L.“) „Kölnische Ztg.“ obdržela tento telegram: Ve Vidínu strhla se mer bulharskými důstojníky krvavá srážka pro různost smýšlení otázce války, pro válku nebo proti válce se Srbskem. Ve srážce té byl zabit jistý pod- plukovník.
#34 alto_textblock #34
Proč Pašíč podal opět demisl.
#35 alto_textblock #35
M. Z Kolína nad Rýnem, 23. června. (Zvl telegr. „N. L.“) Dle telegrafické zprávy „Köln Ztgu.“ z Bělehradu tvrdí tamější aktivn politikové, že Pašič podal demisi následkem bulharské nóty, kterou vyslanec Spalajkovič ze Sofije přivezl. Chce prý si novou de- misí zabezpečiti královu důvěru také pro připad války. Z Bělehradu, 22. června. (K. k.) Dle výkla. du některých listů podala vláda demisi proto poněvadž se v jejím lůně vyskytly ne- shody v příčině stanoviska, jaké by se mělo zaujmouti vůči ruskému návrhuo rozhodčím soudu. Návrh presidenta Pašiče. aby tento požadavek byl přijat. zamítnut byl většinou ministrů- Z Bělehradu, 23. června. Zde jsou novi- nami rozšířeny zprávy, že následník Alexandr prohlásil Pašičovi, že nestrpí, aby vlá- da před Bulharskem ustoupila. Do dal, že armáda naléhá na splnění všech pří- povědí, jinak že zama dovede uplatniti poža- davky srbské. Pašič prohlásil prý na to ko- runnímu princí, že následkem toho podá žá- dost za propuštěnou. Korunní princ prý nemi- lostivým způsobem odtušil Pašičovi, jen aby tak učinil, je-li slabý, aby chránil důstojnos Srbska. — Tyto slechy jsou však nejspíše je- nom agitační pomůckou. Pašičových odpůrců
#36 alto_textblock #36
Nový tajný rada. Z Vídně, 23. června. (K. k.) Jeho Veličenstv císař vzal dnes v 10 hod. 15 min. dopol. prince Bohumira Hohenloha-Schillingfürsta do přísahy v jeho hodnosti tajného rady.
#37 alto_textblock #37
Tragická smrt podplukovníka Lebela.
#38 alto_textblock #38
Z Vídně, 23. června. Podplukovník Jan Le- bel. přídělený od technického dělostřelectva k 7. oddělení v ministerstvu války, se dnes ráno za- střelil. Podplukovník Lebel byl chefem oddě- lení pro pušky a technické dělostře- lectvo. Byl ženatý a žil v dobrých poměrech Zanechal 3 děti, a to syna, který jest zaměstná při obchodní a živnostenské komoře v Opavě, a dvě dcery ve stáří 18 a 14 let. V ministerstvu vál- ky se vypravuje, že Lebel byl stižen častými neu- rasthenickými bolestmi a že čin sebevražedný spáchal v pomatení. Z Vídně, 23. června. (K. k.) „Militärisch Rundschau“ sděluje o příčinách tragické smrti podplukovníka Jana Lebela to- to: Podplukovník Lebel trpěl již delší dobu stís- něností, jež vyvolávala v jeho rodině velké obavy. Před nedávnem dostavila se podplukovníkova chot do ministerstva vojenství s prosbou, aby jejímu choti ze směrodatného místa byl dán pokyn, aby nastoupil delší dovolenou. Předložila zároveň lé- kařské vysvědčení, z něhož vyplývalo, že podplu- kovníku jest naléhavě nutno delší šetření se. Před- nosta VII. oddělení v ministerstvu vojenství podjal se žádaného úkolu a doporučil podplukovníku Le- belovi, aby nastoupil delší dovolenou. Lebel pro- hlásil však, že by dovolenou hastoupil teprve po vyřízení několika naléhavých prací, proti kteréžto námitce poznamenal jeho představený, že naléhavé práce nesmí nyní být překážkou, aby Lebel myslii na svoje zdraví a svou rodinu. Podplukovník Lebel podal si tedy skutečně žádost o dovolenou na měsíce. Dovolenou dostal a měl ji dnes nasťoupiti Dnes již o 8. hodině ranní dostavil se do kancelá- ře, vyřídil několik věcí a pak se zastřelil opako- vací bambitkou, zřejmě v náhlém pomatení smyslů
#39 alto_textblock #39
Z francouzského mínisterstva. Z Pařiže, 23. června. (K. k.) Za nepřítomnost Pichonovy, jenž provází presidenta Poincaréa do Londýna, bude ministerský předseda Barthou spra- vovati zahraniční ministerstvo.
