#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 29.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKĚ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 31. ledna 1900.
#4
alto_textblock
#4
zákon poskytuje. V zájmu nestranné správy žádám
opětně, aby žádný úředník při konání svých úřed-
ních úkolů nikterak neprojevoval svého osobního
politického smýšlení. Také mimo službu jest povin-
ností úředníků, aby vystupovali vždy s náležitým
taktem. Očekávaje přesného šetření těchto zásad,
žádám, aby podřízeným úředníkům vhodným způ-
sobem o tom známost učiněna byla, a prosím ještě,
aby se mi při provádění našich společných úkolů
dostávalo vydatné podpory.« — Není pochybnosti,
že tento okružník týká se hlavně oněch úředníků,
kteří jsouce zjevnými stoupenci německo-nacionál-
ního proudu, nikde neštítí se agitací ve prospěch
jeho. České úřednictvo chová se, jak známo,
v ohledu národním více než lhostejně.
Schönererovská strana ve Štýrsku konati
bude dne 4. března ve Št. Hradci velikou schůzi,
kteráž má býti dle vykonaných příprav silnoua
velikou manifestací pro politiku pána z Rosenavy.
Při doplňovací volbě za skupinu ven-
kovských obcí gorických zvolen byl včera po-
znovu 158 hlasy říšský poslanec hr. Alfred Čo-
ronini.
Rada vídeňského velvyslanectví při kvi-
rinále, Müller šl. Szentgyörgy, byl jme-
nován nástupcem barona Calla v Sofii.
V ministerstvu zahraničních záležitostí
stalo se dosti důležité jmenování. Byl totiž jmeno-
ván druhým odborovým náčelníkem v tomto mini-
sterstvě dosavadní vyslanec v Drážďanech hrabě
Lützow, jemuž udělena byla zároveň hodnost
tajného rady.
Trůnní anglická řeč. Dne 12. října m.r.
zahájena byla, jak známo, válka v jižní Africe. Za
pět dnů na to, dne 17. října, sestoupil se anglický
parlament, aby povolil potřebný válečný náklad.
Když Balfour a Chamberlain objevili se v posla-
necké sněmovně, byli uvítáni voláním slávy. Také
jinak byl Chamberlain předmětem hlučných ovací.
Návrh na pokárání vládní politiky byl zamítnut
362 proti 135 hlasům, načež všechny návrhy vládní
byly schváleny. Když dne 27. října parlament se
odročil, stalo se to jenom pod vlivem prvních vá-
lečných neúspěchů, jež v Anglii byly považovány
za mimojdoucí a členové parlamentu rozcházeli se
s bezpečným vědomím, že Angličané dobudou ko-
nečně vítězství. Zatím uplynuly tři měsíce a zase
poznovu sestupuje se parlament anglický. Ale zá-
stupcové tří spojených království nejsou naplněni
pražádnou vítěznou důvěrou; vidí naopak, že na
jejich vlasť dopadla hotová katastrofa. Světová
říše Albionu nemohla dosud přemoci obě dvě malé
boerské republiky, vojsko anglické v jižní Africe
postiženo porážkou za porážkou. Ale nejedná se
jen o jižní Afriku. Četní nepřátelé Vel. Britanie,
kteréž jí vznikli tím, že hleděla drsně a sobecky
hájiti svých zájmů, vidí dnes, že ten anglický obr,
kterýž hodlal ovládnouti celý svět, má jenom slabé
a malé ruce a to právě znamená anglickou ka-
tastrofu. V prostorách anglické dolní sněmovny
známa jest až přes příliš bible a tu snad i dnes
vynoří se v ní vzpomínka na historii malého Da-
vida s obrem Goliášem. Nad celou Vel. Britanií
leží dnes závoj hlubokého smutku a z bojiště v da-
lekém Natálsku zavznívá k uchu zástupův angli-
ckého lidu truchlivá výstraha: Caveant consules,
ne quid res publica detrimenti capiat! Za takých
okolností jest jen přirozeno, že všecko veřejné mí-
nění v Anglicku, ba v celém světě hledí s napja-
tou nedočkavostí vstříc trůnní řeči, kterou dnes
bude zahájen parlament anglický.
Sultán a president francouzské repu-
bliky. Sultán zaslal presidentu francouzské repu-
bliky Loubetovi veliký kordon řádu Nišani-
el-Imanského.
