#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
2. března 1904. Číslo 62
#4
alto_textblock
#4
Poněvadž se nikdo jiný nehlásil ke slovu.
dal předseda hlasovati o svém návrhu, kterýž
byl sněmovnou přijat, načež schůze v 11 hod
skončena.
#5
alto_textblock
#5
MUDr. Erazim Vlasák
#6
alto_textblock
#6
Bolestně překvapující a zarážející dojem
způsobila včerejšího dne po Praze truchlivá
zvěsť, sdělující, že primář a ředitel vinohradské
okres. nemocnice p. MUDr. Erazim Vlasák,
náhle zemřel raněn byv mrtvicí. Žalostná zpráva
bohužel se potvrdila a vzrušila celou naši veřej-
nost měrou nemalou. Bylť zesnulý osobností ve-
lice populární, jako lékař vzácných vědomost
i jako člověk ryzí, zlaté povahy. České lékařstv
i společnost lidská těžce jej pohřeší. Lékařstv
proto, že železnou energií a řídkou osobní vlivu-
plnosti stav tento zorganisoval, upevňoval a háji
i za nejtěžších dob stavovské krise; a lidská
společnost, ta vděčí opět jeho pomátce, jako lé-
kaře humanisty, lidumila a obětavce až do tohc
zdraví.
V plné, nejkrásnější mužné chvíli svéhoži
vota odešel, maje před sebou ještě daleko vy
tčenou metu svých snah a ideálů. Ale byť k nim
plně nedospěl, losem odvolán — co vykonal až
dosud, stačí, aby jméno jeho v kohortě českých
lékařů mělo své čestné místo, jasný zvuk, ve
vzpomínkách všech pak stálé epitheton lékaře
vlastence a lidumila!
MUDr. Erazim Vlasák, primář interního od-
dělení a ředitel nemocnice okresů žižkovského
vinohradského na Král. Vinohradech, redaktor
„Časopisu lékařů českých“ a jeh
sociálně lékařské přílohy „Věstník“, starosta
Ústřední jednoty českých lékařů v král. českém,
markrabství moravském a vévodství slezském,
starosta Spolku českých nemocničních lékařů.
starosta Nemocenské podpůrné sekce pro lékař
při ústřední jednotě, jednatel Besedy vinohrad-
ské, český spisovatel a žurnalista — ze-
mřel náhle včera o 1/4 na 1 hodinu odpoledne
raněn byv mrtvicí, nedosáhnuv ještě úplně 40
roku věku svého.
MUDr. Erazím Vlasák narodil se jako syn
mlynáře ve Volovicích na Podřipsku dne 8. dubna
1864. Studoval na akademickém gymnasiuv
Praze a na české Karlo-Ferdinandově universitě.
kde byl r. 1889 na doktora promován. Vstoupil
za externistu do všeobecné nemocnice pražské
kde stal se záhy sekundářem. Ve funkci té pů-
sobil na různých odděleních, z nichž vzpomínáme
zvláště I. interního oddělení tehdy dv. r. proí.
Eiselta a chirurgického oddělní prof. Weisse.
Roku 1892 jmenován byl městským lékařem na
Král. Vinohradech, kde zdárně působil do roku
1902. Téhož roku zvolen byl primářem interního
oddělení a ředitelem nové okresní nemocnice na
Král. Vinohradech. Již jako student gymnasiální
a později tím více jako posluehač českých vyso-
kých škol pražských zúčastnil se veškerého ruchu
studentského a národního. V Praze záhy ocitl se
v předních řadách studentstva. Byl jedním z po-
sledních starostů bývalého Akademického čtenář-
ského spolku. V počínajícím tehdy pokrokovém
ruchu víděl zdravý kvas a vešel s některými jeho
předáky v úzké styky přátelské. Nezapomenu-
telným zůstal mu záby zesnulý JUC. A. Čížek.
Vždy však dovedl si udržeti samostatný úsudek
názor a stanovisko. Ctil přesvědčení cizí, každé
bylo-li upřímným přesvědčením, ale své.
krajně národní a do krajnosti svobodomyslné ha-
jíval pří každé příležitosti. V době universitních
studií přispíval pod různými pseudonymy články
beletristickými i žurnalistickymi do různých po-
litických i zábavných časopis . Odehovanec stu-
dentských spolků stanul jako mladý lékař ihned
v přední řadě spolkových funkcionářů lékařských.
Stal se záhy jednatelem Spolku českých lékařů.
členem výboru Ústřední jednoty českých lékařo
a členem představenstva Lékařské komory pro
král. české. Ústřední jednota byla tenkráte na
počátku svého vývoje, obsahovalať jen několik
žup v Čechách. Roku 1895 zvolen byl starostou
Ústřední jednoty českých lékařů. Za jeho vedení
rozšířila se tato organisace po všech vlastech če-
ských tak, že dnes je pevnou organisací lékařskou
všeho českého lékařstva ve všech zemích koruny
české — stavovskou organisací na státoprávním
podkladě. Ač jeho zásluhy o organisování lékař
stva jsou veliké a neocenitelné, nikdy nezapo-
mínal s vděčností uznati práci svých předchůdeů
a průkopníků na tomto poli, z nichž stojí v první
řadě prof. Janovský. Roku 1898 zvolen byl re-
daktorem „Časopisu lékařů českých“, starého
českého vědeckého listu, založeného dv. r. Eisel-
tem. Ve funkci této vyvinul činnost obdivu-
hodnou. Z lásky ke svému stavu a národu a z úcty
k tradicím tohoto listu, organisoval a takřk
úplně sám vyplňoval sloupce zvláštní přílohy
„Věstník“. V řadě ročníků tohoto listu
a mateřském orgánu „Časopisu lékařů českých“
samém, leží kus obrovské práce. Avšak jenom
menší čásť jeho práce je uložena v těchto listech.
