#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
29. ledna 1913. Číslo 28.
#4
alto_textblock
#4
Ref. dr. Koerner navrhl, aby místo soud-
covské zkoušky byla učiněna jednotná justiční
zkouška podmínkou pro dosažení advokatury. Jed-
notná justiční zkouška má se konati asi v rámei
předpisů o soudcovské zkoušce, avšak při prová-
dění, zejména při složení zkušební komise, má býti
vzat zřetel na povolání, jež si kandidát zvolil, tím
způsobem, že při kandidátu advokatury mají se
zkoušky zúčastniti dva advokáti a při kandidátu
nolářství jeden notář.
Poněvadž zástupce vlády dává k dispo-
sici formuli pro osnovu zákona pro jednotnou ju-
stiční zkoušku, bylo usnesení o druhu zkoušky.
jež má býti žádána, odročeno na jednu z příštích
schůzí. Rovněž byla odročena olázka přestoupen
soudních radů k advokatuře až do podání stati
stických dat, slíbených vládou,
§ 1. byl až na ustanovení o zkoušce beze změ
ny schválen.
Na připomínku posl. dra. Ofnera bylo kon-
statováno, že nostrifikovaný cizozemský doktorá
práv rovná se tuzemskému.
Při rokování o § 2. stran důvodů, jež vylučuj
dosažení advokatury, rozpředla se zevrubná roz-
prava o ustanoveních vládní předlohy, týkajících s
vyloučení pro nehodnost důvěry a pro nespořádané
majetkové poměry.
Rel. dr. Koerner navrhl, aby § 2. lit. e) byí
formulován v ten smysl, že z advokatury je vylou-
čen, kdo spáchal čin, jenž jej činí nehodným dů-
věry. Proti vyloučení pro nespořádané majetkové
poměry, od nichž nelze očekávati spolehlivé vyři-
zování záležitostí, jsou ovšem jisté námitky, avšal
takové ustanovení slouží k ochraně obecenstva.
Posl. dr. Ofner dal by přednost tomu, aby
od posléze uvedeného důvodu pro vyloučení byl
upuštěno nebo aspoň aby byl obmezen.
Zástupce vlády, odb. přednosta dr. Sehauer.
připomněl, že zkouška důvěryhodnosti toho, jenž
se uchází o zápis do seznamu advokátů, odnovídá
již dnešní praxi, ač advokátní řád o tom neobsahuje
výslovného ustanovení. Stavovská zastupitelstva
advokátů kladla na pojetí takového ustaneveni
největší váhu. Zpravodajem navrhované formulaci
dlužno skutečně dáti přednost před vládní osno-
vou, poněvadž propůjčuje výraz tomu, že čin má
ještě dodatečný účinek, že tudíž na činy, jež jseu
pozdějším způsobem života uchazečova napraveny
nemusí býti vzat zřetel. Jest v zájmu zachováni
vážnosti stavu a v zájmu obecenstva důležito, aby
advokatury byly vzdáleny takové osoby, Hmž nelze
pro jejich neutěšené majetkové poměry přinášeti
vstříc úplnou důvěru.
Posl. dr. Liebormana považuje ustanovení
o vyšetření majetkových poměrů za zbytečné
povážlivé.
Posl. ryt. Mühlwerth přimlouval se z
návrhy vládní osnovy. Jde o ochranu obecenstva
a stavovský zájem, jenž by připuštěním osob, jež
neposkytují svými špatnými majetkovýml poměry
žádné záruky pro bezvadné úřadování, mohl býti
těžce poškozen.
Posl. šl. Baechle vyslovil se ve stejném
smyslu.
Posl, dr. Isopescul-Grecul, Witt
Lisiewicz opřeli se vyloučení z advokatury pro
nespořádané majetkové poměry, poněvadž zejména
koncipienti velmi často vstupují do stavu zadlu-
ženi, v krátké době však nabývají jmění a vážnosti
Nikoliv jmění le směrodatným pro spolehlivost
nýbrž charakter osoby.
Ve stejném smyslu vyslovill se posl. dr. Dně-
strjanský a Stelner.
Ref. dr. Koerner zastával se vyšetření dů-
věryhodnosti, poněvadž zde jde přímo o základní
ustanovení platného advokátního práva. Otázka
majetkových poměrů je pochybnou, avšsk ustano-
vení toto zdá se mi býti v zájmu obecenstva a sta-
vu doporučitelným.
Při hlasování byl 9 2. lit. e). dle něhož z adve-
kalury je vyloučen, kdo spáchal čin, jenž jej číní
důvěry nehodným, velikou většinou schválen. Na-
proti tomu škrtnuto ustanovení 3 2. lit. f). že vy-
loučen je, kdo je v tak nespořádaných majetkových
poměrech, že od něho nelze očekávatl spolehlivé
vyřizování záležitostí.
Ostatně byl paragral s nepatrnou stylistickou
změnou schválen.
