ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 92eaa5c0-8f2b-11dd-8fad-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
29. ledna 1913. Číslo 28.
#4 alto_textblock #4
Ref. dr. Koerner navrhl, aby místo soud- covské zkoušky byla učiněna jednotná justiční zkouška podmínkou pro dosažení advokatury. Jed- notná justiční zkouška má se konati asi v rámei předpisů o soudcovské zkoušce, avšak při prová- dění, zejména při složení zkušební komise, má býti vzat zřetel na povolání, jež si kandidát zvolil, tím způsobem, že při kandidátu advokatury mají se zkoušky zúčastniti dva advokáti a při kandidátu nolářství jeden notář. Poněvadž zástupce vlády dává k dispo- sici formuli pro osnovu zákona pro jednotnou ju- stiční zkoušku, bylo usnesení o druhu zkoušky. jež má býti žádána, odročeno na jednu z příštích schůzí. Rovněž byla odročena olázka přestoupen soudních radů k advokatuře až do podání stati stických dat, slíbených vládou, § 1. byl až na ustanovení o zkoušce beze změ ny schválen. Na připomínku posl. dra. Ofnera bylo kon- statováno, že nostrifikovaný cizozemský doktorá práv rovná se tuzemskému. Při rokování o § 2. stran důvodů, jež vylučuj dosažení advokatury, rozpředla se zevrubná roz- prava o ustanoveních vládní předlohy, týkajících s vyloučení pro nehodnost důvěry a pro nespořádané majetkové poměry. Rel. dr. Koerner navrhl, aby § 2. lit. e) byí formulován v ten smysl, že z advokatury je vylou- čen, kdo spáchal čin, jenž jej činí nehodným dů- věry. Proti vyloučení pro nespořádané majetkové poměry, od nichž nelze očekávati spolehlivé vyři- zování záležitostí, jsou ovšem jisté námitky, avšal takové ustanovení slouží k ochraně obecenstva. Posl. dr. Ofner dal by přednost tomu, aby od posléze uvedeného důvodu pro vyloučení byl upuštěno nebo aspoň aby byl obmezen. Zástupce vlády, odb. přednosta dr. Sehauer. připomněl, že zkouška důvěryhodnosti toho, jenž se uchází o zápis do seznamu advokátů, odnovídá již dnešní praxi, ač advokátní řád o tom neobsahuje výslovného ustanovení. Stavovská zastupitelstva advokátů kladla na pojetí takového ustaneveni největší váhu. Zpravodajem navrhované formulaci dlužno skutečně dáti přednost před vládní osno- vou, poněvadž propůjčuje výraz tomu, že čin má ještě dodatečný účinek, že tudíž na činy, jež jseu pozdějším způsobem života uchazečova napraveny nemusí býti vzat zřetel. Jest v zájmu zachováni vážnosti stavu a v zájmu obecenstva důležito, aby advokatury byly vzdáleny takové osoby, Hmž nelze pro jejich neutěšené majetkové poměry přinášeti vstříc úplnou důvěru. Posl. dr. Liebormana považuje ustanovení o vyšetření majetkových poměrů za zbytečné povážlivé. Posl. ryt. Mühlwerth přimlouval se z návrhy vládní osnovy. Jde o ochranu obecenstva a stavovský zájem, jenž by připuštěním osob, jež neposkytují svými špatnými majetkovýml poměry žádné záruky pro bezvadné úřadování, mohl býti těžce poškozen. Posl. šl. Baechle vyslovil se ve stejném smyslu. Posl, dr. Isopescul-Grecul, Witt Lisiewicz opřeli se vyloučení z advokatury pro nespořádané majetkové poměry, poněvadž zejména koncipienti velmi často vstupují do stavu zadlu- ženi, v krátké době však nabývají jmění a vážnosti Nikoliv jmění le směrodatným pro spolehlivost nýbrž charakter osoby. Ve stejném smyslu vyslovill se posl. dr. Dně- strjanský a Stelner. Ref. dr. Koerner zastával se vyšetření dů- věryhodnosti, poněvadž zde jde přímo o základní ustanovení platného advokátního práva. Otázka majetkových poměrů je pochybnou, avšsk ustano- vení toto zdá se mi býti v zájmu obecenstva a sta- vu doporučitelným. Při hlasování byl 9 2. lit. e). dle něhož z adve- kalury je vyloučen, kdo spáchal čin, jenž jej číní důvěry nehodným, velikou většinou schválen. Na- proti tomu škrtnuto ustanovení 3 2. lit. f). že vy- loučen je, kdo je v tak nespořádaných majetkových poměrech, že od něho nelze očekávatl spolehlivé vyřizování záležitostí. Ostatně byl paragral s nepatrnou stylistickou změnou schválen. K paragrafu 3., jenž upravuje trvání přípravné praxe k dosažení advokatury, poznamenal rof. d Koerner, že část konclplentů si naléhavě přejo, by doba praxe snížena byla o dva nebo o jeden Vládní zástupce odb. přednosta dr. Sch au er prohlásil, že vláda není s to, souhlasiti se snížením sedmileté praxe. Stav advokátů je v mnohých čá- stech říše rozhodně přeplněn a to tak, že na př nedávno koncipienti v Bukovině sami se vší roz- hodností žádali, by nebyli přijímání po dobu 10 lek- noví koncipientí. Jestli nyní se nic nepodniká, aby zákonem omezen byl příliv k advokacii, nesmí býti aspoň učiněno opatření, jímž by se na ráz po- čet advokátů rozmnožil o několikrát více, nož člní normální přírostek. Posl. dr. Llebermanu navrhl, aby dob konciplentská byla snížena na 5, resp. 6 let. Posl. dr. Oíner prohlásil, že je přítelem do- rostu advokátů, ale odpůrce snfžení praxe. Hlasování o tomto paragrafu odloženo n zejtřek.