V Cařihradě konána byla včera zvláštní mi-
nisterská rada, která zabývala se aférou italské
dívky Sylvie Gemeliové, kteráž byla, jak známo,
unesena a dodána do tureckého haremu. Ministr
spravedlnosti přimlouval se za to, aby unesená dívka
vydána nebyla a sice proto, že podle tureckých
zákonů nabyla již plnoletosti a přestoupila k islamu.
Italské velevyslanectví nechce však toho uznati,
poněvadž dívka jako poddaná italská není plnoletou
a stojí pod mocí a vládou svého otce. Celý případ
nabyl vážnější povahy a mohl by vésti i k přeru-
šení turecko-italských diplomatických styků. Italské
velevyslanectví učinilo v té příčině včera poznovu
vážné kroky u Porty.
Samojská smlouva. Senát Severoamerických
spojených států ve Washingtonu zamítl včera návrh,
aby ještě jednou rokoval o samojské smlouvě.
#5
alto_textblock
#5
Istrianensia.
(Původní dopis »Katolických Listů«.)
(Železnice, obecní správa, škola i kostel. Směs.)
L + 22. — Na prahu nového roku očekávali
mnozí národové v Rakousku, že přece se to zlepší a
místo národních bojů, že lidé svorně budou pracovati
#6
alto_textblock
#6
na základě spravedlnosti a rovnoprávnosti ke kýže-
nému hospodářskému blahobytu, ale irredentisté ne-
jenom na jihu, ale i na severu pracují zákeřnicky
dále, hlavně proti národům slovanským na jejich po-
robení a vyhubení. Kdyby stát rakouský překazil
vlastizrádné choutky irredentistů vlašských, kteří
s 11 lóžemi framassonskými a židovskými podkopá-
vají zdravý kořen národa jihoslovanského v rak. Pří-
moří a kdyby věnoval stát síly své, jak jest mu
i Božským řádem přikázáno, k hospodářskému zvele-
bení a blahobytu věrného slovinského lidu, nehynul
by národ ten většinou hladem a nedostatkem práce,
když již čtyři roky za sebou metla Boží dotkla se
Istrie i rak. Přímoří, anť filoxera, peronospera, kroupy
a různé nemoci vína zničily jihoslov. kmety »vi-
naře« a kromě toho dovolen italskému vínu dovoz
svobodný do Rakouska, a to je dorazilo.
Pro národnostní hádky a zpupnost italských ne-
spasenců (Italia irredenta), kteří sebe jedině považují
za kulturní národ, »schiavo« (= otrok) jak slov. kmeta
sprostě nazývají, nesmí míti žádného práva a spra-
vedlnosti ani na úřadě, ba nyní ani v kostele, ať prý
kopá a vzdělává zemi, dře se na pány Taliány — ti
prý jsou jedině stvořeni říditi a vládnouti, ovšem na
dvojí loket, následkem toho váznou obchody, cesty
velepotřebné v Istrii se nestavějí, národní školy se
rovněž nezřizují, všechno leží ladem a teď je již 10
roků hádka o železnici, která by mnoho Istrii pro-
spěla, a to z Terstu do Poreče; páni Taliáni by
chtěli míti železnici, a každý před svými dveřmi že-
lezniční stanici, bez zřetele, vyplatí-li se to, aneb
má-li to pro hospodářský zájem obou národů v Istrii
bydlících smysl a užitek.
Národ slov. si přeje železnice z Terstu do Po-
reče a odtud středem Istrie křížem přes státní istrij-
skou dráhu přes Pazin (Pisino) na Labin (Albona),
Opatiji-Volosko i Rjeku.
Tato železnice by měla ohromnou hospodářskou
i stratégickou důležitost pro národ i stát a tím by
Terst s Rjekou byli přímo spojeny a v čas války by
námořní přístav Pulja s Rakousko-Uherskem byl i na
zemi spojen a pro jihoslov. lid jest tato železnice ži-
votní otázkou.
Tím by i blahobyt i obchod hlavně s Chorvat-
skem značně mezi lidem slov. vzkvétal, a též v ná-
rodní příčině byli by istrijští Chorvaté i Slovinci více
sjednoceni s bratry v trojjediném království (Chorvat
sko, Slavonsko i Dalmacie).
