ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 92d9dce0-8f2b-11dd-8c03-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 40
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
28. ledna 1913. Číslo 27.
#4 alto_textblock #4
kdy byla dovršena okupace a obyvatelstvo žije v míru a shodě s vojskem.
#5 alto_textblock #5
Miljukov vrací se do Ruska. Slk. Z Bělehradu, 27. ledna. (Zvl. teleg »Nár. Listů«.) Dnes ráno odjel odtud d Petrohradu vůdce kadetů Miljukov, jenž včera přibyl sem z Bulharska. Večer setkal se s některými zdejšimi politickými osob-
#6 alto_textblock #6
nostmi.
#7 alto_textblock #7
Důstojník o nynější vojenské situaci. Slk. Z Bělehradu, 27. ledna. (Zvl. telgm. »N. L.«). Vojenská osobnost mi řekla: S hle- diska strategického nynější okamžik je vý- hodným pro Turky ku prodloužení války. avšak v nejbližší chvíli změní se zase vá- lečná situace v náš prospěch, Turci budou biti a poraženi i pod mladoture- ckým velením — toť matematicky do- počitatelno. Zahájilí jsme válku a pevným přesvědčením, že zvítězíme. Nebýti evropské diplomacie, jež nás přiměla k uzavření pří- měří, spojená vojska diktovala by dnes pod- mínky před samým Cařihradem. Přinesli jsme ohromnou oběť k vůli Evropě, zadrževše ku poslední ráně napřaženou zbraň. Já jako voják přál bych si, aby s Turky více vyjed- náváno nebylo. Vojsko chce míti konečné rozhodnuti a vojenská čest spojených armád kategoricky vyžaduje pád či postoupení Drino- pole. Toť jasno každému vojínovi. rinstlgs Ze Soluna, 27. ledna. Veškeré bulharské vojsko bylo ze Sěresu odvoláno na čataldž- ské postavení. V městě bezpečnostní služba svěřena komitům. Srbská vláda opět na veškeré zboží ze Soluna zavedla clo. Ze Soluna, 27. ledna. (K. k.) Následkem přehmatů některých příslušníků křesťanského venkovského obyvatelstva, kteří se snaži přivlastniti si pozemkový majetek mohame- dánů, zahynuvších za válečných událostí, vydaly řecké úřady přísný rozkaz, aby všechny osoby, které se vydávají za vlast- níky takového majetku, byly nuceny přinésti na důkaz příslušné dokumenty.
#8 alto_textblock #8
Ze Soluna.
#9 alto_textblock #9
Úsudek athénských kruhů.
#10 alto_textblock #10
Z Athén, 27. ledna. Zdejší směrodatné kruhy domnívají se, že politická změna v Tu- recku musí vésti k pokračování ve válce, po- něvadž účinné zakročení velmocí při zřejmém nesouladu, který vznikl odbočením mlado- turků do německo-rakouského tábora, nelze očekávat. Jednostranný postup Ruska z obavy před všeobecnou srážkou zatím je bez výsled- ku. Balkánské státy nikterak nebudou usnad- ňovat vzhledem na svůj dobrý zájem další vy- táčky Turecka, nebo případné poslední snahy Evropy, aby záležitost v Cařihradě byla po dobrém vyřízena, neboť každé odročován další považovat je za nebezpečně pro balkán- ské státy.
#11 alto_textblock #11
Srbské posily k Čataldži.
