ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 941285e0-7716-11dc-be21-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 34
#1 alto_textblock #1
dnrto
#2 alto_textblock #2
g0I eovo3e
#3 alto_textblock #3
č
#4 alto_textblock #4
5 nnnni
#5 alto_textblock #5
Národní hospodář.
#6 alto_textblock #6
oněn int
#7 alto_textblock #7
zemědělstvi
#8 alto_textblock #8
Obchod
#9 alto_textblock #9
Průmysl
#10 alto_textblock #10
Finančnictví
#11 alto_textblock #11
ooe
#12 alto_textblock #12
Příloha „Národních Listů“ k číslu 168. ze dne 10. června 1908.
#13 alto_textblock #13
Telegrafické zprávy.
#14 alto_textblock #14
Schválené zákony uharské. Z Pašti, 18. června. (K. k.) Úřadní noviny uve- řejňnjí schválený zákon o deklaraci stran obchodní smlouvy s Německem ze dne 6. prosince r. 1891 dodatečné konvence z 25. ledna r. 1905. Deklaraci ton prohlašuje se, že výrazům »Rakou sko- nherský celní tarif« a »Uherský vše- obecný tarií« sluší rozuměti, jako bylo stano- veno v obchodní smlouvě s Rakouskem. Dále uve- řejňují se zákony o inarlikulování obchodních a pla- tebních smluv s Ruskem, Belgil a Italil, o inartiku- tování veterinárních smluv s Italií a Německem, inartikulování dohody s Italií o nabývání a držbě movitých a nemovilých statků.
#15 alto_textblock #15
Finanění poměry amerlcké. Z Piltsburku (Pensylvanie), 17. června. (K. k. Proti National Glass Company, jejíž kai pitál činí 4 mil. dol. a která má 20 závodů v pět státech, bylo zavedeno řízení, aby dosazen by soudní správce. Žalobkyní jest Union Trust Com pany v Pittsburgu, jako zmocněná majitelka prvníe zástavních listů hypotečních, na něž nebyly zapla- ceny splatné úroky.
#16 alto_textblock #16
Americké kabelově telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 18. června. (Peněžní bursa Závěrečné smýšlení peněžní bursy klidné. Obrat akcií 290.000 (270.000). bod e Union-Pacifle 147.50 (146.50). Kanada Paelfle 1601/, (160/2). United States Steel Corporman 381/, (37.50) Baltimore and Ohio 851/% (89.25).
#17 alto_textblock #17
Káva.
#18 alto_textblock #18
1e
#19 alto_textblock #19
18. června 17. červ 6e9 61/4 Rlo fair čls. 7 . . . . . 5.90 5.95 na červen. . . . . . . 5.85 5.90 na srpen . . . . . . . Cukr. 18. června 17. červn 3.86 3.81 Cukr (Palr Muse.) . . . 9.20 Tuky Westeru Steam . . . 9.25 9.30 9.30 Tuky znáníka Wilcox . . Z Nového Yorku, 18. června. (Obilní bursa. Smýšlení obilní bursy chabé. Pšenlce- 18. června 17. červn 97.75 pohotová nová skllzeň . . 96 11% na červen . . . . 961/. 97.— na červenec . . . . . Kukufice 18. června 17. červn na červen . . . na červenec. . . . . . 77 na září. . . . .. 76. 764 th Petrolej 18. června 17. červ 10.90 10-90 rafinovaný, kenonový mafinovaný Standard White 8.75 8.76 Kovy. l 18. června 17. června 12.87 13.— 12.87 13.— Měď. . . pín . . . . . 27.75 28.20 27.75 28.25 Železo čís. 2. . 15.76 16 25 15.75 16.25 Bavlna. Z Nov. Yorku, 18. června. (Bavlnářská bursa. Bavlnové lhůty byly po klidném zahájení vzpru- šeny novoorleánskýml koupěmi a úhradamii skončily pevně. 18. června 17. června 16. červ 11.7 pohotová . . . . 12.10 10.61 10.42 na červenec . . . 10.76 9.60 9.50 na říjen . . . . 9.59 na listopad . . . 9.41 9.33 1 9.46 Závěrečné smýšlení pevné. Z Nového Orleanu, 18. června. Ne červene- 11.81 (11.67), na říjen 9.69 (9.61.
