#1
alto_textblock
#1
dnrto
#2
alto_textblock
#2
g0I eovo3e
#4
alto_textblock
#4
5 nnnni
#5
alto_textblock
#5
Národní hospodář.
#6
alto_textblock
#6
oněn int
#7
alto_textblock
#7
zemědělstvi
#8
alto_textblock
#8
Obchod
#9
alto_textblock
#9
Průmysl
#10
alto_textblock
#10
Finančnictví
#11
alto_textblock
#11
ooe
#12
alto_textblock
#12
Příloha „Národních Listů“ k číslu 168. ze dne 10. června 1908.
#13
alto_textblock
#13
Telegrafické zprávy.
#14
alto_textblock
#14
Schválené zákony uharské.
Z Pašti, 18. června. (K. k.) Úřadní noviny uve-
řejňnjí schválený zákon o deklaraci stran obchodní
smlouvy s Německem ze dne 6. prosince r. 1891
dodatečné konvence z 25. ledna r. 1905. Deklaraci
ton prohlašuje se, že výrazům »Rakou sko-
nherský celní tarif« a »Uherský vše-
obecný tarií« sluší rozuměti, jako bylo stano-
veno v obchodní smlouvě s Rakouskem. Dále uve-
řejňují se zákony o inarlikulování obchodních a pla-
tebních smluv s Ruskem, Belgil a Italil, o inartiku-
tování veterinárních smluv s Italií a Německem,
inartikulování dohody s Italií o nabývání a držbě
movitých a nemovilých statků.
#15
alto_textblock
#15
Finanění poměry amerlcké.
Z Piltsburku (Pensylvanie), 17. června. (K. k.
Proti National Glass Company, jejíž kai
pitál činí 4 mil. dol. a která má 20 závodů v pět
státech, bylo zavedeno řízení, aby dosazen by
soudní správce. Žalobkyní jest Union Trust Com
pany v Pittsburgu, jako zmocněná majitelka prvníe
zástavních listů hypotečních, na něž nebyly zapla-
ceny splatné úroky.
#16
alto_textblock
#16
Americké kabelově telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 18. června. (Peněžní bursa
Závěrečné smýšlení peněžní bursy klidné.
Obrat akcií 290.000 (270.000).
bod e
Union-Pacifle 147.50 (146.50).
Kanada Paelfle 1601/, (160/2).
United States Steel Corporman 381/, (37.50)
Baltimore and Ohio 851/% (89.25).
#17
alto_textblock
#17
Káva.
#18
alto_textblock
#18
1e
#19
alto_textblock
#19
18. června 17. červ
6e9
61/4
Rlo fair čls. 7 . . . . .
5.90 5.95
na červen. . . . . . .
5.85
5.90
na srpen . . . . . . .
Cukr.
18. června 17. červn
3.86
3.81
Cukr (Palr Muse.) . . .
9.20
Tuky Westeru Steam . . . 9.25
9.30
9.30
Tuky znáníka Wilcox . .
Z Nového Yorku, 18. června. (Obilní bursa.
Smýšlení obilní bursy chabé.
Pšenlce-
18. června 17. červn
97.75
pohotová nová skllzeň . . 96 11%
na červen . . . . 961/. 97.—
na červenec . . . . .
Kukufice
18. června 17. červn
na červen . . .
na červenec. . . . . . 77
na září. . . . ..
76. 764
th
Petrolej
18. června 17. červ
10.90
10-90
rafinovaný, kenonový
mafinovaný Standard White 8.75 8.76
Kovy.
l
18. června 17. června
12.87 13.— 12.87 13.—
Měď. . .
pín . . . . . 27.75 28.20 27.75 28.25
Železo čís. 2. . 15.76 16 25 15.75 16.25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 18. června. (Bavlnářská bursa.
Bavlnové lhůty byly po klidném zahájení vzpru-
šeny novoorleánskýml koupěmi a úhradamii
skončily pevně.
18. června 17. června 16. červ
11.7
pohotová . . . . 12.10
10.61 10.42
na červenec . . . 10.76
9.60
9.50
na říjen . . . . 9.59
na listopad . . . 9.41 9.33 1 9.46
Závěrečné smýšlení pevné.
Z Nového Orleanu, 18. června. Ne červene-
11.81 (11.67), na říjen 9.69 (9.61.
#20
alto_textblock
#20
O tarifně- a dopravně- politických
otázkách v novém rakousko-uher
vyrovnání.
IVýňatek z přednášky O. Schmieda, taril. in
spektora pražské obchod. a živnost. komory, pro
slovená na kongresu rak. spolků vývozních dne
16. t. m.)
Jedním z nejdůležitějších a spolu nejsple
titějších problémů nového rakousko - uherského
vyrovnání byly bez odporu otázky železničné
tarifní; vyplýváť to nejen z přímého doznáni
obou zúčastněných vlád, nýbrž i z povahy věci.
Dva státy, jako Rakousko a Uhersko, nejsoue
odděleny posud celní čarou, naopak těsně
spjaté v jedině hospodářské těleso, mohou
právě v oboru železniční politiky tar ifní
nejpronikavěji dávati směr své hospodářské
politice.