#40 alto_textblock #40
V Chomutově konal se — jak jsme již za- znamenali — sjezd německých okresních za- stupitelstev. Byl ze značné části politický S politikou začalo se hned ve sjezdovém úvodu: již při pozdravu účastníků sjezdu mlu- vil okresní starosta ústecký A. Köhler o zma- ru poslední dorozumívací akce. Opakoval řeč že Němcí se chtějí sami spravovati, jsouce přesvědčeni, že samospráva národa je sou- částí jeho podstaty, pročež soudí, že na trval není možno, aby německý lid v Čechách byl spravován kmenem jiným, a to nepřátelským Při tom okresní starosta Köhler poukázal na balkánskou válku, jejíž trvalý význam zálež v tom, že národové prostě zničilí státní útvar jim nevyhovující. Souvisle s touto svou my- šlenkou p. Köhler schválil německou obstruk- ci na sněmě českém a žádal, aby němečtí po- slanci a německý lid napjali všecky své síly politické i hospodářské pro dobytí své samo- správy, ježto boj o ni jest otázkou moci. Zda okresní starosta Köhler, mluvě o ne- možnosti, aby jeden národ byl spravován dru- hým, jemu nepřátelským národem, si pomysli a vzpomněl, že právě Čechové jsou hlavně z Vídně — spravováni národem, jenž je Čechům cizí a krajně nepřátelský, že také to tedy není na trvalo možno? Z ostatních nejdůležitějších záležitost sjezdových zaznamenati dlužno čtyři: v tajné části sjezdu byla vyřízena otázka při- jimání a vyřizování českých přípisů německý- mi obcemi a okresy; jak, nepraví se. Veřejně sjezd zamítl požadavek, aby se vyslovil o otázce odchodu německých přísedí- cích ze zemského výboru král. Českého; otáz- ka tato byla odložena proto, že je ryze stran- nicky politická. Německou obstrukci usnadňovaly něme- cké okresy mimo jiné i tím, že si výpůjčkam opatřovaly peníze, jež by za dělného sněmu a spořádaných financí zemských byly dostá- valy jako subvence; nyní však se jim jedná o zlou otázku zúročení výpůjček těch; také o ní sjezd jednal, referáty v německých novi- nách však nesdělují, jak ji projednal. Posléze sjezd se usnesl změniti organisaci německých okresů, a to v podstatě takto- dosavadní ústředna německých okresů bude změněna ve svaz německých okresů, jich kan- celář bude rozšířena a přeložena do Prahy Peníze na vydržování tohoto svazu zaplatí okresy, a to příspěvky, jež každý rok určí sjezd německých okresních starostů; na těch- to sjezdech budou všechny okresy oprávněmy k hlasování, každý okres bude míti jeden hlas Výbor svazu bude desetičlenný, šest jeho
#41 alto_textblock #41
„Věrnost Nibelungů“ až do těch — kapesl
#42 alto_textblock #42
Zvrácenosti rakousko-uherské zahraničn politiky vůči událostem na Balkáně nesou při- rozené ovoce: náš průmysl ztrácí na Balkáně svoje odbytiště ve prospěch průmyslu — říšskoněmeckého. Naší Němci jsou plní nadšení pro „věrnost Níbelungů“, tu maj dokument, jak tato věrnost vyhlíží v praxi! Ředitelství c. k. rakouského obchodníh musea vydalo v těchto dnech přísně dů- věrné upozornění veškerým ústřednám prů- myslovým a obchodním; teplická „Deutsche Zeitung“ uveřejňuje je dne 22. června doslov- ně. Protože je to dokument k zvrácenost rakousko-uherské politiky zahraniční, před- kládáme toto upozornění české veřejnosti. Zni- „Podle došedší nás z Bělehradu zprávy ja se německý průmysl (v říši) od vy- puknutínapětímezinašíříší a Srb- skem zvyšovati svou beztak již úsilovnou činnost. Ačkoliv bělehradský obchod následkem velkých zásob ve skladí- štích, současné nepříznivé obchodní situace a dopravních potíží pohybuje se poměrněv úzkých rozměrech, přece němečtí ob- chodníci vycházejí srbským vstříc zejména v úvěru. V oboru manufakturním byly v Bě- lehradě dosud všeobecnou zvyklostí tyto pod- mínky: 30—60 dní placení proti 2—3 proc skonta nebo na šestiměsíční lhůty prot akceptu. Říšsko-německé firmy tohoto oboru nyní daleko překročují tuto zvyklost, ze- jména vůči detailistům: sděluje se nám, že čint závěrky na 10—11 měsíční lhůty proti 44 procentům úroků z prodlení přes 6 měsíců
#43 alto_textblock #43
Ríšská rada. Panská sněmovna. Z Vídně, 23. června
#44 alto_textblock #44
(Telef. zpráva „Nár. Listů“) (12 hod. v poledne.) O 11. hod. sešly se všechny tři strany panské sně- movny ku poradě o pracovním pro- gramu tohoto týdne. V pravici bylo sděleno, že za nepřítomného předsedu kní- žete Windischgrätze místopředseda kn. Für- stenberg proslovi blahopřání cí- saři Vilémovi II. k jeho 25letému pano- vání. Čeští a polští pairové při gratulací té přítomni nebudou. Dostaví se do panské sně- movny teprve až bude po ni. O 12. hodině sešli se předsedové všech stran panské sněmovny. V dnešní plenární schůzi, která bude za- hájena o 3. hod. odpol., budou projednány pouze menší předlohy. V obou příštích schů- zích jednatí se bude o novém návrhu trest- ního zákona.