Větší čásť roztroušena je po nejrůznějších českých
časopisech. Články jeho jsou rázu sociálně-politi
ckého, sociálně stavovsky lékařského, zdravotni-
ckého, feuilletony, nekrology. Vlasák měl ambice
tak velké jako energii. Ambice jeho nesly se
k práci vědecké. Z oboru toho již jako praktický
lékař napsal práce sociálně hygienické, kde se-
bral zkušenosti jakých získal ve své praksi mez
nejehudším lidem.
Jmenujeme zde jen některé: „O chorobáeh
z povolání“, „Česká školní lavice“, „O školn
hygieně“, „Příruční kniha pro ošetřovatelky ne-
mocných“, „O hygienickém zařízeni většího če-
ského města vůbec a Král. Vinohradů zvlášt“
Přeložil: Huxley: „Uvedení do biologie a jiné
essay“, Gártner: „Rukověť hygieny“. Menšíc
statí žurnalistických napsal do set.
Nepřekonatelným byl ve funkci jako zpra-
vodaj. Odtud datuje se jeho publikace „Cesta
do Madridu“, články ze sjezdu antialkoholikův
Vídni, v Bremách, v Berlíně, ze sjezdu polských
lékařů v Krakově, jež uveřejnil dílem v odbor-
ných časopisech a v „Národních Listech“ jimž
byl spolupracovníkem vzáeným po řadu let až do
své smrti.
O jeho vysokých cílech vědeckých svědč
maternál jejž zanechal po sobě v nové nemocnie
vinohradské. Řada pečlivě vedených popisů cho
rob a léčebných zkušeností měla se státi pod
ktadem vědecké jeho činnosti, již vždy vysoko
#7
alto_textblock
#7
Politické zprávy zahraničné.
#8
alto_textblock
#8
V Praze, 1. března
#9
alto_textblock
#9
Generál Vannovský zemřel.
#10
alto_textblock
#10
Dlouholetý ruský ministr vojenství, generál
Petr Semionovič Vannovský, zemřel v noci na
dnešek v Petrohradě, maje věku svého 81 rok
Narodil se 24. listopadu 1822 v minské gubernii.
Roku 1849 byl účastníkem ruského tažení na
pomoc Rakousku proti povstalým Maďarům.
Když roku 1881 nastoupil na trůn Alexandr III..
vzal si jej za ministra vojenství. V úřadě tom
zůstal i za Mikuláše II. až do roku 1898. Po
zavraždění ministra osvěty Bogoljepova v dubnu
1901 byl povolán za jeho nástupce. Očekávalo
se od něho, že jako muž svobodomyslný, kmet
bez vášně a předsudků a rázný vojín dovede
studenistvo uspokojiti. Vannovský skutečně vydal
velmi rozumná pravidla pro uspořádání spolko-
vého ruchu studentského k účelům vědeckým
podpůrným, ale studentstvo, poslušné cizíeh
agitátorů, neuspokojilo se a vřelo v něm až do
nedávna, kdy válka, Rusku vnucená, svolala je
pod starý, svatý, vlastenecký prapor.
#11
alto_textblock
#11
Italie a Rakousko.
#12
alto_textblock
#12
Milanský »Secolo« dostal od svého vídeň
ského zpravodaje zajímavé sdělení o návrhu
kterýž Italie učinila Rakousku v příčině Albanie
a dodává, že žádné dementi nemůže otřást
věrohodnosti jeho zprávy. Dopisovatel zmíněny
oznamuje: V nedávné době učiněn byl Itali
Rakousku formální návrh v příčině al banské
otázky. Otázka ta byla ještě v době, kdy
Visconti Venosta byl ministrem vnějších věci
upravena mezi nim a Goluchowským tak, že
na základě písemné úmluvy oba státy se zavá-
zaly neučiniti krokův k obsazení albanského
území. Na nalehání některých kruhův italských,
by zajmulo se v Albanii pevné postavení, uči
nila prý ale Italie v poslední dobe
Rakousku návrh, aby Italii byl
volno, obsaditi přístavy albanské
Drač a Vellonu, kdežto Rakousko
mělo by míti volnouruku v ostat n
Albanii. Italie chtěla se pro případ ten
zavázati, připustiti postup rakouský
na Soluň. Ač Rakousko bylo odhodláno,
nepřistoupnouti na návrh ten, vešlo ministerstvo
vnějších věcí přece ve. styk s Německem. Od-
povědí Německa bylo. Rakousko posíleno ješt
více odmítnouti plán onen, načež odpovědělo
Italii, že návrh onen bohužel přijmouti nemůže
a dodalo, že by náhlé obsazen
Drače a Vallony pokládalo za ca
sus belli. S věcí tou souvisí i houževnat
zdráhání se vyslánce Nigry, zůstati ve Vídn
i současná demisse rakouského vyslance při
Kvirinále, Passettia. Informace ty zdá se potvrzo
vati býv. ministerský přeďseda Rudini v roz
mluvě se zpravodajem novinářským, kterouž na
jiné místo klademe. Hrot odhalení toho uvázne
zajisté ve vznětlivém citu Italie a nebude
ulomen ani jinou dnešní zprávou římskou, dle
níž se státy trojspolkové usnesly někdejš
úmluvu Venostovu s Rakouskem doplniti tak,
aby žádný prý ze státův na Balkáně více než
Německo interessovaných, nebyl nijak na zájmech
svých poškozen. Jak že se zdařilo zájmy tak
silně sporné a protivné takou úmluvou novou
srovnati, na to může býti veřejnost věru co
nejzvědavější.