K paragrafu 3., jenž upravuje trvání přípravné
praxe k dosažení advokatury, poznamenal rof. d
Koerner, že část konclplentů si naléhavě přejo,
by doba praxe snížena byla o dva nebo o jeden
Vládní zástupce odb. přednosta dr. Sch au er
prohlásil, že vláda není s to, souhlasiti se snížením
sedmileté praxe. Stav advokátů je v mnohých čá-
stech říše rozhodně přeplněn a to tak, že na př
nedávno koncipienti v Bukovině sami se vší roz-
hodností žádali, by nebyli přijímání po dobu 10 lek-
noví koncipientí. Jestli nyní se nic nepodniká, aby
zákonem omezen byl příliv k advokacii, nesmí
býti aspoň učiněno opatření, jímž by se na ráz po-
čet advokátů rozmnožil o několikrát více, nož člní
normální přírostek.
Posl. dr. Llebermanu navrhl, aby dob
konciplentská byla snížena na 5, resp. 6 let.
Posl. dr. Oíner prohlásil, že je přítelem do-
rostu advokátů, ale odpůrce snfžení praxe.
Hlasování o tomto paragrafu odloženo n
zejtřek.
#5
alto_textblock
#5
rok.
#6
alto_textblock
#6
Výbor pro projednání zákona o dobytčích ne-
mocech rokoval o minoritním návrhu posl. hr. La-
sockého, který usiluje, aby byla rozšířena po-
vinnost státu k náhradě při potlačování různých
dobytčích nemocí, zejména při vyskylnutí se slin-
tavky a kulhavky.
Ref. posl. Kotlář vylíčil všechny kroky
pokusy, jež byly již podužknuty za příznivým roz-
řešením této otázky a ministr orby Zenker po-
dal zevrubné prohlášení o stanovisku vlády k po-
změňovacím návrhům minoritního zpravodaje hr.
#7
alto_textblock
#7
jichž jména plní černou kroniku denních listů.
táže se, a otřese se odporem nad svou slabostí
která ji nutila, aby sí kladla takovou otázku.
A znenáhla, sama nedovede říci jak, ja-
koby její nitro jihlo, jakoby se stávalo lidětěj-
řím. Uvědomuje si, jak v prvním období své
lásky byla citově líná, lhostejná, sobecká.
Bylo pro ni příkazem ne milovat, nýbrž ne-
trpět. Vyhýbala ze obětem. Byla jako modla.
před níž jiní zapalovali žertvy: sama však ne-
sestoupila se svého oltáře, Časem setkává se
teď se svým milým. Bolí ji však ne již jeho
radost, nýbrž utrpení, které se mu chvílem
kmitne ve tváři. I na smrt někdy pomyslí: ale
ne proto, aby se jí mstils, nýbrž, aby jl, bu-
de-li nutno, využila pro blaho muže, kterého
nepřestala mít ráda. Její žárlivost zduchovně-
la: proměnila se jí v nabadatelku k lásce čistš
a ryzejší. Žárlivost ji vychovala ku plné kráse
hrdinského srdce,
Doufejme, že takto se jí podaří znovu na-
být, co ztratila. A nepodaří-li se, buďme jisti,
že její nitro je příliš zušlechtěno přebolenou
bolestí, než aby kdy kleslo zpět v dřívější stav.
Připomene nám tak příběh, který před
mnohými staletími udál se daleko odtud,v
Indii: Vysoký šlechtický hodnostář vzal si za
manželku krásnou dívku, s níž se měl velmi
rád. Několik dní po svatbě byl odveden ze
svého domu do vězení, postaven před soud
odsouzen k smrti. Když jej odváželi na popra-
viště, vstoupila mu do cesty choť-krasavice.
Ale nebyla už krasavicí. Neboť zohyzdilasi
zúmyslně svá líčka a to proto, aby šlechtic
neopouštěl svět se žárlivou myšlenkou, že tu
zaliechává krásnou vdovu.
Dokázala by to i žena, o níž jsem vy
O. T.
Právěl?
#8
alto_textblock
#8
Lasockého a poukázal na zamilavě stanovisko
finanční správy, a nímž se ztotožňuje.
Po dalších vývodech posl. Kotláře a Po
věo precisoval zpravodaj menšlny hr. L a sock
své sfanovisko.
#9
alto_textblock
#9
K nymburské řeči dra.
Kramáře.
Ve své nymburské řečí zmínil se dr
Kramář také o tom, jak se má o politických
věcech myslít, a vyslovil zásadu, že se pro
politickou logiku nesmějí vymýšleti jiné zá-
kony než pro obyčejný život. Není pochyby.
že právě tento apel k střízlivosti tak podráždi
orgán někdejší skupiny realistické, že dru.