#45 alto_textblock #45
Příspěvek k otázce oddělení technické služby od místodržitelství a okres. hejtmanství.
#46 alto_textblock #46
Podává inženýr Alois Hora.
#47 alto_textblock #47
Dne 18. června t. r. konalo volné technick sdružení poslanecké sněmovny za předsednictví posl. Günthera a za přítomnosti ministra veřejných prací dra. Trnky schůzi, na které projednávána otázka reformy státní správy se stanoviska techni- cké služby a usneseno bylo, že jeví se nutným požadavkem oddělení technicke služby od místodržitelství a okres- ních hejtmanství a podřízení jí nový zemským nebo okresním stavební úřadům, jež by podřízeny byly přímo minister- stvu veřejných praci. K usnesení tomu, jež nutnou potřebou a zku- šenostmi v různých oborech technické služby bylo
#48 alto_textblock #48
Různé zprávy.
#49 alto_textblock #49
Jak se staví v zemí zemětřesení. Zemětřesení je v Evropě zjevem řídkým za to však tím obávanějším. V Japonsku však v klasické zemí zemětřesení, je denní udá- lostí, téměř neškodnou, o které se v Tokiu mluví tak, jako u nás o bouřce. Skoro 1400 zemětřesení zaznamenává se ročně v celé říši a v Tokiu počítá se ročně asi s 50 většími zemětřeseními, takže průměrně připadá jedno na týden. Trpí-li však Japonci přes to po- měrně málo zemětřesením, děkují to vhod- nosti svých staveb, které instinktivně byly prováděny co nejpraktičtěji již před sty léty. Badáním o zemětřesení, jež se provádí zvláště v říši mikadově, přišlo se konečně na stopu skryté moudrosti, jež se jeví v základech architektonických děl a nyní se těchto naby- tých zkušeností vědomě využívá. V jistém londýnském časopise vědeckém vyšel článek, obsahující názory japonského znalce, profesora Omori, ze seismologického ústavu v Tokiu. Učenec ostře odsuzuje nerozum západních stavitelů a inženýrů, zvláště Angličanů v In- dii. „Je přímo zločinem vlády,“ praví, „určo- vati špatně stavěné budovy pro veřejné úče- ly, ať školy, vězení, či úřady. Byl bych indi- cké vládě radou, aby stavěla důkladněji, zvlá- ště na jistější půdě a z dobrého, stálého ma- teriálu.“ Profesor Omori pozoroval při ná- vštěvě Indie, že angličtí inženýři mají špatné představy o účincích zemětřesení. Jsou na pří- klad toho mínění, že měkká půda kalkutská působí jako pružná poduška, zachycuje ná- razy a tím budovy chrání. „Je to nejmylnější názor. Zemětřesení je na měkké půdě silněji pociťováno, než na půdě tvrdé; dokonce v
#50 alto_textblock #50
obvodu města Tokia jsou účinky pohybů ze- mě značně různě pociťovány; v hořejší část města sotva z poloviny tak, jako v dolejší kde je půda měkčí. Totéž pozorováno byle při velkém zemětřesení v San-Francisku. Vše- obecně je nejdůležitější zásadou při stavění domů v krajinách, kde je zemětřesení častýn zjevem, aby byly provedeny budovy jako jedno prosté, souvislé těleso a předejíti tomu aby jednotlivé části nezpůsobovaly různé po- hyby a kymácení. Tak je na příklad vždy ne- bezpečný komín, neboť kolísání komínu různí se od kolísání budovy a tak je při zemětře- sení vždy viděti, že komín se ulomí tam, kde se spojuje se střechou. Staří japonšti stavitelé vyhnuli se těmto chybám a tím docilili přímo zázračných vý- sledků. Tak