#13
alto_textblock
#13
Mezi Německem a ltalií.
#14
alto_textblock
#14
Dle »Messagera« byly mezi Vilémem II.a
Viktorem Emanuelem III., jakož i mezi Bülowem
a Tittonem za příčinou uzavření nové smlouvy
obchodní vyměněny srdečné depeše.
#15
alto_textblock
#15
Německé špiclovství mezi Poláky.
#16
alto_textblock
#16
Němečtí pronásledovatelé polského živl
v Prusku připadli nyní, když ne na ušlechtily
tedy přímo »geniální« prostředek, jak donutil
k německým výpověděm při soudních řízeních
Poláky, kteří se z pravidla odvolávali na to.
že neznají německy; ač každé polské dítě př
odchodu ze školy má napsati samostatně životo-
pis (!) svůj, v němž uvede i rodiště své, den
narození, rodiče, sourozence, slav otcův, vyznán
rodičů, důležité události, jako na př. nemoci.
daleké cesty do školy a podobné okolnosti.
z nichž se dá souditi na řádnou nebo nepo
řádnou návštěvu německé školy a duševní vý
voj dítěte. Tyto vlastnoruční poznámky německy
ditétem psané mají se uschovávati a zanésti de
rejstříků abecedně dle jmen a rodišť dítěte. Pi
zapírání znalosti němčiny před soudem a úřade
mají pak tyto záznamy býti jako doklad před
kládány. Prozatím dotyčná nařízení učitelstvu
vydal bydhošťský úřad okresní, není ale pochyby
že na této cestě špielovské budou ho také ostaln
úřady pruské následovati.
#17
alto_textblock
#17
Rozmluva s Combesem.
#18
alto_textblock
#18
Redaktoru »Figara« vyjádřil se Combes
že zklamaly opposici naděje v pád vlády nynějš
ještě před březnem. Vláda nechce a nesmí prý
nyní padnouti. V nebezpečí válei čn
pro Francii Combes nyní nevěřl
země nemá se ničeho obávati, jest prý ale při
pravena na všechny případy. Na dolaz redak-
torův: »Změnilo se něco v poměru Francie
k Rusku od posledního vašeho prohlášení?-
odvětil ministerský předseda: »Nemám co do-
dati k prohlášení svému; co řekl v St. Elienne
pan Jaurés, nemá ceny vládního prohlášení.
Combes dodal, že Delcassé zpravuje ho o všem
důležitém a že Pellelanovi prý se křivdí; za
něho nestala prý se žádná vážná chyba v ná-
mořnictvu. V pravdě prý opposice nechce po-
raziti jen Pelletana, nýbrž celý radikální pro-
gram vlády nynější a to prý se ji nepodaří.
#19
alto_textblock
#19
cenil.
#20
alto_textblock
#20
Smrt příšla jako blesk z čistého nebe. Vi-
děti muže v plném rozmachu sil, chtějícího vzlét-
nouti k nejvyššímu životnímu cíli — a sraže-
ného rázem do propasti, to otřásá tragickým
dojmem ...
#21
alto_textblock
#21
Kromě celé široké veřejnosti želí a oplakává
jej zdrcená choť a dceruška. Budiž mu čestná
a trvalá pamět!
*
,
Pohřeb MUDra. Erazima Vlasáka koná se ve
čivrlek dne 3. března o 3. hod. odpol. z kaple
okresní nemocnice na hřbitov vinohradský.
#23
alto_textblock
#23
Rodině zesnulého projevili během včerejšího dne
soustrast: prof. dr. Maixner, okr. lékaři dr. Švácha
a dr. Stretti, prof. dr. Sylaba, primář vinohradské
okresní nemocnice dr. Michal, sekundáři téže nemoe-
nice dr. Komárek a dr. Černický, správce Kňourek
P. Baloun, náměstek starosty Bureš, MUDr. Balcan
z Průhonic, dr. Semerád, prof. Pešina, dr. Honzák
adj. Krouský, dr. Janota a četní jiní.
#24
alto_textblock
#24
Denní zprávy.
