#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý 23. prosince 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 350.
#4
alto_textblock
#4
Naranni a večerní llsty
předpláni se
V Praze v administracte
a měsle
na čtrrt ieta
kz
s dvojí donáš kou
něslo
na čtvrt leta
kei
v GUkásh , K mo
na mésle
Poštona
n íea. . . k
a dvojí zástlko
na měsíe,
a triata : . k eoi
#8
alto_textblock
#8
V drobném polodejle
rasní vate . son
sa -
vačsrní
a s
V. Htalsách na ven kova
ranní čisle
fjo
večerni
S
#9
alto_textblock
#9
Inseráty
piau su hotově napřea
Předvloeni a mserty přijime
adnsnistrace v Harianské al., a
#10
alto_textblock
#10
Tam nachásají se taž
redakce, tiskárna a expudioe
„Národních Lirtů
Raloptar se nevracei
#11
alto_textblock
#11
Majitelka a nakladatelka: Pražská akciová tiskárna. — Vydavatel a odpovědný redaktor dr. Servác Heller. — Tiskem Pražs akciové tiskárny.
#12
alto_textblock
#12
Dnešní číslo má pro Prahu i pro
venkov 10 stran.
#13
alto_textblock
#13
Bez parlamentu.
#14
alto_textblock
#14
Paragraf čtrnáctý bude v nastávajícím ro-
ce prvním gratulantem. Pomůže dohonit vše-
chno, co vláda a parlament nedokázaly nor-
mální cestou, postará se o státní rozpočet,o fi-
nanční plán, o úřadníky, o země snad takéo
bosenské dráhy — bude toho tolik a situace
bude tak obvyklá, že všecky protesty jsou už
předem oslabeny a zlehčeny. U všech těch,
na které se dostane, ustoupí prozatím do po-
zadí vážné faktum, že rakouská ústavnost u-
činila opět velký krok zpátky, že parlament
opětně selhal a vývoi věcí sesílil postaveni
těch, kdo by zákonodárné sbory rádi snížili
na pouhé dekorace, neschopné něco opravdu
znamenati pro potřeby a otázky složitého stát
ního života. Poslanecká sněmovna buď ne-
pracuje, anebo se poušti do konfliktu se sně-
movnou panskou, ačkoli ví, že nemůže od vlá-
dy s úspěchem žádat, aby se postavila proti
pairům, poněvadž lidová sněmovna není s to.
aby ji při tom byla dostatečnou oporou. Při
tom ale čas utiká a potřeby státu, zemí a o-
byvatelstva doléhají. Nic tedy není lehčího
než vysvětliti fatalismus, se kterým se veřej-
nost dívá, jak přichází parágraf 14.
Jmenovitě v otázce reformy daně z přijmu
nastala sítuace, která k § 14. přímo ukazuje.
Mezi panskou sněmovnou a pracovní většinou
sněmovny poslanecké bylo smluveno, že pan-
ská sněmovna přistoupí na zvýšení daně z
příjnů ze vyšš. stapnicích a nebude je žádati
pro stupnice všecky, jestliže zase poslanecká
sněmovna zůstane při minimu 1200 K., u ně-
hož daň z příjmů začíná, a nebude ho zvyšo-
vati. Poslanecká sněmovna to, jak známo.
změnila, odhlasovavši minimum až ve výši
1600 K. Následkem toho vyhradila si panská
sněmovna volnost akce, a její komise v sobotu
odpověděla tím, že zvýšila vůbec všecky saz-
by daně z příjmů, počínaje dosavadním mini-
mem, o 10 procent. Není pochybnosti,že komi-
se panské sněmovny byla si při tom stejně
dobře vědoma,že usnesení toto nebude prove-
deno, jako věděla a ví poslanecká sněmovna.
že se neuskuteční její usnesení o minimu 1600
korun. V tom právě tkví nesnáz situace, že
strany v zákonodárných sborech hlasují ne
tak, aby se to pokud možná dalo beze změny
provésti, nýbrž v první řadě z důvodů jinýchi.
a to v poslanecké sněmovně z přílišného o-
hledu na to, co tomu řekne široké obecenstvo,
ve vzešené a moudré sněmovně panské pak
proto, aby pozlobily lidovou sněmovnu a rani-
ly v ní nenáviděné rovné právo hlasovací.
