ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9042bfa0-8f1d-11dd-989e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 47
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý 23. prosince 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 350.
#4 alto_textblock #4
Naranni a večerní llsty předpláni se V Praze v administracte a měsle na čtrrt ieta kz s dvojí donáš kou něslo na čtvrt leta kei v GUkásh , K mo na mésle Poštona n íea. . . k a dvojí zástlko na měsíe, a triata : . k eoi
#5 alto_textblock #5
A
#6 alto_textblock #6
l
#7 alto_textblock #7
l
#8 alto_textblock #8
V drobném polodejle rasní vate . son sa - vačsrní a s V. Htalsách na ven kova ranní čisle fjo večerni S
#9 alto_textblock #9
Inseráty piau su hotově napřea Předvloeni a mserty přijime adnsnistrace v Harianské al., a
#10 alto_textblock #10
Tam nachásají se taž redakce, tiskárna a expudioe „Národních Lirtů Raloptar se nevracei
#11 alto_textblock #11
Majitelka a nakladatelka: Pražská akciová tiskárna. — Vydavatel a odpovědný redaktor dr. Servác Heller. — Tiskem Pražs akciové tiskárny.
#12 alto_textblock #12
Dnešní číslo má pro Prahu i pro venkov 10 stran.
#13 alto_textblock #13
Bez parlamentu.
#14 alto_textblock #14
Paragraf čtrnáctý bude v nastávajícím ro- ce prvním gratulantem. Pomůže dohonit vše- chno, co vláda a parlament nedokázaly nor- mální cestou, postará se o státní rozpočet,o fi- nanční plán, o úřadníky, o země snad takéo bosenské dráhy — bude toho tolik a situace bude tak obvyklá, že všecky protesty jsou už předem oslabeny a zlehčeny. U všech těch, na které se dostane, ustoupí prozatím do po- zadí vážné faktum, že rakouská ústavnost u- činila opět velký krok zpátky, že parlament opětně selhal a vývoi věcí sesílil postaveni těch, kdo by zákonodárné sbory rádi snížili na pouhé dekorace, neschopné něco opravdu znamenati pro potřeby a otázky složitého stát ního života. Poslanecká sněmovna buď ne- pracuje, anebo se poušti do konfliktu se sně- movnou panskou, ačkoli ví, že nemůže od vlá- dy s úspěchem žádat, aby se postavila proti pairům, poněvadž lidová sněmovna není s to. aby ji při tom byla dostatečnou oporou. Při tom ale čas utiká a potřeby státu, zemí a o- byvatelstva doléhají. Nic tedy není lehčího než vysvětliti fatalismus, se kterým se veřej- nost dívá, jak přichází parágraf 14. Jmenovitě v otázce reformy daně z přijmu nastala sítuace, která k § 14. přímo ukazuje. Mezi panskou sněmovnou a pracovní většinou sněmovny poslanecké bylo smluveno, že pan- ská sněmovna přistoupí na zvýšení daně z příjnů ze vyšš. stapnicích a nebude je žádati pro stupnice všecky, jestliže zase poslanecká sněmovna zůstane při minimu 1200 K., u ně- hož daň z příjmů začíná, a nebude ho zvyšo- vati. Poslanecká sněmovna to, jak známo. změnila, odhlasovavši minimum až ve výši 1600 K. Následkem toho vyhradila si panská sněmovna volnost akce, a její komise v sobotu odpověděla tím, že zvýšila vůbec všecky saz- by daně z příjmů, počínaje dosavadním mini- mem, o 10 procent. Není pochybnosti,že komi- se panské sněmovny byla si při tom stejně dobře vědoma,že usnesení toto nebude