#25
alto_textblock
#25
— Výkonný výbor národní strany svobodo-
myslné konal včera schůzi za předsednictví úřa
dujícího místopředsedy svého, posl. dra.G
Blažka. Nejprve přečten byl přípis předsedy vý
konného výboru, posl. dra. Václava Škardy, tý-
kající se zpráv, šířených časopisy „Neue Freie
Presse“ a „Slawische Correspondenz“ o do-
mnělé jeho resignaci na funkci předsedy výkon
ného výboru. Bylo konstatováno, že pověsti ty
jsou tendenčně nepravdivé, předsedovi, posl. dru.
Škardovi byla jednohlasně vyslovena úplná dů-
věra, a úřadující místopředseda, posl. dr.G
Blažek byl zmocněn, aby toto usnesení před
sedovi dru. Škardovi jménem výkonného výboru
sdělil. — Na to pojednáno bylo v obšírně debatě
o nynějších politických poměrech, a učiněna při
slušná usnesení.
— Vídeňský parlament sejde se tedy příšt
úterek. Za poměrův tak smutných jako tento
kráte„se sejde, snad se nesešel ještě nikdy, Ce
se tam díti bude, je jasno a nemůže býti nej
menší pochybnosti o příštím osudu jeho, jakož
i o jeho brzkém, neslavném konci. Zástupei
národa českého nemohou jinak jednati, než v ob-
strukci pokračovati a mařiti jakoukoli plodnou
činnost tohoto slavného sboru. Tolik je jisto, že
zůstane marným také tento snad poslední pokus
učiniti sněmovnu poslaneckou ku práci způsobilou
Jinak by se státi mohlo jen ve dvou případech
buď že by vláda zřekla se svého dosavadního
stanoviska pokud týče se vnitřního jazyka úřad
ního a rovněž o moravské otázce universitní
naprosto bezpečné poskytla národ
našemu garancie, že splněny budou jeho
fužby i přes odpor Němeův, aneb že b
dr. Körber měl tolik vlastenecké obětavost
a odhodlal se po radě polského poslance hra-
běte Dzieduszyckého státi se Curtiem. Poněvadž
nedá se ale očekávati ani to, ani ono, nezbude
poslancům českým nie jiného, než pokračovat
tam, kde minule přestali: při pilných návrzích.
Co se ale stane potom? Vláda buď parlamen
pošle opět domů a vyřídi všechino, co se pro-
vésti dá, § 14., v příčině té nechť nikdo se ne-
mýli — vláda vyřídí paragrafem tím
všechno, i obehodní smlouvy —
vyčkávati bude ve vášněprosté vytrvalosti až se
rozmyslíme jinak, nebo parlament rozpustí
provede nové volby. Domnívá-li se, že s těmi
si pomůže, děsně bude zklamaná. Volby prove
dou se u nás ve znamení největšího vládního
odporu a plattformou jejich bude: obstr ukee
do krajnosti, obstrukce všemu! Bu-
de li některý z nynějších poslanců nahražen jiným.
mírnější zástupce to nebude, nýbrž ještě rozhod-
nější. Zbarvení příštího parlamentu, pokud jde
o české poslance bude snad mnohem ostřejší,
nikdy však tonu mírnějšího. A co potom ? Az
všechno ležeti bude v Rakousku ladem: říšská
rada, sněmové i delegace? Dospějí ředitelové
tohoto státu konečně k poznání, že tak dále
jako dosud to nejde a obráti ve směr v Ra-
kousku jedině možný a zdravý, ve směr, jímž
trvání této říše je podmíněno? Kdyby se tak
stalo, nemusili bychom dosavadních zápasů
litovati. Organismus tak obrovský nevyboči
snadno z kolejí, na nichž se pohyboval bezmála
po tři věky, však nemáme naděje ani potom,
že stane se jinak a sice proto, že v tom to
soustátí žije a diktuje národ po-
čtem relativně nejčetnější, jenž
Rakouska nemá dnes již zapotřebí.
Národ ten — a to je národ německý — žádá
a žádati nepřestane za své pobyti v tomto státě
za privileje a nadpráví, jakých mu ostatní ná-
rodové, nechtějíli sami sebe ponížiti a vlastní
věc poškoditi, povoliti nemohou a zápas o to
tak dlouho již vedený neskončí jinak než kata-
strofou. Toho buďme si vědomi.
— Politické pozadí volby hr. V. V. Ster-
berga osvětlil on sám svým »zaslánem«v
»Neue Freie Presse«, našim čtenářům z telefo-
nické zprávy známým. Osvětlení ovšem prove-
deno bengálem, v jehož záři přejde zrak i vo-
ličům »čechischer Landsknechta«, jak se pan
hrabě sám nazývá. Aspoň těm, kteři nebyli za
peníze koupeni, nýbrž za falešnou minci hraběe
retoriky. Zvláště ostatní tituly, jimiž se hraběe
zvolenec ze dne 19. února obmýšlí, jakožto » při-
nosce ducha západlní kultury do Čech, aristo
kratický bojovník za trůn a oltář pokud tyto ( l)
stojí ve službě lidu« (III) poučí blahoslavené
Královéhradecko o tom, co vlastně vyvedlo. Za-
sláno vyvoláno bylo známou dedukci dra. Kra-
máře ze »Slavische Corr.«, že královehradecká
volba znamená projev nejradikálnějšího hnut
českého voličstva a naproti ní prohlašuje » hrabě
Monči«: »Jsem zvolen na základě hospodář-
ského programu, pro vyrovnání a proti obstrukcie
tedy na základě nejčistšího a nejsploštělejšího
třídního, stavovského prospěchu, který odhazuje
daleko od sebe masku tím svobodněji, či lépe
řečeno cyničtěji, že jest už po volbě. Přes to,
že ve svém zaslánu obviňuje agrárníky, že bo
jovali proti němu jako apoštolu západní kultury
přes to, že zvolen byl proti oliciálnímu agrár-
níku Srdínkovi jako samostatný agrárník. Toto
prohlášení hr. Sternberga jest zároveň bezděčnou
odpovědí realistickému denníku, jenž naše vý-
vody o politickém pozadí královéhradecké volby
mínil podvraceti eitáfem dra. Kramáře ze »Slav.