Několik jen statistických čísel dostačí
k poznání o tom, jak nesmírnou důležitost má
právě železniční doprava v hospodářských vzta-
zích Rakousko - Uherska. V roce 1904 bylo
k nám na př. z Uher po železnicich
dovezeno 35.7 mil. q zboží t. j. 83 6% všeho
zboží; procento ve vývozu činilo 90%. Jiná
ovšem je otázka, který z obou smluvních států
má větší zájem na železnicích státu druhého.
Uhry, jsouce státem po výtce zemědělským.
odkázány jsou v odbytu svých zemědělskýeh
výrobků na průmyslové země západní a po-
uživají tudíž vynikajícím způsobem ke svěmu
vývozu k nám i do západní celní cíziny drah
našich. Oproti tomu jest náš vývoz, záležejíe
z výrobků převůžné průmyslových, do Uher
přes Uhry na východ kvantitativně značně
menší; dále padá tu na váhu důležitý moment
v tom spočivajícl, že Uhry dovážejí k nám
převážně suroviny a polotovary, na
jejichž odbytovou schopnost dovozné, zvláště
jeho výše a úprava, pronikavěji působí než n
cenné průmyslové tovary naše, do Uher a přes
Uhry vyvážené.
Nehledíc k nynějšímu vyrovnání, byl vzá-
jemný vztah mezi Rakouskem a Uhrami v oboru
železničních tarifů upraven naposled nařízením
ministerstva železnic z 22. září 1899 (ř. z. č.
178) pro dobu platnosti elsařského nařízení ze
dne 21. září 1899. V nařízení tom stanoveno
že v oboru tarifním má mezi naším státem
Uhrami platiti ustanovení zavérečného protokolu
ke čl. 15. obchodní smlouvy rakousko-německé,
dle něhož veškery sazby dopravní, platné v do-
pravě tuzemské, totiž v dopravě zboží prove-
nience domáci, mají platiti ve stejné výši i pro
zboží (stejného druhu) státu smluvního, ovšem
s výhradou, že zboží toto dopravuje se po
téže trati a v témž smůru doprav-
ním, jako zboží domácl.
#21
alto_textblock
#21
Povolena-li na př. z Nussdorlu do Plzně
rakouskými státními drahami snížená sazba na
mouku, platí tato snížená sazba nejen na mouku
rakouského původu, nýbrž i na mouku z Uher
přes Nussdorf docházející. Při takovéto tarifové
reciprocitě bude záležeti hlavně na dvou mo-
mentech: předně, v jaké formě jsou snížené
sazby — a o ty tu zajistě běží — konstruovány.
totiž jak dalece jsou i zboží, pro něž nebyly
přímo sdělány, fakticky přístupny a za druhé,
jakým směrem se doprava hlavně ubírá
Pokud se týče konstrukce výjimečných tarifů
dlužno předem říci, že ujednaná tarifová reci-
procita přinášela Uhrům více výhod než nám
Kdežto Uhry konstruovaly své výjimečné (snl-
žené) sazby tam, kde jim vůbec na tom záleželo,
jako vyslovené tarify směrové a staniční, obme-
zivše jejich platnost jen na určité vnitrozemské
stanice uherské, utvořily rakouské dráhy — ze-
jména ovšem dráhy státní — své výjimečné tarify
v případech nejčastějších jako generelně, pro
každou stanici zasílací plalné výhody. Rozdil jes
patrný: uherské tarifní slevy, v télo formě po-
skytnuté, zvýhodňují de facto transporty j en
uherského původu, rakouské tarify výjimečné
generelně platné, zvýhodňují stejně jak rakouské.
tak uherské zásilky
Tarifová lato reciprocita, jež platila dosu
ve vzájemném styku Rakouska s Uhrami, pojata
jest (ve čl. X.) i do nového rakousko-uherského
vyrovnání a bude tedy platiti dalších deseť let
Jest zřejmo, že po stránce dopravně-zeměpisné
zůstanou výhody z tarifové reciprocily Uhrám
nyní plynoucí těmto v neztenčené mířs i na dále
pro smluvní období zachovány
Zcela jinak se to však mě s praktickou
tarifní politikou, lépe řečeno a praktickou úpravou
železničních tarifů. V oboru tomto možno vhod-
nými opatřeními škodlivé účinky vzájemnosti
tarifové často i úplně paralysovati. Tarifní technika
zná totiž mnoho prostředků, jimiž lze i při tarifové
reciprocitě obmeziti určité taritové výhody právě
jen na ono zboží, jež má býti jimi zvýhodněno
a dovede tím tedy seslabiti ostří hrotu, jež by
tu taritová reciprocita sama o sobě vyvolávala
Způsob, jakým se tak může státi, jest rozdilný.
Jest to zejména odstranění generelně (z každé
stanice) platieích výjimečných tarifů, dále zrušení
tak zv. »deklasifikací« (zařadění určitého zboži
do nižších tarifních tříd) a nahrazení jich tarify
staničními a směrovými, platíctmi jen z určitýeh
stanic, pokud se týče jen v určitém směru do-
pravním, dále poskytování určitých refakcí (srá-
žek) sazebních jen za jistých podmínek, přístup-
ných a vyplnitelných jen domácím transportantům
a j. Takovýchto refakcí máme několik, tak na p
v dopravě lihu, petroleje, cukru (dříve sladu) aj
Úmluvou o zásadní tarifové vzájemnost
mezi Rakouskem a Uhrami nebylo ujednání
úpravě tarifových poměrů mezi oběma polovi
nami říše vyčerpáno.