#5 alto_textblock #5
rok.
#6 alto_textblock #6
Výbor pro projednání zákona o dobytčích ne- mocech rokoval o minoritním návrhu posl. hr. La- sockého, který usiluje, aby byla rozšířena po- vinnost státu k náhradě při potlačování různých dobytčích nemocí, zejména při vyskylnutí se slin- tavky a kulhavky. Ref. posl. Kotlář vylíčil všechny kroky pokusy, jež byly již podužknuty za příznivým roz- řešením této otázky a ministr orby Zenker po- dal zevrubné prohlášení o stanovisku vlády k po- změňovacím návrhům minoritního zpravodaje hr.
#7 alto_textblock #7
jichž jména plní černou kroniku denních listů. táže se, a otřese se odporem nad svou slabostí která ji nutila, aby sí kladla takovou otázku. A znenáhla, sama nedovede říci jak, ja- koby její nitro jihlo, jakoby se stávalo lidětěj- řím. Uvědomuje si, jak v prvním období své lásky byla citově líná, lhostejná, sobecká. Bylo pro ni příkazem ne milovat, nýbrž ne- trpět. Vyhýbala ze obětem. Byla jako modla. před níž jiní zapalovali žertvy: sama však ne- sestoupila se svého oltáře, Časem setkává se teď se svým milým. Bolí ji však ne již jeho radost, nýbrž utrpení, které se mu chvílem kmitne ve tváři. I na smrt někdy pomyslí: ale ne proto, aby se jí mstils, nýbrž, aby jl, bu- de-li nutno, využila pro blaho muže, kterého nepřestala mít ráda. Její žárlivost zduchovně- la: proměnila se jí v nabadatelku k lásce čistš a ryzejší. Žárlivost ji vychovala ku plné kráse hrdinského srdce, Doufejme, že takto se jí podaří znovu na- být, co ztratila. A nepodaří-li se, buďme jisti, že její nitro je příliš zušlechtěno přebolenou bolestí, než aby kdy kleslo zpět v dřívější stav. Připomene nám tak příběh, který před mnohými staletími udál se daleko odtud,v Indii: Vysoký šlechtický hodnostář vzal si za manželku krásnou dívku, s níž se měl velmi rád. Několik dní po svatbě byl odveden ze svého domu do vězení, postaven před soud odsouzen k smrti. Když jej odváželi na popra- viště, vstoupila mu do cesty choť-krasavice. Ale nebyla už krasavicí. Neboť zohyzdilasi zúmyslně svá líčka a to proto, aby šlechtic neopouštěl svět se žárlivou myšlenkou, že tu zaliechává krásnou vdovu. Dokázala by to i žena, o níž jsem vy O. T. Právěl?
#8 alto_textblock #8
Lasockého a poukázal na zamilavě stanovisko finanční správy, a nímž se ztotožňuje. Po dalších vývodech posl. Kotláře a Po věo precisoval zpravodaj menšlny hr. L a sock své sfanovisko.
