ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 91cfef00-66a6-11dc-bcc9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 27
#1 alto_textblock #1
Ročník XX0X0x.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v ponděli dne 30. dubna 1900.
#3 alto_textblock #3
Číslo 118.
#4 alto_textblock #4
Haranní a odpol. listy
#5 alto_textblock #5
přodi pl ání ae
#6 alto_textblock #6
v Praze v adninistrae tr. na más. drojí donalt ke na n lt vo alislkácks sa nbo . rojsou nk dtrrt iet dvojí zlali :k2l
#7 alto_textblock #7
ik-
#8 alto_textblock #8
kel sxo
#9 alto_textblock #9
NARODNILI
#10 alto_textblock #10
Y
#11 alto_textblock #11
v orobném prodelie l
#12 alto_textblock #12
aní čle o sob5 . . . 2 s k
#13 alto_textblock #13
ve nllalkách na voskori
#14 alto_textblock #14
psledat. : . . . : : : e
#15 alto_textblock #15
rnsoraty platí se kotovž napře Předrlacení inerty piijinsiul-
#16 alto_textblock #16
tiskáru aknnaia rtca kcct- Eakeptiy se novraosií
#17 alto_textblock #17
Telefonické zprávy „ Nár. Listů.“ O chystané osnově jazykového zákona. Z Vídně, 30. dubna. V pondělnín orgánu německé šlechty nalezů se o jazv kovém projektu dra. Körbra tato stručná úvaha, patrně psaná drem. Bärenreith- rem: »Ozvaly se hlasy, které žádaly, aby jazyková akce vlády zahájena byla osnovou zákona již na podzim, na všechen způsob alespoň v lednu. Že dorozumívací konfe- rence předcházely. — tím úkol vlády na jedně straně byl ulehčen, na druhé straně stížen. Usnadněn proto, že nabyla v konfe- rencích skutečně cenného materiálu k infor maci o stanovisku stran; znesnadněn proto, že byla rozmnožena její zodpovědnost za obsah osnovy, spočívající na předcházejících a podrobných informacích. Vláda se tudíž nemůže vymlouvati, že nezná samostatné mínění a zámysly stran. Musí se tudíž oče- kávati, že obsah osnovy aspoň bude sub- strátem, o kterém Němci mohou zahájiti rozpravy a ve příčině kterého mohou hlaso vati pro přikázání zvláštnímu vy- boru jazykovému.« Týž list s netajeným povděkem a s ne- líčenou radostí vítá výpravu, kterou podnikly mimočeské strany pravice proti Čechům Úvažuje totiž chance dělnosti parlamentu v nastávající akci praví: »Jenom podaří- se vyloučiti otázku z plenárního jednánía dopraviti ji do výboru, možno se nadíti, ž bude uvolněna váha pro parlamentní projed- nání nejnutnějších věcí, zejmena investic. rozpočtu a železničních předloh a že s vezme hrozící české obstrukci příležitost. Po stránce té je jisto, že obstrukci bude zápasiti s velikými obtížemi Strany pravice vypověděly Č chům pomoc a jsou opravdově odhodlány slovo vtěliti ve skutek. Důležitý projev kola polského a jiných činitelů přece označuje vývoj, jaký se stal ve většině od záři minu- lého roku. Tenkrát a ještě později doufala pravice v bezprostřední úspěch, podnikne-li generální útok. Od té doby stalo se jasným, že po- stavení Němců na straně jedné a postavení vlád úřadnických na druhé straně nedá se ani vzíti útokem, ani obklíčiti, — a že tudíz budou se musit strany pravice zpřátelitis polilickým obratem, který loni na podzim se dostavil. Z toho vzníklo nejdříve u Po- láků poznání, že po několik měsíců byla provozována pochybná a paličatá politika. která musí býti nyní napravena. Počne se tudíž provozovati politika nikoli česká, nýbrž samostatná. Tato politika musí vésti k potírání české obstrukce, tím spíše, že při mlčelivé shovívavosti vůči dalšímu trvání české ob- strukce je dlužno báti se pronika vý ch rozhodnutí ve příčině říšske rady samé.«
#18 alto_textblock #18
Ministr dr. Rezek a Čechové. Z Vídně, 30. dubna. »Sonn- und Montagszeitung« oznamuje patrně z pramene vládního: dr. Reze k prostředkuje mezi vl dou a svýmí krajany, by odvrátil hrozící nebez pečí. Půjde-li věc šourem, nemusí odstoupiti Protože je úřadníkem a ne stranní kem, mohl by setrvati na svém místě jak Ziemialkowski také za kabinetu Auers pergova. Týz list oznamuje z Prahy: ministr dr Rezek zaslal písemné dotazy českým vůd- cům, zda-li by nebyli ochotni obe- slati nové dorozumívací konfe rence, které by zasedaly ve dnech mezi 5. a 8. dnem měsíce května.