Dopravně zeměpisná poloha našeho soustát
jest potud nepříznivá, že nejen balkánské země.
nýbrž i jižní Rusko, jsouce značně posunuty
k moři a jsouce s ním nad to spojeny i splav-
nými říčními toky (Dunajem a j.), mohou sv
výrobky na západ a severozápad Evropy vyvá-
žeti sice po delší cestě, avšak laciněji po vo-
dách (po řekách i moři) než po železnicích.
Soutěž tato vedla k tomu, že jak rakou-
ské, tak uherské železnice pro transit cizího
zboží povolovaly velmi značné sazební slevy.
Ježto pak prý obapolný vzájemnostní po-
měr zásadně toho vyžaduje, aby ani s Uhrami
ani s Rakouskem nebylo v oboru dopravním
vzájemně nejpříznivěji nahlédáno než se státy
cizími, poskytly si jak Rakousko, tak Uhry na-
vzájem pro zboží transitní v poměru k ujetým
kilometrům ony výhody, jež poskytnuty byly
státům cizím a to v každém případě, kde bě-
želo o stejnou stanici pohraniční.
Byla-li na př. do rakousko-švýcarské po-
hraniční stanice Buchsu povolena snížená sazba
na průvoz ruského obilí v trati Osvětim—
Buchs do Švýcarska, musily rak. státní dráhy
kilometrické jednotky sazební, z této relace
(Osvětim—Buchs) vyplývající, povoliti i prů-
vozu uherského obili i na př. na trati
Nussdorf—Bucha, nebo Leobersdorf—-Buebu,
protože tu šlo ve všech těchto relacích o stej-
nou pohraniční stanici (Buchs). Obdobný poměn
platil ovšem i o poskytování uherských slev
pro naše výrobky.
Netřeba podotýkati, že z tohoto staru
vzcházeji na úkor domácí výroby značné ne-
srovnalosti. Na př. dovozné za 10.000 kg vína
do Norimberka činí z Prešpurku 279 marek,
z Vídně loko však 280 marek, při kterýchž
transportech dostanou rakouské stální dráhy v
relaci Prešpurk—Norimberk za dopravu na
svých tratích o 54 marek méně, než v relaci
Vídeň — Norimberk.
Vyrovnáním dnešním nastala v té příčině
podstatná změna. Zrušena totiž tato
vázanost tarifů v dopravě lran-
sitaí až na dopravu v úzamí podu-
najském, o níž ve vyrovnání z důvodů sou-
těžních učiněna zvláštní dohoda, úplne
Na příšté má platiti i ve vzájemné prů-
vozní dopravě úplná volnost tarifo vá
čehož praktickým důsledkem je právo, každé
straně vyhražené, že mohou býti cizímu prů-
vozu povolovány libovolné nízké sazby, aniž by
je bylo nutno povolovati u nás průvozu uher-
skému, v Uhrách průvozu našemu.
Které z obou smluvních stran přinesla tato
uvolněnosť tarifů větší zisk, vyplývá z toho, ce
bylo řečeno: samozřejmě té, která z toho do-
savad měla méně výhod a více škody, a dou
jsme byli bez odporu my.
S otázkami tarifními vyřízeny při vyrovná-
vacích jednáních též některé důležité otázky
dopravně-politické: jest to jednal
otázka t. zv. připojení annabergského, jednak
nové železniční přimé spojení s Dalmacil.
Pokud se týče připojení annabergského,
usilovaly Uhry od delší doby o to, aby ra-
kouská trať dráhy košicko - bohumínské byla
kromě — jako dosud v Bohumíně — připojen
#22
alto_textblock
#22
přímo na rakousko-pruské hranici v Annabergu
s pruskými drahami a to patrně proto, aby by!
zmenšen vliv náš na dopravu uhersko-německou.
Rakouská vláda chtěla k žádosti této přivoliti
jen pod tou podminkou, že bude rakouská část
košicko-bohumínské dráhy postátněna; jelikož
na podmínku tuto Uhry nepřistoupily, došlo
kompromisem k dobodě v tom směru, že sico
od připojení v Annabergu upuštěno; za to však
bude dopravně-technická výkonnost rakouské
části jmenované uherské dráhy podstatně zvý-
šena. —
Neméně důležito jest nové spojení s Dl
macif. Má býti uskutečašno v ten způsob, že
se k dosavadní trati Záhreb-Réka mají vysta-
věti nové spojovací trati a to ze stanice Kar-
lovce směrem k Lublani k připojení na dosa-
vadní trať Lublaň-Rudolfov, pak ze stanice
Ogulina (aneb některého jiného vhodného bodu
směrem k Dalmacii ku připojení ve stanici
Kninu trati Split-Knin. Spojením tím získaly by
Uhry přímého spojení s Dalmacií, my pak přes
Karlovec; mimo to docileno by bylo přímého
spojení Předlitavka, zvláště jihoalpských zemí
s Chorvatskem.