prove- deno, jako věděla a ví poslanecká sněmovna. že se neuskuteční její usnesení o minimu 1600 korun. V tom právě tkví nesnáz situace, že strany v zákonodárných sborech hlasují ne tak, aby se to pokud možná dalo beze změny provésti, nýbrž v první řadě z důvodů jinýchi. a to v poslanecké sněmovně z přílišného o- hledu na to, co tomu řekne široké obecenstvo, ve vzešené a moudré sněmovně panské pak proto, aby pozlobily lidovou sněmovnu a rani- ly v ní nenáviděné rovné právo hlasovací. Pak je ale poněkud nesnadno vyžádati si ja- ko obět alespoň hlavu vlády. Ta by se mohla jakýmsi právem otázati, které z obou sněmo- ven má vlastně býti obětována, a mají-li obč naději, že vláda, která by přišla po ní, měla by snad situaci snadnější. Není také pravda. jak z českých radikálních pramenů bylo šíře- no, že vláda chtěla ustoupiti oné většině po- slanecké sněmovny, která odhlasovala zvýše- ní zdaněného minima 1600 K. Neustoupilaa- ni poslanecké sněmovně ani panské, nýbrž dala se jednoduše vyšlapanou cesťou § 14. který je následkem toho znova uznán za nez- bytnou součást rakouského parlamentarismu. Jiná je ovšem otázka,zda by posice vlády proti panské sněmovně nebyla silnější, kdyby měla za sebou usnesení poslanecké sněmovny v tom znění, jak je původně přijal výbor a jak je má přijmouti panská sněmovna. Pak by pairové byli podnikli svůj útok na nemajetné
#15 alto_textblock #15
vrstvy, který spočívá v jejich usnesení o vše- becném zvýšení daně z příjmů o 10 % ještě s daleko menším úspěchem, než učinili ve skutečnos, i. Není pochyby, že agitační usnesení posla- necké sněmovny o zvýšení minima vedle toho že by bylo připravilo celé vrstvy voličů o vole- bní právo do zemského sněmu, oslabilo také lidovou sněmovnu o strany, které representuje proti stanovisku sněmovny panské. Nejvíceji však ublížilo v jejím odporu proti § 14. Až do- sud platil tento paragraí za útočiště vlády pro toliko t. ř. státní nezbytnosti, do kterých vět- šina sněmovny neměla valné chuti. Teď dosta- nou na jeho základě úřadníci pragmatiku, ze- mě úděly a stát nepopulární daně. Nepřá telé lidové sněmovny prohláší ji za neschopnu ne- jen dělati zákony pro stát, nýbrž i pro lid. 14. to spraví, za to se nás ale zaz tak snadno nespustí.
#16 alto_textblock #16
Ríšská rada. Poslanecká sněnovna. Z Vidně, 22. prosince
#17 alto_textblock #17
Z tra ještě schůze.
#18 alto_textblock #18
Poslanecká sněmovna konala čtyřhodine- vou chůzi, která vyplněna byla řečmí o zákoně stran zemských údělů poslanců Staňka a Ony- škeviče. Předseda dr. Sylvestr skončuje schůz pravil, že chtěl ustanoviti přiští napondělí 29. t. m. poněvadž jest 150 členů, kteří mají domů přes 12 hodin jízdy drahou až do 24 hodin. Pro tože však z jiné strany se žádalo, aby schůze konala se také zítra, rozhodl se předseda, že dá napřed hlasovati o schůzi zítřejší. Při hla- sování všichni poslanci, vyjímaje dvorního rad. dra. Kurandu, který volal jménem Spolku ku ochraně zvířat ostře protestuje, povstali pro schůzi zítřejší. Nepamatujeme se, že by v pos- ledních 39 letech poslanecká sněmovna v týd- nu vánočním vůbec zasedala.