Corr.« tak, jako kdybychom jej přijímali t a ké
za svůj názor. A toho jsme velice dalecí v pří-
padě královéhradeckém i v mnohém jiném, přes
to, že »Slav. Corr.« citujeme. Chudozubý vtip
realistického denníku, olírajícího se společně se
židovsko německými a item sociálně demokra-
tiekými listy o nás pro volbu královéhradeckou.
páchne už konopím. Jaké květy humoru roz
pukly v posledních dnech na realistické sloves
nosti, již jsme uvedli. Včera »žertuje« realisti-
cký Saphir na příklad o lsti iaponské iízdy.
#26
alto_textblock
#26
která nakrmivši koně třaskavinou nechala jev
rukou kozáků, aby v dané chvili koně pod nimi
vybuchli; to že prý jistě potvrdí nějaký zvláštn
náš telegram. Je-li řezanka třaskavinou, doporu-
čujeme pisateli hippologického vtipu, aby šetři
při kouření všech opatrností a zvláště aby ne-
psal své rozmarné pasáže při nezakrytém plyno-
vém plameni . ..
— Malý omyl. »Reichenberger Ztg.« při-
náší zprávu o nedělním vídeňském projevu na
hrobě Jana Kollára, jehož tělesné zbytky budou,
jak známo, převezeny do Prahy. Zabředlý
v samě japonerie, list ten připomíná ve zprávě
té, že Kollár byl universitním professorem
českým básníkem a že zemřel v roce 1852 —
v Japonsku. Snad dokonce jako missionář
a oběť svého povolání. Jinak patrně si nedovedl
liberecký list vysvětliti, proč zástup, v němž
zastoupeny byly všechny slovanské kmeny, táhl
ze hřbilova sv.marxského k ruskému velevy-
slanectví, aby tam demonstroval. Takovou mají
znalost naši odpůrci o mužích našich a nosite-
lech velikých idejí, o těch, před jejichž my-
šlenkami strachem se chvějí, aniž by věděli,
kdo byl jejich původcem.
— Projevy sympathie národu ruskémn.
V sezení veřejném, jež konalo v pondělí, dne
29. února t. r., obecní zastupitelstvo města
Roudnice, schválena byla k návrhu obecní
rady, starostou E. Špindlerem přednese-
nému a vřelými slovy doporučenému, následu-
jíeí resoluce: »Zastupitelstvo mě s ta
Roudnice nad Labem vyslovuje
nejvroucnější přání, aby geni u
Slovanstva vedl ruské prapory
k dokonalému vítězství nad sve-
řepým nepřitelem, jenž tak zákeř-
níckým způsobem zahájil válku
s mírumilovným národem ruským
a za tuto podlost bohdá neujde
krutému trestu. Od Tichého moře,
k némuž proniklo Slovanstvo v zá-
jmu civilisace, nenechá se vytla-
čiti ani Japonskem, ani Číňany,
ani tajnými jejich souspřežene
v Evropě.« Usnesení toto stalo se jednomy-
slně povstáním z míst za všeobecného vzrušen
a nadšení.
— Z České akademie věd a umění. V
schůzi I. třídy dne 27. února t. r. za před-
sedání dvor. rady ryt. Randy navrženo p. pro-
fessoru dru. Jos. Pekařovi stipendium 400 K
na cestu do Němec za studiem starodávných
legend: panu dru. Jar. Vlčkovi, professoru, na-
vrženo stipendium 400 K na literárně historické
bádání v knihovnách a v archivech českých,
moravských a slovenských; panu dru. Navráti-
lovi, adjunktu zemského archivu v Brně, na-
vrženo stipendium 400 K na dokončení studia
v Římě o dějinách církevních XVI. století. Panu
J. Červinkovi, inženýru v Uher. Hradišti, povo-
leno 100 korun na práce přípravné k zjištění
starého Velehradu. Dr. Píč oznámil, že svým
časem těchto prací se zúčastní, takže se vyvine
souběžná činnost s důležitou prací, kterou pod-
niká na Moravě k rozluštění sporné otázkyo
starém Velehradu zvláštní komise. V téže schůz
doporučeny do tisku ve Věstníku zajímavé »Zá-
znamy o českých scholárech v Italii«, jež podai
p. dr. Zahradník jakožto jeden z výtěžků svého
studia v Římě. Na konec povoleny publikace
reálce v Nymburce, c. k. gymnasiu na Žižkově
a panu rodaktoru M. A. Šimáčkovi, členu IV.
třídy Akademie.