#9 alto_textblock #9
K nymburské řeči dra. Kramáře. Ve své nymburské řečí zmínil se dr Kramář také o tom, jak se má o politických věcech myslít, a vyslovil zásadu, že se pro politickou logiku nesmějí vymýšleti jiné zá- kony než pro obyčejný život. Není pochyby. že právě tento apel k střízlivosti tak podráždi orgán někdejší skupiny realistické, že dru. Kramářovi věnoval za to celou serií článků. opatřených souborným titulem: „Politická pathologie“. Nynější majitelé „Času“ jsou totiž neobyčejně nervosní, jakmile se jim připome- nou zásady, které ten list hlásal, dokud byl ještě týdenníkem. Od té doby uplynulo mnoho času, a různé zásady, které se druhdy považo- valy za neporušitelné, nemohou se dnešnímu „Času“ naprosto hoditi do krámu. Jeho red- akční parola zní: „všecko proti Mladočechům“ a má-li se jí vyhověti, stávají se ovšem zákony obyčejného myšlení poněkud těsnýml. Pod svůj titul umístil na př. „Čas“ násle- dující větu: „Podívejme se na důsledky po- litické filosofie Kramářovy. K velmocenským potřebám říše, pro něž hlasovat je „prostou naší povinností, patřil také zákon o vojen- ských úkolech. Je-li tomu tak, bylo mnaši největší povinností hlasovat pro onen zá- kon v té podobě, v jaké jej vláda předložila — čí ne?“ To je jistě podivu- hodná ukázka, jak rozumějí v „Času“ pojmu důsledek. Dávají si sice sami na kone otázku „či ne?“, ale nestydí se přes to zcela lživě odvozovat a tvrdít, že dr. Kramář byl pro to, aby Čechové pro zákon o válečných výkonech hlasovali i v té nepřijatelné podobě, jak ho vláda podala, přidávajíce hned k tomu novou lež, že teprve jiní mladočeští poslanci ho přiměli k jinému postupu, jenž vedl ke změnám zákona. Takových prostředků užívat byl by se v někdejším realistickém „Čase byl styděl užívat kde kdo, v nynějším, jenž má se starým společné toliko jméno, se to ne- stydí nikdo. Ku přednostem politické kritiky ve sta- rém „Čase“ náleželo mezi jiným také to, že dovedl objektivně přihlížet k okolnostem To se dnešnímu „Času“ zase nehodí. Aby do- sáhl cílů, vytčených v nadpisu svého článku. musí líčiti věci tak, jakoby v rakouské zahra- niční politice byla na jedné straně dynastic její zodpovědní zástupcl, na druhé však jenom Čechové a ne celá sněmovna. On musí pečlivě zastírati faktum, že velké strany poslanecké sněmovny provádějí důsledně to, co hlásá dr. Kramář, a že si každá z nich dobře rozmyslí. aby v odporu k velmocenským potřebám říše šla dále, néž půjdou i ty ostatní. Neméně mus „Čas“ zamlčovati, že tyto strany si také ne- přejí nic jiného, než aby všichni čeští poslanei dělali proti těmto záležitostem, o kterých je dobře známo, že je stát dostati musí, rozhod- nou oposici, která nepřistupuje na žádné kom- promisy, a vylučovali tak Čechy trvale z řady národů, e nímiž se v Rakousku počítá. „Času se také už dokonce nehodí mluviti o tom, že ani Slovinci a Rusíní nemaji nic jiného na práci, než aby se dostali z té negativní si- tuace, po které „Čas“ tolik touží, a ponechal celé její dobrodání jenom soclálním demokra- tům a nám. K tomu, aby se dělala taková ne- gativní politika, je třeba přehlížet všecky věcné momenty. To je velký rozdíl, který děl dnešní „Čas“ od někdejšího. Stejně úmyslně přehlíží „Čas“, že pří všem, co česká delegace udělá, nezáleží jenom n tom, jak to vypadá před českým národem. nýbrž také jak to vypadá před rozhodujícím činiteli, a že každý politik, který chce oprav- du prospěch svého národa, musí tohoto mo- mentu dbáti. Jde-l o věci, které se státi mu- sejí a které se také stanou, ať hlasuje česká delegace jakkoliv, není to v zájmu národa brániti se platonicky (obstrukci přece realisté zavrhují — či ne?) proti věcem, o jichž ne- zbytnosti konečně nutno připustiti snad také nějaké měřítko ze ekutečnosti, a tím je v da- ném případě do jisté míry souhlas ostatních velkých pazlamentních stran. Ty přece „Čas snad nechce vesměs prohlásiti za „dynastické oportunisty“ a „politické jezovity“? Konečně připomíná „čas“ dru. Kramářovi že tehdy, když byl ještě realistou, byl ještě velmi mladým mužem. Možná. Tak mladým ale přec jenom nebyl, aby si od něho tehdejší realité, tedy také prol. Masaryk, nebyli ne- chali napsati celý polltický program, od něhož se, mímochodem řečeno, do dneška v ničem neuchýlil. Kdybychom ale chtěli po- někud upadnouti do způsobů „Času“, mohli bychom se otázat, co mužům, kteří ho dnes vedou, prospělo naproti tomu jejich stáří. Že by jim přineslo vyjasnění názorů, o tom vážně po- chybujeme. Aspoň je v dobré paměti, že. když v první lidové sněmovně nastala po- svátná chvíla konstituclonalismu, totiž hlaso- vání o rozpočtu, nedovedl prof. Masaryk. jediný člověk, v němž český realismus dá se sledovati nejenom jak mluví, nýbrž také jak jedná, nic jiného, nežli nehlasovat ani pro ani proti, zkrátka jít za dvéře. Takový je první projev politické vůle, kterou v českém národě representuje česká strana pokroková, a nám už musí býti dovoleno, abychom jí posuzovali podle skutků a ne podlo toho, co za těmi dveřmi až do dneška mluví a křičí.