#20 alto_textblock #20
O tarifně- a dopravně- politických otázkách v novém rakousko-uher vyrovnání. IVýňatek z přednášky O. Schmieda, taril. in spektora pražské obchod. a živnost. komory, pro slovená na kongresu rak. spolků vývozních dne 16. t. m.) Jedním z nejdůležitějších a spolu nejsple titějších problémů nového rakousko - uherského vyrovnání byly bez odporu otázky železničné tarifní; vyplýváť to nejen z přímého doznáni obou zúčastněných vlád, nýbrž i z povahy věci. Dva státy, jako Rakousko a Uhersko, nejsoue odděleny posud celní čarou, naopak těsně spjaté v jedině hospodářské těleso, mohou právě v oboru železniční politiky tar ifní nejpronikavěji dávati směr své hospodářské politice. Několik jen statistických čísel dostačí k poznání o tom, jak nesmírnou důležitost má právě železniční doprava v hospodářských vzta- zích Rakousko - Uherska. V roce 1904 bylo k nám na př. z Uher po železnicich dovezeno 35.7 mil. q zboží t. j. 83 6% všeho zboží; procento ve vývozu činilo 90%. Jiná ovšem je otázka, který z obou smluvních států má větší zájem na železnicích státu druhého. Uhry, jsouce státem po výtce zemědělským. odkázány jsou v odbytu svých zemědělskýeh výrobků na průmyslové země západní a po- uživají tudíž vynikajícím způsobem ke svěmu vývozu k nám i do západní celní cíziny drah našich. Oproti tomu jest náš vývoz, záležejíe z výrobků převůžné průmyslových, do Uher přes Uhry na východ kvantitativně značně menší; dále padá tu na váhu důležitý moment v tom spočivajícl, že Uhry dovážejí k nám převážně suroviny a polotovary, na jejichž odbytovou schopnost dovozné, zvláště jeho výše a úprava, pronikavěji působí než n cenné průmyslové tovary naše, do Uher a přes Uhry vyvážené. Nehledíc k nynějšímu vyrovnání, byl vzá- jemný vztah mezi Rakouskem a Uhrami v oboru železničních tarifů upraven naposled nařízením ministerstva železnic z 22. září 1899 (ř. z. č. 178) pro dobu platnosti elsařského nařízení ze dne 21. září 1899. V nařízení tom stanoveno že v oboru tarifním má mezi naším státem Uhrami platiti ustanovení zavérečného protokolu ke čl. 15. obchodní smlouvy rakousko-německé, dle něhož veškery sazby dopravní, platné v do- pravě tuzemské, totiž v dopravě zboží prove- nience domáci, mají platiti ve stejné výši i pro zboží (stejného druhu) státu smluvního, ovšem s výhradou, že zboží toto dopravuje se po téže trati a v témž smůru doprav- ním, jako zboží domácl.
#21 alto_textblock #21
Povolena-li na př. z Nussdorlu do Plzně rakouskými státními drahami snížená sazba na mouku, platí tato snížená sazba nejen na mouku rakouského původu, nýbrž i na mouku z Uher přes Nussdorf docházející. Při takovéto tarifové reciprocitě bude záležeti hlavně na dvou mo- mentech: předně, v jaké formě jsou snížené sazby — a o ty tu zajistě běží — konstruovány. totiž jak dalece jsou i zboží, pro něž nebyly přímo sdělány, fakticky přístupny a za druhé, jakým směrem se doprava hlavně ubírá Pokud se týče konstrukce výjimečných tarifů dlužno předem říci, že ujednaná tarifová reci- procita přinášela Uhrům více výhod než nám Kdežto Uhry konstruovaly své výjimečné (snl- žené) sazby tam, kde jim vůbec na tom záleželo, jako vyslovené tarify směrové a staniční, obme- zivše jejich platnost jen na určité vnitrozemské stanice uherské, utvořily rakouské dráhy — ze- jména ovšem dráhy státní — své výjimečné tarify v případech nejčastějších jako generelně, pro každou stanici zasílací plalné výhody. Rozdil jes patrný: uherské tarifní slevy, v télo formě po- skytnuté, zvýhodňují de facto transporty j en uherského původu, rakouské tarify výjimečné generelně platné, zvýhodňují stejně jak rakouské. tak uherské zásilky Tarifová lato reciprocita, jež platila dosu ve vzájemném styku Rakouska s Uhrami, pojata jest (ve čl. X.) i do nového rakousko-uherského vyrovnání a bude tedy platiti dalších deseť let Jest zřejmo, že po stránce dopravně-zeměpisné zůstanou výhody z tarifové reciprocily Uhrám nyní plynoucí těmto v neztenčené mířs i na dále pro smluvní období zachovány Zcela jinak se to však mě s praktickou tarifní politikou, lépe řečeno a praktickou úpravou železničních tarifů. V oboru tomto možno vhod- nými opatřeními škodlivé účinky vzájemnosti tarifové často i úplně paralysovati. Tarifní technika zná totiž mnoho prostředků, jimiž lze i při tarifové reciprocitě obmeziti určité taritové výhody právě jen na ono zboží, jež má býti jimi zvýhodněno a dovede tím tedy seslabiti ostří hrotu, jež by tu taritová reciprocita sama o sobě vyvolávala Způsob, jakým se tak může státi, jest rozdilný. Jest to zejména odstranění generelně (z každé stanice) platieích výjimečných tarifů, dále zrušení tak zv. »deklasifikací« (zařadění určitého zboži do nižších tarifních tříd) a nahrazení jich tarify staničními a směrovými, platíctmi jen z určitýeh stanic, pokud se týče jen v určitém směru