#19 alto_textblock #19
Sněmovna pokračuje ve druhém člení zákona údělech. Posl. Staněk prohlašuje, že česká strana agrární jest od podzimka v nejtužsí opeslci la ti vládnímu systému, který se jen prot může ur: žetí tak dlouho, že si česká delegace dá libu ja- dnání vlády. Nynější poměry ve snémovně svědei o tom, že vláda nemá ve snémovně vějšiny. Čes- ké strany musí na vládě žádati prohlázení, jak se staví k úpravě poměrů v Čechách a jak hodlá pu- stupovati proti vetu Němců. Nemá-ii k tomu od- vahy, nenajde se žádná česká strana, která by ta- kový systém podporovala (Hilučná pochvala u čes. agr.j Než také ostatní slovanské strany musí si připomenouti své přislušensíví ke Slovanstvu nesmi nadálě trpěli protislovanskou poliliku. V čelo všech slovanských požadavků musí však býti dáno rozřešení české otázky. Čestí poslanci jsou vždycky ochotni k práci, ovšem s podmínkou rov- noprávnosti všech národů a účastí všech na státná moci. Jsme ochotní spolupracovati v této sněmo- vně, ba zjednati většinu, ale jen takovou, která pe- čuje i o menšiny a s nimi působí k zachování par lamentarismu v Rakousku Pochvala u čes. agrár. Z kalamity, ve které jsme se nyní ocllí, bude těž ko se dostati. Zavinila ji vláda a snad také ti, kle- ří radili k porušení ústavy v Čechách /Souhlas u čes. agr./ Promlouvaje o údělovém zákonu pro- hlašuje řečník, že úděly ani nepostačí, aby odstra- něny byly zemské delicity. Řečník odmítá změnu kterou panská sněmovna provedla na zákoněo osobní dani z přijmů a doufá že většina poslanec- ké sněmovny setrvá na svém usnesení. Řečník prohlašuje nakonect„Chceme parlament, který jest ovládán většinou, ale jsme proti tomu, aby vláda vořila si většiny které nejsou dělné a schoprs aby vyslačily na veliké úkoly, které jich čekají Vzhůru ku práci, ale v parlamentě pro lidové nez- bytnosti“ Hlučný soublas u čes. agr-í Minoritní zpravodaj posl. Onyškevič prohlašuje že zákon údělový jest politicky nejděležitější část Hinančního plánu. Rusíni nemohou klidně přihlížeti
#20 alto_textblock #20
jak polským držitelům moci dostává se pomocí údělů prostředků na potlačování Rusínů. Jenom vlivem nynějšího neutěšeného stavu zemských fi- nancí může býti většina na zemském sněmu do- nucena, aby provedla v nejbližší době volební re- fnrmu. Řečník pokračuje ve své řeči rusínsky Posl. Onyškevič skončil o 13 hod. svoji řeč Jed- nání se pak skončilo. Sněmovna rozhodla, aby se schůze konala zítra. Správce ministerstva financí předkládá dodateě- nou předlohu ku státnímu rozpočtu na dobu o 1. ledna 1913 až do kome června 1914 o příspěv- cích na řádnou a mimořádnou potřebu vojenskou a námořní.
#21 alto_textblock #21
Úprava učitelských plata v království českém.
#22 alto_textblock #22
jest úplně hotova. Zemská správní komise učiní- la o ní včera defmitivní usnesení, jež se stálo jed nohlacně. Komise sehválila tu t. zv. provisorní úpravu platův učitelských, o které se svě dobyu- snesla bývalá permanentní školská komise sněmu království českého. Obsal této úpravy je tento: 1. učitelům obecných škol beze zkoušky spůsobi- losti zvyšuje se dosavadní plat 900 K na 1100 K p zkoušce spůsobilosti budou učitelé obecných ško míti základní plat 1600 K a 10 trienálek po- 200 k. 2. Kafecheti na obecných školách budou míti pla tu 1800 K a 9 trienálek po 200 K. při čemž se jim první trienálka přiřkne již po dvou letech. 3. Učitelé škol měšťanských budou míti základn ho platu 2200 K a dostane se jim 10 trienálek po 250 K. 4. Katecheti na měšťanských školách budo míti základního platu 2450 K a 9 trienálek po 250. K. první se jim dostane již po dvou letech. 5. Zemský přispěvek na zlepšení učitelských pla- tů městským školním okresům bude činiti: a) měslu Praze 270.000 K. b) městu Liberci pal 55.000 K. 6) Remunerace substitutům, dosud nedosazeným do služby školské, dosud 720 K činící, bude zvýše- na na 1000 K na školách obecných a na 1400 K na školách měšťanských.