#10 alto_textblock #10
Politický přehled. Země české.
#11 alto_textblock #11
Dr. Fran Perko.
#12 alto_textblock #12
Pamětihodné zprávy přináší „Český Den ník“ o lékařské činnosti zemského poslance dra. Perka, pověstného germanisatora po- šumavského a říšsko-německého agenta, před- sedy západočeské župy německého Schulver- einu, svým zaměstnáním lékaře uhelných dol v Nýřanech a nemocenské pokladny ve Stodě. Úřad tento, spojený s velkou zodpovědnosti je-li svěřen muží evých povinností dbalému dr. Perko zanedbává nadobro, jakž ani jinal
#13 alto_textblock #13
býti nemůže, neboť v tomto měsící vykonal již dr. Perko dvě několikadenní politické ce- sty v německé říši a dnes dlí ve Falcku, kdež agituje proti přijímání českých dělníků. Jeho emisařská a vůbec politicky agitační činnosí je příliš dobře známa a zpráva „Českého Den- níku“, že se po návratu svém v Nýřanech zdrží jen několik hodin a hned zase vydá se na politické cesty do bližšího a vzdálenějšího okolí, jistě srovnává se s pravdou. Nastává-li náhlá potřeba lékařské po- moci, což se vzhledem k rozsáhlosti jeho ob- vodu stává velmi zhusta, nelze lékaře dra Perka nikde sehnati. Dříve zjednával za sebe zástupce, odjížděje za svým posláním, shánět v Německu marky na západočeskou germaní- saci, nyní již i toho stíží mívá, takže se stíž- nosti na jeho zanedbávání lékařských povin- ností množí a v nejbližší době svolána bude schůze dělnictva o těchto poměrech a pro- středcích k jich napravení. „Český Denník“ vypravuje do nebe volající případ, kdy neteč- nost dra. Perka byla by stála českého děl- níka na smrt nemocného život, nebýti lékaře dra. Hlaváče, který se dal pohnouti prosbami matky nemocného a po příslušném protokolu na radníci nemocného dělníka v nejvyšší čns navštívil, ač tato povinnost náležela dru. Per- kovi, jenž návštěvu odepřel pod záminkou, že nemocnému nic není. O celém průběhu tohoto eklatantního případu trestuhodné nedbalost lékaře dra. Perka sepsán byl na radnici ný- řanské zevrubný protokol a zaslán na hejt- manství do Stříbra. Ovšem jedná se v největ- ším počtu případů o české dělníky a snac právě tato okolnost mírní výčitky svědom dra. Perka, má-li jaké, však každým úmrtín českého člověka lepší se číselný poměr jazy- kového pomezí ve prospěch německý. „Český Denník“ sděluje, že budou uči- něny kroky, aby kompetentní úřady zvěděly o tomto řádění dra. Perka, 1 aby bylo zave- deno náležité o tom šetření. Trpí-li se dru Perkovi protičeské agitace v německé říši a na českém západě, nebude se mu trpět taková „lékařská praxe“, jakou provozuje n českém dělnictvu nýřanském.