do- pravním, dále poskytování určitých refakcí (srá- žek) sazebních jen za jistých podmínek, přístup- ných a vyplnitelných jen domácím transportantům a j. Takovýchto refakcí máme několik, tak na p v dopravě lihu, petroleje, cukru (dříve sladu) aj Úmluvou o zásadní tarifové vzájemnost mezi Rakouskem a Uhrami nebylo ujednání úpravě tarifových poměrů mezi oběma polovi nami říše vyčerpáno. Dopravně zeměpisná poloha našeho soustát jest potud nepříznivá, že nejen balkánské země. nýbrž i jižní Rusko, jsouce značně posunuty k moři a jsouce s ním nad to spojeny i splav- nými říčními toky (Dunajem a j.), mohou sv výrobky na západ a severozápad Evropy vyvá- žeti sice po delší cestě, avšak laciněji po vo- dách (po řekách i moři) než po železnicích. Soutěž tato vedla k tomu, že jak rakou- ské, tak uherské železnice pro transit cizího zboží povolovaly velmi značné sazební slevy. Ježto pak prý obapolný vzájemnostní po- měr zásadně toho vyžaduje, aby ani s Uhrami ani s Rakouskem nebylo v oboru dopravním vzájemně nejpříznivěji nahlédáno než se státy cizími, poskytly si jak Rakousko, tak Uhry na- vzájem pro zboží transitní v poměru k ujetým kilometrům ony výhody, jež poskytnuty byly státům cizím a to v každém případě, kde bě- želo o stejnou stanici pohraniční. Byla-li na př. do rakousko-švýcarské po- hraniční stanice Buchsu povolena snížená sazba na průvoz ruského obilí v trati Osvětim— Buchs do Švýcarska, musily rak. státní dráhy kilometrické jednotky sazební, z této relace (Osvětim—Buchs) vyplývající, povoliti i prů- vozu uherského obili i na př. na trati Nussdorf—Bucha, nebo Leobersdorf—-Buebu, protože tu šlo ve všech těchto relacích o stej- nou pohraniční stanici (Buchs). Obdobný poměn platil ovšem i o poskytování uherských slev pro naše výrobky. Netřeba podotýkati, že z tohoto staru vzcházeji na úkor domácí výroby značné ne- srovnalosti. Na př. dovozné za 10.000 kg vína do Norimberka činí z Prešpurku 279 marek, z Vídně loko však 280 marek, při kterýchž transportech dostanou rakouské stální dráhy v relaci Prešpurk—Norimberk za dopravu na svých tratích o 54 marek méně, než v relaci Vídeň — Norimberk. Vyrovnáním dnešním nastala v té příčině podstatná změna. Zrušena totiž tato vázanost tarifů v dopravě lran- sitaí až na dopravu v úzamí podu- najském, o níž ve vyrovnání z důvodů sou- těžních učiněna zvláštní dohoda, úplne Na příšté má platiti i ve vzájemné prů- vozní dopravě úplná volnost tarifo vá čehož praktickým důsledkem je právo, každé straně vyhražené, že mohou býti cizímu prů- vozu povolovány libovolné nízké sazby, aniž by je bylo nutno povolovati u nás průvozu uher- skému, v Uhrách průvozu našemu. Které z obou smluvních stran přinesla tato uvolněnosť tarifů větší zisk, vyplývá z toho, ce bylo řečeno: samozřejmě té, která z toho do- savad měla méně výhod a více škody, a dou jsme byli bez odporu my. S otázkami tarifními vyřízeny při vyrovná- vacích jednáních též některé důležité otázky dopravně-politické: jest to jednal otázka t. zv. připojení annabergského, jednak nové železniční přimé spojení s Dalmacil. Pokud se týče připojení annabergského, usilovaly Uhry od delší doby o to, aby ra- kouská trať dráhy košicko - bohumínské byla kromě — jako dosud v Bohumíně — připojen
#22 alto_textblock #22
přímo na rakousko-pruské hranici v Annabergu s pruskými drahami a to patrně proto, aby by! zmenšen vliv náš na dopravu uhersko-německou. Rakouská vláda chtěla k žádosti této přivoliti jen pod tou podminkou, že bude rakouská část košicko-bohumínské dráhy postátněna; jelikož na podmínku tuto Uhry nepřistoupily, došlo kompromisem k dobodě v tom směru, že sico od připojení v Annabergu upuštěno; za to však bude dopravně-technická výkonnost rakouské části jmenované uherské dráhy podstatně zvý- šena. — Neméně důležito jest nové spojení s Dl macif. Má býti uskutečašno v ten způsob, že se k dosavadní trati Záhreb-Réka mají vysta- věti nové spojovací trati a to ze stanice Kar- lovce směrem k Lublani k připojení na dosa- vadní trať Lublaň-Rudolfov, pak ze stanice Ogulina (aneb některého jiného vhodného bodu směrem k Dalmacii ku připojení ve stanici Kninu trati Split-Knin. Spojením tím získaly by Uhry přímého spojení s Dalmacií, my pak přes Karlovec; mimo to docileno by bylo přímého spojení Předlitavka, zvláště jihoalpských zemí s Chorvatskem. V celku získali jsme v otázkách farifníeh a dopravních novým vyrovnáním výbod znač ných, což budiž objektivně a bez odporu při- znáno; praktická cena jejich bude ovšem zá- viseti od toho, jak jich dovedeme využitkovati Jakožto bezpodmínečný předpoklad dlužno však požadovati jednak postátnění všech našich drah soukromých, jednak reorga- nisaci veškeré státní služby že- leznični, předpokládajíc, že bude provedena v duchu pokrokovém, od byrokratismu uvol
#23 alto_textblock #23
mars
#24 alto_textblock #24
něném.