— Klub národní strany svobodomyslné.
Clenská schůze konati se bude dnes
ve středu dne 2. března o 6. h odině
večerní v místnostech klubovních (v domě Mě-
šťanské besedy pražské). Na jednacím pořadu
jest rozhovor o úpravě lekárni ctví.
jejž zahájí p. dr. Josef Froněk. Členy
uvedení hosté mají volný přístup.
— Kluby občanské. Klub voli ča
novoměstských má v pondělí dne 7.
března o 8. hod. večer klubovní schůzi, kto rá
přístupna bude hostům i interessentům. Na
program dána přednáška stavebního rady a ře-
ditele kanalisační komise pro splavnění Vltavy
a Labe pana V. Rubína »0 splavněn
Vltavy se zřetelem na král. hlav.
město Prahu«. Přednáška bude k infor-
maci posluchačstva provázena světelnými obrazy.
skioptikonem promitanými. Poněvadž schůze
tato bude míti zvláštní zájem pro dolejší město
pražské, konána bude ve velkém sále restau-
rantu »U labutě« na Poříčl.
#27
alto_textblock
#27
— Osobní. Na řádné valné hromadě Klubu
přírodovědeckého v Praze, dne 28. února pořádané.
byli rektor české university Karlo Ferdinandovyv
Praze, dvorní rada pan prof. dr. Vincene Strou-
hal a pan dvorní rada professor dr. Karel Vrb
pro své zásluhy, jež si získali o vědy přírodní
o studenstvo, jednohlasně jmenování čestnými členy.
— U místodržitelství jmenováni byli koncipista Ru-
dolf Kraus okresním komisařem a konceptní
praktikant Josef Hořenovský místodržitelským
koncipistou.
— Rodinné zprávy. Pan Egon Goldschm id.
chef bělehradské mechanické tkalcovny, zasnoubi
se se slečnou Jelou Doctorovou, dcerou pana
komerciálního rady Edvarda Doctora v Náchodě.
— Úmrtí. V Praze zemřela dne 29. února t.r
v mladistvém věku 16 let slečna Miladka Schmelz-
rova, dcera po zesnulém panu Ant. Schmelzrovi,
vydavateli pivovarského časopisu »Kvase. Pohřeb
koná se ve čtvrtek dne 3. března o 4. hod. odpol.
z ústřední kaple hřbitovů olšanských — V Praze
zemřel pan Antonín Rokos, ústřední ředitel kní-
žete Jiřího Lobkovice v 61. roce věku svého. Te-
lesná schránka zesnulého bude ve čtvrtek dne
3. března t. r. o 4. hod. odpolední z hlavního
chrámu u sv. Mikuláše na Malé straně na hřbitov
olšanský pohřbena.
— Arcibiskup baron Skrbenský včera odpoledne
z Vídně vrátil se do Prahy.
— Alfons Mucha v Amorice. Slavný náš krajan
Alfons Mucha odjel z Paříže do sev. Ameriky
Dne 27. února vsedl v Havru na parník »La Lor-
raine« a odjel do Nového Yorku. Cílem cesty Mu-
chovy je též výstava v St. Louisu, kde je výstava
prací českého umělce, jenž se těší veliké popularite
a vlivu v Americe. Mucha bude též konati v Ame-
rice přednášky o umění.
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý dne
1. března.) K pouti ke hrobu Riegrovu na den 3. t. m
přihlásili se v presidiu městské rady: „Svatobor -
Řemeslnicko-živnostenská beseda a Zemská jednola
českého katolického duchovenstva. — Členům sboru
obeeních starších bude zasláno pozvání k účastenství
na oslavě památky Riegrovy, uspořádané Akad. čte
nářským spolkem. — Na vědomí vzato sdělení, že
na pomník Riegrův zaslala obec bubenečská dar 200
kor. — Na oslavu 90. narozenin biskupa Strossmayera
pořádají Chorvaté v Praze usedlí slavnostní večer z
protektorálu starosty p. dra. Srba. — Pozvání k tomuto
večeru bude oznámeno členům sboru obecních star
ších. — Volba novéha člena rady městské na místě
#28
alto_textblock
#28
zesnulého dra. Kühna konati se bude v pondělí před
schůzí sboru obecních starších. V téže schůzi konati
se bude volba vrchního ředitele chudinského ústavu.
— Vyhověno 93 žádostem za přiznání práva domov-
ského dle zákona z r. 1896; 25 žádostí téhož druhu
bylo zamítnuto. — Schváleno, aby otcům chudinským
pp. Ant. Pávovi a Jos. Müllerovi byly vysloveny díky
za svědomité a horlivé vykonávání této funkce. —
Slib měšťanský složil p. Jan Černohorský, velkoob-
chodník s dřívím v Praze.
— Pouť ke hrobu Riegrovu, pořádanou Českým
klubem v Praze na král. Vyšehrad v prvý výroční den
úmrti vůdce národa, nastoupí zejtra přesně o 1/49.
hodině ranní účastníci, kteří se sjedou v povozech
před staroměstskou radnici. V loži vrátného vyložena
bude presenční listina, do níž deputace korporací a
spolků svá jména laskavě zapíší zároveň s udáním
obnosů, jež snad složeny byly na místo věnců. Účel
věnování a místo složení peněz buďtež připojeny.