V celku získali jsme v otázkách farifníeh
a dopravních novým vyrovnáním výbod znač
ných, což budiž objektivně a bez odporu při-
znáno; praktická cena jejich bude ovšem zá-
viseti od toho, jak jich dovedeme využitkovati
Jakožto bezpodmínečný předpoklad dlužno
však požadovati jednak postátnění všech
našich drah soukromých, jednak reorga-
nisaci veškeré státní služby že-
leznični, předpokládajíc, že bude provedena
v duchu pokrokovém, od byrokratismu uvol
#23
alto_textblock
#23
mars
#24
alto_textblock
#24
něném.
#25
alto_textblock
#25
Ze světových trhů obilních.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
#26
alto_textblock
#26
T. V minulém týdnu Bylo počasí přiměřeně ny-
nější sezoně roční napřed chladné, pak jasné a na
koncc teplé. V Předlitavsku jen po různu, více však
v Uhrách vyskytly se dešťě. Zda zvláště v Uhrách
děšť všude byl dosti vydatným, aby rozptýlil všecky
obavy, jest otázkou. Zprávy příslušné neznějí jed-
notně. V mnoha krajích hlásí se výborný, v jiných
opět horší a tu a tam také nepříznívý stav osení
Uvědomíme-li si, jak ochotně přijímají, rozšiřují
eskontují se v Uhrách pessimistní vyhlídky sklizňe-
vé, je nedůvěra do jisté míry eprávněnou. Tím spíše,
že se stále proslýchá jenom, že příliš málo pršelo
v krajině tisské a Banátu, ale stále se neddostává blíž-
ších údajů o postižených částech těchto území. -
Z Předlitavska nejenom není nářků a stížností, nýbrž
vyhlídky sklizňové téměř veskrze eznačují se do-
brými. Vůbec jsou letoa západní a severní země
evropské v patrné výhodě prcti východu a jihu.
Arci, ježto do žní je třeba ještě celých týdnů, jedná
se jen o naděje sklizňové. Dobré jsou dle toho
v Předlitavsku, Německu, Francii a Anglii. Nestejno-
měrně znějí zprávy z Uher a ze zemí balkánských.
Zda v jihových. Rusku a evropském Turecku nadešly
deště aak včas, aby paralysovaly zhoubné účina
předchozího období veder, teprve se ukáže. Kdyby
temu tak nebylo, vykazovaly by všecky tyto země
po loňské slabé sklizni v nejlepším případě jen as
sklizeň střední. Na svělovém trhu uplatnil by se lento
moment proto rušivě, že je zvykem z časných zní
balkánských přijímati první dodávky, čímž je pod-
statně usnadněn přechod k nové kampani. Toho
času ovšem jsou zrovna v těchto zemích surové po-
žadavky vyšší, aniž by však světový trh na ně nějak
obzvláště reagoval. Zvláště z toho důvodu, že Ame-
rika v naději na dobrou sklizeň snaží se zbýti se
starých zásob a že pod tlakem ochotnějších severo-
amerických požadavků i Argentina svou nabídkua
své záznamy snížila. Ježto ve Spojených státech ze
žní již bylo počato, přebírají nyní opět právem ame-
rické bursy vedení. Dle příslušné měsíční zprávy
z Washingtonu činil průměrný stav zimní pšenice
počátkem června 86% proti 89% v min. měsícia
proti 77.4% před rokem. Letní pšenice vykazoval
952% proti 88.7 a 93% v téže době 1907. Na základě
této zprávy odhaduje statistik novoyorské bursy vý-
nos zimní pšenice na 155 mil. hl proti 134 mil. hl
loni, letní pšenice na 89 mil. hl proti 88.2 před ro-
kem. Chrnem o 22 mil. hl více než loni. K tomu
přistupuje okolnost, že viditelné zásoby laplatských
států převyšují loňské o více jak dvojnásobně (90.000
tun proti 40.000). Konečně nermí se přehližeti, ž
u výrobcž, mlynářů, pekařů také v Evropě leží znač-
nější zásoby, jež — než bude zjodnáno jasno o nove
úrodě — budou tihncuti k trhu, poněvadž v každém
případě bezprostředně po nové sklizni forsovaná na-
bídka sníží úroveň cenovou. Pojímáme-li takto si-
tuaci, chápeme, proč denní statistika, tč. nikterak n
baissu neukazujíci, nemá téměř žádného vlivu na tvo
ření cen.
Tendence světového trhu je chabá, se sklonem
k další povolnosti. Nový York znamenal přes zo-
tavení koncem týdne o 3/8—1/4 centu levněji. Pšenice
tam končí pohotová 96/2 centů proti 967/% před
dny, na červenec 95/% proti 96, na září 92'/s proti
931/% centů.
V Anglíi, k jejíž pobřeží došel velký poče
nákladů, doznaly ceny ne nepodstatného oslabent.
Ve Francii počasí přes chladné noci je při-
znivo. Nabídka z venkova je větší nežli se čekaloa
ježto také zásoby jsou obsáhlé, musily býti povoleny
slevy. Paříž znamenala dodávku na červen 22 a
21.90 fr., na červenec 22—21.85, na červenec-srpen
21.95—21.70, na září-prosinec 22.10—21.95.