#23 alto_textblock #23
7) Platy industriálních učitelek zlepší se o 650.00 Všechny tyto úpravy platové nabudou platnosti od 1. ledna r. 1914., ale s podminkou, že se zemí do stane na rok 1914. nových státních údšla 9 mil. K. Tato usresení zemské správní komise budou n ni odevzdýna zemské školni radě, aby je provedla Finanční efekt jejich pro zemský rozpočel je tento anoaaným zvětšením itelských platů zvět ší se výdaje zemské: 1. pro učitele škol cbecných o 8.205.000 K 2pro katechety škol obecných o 45.000 K - 3. pro učitele škol měšťanských o 2.420. 000K 4. pro katechety škol měštanských o 230.000 S.městům Praze a Liberci o 325. 000 7 . pro industr. učitelky o 650.000 K; úhrnem tedy o 12.075.000 K. Toto zvětšení výdajů zemských jest uhra ženo jednak částkou 3 mil. K, jež správní komise vloži la do svého rozpočtu zemského na příští rok, jed- nak očekávanými novými úděly 9 mil. korun. Finanční cřekt loholo zvýšení je počítán dl účelních závěrek za rok 1910; počítá-li se dle účet- ních závěrek za rok 1912., jeví se zvětšená polře ba na zlepšení učitelských platů 13.700.000 K, fudiž proti roku 1910 částkou větší o 1.7 mil. K. Dle toho akkrescence čili vzestup polřeby na zlepšené učitelské platy činí při dosavadním počtu škol a tříd ročně 850.000 K Pro zmíněných 1.7 mil. K nemá správní komise dosud nijské úhrady. Po stránce ústavní provádí správní komise své usnesení o úpravě učitelských platů jako autonom- níakt správní, a to na základě cís. patentu kterým ií byl panovníkem schválen rozpočet, při němž vla-
#24 alto_textblock #24
dař zaroveň schválil podstatu nové úpravy učitel- ských platá. Talo druhá část pateníu nebyla však dosud us Iavně publíkována.
#25 alto_textblock #25
Poltický přehled.
#26 alto_textblock #26
Země české.
#27 alto_textblock #27
Moderní nacionalismus posl. Jessera.
#28 alto_textblock #28
Ve své přednášce na toto thema konané ve Varnsdorlé „Volnému severočeskému uči- telskému Vereinu,, pravil ř. posl. Jesser : Nacionalismus není žádným bejovným, ný brž jest politickým principem, má za účel z- ušlechtění našeho nitra. Být Němcem nezna- mená býti nenávistníkem Slovanů. Z opačné ho názoru vznikají jen ohromné škody ně- mecké nacienální politiky. Nejnebezpečnějše druh zevního nacionalismu je romantický na cionalismus,který se pokouší zachrániti, co je nezachranitelné a co plýtvá nejlepšími si- lami. Ještě horší jest však nacionalismus. který za vrchol nacionálního smýšlení po- kládá opovržení národním protivnikem jeho podceňování. Právě tím jsme si my Němci v Čechách tak nekonečně uškodili Nejúčinnějším prostředkem k zamezen vzrůstu českých menšin jest podle Jessera ob- zvláště zvýšení industrialisace v českých kra- jich, jímž by se čeští dělníci ve svých původ- ních domovech udrželi, to bylo by prý největ- ším štěstím německého jazyka. Volní učítelé němečtí řečníkovi tleskali.
#29 alto_textblock #29
Rakousko-Uhersko.