#19 alto_textblock #19
Stanovisko konservativního velko- statku z království českého. Z Vídně, 30. dobna. »Sonn- und Montags-Zeitung« oznamuje: Stanovisko če ské šlechty, které vyřkl »Vaterland« v so- botním svém čísle (zaznamenali jsme pozo- ruhodný ten projev v sobotním večerníku. — Red) vůči obstrukei Čechů, zejmena pak pointování tohoto projevu, způsobilo v nej širšich a také vysokých kruzich hlu boký dojem
#20 alto_textblock #20
Telegrafické zprávy. Květnové povýšení ve vojště. Z Vídně, 29. dubna (C.-B) Arcivévod Jindřich jmenován nadporučíkem v dra- gounském pluku čís. 6. Dále byli jmeno- váni podmaršálky generálmajorové: Edvard rytíř Pohl, Michal ryt. Manojlo- vič, Karel šl. Pstöttner, Adolf šl. Schneider, Adolf Heimroth z Hess- feldu, Gustav Jonak šl. z Freyen wvaldu, Hugo Conte Corti alle Cater e; Emanuel Scheiner a Alfred Englisch Pappa- rich; generálmajory plukovníci: Ka- rel šl. Lang. Julius Wevrich, Karel Regenspurský z Regeny, Jan šl. Stein- berg, Emil Sandmann, Štěpůn ryt. Nachodsky z Neudorfu, August šl. Krawehl, Frautišek Schödl er, Mau- ric ryt. Aufíenberg, Vince n lehmann, Viktor Schreiber, Karel Schikofsky, Jindřich Kummer, Ště- pán Hofbauer, Geza Csalany, Jos. Fajta, Arnošt šl. Poten, Alfons Dra- goni šl. z Rabenhorstu, Osvald šl. Groh, Emanuel Wawra, Kvido Me ver z Fekete- Ardó a Nagy-Tarny, Viktor šl. Nitsche, Štěpán Meyerhoffer z Vedropolza, Karel Fiker, Jan S chwab, Julius Longar d Longarde, Otokar ryt. Kiwi s ch z Řitterau,
#21 alto_textblock #21
Alvid ryt. Zeller z Zellhainu a Otoka Haas. (Dalších j men zpráva c. k. korres- pondenční kanceláře neuvádí, nýbrž vždy toliko počet povýšených.) Z Kyjeva, 29. dubna. (C.-B.) Velká kněžna Alexandra Petrovna byl dnes ve zdejším, od ní založeném Pokrov- ském klášteře, v němž jako sestra Anastasia poslední dni života trávila, za přítomnost četných členů císařské rodiny, státních duchovních hodnostů a velikého množstv lidu prostě pohřbena. Z Haagu, 29. dubna. (C.-B.) Bu ské poselstvo navštíví dne 1. května Amsterodam a odpluje pak dne 4. května z Rotterodamu do Ameriky na palubě parníku »Maasdam«. Dr. Leyds a Müllen zůstanou v Evropě. Ze Štokholmu, 29. dubna. (C.-B. Švédský a norský princ Karel odebere se jakožto zástupce krále Oskara k prohlášen plnoletosti némeckého korunního prince do Berlína. Z Říma, 29. dubna. (C.-B.) Pape přijal dnes ve chrámu sv. Petra četné pout- níky z Rakousko-Uherska a jiných zemí. V kathedrále bylo přítomno asi 40.000 osob. Všechen tento lid pozdravoval papeže s nadše- ním. Papeži daří se výtečně. — Bulharský kníže Ferdinan minul Řím, jeda z Neapole do Horní Italie- Z Madridu, 28. dubna. (C.-B.) »Ag Havas« oznamuje: Španělský konsuí v Ha- navě potvrzuje zprávu, že na několika stranách znova propuklo proti amer i c ké hnutí. Z Cařihradu, 29. dubna. (C - B) Generálmajor Šemsi nalezá se v uklidno vací komisi na černohorské hranici. A - nautští vůdcové z Prištiny a jejího okresu shromáždili se k poradě; ale notáblove ze Skoplje toto shromáždění neobeslali. Z Washingtonu, 28. dubna. (C.