V Nýmecku je spotřební obchod neobyčejně
vleklý a těžkopádný. Aby odbyt byl vynucen, povo-
lují se slevy a přes dobré vyhlídky sklizňové pod-
zimní lhůty méně povolily, než termíny blízké. Berlín
znamenal na červenec 213.75—208 mk., na zář
192.50—191.50 mk.
Na domácích trzícl zdrželivosť v náku-
pech konsumu trvá stále s nezmonšenou intensitou
Není laké příčiny, upouštěti od ní. Nabídka nevystu-
puje živě, poněvadž vlastníci bojí se stlačovali ceny
Naopak. Jeví venkoncem ochotu přes dobré vyhlídky
sklizňové využíti pokud možno podnětu, daného pešt-
skou spekulací i la hausse. Během min. týdne byly
ceny o 40—50 hal. zvýšeny. Že tím byl obchod ob
mezen na nejnutnější, rozumí se samo sebou. Kon
sum kryje jen denní potřebu. Obchod odmíti dalš
zásobování se. Čeká se zřejmě, až jasno o vyhlidkáci
sklizňových umožní správný úsudek. V Pešti říjnová
pšenice postoupila z 10.56 K na 11.30 K
Žito jak u nás tak v Německu vykazovalo ten-
denci příznivější než pšenice. U nás následkem lep-
šího zájmu, který jevili reflektanti; v Německu pro
neuspokojvou jakost domácích dovozů, dále však
i proto, že se vyskytly příkazy kupní na ruskký účel
Kdežto u nás zboží pohotové následkem pešťskýel
záznamů lhůtních o 10—15 hal. podražilo, v Ně-
mecku úrodné počasí mělo v zápětí malý pokles kur
sovní. Berlín znamenal žito červencové 191—199
mk, záříové 192.50—191.50: v Pešti končí žito říj
nové 9.48 K proti 8.97 před 8 dny
Oves. Ceny tohoto zboží v Německu při nor-
mální tržbě zpevnily. Lhůtní záznamy jsou tam po-
někud změněny, ježto zprávy o stavu ovesných polí
zněji částečně uspokojivě, částečně nepříznivě. V do
mácí tržbě zdá se, je anpažována spekulace Nl
hausse a za nový oves žádány ceny přímo neuvě-
řitelné. Tím byl ovšem stržen i postup cenový sta
#27
alto_textblock
#27
rěho zboží. Vlastníci zvýšili svůj zEznam o 70—5
hal, avšak k závěrům sotva došlo, takže zdražení
má význam pouze nominální. Vyrovnání přivodí také
v tomto obili teprve výsledek sklizňový. Berlín zna-
menal na červenec 163.50—162.75 mk., na září 157.50
— v Pešti znamená zvýšení 55 hal. na 7.45— 8.02.
Kukuřice. Viditelné zásoby Ameriky činily
počátkem týdne 1.25 mil. hl proti 1.7 před 8 dny
a proti téměř 2 mil. hl před rokem. Naproti tomu
vyrostly dovozy ze západních míst a atlantských
přístavů. Činily tentokrát 1.6 mil. hl proti 1.1 mil. hl
posledně hlášeným. Při tom export sotva zaslouže
zmínky: 12.000 hl proti 67.000 v týdnu předchozím.
Pod vlivem těchto dat a značných nabídek argentin-
ských kunsy v Novém Yorku povolily. Znamenala
tam kukuřice na červenec 77—76 centů, na září 75—
741/4. Do Evropy je na cestě t. č. 5.8 mil. hl kukuřice
proti 41 před rokem. Argentína nalodila tento týden
81.000 k. proti 41.000 t. v témž ebdobí leni. Na pev-
nině je následkem toho tendence chabá. Jakkoli ceny
jsou v poklesu, jeví se přece následkem dřívějších
zvýšení konsumu ještě příliš vysokými. Berlín zna-
menal na červenec 145.50—142.— mk., na září 145—
140.50 mk. U nás vázne obchod, ježto jak nabídka
tak poptávka jsou nepatrny. Ceny následkem pevnost
na domácím trhu obilním zpevnily. Červencová ku-
kuřice znamenala v Pešti K 6.66—6.78.
Mlýnské výrobky. Odbyt mouky je ny
o něco příznivější. Přísná reserva konsumu, jakou z
dlouho ukládal, nutí jej nyní hraditi potřebu poho-
tovou. Ježto surovina vykazuje tendenci pevnoua
mlýny nemají k disposici zásob, byly požadavky za
pšeničnou mouku o 30—50 h, za žilnou o 25. oves-
nou o 10—20 hal. zvýšeny. Otrub je nedoslatek a
ceny jich zpevnily. Na trzích zahraničních zůstala
tendence v souhlasu s trhem obilním rovněž cha-
bou. Nový York znamenal Spring Wheat Clears stále
3.95 dol., nevyrovnal tedy posledně hlášený pokles
V Anglii všecky provenience zaznamenávají pokle
o 6 den. Paříž znamenala Fleurs de Paris na červen
29.20—28.65 Ir., na červenec 28.80—28.65, na čer
venec srpen 28.80—28.65, na září-prosinec 29.10—
29.— fr.