Pak je ale poněkud nesnadno vyžádati si ja-
ko obět alespoň hlavu vlády. Ta by se mohla
jakýmsi právem otázati, které z obou sněmo-
ven má vlastně býti obětována, a mají-li obč
naději, že vláda, která by přišla po ní, měla
by snad situaci snadnější. Není také pravda.
jak z českých radikálních pramenů bylo šíře-
no, že vláda chtěla ustoupiti oné většině po-
slanecké sněmovny, která odhlasovala zvýše-
ní zdaněného minima 1600 K. Neustoupilaa-
ni poslanecké sněmovně ani panské, nýbrž
dala se jednoduše vyšlapanou cesťou § 14.
který je následkem toho znova uznán za nez-
bytnou součást rakouského parlamentarismu.
Jiná je ovšem otázka,zda by posice vlády
proti panské sněmovně nebyla silnější, kdyby
měla za sebou usnesení poslanecké sněmovny
v tom znění, jak je původně přijal výbor a jak
je má přijmouti panská sněmovna. Pak by
pairové byli podnikli svůj útok na nemajetné
#15
alto_textblock
#15
vrstvy, který spočívá v jejich usnesení o vše-
becném zvýšení daně z příjmů o 10 % ještě
s daleko menším úspěchem, než učinili ve
skutečnos, i.
Není pochyby, že agitační usnesení posla-
necké sněmovny o zvýšení minima vedle toho
že by bylo připravilo celé vrstvy voličů o vole-
bní právo do zemského sněmu, oslabilo také
lidovou sněmovnu o strany, které representuje
proti stanovisku sněmovny panské. Nejvíceji
však ublížilo v jejím odporu proti § 14. Až do-
sud platil tento paragraí za útočiště vlády pro
toliko t. ř. státní nezbytnosti, do kterých vět-
šina sněmovny neměla valné chuti. Teď dosta-
nou na jeho základě úřadníci pragmatiku, ze-
mě úděly a stát nepopulární daně. Nepřá telé
lidové sněmovny prohláší ji za neschopnu ne-
jen dělati zákony pro stát, nýbrž i pro lid.
14. to spraví, za to se nás ale zaz tak snadno
nespustí.
#16
alto_textblock
#16
Ríšská rada.
Poslanecká sněnovna.
Z Vidně, 22. prosince
#17
alto_textblock
#17
Z tra ještě schůze.
#18
alto_textblock
#18
Poslanecká sněmovna konala čtyřhodine-
vou chůzi, která vyplněna byla řečmí o zákoně
stran zemských údělů poslanců Staňka a Ony-
škeviče. Předseda dr. Sylvestr skončuje schůz
pravil, že chtěl ustanoviti přiští napondělí 29.
t. m. poněvadž jest 150 členů, kteří mají domů
přes 12 hodin jízdy drahou až do 24 hodin. Pro
tože však z jiné strany se žádalo, aby schůze
konala se také zítra, rozhodl se předseda, že
dá napřed hlasovati o schůzi zítřejší. Při hla-
sování všichni poslanci, vyjímaje dvorního rad.
dra. Kurandu, který volal jménem Spolku ku
ochraně zvířat ostře protestuje, povstali pro
schůzi zítřejší. Nepamatujeme se, že by v pos-
ledních 39 letech poslanecká sněmovna v týd-
nu vánočním vůbec zasedala.
#19
alto_textblock
#19
Sněmovna pokračuje ve druhém člení zákona
údělech. Posl. Staněk prohlašuje, že česká strana
agrární jest od podzimka v nejtužsí opeslci la
ti vládnímu systému, který se jen prot může ur:
žetí tak dlouho, že si česká delegace dá libu ja-
dnání vlády. Nynější poměry ve snémovně svědei
o tom, že vláda nemá ve snémovně vějšiny. Čes-
ké strany musí na vládě žádati prohlázení, jak se
staví k úpravě poměrů v Čechách a jak hodlá pu-
stupovati proti vetu Němců. Nemá-ii k tomu od-
vahy, nenajde se žádná česká strana, která by ta-
kový systém podporovala (Hilučná pochvala u čes.