#14 alto_textblock #14
Vystěhovalectví a přírůstek národností v Čechách. K velmi uspokojívému pro Němce resultátu dospěl v poslední „Deutsche Arbelt“ statistik Vi- lém Winkler v rozvaze o směně obyvatelstva obou národností v Čechách, mnohem prý víc povzbu- zující, než byl v téže revul přehled čísel, týkají- cích se obcovacího jazyka pro Němce dosti ne- příznivých. Posledním sčítáním lidu vyšlo podle Winklera na jevo, že přebytek porodů v německé části Čech za desetiletí 1900—1910 jest vyšší než přebytek v českém území, ačkoli i tu ovšem vzrů- stá. Za totéž desetiletí vystěhovalo se z Čech 171.513 duší, celkem 2.62 proc. (v letech 1881 už 1890 195.798, čili 3.43 proc., v letech 1890 až 1900 121.244, čili 1.99). Za posledních 30 let jevil ze obraz vy- stěhovalectví v Čechách tak, že v prvém desetiletí ztráta vystěhovalectvím stihla české kraje, kdežto v německých stav zůstal ne- dotčen, v druhém desetiletí za hospodářské- ho zlepšení poměru nejen že se zmenšila česká ztráta vystěhovalectvím, ale Češí stěhují se do ně- meckých průmyslově vzkvétajících krajů, takže německé území stává se vystěhovalecky aktivním. Tento zjev, dí Winkler, přináší německému územi nepopíratelné výhody, avšak zvětšuje také české menšiny. Třetí desetiletí přináší pak nový pře- kvapující zjev. Ztráta vystěhovalecká v českém území se velice zmenšila, za to však německé ú- zemí stalo se silně pasivní následkem stěhování. Velmi vážný zjev také se stanoviska nacionálního — dí autor — ačkoli výše ztráty stěhováním ne- vyrovná se ztrátě z téže příčiny českému území vzniklé. Pošumaví. Rudohoří, Krušnohorsko trpí vystěhovalectvím nejvíc, rovněž i severozápad. Vl- nu nese v některých okresích pokles přes příliš náhlého rozkvětu průmyslového, v jiných agrárních končinách týže rány, kterými krvácí i český ob- vod. v horských krajinách pak zničený domácký průmysl. Okolnosti tyto mají v zápětí vážné vý- strahy k zástupcům lidu, dí autor, oběma stra- nám jest moderní zákonodárná prá- ce nejnaléhavější nutností. Na to ná- sleduje apostrofa k německým podnikatelům, kteř prý pro nepatrné a domnělé výhody zaměstnávaj „clzorodé dělníky“, takže jich vlastní soukmenove musejí namnoze obraceti ze do ciziny. Proto jsou prý zodpovědní za ně, Jestliže se v cizině odnárod- ní. Také každý německý soukmenovee je spoluvinen, Jestliže svými penčz živí podniky národně cizí, ať účasten- stvím německého kapitálu, ať odbě. rem jich výroby anebo tím, že nevší- má si snah národních organisací, je obraly si za účel posilování oněch ho- spodářsky slabých existencí, aby jim umožnily vytrvání na domácí hroudě. Jaký význam má tento apel navzájem pro če- skou stranu, netřeba zvláště dovozovati, třebaže autor, vyšší úřadník české zemské statistické kan- celáře. Čechy co do pěče o menšiny staví Němcům za vzor. Výsledek pak, k němuž dospívá, vyznělv ten smysl, že hojné stíny, kteréž na německý obraz padají, nemohou jeho světla zatemniti. Rozvoj ně- meckého obyvatelstva jest prý naprosto zdravý a převyšuje český rozvoj. Ačkoli Němci utrpěli ztráty vystéhováním, přece je v tom útěcha, že nejsou tak značné jako u protivníka. Obě tyto okolnosti; větší přírost porodů a menší ztráta vystěhováním, zvrátily obavy, vzniklé Němcům z nepříznivých čísel o jazyku obcovacím. Celá stať německého statistika dýše bezměr- ným záštím protičeským a závěry jeho pohybují se směrem německé školy statistické v Čechách, jimi základy dali Rauchberg a Wieser, co se nepoda- řilo opraviti na sčítacím papíře v číslech, opraviti mermomocí ve skutečnosti, německá věda končí tu výzvou k ničení českých menšin boy- kotem a hospodářským nátlake m. To jest stanovisko podlé, jako všechny zbraně, jichž se Němcl v Čechách v národnostnín boji chopili.
#15 alto_textblock #15
Rakousko-Uhersko. Svaz liberálních Jihoslovanů. Na vyzvání „Sloven. Naroda“, aby se ne- klerikální Slovinci, Chorvaté a Srbové v Ra- kousku spojili v jeden společný svaz, který by byl protivahou chorvatsko-slovinskému klerikálnímu svazu, ozval se první dr. Vladim Ravníhar, který jako říšský poslanec lu- blaňský je ve Vídni členem Českého klubu. Dr. Ravnihar vítá návrh „Slov. Nar.“ a uka- zuje, že následky své roztříštěnosti liberáln Jihoslované cití nejvíce na říšské radě a v de- legacích. Jihoslovanská politika musí se do- pracovati jednotného směru a má míti na mysli společný cíl. K tomu velice by přispěl navržený svaz a proto dr. Ravnihar slibuje že bude pracovati k jeho uskutečnění.