-B. V senátu učinil Pettigren opětný návrh, kterýmž se projevuje Burům s y m- patie a zároveň naděje, že boj jejich úspěšně bude dobojován. Lodge doporučil aby tento návrh odevzdán byl výboru. Pet tigren prohlásil se proti tomu. Při hlaso- vání objevilo se, že sněmovna není způso- bilou usnášeti se (31 hlasů bylo pro Lodgův návrh), 11 proti němu. Z Ria de Janciro, 28. dubna. (C.-B Ježto byly volby skoro všech nových sená- torů a 116 poslanců za správně vykonané zákonně platné uznány, takže kongres k usna- šení se schopným bude, sestoupí se kongres dle předpisu ústavy dn 3. května. Dosavadní porady byly klidny
#22 alto_textblock #22
Náš program na uspořádání jazy kových poměrů při státních úřadech v Čechách. (Píše říšský poslanec JUDr. Boleslav P l a č e k.) Jazyková otázka stojí v těchto chvili h v popředí našeho politického boje a známot že nejspornějším mezi námi a Němci v tom směru polem jest způsob, jak by upraveny býti měly poměry jazykové u našich státníeh úřadů. Němci složili dotčené svoje názory v tak zv svatodušním programě, o němž nechci se pro- zatím vyslovovati, pokládám-li jej za program pouze válečný, s nimž se táhne do boje o němž širé massy hlásají, ten že musí by vítézným, byť i povážlivější mezi jich voje vůdci věděli, že z tak mnohého bude musi býti sleveno, aneb pokládám-li jej za nejzazší hranici toho, kam by v domnělých koncessích vůči ostatním národnostem Němci jíti chtěl. tedy za program zpět nepřekročitelný a tudíž vážný, politický. Tomu si buď tak neb onak, jisto jest, že Němci v oboru tom svůj program mají, s ním na rozhodných místech vystupují a operují. Kazdý politicky myslíci Čech musí se pak nezbytně ptáti, jsme-li také my takou výzbrojí k tomu kterému politickému boji opatřenia stojíme-li na rozhodných místech na jednotném názoru, který dodává naší politické posicí žá- douet pevnosti a který všudy a vždyeky stejně a plně označujeme. — Jestiť tu ovšem projev. vedle kteréhož by se mohlo zdáti, že tomu tak; neb dr. Kaizl dal ve své karlinské řeči ze dne 10. dubna t. r. do veřejnosti (viz » Nár. Listy« č. 101 z r. 1900), že při vídleňskýeh t. zv. smiřovacich konferencích problásil, »ž trváme při starých legálních pož- davcích českých stran, které ozna- čeny jsou těmito zásada mie 1. »Vnitřní úřadní jazyk, tu český, tam německý, ve smíšeném kraji český i německýr« 2. »Při v nějši m úřadování nechať jsou oba jazyky zemské v celé zemi bez rozdílu při všech úřadech stejně připuštěny,« načež dalst dva odstavce následovaly, kterých jakožto na- prosto nesporných zde uváděti netřeba. Z toho by vysvitalo, že naši delegáti za pevný základ našeho nazírání na dotčenou otázku mají zákony naše a že zejmena dr. K a j zl jakožto navrhovatel a duševní původce jmeno- vaného prohlášení si přeje, aby zásady jím v kon- ferencích hlášené a tedy i zásady pod č. 1, jak shora uvedené uznávány byly za legální, v zá- konech založeně; vždyt také proto rozvedl tu myšlenku obšírněji ve své smíchovské řeči ze dne 19. dubna t. r. (viz »Národní Listy« č. 108 z r. 1900), ve které se stavěl proti tomu, jako by nebylo ohledně dotčené otázky žádných plat- ných zákonných předpisů a úprava poměrů těch se teprve vybudovati měla; spolu poukázal na řadu platných zákonů, obzvláště na obnovené zřízení zemské z roku 1627, na předpis soudního
#23 alto_textblock #23