agr.j Než také ostatní slovanské strany musí si
připomenouti své přislušensíví ke Slovanstvu
nesmi nadálě trpěli protislovanskou poliliku. V
čelo všech slovanských požadavků musí však býti
dáno rozřešení české otázky. Čestí poslanci jsou
vždycky ochotni k práci, ovšem s podmínkou rov-
noprávnosti všech národů a účastí všech na státná
moci. Jsme ochotní spolupracovati v této sněmo-
vně, ba zjednati většinu, ale jen takovou, která pe-
čuje i o menšiny a s nimi působí k zachování par
lamentarismu v Rakousku Pochvala u čes. agrár.
Z kalamity, ve které jsme se nyní ocllí, bude těž
ko se dostati. Zavinila ji vláda a snad také ti, kle-
ří radili k porušení ústavy v Čechách /Souhlas u
čes. agr./ Promlouvaje o údělovém zákonu pro-
hlašuje řečník, že úděly ani nepostačí, aby odstra-
něny byly zemské delicity. Řečník odmítá změnu
kterou panská sněmovna provedla na zákoněo
osobní dani z přijmů a doufá že většina poslanec-
ké sněmovny setrvá na svém usnesení. Řečník
prohlašuje nakonect„Chceme parlament, který jest
ovládán většinou, ale jsme proti tomu, aby vláda
vořila si většiny které nejsou dělné a schoprs
aby vyslačily na veliké úkoly, které jich čekají
Vzhůru ku práci, ale v parlamentě pro lidové nez-
bytnosti“ Hlučný soublas u čes. agr-í
Minoritní zpravodaj posl. Onyškevič prohlašuje že
zákon údělový jest politicky nejděležitější část
Hinančního plánu. Rusíni nemohou klidně přihlížeti
#20
alto_textblock
#20
jak polským držitelům moci dostává se pomocí
údělů prostředků na potlačování Rusínů. Jenom
vlivem nynějšího neutěšeného stavu zemských fi-
nancí může býti většina na zemském sněmu do-
nucena, aby provedla v nejbližší době volební re-
fnrmu. Řečník pokračuje ve své řeči rusínsky
Posl. Onyškevič skončil o 13 hod. svoji řeč Jed-
nání se pak skončilo. Sněmovna rozhodla, aby se
schůze konala zítra.
Správce ministerstva financí předkládá dodateě-
nou předlohu ku státnímu rozpočtu na dobu o
1. ledna 1913 až do kome června 1914 o příspěv-
cích na řádnou a mimořádnou potřebu vojenskou
a námořní.
#21
alto_textblock
#21
Úprava učitelských plata
v království českém.
#22
alto_textblock
#22
jest úplně hotova. Zemská správní komise učiní-
la o ní včera defmitivní usnesení, jež se stálo jed
nohlacně. Komise sehválila tu t. zv. provisorní
úpravu platův učitelských, o které se svě dobyu-
snesla bývalá permanentní školská komise sněmu
království českého.
Obsal této úpravy je tento:
1. učitelům obecných škol beze zkoušky spůsobi-
losti zvyšuje se dosavadní plat 900 K na 1100 K p
zkoušce spůsobilosti budou učitelé obecných ško
míti základní plat 1600 K a 10 trienálek po- 200 k.
2. Kafecheti na obecných školách budou míti pla
tu 1800 K a 9 trienálek po 200 K. při čemž se jim
první trienálka přiřkne již po dvou letech.
3. Učitelé škol měšťanských budou míti základn
ho platu 2200 K a dostane se jim 10 trienálek po
250 K.
4. Katecheti na měšťanských školách budo
míti základního platu 2450 K a 9 trienálek po 250.
K. první se jim dostane již po dvou letech.
5. Zemský přispěvek na zlepšení učitelských pla-
tů městským školním okresům bude činiti:
a) měslu Praze 270.000 K. b) městu Liberci pal
55.000 K.
6) Remunerace substitutům, dosud nedosazeným
do služby školské, dosud 720 K činící, bude zvýše-
na na 1000 K na školách obecných a na 1400 K na
školách měšťanských.