Kramářovi věnoval za to celou serií článků.
opatřených souborným titulem: „Politická
pathologie“. Nynější majitelé „Času“ jsou totiž
neobyčejně nervosní, jakmile se jim připome-
nou zásady, které ten list hlásal, dokud byl
ještě týdenníkem. Od té doby uplynulo mnoho
času, a různé zásady, které se druhdy považo-
valy za neporušitelné, nemohou se dnešnímu
„Času“ naprosto hoditi do krámu. Jeho red-
akční parola zní: „všecko proti Mladočechům“
a má-li se jí vyhověti, stávají se ovšem zákony
obyčejného myšlení poněkud těsnýml.
Pod svůj titul umístil na př. „Čas“ násle-
dující větu: „Podívejme se na důsledky po-
litické filosofie Kramářovy. K velmocenským
potřebám říše, pro něž hlasovat je „prostou
naší povinností, patřil také zákon o vojen-
ských úkolech. Je-li tomu tak, bylo mnaši
největší povinností hlasovat pro onen zá-
kon v té podobě, v jaké jej vláda
předložila — čí ne?“ To je jistě podivu-
hodná ukázka, jak rozumějí v „Času“ pojmu
důsledek. Dávají si sice sami na kone
otázku „či ne?“, ale nestydí se přes to zcela
lživě odvozovat a tvrdít, že dr. Kramář byl
pro to, aby Čechové pro zákon o válečných
výkonech hlasovali i v té nepřijatelné podobě,
jak ho vláda podala, přidávajíce hned k tomu
novou lež, že teprve jiní mladočeští poslanci
ho přiměli k jinému postupu, jenž vedl ke
změnám zákona. Takových prostředků užívat
byl by se v někdejším realistickém „Čase
byl styděl užívat kde kdo, v nynějším, jenž má
se starým společné toliko jméno, se to ne-
stydí nikdo.
Ku přednostem politické kritiky ve sta-
rém „Čase“ náleželo mezi jiným také to, že
dovedl objektivně přihlížet k okolnostem
To se dnešnímu „Času“ zase nehodí. Aby do-
sáhl cílů, vytčených v nadpisu svého článku.
musí líčiti věci tak, jakoby v rakouské zahra-
niční politice byla na jedné straně dynastic
její zodpovědní zástupcl, na druhé však jenom
Čechové a ne celá sněmovna. On musí pečlivě
zastírati faktum, že velké strany poslanecké
sněmovny provádějí důsledně to, co hlásá dr.
Kramář, a že si každá z nich dobře rozmyslí.
aby v odporu k velmocenským potřebám říše
šla dále, néž půjdou i ty ostatní. Neméně mus
„Čas“ zamlčovati, že tyto strany si také ne-
přejí nic jiného, než aby všichni čeští poslanei
dělali proti těmto záležitostem, o kterých je
dobře známo, že je stát dostati musí, rozhod-
nou oposici, která nepřistupuje na žádné kom-
promisy, a vylučovali tak Čechy trvale z řady
národů, e nímiž se v Rakousku počítá. „Času
se také už dokonce nehodí mluviti o tom, že
ani Slovinci a Rusíní nemaji nic jiného na
práci, než aby se dostali z té negativní si-
tuace, po které „Čas“ tolik touží, a ponechal
celé její dobrodání jenom soclálním demokra-
tům a nám. K tomu, aby se dělala taková ne-
gativní politika, je třeba přehlížet všecky
věcné momenty. To je velký rozdíl, který děl
dnešní „Čas“ od někdejšího.
Stejně úmyslně přehlíží „Čas“, že pří všem,
co česká delegace udělá, nezáleží jenom n
tom, jak to vypadá před českým národem.
nýbrž také jak to vypadá před rozhodujícím
činiteli, a že každý politik, který chce oprav-
du prospěch svého národa, musí tohoto mo-
mentu dbáti. Jde-l o věci, které se státi mu-
sejí a které se také stanou, ať hlasuje česká
delegace jakkoliv, není to v zájmu národa
brániti se platonicky (obstrukci přece realisté
zavrhují — či ne?) proti věcem, o jichž ne-
zbytnosti konečně nutno připustiti snad také
nějaké měřítko ze ekutečnosti, a tím je v da-
ném případě do jisté míry souhlas ostatních
velkých pazlamentních stran. Ty přece „Čas
snad nechce vesměs prohlásiti za „dynastické
oportunisty“ a „politické jezovity“?
Konečně připomíná „čas“ dru. Kramářovi
že tehdy, když byl ještě realistou, byl ještě
velmi mladým mužem. Možná. Tak mladým ale
přec jenom nebyl, aby si od něho tehdejší
realité, tedy také prol. Masaryk, nebyli ne-
chali napsati celý polltický program,
od něhož se, mímochodem řečeno, do dneška
v ničem neuchýlil. Kdybychom ale chtěli po-
někud upadnouti do způsobů „Času“, mohli
bychom se otázat, co mužům, kteří ho dnes
vedou, prospělo naproti tomu jejich stáří. Že by
jim přineslo vyjasnění názorů, o tom vážně po-
chybujeme. Aspoň je v dobré paměti, že.
když v první lidové sněmovně nastala po-
svátná chvíla konstituclonalismu, totiž hlaso-
vání o rozpočtu, nedovedl prof. Masaryk.
jediný člověk, v němž český realismus dá se
sledovati nejenom jak mluví, nýbrž také jak
jedná, nic jiného, nežli nehlasovat ani pro ani
proti, zkrátka jít za dvéře. Takový je první
projev politické vůle, kterou v českém národě
representuje česká strana pokroková, a nám
už musí býti dovoleno, abychom jí posuzovali
podle skutků a ne podlo toho, co za těmi
dveřmi až do dneška mluví a křičí.