#25 alto_textblock #25
Ze světových trhů obilních. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
#26 alto_textblock #26
T. V minulém týdnu Bylo počasí přiměřeně ny- nější sezoně roční napřed chladné, pak jasné a na koncc teplé. V Předlitavsku jen po různu, více však v Uhrách vyskytly se dešťě. Zda zvláště v Uhrách děšť všude byl dosti vydatným, aby rozptýlil všecky obavy, jest otázkou. Zprávy příslušné neznějí jed- notně. V mnoha krajích hlásí se výborný, v jiných opět horší a tu a tam také nepříznívý stav osení Uvědomíme-li si, jak ochotně přijímají, rozšiřují eskontují se v Uhrách pessimistní vyhlídky sklizňe- vé, je nedůvěra do jisté míry eprávněnou. Tím spíše, že se stále proslýchá jenom, že příliš málo pršelo v krajině tisské a Banátu, ale stále se neddostává blíž- ších údajů o postižených částech těchto území. - Z Předlitavska nejenom není nářků a stížností, nýbrž vyhlídky sklizňové téměř veskrze eznačují se do- brými. Vůbec jsou letoa západní a severní země evropské v patrné výhodě prcti východu a jihu. Arci, ježto do žní je třeba ještě celých týdnů, jedná se jen o naděje sklizňové. Dobré jsou dle toho v Předlitavsku, Německu, Francii a Anglii. Nestejno- měrně znějí zprávy z Uher a ze zemí balkánských. Zda v jihových. Rusku a evropském Turecku nadešly deště aak včas, aby paralysovaly zhoubné účina předchozího období veder, teprve se ukáže. Kdyby temu tak nebylo, vykazovaly by všecky tyto země po loňské slabé sklizni v nejlepším případě jen as sklizeň střední. Na svělovém trhu uplatnil by se lento moment proto rušivě, že je zvykem z časných zní balkánských přijímati první dodávky, čímž je pod- statně usnadněn přechod k nové kampani. Toho času ovšem jsou zrovna v těchto zemích surové po- žadavky vyšší, aniž by však světový trh na ně nějak obzvláště reagoval. Zvláště z toho důvodu, že Ame- rika v naději na dobrou sklizeň snaží se zbýti se starých zásob a že pod tlakem ochotnějších severo- amerických požadavků i Argentina svou nabídkua své záznamy snížila. Ježto ve Spojených státech ze žní již bylo počato, přebírají nyní opět právem ame- rické bursy vedení. Dle příslušné měsíční zprávy z Washingtonu činil průměrný stav zimní pšenice počátkem června 86% proti 89% v min. měsícia proti 77.4% před rokem. Letní pšenice vykazoval 952% proti 88.7 a 93% v téže době 1907. Na základě této zprávy odhaduje statistik novoyorské bursy vý- nos zimní pšenice na 155 mil. hl proti 134 mil. hl loni, letní pšenice na 89 mil. hl proti 88.2 před ro- kem. Chrnem o 22 mil. hl více než loni. K tomu přistupuje okolnost, že viditelné zásoby laplatských států převyšují loňské o více jak dvojnásobně (90.000 tun proti 40.000). Konečně nermí se přehližeti, ž u výrobcž, mlynářů, pekařů také v Evropě leží znač- nější zásoby, jež — než bude zjodnáno jasno o nove úrodě — budou tihncuti k trhu, poněvadž v každém případě bezprostředně po nové sklizni forsovaná na- bídka sníží úroveň cenovou. Pojímáme-li takto si- tuaci, chápeme, proč denní statistika, tč. nikterak n baissu neukazujíci, nemá téměř žádného vlivu na tvo ření cen. Tendence světového trhu je chabá, se sklonem k další povolnosti. Nový York znamenal přes zo- tavení koncem týdne o 3/8—1/4 centu levněji. Pšenice tam končí pohotová 96/2 centů proti 967/% před dny, na červenec 95/% proti 96, na září 92'/s proti 931/% centů. V Anglíi, k jejíž pobřeží došel velký poče nákladů, doznaly ceny ne nepodstatného oslabent. Ve Francii počasí přes chladné noci je při- znivo. Nabídka z venkova je větší nežli se čekaloa ježto také zásoby jsou obsáhlé, musily býti povoleny slevy. Paříž znamenala dodávku na červen 22 a 21.90 fr., na červenec 22—21.85, na červenec-srpen 21.95—21.70, na září-prosinec 22.10—21.95. V Nýmecku je spotřební obchod neobyčejně vleklý a těžkopádný. Aby odbyt byl