#30 alto_textblock #30
Mínistr krajan Dlngosz. Maďarští vládní politikové smějí se zlo- přejícně do vousů. Nejen v Uhrách kupuje vlá- da poslanecké mandáty za peníze, opatřené lecjakým způsobem pro volební ſond, nýbrž ta- ké v Rakousku pracuje se při volbách vládní- mi penězi. Jako to veřejně přiznal hr. Tisza v uherské poslanecké sněmovně, tak přiznal i hr. Stürgkh v rakeuské sněmovně, že dal na haličské volby tamnější vládní, konservativn straně peníze z disposičního fondu. Pro tako- vé příznání nepadl však ani hr. Tisza v Uhrách ani hr. Stürgkh v Rakousku, nýbrž padá halič- ský ministr krajan. Vladislav Dlu go sz který ministerské tajemství v Řešově prozra- dil. Dlugosz nebyl nikdy politikem, byl jen do- brým obchodníkem, který i v peněžních ob- chodech vyžaduje aspoň da určité míry po- ctivosti. Tuto dle jeho přesvědčení nezbytnou hranici překročil Stapiňski a nepolitik Dlugosz prozradíl na něho věci, které jako ministr měl zachovati v tajnosti. Proto musí odejít z kabi- netu, aby ho mohl nahraditi jiný polský poli- tik, který umí lépe držetí jazyk za zuby. Z uherské sněmovny.
#31 alto_textblock #31
Uherská sněmovna vyřídila v přestávkáck mezi delegačními schůzemi dvě důležité před lohy. Schválila zákon o stavbě nových bosen ských drah a prodloužila platnost uhorsko chorvatského finančního vyrovnání do 30 června 1915. Hr. Tisza při debatě o bosen- ských drahách přiznal, že dosud Uhry měly privilogované obchodní spojení s Bosnou, něž se příště musejí děliti s Rakouskem. Chorvatský sněm. Královským reskriptem svolává se nově zvolený sněm chorvatský na 27. prosince.
#32 alto_textblock #32
Za hranicemi-
#33 alto_textblock #33
Ruské sbírky ve prospěch halíčských Rusů. Žaloby pravoslavných Rusů haličských, že jsou zúmyslně opomíjeni při rozdělování státní pomoci těm, kdo byli postiženi velikou zářijovou povodní a následkem toho namnoze trpí hlad, učinily v Rusku hluboký dojem a u- spořádány tam v jich prospěch veřejné sbír- ky, jež řídí hlavní komitét v Petrohradě Ipředseda M. M. Perovský]. Komitét vyzval k účastenství ve sbírkách předvoditele šlechty ve všech guberniích, gubernátory, velitelstva pluků, banky a.t.d. To znamená, že sbírka v prospěch pravoslavných Rusů haličských sta- la se v Rusku věcí všenárodní, jako bývalo. když ruský národ sbíral ve prospěch balkán- ských Slovanů. Do Lvova posláno již několik zásilek po několika tisících rublech. Také sv. synod věnoval 5000 rublů.
#34 alto_textblock #34
Otázka východních drah
#35 alto_textblock #35
»S. K.« podává od dobře informovaného srbského diplomata nástedující vysvětleni: O revisi obchodní smlouvy s Rakousko- Uherskem nebude se jednati dřive než o vý- chodních železnicích. Zcela mylný je názor, že majitelkou těchto drah je »Společnost pro východní dráhy«. Nikoliv. Majitelem jejich est, či vlastně byl turecký stát, a majitelství toto nyní válečným právem přešlo na Srbsko. Společnost byla majitelkou pouze koncese na vykořistění těchto drah; nyní však, když v práva tureckého státu vstoupil jiný, spo- lečnost musi vyjednávati s tímto státem, chce-li koncesi jí danou uznati. Rozhodující kruhy srbské nezvratné trvají na tom, aby východni dráhy vedl stát, ovšem za přimě- řenou odškodnénou dřívější společnosti. Při- jme-lí společnost stanovisko srbské, dostane se jí od srbského státu i náhrady za zisk, který ji ušel za války. Kdyby se však spo- lečnost se srbským státem dohodnouti ne- chtěla, bude tato otázka vznesena na pa- řžskou finanční komisi. Srbsko tedy počítá stěmito možnostmi: východní dráhy buď zů- stunou v držení srbského státu za přímě- řenou náhradu, nebo bodou srbským státem docela vykoupeny, anebo bude přijat fran- couzský návrh, aby kapitát společnosti byl rozdělen na Francii, Rakousko-Uherskoa Srbsko, ale Srbsko by v tomto posledním případě dráhy samo spravovalo a vykořisťo- valo. Naprosto je vyloučeno, že by Srbsko prve odevzdalo dopravu na východních dra- hách společnosti a teprve potom s ní vyjed- návalo, Takové naivnosti by se nedopustil žádný stát.