#28
alto_textblock
#28
Snižení úrokově míry v Německu na 49
Zcela neočekávaně svolán byl na včerejšel
ústřední výbor Říšské banky německé ke schůzi
v níž se usnesl snížiti úrokovou míru z eskontu
se 41 na 4 a z lombardu s 51% na 5%. Tl
tedy oficiální diskontní sazba pro eskont v Ně-
mecku ocitá se na téže úrovni jako u nás.Je
to již druhé snížení úroku německého v tomto
měsíci a přichází, jak řečeno, posud poněkud
nečekaně, ježto při snižování před 14 dny vý-
slovně bylo poukazováno na dosti značné napjetí
banky, které sotva dovolilo provésti snížení o v
Zdali od řečeně doby stav říšské banky něm.
se o tolik zlepšil, aby plně zdůvodnil včerejší
opatření, nedá se zatím říci, ježto v tuto chvíli
nemáme ještě po ruce výkazu Říšské banky
z 15. června. Vrátíme se tedy k věci příšté.
podotýkajíce jen, že dle »N. W. T. « vysvělluje
se nynější snížení jedině tím, že se musilo lakto
přijíti na pomoc derutovanému německému trhu
domácích půjček. Nad to prý jedná se o vydán
zbytku 4 pokladních poukázek, pruským kon-
sorciem v lednu pevně převzatých, ale tenkrát
ještě plně nevydaných, a dále o obnovu v čer-
venci a říjnu splatných 34 pokladničních po
ukázek, o jejichž úhradě mezi vládou a ban-
kami nezjednána dosud dohoda. Status banky
zám prý ke snížení diskontu podnětu nezavdává,
naopak určitě vnitřní důvody mluví prot
němu. Naproti tomu říšsko-něm. listy kladou
důraz na pronikavé zlepšení stavu Říšské banky,
jež se jeví zejména ve značném sesílení kovo
vého pokladu, zvláště novými dovozy zlata zci-
ziny. Soukromý diskont v Berlíně činí nyní 3 3/st
proti 43/2 před rokem při bankovní sazbě 54
Odhyt uhli v Německu. Účetní odbyť uhelného
syndikátu rýnsko-vestfálského činil v květnu t. r. pii
25 pracovních dnech 5,601.991 tun proti 5,368.249t
v květnu 1907, čili na pracovní den průměrně 224.280
tun (loni 222.518 t.) Z celkové účasti odbyto 86.85
proc. (loni 87.4 proc.) Odbyt koksu obnášel leto
v květnu 857.261 t. proti 1,102.452 t. loni, brike
258 543 t. proti 214.115 t. loňským. Oficiální obme-
zení těžby obnášelo na květen t. r. při uhlí 12tv
proc, při koksu 30 proc. a briketách 5 proe.
Výroba železa v Německu. Dle šetření Spolku
německých průmyslníků železářských a ocelářských
obnášela výroba surového železa v Německu a Lu-
cemburku v květnu k. r. úhrnem 1,010.917 tun prol
979.866 t. v dubnu t. r. a 1,094.314 t. v květnu 1907.
Výroba za leden až květen činí letos 5,0r3.296 tun
proti 5,311.617 t. loni a 5.095.311 1. v r. 1906.
Průmyslníci lihovarští proli předleze o dani
z lihu. Odborná skupína lihovarská ve Svazu rak.
průmyslníků zabývala se v těchto dnech podrobně
novou osnovou o dani z lihu a vyslovila se jedno-
myslně v ten smysl, že vládní osnova znamená vážné
ohrožení hospodářské posice všeho průmyslového
libovarství, zvláště zkrácením průmyslových kontin
gentů příliš nízko vyměřenými bonifikacemi export-
ními a předpisy o palírnách kotlových. Zkrácení kon
tingentů bez náhrady značí nad to těžkou nespra
vedlivost vůči trvajícímu průmyslo, jež je tím zřej
mější, že současně v Úhrách podaná osnova ob-
sahuje odškodnění průmyslu v kontingentu zkráce-
ného. Jednostranné vstoupení v platnost změny liho-
varského zákonodárství vůbec, které utvotí velkou
nerovnost v zákonné úpravě předpisů o rakouském
a uherském lihovarství, vyvolá neudržitelné poměry
pro rakouský průmysl. Nutno proto všemi silam
působiti k tomu, aby zabráněno bylo jednostran
nému zavedení změn v daňovém zákonodáratví
lihovém.
Čsská Pošumavská záležna v Praze měla včer
dopoledne mimorádnou valnou hromadu za před-
sednictví p. dra. Baštýře. Když byla podána zpráva
o schválení změn stanov, řádnou valnou hromadou
usnesených, vykonány volby 12 členů ředitelstva
6 náhradníků a 3 přeblížitelů účtů. Zvoleni byli do
ředitelstva pp.: dr. Baštýř Eduard Jan, David Karel,
Dvorský Václav, dr. Kouba Josel, Krátlček Alois
Kučera Fr. Lad., Nedvěd Karel, Polák Otakar, Skružný
Ludvík, Suk Emerich, Šmakal Václav K. a Waldstein
Mansvet; náhradníký zvolení pp.: Hulík Jaroslav
Mikeš Josel, Penz Eduard, Potz Josef, Řehoř Václav
a dr. Suk František; revisory pp.: Kučera Jan
Mejsnar Fr. a Plýva Adoll.