#12 alto_textblock #12
Z Říma, 27. ledna. „Messagero“ oznamuje z Bělehradu: 30.000 Srbů v posledních dnech vypraveno bylo k čataldži. . nv pr Rumunsko-bulharský spor. Z Bukurešti, 27. ledna. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Zde rozšířena byla dnes k ve- čeru zpráva, že Rumunsko dalo již Bulharsku ultimatum. Je prý velmi stručné a doba k rozhodnutí neobyčejné krátká. Ve vážných politických kruzích, kterým nezdařilo se do- sud arci zjistiti, je-li zpráva tato pravdiva, tvrdi, že podlání ultimata nebylo by roz- hodně nic překvapujícího, neboť pro Ru- munsko naskytá se nyní skutečně nejpřízni- vější doba, kdy mohlo by ze zmatků balkán- ských získati prospěch. Naproti tomu však se uvádi, že cílem takového ultimata ne- může býti vojenské zakročení, neboť v tomto případě musily by zakročiti ihned velmoci, které přece prohlásily, že bude aspoň jejich snahou balkánský konfikt lokalisovat. Jak- mile by však dovoleno bylo Rumunsku za- sáhnout do balkánské války, bylo by v Ev- ropě zřejmo, že krok ten dál se za tichého
#13 alto_textblock #13
o
#14 alto_textblock #14
souhlasu nebo aspoň za pouhé toleranc trojspolku. Z Bukurešli, 27. ledna. (»N. W. Tg.«) Mezi obyvatelstvem je válečná nálada. V Kral- jově konala se včera schůze, na které vy- zývána vláda, aby podnikla ihned energické kroky k využití situace, dané dnešní chvílí. Dlužno využiti této k zajištění Dobrudže. Bulharsko nahlédne, že Rumunsko žádá mi- nimum. Vládní kruhy jsou přesvědčeny, ž do konce tohoto týdne dojde určitá odpoved bulharská. Z Londýna, 27. ledna. Je pozoruhodno, že rumunský vyslanec Mišu teprve v sobotu předložil zástupcům Bulharska oliciální do- kument o požadavcích Rumunska. Záležitost tato ocítá se teď mimo studium soukromého vyjednávání a ve stadiu vážných úřadních konferencí. Zdejší tisk uvádí novou situaei v Cařihradě v souvislost se zdůrazněním ru- munských požadavků.
#15 alto_textblock #15
Rumunský parlament. Z Bukurešti, 27. ledna. (Ag. tel. Roum. Parlament se opět sešel. Příští schůze bude ve středu.
#16 alto_textblock #16
Obrat v německém fisku, Během posledních vyjednávání o notě, kterou velmoci podaly minulý týden Turecku, začal po- lednou v říšsko-německém liberálním tisku, jenž až do té doby byl pro společný postup velmocí nápadný obrat ve prospěch Turecka. Německá vláda byla pro svou účast na akci prudce na- padána a vytýkáno jí, že slouží jenom zájmům trojdohody a především Ruska, které prý hrozi obsazením tří arménských vilajetů jen proto, aby tím mohlo zahájit rozebrání i asijského Turecka. Poněvadž včera také úřadní orgán německé vlády. místo aby se staral o osud velmocenské noty. kterou Německo podepsalo, zabývá se už hlavně polemikou proti tomu, aby bylo vůči Turecku na podporu noty užito případně i donucovacích opa- tření, je na snadě otázka, zda německá vláda na ony hlasy v liberálním tisku neměla vlivu. Na- proti tomu vysvětlují »Times« ve vídeňském telegramu onen obrat takto: Na několika skutečně dobře zpravených místech je pevné přesvědčení, že mlado- tureeký výbor souvisí s určite mezinárodní finanční skupinou a že z tohoto pramene dostal v poslední době velke obnosy peněz. V souvislosti s těmito su b- vencemi stojí náhlý obrat v tonu »Vossische Zeitung«, »Berliner Tagblattu«, »Frankřurten Zeituný« a také »Nene Freie Pressee.
#17 alto_textblock #17
Politický přehled. Země české.
#18 alto_textblock #18
Ústecké „řešení“ otázky učítelských platů. Usnesení ústeckého okresního zastupitel stva, aby učitelstvu okresu poskytnut byl dra- hotní přídavek, nejevilo v německém tisku krajinském onen rozněcující účinek, jakého by se nadíti bylo v zájmu vyzvání k ostatním ně- meckým okresům, aby ústeckého příkladu co nejrychleji následovaly. Nehledí-li se k — „Pilsner Tagblattu“, jehož nadšení jest ovšem beze všeho praktického nebezpečí, z četných listů venkovské německé veřejnosti jediná „Reichenb, dentsche Volksztg.