#23
alto_textblock
#23
7) Platy industriálních učitelek zlepší se o 650.00
Všechny tyto úpravy platové nabudou platnosti
od 1. ledna r. 1914., ale s podminkou, že se zemí do
stane na rok 1914. nových státních údšla 9 mil. K.
Tato usresení zemské správní komise budou n
ni odevzdýna zemské školni radě, aby je provedla
Finanční efekt jejich pro zemský rozpočel je
tento anoaaným zvětšením itelských platů zvět
ší se výdaje zemské:
1. pro učitele škol cbecných o 8.205.000 K
2pro katechety škol obecných o 45.000 K -
3. pro učitele škol měšťanských o 2.420. 000K
4. pro katechety škol měštanských o 230.000
S.městům Praze a Liberci o 325. 000
7 . pro industr. učitelky o 650.000 K;
úhrnem tedy o 12.075.000 K.
Toto zvětšení výdajů zemských jest uhra ženo
jednak částkou 3 mil. K, jež správní komise vloži
la do svého rozpočtu zemského na příští rok, jed-
nak očekávanými novými úděly 9 mil. korun.
Finanční cřekt loholo zvýšení je počítán dl
účelních závěrek za rok 1910; počítá-li se dle účet-
ních závěrek za rok 1912., jeví se zvětšená polře
ba na zlepšení učitelských platů 13.700.000 K, fudiž
proti roku 1910 částkou větší o 1.7 mil. K.
Dle toho akkrescence čili vzestup polřeby na
zlepšené učitelské platy činí při dosavadním počtu
škol a tříd ročně 850.000 K
Pro zmíněných 1.7 mil. K nemá správní komise
dosud nijské úhrady.
Po stránce ústavní provádí správní komise své
usnesení o úpravě učitelských platů jako autonom-
níakt správní, a to na základě cís. patentu kterým
ií byl panovníkem schválen rozpočet, při němž vla-
#24
alto_textblock
#24
dař zaroveň schválil podstatu nové úpravy učitel-
ských platá.
Talo druhá část pateníu nebyla však dosud us
Iavně publíkována.
#25
alto_textblock
#25
Poltický přehled.
#26
alto_textblock
#26
Země české.
#27
alto_textblock
#27
Moderní nacionalismus posl. Jessera.
#28
alto_textblock
#28
Ve své přednášce na toto thema konané
ve Varnsdorlé „Volnému severočeskému uči-
telskému Vereinu,, pravil ř. posl. Jesser :
Nacionalismus není žádným bejovným, ný
brž jest politickým principem, má za účel z-
ušlechtění našeho nitra. Být Němcem nezna-
mená býti nenávistníkem Slovanů. Z opačné
ho názoru vznikají jen ohromné škody ně-
mecké nacienální politiky. Nejnebezpečnějše
druh zevního nacionalismu je romantický na
cionalismus,který se pokouší zachrániti, co
je nezachranitelné a co plýtvá nejlepšími si-
lami. Ještě horší jest však nacionalismus.
který za vrchol nacionálního smýšlení po-
kládá opovržení národním protivnikem
jeho podceňování. Právě tím jsme si my
Němci v Čechách tak nekonečně uškodili
Nejúčinnějším prostředkem k zamezen
vzrůstu českých menšin jest podle Jessera ob-
zvláště zvýšení industrialisace v českých kra-
jich, jímž by se čeští dělníci ve svých původ-
ních domovech udrželi, to bylo by prý největ-
ším štěstím německého jazyka. Volní učítelé
němečtí řečníkovi tleskali.
#29
alto_textblock
#29
Rakousko-Uhersko.
#30
alto_textblock
#30
Mínistr krajan Dlngosz.
