#1
alto_textblock
#1
190l.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu dne 2l. srpna.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 230.
#4
alto_textblock
#4
Nz »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil. („Naučný Obzor-
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou;
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 8oh
#5
alto_textblock
#5
NARU
#7
alto_textblock
#7
LSII
#8
alto_textblock
#8
Číslo v Praze za 2h
#9
alto_textblock
#9
a na venkové za 3
#10
alto_textblock
#10
Předpla cení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 21. srpna. Hned po minu-
lých volbách říšských byl podán městským
okresem korneuburským protest proti
volbě posl. Seitze. Protest ten byl
přikázán legitimačnímu výboru poslanecké
sněmovny, který, jak povědomo, se usnesl,
aby konáno bylo v záležitosti té další še-
tření.
Dolnorakouské místodržitelství
vyslalo nyní do okresu korneu-
burského úřadníka, který má vy-
slechnouti členy různých volebních komisí.
jakož i voliče různých stran. Materiál takto
nabytý předloží se poslanecké sněmovněa
bude podkladem rozhodnutí o volbě posl.
Seitze.
Ze Štyrského Hradce, 21. srpna.
Klerikální »Linzer Volksblatt« vyslo-
vuje se co nejostřeji proti tomu, aby ně-
mecké země alpské musily se stále
podřizovati politickému ko-
mandu Němců v Čechách. Tento
málo čestný poměr — praví zmíněný list —
odsuzuje Němce zemí alpských k úloze po-
litických sluhů.
Dříve nebo později myšlenka ta dle na-
šeho přesvědčení v alpských zemích zajisté
pronikne, a až si lid uvědomí hrozných ztrát,
které musilo německé obyvatelstvo alpských
zemí převzíti na svůj vlastní účet po stránce
hospodářské komornickou politikou německé
strany lidové v minulém zasedání, bude
v alpských zemích značně schlazena touha,
súčastniti se všech dobrodružství če-
ských Němců. To přece nejde, aby byla
stažena a odřena kůže s alpských zemí za
tím účelem, aby v Čechách byl na nějakou
dobu zjednán mír. Němci v Čechách mají
příliš veliké nároky.
Z Berlína, 21. srpna. Ve dvorních
kruzích se proslýchá, že italští krá-
lovští manželé navštíví na pod-
zim Berlín. Dosud se nedá konstatovati,
zakládají-li se zprávy ty na pravdě. Oficiálně
však dosud návštěva ta ohlášena nebyla.
Z Říma, 21. srpna. Zdejší černo-
horský generální konsul zaslal li-
stu »Avanti« energické ohražení proti
#12
alto_textblock
#12
obviňování, jakoby Černá Hora v Římě
provozovala politiku na vlastní pěsť a na
vlastní účet.
Nepravdou jest také, že Černá Hora
obdržela od italské banky půjčku a že ve
příčině Albanie sleduje sobecké cílea
že se snaží přátelský poměr mezi Rakou-
skem a Italií nějak zkaliti.
#13
alto_textblock
#13
Telegrafcké znrávy.
Z Vídně, 21. srpna. (C.-B.) Ministr vy-
učování potvrdil usnesení filosofické fakulty
něm. university pražské, aby prof. stát něm.
gymnasia na Král. Vinohradech dr. Vítězslav
Reiter byl připuštěn jako soukromý do-
cent klasické filologie na jmenované fakultě.
Z Londýna, 21. srpna. (C.-B.) Dle
zprávy »Westminster Gazette«, došel včera
večer do Londýna telegram, oznamující, že
vojsko na západním pobřeží
africkém obdrželo rozkaz ode-
brati se ihned k jezeru čad-
skému za účelem hájení zájmů anglických
v okolí Sokota.
#14
alto_textblock
#14
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 20. srpna. (C.-B.) Telegram
lorda Kitchenera z Pretorie ze dne 19.
srpna oznamuje: Od 12. srpna bylo 64 Burů
zabito, 20 zraněno, 248 zajato a 95 se vzdalo.
Dále bylo ukořistěno 267 pušek, 13.700 patron,
127 vozů, 940 koní a 4700 kusů dobytka.
Plukovník Benson překvapil dne 16.
srpna burský tábor u Doornpoortu: dva Bu-
rové byli zabiti, 30 zajato, mezi nimi setník
Braijtenbach a Devilliers, otec paní Schalk
Burgerová.