#10
alto_textblock
#10
Politický přehled.
Země české.
#11
alto_textblock
#11
Dr. Fran Perko.
#12
alto_textblock
#12
Pamětihodné zprávy přináší „Český Den
ník“ o lékařské činnosti zemského poslance
dra. Perka, pověstného germanisatora po-
šumavského a říšsko-německého agenta, před-
sedy západočeské župy německého Schulver-
einu, svým zaměstnáním lékaře uhelných dol
v Nýřanech a nemocenské pokladny ve Stodě.
Úřad tento, spojený s velkou zodpovědnosti
je-li svěřen muží evých povinností dbalému
dr. Perko zanedbává nadobro, jakž ani jinal
#13
alto_textblock
#13
býti nemůže, neboť v tomto měsící vykonal
již dr. Perko dvě několikadenní politické ce-
sty v německé říši a dnes dlí ve Falcku, kdež
agituje proti přijímání českých dělníků. Jeho
emisařská a vůbec politicky agitační činnosí
je příliš dobře známa a zpráva „Českého Den-
níku“, že se po návratu svém v Nýřanech
zdrží jen několik hodin a hned zase vydá se
na politické cesty do bližšího a vzdálenějšího
okolí, jistě srovnává se s pravdou.
Nastává-li náhlá potřeba lékařské po-
moci, což se vzhledem k rozsáhlosti jeho ob-
vodu stává velmi zhusta, nelze lékaře dra
Perka nikde sehnati. Dříve zjednával za sebe
zástupce, odjížděje za svým posláním, shánět
v Německu marky na západočeskou germaní-
saci, nyní již i toho stíží mívá, takže se stíž-
nosti na jeho zanedbávání lékařských povin-
ností množí a v nejbližší době svolána bude
schůze dělnictva o těchto poměrech a pro-
středcích k jich napravení. „Český Denník“
vypravuje do nebe volající případ, kdy neteč-
nost dra. Perka byla by stála českého děl-
níka na smrt nemocného život, nebýti lékaře
dra. Hlaváče, který se dal pohnouti prosbami
matky nemocného a po příslušném protokolu
na radníci nemocného dělníka v nejvyšší čns
navštívil, ač tato povinnost náležela dru. Per-
kovi, jenž návštěvu odepřel pod záminkou, že
nemocnému nic není. O celém průběhu tohoto
eklatantního případu trestuhodné nedbalost
lékaře dra. Perka sepsán byl na radnici ný-
řanské zevrubný protokol a zaslán na hejt-
manství do Stříbra. Ovšem jedná se v největ-
ším počtu případů o české dělníky a snac
právě tato okolnost mírní výčitky svědom
dra. Perka, má-li jaké, však každým úmrtín
českého člověka lepší se číselný poměr jazy-
kového pomezí ve prospěch německý.
„Český Denník“ sděluje, že budou uči-
něny kroky, aby kompetentní úřady zvěděly
o tomto řádění dra. Perka, 1 aby bylo zave-
deno náležité o tom šetření. Trpí-li se dru
Perkovi protičeské agitace v německé říši
a na českém západě, nebude se mu trpět
taková „lékařská praxe“, jakou provozuje n
českém dělnictvu nýřanském.
#14
alto_textblock
#14
Vystěhovalectví a přírůstek národností
v Čechách.
K velmi uspokojívému pro Němce resultátu
dospěl v poslední „Deutsche Arbelt“ statistik Vi-
lém Winkler v rozvaze o směně obyvatelstva obou
národností v Čechách, mnohem prý víc povzbu-
zující, než byl v téže revul přehled čísel, týkají-
cích se obcovacího jazyka pro Němce dosti ne-
příznivých. Posledním sčítáním lidu vyšlo podle
Winklera na jevo, že přebytek porodů v německé
části Čech za desetiletí 1900—1910 jest vyšší než
přebytek v českém území, ačkoli i tu ovšem vzrů-
stá. Za totéž desetiletí vystěhovalo se z Čech
171.513 duší, celkem 2.62 proc. (v letech 1881 už
1890 195.798, čili 3.43 proc., v letech 1890 až 1900
121.244, čili 1.99).