#16 alto_textblock #16
Ryt. Vasílko patriot Dne 25. ledna byla v Černovcích schůze důvěrníků bukovinské ukrajinské strany Účastnili se jí všichni říšští a zemští ukrajinšt
#17 alto_textblock #17
poslanci a ryt. Vasilko podával zprávu o si- tuaci. Mluvilo se především o sanaci ukrajin- ských rajfeisenek, které ukrajinští předáci přivedlí na pokraj záhuby. Shromáždění vyslo- vilo ryt. Vasilkovi díky za to, že se nyní hor- livě stará o sanaci rajfeisenek. Pak se mluvilo o hrozivé situaci zahraničné a shromáždění se vyslovilo solidárním a resolucí haličských Ukrajinců pro případ války s Ruskem. V tom případě bude heslem všech Ukrajinců: Za Ra- kousko, za habsburskou dynastii proti carismu a panrusismu! Konečně stala se též zmínk o maloruské universitě ve Lvově a vysloven souhlas s jednáním dra. Konst. Levického této otázce.
#18 alto_textblock #18
První městské poměrné volby v Rakousku. Ve Vídeňském Novém městě začaly dne 27. t. m. obecní volby dle nového dolnorakou- ského zákona, jenž ve městech nařizuje po- měrné zastoupení ve výboru. Jsou to první volby, které se konají dle tohoto nového zá- kona, jenž mimo jiné zapovídá také osobní agitaci před volební místností, vyžaduje, aby se volební lístky odevzdávaly komisi v uza- vřené, úřadní obálce a pro vložení listiny do obálky zřizuje ve volební místnosti zvláštní kabiny, kterými volič musí projíti. Dne 27. t. m. volil čtvrtý sbor (všeobecný) deset členů výboru a pět náhradníků. Byly odevzdány 4304 hlasy pro tři strany, soc. demokratickou. německo-nacionální a křesťansko-sociální. Vo- lební listky směly obsahovati pouze kandidáty některé z těchto tří stran. Listina sociálně- demokratická obdržela 2180 hlasů, německo- nacionální 1228, křesťansko-sociální 896. Aby se zjistilo, kolik výborů náleží každé z těchto tří stran, rozdělen počet odevzdaných lístků 4304 číslem 11 (o jednu větší než počet vý- borů, kteří mají býti zvoleni) a obdrželo se volební číslo 392. Dělí-li se tímto číslem počet hlasů, jenž připadl jednotlivým stranám, najde se, kolik členů výboru náleží každé straně. Tak obdrželi sociální demokraté pět výborů, nacionálové tři a křesťanští sociálové dva Za zvolené prohlášeni z každé kandidátní li- stiny oni kandidáti, kteří obdrželi poměrně nejvíce hlasů. Podobně zvoleni náhradní- ol. Dle počtu odevzdaných hlasů náleželi so- clálním demokratům tři, nacionálům dva křesťanským sociálům jeden, celkem šest. Po- něvadž jich smí býti jen pět, ztratíla dle zá- kona strana, která obdržela nejméně hlasů. svého náhradníka, v tomto případě tedy kře- sťanští sociálové.
#19 alto_textblock #19
Ružomberské volby. Poměry v Ružomberku na Slovensku po známém přechodu Hlínkově ke straně bískupa Párvyho a uherských klerikálů jsou tak rozhárány, že je v městě slovenský boj do značné míry paralysován tímto vnitřním sporem. Situace ještě více se zapletla tím. že maďarská sírana v městě, aby se zbavila demagogie Hlinkovy, rozhodla se volit i ně- které kandidáty ze slovenského národního tábora, odpůrce Hlinkovy politiky. Výsledek městských voleb 25. ledna byl ten, že sku- pina protihlínkovská zvítězila a do měst- ského zastupitelstva bylo zvoleno ze 40 řád- ných a 14 náhradních členů městského vý- boru ze Slováků 30 řádných a 11 náhrad- nich členů, mezi nimi zvláště MUDr. V. Šro- bár, místní ev. farář. JUDr. M. M. Bella. továrník J. Janček ml.
#20 alto_textblock #20
Uherská spravedlnost.