“ přináší pro- pagační úvodník, v němž si přivlastňuje ma- teřství myšlenky, panem Mareschem v úste- ckém zastupitelství uskutečněné a odkazuje na svůj novoroční článek z pérá posl. dra Lehnerta, jenž znova ujal se myšlenky, že jest věcí okr. zastupitelstev, po případě obcí nouzi učitelstva pomocí a zmařiti „naději na- cionálních a politických protivníků, že by německá obstrukce mohla býti učitelskou otázkou zlomena a zničena.“ Nyní záleží li- bereckému orgánu na tom, jak se zachovají ostatní německé okresy. Jestliže prý budou následovati příkladu ústeckého, jestliže prý si zjedná průchodu poznání, že Němcí bez obětí nedosáhnou vítězství, že by upu- štění od obstrukce v tomto okamžíku bez jakéhokoliv úspěchu vydalo Němce na celá desetiletí české zvůli, pak prý bude nadčje protivníků zahanbena a si- tuace pro Němce bude opět lepší než jak byla v posledních měsících. Tento výklad situace je pamětihodný. Ně- mecký vůdčí list počíná si nejinak, než jako kdyby se Němci nacházeli v děsném útisku českou nástrahou a jako kdyby učitelská otáz-
#19 alto_textblock #19
ka a její nátlak na německé poslance byla če- ským dílem anebo aspoň nadějí, že zlomí už německou obstrukci. Tomu tak ovšem nenía jestliže se může mluvit o intrice, byla zosno- vána právě na německé straně. Německé vedení to bylo, kteréž nátlak německého učitelstva na německé ob- struktéry, vlastní původce učifelské bídly a všech ostatních běd v zemi z ochromen zemského parlamentu vyvěrajících, upotře- biti chtělo jako taktického prostředku proti poslancům českým a prostřednictvím zem- ských organisací učitelských se pokoušelo vtisknouti do rukou českých učitelů zbrai ku případnému použití proti českým stranám a zlomení českého odporu ve pro- spěch německé obstrukce. To se ne- zdařilo, neboť české učitelstvo u vědomí, že v českém národě zaujímá postavení docela jiného významu než učitelstvo německé v li- du svém a v přesvědčení, že nic na světě ne- může je příměti k tomu, aby podlamovalo po- sice českých stran ve vyrovnání a tak do bu- doucnosli ohrozilo krásný poměr k českému lidu, jehož českost jetak značnou částí dílem našeho učitelstva, zklamalo naděje německé České učitelstvo zachová se dle tohoto při- kazu národní kázně, jejíž kategorický impera- tiv každý Čech v srdci nosí i na příště věrn a stále. Ústecké usnesení, i kdyby mělo následo- váno býti ve všech ostatních německýe okresech, nemění na pevnosti a nezdolnosti české posice vyrevnací — ničehož, podobné naděje by si Němci ani připouštěti neměli.
#20 alto_textblock #20
Rakousko-Uhersko. Slovinšti klerikálové protí Čechům. Česko-slovinskou srážkou ve výboru pro ústřední úvěrní ústav společenstevní zabývá se také „Sloven. Narod“. Naším klerikálům, zvláště dru. Šusteršíčovi — praví — byli če- chové mili tehda, když při sestavování no- vého říšského volebního řádu podporovali je- jich požadavky, když dr. šusteršič komando- val „Slovanskou jednotu“ a když Čechové tančili, jak pískala Šusteršičova družina. Když však se Čechové odřekli nedůstojného pro ně Suseršičova velení, hned jim naši klerikálové vypověděli lásku a počali proti nim jednak tajně, jednak i veřejně vystupovati v parla- mentě. Klerikálný „Slovenec otiskoval ostré články proti české delegaci, vytýkaje jí, že provozuje jen svou sobeckou politiku a k Slo- vincům staví se přátelsky jen tehda, když jich potřebuje, jinak prý o slovínské potřeby ne- dbá. České listy tyto výpady klerikálního slo- vinského orgánu sice zaznamenávaly, ale češti poslanci na ně dlouho mlčeli. Teprve za od- poru slovinských klerikálních poslanců prot vodocestným zákonům došla i českým poslan- cům trpělivost a odpověděli Šusteršičovu klu- bu jednak v parlamentním výboru, jednak řečí dra. Kramáře v Nymburce „Slov. Nar.“ cituje pak z řečí dra. Kra- máře odstavec, týkající se klerikálních Slo- vinců a Ukrajinců a dodává: „Čechové posta- vili se nyní na stanovisko: Jak ty mně, tak já tobě. A kdo bude pro vinu našich klerikálů trpěti? Jen Slovinci neboť vše, čeho isme dosud dosáhlí, obdrželi jsme jedíně pomocí českých poslanc A nyní? Nyní nás budou zachraňovati samot- ní naši klerikálové, leda by jim příšli na po- moc — Němci.