Za posledních 30 let jevil ze obraz vy-
stěhovalectví v Čechách tak, že v prvém
desetiletí ztráta vystěhovalectvím stihla české
kraje, kdežto v německých stav zůstal ne-
dotčen, v druhém desetiletí za hospodářské-
ho zlepšení poměru nejen že se zmenšila česká
ztráta vystěhovalectvím, ale Češí stěhují se do ně-
meckých průmyslově vzkvétajících krajů, takže
německé území stává se vystěhovalecky aktivním.
Tento zjev, dí Winkler, přináší německému územi
nepopíratelné výhody, avšak zvětšuje také české
menšiny. Třetí desetiletí přináší pak nový pře-
kvapující zjev. Ztráta vystěhovalecká v českém
území se velice zmenšila, za to však německé ú-
zemí stalo se silně pasivní následkem stěhování.
Velmi vážný zjev také se stanoviska nacionálního
— dí autor — ačkoli výše ztráty stěhováním ne-
vyrovná se ztrátě z téže příčiny českému území
vzniklé. Pošumaví. Rudohoří, Krušnohorsko trpí
vystěhovalectvím nejvíc, rovněž i severozápad. Vl-
nu nese v některých okresích pokles přes příliš
náhlého rozkvětu průmyslového, v jiných agrárních
končinách týže rány, kterými krvácí i český ob-
vod. v horských krajinách pak zničený domácký
průmysl. Okolnosti tyto mají v zápětí vážné vý-
strahy k zástupcům lidu, dí autor, oběma stra-
nám jest moderní zákonodárná prá-
ce nejnaléhavější nutností. Na to ná-
sleduje apostrofa k německým podnikatelům, kteř
prý pro nepatrné a domnělé výhody zaměstnávaj
„clzorodé dělníky“, takže jich vlastní soukmenove
musejí namnoze obraceti ze do ciziny. Proto jsou
prý zodpovědní za ně, Jestliže se v cizině odnárod-
ní. Také každý německý soukmenovee
je spoluvinen, Jestliže svými penčz
živí podniky národně cizí, ať účasten-
stvím německého kapitálu, ať odbě.
rem jich výroby anebo tím, že nevší-
má si snah národních organisací, je
obraly si za účel posilování oněch ho-
spodářsky slabých existencí, aby jim
umožnily vytrvání na domácí hroudě.
Jaký význam má tento apel navzájem pro če-
skou stranu, netřeba zvláště dovozovati, třebaže
autor, vyšší úřadník české zemské statistické kan-
celáře. Čechy co do pěče o menšiny staví Němcům
za vzor. Výsledek pak, k němuž dospívá, vyznělv
ten smysl, že hojné stíny, kteréž na německý obraz
padají, nemohou jeho světla zatemniti. Rozvoj ně-
meckého obyvatelstva jest prý naprosto zdravý a
převyšuje český rozvoj. Ačkoli Němci utrpěli
ztráty vystéhováním, přece je v tom útěcha,
že nejsou tak značné jako u protivníka. Obě
tyto okolnosti; větší přírost porodů a menší ztráta
vystěhováním, zvrátily obavy, vzniklé Němcům z
nepříznivých čísel o jazyku obcovacím.
Celá stať německého statistika dýše bezměr-
ným záštím protičeským a závěry jeho pohybují se
směrem německé školy statistické v Čechách, jimi
základy dali Rauchberg a Wieser, co se nepoda-
řilo opraviti na sčítacím papíře v číslech, opraviti
mermomocí ve skutečnosti, německá věda končí
tu výzvou k ničení českých menšin boy-
kotem a hospodářským nátlake m.
To jest stanovisko podlé, jako všechny
zbraně, jichž se Němcl v Čechách v národnostnín
boji chopili.
#15
alto_textblock
#15
Rakousko-Uhersko.
Svaz liberálních Jihoslovanů.
Na vyzvání „Sloven. Naroda“, aby se ne-
klerikální Slovinci, Chorvaté a Srbové v Ra-
kousku spojili v jeden společný svaz, který
by byl protivahou chorvatsko-slovinskému
klerikálnímu svazu, ozval se první dr. Vladim
Ravníhar, který jako říšský poslanec lu-
blaňský je ve Vídni členem Českého klubu.
Dr. Ravnihar vítá návrh „Slov. Nar.“ a uka-
zuje, že následky své roztříštěnosti liberáln
Jihoslované cití nejvíce na říšské radě a v de-
legacích. Jihoslovanská politika musí se do-
pracovati jednotného směru a má míti na
mysli společný cíl. K tomu velice by přispěl
navržený svaz a proto dr. Ravnihar slibuje
že bude pracovati k jeho uskutečnění.