řádu z roku 1791 a na kabinetní list z r. 1848. V téže řeči dovozoval, že prý tyto zákony s dají prováděti dle formule buď jednojazyčnosti neb dvojjazyčnosti, obé jest po jeho náhledus zákony srovnatelným. Tak nejen že pro svou osobu pokládá rov- noprávnost jednojazyčnou za snáze proveditelnou a naším národním prospěchům lépe vyhovující nýbrž přes to, že dle téže jeho řečí se od let osmdesátých české poselstvo přidržovalo formule dvojjazyčnosti úřadů v celé zemi a přes to, ž se sám co nejdůrazněji domáhal jazykových na- řízení Badenových, přese vše to při vídeňských konferencích jmenuje to starým l e g á l n ím požadavkem českých stran, že má býti v nitr- ní úřadní jazyk, tu český, tam ně- mecký, ve smíšeném kraji český i německý, což jest charakteristickou znám- kou jednojazyčnosti a sice v té formě, jak j byla Gautschova nařízení pro Čechy zavedla. Po jeho náhledu ovšem také Gautschovy výnosy učinily praejudie pro jednojazyčnou rov- noprávnost a získaly veřejné mínění pro tuto formuli. Tak se se strany dra. Kaizla české veřej- nosti podává a vyličuje obsah Gautschových ja- zykových výnosů za shodující se se zákony vyhovující našim národním prospěchům. Dne 8. dubna t. r. mluvil ale ke svým voličům v Semilech dr. Kramář, který se vy- slovil dle zpráv novin (viz »N. L.. « čís. 10 z r. 1900) »rozhodně pro prinei Gautschovýchnařízení, poněva d jedině tak je možno zavésti napr stou čoskost našich úřadů, co pokládá za přední postulát každe národní politiky.« Jestli pak si týž řečník, s jehož souhl sem při vídeňských konfereneích také Kaizlovo prohlášení v příčině jednojazyčně formule rovno- právnosti dáno bylo, trouři tvrditi, že by ta- kové upravení se srovnávalo s našimi zákony Noviny poučují nás o pravěm opaku, neboť při- nášejí nám zprávu, že při téže schůzi dr. Kra- mář pojednával »o prineipu jednoja- zyčnosti a dvoujazyčnosti, která je posud právním a zákonným stavem v Čechách.« Zde tedy i od upřímného horovatele pro obsah Gautschových nařízení se doznává že zákony a právní stav svědčí pro dvojjazvě- nost a nemůže odíti je příznakem legálnosti v charakteristickém jich obsahu a přece lzes z nařízení jen tehda opravdu radovati, srov- návají-li se zákony, jsou-lí prostředkem k pro- vádění a uskutečnění jich; neb jen tehdá jen potud jsou nařízení sama legálními, jsou ústavními, jsou ziskem pro ty, kdož stojí na zákonné půdě a domáhají se provádění zákonů. Dne 26. března t. r. mluvil ale také v klubu národní strany svobodomyslné dr. Engel (viz »Nár. L.« čís. 85 z r. 1900), který prohlásil »Když Badenova neřízení byl nahražena Gautschovými, tu, ač- koli se nám tím stala velká kři v d a újma našim zásadám . . . Zde třetí hlas o jedné a téže věci nepro- hlašuje už obsah Gautschových nařízení ani za výhodný ani za legální, nýbrž za křivdu oproti současně zrušeným nařízením Badenovým a při vážném politiku, jakým je dr. Engel, nelze přece předpokládati, že by mluvil o velké křivdě o újmě, která se našim zásadám stala, kdyby nebyl proniknut přesvědčením o tom, že charak- teristický obsah Gautschových výnosů se se zákony nesrovnává a práv našich zákonných nám ubírá; neb jen tehda lze mluviti o velké křivdě. Tato