Plukovník Garratt přepadl včera burský
tábor u Honingspruitu a zajal 25 Burů, mezi
nimí Steyna z Vredefortu.
Jižně od Thabanchu operuje generál Kno
proti 250 Burům, kteří se nyní zdržují v okolí
Wepeneru a proti stejnému počtu Burů pod
velením Kruitzingra, kteří byli Fren-
chem zahnáni za řeku oranžskou.
#15
alto_textblock
#15
K úmrtí dra. Kaizla.
Časopisy všech politických stran, domácí
i zahraničné, věnují zvěčnělému politikovia
#16
alto_textblock
#16
bývalému ministru dru. Kaizlovi své vzpomínky.
Zejmena posuzují jeho činnost státnickou v době,
když v ministerstvu hr. Thuna působil jako
ministr financí.
S drem. Kaizlem — píše »W. Allg. Ztg. « —
mizí s jeviště politického osobnost rázu mimo-
řádného. Nebyl to politik, s jakými často se se-
tkáváme. Bylť státníkem, který dovedl pro své
záměry využiti skutečných poměrů, jehož snahy
nesměřovaly k problémům, nýbrž opíraly se
o sociální poměry. Byl mužem činu a cifry,
vzor klidného, střízlivého řečníka, výtečný debatér,
jemuž půda skutečnosti nikdy pod nohama ne-
zmizela.
Za koalice byl obávaným vůdcem opposice,
strůjcem mladočeské obstrukce, již vedl ovšem
jen za kulisami. Když nastoleno ministerstvo
Badenovo, náležel k jeho nejspolehlivějším parla-
mentním oporám, ba měl se státi jeho členem.
Dr. Kaizl nebyl zjevem obyčejným. V opposici
byl demokratem a když nabyl moci, autokra-
tem. Jen nepříznivé politické poměry zmařily
že nemohl rozvinouti své schopnosti na onom
místě, kde mohl pro obecné dobro nejvíce pra-
covati. Politické otázky zabraly v letech 1898,
1899 všechny jeho síly. Úmrtím dra. Kaizla
objevila se mezera, kterou sotva bude možno
vyplniti. Parlament ztrácí v něm velikou, vý-
značnou sílu pracovní, která svým obsáhlým
věděním ovládala hospodářské otázky naší říše.
*
*
Poslanec dr. B. Pacák, předseda klubu
českých neodvislých poslanců na radě říšské,
přerušiv svůj pobyt v lázních misdroyských,
přibyl dnes ráno do Prahy. Z Misdroye zaslal
hned po obdržení neblahé zprávy o úmrtí
dra. J. Kaizla, ovdovělé jeho choti soustrastný
telegram.
Z Išlu, 20. srpna. (Zvl. tlgrm. »N. L.«)
Poslanci dru. Pacákovi, předsedovi klubu če-
ských poslanců. Hluboce dojat bolestnou ztrátou,
již utrpěl český národ úmrtím jednoho ze svých
mužů nejvíce vynikajících, projevuji českému
klubu svou nejhlubší soustrasť. Biliňsk i.
Klub ruských poslanců z Haliče zaslal
dru. Pacákovi, předsedovi českého klubu tento
telegram do Misdroye: Nezapomenutelné všem
Slovanům Rakouska zůstane jmeno Vašeho,
nyní zesnulého kollegy klubovního, Jeho Excel-
#17
alto_textblock
#17
FEUILLETON.
#18
alto_textblock
#18
Kukačka.
#19
alto_textblock
#19
Žalovala s vysokého dubu ve vonný les.
Zvolna, opatrně, by ani křoví jim pod no-
hami nezapraskalo, blížili se k dubu milenci
Došli až k porostlině, stanuli a dívali se vzhůru
Kukačka na okamžik umlkla, tušilat
blízkost lidí, když však nehnuli sebou, volala dále.
Usedli pod dub, slova nemluvíce, jen po-
slouchali, jak žaluje.
A tu vytryskly dívce slzy s očí.
»Ale jdi, blázínku!« zvolal, snímaje jí ruku
s obličeje.
»Nu mlč! a nehněvej se! Už se stalo
Však tě neopustím !«
Leč dívka se upokojit nedala. Štkala use-
davě, až kukačka poplašena ulétla. Těšil ji jak
mohl. »Co je jiných a taky je to život nestálo
Jdi; já tě mám tak rád!« A přívinul ji k sobě.