Ostatní účastníci pouti a deputace, kteříž nehodlají
užití povozů, shromáždí se před kapitulním kostelem
na Vyšehradě a odevzdají tam své adresy r eventuál-
ním udáním výše, účelu a místa věnovaných obnosů
kustodovi Českého klubu. V 9 hodin sloužiti bude
v kapitulním chrámě na Vyšehradě pan probošt dr.
Mikuláš Karlach zpívané rekviem. Po rekviích se
kněžstvo odebeře ke hrobce Rigrově, kdež předseda
Českého klubu pan dr. Jindřích Šolc promluví na
oslavu památky Riegrovy stručnou řeč. — Druž-
sivo pro zřízení Řiegrovy mohyly na
Kozákově zamýšlí zapáliti každého roku v den
Riegrova úmrtí dne 3. března na vrcholku Kozákova
slavnostní hranici. Slavnostní oheň vzplane letos na
Kozákově dne 3. března t. r. o 7. hod. večerní.
— Přednášky. Ve schůzi »Krajinského
spolku učitelstva měšťanských škol
v Praze« přednáší v sobutu dne 12. března o půl
6. hodině večerní, professor českých vysokých škol
technických p. Frant. Štolba »O lechnickém
a vědeckém významu vzácných prvků«,
(mezi nimi i radia) s hojnými demonstracemi. Před-
náška se koná v kreslírně měšťanské školy dívčí ve
Školské ulici. Hosté vítáni, vstup volný. — Lidové
přednášky universitní v Praze. Dnes
bude přednášeti o půl 8. hod. večerní ve dvoraně
»Českoslovanské obchodnické besedy« v Jerusalemské
ut. prof. dr. Frant. Drtina »O vývoji novověkého
školství a současných směrech reformních« (3 před-
náška). — Cestovatel p. P. Alois Svojsík před-
nášeti bude ve prospěch sirotčího fondu spolku vzá-
jemně se podporujících a vzděl. zřízenců společnosti
státní dráhy v Praze v rostauraci »Bezovce« v pon-
dělí dne 7. března o svých cestách: »Kolem břehů
Středozemního moře«, Italie, Riviera, Španělsko (zá-
pasy s býky), Gibraltar, Marokko, Alžír, výlel ua
poušť Saharu, Tunis, Turecko a Řecko. Přednáška
znázoruéna bude 120 světelnými obrazy. Začáteko
půl 8. hod. večer; vstupné 20 h, u pokladny 30 h.
Vstupanky lze obdržeti u p. Kašpárka, hostinského
»U zajíce z Hasenburka« v Žižkově. — Ve pro-
spěch Husova fondu, spolku ku podpoře če-
ských studujících na vysokých školách pořádá od-
bor Husova fondu v Rokycanech v neděli dne 6. t. m.
veřejnou přednášku prof. Juliana Svobody, který vy-
ličí jeviště války rusko-japonské po stránce zeměpisné,
dějepisné a národopisné. Začátek o 3. hod. odpolední
ve velkém sále »Sokolovny«, Vstupenky v předprodeji
má knihkupec p. Jan Kra ft.
— Filantropická družina býv. žákyň vyšší dívčl
školy pořádá návštěvu závodu firmy „Dr. Zátka“ již
dnes 2. března. Schůzka o 3. hodině odp. u kosteia
sv Cyrila a Methoděje v Karlíně. Hosté jsou vítáni.
— Komise pro české umělecké oddělení na světové
výstavě v St. Lonis dokončila výběr děl pro toto oddě-
lení. Směrodatnými pro tento výběr byly rozměry
místa, které jest k disposici, účel výstavy a podminka
výstavní, že jsou přístupna pouze díla posledního
desetiletí. Žádosti komise, aby od této podmínky bylo
v některých případech upuštěno, nebylo vyhověno.
Komise ucházela se o díla, nalézající se v majetku
veřejných sbírek i v majetku soukromém, a zvala dále
umělce pro obeslání této výstavy. Tím způsobem byl
učiněn výběr 41 děl a sice 6 plastik a 85 obrazů od
následujících umělců: Mikuláše Alše, Fr. Bílka, Huga
Böttingra, Emila Holárka, Jana Housy, Ant. Hudečka,
Vojtěcha Hynaisa, Boh. Kafky, Aloisa Kalvody, Adolfa
Kašpara, Beneše Knüpíra, Fr. Kupky. Luďka Marolda,
Alfonsa Muchy, Vojt. Preissiga, Jana Preislera, Ha-
nuše Schwaigra, Viktora Stretlia, Stanislava Suchardy,
Ant. Slavička, Fr. Šimona, Maxa Švabinského, Jóže
Uprky. Dekorace sálu jest provedena jednoduchým
způsobem. Stěny jsou polaženy jednobarevným šedo-
hnědým suknem, voula gobelinovým plátnem, strop
batistem, podlaha šedohnědou plstí. Voula a strop tvoří
velum, jsou applikovány. Drevěné součásti jsou pro-
vedeny z černého a bílého leštěného dřeva. Původně
měl sloužiti interieur pro české a polské oddělení spo-
lečně a bylo s polskými zástupci umluveno dělení tím
způsobem, že na středu jedné stěny bylo úzké, vy-
soké dekorativní paneau, jehož provedení bylo svěřeno
Janu Preislerovi. Před timto paneau stojí malá fon-
tánka z černé lešt. zuly. Výzdoba protějšího středu, t.j.
supraporta nad jedním vchodem svěřena byla polskému
maliři Mehofrovi. Tato dekorativní část nyní odpadla
a bude toto místo vyplněno deskou se zeleného ony-
xu ze zlatým nápisem a bronzovými festony dle
modelu Boh. Kafky. Nebylo možno veřejnosti české
poskytnouti příležitosti k prohlédnutí těchto prací, je-
likož sály pražské, které byly k disposici, nemají do-
statečné šířky, aby tento interieur mohl býti postaven.