vynucen, povo- lují se slevy a přes dobré vyhlídky sklizňové pod- zimní lhůty méně povolily, než termíny blízké. Berlín znamenal na červenec 213.75—208 mk., na zář 192.50—191.50 mk. Na domácích trzícl zdrželivosť v náku- pech konsumu trvá stále s nezmonšenou intensitou Není laké příčiny, upouštěti od ní. Nabídka nevystu- puje živě, poněvadž vlastníci bojí se stlačovali ceny Naopak. Jeví venkoncem ochotu přes dobré vyhlídky sklizňové využíti pokud možno podnětu, daného pešt- skou spekulací i la hausse. Během min. týdne byly ceny o 40—50 hal. zvýšeny. Že tím byl obchod ob mezen na nejnutnější, rozumí se samo sebou. Kon sum kryje jen denní potřebu. Obchod odmíti dalš zásobování se. Čeká se zřejmě, až jasno o vyhlidkáci sklizňových umožní správný úsudek. V Pešti říjnová pšenice postoupila z 10.56 K na 11.30 K Žito jak u nás tak v Německu vykazovalo ten- denci příznivější než pšenice. U nás následkem lep- šího zájmu, který jevili reflektanti; v Německu pro neuspokojvou jakost domácích dovozů, dále však i proto, že se vyskytly příkazy kupní na ruskký účel Kdežto u nás zboží pohotové následkem pešťskýel záznamů lhůtních o 10—15 hal. podražilo, v Ně- mecku úrodné počasí mělo v zápětí malý pokles kur sovní. Berlín znamenal žito červencové 191—199 mk, záříové 192.50—191.50: v Pešti končí žito říj nové 9.48 K proti 8.97 před 8 dny Oves. Ceny tohoto zboží v Německu při nor- mální tržbě zpevnily. Lhůtní záznamy jsou tam po- někud změněny, ježto zprávy o stavu ovesných polí zněji částečně uspokojivě, částečně nepříznivě. V do mácí tržbě zdá se, je anpažována spekulace Nl hausse a za nový oves žádány ceny přímo neuvě- řitelné. Tím byl ovšem stržen i postup cenový sta
#27 alto_textblock #27
rěho zboží. Vlastníci zvýšili svůj zEznam o 70—5 hal, avšak k závěrům sotva došlo, takže zdražení má význam pouze nominální. Vyrovnání přivodí také v tomto obili teprve výsledek sklizňový. Berlín zna- menal na červenec 163.50—162.75 mk., na září 157.50 — v Pešti znamená zvýšení 55 hal. na 7.45— 8.02. Kukuřice. Viditelné zásoby Ameriky činily počátkem týdne 1.25 mil. hl proti 1.7 před 8 dny a proti téměř 2 mil. hl před rokem. Naproti tomu vyrostly dovozy ze západních míst a atlantských přístavů. Činily tentokrát 1.6 mil. hl proti 1.1 mil. hl posledně hlášeným. Při tom export sotva zaslouže zmínky: 12.000 hl proti 67.000 v týdnu předchozím. Pod vlivem těchto dat a značných nabídek argentin- ských kunsy v Novém Yorku povolily. Znamenala tam kukuřice na červenec 77—76 centů, na září 75— 741/4. Do Evropy je na cestě t. č. 5.8 mil. hl kukuřice proti 41 před rokem. Argentína nalodila tento týden 81.000 k. proti 41.000 t. v témž ebdobí leni. Na pev- nině je následkem toho tendence chabá. Jakkoli ceny jsou v poklesu, jeví se přece následkem dřívějších zvýšení konsumu ještě příliš vysokými. Berlín zna- menal na červenec 145.50—142.— mk., na září 145— 140.50 mk. U nás vázne obchod, ježto jak nabídka tak poptávka jsou nepatrny. Ceny následkem pevnost na domácím trhu obilním zpevnily. Červencová ku- kuřice znamenala v Pešti K 6.66—6.78. Mlýnské výrobky. Odbyt mouky je ny o něco příznivější. Přísná reserva konsumu, jakou z dlouho ukládal, nutí jej nyní hraditi potřebu poho- tovou. Ježto surovina vykazuje tendenci pevnoua mlýny nemají k disposici zásob, byly požadavky za pšeničnou mouku o 30—50 h, za žilnou o 25. oves- nou o 10—20 hal. zvýšeny. Otrub je nedoslatek a ceny jich zpevnily. Na trzích zahraničních zůstala tendence v souhlasu s trhem obilním rovněž cha- bou. Nový York znamenal Spring Wheat Clears stále 3.95 dol., nevyrovnal tedy posledně hlášený pokles V Anglii všecky provenience zaznamenávají pokle o 6 den. Paříž znamenala Fleurs de Paris na červen 29.20—28.65 Ir., na červenec 28.80—28.65, na čer venec srpen 28.80—28.65, na září-prosinec 29.10— 29.— fr.