nesrovnalost v názorech tři přísluš- níků naší strany, projevená ve schůzích vesměs průběhem ani ne celého měsíce konaných, kde o dotčené otázce obšírně a ex prafesso pojed- náváno bylo, nutí, aby především zkoumáno bylo, povedl-li se dru. Kaizlovi důkaz o tom, že by odstavec č. 1 a 2 z jeho prohlášení při vídeňských konferencích byl, byť ne starým, tak alespoň legálním požadavkem českých stran Tu pak hleďme k té které argumentaci jeho. jaké ve své smichovské řeči, z hora zmíněné, užil (viz »N. L.« č. 108 r. 1900). Po poukazu k platným zákonům o rovno- právnosti obou jazyků v Čechách promluvi o tom, jak je prováděti lze a uvedl dvě for- mule, vedle nichž prý to stejně dobře jde. Jednou prý je ta, které se prý u nás při držováno od let šedesátých až do let osmde- sátých a vedle níž v kraji českém je úrad český, v německém německý, úřady však musí přijímati a vyřizovati každé podání v pů- vodním jazyku jeho. Dle druhé formule jsou v celé zemi úřady naprosto dvojjazyčné a jazyk jednaci v jedno- tlivých případech určen jest jazy kem, kterjm učiněno je podání. Oba způsoby jsou dle dra. Kaizla přesným provedením rovného práva. Zvláštního povšimnutí ale zasluhuje, že i dr. Kaizl prvou formuli nazval rovnoprávností jednojazyčnou, druhou pak rovnoprávností dvoj- jazyčnou, následkem čehož také tvrdí, že prý přidrževši se dřive formule jednojazyčnosti, po- selstvo české od let osmdesátých počínajíe se odvrátilo od rovnoprávnosti jednojazyěné k rovno- právnosti dvojjazyčné. Skonstruovav si takto praemissu, že obe jím vyličené formule jsou prý přesným prove- dením rovného práva a tudíž i zákona, mohl to pokládati za snadné, učiniti další krok vyvozovati z toho, když jednak se rovnopráv- nost v Čechách dle zákona dá provésti prý i jednojazyčně, a když jednak Gautschova naři- zení na jednojazyčnosti stojí a na základě tom pro to které územi český, pro německé německý vnítřní úřadní jazyk stanovi, že ii to se srovnává se zákonem a je legálním. Kde ale vězí chyba dotčeného dovozováni
#24 alto_textblock #24
V tom, že je více než pochybnou, že o let šedesátých do let sedmdesátých přidržováno se bylo formule jednojazyčnosti v tom smyslu, v jakém jí dr. Kaizl rozumí a vykládá, mimo to ale a zejmena v tom, že byť by tomu i tak bývalo, přece by to bylo naprosto postrá- dalo srovnalosti se zákony tehdá právě jako nyní platnými. V dotčených letech ovšem před- stavováno si provedení zákonů v ten smysl, že v českém kraji má býti úřad český, v něme- ckém německý, z čehož ale ještě nenásloduje, aby české podání v kterémkoli stadiu doznalo vyřizování po německu nebo německé podání českého k vůli tomu, že prvě by se dělo v ně- meckém, druhé v českém krají. Sám uváděl, že v těch lelech si představováno přijímánía vyřizování v původním jazyku podání; proč pak by tu mělo býti pokládáno za vyloučené. že si stejně představováno vzdor českosti nebo německosti dotčeného kraje i vnitřní vyřízenl toho kterého podání v jazyku tohoto? Ani znění návrhu Seidlova z roku 1861, ani § 7. návrhu národnostního zákona dle fun- damentálek není bezpečným dokladem pro na- zírání na věc dle vyličování dra. Kaizla.