ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 913d41c0-66ef-11dc-8e48-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 17
#1 alto_textblock #1
1901.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne 20. srpna.
#3 alto_textblock #3
K číslu 229.
#4 alto_textblock #4
Nr »Národní Listy« ranní a odpolední spřil. (.Nančný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#5 alto_textblock #5
NARU
#6 alto_textblock #6
N
#7 alto_textblock #7
Čislo v Fraze za 29 a na venkově za 3b
#8 alto_textblock #8
Předplaeení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
#9 alto_textblock #9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 20. srpna. Soudní adjunktv Jevíčku Mat. Klimetschek byl jmeno ván soudním sekretářem. Jmenování notářů. Notáři byli jmenováni: kand. notářství Jan Hromada ve Frenštátě. Karel Machacz ve Svitavách, Rober Střečka ve Velké Byteši, Vojtěch Ham- pel ve Vrbně, František Veselý v Dači- cích, Leopold Kribus ve Vyzovicích, dr Karel Ludvík v Hustopeči. Z Vídně, 20. srpna. Listy za příčinou ůmrtí dra. Kaizla přinášejí úvahyo významu a činnosti tohoto politika. Uznávají jednomyslně vesměs jeho veliký poli- tický a řečnický talent, jeho bo- haté vědomosti zvláště v oboru národohospo- dářském a prohlašují, že úmrtí jeho zanechá nejen v českém ale také v rakou- ském životě velikou mezeru, a chválí ryzost jeho úmyslů a čistotu jeho charakter u. »Reichswehr« praví: Všichni, kdož se v Rakousku zabývají politikou, stojí pod hlubokým dojmem smutné zprávy, která také u politických odpůrců zemřelého vzbudí po- litování, neboť jakkoliv posl. Kaizl byli jimi prudce potírán, nebyla tím úctak němu zmenšena. Jeho neposkvr- něný charakter byl respektován. Jeho skvělý talent, jeho bohaté vědomosti byly vždycky uznávány. Zanechá mezeru nejen u svých krajanů, ale také v Rakousku celém. Byl jedním z nejlepších a nejvěrnějších sy- nů svého národa, ale neuzavíral se po žadavkům rakouské celkové politiky. »Fremdenblatt« praví, že dr. Kaizl s nasazením celé své síly hájil národní sta- novisko české. Jeho zraky obracely se vždy- cky však jenom na dosažitelné a mo- žné. Dr. Kaizl nikdy nezapomínal, že cílem každého politika rakouského musí býti smír s Němci. »Vaterland« píše: »V nebožtíku ze mřel vynikající talent. Jeho jmeno bylo jak ve světě učeném, tak v politické veřejnosti známé, dosti často jmenováno.
#10 alto_textblock #10
Jeho velké vědomosti, spojené s mi- strovstvím řečnickým projevovaly se v jeho obsahuplných a i formou dokona- lých řečech. Ryzost jeho charakteru a pří větivost společenského obcování rozmnožily jen úctu a vážnost, které se zemřelý těšil.« Deutsche Žeitung« praví: »Jakkoliv vynikající duševní dary a kon- ciliantní povaha jeho vyžaduje všeobecného uznání, my Němci přece nemáme příčiny, abychom jeho úmrtí zvláště litovali. Jeho činnost byla pro Němce zvláště zhoubna za kabinetu Thunova. « »Arbeiterzeitung« praví: Dr. Kaizl byl mezi Slovany v Rakousku mužem, kterýž zdál se takřka praedestino- vaným ke zjednání míru mezi Čechy a Němci. »Neues WienerTagblatte praví: S drem. Kaizlem odchází nejvý- znamnější osobnost z veřejného života. Český národ pozbývá v nebožtíku jednoho ze svých nejnadanějších vůdců; po- slanecká sněmovna vynikající zje v. kterýž v posledních letech dobyl si posice a mocně zasáhl do koles vnitřn politiky. S velikými vědomostmi spojoval dr. Kaizl vzácné nadání řečnické. Jakkoliv byl vzdělán na německých školách vysokých, stal se zvláště povahou své bytosti nebez- pečným odpůrcem Němců. Mladočeská strana stala se zvláště jeho vlivem schopnou k vládě a on sám jako mi- nistr měl hlavní podíl na vládních opatřeních kabinetu Thunova. List vyslovuje politování že dr. Kaizl ve funkci jako ministr mohl uskutečníti jen málo z toho, co hlásal a že užil svého vlivu v kabinetě Thunově, aby zasadil parlamentarismu nejtěžší ránu v nej rozsáhlejším používání § 14. Dr. Kaizl byl muž, při jehož smrti přítel i nepřítel truchlí a list domnívá se, že v dru. Kaizlovi zemřel největší odpůrce radikalismu ve straně svobodomyslné. Český lid utrpěl těžkou, zvláště v ny nějším okamžiku citelnou ztrátu. Čechové ztrácejí v dru. Kaizlovi jednoho z nejčelněj- ších talentů, nejschopnější hlavu nynější po- litické generace. Němci v Rakousku často pocítili tvrdé zasáhnut