při velkém zemětřesení r. 1892 zůstaly neporušeny japonské stavby, jež ne- byly příliš staré a zchátralé, kdežto nové evropské stavby se sřítily jako domečky z ka- ret. Na základě těchto zkušeností provedl- tokijská universita pokusnou stavbu, která dle přesných výpočtů zajišťuje při zemětřesení co nejvíce jistoty a je zařízena jako seismo- logická stanice. Profesor Omori píše dále ve svém článku: „Podivuhodným faktem je, že pagody, vystavěné před staletími, byly už zři- zovány dle moderní seismografické zásady jež pozůstává ve spojení stabilní a nestabilní konstrukce, čímž docílí se neutrální stability. která činí celou budovu méně citlivou vzhle- dem k zemětřesení. V každé pětiposchoďové pagodě je uvnitř, v dutině, zavěšeno volně těžké těleso ze spojovaných dřev. Visí až dolů k zemi, aniž se jí však dotýká a jako velký jazyk může se volně pohybovati sem tam. Při otřesech země se obrovské ky- vadlo pomalu kymácí, budova kolísá a stoj pak opět klidně a jistě na své základně. Ta-
#51 alto_textblock #51
táž zásada je zachovávána při konstruován všech japonských zvonic, kde slouží zvon jako kyvadlo. Tak mohou býti při zemětřeseních zvonice a pagody obráceny, nebo ze svého původního místa posunuty, ale nikdy převrá- ceny nebo zbořeny.
#52 alto_textblock #52
= Leon Bonnet, nejslavnější francouzský por- trétista a ředitel pařížské školy krásných umění slavil v těchto dnech 80. narozeniny. Jeho portréty slavných mužů francouzských jsou neméně prosla- veny, nežli jeho historické a církevní obrazy. — Proč se Verdi vzdal poslaneckého man- dátu. Velký italský skladatel Verdi byl, jak známo, také jistou dobu politicky čiňný, ale jeho poslane- cká činnost se mu málo zamlouvala. Gino Mo- raldi, který nyní vydal obsáhlou Verdiovu bio- grafii, uvádí v ní také několik pěkných výroků mistra - poslance. Tak řekl kdysi Verdi: „Ve sně- movně jsou vždy hádky. Člověk tím ztratí mnoho času a umírá při tom nudou.“ Verdi raději sně- movnu opouštěl, nežli do ní vcházel a když složil poslanecký mandát, vyjádřil se o tom k příteli tak- to: „Dokud žil Cavour. řídil jsem se vždy dle něho. vstával jsem, nebo zůstal sedět jako on, bylo-l hlasováno a byl jsem jist, že neprovedu žádnou Nyní hloupost, následuju-li jeho příkladu . . tu sedí několik mužů, kteří jsou sice jistě řádní ale s kterými se nemohu shodnouti a proto mám strach, že bych vyvedl chybu = Několik slov o líbání. Ano, o líbání. Škaro- hlídí snad stáhnou obočí a rychle těch několik řá- dek přeskočí, ale krásné čtenářky sešpulí rty blaženě přimhouří oči a budou chvíli sníti... Mo- derní věda dávno už sice polibek zatratila z ohledů hygienických a vynašla různé přístrojky, které berou polibku možné nebezpečí různé nákazy, ale ovšem také veškeru poesii. Ale i v našem roz- umném a praktickém století nemyslí zamilovaní na bacily, líbají dále, bez opatření zdravotních továrníci musili zavřiti továrny na své líbací pa- tenty. Dobře jim tak... Spolupracovník „Münch. N. N. píše: „Jsou národové, kteří neznají poli- bení, jako na příklad Eskymáci, Botokudové atd Novozélanďané dotknou se několikráte špíčkami svých nosů, někteří národové lehtají se na dlaních.