Ale to je právě, čeho páni irredentisté, podporo-
váni jsouce umělou talijanskou zemskou vládou v Po-
reči i v Terstu nechtějí, neboť to by jim překazilo
jejich plány do budoucnosti k odtržení Terstu, Istrie
a rak. Přímoří k hladové Italii. A oni počítají pro
případ první nešťastné války Rakouska na pomoc
svých bratří z Italie a jejich spojenců z Pruska, kteří
zase dle svého hesla »Drang nach Süden« úžasně
postupují k moři adriatickému a novou železnicí chtějí
spojiti severní německé moře přes Berlín, Prahu,
Linec do Terstu s jižním adriatickým mořem. Ejhle,
toť je plán severních i jižních irredentistů, kteří si
při první příležitosti chtějí podati ruku v Terstu a
»stráž Rakouska na jihu« věrní národové jihoslovanští
(Chorvaté a Slovinci) mají býti jim v první řadě obě-
továni, což se již nyní skutečně provádí a tuto po-
litiku podporuje v Píímoří všemi způsoby povlaštěná
byrokracie v čele s místokrálem italským a místo-
držitelem v Terstu.
#7
alto_textblock
#7
Zprávy církevní.
Nový kanovník olomoucký. Cisař pán
jmenoval nesídelním kanovníkem v Olomouci vsdp.
Viléma Blažka, řiditele kníž.-arcib. semináře v Kro
měříži a kan. kollegiatní kapitoly u sv. Mořice v Kro
měříži. Nový kanovník věrné metropolitní kapitoly
v Olomouci narodil se roku 1837 v Olomouci, na
kněze byl posvěcen roku 1859; národnosti jest ně-
mecké. Působil jako prefekt v Kroměříži, jako spiri-
tual v kníž.-arcib. kněžském semináři v Olomoucia
dlouhá leta jako ředitel kníž-arcib. semináře chlape-
ckého v Kroměříži. Jest přísedícím knížecí-arcibisk.
konsistoře, prosynodálním eqaminatorem; od císaře
pána vyznamenán byl předloni ryt. křížem řádu
Františka Josefa. Nový nesídelní kanovník v době nej-
bližší stane se sídelním.
Osobní věstník duchovenský z arcidie-
cése olomoucké. J. kn. arcib. Milost udělil pro
boštskou faru u sv. Mořice v Kroměříži vdp. Karlu
kn. Hohenlohe-Langenburgovi, nesídelnímu kanovníku
olomouckému a kooperatoru v Libavě. — Přesazeni
jsou vpp. kooperátoři: Vincenc Palkovský z Charvát
do Předmostí, Antonín Pospíšil z Val. Klobouk do
Charvát. Vp. Albín Mácha, administrátor z Fryčovie
dosazen byl za kooperátora do Vítkovic.
Osobní věstník duchovenský z diecése
vratislavské. Vp. Jan Mozko, kaplan v Těšíně,
presentován byl na faru ve Skočově; dp. Dr. Josef
Bulowski, farář v Bílsku, jmenován byl tajemníkem
děkanství bílského.
#8
alto_textblock
#8
Úmrtí. Generál řádu piaristů P. Maurus Ricci
a S. Leopoldo zemřel 27. ledna náhle v Římě v 74.
roce věku svého, 57. svého řádového života, a 49.
svého kněžství. Řídil řád od r. 1884 moudře a
otcovsky. Vyznamenával se zbožností a učeností,
zvláště jazykozpytnou.