#11 alto_textblock #11
ruky dra. Kaizla. Přes to však byl méně ovládán, než většina jeho strany nená- vistí k Němcům. »N. Fr. Pr.« vytýká dru. Kaizlovi, že za své činnosti jako ministr bezohledně počešťoval úřadya bezohledně používal § 14. Jeho realisační politika se ničeho nelekala, co by mohlo sloužiti jeho účelům. Proto byl nejvhodnějším nástrojem če- ských expansivních snah a proto, že jím byl a protože po ztrátě moci dovedl býti oheb- ným zrovna tak, jako když ji měl dovedl býti bezohledným, jest jeho smrt v nynějším okamžiku, když jeho strana opět stojí před rozhodnutím, zdali má setrvati při politice posledního zasedání či opětně přejíti k di- voké opposici, pro jeho národ těžkou ztrátou a v každém případě důležitou politi- ckou událostí. Politickou událostí jest také jeho smrt z té příčiny, že Kaizl byl proniknut přesvědčením, že jest také v českém zájmu, aby se s Němci v otázce jazykové uzavřelo dohodnutí a protože až do své smrti zabýval se úmyslem, jednou tuto shodu provésti. Myšlenka ta nebude zajisté s Kaizlem pochována, ale nesnadno najde se mezi Čechy muž, jenž by myšlenku tak jasně pro- myslil a který by dovedl pro ni tak energi- cky pracovat. Proto bude dr. Kaizl postrádán nejen českým národem v širším slova smyslu, nýbrž i svými komillitony. Němcům byl někdy krutým od- půrcem, ale byl to rozumný nepřítel, ne- byl fanatikem, který pomýšlí více na skodu Němců, než na prospěch svého lidu. Dr. Kaizl byl talentem, který bohatého nadání své honepoužíval vždycky k dobru, ale u jeho rakve přece musíme říci s politová- ním: To zlo, které způsobil Rakousku v do- mnělých službách svého národa, byl by snad napravil dílem smíru, o kterémž pracoval, kdyby smrt svojí kosou ho nebyla sklátila. Z Tábora, 20. srpna. Poslední pouť dra. Kaizla. Ža prvního ranního úsvitu byla mrtvola zemřelého bývalého mi- nistra a poslance dra. Josefa Kaizla odvezena z letního bytu jeho v zámku myskovickém. O půl noci přibyli zřízenci pohřebního ústavu Fuchsova z Prahy, uložili nebožtíka do skvo-
#12 alto_textblock #12
FEUILLETON.
#13 alto_textblock #13
Postilion Louhák. Napsal Karel Horký. Taková koňská nátura je to, ten Louhák Prosím vás, když je člověk třicet let u koní. tak na něm něco z těch valachů uvízne ! A Louhák už je na ty své šimly zvyklý tak, že bez nich je mu jako podagristovi bez hole; když necítí v rukou opratě, tak neví, co by s těma rukama počal, hned se drbe ve vlasech a hned zase jinde. Ale jak dostane opratě do ruky, pakto ani není Louhák! Oči mu září jako dva uhlíky a ta bronzově měděná tvář jakoby se leskla v takových chvilích by se vám vtip na jeh šimly špatně vyplatil! Louhák je s to sesko- čit s kozlíku a udělat hrubiánství! Jen se zeptejte krejčího »od mejta«, jak se mu to vyplatilo; krejčíkovi to nedolo a mě chuť Louháka poškádlit. »Jářku, Louháku, pozor! Nad vašima her- kama lítají vrány, čují, mrchy, asi zdechlinu!- Ale jen tak tak, že to krejčík dořek' ! Louhák s kozlíku, facka jako když mlaskne a Louhák zase na kozlík — to bylo dílem deseti vteřin. Pak se rovnali u pana soudního — krejčí prohrál a Louhák od té doby častěji vypne hrdě prsa. »Na mne si přijde! Na erárního člověka Kam s tou flintoul« Takto je však Louhák jako beránek. Když mu jde o to, aby chytil pasažéra, tak byse zdvořilostí rozplynul.