Lauřina huť. V postední schůzí správní rady po
dána zpráva o 3. kvartálu nynějšího období správ
ního za měsíc leden-březen 1908. Hrubý zisk společ
nosti obnášel 1,792.913 mk, je tedy o 211 363 mk
menší než před rokem. Za prvé tři kvartály ob-
náší výtěžek celkem 5,628.007 mk., t. j. o 140.738
mk. méně než loni. U celém výsledku letošního ob-
dobí, končícího 30. červnem t. r., nedá se prý ještě
učiniti úsudek.
Pražská továrna na porculán. Včera dopoledne
konala se v zasedací sini Pražské bursy na zbežía
cenné papíry uslavující valná hromada Pražské to-
várny na porculán, zapsaného společenstva s ruče-
ním obmezeným, kterýžlo podnik v život byl vy-
volán nezbytností výrobní organisace obchodnictva
následkem známých událostí, nastalých v poměru
průmyslu a obchodu tohoto odvětví. Shromá ždění
zvolivší prozatímním předsedou pana dra. E. Hlolfera
usneslo se jednomyslně na smlouvě společenské, jež
zařizujícím výborem byla vypracována a se všem
#29
alto_textblock
#29
Věastníky napřed slělena zvolilo ihned na jejím
základě správní rado, do níž jednomyslně povoláni
pp. Jan Hájek, obchodník v Král. Vinohradech, JUDr.
Emil Heffer, sekretář Nového obchodního gremiav
Praze, inž. V. A. Křídlo, továrník v Praze, J. Plocek,
obchodník v Kr. Vinohradech, F. Poláček, býv. ob
chodník na Smichově, cís. rada H. K. Rudolf, to
várník v Plzni, Karel Schönhach, obchodník v Praze
a J. Trinks, býv. tovární ředitel, obchodník v Praze
Do dozorčí rady zvoleni pp. K. Klinger, bankovní
úřadník v Praze, F. Mrázek, obchodník v Sedlčanechy
a Jos. Sedláček, obchodník v Roudnici n. II. K návrhu
pana J. Sedláčka usneseno, vybídnouti veškeré inter
esenty a zejména obchodnictvo, aby — pokud zbývá
podílů společenských — je upsalo, neboť lovárna, jež
podporovati má výdělečnost a hospodářství svých
členů, v první ladě bude moci všímati si obchodního
spojení s majiteli členských podílů. Zařizující výbar
podal pak valné hromadě obšírnou a spisy doloženou
zprávu o průběhu i výsledku svého dosavadního jed-
nání přípravného, jež směřovalo k převedu radlické
továrny do vlastnictví společenstva, pak o organil
sací výroby na základě známých potřeb obchodu.
Zpráva zařizujícího výboru, o které se rozvinula čilá,
souhlasná rozprava, které zůčastníli se pp. cís. rad
Rudolf, J. Hájek, J. Sedláček, K. Schönbach, J. Trink
a předsedající, byla s uspokojením vzsta na vědemí
a správní radě projeveno přání, aby se zdarem pro-
vedla práci, jež má uvésti v živol nový podnik na
poli, na němž dosud nemáme zastoupení. V ustavující
schůzi správní rady, jež se po valné hromadě konala;
zvoleni byli pp. JUDr. Emil Hoffer předsedou a cís.
rada H. K. Rudolí místopředodou správní rady.
Z amerického trhu železářského píše Iron Age:
Převládá všeobecně názor, že poslední snížení cen
nedovedlo podnititi koupěchtivost. Jen o platiny jevil
se zájem. Tři pittsburští interesenti prodali 250.000 t.
platin, z nichž však značná část prodána ještě před
ohlášením snížení cen. Z chicagského obvodu hlášeny
poměrně značné obraty v surovém železe. Výrobci
oceli udávají, že činěny nároky na téměř 50 procent
jejich výkonnosti. Továrníci černého i bílého plechu
nejeví ochoty k pokusům se slevami cen a udržujl
ceny na dosavadní výši. Jak sdělují výrobci suro-
vého železa, nebude prý snížení cen železné rudy
o 50 centů za tunu míti v zápěti přiměřené snížení
cen kovu, ježto toto snížení došlo výrazu již v ny-
nějších cenách. V Chicagu je tendence pro starý ma-
teriál pevnější.
Tzhy. Příšti výroční trh na hovězt dobytek
koně v král. městě Pelhřimově bude 23. t. m.
— Výroční trh na dobytek ve Vlašimi konati se
bude v úterý dne 23. t. m. — Výroční a dobytčí trh
v Roudníci n. L. bude dne 22. t. m. — Výroční
trh na dobytek v městě Příbyslavi konati se
bude dne 30. t. m. — Na výroční trh, konaný dne
17. t. m. v Nymburce, přihnáno bylo 8 býků,
156 volů, 168 krav, 142 jalovic, 47 ssavých telata
64 koní, celkem 585 kusů. Z toho prodáno bylo 168
kusů hovězího dobytka a 21 koní.