#21 alto_textblock #21
Za hranicemi. F. I. Gučkov. 23, ledna zemřel v Moskvě šéfredaktor okfabristského denníku „Golos Moskvy“, Fe- dor Ivanovič Gučkov. F. I. Gučkov pocházi ze známé moskevské rodiny, která dala ny- nějšímu Rusku ještě dva významné činitele. předsedu svazu okťabristů a nynějšího starostu Moskvy. Zvláštní podnikavá, až dobrodružná energie, kterou se vyznačuje politik Alexandr Ivanovič Gučkov, byla též ví astnosti zesnulého F. I. Fedor Gučkov stal se novinářem vlastně pozdě, teprve konstituční život ho zlákal na toto působíště. Nabyl původně vojenského vzdělání a sloužil jako důstojník u různých
#22 alto_textblock #22
pluků, ale používal každé příležitosti, aby s osobně seznámil s bouřlivými událostmi svo doby. R. 1895 se svým bratrem A. I. za ar- ménské řeže projel arménskými krají Turecka aby se na místě přesvědčil o brutálnostech tu reckých. R. 1898 z Mandžurie šel zase se svým bratrem na pomoc Burům a vytrval v řadácl burských vojsk až do pádu Pretorie. Za bo- xerského povstání v Číně účastnil se pochodu gen. Rennenkampía, ale vrátil se do Moskvy s podervaným zdravím, což mu nebránilo na počátku rusko-japonské války, aby znovu ne- vstoupil do vojenské služby. Když však srdečn vada příliš mu překážela, zůstal opět spolu se svým bratrem při organisaci lékařské po- moci Červeného kříže. Orgán strany okťabristů „Golos Moskvy v jehož čelo byl před pěti léty postaven, pod jeho vedením mnoho vykonal pro objasněn velmocenských úkolů Ruska. Ve vnitřní poli- tice byl přítelem mírného vývoje. Zvláště vře- lou pozornost věnoval slovanskému hnutí, kte- ré v posledních měsících mělo v „Golosu Moskvy“ jednoho z nejvěrnějších přátel. V pol- ské otázcé okťabristé nebývali přáteli auto- nomie, ale poslední balkánské události otevřely jim na mnohé věci oči, takže „Golos Moskvy začal již hájit nutnost revise polské otázky Rusku, uznání široké zásady federace a národ- ních práv polských.
#23 alto_textblock #23
Poláci, Rusové a Němci. Návrh člena ruské státní rady Durno va, aby volební census do samosprávných za stupitelstev měst v království Polském byl značně zvýšen, byl přijat polským tiskem opravdovým pobouřením. Dle úsudku polských listů měl by návrh Durnova pro Poláky ještě horší následky než nynější stav, poněvadž by vydal řadu polských měst do rukou — Němců. Slovanské věci krajně beztaktní návrh Dur- nova vykonal špatné služby; ale to patrně byle snahou Durnova, bývalého ministra vnitra, arei konservativního politika, kterého již jeho kon- servativní sympatie sbližují s Němci, stejně konservativně naladěnými. Konservativci rušt v rozhodujících chvílích stojí blíže Němcům než Slovanům, to je smutný fakt, který může mit špatný vliv na poměr rusko-polský. Vůčí ta- kovým zjevům staví zase Poláci své theorie sblížení s Němci. Autor knihy „Sprawa pol ska“ E. Starczewski dokonce soudí, že Polác spíše se dohodnou s Němci než s Rusy, poně- vadž Němci mají v Rakousku předvoj, který přivyká se vyrovnávat se Slovany.
#24 alto_textblock #24
ževnatý odpor a zejména u Derny mají velmi silnou posici asi 5 hodin od městá, proti nít italské vojsko, rozdělené po celém pobřeží nemůže ještě nic poříditi. Nejnověji oznamují italské listy, že B- duini v okoli Tobruku vyvinují útočnou čin- nost proti italským posicín a kromě toho po- čínají se opět hrozivě chovati Senussové, je- jichž velkého šejka Achmeda el Šerif se Ita- lové marně snažili získati, takže jsou nutna nová rozsáhlá vojenská opatření Sesazený turecký sultán Abdul Hamí ve svých memoirech, jež nedávno počala uve- řejňovati revue „Nord und Süd“, pokládal šejka Senussů za nejlepšího obhájce Tripolska proti Italům, jejichž vpád do africké držav předvídal. Uvádí, že Italům nebude snadno zmocniti se země, zvláště proto, že Senussové jsou sdružení s řády dervišů celého světa, jež čitají statisíce příslušníků. Povstanou-li Se- nussové, budou prý Italové míti krvavější válku, než byla válka proti maddhimu v Su-
#25 alto_textblock #25
danu.