#14 alto_textblock #14
na ost
#15 alto_textblock #15
»Mladý pane, ráčej si sednout, snad by k vůli dvoušestáčku nešli pěšky!« »Mladým pánem« je u Louháka každý Starý pán, hlavu má jako mléko — ale nato Louhák nehledí. A u ženských zrovna tak; když se mu přiheretí na sedadlo babka s třemi vnuky, Louhák hází »mladou paní« o všeck pryč. Proč ne? Tituly jsou zadarmo — a jemu to, lišákovi, vynese někdy šestáček »na extra«. Leckdy má však Louhák s tou zdvořilost smůlu; neumí v tom chodit. Jako tuhle: ja- kýsi starý, chromý pán se kulhal s kufříkem od nádraží pěšky. Louhák ho se svou archou dohonil. »Mladý pane, sednou si! Aspoň »na slepo!- Kdy pak by se takhle do města dopajdali ?!e Ale »mladý pán«, místo aby si sednul. vzal to za jiný konec. Zašel si na poštu a chtěl knihu stížností. Že prý se od postiliona uráže nedá . .. Rámus hotový! Louhák musil odprosit aby ten pán »nedělal z toho potřebu«. Však s odplivl, sotva byl z kanceláře venku. »Hrom do dědka! To má člověk za do- brou vůli !« Ale jednu nectnost má Louhák, ošklivou nectnost. Drží se lotynky ! Poslední groš by do ní strčil; vyhrál před několika lety pár set — a to je jeho neštěstí, od té doby je jako po- sedlý. Jakmile sežene nějaký ten šesták »diške- ILouháka žádný luxus!
#16 alto_textblock #16
Ba on má u paní Katy privilej, že mu čeká. Louhák může sázet i bez peněz, paní Katy počká. Panečku, takové protekce každý nemá, sázet »na knížku«! A Louhák je z těch numer někdy celý pi- tomý, už i blázna si lidé z něho dělají. Jednou si v čekárně zdřímnul na lavici, tašku si dal pod hlavu, do vlaku ještě dvacet minut času, věděl, že jej hlídač vzbudí; za chvíli chrápal. Co mu však »hoši« ze štace nevyvedli! Jeden vlezl pod lavici a zařval Louhákovi zrovna vedle ucha: »33! 43 1 53 !« Louhák vyskočí jako jelen, chytne se z hlavu a volá jako smyslů zbaven: »Ježíš marjá, dejte sem křídu! Panenka Maria mi ve spaní povídala čísla ! Samý trojky ! Tak jsem to slyšel, jako tebe, Vomáčko ! Ty lumera jsou živý !« Vomáčka však utekl z čekárny, popadaje se smíchy za břicho — a u paní Katy přibyly do knížky dvě zlatky ještě ten večer. Nešťastný Louhák! Ondy jsem jel s ním z nádraží. »Jak se máte, pošťáku, jak jdou ob- chody ?« »Ani se neptaj'«, zněla odpověď, »sem tam tak ňákýho toho »slepáka« .. . kdo by si nejčko v letě sedl? Musil by bejt leda py- tlem praštěnej! Ještě, že si teď sedli voni, už třetí den nemám žádnýho.« Ani už nejím, jest-li jsem se Louhákovi
#17 alto_textblock #17
rece«, už s ním letí k pant Katy, co má na za tu poklonu poděkoval. On to myslil zajisté rynku lutrii. Vsadit na řádek zlatku to není u dobře, ta duše kostrbatá . ..