»Ale ta hanba!«
»Hlouposti! Bubské tlachy! Nu, mlč! Vid,
nehněváš se přece?« Počal ji líbat na čelo,
ústa, na bílou šíji. Konečně se upokojila hlavu,
opřela o peň dubu a nechala se líbat.
Konvalinky vysílaly k nim svoji jemnou
vůni, kolem potoka modraly se pomněnky a
zlatil blatouch. Běláskové mihali se v tanci nad
nimi a kukačka volala kdesi na blízku. Cukro-
valy hrdličky a zdálo se, že na světě je věčná
láska, veliká, mocná, jejíž dech omamuje a jejíž
ruka sílí.
#20
alto_textblock
#20
Takové jsou chvíle, ve kterých nešťastníci
doufajíce ve štěstí, kdy lidé zapomínají, že svět
je kupa hlíny, červy se hemžící.
Položila hlavu na jeho prsa a on zlíbal
jí všechny slzy s tváří, zapomněli, že polibky
v slzi se mění.
A jak se změnily !
Po roce blížila se bledá žena s dítětem
k dubu. Usedla, rozhalila živůtek a podala
děcku prs. Ssálo dychtivě to malé stvoření
žena dívala se na ně se smutným úsměvem.
A pojednou nad nimi zavolala kukačka.
Ženě se opět oči zalily, ještě trpčí slzy
tekly jí po lících a děcko ty slzy pilo. Kukačka
kukala, kolem zpívali ptáci a konvalinky voněly
tak jako tehdy, když zde sliboval jí, že jí ne-
opustí, když prosil, by se nehněvala, když
ji těšil. -
Ah, ona mu odpustila tehdy, přivinula se
k němu a nechala se líbat. Kdyby byla tušila,
koho to líbá, komu odpouští, koho omlouvá ve
své čisté duši!
Naklonila se k děcku, křečovitě je políbila
a slzami skropila. Co jí zbylo z té její lásky
Ten červíček malý, ubožátko, jež pilo její kre
a její slzy, jež se také hlásilo světu o své
právo, jež chtělo žít.
Žit! Bože, na to dítě, její dítě, čeká také
život !
Matka se otřásla. Život!
Co je to vlastně vůbec a co bude život
takového tvora, jakým je ta její holčička?
Viděla v duchu jak roste, jak stává se
z ní dívka již a znovu se zarazila. Což přijde-li
#21
alto_textblock
#21
také takový svůdce a strhá květ z duše jejía
pak ji opustí? Tak se jí zdálo, že ta její hanba
musí se přeněst i na to dítě, jež prozatím pije
matčiny slzy. Co čeká je později? A v duchu
viděla své dítě také zrazené, také zhanobené,
nešťastné plačící a bez pomoci.
Bezděky pohledla k nebi, jako by za ně
prositi chtěla, tu spatřila kukačku, jež bez pře-
stání volala nad nimi, jako hodinové kyvadlo,
tepna lesa.
Zamrazilo ji. Ta kukačka ! Proč jí přivedla
na mysl onu chvíli vylhaného štěstí, a proč
kuká zrovna tak jako tehdy, když ona zde
usoužená a bídná? A proč tak bezcitné volá,
nevšímajíc si jejich slzí a toho ubožátka zde?
Ach bože, nejsou ti lidé právě takoví jako
ta kukačka ? Vedou stále svou, bez kusu citu,
beze změny, chladnokrevně se odvrátí od ubo-
hých a mluví do světě jako ta kukačka volá
v lesy. A všechno, všechno kolem odpovídá
stejně svým úsměvem, jako ti lidé na její
žaloby.
Atak bude také tehdy, až bude její dcerka . ..
»Ne! to raději...!« zaúpěla, tisknouc dítě kře-
čovitě k sobě. Bylo již usnulo, nyní však za-
plakalo, byvši bolestí vzbuzeno.
Rázem procitla žena ze svého hrozného
dojmu. Hlava jí hořela, pálila, srdce divoce
tlouklo a po lícich stékaly velké slzy.
Bože! co by to byla málem učinila ? Ubohé
dítě, ubohé, ubohé!
A počala je prudce líbat.
Dítě se rozplakalo — kukačka uletěla
zlekána.
#22
alto_textblock
#22
Stella.