Maďarští vládní politikové smějí se zlo-
přejícně do vousů. Nejen v Uhrách kupuje vlá-
da poslanecké mandáty za peníze, opatřené
lecjakým způsobem pro volební ſond, nýbrž ta-
ké v Rakousku pracuje se při volbách vládní-
mi penězi. Jako to veřejně přiznal hr. Tisza
v uherské poslanecké sněmovně, tak přiznal
i hr. Stürgkh v rakeuské sněmovně, že dal na
haličské volby tamnější vládní, konservativn
straně peníze z disposičního fondu. Pro tako-
vé příznání nepadl však ani hr. Tisza v Uhrách
ani hr. Stürgkh v Rakousku, nýbrž padá halič-
ský ministr krajan. Vladislav Dlu go sz
který ministerské tajemství v Řešově prozra-
dil. Dlugosz nebyl nikdy politikem, byl jen do-
brým obchodníkem, který i v peněžních ob-
chodech vyžaduje aspoň da určité míry po-
ctivosti. Tuto dle jeho přesvědčení nezbytnou
hranici překročil Stapiňski a nepolitik Dlugosz
prozradíl na něho věci, které jako ministr měl
zachovati v tajnosti. Proto musí odejít z kabi-
netu, aby ho mohl nahraditi jiný polský poli-
tik, který umí lépe držetí jazyk za zuby.
Z uherské sněmovny.
#31
alto_textblock
#31
Uherská sněmovna vyřídila v přestávkáck
mezi delegačními schůzemi dvě důležité před
lohy. Schválila zákon o stavbě nových bosen
ských drah a prodloužila platnost uhorsko
chorvatského finančního vyrovnání do 30
června 1915. Hr. Tisza při debatě o bosen-
ských drahách přiznal, že dosud Uhry měly
privilogované obchodní spojení s Bosnou,
něž se příště musejí děliti s Rakouskem.
Chorvatský sněm.
Královským reskriptem svolává se nově
zvolený sněm chorvatský na 27. prosince.
#32
alto_textblock
#32
Za hranicemi-
#33
alto_textblock
#33
Ruské sbírky ve prospěch halíčských Rusů.
Žaloby pravoslavných Rusů haličských,
že jsou zúmyslně opomíjeni při rozdělování
státní pomoci těm, kdo byli postiženi velikou
zářijovou povodní a následkem toho namnoze
trpí hlad, učinily v Rusku hluboký dojem a u-
spořádány tam v jich prospěch veřejné sbír-
ky, jež řídí hlavní komitét v Petrohradě
Ipředseda M. M. Perovský]. Komitét vyzval k
účastenství ve sbírkách předvoditele šlechty
ve všech guberniích, gubernátory, velitelstva
pluků, banky a.t.d. To znamená, že sbírka v
prospěch pravoslavných Rusů haličských sta-
la se v Rusku věcí všenárodní, jako bývalo.
když ruský národ sbíral ve prospěch balkán-
ských Slovanů. Do Lvova posláno již několik
zásilek po několika tisících rublech. Také sv.
synod věnoval 5000 rublů.
#34
alto_textblock
#34
Otázka východních drah
#35
alto_textblock
#35
»S. K.« podává od dobře informovaného
srbského diplomata nástedující vysvětleni:
O revisi obchodní smlouvy s Rakousko-
Uherskem nebude se jednati dřive než o vý-
chodních železnicích. Zcela mylný je názor,
že majitelkou těchto drah je »Společnost pro
východní dráhy«. Nikoliv. Majitelem jejich
est, či vlastně byl turecký stát, a majitelství
toto nyní válečným právem přešlo na Srbsko.
Společnost byla majitelkou pouze koncese
na vykořistění těchto drah; nyní však, když
v práva tureckého státu vstoupil jiný, spo-
lečnost musi vyjednávati s tímto státem,
chce-li koncesi jí danou uznati. Rozhodující
kruhy srbské nezvratné trvají na tom, aby
východni dráhy vedl stát, ovšem za přimě-
řenou odškodnénou dřívější společnosti. Při-
jme-lí společnost stanovisko srbské, dostane
se jí od srbského státu i náhrady za zisk,
který ji ušel za války. Kdyby se však spo-
lečnost se srbským státem dohodnouti ne-
chtěla, bude tato otázka vznesena na pa-
řžskou finanční komisi. Srbsko tedy počítá
stěmito možnostmi: východní dráhy buď zů-
stunou v držení srbského státu za přímě-
řenou náhradu, nebo bodou srbským státem
docela vykoupeny, anebo bude přijat fran-
couzský návrh, aby kapitát společnosti byl
rozdělen na Francii, Rakousko-Uherskoa
Srbsko, ale Srbsko by v tomto posledním
případě dráhy samo spravovalo a vykořisťo-
valo. Naprosto je vyloučeno, že by Srbsko
prve odevzdalo dopravu na východních dra-
hách společnosti a teprve potom s ní vyjed-
návalo, Takové naivnosti by se nedopustil
žádný stát.