#16
alto_textblock
#16
Ryt. Vasílko patriot
Dne 25. ledna byla v Černovcích schůze
důvěrníků bukovinské ukrajinské strany
Účastnili se jí všichni říšští a zemští ukrajinšt
#17
alto_textblock
#17
poslanci a ryt. Vasilko podával zprávu o si-
tuaci. Mluvilo se především o sanaci ukrajin-
ských rajfeisenek, které ukrajinští předáci
přivedlí na pokraj záhuby. Shromáždění vyslo-
vilo ryt. Vasilkovi díky za to, že se nyní hor-
livě stará o sanaci rajfeisenek. Pak se mluvilo
o hrozivé situaci zahraničné a shromáždění
se vyslovilo solidárním a resolucí haličských
Ukrajinců pro případ války s Ruskem. V tom
případě bude heslem všech Ukrajinců: Za Ra-
kousko, za habsburskou dynastii proti carismu
a panrusismu! Konečně stala se též zmínk
o maloruské universitě ve Lvově a vysloven
souhlas s jednáním dra. Konst. Levického
této otázce.
#18
alto_textblock
#18
První městské poměrné volby v Rakousku.
Ve Vídeňském Novém městě začaly dne
27. t. m. obecní volby dle nového dolnorakou-
ského zákona, jenž ve městech nařizuje po-
měrné zastoupení ve výboru. Jsou to první
volby, které se konají dle tohoto nového zá-
kona, jenž mimo jiné zapovídá také osobní
agitaci před volební místností, vyžaduje, aby
se volební lístky odevzdávaly komisi v uza-
vřené, úřadní obálce a pro vložení listiny do
obálky zřizuje ve volební místnosti zvláštní
kabiny, kterými volič musí projíti. Dne 27.
t. m. volil čtvrtý sbor (všeobecný) deset členů
výboru a pět náhradníků. Byly odevzdány
4304 hlasy pro tři strany, soc. demokratickou.
německo-nacionální a křesťansko-sociální. Vo-
lební listky směly obsahovati pouze kandidáty
některé z těchto tří stran. Listina sociálně-
demokratická obdržela 2180 hlasů, německo-
nacionální 1228, křesťansko-sociální 896. Aby
se zjistilo, kolik výborů náleží každé z těchto
tří stran, rozdělen počet odevzdaných lístků
4304 číslem 11 (o jednu větší než počet vý-
borů, kteří mají býti zvoleni) a obdrželo se
volební číslo 392. Dělí-li se tímto číslem počet
hlasů, jenž připadl jednotlivým stranám, najde
se, kolik členů výboru náleží každé straně.
Tak obdrželi sociální demokraté pět výborů,
nacionálové tři a křesťanští sociálové dva
Za zvolené prohlášeni z každé kandidátní li-
stiny oni kandidáti, kteří obdrželi poměrně
nejvíce hlasů. Podobně zvoleni náhradní-
ol. Dle počtu odevzdaných hlasů náleželi so-
clálním demokratům tři, nacionálům dva
křesťanským sociálům jeden, celkem šest. Po-
něvadž jich smí býti jen pět, ztratíla dle zá-
kona strana, která obdržela nejméně hlasů.
svého náhradníka, v tomto případě tedy kře-
sťanští sociálové.
#19
alto_textblock
#19
Ružomberské volby.
Poměry v Ružomberku na Slovensku
po známém přechodu Hlínkově ke straně
bískupa Párvyho a uherských klerikálů jsou
tak rozhárány, že je v městě slovenský boj
do značné míry paralysován tímto vnitřním
sporem. Situace ještě více se zapletla tím.
že maďarská sírana v městě, aby se zbavila
demagogie Hlinkovy, rozhodla se volit i ně-
které kandidáty ze slovenského národního
tábora, odpůrce Hlinkovy politiky. Výsledek
městských voleb 25. ledna byl ten, že sku-
pina protihlínkovská zvítězila a do měst-
ského zastupitelstva bylo zvoleno ze 40 řád-
ných a 14 náhradních členů městského vý-
boru ze Slováků 30 řádných a 11 náhrad-
nich členů, mezi nimi zvláště MUDr. V. Šro-
bár, místní ev. farář. JUDr. M. M. Bella.
továrník J. Janček ml.
#20
alto_textblock
#20
Uherská spravedlnost.