#28 alto_textblock #28
Snižení úrokově míry v Německu na 49 Zcela neočekávaně svolán byl na včerejšel ústřední výbor Říšské banky německé ke schůzi v níž se usnesl snížiti úrokovou míru z eskontu se 41 na 4 a z lombardu s 51% na 5%. Tl tedy oficiální diskontní sazba pro eskont v Ně- mecku ocitá se na téže úrovni jako u nás.Je to již druhé snížení úroku německého v tomto měsíci a přichází, jak řečeno, posud poněkud nečekaně, ježto při snižování před 14 dny vý- slovně bylo poukazováno na dosti značné napjetí banky, které sotva dovolilo provésti snížení o v Zdali od řečeně doby stav říšské banky něm. se o tolik zlepšil, aby plně zdůvodnil včerejší opatření, nedá se zatím říci, ježto v tuto chvíli nemáme ještě po ruce výkazu Říšské banky z 15. června. Vrátíme se tedy k věci příšté. podotýkajíce jen, že dle »N. W. T. « vysvělluje se nynější snížení jedině tím, že se musilo lakto přijíti na pomoc derutovanému německému trhu domácích půjček. Nad to prý jedná se o vydán zbytku 4 pokladních poukázek, pruským kon- sorciem v lednu pevně převzatých, ale tenkrát ještě plně nevydaných, a dále o obnovu v čer- venci a říjnu splatných 34 pokladničních po ukázek, o jejichž úhradě mezi vládou a ban- kami nezjednána dosud dohoda. Status banky zám prý ke snížení diskontu podnětu nezavdává, naopak určitě vnitřní důvody mluví prot němu. Naproti tomu říšsko-něm. listy kladou důraz na pronikavé zlepšení stavu Říšské banky, jež se jeví zejména ve značném sesílení kovo vého pokladu, zvláště novými dovozy zlata zci- ziny. Soukromý diskont v Berlíně činí nyní 3 3/st proti 43/2 před rokem při bankovní sazbě 54 Odhyt uhli v Německu. Účetní odbyť uhelného syndikátu rýnsko-vestfálského činil v květnu t. r. pii 25 pracovních dnech 5,601.991 tun proti 5,368.249t v květnu 1907, čili na pracovní den průměrně 224.280 tun (loni 222.518 t.) Z celkové účasti odbyto 86.85 proc. (loni 87.4 proc.) Odbyt koksu obnášel leto v květnu 857.261 t. proti 1,102.452 t. loni, brike 258 543 t. proti 214.115 t. loňským. Oficiální obme- zení těžby obnášelo na květen t. r. při uhlí 12tv proc, při koksu 30 proc. a briketách 5 proe. Výroba železa v Německu. Dle šetření Spolku německých průmyslníků železářských a ocelářských obnášela výroba surového železa v Německu a Lu- cemburku v květnu k. r. úhrnem 1,010.917 tun prol 979.866 t. v dubnu t. r. a 1,094.314 t. v květnu 1907. Výroba za leden až květen činí letos 5,0r3.296 tun proti 5,311.617 t. loni a 5.095.311 1. v r. 1906. Průmyslníci lihovarští proli předleze o dani z lihu. Odborná skupína lihovarská ve Svazu rak. průmyslníků zabývala se v těchto dnech podrobně novou osnovou o dani z lihu a vyslovila se jedno- myslně v ten smysl, že vládní osnova znamená vážné ohrožení hospodářské posice všeho průmyslového libovarství, zvláště zkrácením průmyslových kontin gentů příliš nízko vyměřenými bonifikacemi export- ními a předpisy o palírnách kotlových. Zkrácení kon tingentů bez náhrady značí nad to těžkou nespra vedlivost vůči trvajícímu průmyslo, jež je tím zřej mější, že současně v Úhrách podaná osnova ob- sahuje odškodnění průmyslu v kontingentu zkráce- ného. Jednostranné vstoupení v platnost změny liho- varského zákonodárství vůbec, které utvotí velkou nerovnost v zákonné úpravě předpisů o rakouském a uherském lihovarství, vyvolá neudržitelné poměry pro rakouský průmysl. Nutno proto všemi silam působiti k tomu, aby zabráněno bylo jednostran nému zavedení změn v daňovém zákonodáratví lihovém. Čsská Pošumavská záležna v Praze měla včer dopoledne mimorádnou valnou hromadu za před- sednictví p. dra. Baštýře. Když byla podána zpráva o schválení změn stanov, řádnou valnou hromadou usnesených, vykonány volby 12 členů ředitelstva 6 náhradníků a 3 přeblížitelů účtů. Zvoleni byli do ředitelstva pp.: dr. Baštýř Eduard Jan, David Karel, Dvorský Václav, dr. Kouba Josel, Krátlček Alois Kučera Fr. Lad., Nedvěd Karel, Polák Otakar, Skružný Ludvík, Suk Emerich, Šmakal Václav K. a Waldstein Mansvet; náhradníký zvolení pp.: Hulík Jaroslav Mikeš Josel, Penz Eduard, Potz Josef, Řehoř Václav a dr. Suk František; revisory