#26 alto_textblock #26
Úspěch vlády Briandovy. Význam hlasování v páteční schůzi poslanecké sněmovny francouzské, kterým projevena vládo důvěra po programovém prohlášení, vyplývá teprve z číslic, jimiž se projevu důvěry zúčastnily jednot- livé skupiny levice. Pro vládu se vyslovily 324 hlasy. Jasný pro- gram Briandův získal 60 radikálních socialistů, 7 radikálů, 69 členů demokratické levice, 29 člená republikánské jednoty, 17 republikánských socia- listů a 41 progresistů, tudíž 294 republikánů. Proti vládě pak hlasovali z těchto šesti skupin jedině 3 radikální socialisté. Za to ovšem se mnozi poslan- ci zdrželi hlasování, nemohouce ještě zapomenouti osobních rozporů a hořkostí z volby presidenta re- publiky. Nehlasovalo 86 radikálních socialistů,z radikálové, 7 členů demokratické levice, 1 člen republikánské jednoty, 14 republikánských sociali- stů a 6 progresistů, takže z republikánských skupin celkem zdrželo se hlasování 137 poslanců, 3 hlasy byly proti a 294 pro. Uváží-li se, že z pravíce dostal kabinet jen jednu osmnáctinu všech hlasů, překvapuje stejno- rodost jeho většiny po prudké kampaní, zahájené proti vládě, sotva se ustavila. Blok proti ni utvořil pouze sjednocení socialisté, ale tento blok má je 72 hlasy i možno přes něj snadno přejíti. Již to, že odpůrci Briandovi v republikánských skupinách nehlasovali, až na 3, proti kabinetu, ný- brž jen se zdrželi hlasování, svědčí, že u nich zvítě- zil hlas rozumu nad osobním nepřátelstvím, po- něvadž pochopili, že úplná roztržka s kabinetem, který jedině má naději provésti volební reformu sjednocením republikánů, stali by se zodpovědnými za zmar tohoto sjednocení a tuto zodpovědnost nechtěli převziti, ať je k tomu již vedla svědo- mitost nebo přesvědčení, že projevem nedůvěry vládě by se octnuli v rozporu se svými voliči.
#27 alto_textblock #27
Anglická volební reforma zmařena. Z Londýna, 27. ledna. (K. k.) Ministerský předseda Asquith sdělil v dolní sněmovně že vláda se usnesla upustiti od zákona o vo- lební reformě.
#28 alto_textblock #28
np
#29 alto_textblock #29
krásnou, dítě, jakým já jsem byl, bojácné, něž- né, chvějící se, které se tě bojí a vyhledává tě, které se ti vyhýbá a pronásleduje tě, bud k němu dobrá, nezaháněj je, dej mu jen ruku k polibení a umře rozkoší. Ztrať svůj kapes- ník a vezme jej a bude s ním spáti; shroutí se nad ním v pláči. — Tento obraz minulosti rozevřel hrob, v němž spala má uschlá mla- dost; znpvu jsem ucítil svadlé výdechy a do duše vstoupilo mi cosi jako zapomenuté melo- die — které nalézáme v soumraku za dlou- hých hodin, kdy vzpomínka jako přízrak ve zříceninách prochází našimi myšlenkami. Ni- koliv, hleď, ženy toho nikdy nezvědí. Řeknou to ještě méně, nikdy: milují mnoho, snad lépe než my, silněji, ale ne tak záhy. A pak, sta- čí-li býti uchvácen citem, abychom jej uměl vyjádřiti? Byla-li kdy pijácká píseň napsána opilým člověkem? Není vždy třeba věřiti, že cit je vše. — V uměních bez formy není ni- čím. — To vše říká, že ženy, které tolik mi- lovaly, neznají lásku, protože byly jí příliš za- ujaty: nemají nepředpojatou chuť Krás- na. — Pro ně je vždy třeba, aby se vztaho- valo k jisté věci, cíli, praktické otázce: píší. pro uspokojení srdce a nikoliv pro vábívos Umění, jeho vlastního principu, kvarý se ne- musí více opírati o hvězdu. — Vím velmi do- bře, že to nejsou tvé myšlenky; ale jsou to moje. Později ti je jasně rozvinu a doufám, že i přemohu tebe, která jsi rozeným básníkem — Včera jsem četl markýze d'Entrecas- teaux. — Jest to psáno dobrým stylem ži- vým a zhuštěným, to něco říká a cítí. — Mi- luji zvláště začátek, procházku a scénu, kde jest sama ve svém pokoji, než vstoupí její manžel. — Dělám stále trochu řečtinu. Čtu Chardinovu cestu, abych pokračoval ve svých studiích o Orientě a pomohl si v orientální povídce, o níž přemýšlím už osmnáct měsíců. Ale od nějakého času mám obraznost velmi sevřenou. Jak by lítala, ubo- há včela? Nohama trčí v hrnci zavařenina noří se tam až po krk! S bohem, milenko, žij jako dříve, výcházej, přijímej, nezavírej svých dveři lidem, kteří v neděli byli tam, kde já
#30 alto_textblock #30
e
#31 alto_textblock #31
— Uvidím je rád znovu, sám nevím, proč. Mi- luji-li, můj cit je jako povodeň, která zaplaví vše kolkolem. — Jaký klid a v jakém zapo- menutí jsem byl! A když jsme vstoupili, jak jsme byli sami... Ah, neobviňuj mne už, že vidím jen bídu života... Proč jen hodína opo- jení je zaplacena měsícem nudy.