#36
alto_textblock
#36
Německé vojenské poselstvo v Cařihradě
#37
alto_textblock
#37
a trojdohodn.
#38
alto_textblock
#38
Přes odpor trojdohody bylo velitelství 1.
armádního sboru tureckého svěřeno německé-
mu generálu Limanovi, jenž byl v čele němec-
kého vojenského poselstva, složeného z 50 dů-
stojníků, dne15. prosince slavnostně přijat sul-
tánem, jemuž vyřídil pozdrav císaře Viléma.
Na zakročení velvyslanců trojdohody pro-
hlásil velkovezír, že vojsko u mořských úžin
Bosporu a Dardanel není podřízeno generálu
Limanovi.
Rusko však není tímto vysvětlením uspo-
kojeno a naléhá zejména na Francii, aby finan-
čním nátlakem na Turecko donutila Portu k
povolnosti. Vzhledem k tomu, že francouzská
banka Perrierova pokusila se umístiti na bur-
se za 50 mil. tureckých pokladních poukázek.
vydal ministr financí Caillaux oběžník úvěr-
#39
alto_textblock
#39
FEUILLETON.
#40
alto_textblock
#40
J. V. Želízko.
#41
alto_textblock
#41
Postava lidská v podání pravěkého
člověka.
#42
alto_textblock
#42
Měli jsme již několikrát příležitost na
těchto místech pojednati o rytinách a mal-
bách diluviálního čili pravěkého člověka, kte-
rý na stěnách jeskyní, jež mu sloužily za útu-
lek, s překvapující věrností zobrazil celou řa-
du zvířat, která v oněch dávných dobách
s ním ve střední Evropě žila a jež on lovil.
Zejména francouzské a španělské jeskyně
honosí se, jak známo, celými stády podobných
zvířecích kreseb a maleb. Podoby zvířat jsou
tak výstižné, ať již v náčrtech, obrysech nebo
v barvách, že není nesnadno ten který druh
ihned uhodnouti. Zvláště bísoni, mamuti, sobi
a koně jsou provedeni se všemi charakteri-
stickými podrobnostmi v podobě hlavy, klů.
sohou, hřívy i srsti.
p
Za to ale podoby lidské, beztak již velmi
vzácné, jsou mezi nástěnnými kresbamí velm
primitivní. Nehledě k jedné stávající malbe
z le Portelu (Ariége) ve Francii, zanechal
nám pravěký člověk toliko rytiny zběžně vy-
tvořené a málo uspokojující. Podob s věrným
lidským výrazem máme jen několik, mezi ni-
miž snad tři naskizované hlavy z Marsou-
las mohly by jakž tak činiti nárok na věrně
vystihnutý obličej.
Jinak vyskytly se náčrty celých postav
z nichž na první pohled patrno, že mají lid-
ské tělo, ale hlava má podobu zvířecí, tuleně
opice a j., jak svědči nálezy na př. z Com-
barelle a Altamiry. Jelikož v poslední
době byly podobné lidské postavy se zvířec
hlavou i odjinud signalisovány, zdá se, že se
jedná o tančící figury se zvířecí maskou, ob-
vyklou dosud u všech tak zvaných přírodníc
národů.
#43
alto_textblock
#43
Jedna z takovýchto zajímavých figur zná
ma je z Lourdes, kdež nalezen oblázel
s kresbou, znázorňující tančícího muže s kon
skou hlavou.
Uvedené krecby řadí se do mladšího p
lacolitika. Počínají s mladším asrignacienu
solutréenu, dostupujíce v magdalénienu nej
většího rozkvětu.