#21
alto_textblock
#21
Článek plný trpkých stesků o uherské spra-
vedinosti otiskuje „Sloven. Týžden.“ Ukázav na
heslo „Justitia regnorum fundamentum“, skvíc
se na bráně vídeňského císařského hradu
prokazuje markantními příklady, jak se toho
hesla dbá v Uhrách. V říši rakousko-uherské
jsou úplně spokojeny jen dva národy, vlastně
jen jejich vedoucí kruhy, Maďaři a Němci
Dva jiné národy dostaly r. 1867, když se dě-
lalo vyrovnání, aspoň svůj díl, v Rakousku
Poláci, v Uhersku Chorvaté. Jen že chorvat-
ský díl zůstal jen na papíře, poněvadž maďar-
ské šovénské vlády neměly v úctě ani zákona
o chorvatsko-uherském vyrovnání. My ostatní
národové jsme jako od macechy. Naše národ-
nostní práva jsou na papíře, naše občanská
práva jsou v hrsti slúžného. Větší polovina
říše je utlačována. My (Slováci) v Uhrách ne-
máme svých škol, naší mateřské řeči smí se
rouhati každý poběhlík šovén. Nás znají jen
tehda, když je třeba platit daně a dodávat
rekruty. My sí nemůžeme dle své vůle volit
zástupce na zemský sněm, do stoličného vý-
boru, mnohde ani do obce. Ani rychtáře
voliti nesmíme, neboť rychtářem může být
jen ten, koho doporučí slúžný. Co máme
z této říše? Máme čest přispívati svým mo-
zolným grošem na školy, ve kterých nám Ma-
ďaři berou naši mateřskou řeč. Máme čest
dávati peníze na úřady, ve kterých nás a naši
lidskou důstojnost obracejí v posměch. Máme
čest krmiti svými penězi úřadníky a žandar-
my, kteří nás pokutami a pažbami učí patrio-
tismu, když vyžadujeme to, co nám na papíře
dal zemský zákon a co svým slovem potvrdí
král. Tak vyhlíží u nás spravedlnost] Byla
jedna země v našem sousedství, kde panovala
stejná spravedlnost, jako u nás. Tam neda-
leko, kde Bulhaří, Srbové a Řekové rozbil
Turkům hrnce. I tam byla pevná, jednotná
říše, ale utlačené národy ji roznesly na ca-
party. Když jim turecká říše místo spravedl-
nosti dávala utlačování a ponížení, národy
rozbily obruče říše a daly se sousedními ná-
rody osvobodit. Jeden kus z těla někdy ture-
ckého bere Bulhar, jiný Srb, Černohorec, jiný
Řek. Příklad Turecka měli by si vštípití v pa-
měť nejbližší jeho sousedě.
#22
alto_textblock
#22
Za hranicemi.
#23
alto_textblock
#23
Městská samospráva v král. Polském
Dne 23. ledna bylo prvé sezení zvláštn
komise hosudarstvenného sovětu, která po
druhé přetřásá návrh zákona o zavedení měst-
ské samosprávy v Polsku. Přítomni byli před-
stavitelé ministerstev vnitra, financí, práv
Předsedal P. P. Kobylínský.
Většina komise vyslovila se proti tomu.
aby v záhlaví zákona bylo položeno, že se
týká král. Polského, neboť to prý by podně-
covalo separatism Poláků. Usneseno pak, aby
záhlaví bylo změněno v ten smysl, že se n
gubernie král. Polského rozšiřuje městské zří
#24
alto_textblock
#24
zení z r. 1892 s těmi jen změnami, které jsou
vyvolány místnými podmínkami.
Volební cens bude značně zvýšen, bezpo-
chyby tak, jak navrhoval N. A. Zinovjev.
Kromě toho se myslí, že nájemníci bytů budou
připuštěni k účastenství v městské samosprá-
vě jen v největších centrech, jako Varšava,
Loď a j. Hlasováno o těchto otázkách ještě
nebylo.
Dlouho rokováno o jazyku. P. P. Ko-
bylinský, A. S. Stišinský a P. I. Gurko na-
vrhli, aby úřadním jazykem polské samo-
správy v jednání písemném i ústním byla r u-
ština. Pravice tento návrh podporovala.
Proti mluvili A. I. Šebeko a jiní členové ko-
mise. Většinou hlasů ustanoveno, že rusky se
má vésti jen písemné jednání; ústní pak
jednání může se díti také polsky (t. j. bude
se díti) a v městech, kde mají většinu Litvíni).
také litevsky. K ochraně zájmů ruského
obyvatelstva usneseno, aby předseda byl po-
vinen to, co předneseno bylo polsky, přeložiti
do jazyka ruského.
Zajisté, velmi těžkopádný aparátí
#25
alto_textblock
#25
Mongolské poselstvo v Petrohradě.
Mongolské poselstvo navštívilo v Petro-
hradě také náčelníka hlavního štábu gen. žl-
linského. Rozmluva jejich týkala se hlavně bu-
doucí organisace mongolského národního voj-
ska a toho, aby za tím účelem Rusko poslalo
do Urgy své důstojníky instruktory. Vůdce
poselstva se s pochvalou vyslovil o ruských
instruktorech, kteří už mnoho mongolského
vojska vycvičili. Jsou to jesaul Vasiljev, jenž
organisuje Mongolům kozáckou jízdu, a kap.
Malinovský, jenž učí dělostřelbě. Mongolsko
potřebuje, aby mu hned posláno bylo aspoň
deset důstojníků a přiměřený počet poddů-
stojníků. Do doby, kdy Čína bude moci počítí
proti Mongolii válečné tažení, jest ještě 4—5
měsíců času. Teprve potom stráně mongolské
obrostou travou a půda bude schůdná. Zbýva-
jícího času třeba užíti ku přípravám.
Chystané vojenské reformy ve Francii.