#32 alto_textblock #32
Téže.
#33 alto_textblock #33
24. srpna 1846. Když přijde večer a jsem sám, jist, že ne- budu vytrhován a okolo mne všecko spí, otví- rám zásuvku etageru, o němž jsem ti vyprá- věl, a vybírám z ní své relikvie, které roz- kládám po stole; nejdříve tvé pantoflíčky. kapesník, tvé kadeře; — polštářek s tvými dopisy; znovu je pročítám a znovu se jich do- týkám; jest to s nimi jako s polibky, poslední je vždy nejlepší. — Onen z dnešního rána je zde, mezi mojí poslední větou a tou, která není do- končena, právě jsem jej pročetl, abych tě uviděl blíže a silněji ucítil tvou vůni. — Sním o póse, kterou jsi zaujala, píšíc mi, a o dlou- hých pohledech, kterými se díváš, obracejíc stránky. — Jest to pod onou lampou, která dala své světlo našim prvním polibkům au stolu, na němž píšeš své verše. — Rozžehni večer svou alabastrovou lampu; zahleď se do jejího bílého a mdlého světla, připomínajíc i večer, v němž jsme se milovali. Řekla jsi mi. že ji nechceš užívati. — Proč? Jest čímsi z nás. Mám ji rád. Láska jako ostatní není než způsob vi- děti a cítiti. Jest to stanoviště poněkud zvý- šené a rozšířené, z něhož odkrýváme neko- nečné výhledy a obzory bez mezí. — Stále mluvíš o svých bolestech; věřím jim, víděl jsem jejich důkaz, cítím ho v sobě, což jest nejlepší. Ale vidím jinou bolest, bolest, která jest zde, u mne, a která si nikdy nestýská — ba usmívá se, a vedle níž tvá, zveličená jak může býti, bude jen píchnutím vedle úžehu. křečí vedle agonie. — Hle, skřípec, který mne svírá. — Dvě ženy, které nejvíce milují, ho- dily do mého srdce udidlo s dvojí tyčí, jíž mne drží a střídavě přítahují láskou a bolestí. Od-
#34 alto_textblock #34
pusť, pohněvám-li tě tím ještě. — Mohu ti jen říci — nyní váhám: — mluvím-li s tebou, bo- jím se, že tě rozpláči a dotýkám-li se tě, že tě zraním. Vytýkáš mi analysování a sama vklá- dáš do mých slov neblahou subtilnost; nemi- luješ mého ducha, jeho zmatky se ti nelíbí: chtěla bys mne jednotnějšího v tónu, monoton- nějšího něžností a řečí. — A to jsi ty, ty, která činíš jako ostatní, jako všichni, kteří kárají je- dinou dobrou věc na mně, má rozechvění naivní vzněty! — Ano, ty také chceš ostříhat strom a z jeho divokých, ale mízných větví které vyrážejí na všechny strany, aby vde- chovaly vzduch a slunce, udělati krásný a pří- jemný špalír, jenž se opřel o zeď a potom nes výtečné plody, které by dítě mohlo trhat ben žebříku. Co chceš, abych učinil? — Miluj svým způsobem; více nebo méně než ty? Boh ví. — Ale milují tě, jdi, a říkáš-li mně, že jsem snad pro obyčejné ženy učinil, co činím pro tebe, přísahám ti, neučiníl jsem toho pro ni- koho, nikoho — jsi první a jediná, pro kte- rou jsem podnikl cestu a kterou jsem k tomu dosti miloval (protože jsi první, která mne mi- luje tak, jak ty mne miluješ). Žádná před te- bou neplakala tvými slzami a nedívala se tím pohledem něžným a smutným. — Vzpomínk na středu jest nejsladší vzpomínkou mých lásek. Ona to jest, pro niž bych litoval života. kdybych zítra sestárnul. Díky za dopis filosofův.