#36 alto_textblock #36
Německé vojenské poselstvo v Cařihradě
#37 alto_textblock #37
a trojdohodn.
#38 alto_textblock #38
Přes odpor trojdohody bylo velitelství 1. armádního sboru tureckého svěřeno německé- mu generálu Limanovi, jenž byl v čele němec- kého vojenského poselstva, složeného z 50 dů- stojníků, dne15. prosince slavnostně přijat sul- tánem, jemuž vyřídil pozdrav císaře Viléma. Na zakročení velvyslanců trojdohody pro- hlásil velkovezír, že vojsko u mořských úžin Bosporu a Dardanel není podřízeno generálu Limanovi. Rusko však není tímto vysvětlením uspo- kojeno a naléhá zejména na Francii, aby finan- čním nátlakem na Turecko donutila Portu k povolnosti. Vzhledem k tomu, že francouzská banka Perrierova pokusila se umístiti na bur- se za 50 mil. tureckých pokladních poukázek. vydal ministr financí Caillaux oběžník úvěr-
#39 alto_textblock #39
FEUILLETON.
#40 alto_textblock #40
J. V. Želízko.
#41 alto_textblock #41
Postava lidská v podání pravěkého člověka.
#42 alto_textblock #42
Měli jsme již několikrát příležitost na těchto místech pojednati o rytinách a mal- bách diluviálního čili pravěkého člověka, kte- rý na stěnách jeskyní, jež mu sloužily za útu- lek, s překvapující věrností zobrazil celou řa- du zvířat, která v oněch dávných dobách s ním ve střední Evropě žila a jež on lovil. Zejména francouzské a španělské jeskyně honosí se, jak známo, celými stády podobných zvířecích kreseb a maleb. Podoby zvířat jsou tak výstižné, ať již v náčrtech, obrysech nebo v barvách, že není nesnadno ten který druh ihned uhodnouti. Zvláště bísoni, mamuti, sobi a koně jsou provedeni se všemi charakteri- stickými podrobnostmi v podobě hlavy, klů. sohou, hřívy i srsti. p Za to ale podoby lidské, beztak již velmi vzácné, jsou mezi nástěnnými kresbamí velm primitivní. Nehledě k jedné stávající malbe z le Portelu (Ariége) ve Francii, zanechal nám pravěký člověk toliko rytiny zběžně vy- tvořené a málo uspokojující. Podob s věrným lidským výrazem máme jen několik, mezi ni- miž snad tři naskizované hlavy z Marsou- las mohly by jakž tak činiti nárok na věrně vystihnutý obličej. Jinak vyskytly se náčrty celých postav z nichž na první pohled patrno, že mají lid- ské tělo, ale hlava má podobu zvířecí, tuleně opice a j., jak svědči nálezy na př. z Com- barelle a Altamiry. Jelikož v poslední době byly podobné lidské postavy se zvířec hlavou i odjinud signalisovány, zdá se, že se jedná o tančící figury se zvířecí maskou, ob- vyklou dosud u všech tak zvaných přírodníc národů.