- To vše ale padá méně na váhu; rozhod- nějším je, troufal-li by si snad dr. Kaizl tvrditi, že nějaký platný tehdejší zákon znal u vyřizování věci rozdil mezi zevnějším a vnitřním jeho vyřizování Nepodepsal-li také dr. . Kaizl interpellaci Pacákovu proti výnosu Kindingrovu, podanou dne 24. října 1899 na říšské radě, ve které podrobně dolíčeno, jak nezákonným je rozezná- vati při vyřizování podání stran vnitřní a ze- vnitřní jazyk vyřizovací? Ve znamenité své řeči, kterou měl na říšské radě dne 6. května 1897 k obhájení Badena proti obžalobě za příčinou vydání jazykových nařízení, přece tak přesvěd- čivě dr. Kaizl dokázal, že předpisy, rozlišujíeí zevní a vnitřní úřadování pro podání stran, ob- sažené ve výnosu ministra Krausa ze dne 23. května a 30. června 1852 jsou nezákonné neplatné a bystře dovedl k tomu poukázati, že i bar. Scharschmied na říšské radě to nucen byl doznati. Odkud se mu tedy bere pojednou rozlišo- vání mezi vnitřním a zevnějším vyřizováním podání stran co do stránky jazykové a tudi připouštění němčiny při vnitřním vyřizování české záležitosti, když se jal ve vídeňské kon- ferenci vůči Pradovu stanovisku vypočítávai naše požadavky legální, ano prý staré legální? A jsme-li zde již při řeči dra. Kaizla ze dne 6. května 1897, budiž s povděkem konstatováno, že řeč ta byla skvělým obhájením našeho požadavku po dvojjazyčnosti veškerého úřadnictva v Čechách a sice nejen jeho legál- nosti vůbec, nýbrž obzvláště i legálnosti jeho vyrostlé historieky z opravdové potře by obyvatelstva. Tu pak se musí každý mysli i politik ptáti, proč že dr. Kaizl v době, kdy Němci staví do popředí vešker é požadavky svého svatodušního programu až do tak zvané zprostředkovací řeči, vypočítávaje naše staré legální požadavky a shrnuv je do čtyř odstaveů (viz »Nár. Listy« čís. 101 z r. 1900), neuznal potrebným Němcům připomenouti, že legáln stav zahrnuje také tuto dvojjazyěnost ? Tu zřejmo, že se dru. Kaizlovi v jeho smíchovské řeči nezdařil důkaz o legálnosti úpravy poměrů jazykových jím doporučené shodující se s obsahem Gautschových výnosu a sice už proto, že nesprávně nazval to- formulí jednojazyčnosti, jak se s české strany mezi lety šedesátými až do osmdesátých domáháno provedení rovnoprávnosti zákonné. Stanovisko tehdejší mohlo by právě tak dobře nazýváno býti formuli dvojjazyěnosti, po- něvadž se bylo domáháno sice českosti úřadů v českém území, při tom ale dvojjazvěnostiu vyřizování záležitostí stran, tak že by Čechu Němci jeho záležitost u veškerých úřadů v zemi vyřizována a v celém průbéhu vyřizo- vání pojednávána a projednávána byla jeho ja- zykem. Českosti úřadu lze dociliti pouhým za- vedením vnitřní služební reči české v kraji převahou českém na základě zákonn uznané rovnoprávnosti a rovnocennosti obou ná- rodů, právě tak jako Němci v území převahou německém v tomto směru německost úřadů b právem požadovati směli, což ovšem oni také mají od dávna. Český národ se nevzdal nikdy nároků na to, aby věc českých stran kdekoliv v Čechách v celém průběhu vyřizování pojednávána a pro- jednávána byla po česku a proto nikdy nesou- hlasil s tím, co dr. Kaizl ve své smíchovské řeči pojmenoval rovnoprávností jednojazyěnou neb takováť by se zákonům příčila. Proto b