“) Porozuměl jsem smyslu poslání. Jest to nový slib oddanosti který mně vzdáváš, oběť, kterou mně chceš učiniti. Jako bys mi řekla: „Ještě jeden, kte- rého kladu k tvým nohám; hleď, nechci ho. protože tebe miluji.“ — Dáváš mi vše, ubohý anděli, svou slávu, poesii, své srdce ... lásku lidí, kteří po tobě touží; zahrnuješ mne svým bohatstvím pro mé uspokojení a pro mou pý- chu. — Nuže, buď spokojena: jšem šťasten hrdý na tebe. — Ano, šťasten, opakují to, — v mých myšlenkách budeš se vždy zjevovati se vzácným půvabem. dM. K ) Filosof, dříve Platon značí Viktora Cousína
#35 alto_textblock #35
Vojensko-politické položení Ruska Takové je záhlaví článku, který v „Slav- janských Izvěstích“, orgánu petrohradského Slovanského spolku, uveřejnil gen. P. Paren- sov, nynější předseda toho spolku. Gen. Pa- rensov byl v r. 1877 účastníkem rusko-ture- cké války a vynikl také jako vojenský spiso- vatel. Je důvěrníkem cara Mikuláše II. a rád- cem jeho ve věcech slovanských. Je nejváže- nějším přívržencem staroslovanské strany Rusku. Nám nelze zabývati se celým článkem jeho, omezujeme se na konečný jeho vývod: „Vývod je takový. Rusko vstupuje do n- vého roku 1913 za značně zlepšených vojen- sko-politických poměrů. Té blahovůle osudu dostalo se nám po dlouhých smutných zkuše- nostech. Následkem toho svatou naší povin- ností jest opatrovati tento dar a dobře ho užíti. Ale to přivádí k dalšímu a již nadchá- zejícímu našemu dějství: všemi sili a m podporovati křesťanské státy Balkánu, jejich armády a národ- nosti. Náš spolek s Francií je se- sílen novým velmi silným spojen- cem a „trojdohoda“ jest už „čtyř- dohodou“. A to nejen pro dnešek nýbrž i pro budoucnost. V Rusku je nyni velké povznesení národního ducha. Bu- de-li mu zadostučíněno vnější naší politikou nálada ruského národa bude ještě vzletnější Až budeme uspokojeni vnější politikou, bude nám možno věnovati se bez závady vnitřn práci. Bohpomozi! Kdo si přečte tato slova gen. Parensova. tomu se stane nepochybným, že Rusko za ny- nějšího diplomatisování nemůže se k žádném z balkánských spojenců zachovati netečně neřku nepříznivě. Zprávy vídeňských a pešt- ských listů, jež v poslední době snaží se zde- moralisovati Černou Horu, ukazujíce jí, že je Rusku lhostejno i když jde o Skader, i kdy o Lovčen, vyjadřují pouze své soukromé přá- ní a nikoli skutečnost.