Poněkud hojněji vyskytuje se postava lid-
ská v rytinách v kosti, mämutí slonovině
sobím parohu. Tak i zde jeví se kresba mále
zdařilá, jmenovitě co se týká věrnonti, přes
nosti a jemnosti v provedení, zůstává daleko
za postavami zvířecími, jež vykazují místy
práce opravdu umělecké. Tato okolnost je
tím více politováníhodna, ježto není s to po-
skytnouti nám jasné představy o podobě
životě pravěkého člověka. Dle těchto rytin
nedá se nic určitého souditi na př. o těles-
ných vlastnostech diluviálního lovce sobů
jeho mravech, zaměstnání atd. My můžem
pozorozvati figury ojedinělé, anebo mezi zví
řaty, aniž se nám podaří uhodnouti význam té
které postavy. Jak jinak je tomu u podobných
rytin eskymáckých, čukčských nebo křová-
ckých, kde lovecké scěny a výjevy ze život
podány naturalisticky věrně.
Postava pravěkého člověka kreslena ve
směs nahá, takže nám také nepodává dokladí
k oděvu, přes to, že tehdejší klima, jakož
nálezy o existenci nějakého oděvu u dilu
viálního troglodyta nasvědčují.
Také i tento druh lidských postav, na
kosti nebo parohu vyrytých, vykazuje často
zvířecí hlavu. (Mas d'Azil, Laugerie-Basse
Jedna z nejlépe kreslených postav obje
vena před několika týdny v diluvišlních vrst
vách pod skalním přístěnkem (= T'abri) u Co-
lomiére v poříčí Ainy Postava vyryta je
na kosti mamutí. Obličej má spíše výraz opičí.
nežli člověčí, ale ostatní tělo (pouze k bokům
kreslené) s natáhnutou pravou rukou přípo-
#44
alto_textblock
#44
a j.J.
#45
alto_textblock
#45
míná rozhodně lidskou postavu. Vedle toho
nalezena též jedna zdařilá rytina koně a n
jině kosti ve směsi čar možno pozorovati ze-
bru, bisona a nějakou kočku.
Uvedený nález spadá do periody aurigna
cienské a francouzští učenci příčitají mu
stáří 15.000 let.
U shora dotčené lidské postavy nemů
žeme věru s bezpečností říci, je-li hlava zví-
řecí maskou anebo snad jen rychlou, schema-
ticky vytvořenou črtou skutečné hlavy.
Poněkud s větším zdarem nežli rytiny
kresby v kosti prováděl pravěký člověk lid-
ské podoby ve skupfurách. Nejstarší nám zná-
mé lidské figurky, spadající do aurignacienu
pocházejí z Brassempouy (Landes) ve
Francii. K nim druží se i jiná francouzská na-
leziště Mentone v Italii a Trau Ma-
srite v Belgii. Rovněž i z Rakouska máme
dva velmi cenné kusy a sice z Brna
Willendorfu (známá soška „venuše
willendorfské“. Až na několik málo vyjímek
náležejí sošky vesměs ženám. Obličej bývá
zřídka charakterisován, za to ale jeví se silná
přehnanost v modelování pohlavních orgánů
Z foho někteří badatelé usuzují, že se diluviál-
nímu výtvarníku ani tak nejednalo o zobraze-
ni určité osobnosti, jako spíše o podání reali-
sticko-erotické. Krátce, jsou prý to idoly
plodnosti. Proto také na základě tohoto sym-
bolicko-smyslného přehánění jistých tělesných
částí není možno získati exaktních závěrů an-
thropologických, totiž je nesnadno učinitisi
představu o tělesných vlastnostech tehdejšího
obyvatelstva.
My již několikrát poukázali k podobným
výtvorům s nápadnými formami, jmenovitě
zbytnělými hýžděmi (steatopygií), jež vidíme
dnes ještě u Hotentotů a Křováků. Jestli také
v díluviální době žilo ve střední Evropě tako-
véto plémě, nemožno sice s určitostí říci, ale
také není možno opak s naprostou jistotou
tvrditi. Krátce, je zde opět jedna veledůležitá
otázka, čekajicí na positivní rozřešení.