Nový ministr vojenství Etienne sdělil pařížské-
mu tisku, které reformy hodlá jako nejdůležitější
nejdříve provésti.
Po Millerandovi přejímá předlohy, týkající s
kadrů jízdy a četnického sboru, jakož i reformy vo-
jenských soudů, jež byly již přiděleny parlament-
nímu výboru. Zvláštní pozornost chce věnovat
osadní armádě, která byla posud pastorkem vo-
jenské správy, aby její důstojníci měli příznivějš
podmínky postupu. K povzbuzení důstojníků všech
druhů zbraní chce, aby v každém období postupu
bylo zajištěno jisté procento povýšení, čímž se má
vyrovnati rozdíl mezi důstojníky generálního štábu,
kteří měli velké výhody, a ostatními jejich soudru-
hy. Dávnému sporu mezi vojenskými techniky fran-
couzskými o zavedení lehkých houfnic hodlá mí-
nístr, jenž fato děla pokládá za nezbytná, učinitl
konec. V ministerstvu vojenství se již pracuje na
předloze, která vyrovná výhodu, již mají německé
armádní sbory ve svých houfnicových oddílech.
#26
alto_textblock
#26
Zklamané naděje anglických
sufražetek.
#27
alto_textblock
#27
Rozhodnutím speakera poslanecké sněmovny
že by nebylo možno dále projednávati vládní
předlohu o volební reformě, kdyby do ní byl
pojat některý z návrhů, dávajících hlasovací
právo ženám, poněvadž by tím byla předloha
podstatně změněna, takže má býti odvolána
a podána v nové formě, byly opět zmařeny
naděje anglických sufražetek, neboť vládě ne-
zbývalo, než odvolati předlohu. V příštím za-
sedání se vláda dle prohlášení Asquithova
sice zachová opět nestranně vůčí návrhům,
které stoupenci ženského hlasovacího práva
učiní, a bude-li některý návrh na poskytnutí
hlasovacího práva ženám sněmovnou poslanců
schválen, podá asi vláda příslušnou předlohu,
leč v příštím zasedání nebude míti předloha
výhodu zákona, zvaného parliament act, jenž
stanoví, že předloha stává se zákonem i bez
schválení sněmovny lordů, byla-li ve dvou
letech třikráte přijata sněmovnou poslanců.
Je jisto, že předloha, dávající hlasovací právo
ženám, bude sněmovnou lordů zamítnuta,a
za trvání nynějšího parlamentu nemůže již
býti sněmovnou poslaneckou třikráte přijata.
Co bude po nových všeobecných volbách, je
ještě otázkou.
Proto je pochopitelno rozčilení, s jakým
sufražetky očekávaly výsledek pondělní schů-
ze sněmovny, v níž se mělo rozhodnoutio
osudu volebního práva žen. Ježto se policie
obávala výtržností sufražetek, byla učiněna
neobyčejná opatření. Dva tisíce pěších a sto
jízdních policistů střežilo parlament, Downing
street, policejní úřad Scottland Yard a jiné
vládní budovy, další četné policejní mužstvo
pak mělo pohotovost. Parlamentní budova
byla uvnítř důkladně prohledána, není-li ně-
kde ukryta nějaká sufražetka, každému mi-
nistru přiděleno k ochraně několik tajných
policistů a také paláce ministrů obsazeny po-
licií, takže bylo všem výtržnostem zabráněno.
Četné krámy ve Westendu byly ze strachu
před sufražetkami zabarikádovány.
Sufražetky jsou opětným zklamáním na-
nejvýš pobouřeny a konaly již v pondělí ve-
čer konferenci o dalším postupu a vůdkyně
jejich pí. Pankhurstová prohlásila, že se bude
pokračovati v násilné akci, kterou se musí
hlasovací právo žen vynutiti. Jiná čelná sufra-
žetka miss Annie Kellie se vyslovila, že obe-
censtvu bude učiněn život nesnesitelným.
Londýn musí se tedy připraviti na nové aten-
táty sufražetek.
#28
alto_textblock
#28
Francouzský kapitál a finanční
krise rakousko-uherská.
Jean Pelissier, válečný dopisovatel „L.a
Depěche a generální tajemník „Unle národ-
nosti“, uveřejnil v těchto dnech zajímavý dopis
z Vídně.
„Dvě věci,“ píže mimo jiné, „označil m
během rozmluvy ředitel jedné z největších bank
rakouských, mohou nás vyvésti z dnešní krise:
1. Neodkladná demobilisace voje
ska rakousko-uherského, jehož vy-
držování vyžaduje několik milionů
denně, což stupňuje nepříznlvou si-
tuaci.
2. Účast kapitálů cizích, hlsvaě
francouzského, pro zvelebení naleho
obchodu a průmyslu.
Na počátku války balkánské bylo několik set
milonů kapitálu francouzského umístěno v ban-
kách rakouských, sle pomalu nátlakem ckkktolnost