#36 alto_textblock #36
Vídeňská aléra Rusa Alěchina, „Novému Vremení telegrafují z Vídně, že ruský vyslanec Giers žádá od rakouské vlády 5000 rublů odškodného a bolestného pro ruského poddaného Alěchina, jenž tam byl přede dvěma měsící zatčen a nyní na svobodu propuštěn, aníž mu jaká vina dokázána, b ani stín viny Mongolské poselstvo u cara. Čína vypravila na Mongolii trestnou ex- pedici za to, že se do Petrohradu odebralo zvláštní poselstvo, čehož význam jsme již vy- ložili. Poselstvo bylo carem Mikulášem I přijato v Carském Sele. Mongolské poselstvo vedou chan Erdení Daičin Cin Van Chando Dorčži a Erdeni Čžoun Bejse Šírmin Damlín Prvý je doma zahraničným ministrem, druhý jeho radou. Při audienci byla přítomna i ca- řice Alexandra Feodorovna a carevič násled- ník Alexčj Nikolajevič. Poselstvo odevzdal caru následující dary: velké mongolské sedlo. malé mongolské sedlo s plným úborem, velký trůn a dva malé a na nich podušky ze zlato- hlavu s vyšitými devíti draky, dva „yrché“ t. j. náhrdélky z broušených modrých a zlati- stých rubínů, s perlami a velkým oválným nefritem uprostřed. Toto je znak nejvyššího důstojenství v Mongolii. Dále dvě stříbrné kované sošky Buddhy, zvláštní modravé šát- ky, které v Mongolii dávají darem jen nej- vyšším osobám a kynžal, bez něhož se v Mon- golii nikdo nemůže objeviti ve společnosti Po odevzdání darů poselstvo bylo pohostěno. Obtíže Italů v Tripolsku a Cyrenaice. Přes ujednaný mír a odchod tureckého pravidelného vojska z Libye mají Italové je- ště daleko do skutečného dobytí nové osady Ve vnitrozemí kladou Arabové posud hou
#37 alto_textblock #37
Vzhledem k obtížím, jež z volební předlo- hy vznikly vládě Asquithově, předvídalo se, že vláda radějí předlohu odvolá, ježto pro n došlo k vážnému rozporu v samém minister- stvu a nebylo vyloučeno, že by se proti ní ve třetím čtení snad postavila i silná menšina liberálů, kteří by ji společně s konservativcí přivedli ku pádu, takže by vláda utrpěla po- rážku i byla by nucena odstoupiti. Vládní předlohou mělo býti volební právo do parlamentu rozšířeno na 21/4 milionu no- vých volíčů, vol. právo mělo se zakládati na zá- kladě držby a pobytu ve volebním okresu po 6 měsíců a mělo býti odstraněno plurální hla- sovací právo, vyplývající z držby a pobytu n různých mástech, i zastoupení universit. Do- datky ku předloze od druhého čtení v červencí r. 1912 pak směřovaly k tomu, aby volebnt právo se zakládalo výhradně na pobytu a aby byl zaveden stálý zápis voličů proti posavadní revisi seznamů voličů jen jednou za rok. Kritický stav však způsobily zejména do- datečné návrhy, dle nichž hlasovací právo mělo býti uděleno také ženám, v kteréžto otázce se jak liberální, tak i konservativní strana rozdělila na dva tábory, takže by na konec byli asi rozhodli Irové. Konservativci však jednomyslně potíral vládní předlohu samou, ježto zrušením plurál- ních hlasů byli by nejvíce postížení jejich stoupenci a kromě toho podnítili proti ní od- por velkých obchodních a průmyslových stře- disek, zejména londýnské City, kde by dle zá- sady pouhého pobytu byli zbaveni hlasovacího práva ti, kdož mají v místě největší hmotný zájem. Vůdce konservativců Bonar Law pak v páteční schůzi žádal, aby předloha byla vzata z jednacího pořadu již na základě toho, že vládními dodatky o kvalifikací voličů i způ- sobu registrování byla předloha podstatně změněna, takže dle parlamentní praxe nemá se dále projednávati, nýbrž má býti podána předloha nová. Speaker sněmovny sice vládní dodatky nepokládal za podstatnou změnu, ale prohlásii pak, že by musil v tomto smyslu rozhodnouti, kdyby do předlohy byl pojat ně- který z dodatků v parlamentě navržených. jimiž se uděluje hlasovací právo ženám, což způsobilo, že vláda odhodlala se předlohu od- volati a podá asi novou, která ovšem musí býti od počátku nově projednána.
#38 alto_textblock #38
Ze strany.
#39 alto_textblock #39
Organisační odbor národní strany srobodo- myslné koná schůzi praesidiální dnes o půl 6. hod. večerní. Užší výbor odboru samosprávných úřadníků při skčním výboru ma schůzi v pálek 31. lednao 5. hod. odpolední v sekretariátu. Praha-Malá strana. Důvěrnický sbor místní organisace národní strany svobodomyslné koná první schůzi po svém ustavení ve středu dne 29. ledna o 8. hod. večerní v místnostech restaurace su Glaubicůsi přítomnost všech žádouci.
#40 alto_textblock #40
Na stupňované utiskování českého živlu v Dotních Rakousích odpoví český národ zvýšenou podporou spolku „Komenský“ v Vídní, který pečuje o české školy pro české děti dolnorakouské.