Svěcení zvonů. J. M. ndp. arcibiskupu učinil
minulý čtvrtek pražský zvonař p. Arnošt Diepold
poklonu, prose za posvěcení nových zvonů ním sho-
tovených. Velepastýř laskavě jej přijal a přislíbil tak
učiniti, což se stalo včerejšího dne, kde v konsistoři
zvony ty posvěceny byly. Určeny jsou: jeden pro
pražskou všeob. nemocnici, nesoucí ve věnovacím ná-
pisu v čele vys. ctěné jméno vznešeného posvětitele,
druhý patří do kaple v Petrovicích u Nepomuka a
třetí do Georgswaldu
Hudba chrámová. Program kostelních skladeb
v dómě u sv. Víta: Příští pátek budou se provo-
zovati tyto skladby: Šestihlasá mše »Assumpta est«
od Palestriniho, Graduale od Mitterera, offertorium
od Foerstra a »Pange lingua« od Hallera. — Hudba
chrámová v kostele karlínském: V pátek, dne
2. února o 9. hod.: Mše »Sct. Henrici« pro smíšený
sbor capella z F-dur op. 9 od Ad. Kaima. Zpěvy
při svěcení hromnic: Graduale z F-dur, »Pange
lingua« z D-dur a »O Sanctissima« pro soprán a var-
hany z Es-dur od Horníka, »Ave Maria« z F dur pro so-
prán s varhany od H. Millarda. Po mši »Zdrávas hvězdo«
z Es-dur od G. Lomakina. — V neděli, dne 4 února
o 9. hod.: Mše »Sct. Angelorum Custodum« z G dur
op. 13. od J. B. Molitora, Graduale z G dur a Of-
fertorium z C-dur od O. Horníka, »O salutaris hostia-
z F-dur od Ot. Smolíka, »Pange lingua« z F-dur
č. 1. od J. Renera. Po mši »Modlitba« z D-dur od
J. Maláta.
Pouť do Říma pořádají katolíci z Německa
v třetím týdnu po Velikonocích v době mezi 29.
dubnem a 6. květnem. Výbor 46. sjezdu katolíků
v Nise činí k tomu přípravy, byv k tomu ustanoven.
Lze očekávati, že tato pouť bude četně obeslána.
#9
alto_textblock
#9
Zprávy denní.
#10
alto_textblock
#10
* K volbě starosty pražského. Příští so-
botu sestoupí se opětně sbor obecních starších
k volbě primátora pražského, o které by si bylo
vřele přáti, aby se setkala se žádoucím výsled-
kem. Strana katolická stála vždy po boku té
strany, která zásadami jí stojí nejblíže, totiž strany
staročeské. I není nejmenší pochybnosti o tom, že
ti členové sboru obecních starších, kteří se hlásí
k zásadám strany národní katolické, svůj hlas
dají při rozhodné volbě kandidátu
strany staročeské.
#11
alto_textblock
#11
Výkonný výbor národní strany katolické usnesl
se ve včerejší své schůzi na výše uveřejněném pro-
hlášení. K tomu ještě dodáváme, že jsme užili svého
práva a rozepsali se o odstupujícím purkmistrovia
ocenili jeho zásluhy o správu a vedení král. hl. města
Prahy. Tehdy strana staročeská svého kandidáta
officielně ještě neprohlásila, ano část staročeských
obecních starších byla sama ochotna voliti zase od-
stupujícího primátora, dle spolehlivých informací na-
šich, tak že se nám nemůže podkládati nikterak
úmysl, kterého jsme nikdy nevyslovili, jako bychom
byli chtěli jaksi ze zásady již a priori vystoupiti proti
kandidátu staročeskému na stolec starostenský.
Korunní princezna Štěpánka se provdá
přece podle zpráv vídeňských listů za hr. Lonyaje
10. března; novomanželé usadí se v Miramare.
* »Právo Lidu« a náš nedělní feuille-
ton. Že s listem, jakým je »Právo Lidus, již
žídný seriosní list se nezabývá, je dávno známoa
proto žádný již teď na jeho povídání nereaguje. My
vyjímečně mu věnujeme kratinkou pozornost »Právo
Lidu« má hlavně zkřesáno na »Katolické Listy«,
z nichž zlovolně vytrhuje jednotlivá slova a kusé
věty, aby do nich po svém způsobu napěchovalo co
nejvíce štváčství. Tak i tentokráte zachytilo se ně-
kolika slov, jimž podložilo úmysly nejhorší: krimi-
nály i šibenice. Chvíle není daleka, v níž vyjde
pravda o aranžéřích této ohromné stávky na jevo,
v níž budou postaveni do pravého světla. Že se i na
dále přimlouváme za smírčí soudy k odstranění ne-
blahé stávky, to uznává dnes každý člověk, jenž činí
nárok na zdravý lidský rozum, jehož »Právo
Lidu« naprosto zdá se býti prázdno.
* Lež lístku »V před!« Tento utrhačský
list napsal v jednom z posledních čísel, že mezi Olo-
moucí a Českou Třebovou chtěl farář z Mnichoviček
znásilniti jistou paní, a tudíž že musil na žádost její
vykázati jí konduktér zvláštní kupé. Jest ku podivu,
že tento počestný list neudává jména dotčeného fa-
ráře; to ovšem nebylo možno, poněvadž
fary Mnichoviček vůbec není ani v Če-
chách, ani na Moravě, ani ve Slezsku.
Takto stavu kněžskému způsobem v pravdě zákeř-
nickým na cti utrhati dovolí si lístek »V před!-