pp.: Kučera Jan Mejsnar Fr. a Plýva Adoll. Lauřina huť. V postední schůzí správní rady po dána zpráva o 3. kvartálu nynějšího období správ ního za měsíc leden-březen 1908. Hrubý zisk společ nosti obnášel 1,792.913 mk, je tedy o 211 363 mk menší než před rokem. Za prvé tři kvartály ob- náší výtěžek celkem 5,628.007 mk., t. j. o 140.738 mk. méně než loni. U celém výsledku letošního ob- dobí, končícího 30. červnem t. r., nedá se prý ještě učiniti úsudek. Pražská továrna na porculán. Včera dopoledne konala se v zasedací sini Pražské bursy na zbežía cenné papíry uslavující valná hromada Pražské to- várny na porculán, zapsaného společenstva s ruče- ním obmezeným, kterýžlo podnik v život byl vy- volán nezbytností výrobní organisace obchodnictva následkem známých událostí, nastalých v poměru průmyslu a obchodu tohoto odvětví. Shromá ždění zvolivší prozatímním předsedou pana dra. E. Hlolfera usneslo se jednomyslně na smlouvě společenské, jež zařizujícím výborem byla vypracována a se všem
#29 alto_textblock #29
Věastníky napřed slělena zvolilo ihned na jejím základě správní rado, do níž jednomyslně povoláni pp. Jan Hájek, obchodník v Král. Vinohradech, JUDr. Emil Heffer, sekretář Nového obchodního gremiav Praze, inž. V. A. Křídlo, továrník v Praze, J. Plocek, obchodník v Kr. Vinohradech, F. Poláček, býv. ob chodník na Smichově, cís. rada H. K. Rudolf, to várník v Plzni, Karel Schönhach, obchodník v Praze a J. Trinks, býv. tovární ředitel, obchodník v Praze Do dozorčí rady zvoleni pp. K. Klinger, bankovní úřadník v Praze, F. Mrázek, obchodník v Sedlčanechy a Jos. Sedláček, obchodník v Roudnici n. II. K návrhu pana J. Sedláčka usneseno, vybídnouti veškeré inter esenty a zejména obchodnictvo, aby — pokud zbývá podílů společenských — je upsalo, neboť lovárna, jež podporovati má výdělečnost a hospodářství svých členů, v první ladě bude moci všímati si obchodního spojení s majiteli členských podílů. Zařizující výbar podal pak valné hromadě obšírnou a spisy doloženou zprávu o průběhu i výsledku svého dosavadního jed- nání přípravného, jež směřovalo k převedu radlické továrny do vlastnictví společenstva, pak o organil sací výroby na základě známých potřeb obchodu. Zpráva zařizujícího výboru, o které se rozvinula čilá, souhlasná rozprava, které zůčastníli se pp. cís. rad Rudolf, J. Hájek, J. Sedláček, K. Schönbach, J. Trink a předsedající, byla s uspokojením vzsta na vědemí a správní radě projeveno přání, aby se zdarem pro- vedla práci, jež má uvésti v živol nový podnik na poli, na němž dosud nemáme zastoupení. V ustavující schůzi správní rady, jež se po valné hromadě konala; zvoleni byli pp. JUDr. Emil Hoffer předsedou a cís. rada H. K. Rudolí místopředodou správní rady. Z amerického trhu železářského píše Iron Age: Převládá všeobecně názor, že poslední snížení cen nedovedlo podnititi koupěchtivost. Jen o platiny jevil se zájem. Tři pittsburští interesenti prodali 250.000 t. platin, z nichž však značná část prodána ještě před ohlášením snížení cen. Z chicagského obvodu hlášeny poměrně značné obraty v surovém železe. Výrobci oceli udávají, že činěny nároky na téměř 50 procent jejich výkonnosti. Továrníci černého i bílého plechu nejeví ochoty k pokusům se slevami cen a udržujl ceny na dosavadní výši. Jak sdělují výrobci suro- vého železa, nebude prý snížení cen železné rudy o 50 centů za tunu míti v zápěti přiměřené snížení cen kovu, ježto toto snížení došlo výrazu již v ny- nějších cenách. V Chicagu je tendence pro starý ma- teriál pevnější. Tzhy. Příšti výroční trh na hovězt dobytek koně v král. městě Pelhřimově bude 23. t. m. — Výroční trh na dobytek ve Vlašimi konati se bude v úterý dne 23. t. m. — Výroční a dobytčí trh v Roudníci n. L. bude dne 22. t. m. — Výroční trh na dobytek v městě Příbyslavi konati se bude dne 30. t. m. — Na výroční trh, konaný dne 17. t. m. v Nymburce, přihnáno bylo 8 býků, 156 volů, 168 krav, 142 jalovic, 47 ssavých telata 64 koní, celkem 585 kusů. Z toho prodáno bylo 168 kusů hovězího dobytka a 21 koní.
#30 alto_textblock #30
Frhy peněžní. Petrohradská bursa.