#21 alto_textblock #21
Článek plný trpkých stesků o uherské spra- vedinosti otiskuje „Sloven. Týžden.“ Ukázav na heslo „Justitia regnorum fundamentum“, skvíc se na bráně vídeňského císařského hradu prokazuje markantními příklady, jak se toho hesla dbá v Uhrách. V říši rakousko-uherské jsou úplně spokojeny jen dva národy, vlastně jen jejich vedoucí kruhy, Maďaři a Němci Dva jiné národy dostaly r. 1867, když se dě- lalo vyrovnání, aspoň svůj díl, v Rakousku Poláci, v Uhersku Chorvaté. Jen že chorvat- ský díl zůstal jen na papíře, poněvadž maďar- ské šovénské vlády neměly v úctě ani zákona o chorvatsko-uherském vyrovnání. My ostatní národové jsme jako od macechy. Naše národ- nostní práva jsou na papíře, naše občanská práva jsou v hrsti slúžného. Větší polovina říše je utlačována. My (Slováci) v Uhrách ne- máme svých škol, naší mateřské řeči smí se rouhati každý poběhlík šovén. Nás znají jen tehda, když je třeba platit daně a dodávat rekruty. My sí nemůžeme dle své vůle volit zástupce na zemský sněm, do stoličného vý- boru, mnohde ani do obce. Ani rychtáře voliti nesmíme, neboť rychtářem může být jen ten, koho doporučí slúžný. Co máme z této říše? Máme čest přispívati svým mo- zolným grošem na školy, ve kterých nám Ma- ďaři berou naši mateřskou řeč. Máme čest dávati peníze na úřady, ve kterých nás a naši lidskou důstojnost obracejí v posměch. Máme čest krmiti svými penězi úřadníky a žandar- my, kteří nás pokutami a pažbami učí patrio- tismu, když vyžadujeme to, co nám na papíře dal zemský zákon a co svým slovem potvrdí král. Tak vyhlíží u nás spravedlnost] Byla jedna země v našem sousedství, kde panovala stejná spravedlnost, jako u nás. Tam neda- leko, kde Bulhaří, Srbové a Řekové rozbil Turkům hrnce. I tam byla pevná, jednotná říše, ale utlačené národy ji roznesly na ca- party. Když jim turecká říše místo spravedl- nosti dávala utlačování a ponížení, národy rozbily obruče říše a daly se sousedními ná- rody osvobodit. Jeden kus z těla někdy ture- ckého bere Bulhar, jiný Srb, Černohorec, jiný Řek. Příklad Turecka měli by si vštípití v pa- měť nejbližší jeho sousedě.
#22 alto_textblock #22
Za hranicemi.
#23 alto_textblock #23
Městská samospráva v král. Polském Dne 23. ledna bylo prvé sezení zvláštn komise hosudarstvenného sovětu, která po druhé přetřásá návrh zákona o zavedení měst- ské samosprávy v Polsku. Přítomni byli před- stavitelé ministerstev vnitra, financí, práv Předsedal P. P. Kobylínský. Většina komise vyslovila se proti tomu. aby v záhlaví zákona bylo položeno, že se týká král. Polského, neboť to prý by podně- covalo separatism Poláků. Usneseno pak, aby záhlaví bylo změněno v ten smysl, že se n gubernie král. Polského rozšiřuje městské zří
#24 alto_textblock #24
zení z r. 1892 s těmi jen změnami, které jsou vyvolány místnými podmínkami. Volební cens bude značně zvýšen, bezpo- chyby tak, jak navrhoval N. A. Zinovjev. Kromě toho se myslí, že nájemníci bytů budou připuštěni k účastenství v městské samosprá- vě jen v největších centrech, jako Varšava, Loď a j. Hlasováno o těchto otázkách ještě nebylo. Dlouho rokováno o jazyku. P. P. Ko- bylinský, A. S. Stišinský a P. I. Gurko na- vrhli, aby úřadním jazykem polské samo- správy v jednání písemném i ústním byla r u- ština. Pravice tento návrh podporovala. Proti mluvili A. I. Šebeko a jiní členové ko- mise. Většinou hlasů ustanoveno, že rusky se má vésti jen písemné jednání; ústní pak jednání může se díti také polsky (t. j. bude se díti) a v městech, kde mají většinu Litvíni). také litevsky. K ochraně zájmů ruského obyvatelstva usneseno, aby předseda byl po- vinen to, co předneseno bylo polsky, přeložiti do jazyka ruského. Zajisté, velmi těžkopádný aparátí
#25 alto_textblock #25
Mongolské poselstvo v Petrohradě. Mongolské poselstvo navštívilo v Petro- hradě také náčelníka hlavního štábu gen. žl- linského. Rozmluva jejich týkala se hlavně bu- doucí organisace mongolského národního voj- ska a toho, aby za tím účelem Rusko poslalo do Urgy své důstojníky instruktory. Vůdce poselstva se s pochvalou vyslovil o ruských instruktorech, kteří už mnoho mongolského vojska vycvičili. Jsou to jesaul Vasiljev, jenž organisuje Mongolům kozáckou jízdu, a kap. Malinovský, jenž učí dělostřelbě. Mongolsko potřebuje, aby mu hned posláno bylo aspoň deset důstojníků a přiměřený počet poddů- stojníků. Do doby, kdy Čína bude moci počítí proti Mongolii válečné tažení, jest ještě 4—5 měsíců času. Teprve potom stráně mongolské obrostou travou a půda bude schůdná. Zbýva- jícího času třeba užíti ku přípravám. Chystané vojenské reformy ve Francii. Nový ministr vojenství Etienne sdělil pařížské- mu tisku, které reformy hodlá jako nejdůležitější nejdříve provésti. Po Millerandovi přejímá předlohy, týkající s kadrů jízdy a četnického sboru, jakož i reformy vo- jenských soudů, jež byly již přiděleny parlament- nímu výboru. Zvláštní pozornost chce věnovat osadní armádě, která byla posud pastorkem vo- jenské správy, aby její důstojníci měli příznivějš podmínky postupu. K povzbuzení důstojníků všech druhů zbraní chce, aby v každém období postupu bylo zajištěno jisté procento povýšení, čímž se má vyrovnati rozdíl mezi důstojníky generálního štábu, kteří měli velké výhody, a ostatními jejich soudru- hy. Dávnému sporu mezi vojenskými techniky fran- couzskými o zavedení lehkých houfnic hodlá mí- nístr, jenž fato děla pokládá za nezbytná, učinitl konec. V ministerstvu vojenství se již pracuje na předloze, která vyrovná výhodu, již mají německé armádní sbory ve svých houfnicových oddílech.