— Česká dětská nemocnice. Ve výroční zprávě
spolku za rok 1901 praví se: „V posledních létech
ujal se chvalitebný zvyk, že příbuzní a dobří přátelé
k uctění památky svého drahého zesnulého věnují
místo vadnoucích květin na rakev, přiměřený dárek
k nějakému dobročinnému účelu. Z této šlechetné
pohnutky dostává se spolku našemu dosti četných
dárků a tak utvořeny i tři tak zv. věncové fondy: fond
věncový prof. dra. Th. Neureuttra sbírkou K 3484.42,
MUDra. Frant. Vávry K 2746.— a prof. MUDra Frant.
Michla sbírkou K 4582.—. Způsobem tímto zachová
se památka šlechetných osob na všecky doby bu-
doucí.“ Ze stejných pohnutek zřizuje se nyní věncový
fond JUDra. Jana Kohna, městského radního a ředitele
chudinského ústavu. Kromě příspěvků již uveřejněných
věnovali k tomuto fondu pp. dr. Javůrek a dr. Sobička
po 10 K a dosáhl fond tento výše 492 K. Další pří-
spěvky přijímá pokladník spolku c. r. p. Frant. V
Schwarz, vrchní účetní Zemské banky, anebo mohou
se dary skládati přímo u pokladny Zemské banky
na účet spolku.
— Měšťanská beseda v Praze koná výroční řád-
nou valnou hromadu v neděli dne 6. března t.r
o 934 hod. dopol. v místnostech spolkových v domě
čp. 1477 v Praze, II. Na pořadu mimo zprávy výroční:
Jmenování čestného člena. Doplňovací volby. Volné
návrhy dle odst. 4. stanov oznámené.
— Dary. Na vzdělání českých dítek
Ústřední Maticí školské dne 29. února při-
spěli: Společenstvo modistů a modistek v Praze 10 k,
hospodářské družstvo v Horoměřicích K 20.—, výtě-
žek sbírky zříženců dělnictva továrny na stuhy R.
Frohwein ml. v Dobrušce K 5.—, z pokladničky
v Kadlíně K 3.—, Josef Uzel, lesní kontrolor v Jin-
dřichově Hradci K 10.—, odbor Ústřední Matice škol-
ské v Hostomicích (pošta Brdy) K 12.67, odbor Matice
školské v Miroticích K 18.24, z pokladničky č. 650
v Břežánkách K 6.—, odbor Matice školské v Počát-
kách K 72.—, odbor Matice školské v Beřově K 92.86.
korunové sbírky: z Kolína K 4.—, ze Zlonic a okolí
K 22.10, z Domažlie K 6.—, v Neustupově K 2.—
z Jilového K 2.— a z Unhoště K 8.—, Bož. Florová
v Náchodě K 1.—, M. C. Buwy syn ve Vysckém
Veselí K 100.—. — Spolku »O chrana opuště-
ných a zanedbaných dívek« odevzdal spolek
českých učitelek k uctění památky zesnulého JUDra.
J. Kůhna K 20.—. Dále věnovaly: pí. Hel. Roubíková
K 12.—, pí. Mil. Terebová K 6.——, sl. L. Pölzel-
bauerova honorář z »Časopisu Učitelek« K 8.50, na
oslavu 80. narozenin prof. Cardy zaslaly býv. žákyně
(II. výkaz): sl. K. Šoltova K 10.—, pl. Z. E. K 10.—,
sl. Bedř. Nováková K 5.—, pí. N. Hartmanová K 2.—
pí. W. K 2.—. Příspěvky pro spolek přijímá pokladní
pí. M. Tomešová v Praze, Nábřeží č. 6.I. — Komitét
dam pro stravování chudé mládeže na
Smíchově obdržel v lednu a únoru tyto dary: pí.
A. Dattlová 20 K, z administrace »Národní Politiky«
10 K, pí. Jos. Kohoutová 10 K, pí. A. Králová 5 k,
pp. Jos. Ceyp 50 kg hráchu, Ondřej Hrubý 10 kg loje,
J. Janský 5 kg mýdla, Jos. Jiřík 15 chlebů a 4 košíky
housek, Josef Král 10 kg skopového masa, Vendelín
Mácha 27 chlebů, nůši housek a 4 kg droždí, pí. A.
Märzová 4 kg čočky, sl. Nekutova sušené houby, ne-
jmenované dámy 10 kg eukru, 12 chlebů, 13/4 kg
perníku, pan Jos. Pokorný 100 kg čočky, pan Josel