#43 alto_textblock #43
Jedna z takovýchto zajímavých figur zná ma je z Lourdes, kdež nalezen oblázel s kresbou, znázorňující tančícího muže s kon skou hlavou. Uvedené krecby řadí se do mladšího p lacolitika. Počínají s mladším asrignacienu solutréenu, dostupujíce v magdalénienu nej většího rozkvětu. Poněkud hojněji vyskytuje se postava lid- ská v rytinách v kosti, mämutí slonovině sobím parohu. Tak i zde jeví se kresba mále zdařilá, jmenovitě co se týká věrnonti, přes nosti a jemnosti v provedení, zůstává daleko za postavami zvířecími, jež vykazují místy práce opravdu umělecké. Tato okolnost je tím více politováníhodna, ježto není s to po- skytnouti nám jasné představy o podobě životě pravěkého člověka. Dle těchto rytin nedá se nic určitého souditi na př. o těles- ných vlastnostech diluviálního lovce sobů jeho mravech, zaměstnání atd. My můžem pozorozvati figury ojedinělé, anebo mezi zví řaty, aniž se nám podaří uhodnouti význam té které postavy. Jak jinak je tomu u podobných rytin eskymáckých, čukčských nebo křová- ckých, kde lovecké scěny a výjevy ze život podány naturalisticky věrně. Postava pravěkého člověka kreslena ve směs nahá, takže nám také nepodává dokladí k oděvu, přes to, že tehdejší klima, jakož nálezy o existenci nějakého oděvu u dilu viálního troglodyta nasvědčují. Také i tento druh lidských postav, na kosti nebo parohu vyrytých, vykazuje často zvířecí hlavu. (Mas d'Azil, Laugerie-Basse Jedna z nejlépe kreslených postav obje vena před několika týdny v diluvišlních vrst vách pod skalním přístěnkem (= T'abri) u Co- lomiére v poříčí Ainy Postava vyryta je na kosti mamutí. Obličej má spíše výraz opičí. nežli člověčí, ale ostatní tělo (pouze k bokům kreslené) s natáhnutou pravou rukou přípo-
#44 alto_textblock #44
a j.J.
#45 alto_textblock #45
míná rozhodně lidskou postavu. Vedle toho nalezena též jedna zdařilá rytina koně a n jině kosti ve směsi čar možno pozorovati ze- bru, bisona a nějakou kočku. Uvedený nález spadá do periody aurigna cienské a francouzští učenci příčitají mu stáří 15.000 let. U shora dotčené lidské postavy nemů žeme věru s bezpečností říci, je-li hlava zví- řecí maskou anebo snad jen rychlou, schema- ticky vytvořenou črtou skutečné hlavy. Poněkud s větším zdarem nežli rytiny kresby v kosti prováděl pravěký člověk lid- ské podoby ve skupfurách. Nejstarší nám zná- mé lidské figurky, spadající do aurignacienu pocházejí z Brassempouy (Landes) ve Francii. K nim druží se i jiná francouzská na- leziště Mentone v Italii a Trau Ma- srite v Belgii. Rovněž i z Rakouska máme dva velmi cenné kusy a sice z Brna Willendorfu (známá soška „venuše willendorfské“. Až na několik málo vyjímek náležejí sošky vesměs ženám. Obličej bývá zřídka charakterisován, za to ale jeví se silná přehnanost v modelování pohlavních orgánů Z foho někteří badatelé usuzují, že se diluviál- nímu výtvarníku ani tak nejednalo o zobraze- ni určité osobnosti, jako spíše o podání reali- sticko-erotické. Krátce, jsou prý to idoly plodnosti. Proto také na základě tohoto sym- bolicko-smyslného přehánění jistých tělesných částí není možno získati exaktních závěrů an- thropologických, totiž je nesnadno učinitisi představu o tělesných vlastnostech tehdejšího obyvatelstva. My již několikrát poukázali k podobným výtvorům s nápadnými formami, jmenovitě zbytnělými hýžděmi (steatopygií), jež vidíme dnes ještě u Hotentotů a Křováků. Jestli také v díluviální době žilo ve střední Evropě tako- véto plémě, nemožno sice s určitostí říci, ale také není možno opak s naprostou jistotou tvrditi. Krátce, je zde opět jedna veledůležitá otázka, čekajicí na positivní rozřešení.