by dr. Kaizl stanovisko české mezi léty šede- sátými a osmdesátými správně měl naznačiti — když už o obou formulich mluviti chtěl — v ten způsob, že tehda stáno bylo sice na roztřidění úřadů dle jednojazyčnosti, vzdor tomu ale n dvojjazyčnosti u vyřizování podání stran v cel Exklusivní jednojazyčnost nikdy záko n uznávána nebyla ani v úřadování vnějším, ani vnitřním a proto také nelze z toho, že obsah Gautschových nařízení, od dra. Kaizla přijímaný a zastávaný, stojí na stanovisku jednojazyčne rovnoprávnosti, dovozovati, že již proto srov- nává se se zákony. Byť by ale myslitelnou byla jednojazyčná rovnoprávnost vůbec jakožto připustný způsoh provedení zákona, pak by zákonnost taková p obsahu Gautschových výnosů odpadala už proto. poněvadž v nich se jednak zapírá zákonný po- žadavek znalosti obou jazyků u úřadniků v Čechách, jednak pak se proti zákonům roz- lišuje vnitřní vyřizování podání stran a v tom ohledu připouští do věcí českých stran němčina, do věcí německých stran čeština, aniž by tohoto Češi přáli a z toho nějakého národního prospěchu měli.
#25 alto_textblock #25
zemi.
#26 alto_textblock #26
Z toho tedy vidno, jak — odporoučí-li se v úvodu Kaizlova prohlášení na vídeňských kon- ferencích legálnost a srovnalost se zákony za kriterion toho, co náš lid ohledně rovnoprávnosti při úřadech státních požadovati má — to co dr. Kaizl (a ve srovnalosti s ním dr. Kramář, ač týž zákonnost toho nejen neuznává, nýbrž popírá) za aktuální program náš předkládá a co se s obsahem Gautschových výnosů kryje, se zákony se nesrovnává, je částečně zneuznává, ba částečně i porušuje. Projevem oním nedo- stalo se tedy lidu českému žádoucího upokojení ohledně jeho programu v této otázce. (Pokračování.)
#27 alto_textblock #27
Schůze voličů v Kutně Hoře. Politický klub podvysocký svolal na vče- rejšek o 10. hod. dopol. do Sokolovny v Kutné Hoře schůzi voličů kurie obci venkovských, jichž dostavilo se do ní, ač všude pracovalo se za příznivé pohody na polích, přece přes 150. Po zahájení schůze předsedou klubu okresním starostou p. Výborným promluvil poslanee. p. dr. Bedřich Pacák o politické si- tuaci. Pravil, že nemůže zapříti a že neza pírá, že doba nynější jest těžká, že vyvinula se proti nám tak, že bude zapotřebí dalšího boje, než přijde čas, kdy bude se moci říci, že jest pro národ příznivá. Poslancům nemůže se za to dávati vina. Šli v umírněnosti své vůči státu až na kraj, činili vše možné, by dokázali, že chceme s Rakouskem žíti v míru a pokoji, když vyhoví z plna povinnostem, které vůči českému národu má. Ale bylo viděti, že nikoli věrnosti národa se vyhovuje, nýbrž bouřlivé, vlastizrádné ob- strukci. Jaká jest nyní politická situace, vysvi- talo z řečí německých poslanců za debaty o ná- vrhu řečníkově, ve které na př. posl. Fournien řekl, že Rakousko vrátilo se zase k svému při- rozenému základu, kterým jest u Němců něme- ctví. Tento boj mezi systémy v Rakousku sice mezi nastolením naprosté německé vládya mezi vyhověním národům bojuje se od doby, kdy po absolutismu nastala ústava. Vidíme, ze Rakousko, jeho státníci a rozhodujíef kruhové nevědí, na kterou půdu by se měli postaviti, by zájmům státu vyhovovali. Řečník