#30
alto_textblock
#30
Frhy peněžní.
Petrohradská bursa.
#31
alto_textblock
#31
Z Petrohradu, 18. června. (Zpráva Živo. banky.)
18. června 17. června
Diskontní . . . . . . . . 377.— 377.—
Baku . . . . . . . . . . . 422.— 415.—
Caspienne . . . . . . . . . 4475.— 4475.—
Sormovo . . . . . . . . . —.— 106.—
rusko-čínská banka. . . . . . 164.— 164 —
Ruská průmyslová nanka . . . 274.— 274.—
Petrohradské metallur gické . . . 120.— 127.—
Kolomna
. . . . . . 164.— 164.—
83.75 83.—
Putilovské zelezo . ..
. . . 170.— 158.—
Ruské papíry v Bazlínš.
Z Berlína, 18. června. (Zpráva Zivnost. banky)
18. června 17. června
41/2procentní ruská renta 1905. . 95.50 95 25
4procentní ruská renta 1902
83 75 83.60
4proc. ruská konsolidační renta 1889 85.80 85.50
3i/aprocentní ruská zlatá renta. . 78.50 78.—
pelrohradská diskontní banka . . 149.50 149.75
petrohradská mezinárodní banka . 132.— 131.50
ruská banka pro vnější obchod . 126.40 126 40
Berlínská burss.
Z Berlína, 18. června. Pův. zpráva »Nár. Listů«)
18. června 17. června
Rakouské kreditky. . . . . . 196.— 195.50
Diskonto . . . . . . . . . 17237 171. 80
Německá banka. . . . . . . 230.75 229. 30
160.—
160 75
Obchodní společnost . .
Drážďanská banka. . . . . . 137.50 136 90
—.
Španělské exterieury . . . . . —.—
209.25
Bochumské ocelárny . . . . . 210.75
. . . . 203 75 202.25
Lauřina hut.
56.25
Dortmund. Union lit. C.. . . . 56.50
Harpenská uhl. spol. . . . . . 198.— 192.10
Hibernia . . . . . . . . . —.—
413.—
Consolidace . . . . . . . . 417.75
93.50
Severoněmecký Lloyd . . . . 93. 75
108 60
Packet . . . . . . . . . . 108.87
Turecké losy . . . . . . . . 149.25 14790
Z kasovních papírd
18. června 17. června
Concordia . . . . . . . . . 342— 323.—
202.40
Eachweilské . . . . . . . . 203.75
167. 40
Geisweidské . . . . . . . . 167 25
95.75
Hochdahl . . . . . . . . . 95.75
210.75
210.50
Katovické . . . . . . . ..
263 25
262. 50
Wilhelm . . . . . . . . .
166.50
161 30
Phönix. . . 1 1. . . .
168.—
168.25
Rh. Stahl . . . .
Schalker . . . . . . . . .
191.25
Westphalia . . . . . . ..
168 —
Orenstein . . . . . .
105.—
Rh. Metall . . . . . ..
154.—
Hasper . . . . . . . . .
294.—
Donnersmark . . . . . .
—.—
Huldschinský . . . . ..
241.—
Vulcan . . . . . . . . .
281 50
Bismark . . . . . . . . -
97.50
Caro. . . . . . . . . .
212 25
Hoesch. . . . . . . . . -
deorg larie . . . . . . .. ,99. 0
Nordatern. . . . . . . . .
Z Barlína, 18. června. (K. k.) Kreditky 196.—, ber-
línská obchodní 160.60, darmštadtská banka —-
německá banka 200.30, diskonto komand. 172.20,
drážďanská banka 137.20, národní banka 113.50,
státní dráha 148.70, lombardy 25.60. Kanada 157. 10.
Gotthard —.—, dráha Henri 118.—, bochumské
210.50, dortmundské 56.50, Lauřina huť 203 20.
Consolidace —.— gelsenkirchenské 187.50, harpenské
197.90. Hibernin —.—, Packet 108.70, Lloyd 93.70.
dynam. trust 163.70. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu. 18. června. (Tel. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 196.30, akcie společnosti státní dráhy
148.75, lombardy 25.50, papír. renta —.—, stří-
brná ranta 99.30, rak. zlatá renta 93.—, 4% zak.
korun. renta 97.—, uherská ztatá renta 93 40, uher.
korunova renta 92 95. Smýšlení pevné.
Z Frankiuztu, 18. června. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 196 30, státní dráha 148.75. lombardy 25 50.
Pařišská bursa.
Z Pařiže, 18. června. (Telegr. závěrečné kursy.)
3proc. renta 94 55, italská renta 104.45, rakousiý
pozemkový úvěrní ústav 1117, státní dráha 751.—.
lombardy 135.—, cheky na Londýn z5 121/2, rakou-
ská zlatá renta 99.25, uberska Jlata renta 95. 80,
otomanská banka 722.—, tabáková težie 484.—
turecké losy 180.—. Smýšlení uhájená,
#32
alto_textblock
#32
Fénix. . .
#33
alto_textblock
#33
191.25
168.—
106.50
150. 75
290. 60
#34
alto_textblock
#34
242 75
281.—
97.25
212.25
56 75
198. 60