#53 alto_textblock #53
klepaji si do paží, nebo do prsou, nebo hladí svů obličej rukama druhého. Barbařil Polibek je přímo stupňoměrem kultury národa, je řečí duše a citu. jejíž odstíny jsou u různých národů různé. Le- majtre má pravdu, tvrdí-li: „V ničem neprozradi se bytost člověka tak, jako ve způsobu jeho líbání. — Nejštědřejší je, pokud se týče polibků, Italka, která dovede právě tak vášnivě milovati, jako — nenáviděti. Zdrženlivější je Španělka. Není snadno získati polibek od španělské krásky. Komu se to však podaří, ten nemusí litovati neboť v polibku Španělky je jisté „něco jest raca. Pravým opakem toho je Američanka Libá s gracií, s lehkostí, ale bez temperamentu. Ještě chladnější je polibek Angličanky. Přímo o- strašující. Velice požitkářské jsou polibky Fra- couzek, ale — chutnají příliš zkušenostmi. Nej- opravdověji, nejupřímnějí a nejvřeleji líbají Němky „V polibku Němky zdá se mi býti méně vášně, nežl u nás“, praví Marcel Prévost, „ale více čistoty eudnosti“. Nejkrásnější je ovšem první polibek. Ostatně: Zachovávati míru — osvěděuje se i při líbání. Shaw řekl: „Na světě se líbá tolik, že už byl polibek připraven o cenu“. — Na Slovanky bylo ovšem zase zapomenuto a proto doplňujeme Světa a žen znalí tvrdí, že Slovanky spojují v lásce tedy také v líbání, vlastnosti všech žen ostatních národů. — Dvojčata. Podivuhodný osud dvojčat ozna- mují pešťské listy. V těchto dnech byl jmenován profesorem klužské university dr. Ludvík Toth debrecínské akademie práv, na nlž je také pro- fesorem jeho bratr (oba jsou dvojčaty). Bratří spolu studovali gymnasium, jeden den dělali maturitu absolvovali tutéž universitu, zároveň dělali dokto- rát a oba se stali profesory na debrecínské aka- demii práv. Tuto přesnou bratrskou paralelnos porušil nyní Ludvík Toth. Doufejme, že ho bude bratr následovati = Kouřili staří Římané? Otázka se zdá ana chronismem, neboť tabák je přece jednou ze čtyi dobrých věcí, které nám dala Amerika (ostatní t jsou krocan, brambory a kukuřice). Ale kdo tvrdi že Římané kouřili tabák? Což nemáme v Evropi dosti vonných rostlin, které by bylo možno kouřiti? Že Římané opravdu kouřili, toho důkazem jsou krátké dýmčičky, jichž bylo několik nalezeno ve vykopávkách z římské doby. Co kouřili, toje
#54 alto_textblock #54
ovšem těžko zjistiti, ale soudí se, že to byla levan- dule. Španělský archeolog našel dýmku z bílé hlí- ny, na níž je reliefně zobrazen svazeček rostliny. jež vypadá jako levandule a také tomu nasvědčuje kouření levandule ve středověku, což může být starou tradicí. Básník Jaim Fehrer praví v básni o podmanění Valencie z r. 1276: „Říká se o levan- duli, že zahání spánek a dává sílu tomu, kdoj kouří, protože vysušuje vlhkost mozku a tím dává vznikati velké síle.“ Je proto zcela možné, že už i staří Římané levanduli kouřili, ať už pro její vůni, anebo že jí přisuzovali léčebné účinky. Je však také jakási pravděpodobnost, že Římané kouřili opium, kterýžto zvyk přinesli asi legionáři z vý- chodu. = Chce míti tři ženy. Jistý Dominik podal Berlíně příslučným úřadům žádost, aby směl míti tři ženy. V žádosti uvádí, že o tom všecky tři vědí a jsou s tím srozuměny. Ostatně prý practec Jakub měl čtyři ženy a bůh mu to neměl za zlé! — Ob- divuhodná odvaha. = Z amerického humoru. „Není vám trapno vydělávati si tímto způsobem na živobytí?“ ptala se návštěvnice panoptika, kupujíc si pohlednici od „dámy s plnovousem“. „Ach, ano, odpověděla dáma s plnovousem, „kdyby to nebylo pro ženua děti, nedělal bych to za nic na světě. — Jak umírá novinář. Dojemné podrobnosti o smrti mladého novináře přinášejí americké listy. V Stamfordu ve státě Connecticutu událo se velké železniční neštěstí, při němž bylo 35 lidí usmrceno a přes sto zraněno. Mezi smrtelně raněnými byl také redaktor listu „New York World“. Byl vyta- žen z trosek vlaku a roztříštěnými údy a rozmáčknu- tým hrudníkem. Sebral všechen zbytek sil a prosil okolostojící, aby co možná rychle a obšírně zpra- vili jeho list o neštěstí, jež se událo a aby ozn mili, že on už není s to, aby zprávu sám poda Poslední jeho slova byla, aby výlohy zapraveny byly z jeho peněženky. Pak upadi v bezvědemí za nedlouho skonal. = Neštěstí na dráze. Ze Sarajeva, 23. června. (K. k.) Včera večer vyšinul se u Prenje mostarský osobní vlak. Dva lidé byli zabiti a ně- kolik raněno. Příčinou vyšinutí bylo sřícení se ka- menných mas na koleje.
#55 alto_textblock #55
leq oč