#46 alto_textblock #46
Nám dosud známé figurky jsou většínou nahé. Na jedné fragmentární postavě, vyře- zané z mamutí slonoviny z Brassempon možno pozorovati řadu jemných přičných čá rek, vedených přes prsa, o nichž nelze pro- nésti bezpečného soudu. Snad jsou to známky porostlé kůže anebo tetování. Zajímavá je ta- ké ženská soška z Mas dAzilu, řezaní z tvrdé koňské stoličky. Výraz obličeje je do- sti zřetelný a prsy jsou nápadně prodlouženy Na jiných skulpturách vidí učenci též stopy po ozdobách a oděvu, jako na př. u jedné bez- hlavé figurky z Brassempony možno pozoro- vati jakýsi pás vysoko nad bedry, a na jiném fragmentu z téhož naleziště vyznačeno co- na způsob peleriny nebo kabátu. Jedna sku- tečně dovedně řezaná hlava ve slonovině, tak též z Brassempony, vykazuje buďto zvláštn dolů splývající účes anebo nějakou kapuci Obličej upomíná živě na výtvory staroegyo! ské. Nos a obočí je toliko naznačeno. Podoba se, že oči a ústa byla barvena. Rovněž i na figurce „venuše willendorí ské“ je hlava do polovice zahalena pokrýv kou, jakoby ze samých vrkočů spletenou. Do kategorie skulptur dlužno též zařa diti dva před rokem ve Francii nalezené bat reliefy, znázorňující podobu muže a ženy, kteréměto nálezu pojednali jsme zde 15. pro since 1912. (Nové doklady k existenci dílu viálního člověka ve Francil.) Sledujeme-li kresby žijících kmenů, jež se nalézají na podobném stupni vzdělanost jako středoevropský člověk pravěký, vidím portavu lidskou ponejvíce zkreslenou, te stylisovanou nebo přehnanou, zkrátka, ner zde té přesnosti a pěče, s jakou bývají prove deny podoby zvířat. Vízme na př. pěkné kres by a malby na skalách a stěnách jeskyň, pra vedené jihoafrickými Křováky. Žasneme nae umělecky věrně podanými antilopami, pakon hrochy a pštrosy, a nemůžeme pochopiti, že by byl divoch s to projeviti tolik uměleckéhu
#47 alto_textblock #47
pochopení při těchto kresbách. A mezi tě- mito výtvory postava lidská přichází velmi zřídka v takovém zdařilém a věrném prove- dení, jako různé druhy zvěře. Jinak ale pro- zrazují některé lidské postavy i v tomto smě- ru nesporné umělecké schopnosti Křová- ků. Stačí jen všimnouti si loveckých nebo vá- lečných scen, postoje, pohybu rukou nebo no- hou a j. Totéž možno pozorovati i u kreseb z nálezů Flamandových v severní Africe, dále z Australie, Quenslandu atd. Taktéž i Esky- máci. Samojedi a Čukčové poskytly nám s do- statek materiálu ke srovnávání. Všichní uvedení kmenové, vládnoucí při lovu se zbraněmi namnoze nedostatečnými primitivními, nuceni jsou uchylovati se někdy k různým lstím, k vůli snazšímu ukořistěno plaché zvěře. Že tyto lovecké lsti jsou výsle- dek prastarých zkušeností předků toho kte- rého kmene, je samozřejmo. Nehledě k různým léčkám, jako jsou n př. pasti, jámy a j., zmocňují se uvedení kme- nové zvěře pomoci zvířecích masek, s nimiž se mohou k vyhlédnutému kusu až na dostřel přiblížiti. Takto maskovaní lovci objevují se také dosti hojně na kresbách. Se zvířezími maskami pořádají se i roz- manité tance a slavnosti. Také lyto výjevy máme dnes v kresbě zachyceny. Jak již shora uvedeno, zanechal nám pra- věký člověk prozatím příliš málo dokladů jak v kresbé tak i ve skulpturách, abychom mohli vylušiti jich pravý účel a význam. Když ale srovnáme kulturní stupeň tohoto člověka, tak nápadně se v mnchém obledu zhodující se stupném některých žijících „di- vochů“. zdá se. že diluviální kresby lid- ských postav se zviřecí hlavou měly snad jin- de svčj původ nežli v pouhe fantasií.