vzpomíná obratu ve smýšlení zmíněných kruhů po roce 1866 a éry Hohenwartovy, kdy zdálo se, že Rakousko zamýšlí vrátiti se ke svým základům. Po letech sedmdesátých podařilo se nabýti vrchu síle, jež pracuje proti nám a jejíž střed jest za hranicemi, načež roku 1879 nastala politika Taaffova, za jejíž pravice jevila se vůči nám jakás takás spravedlnost. Řečník zmiňuje se o poměrech politiky hr. Badena, který padl proto, že vídeňská ulice více zmohla, nežli věrnosť celého českého ná- roda, dále o vzniku a úkolu dalšich kabinetů, zejmena Thunova, který padl vlivem 3 faktorů a sice německé byrokracie, vyšších vojenských kruhů, a že se nynějšímu německému vyslanci ve Vídni podařilo přivoditi situaci, která jest Němcům naprosto příznivá a čelí proti nám. Když hr. Clary neukazoval činy, nýbrž jen slova, pustili se čeští poslanci do boje, při kterém se osvědčilo, že jako nemůže se vlád- nouti proti Němcům, tak že se nemůže vlád- nouti proti českému národu. A v tom spočívá jádro celé situace. Obstrukce činí princip majority, na němž spočívá parlamentarismus, vůbec nemožnýma ukázalo se, že sílu, kterou má nepřítel, máme také my. Obstrukce bude se musiti vyloučiti z parlamentního života, ale pokud jest, nemů- žeme si pomoci a budeme jí užívatl. (Výborně l) Situace Körbrova jest úplně proti nám. Proč přes to neprovedla česká delegace obstrukci proti branné předloze, řečník zevrubně vysvětluje a přechází pak ke smiřovacím konferencím, které radily se 3 neděle, ale nic neprovedly, zejmena nemluvilo se v nich nic o úpravě ja- zvkových poměrů u státních úřadů, za kterouž příčinou podán návrh Pacákův na sněmu. Ministr-president Körber chystá se předložiti nyní návrh, který srovnává se asi s tím, co bylo o něm uveřejněno v »Národních Listech«. Pacákův návrh podán, aby dostaly se na ve- řejnost zásady naše i Němeů, by vláda nemohla říci, že zákon, který vydá, jest, výslednicí, vy- plynuvší z nynějších poměrů. Na otázku, zdali čeští poslanci půjdou ješta nyní na konference nebo ne, řečník odpověděti nemůže, poněvadž sbor poslanců nebyl dosud svolán. Řečník ukazuje k rozhodnému boji, který očekává českou delegaci, na př. při předloze investiční, a prohlašuje, že český národ má sílu zameziti, by menšina ho terrorisovala. Kdyby se to neprovedlo, pozvedla by se německá ob- strukce na vrchol moci. Vláda musí byti vládou všech, a nesmi od nás žádati, bychom nečinil ničeho, ale sama by vyhovovala Němeům, což jest poměr zvrácený. Slova řečníkova provázena byla častým sou- hlasem a potleskem, který byl hlučným zejmena na konci řeči. Pan Novotný stěžuje si, že vídeňské vlády zanedbávají hospodářské otázky a vyho- vují německým křiklounům, o nichž vyslovena i slova: »To jsou řízní páni, ti se mně libí!e (Různé hlasy.) Řečnik navrhuje, by se celé m u kl u bu poslanců, zejmena posl. dru. Pacá- kovi, vyslovila důvěra se žádostí, by do smiřovacích konferencí ne- chodíli a zahájili nejrozhodnějši obstrukci. Návrh schválen jednohlasně, což zjištěno i zkouškou opáčnou. Posl. dr. Pacák děkuje za projevenou důvěru, vzpomíná útoků, jež činí se na poslance a prohlašuje, že si z nich nic nedělá, nebot čisté svědomí jest mu nade vše. (Výborněl Pollesk )