#26 alto_textblock #26
Zklamané naděje anglických sufražetek.
#27 alto_textblock #27
Rozhodnutím speakera poslanecké sněmovny že by nebylo možno dále projednávati vládní předlohu o volební reformě, kdyby do ní byl pojat některý z návrhů, dávajících hlasovací právo ženám, poněvadž by tím byla předloha podstatně změněna, takže má býti odvolána a podána v nové formě, byly opět zmařeny naděje anglických sufražetek, neboť vládě ne- zbývalo, než odvolati předlohu. V příštím za- sedání se vláda dle prohlášení Asquithova sice zachová opět nestranně vůčí návrhům, které stoupenci ženského hlasovacího práva učiní, a bude-li některý návrh na poskytnutí hlasovacího práva ženám sněmovnou poslanců schválen, podá asi vláda příslušnou předlohu, leč v příštím zasedání nebude míti předloha výhodu zákona, zvaného parliament act, jenž stanoví, že předloha stává se zákonem i bez schválení sněmovny lordů, byla-li ve dvou letech třikráte přijata sněmovnou poslanců. Je jisto, že předloha, dávající hlasovací právo ženám, bude sněmovnou lordů zamítnuta,a za trvání nynějšího parlamentu nemůže již býti sněmovnou poslaneckou třikráte přijata. Co bude po nových všeobecných volbách, je ještě otázkou. Proto je pochopitelno rozčilení, s jakým sufražetky očekávaly výsledek pondělní schů- ze sněmovny, v níž se mělo rozhodnoutio osudu volebního práva žen. Ježto se policie obávala výtržností sufražetek, byla učiněna neobyčejná opatření. Dva tisíce pěších a sto jízdních policistů střežilo parlament, Downing street, policejní úřad Scottland Yard a jiné vládní budovy, další četné policejní mužstvo pak mělo pohotovost. Parlamentní budova byla uvnítř důkladně prohledána, není-li ně- kde ukryta nějaká sufražetka, každému mi- nistru přiděleno k ochraně několik tajných policistů a také paláce ministrů obsazeny po- licií, takže bylo všem výtržnostem zabráněno. Četné krámy ve Westendu byly ze strachu před sufražetkami zabarikádovány. Sufražetky jsou opětným zklamáním na- nejvýš pobouřeny a konaly již v pondělí ve- čer konferenci o dalším postupu a vůdkyně jejich pí. Pankhurstová prohlásila, že se bude pokračovati v násilné akci, kterou se musí hlasovací právo žen vynutiti. Jiná čelná sufra- žetka miss Annie Kellie se vyslovila, že obe- censtvu bude učiněn život nesnesitelným. Londýn musí se tedy připraviti na nové aten- táty sufražetek.
#28 alto_textblock #28
Francouzský kapitál a finanční krise rakousko-uherská. Jean Pelissier, válečný dopisovatel „L.a Depěche a generální tajemník „Unle národ- nosti“, uveřejnil v těchto dnech zajímavý dopis z Vídně. „Dvě věci,“ píže mimo jiné, „označil m během rozmluvy ředitel jedné z největších bank rakouských, mohou nás vyvésti z dnešní krise: 1. Neodkladná demobilisace voje ska rakousko-uherského, jehož vy- držování vyžaduje několik milionů denně, což stupňuje nepříznlvou si- tuaci. 2. Účast kapitálů cizích, hlsvaě francouzského, pro zvelebení naleho obchodu a průmyslu. Na počátku války balkánské bylo několik set milonů kapitálu francouzského umístěno v ban- kách rakouských, sle pomalu nátlakem ckkktolnost