#31 alto_textblock #31
Z Petrohradu, 18. června. (Zpráva Živo. banky.) 18. června 17. června Diskontní . . . . . . . . 377.— 377.— Baku . . . . . . . . . . . 422.— 415.— Caspienne . . . . . . . . . 4475.— 4475.— Sormovo . . . . . . . . . —.— 106.— rusko-čínská banka. . . . . . 164.— 164 — Ruská průmyslová nanka . . . 274.— 274.— Petrohradské metallur gické . . . 120.— 127.— Kolomna . . . . . . 164.— 164.— 83.75 83.— Putilovské zelezo . .. . . . 170.— 158.— Ruské papíry v Bazlínš. Z Berlína, 18. června. (Zpráva Zivnost. banky) 18. června 17. června 41/2procentní ruská renta 1905. . 95.50 95 25 4procentní ruská renta 1902 83 75 83.60 4proc. ruská konsolidační renta 1889 85.80 85.50 3i/aprocentní ruská zlatá renta. . 78.50 78.— pelrohradská diskontní banka . . 149.50 149.75 petrohradská mezinárodní banka . 132.— 131.50 ruská banka pro vnější obchod . 126.40 126 40 Berlínská burss. Z Berlína, 18. června. Pův. zpráva »Nár. Listů«) 18. června 17. června Rakouské kreditky. . . . . . 196.— 195.50 Diskonto . . . . . . . . . 17237 171. 80 Německá banka. . . . . . . 230.75 229. 30 160.— 160 75 Obchodní společnost . . Drážďanská banka. . . . . . 137.50 136 90 —. Španělské exterieury . . . . . —.— 209.25 Bochumské ocelárny . . . . . 210.75 . . . . 203 75 202.25 Lauřina hut. 56.25 Dortmund. Union lit. C.. . . . 56.50 Harpenská uhl. spol. . . . . . 198.— 192.10 Hibernia . . . . . . . . . —.— 413.— Consolidace . . . . . . . . 417.75 93.50 Severoněmecký Lloyd . . . . 93. 75 108 60 Packet . . . . . . . . . . 108.87 Turecké losy . . . . . . . . 149.25 14790 Z kasovních papírd 18. června 17. června Concordia . . . . . . . . . 342— 323.— 202.40 Eachweilské . . . . . . . . 203.75 167. 40 Geisweidské . . . . . . . . 167 25 95.75 Hochdahl . . . . . . . . . 95.75 210.75 210.50 Katovické . . . . . . . .. 263 25 262. 50 Wilhelm . . . . . . . . . 166.50 161 30 Phönix. . . 1 1. . . . 168.— 168.25 Rh. Stahl . . . . Schalker . . . . . . . . . 191.25 Westphalia . . . . . . .. 168 — Orenstein . . . . . . 105.— Rh. Metall . . . . . .. 154.— Hasper . . . . . . . . . 294.— Donnersmark . . . . . . —.— Huldschinský . . . . .. 241.— Vulcan . . . . . . . . . 281 50 Bismark . . . . . . . . - 97.50 Caro. . . . . . . . . . 212 25 Hoesch. . . . . . . . . - deorg larie . . . . . . .. ,99. 0 Nordatern. . . . . . . . . Z Barlína, 18. června. (K. k.) Kreditky 196.—, ber- línská obchodní 160.60, darmštadtská banka —- německá banka 200.30, diskonto komand. 172.20, drážďanská banka 137.20, národní banka 113.50, státní dráha 148.70, lombardy 25.60. Kanada 157. 10. Gotthard —.—, dráha Henri 118.—, bochumské 210.50, dortmundské 56.50, Lauřina huť 203 20. Consolidace —.— gelsenkirchenské 187.50, harpenské 197.90. Hibernin —.—, Packet 108.70, Lloyd 93.70. dynam. trust 163.70. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu. 18. června. (Tel. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 196.30, akcie společnosti státní dráhy 148.75, lombardy 25.50, papír. renta —.—, stří- brná ranta 99.30, rak. zlatá renta 93.—, 4% zak. korun. renta 97.—, uherská ztatá renta 93 40, uher. korunova renta 92 95. Smýšlení pevné. Z Frankiuztu, 18. června. (Dodat. bursa.) Úvěrní akcie 196 30, státní dráha 148.75. lombardy 25 50. Pařišská bursa. Z Pařiže, 18. června. (Telegr. závěrečné kursy.) 3proc. renta 94 55, italská renta 104.45, rakousiý pozemkový úvěrní ústav 1117, státní dráha 751.—. lombardy 135.—, cheky na Londýn z5 121/2, rakou- ská zlatá renta 99.25, uberska Jlata renta 95. 80, otomanská banka 722.—, tabáková težie 484.— turecké losy 180.—. Smýšlení uhájená,
#32 alto_textblock #32
Fénix. . .
#33 alto_textblock #33
191.25 168.— 106.50 150. 75 290. 60
#34 alto_textblock #34
242 75 281.— 97.25 212.25 56 75 198. 60