#46
alto_textblock
#46
Nám dosud známé figurky jsou většínou
nahé. Na jedné fragmentární postavě, vyře-
zané z mamutí slonoviny z Brassempon
možno pozorovati řadu jemných přičných čá
rek, vedených přes prsa, o nichž nelze pro-
nésti bezpečného soudu. Snad jsou to známky
porostlé kůže anebo tetování. Zajímavá je ta-
ké ženská soška z Mas dAzilu, řezaní
z tvrdé koňské stoličky. Výraz obličeje je do-
sti zřetelný a prsy jsou nápadně prodlouženy
Na jiných skulpturách vidí učenci též stopy
po ozdobách a oděvu, jako na př. u jedné bez-
hlavé figurky z Brassempony možno pozoro-
vati jakýsi pás vysoko nad bedry, a na jiném
fragmentu z téhož naleziště vyznačeno co-
na způsob peleriny nebo kabátu. Jedna sku-
tečně dovedně řezaná hlava ve slonovině, tak
též z Brassempony, vykazuje buďto zvláštn
dolů splývající účes anebo nějakou kapuci
Obličej upomíná živě na výtvory staroegyo!
ské. Nos a obočí je toliko naznačeno. Podoba
se, že oči a ústa byla barvena.
Rovněž i na figurce „venuše willendorí
ské“ je hlava do polovice zahalena pokrýv
kou, jakoby ze samých vrkočů spletenou.
Do kategorie skulptur dlužno též zařa
diti dva před rokem ve Francii nalezené bat
reliefy, znázorňující podobu muže a ženy,
kteréměto nálezu pojednali jsme zde 15. pro
since 1912. (Nové doklady k existenci dílu
viálního člověka ve Francil.)
Sledujeme-li kresby žijících kmenů, jež
se nalézají na podobném stupni vzdělanost
jako středoevropský člověk pravěký, vidím
portavu lidskou ponejvíce zkreslenou, te
stylisovanou nebo přehnanou, zkrátka, ner
zde té přesnosti a pěče, s jakou bývají prove
deny podoby zvířat. Vízme na př. pěkné kres
by a malby na skalách a stěnách jeskyň, pra
vedené jihoafrickými Křováky. Žasneme nae
umělecky věrně podanými antilopami, pakon
hrochy a pštrosy, a nemůžeme pochopiti, že
by byl divoch s to projeviti tolik uměleckéhu
#47
alto_textblock
#47
pochopení při těchto kresbách. A mezi tě-
mito výtvory postava lidská přichází velmi
zřídka v takovém zdařilém a věrném prove-
dení, jako různé druhy zvěře. Jinak ale pro-
zrazují některé lidské postavy i v tomto smě-
ru nesporné umělecké schopnosti Křová-
ků. Stačí jen všimnouti si loveckých nebo vá-
lečných scen, postoje, pohybu rukou nebo no-
hou a j. Totéž možno pozorovati i u kreseb
z nálezů Flamandových v severní Africe, dále
z Australie, Quenslandu atd. Taktéž i Esky-
máci. Samojedi a Čukčové poskytly nám s do-
statek materiálu ke srovnávání.
Všichní uvedení kmenové, vládnoucí při
lovu se zbraněmi namnoze nedostatečnými
primitivními, nuceni jsou uchylovati se někdy
k různým lstím, k vůli snazšímu ukořistěno
plaché zvěře. Že tyto lovecké lsti jsou výsle-
dek prastarých zkušeností předků toho kte-
rého kmene, je samozřejmo.
Nehledě k různým léčkám, jako jsou n
př. pasti, jámy a j., zmocňují se uvedení kme-
nové zvěře pomoci zvířecích masek, s nimiž
se mohou k vyhlédnutému kusu až na dostřel
přiblížiti. Takto maskovaní lovci objevují se
také dosti hojně na kresbách.
Se zvířezími maskami pořádají se i roz-
manité tance a slavnosti. Také lyto výjevy
máme dnes v kresbě zachyceny.
Jak již shora uvedeno, zanechal nám pra-
věký člověk prozatím příliš málo dokladů jak
v kresbé tak i ve skulpturách, abychom mohli
vylušiti jich pravý účel a význam.
Když ale srovnáme kulturní stupeň tohoto
člověka, tak nápadně se v mnchém obledu
zhodující se stupném některých žijících „di-
vochů“. zdá se. že diluviální kresby lid-
ských postav se zviřecí hlavou měly snad jin-
de svčj původ nežli v pouhe fantasií.