#1
alto_textblock
#1
R. r
#2
alto_textblock
#2
ne rrra bino), pn
#3
alto_textblock
#3
Srnnnn
#5
alto_textblock
#5
kulturního
#6
alto_textblock
#6
života.
#7
alto_textblock
#7
Přoma „Národních KAnt“ k číalv
#9
alto_textblock
#9
OBSAm
#10
alto_textblock
#10
P.V.Moravec: *Ze slovenské ho
života“-
Z oboru technického:sSto let
první ozubené železnice
Literatura:
#11
alto_textblock
#11
Pro mládež
#12
alto_textblock
#12
-Ze slovenského školství-
6e.........................
Českoslovanská jednota uspořá-
dala nedávno za předsednictví n.
Rornagla školský večer pod prostým
itulem »Ze slovenského skolství“.-
Referoval uč.Jos,Kučara,který z vlast
ního pozorování Vylicil seniorátní
Skoly evangelické.-Poznatky tohoto
praktika a hluboce založem,do ide-
ové perspektivy nesené výklady před-
Bedy inž,Rotnagla a poutavé glosgy
redaktora Votruby a prof.Klučka,to
vše vyneslo toIIk bystrých postrehů
o zapomínané,ale vády politlcky i
kulturně vážné otázce siovenského
Školství,že neodolávéme,abychom ag-
poň některé z nich tu neuvedli.-
Smysl a cil základní dovisy
Skolské politiky mndarské je příSer-
ne prostý: Slovaka ohloupití? Poma-
daření nezdá se äni býtí tar vlastní
smyslem příkrého madarského systemu
školního,jako enaha,zastaviti kultur
ní slovacký vývoj.Vždyt přece dlouhá
a tvrdá zkušenosť poucila,že pomada-
řiti Slováky školou nelze,ale přes
to skola je tam politikum v tom lroz-
ném smyslu,že slouží systemi,který
účelně a vědomě přemírou madarskáho
učiva způsobuje intellektuální zaos-
talost a gvou tendenční rcitovou“ vý
chovou madarisační překáží plaIn
rozvoji všech duševních sil a schop-
ností mladé slovácké generace.-
Tvrdá důslednost,s jakou syeta
uchvacuje obacnou školu, nepostrádala
by komicnosti, kdyby nebyla tak tuze
tragickou!obligátní obraz uheraké k-
runy na průcoli skolní budovy i no
přední stěně každé učebny, před oči-
ma malých Slováků v každé třídě vyvě-
gená madarská hymna i s notami a ov-
šem madavským textem,madarský rozvrh
hodin,medarské barvy na rozvrzích,
madarská hymna, kterou musí Slováčko-
vé se svým učitelem uvítat inspekto
ra při vstupu dovtřídy.- tot vSe
jsou konečně Gesdmrovy klobouky,jež
musí vzbuditi sice dusevní roztrpče-
nost nebo ütrpný úsměv,ale nemisí
míti vlivu na ducha školy, kde přece
jen vzdy vládne učitel,-
Ale nespornou tragikou je no-
řízená a tuze vymáhoná rales, které
musí slovenská skola otrocitl, kdy n-
cena je pod ostrou kontrolou vnáseti
do mladých duší vědomou lež. -Musít
učitel Slovák děti slovácké poučova-
ti,že jsou híadary jazyka slovanské-
ho“,že jejich praotcové byli do vlas-
ti přivedeni Arpadem, žeSlováci jsou
Madaři, kteří bohužel ještě mluví slo-
vansky“ a p.-
Podle toho pak vypadá výběr
předepsaného učiva dějepisného.-
Vypsal jej uč.Kučera do slova z os-
novy pro vyšší stupeň takto:“Sv.Št-
pán, sV.Ladislav,Béla IV.,Ludvík Vel
ký,Ján Hunyadi a král Matej. -Poráž
ka moháčská.-Štefen Losonczy,Juraj
Szondy, Stefan Dobö,Mikuláš Zrinský
Peter Pazmány,Gábor Bethlen,Štefan
Bocskay,Zrinyi,Rákoczy II.,Maria Te
rezia,Grof Stefan Széchényl,Ludvik
Kossuth,František Deák,František Jo
zef I.-K tomu ovšem poznámek netře-
#13
alto_textblock
#13
ba..
#14
alto_textblock
#14
Cynicky nezakrytě šklebí se
ohlupovací system z rozvrhů hodin.-
iadarském jazyku vyučuje se na jed
notřídní škole 13,mateřskému -5 ho-
din a poměr ještě se horší na dvou-
třídních školach, zde na př.ve 2.od-
dělení učí se mateřskému azyku jen
2 hodiny,ale madarskému 12 hodin
týdně.-A k tomu ke všemu není po ru-
ce ani vhodných učebnic, protože cel
kem dobré čítanky Bežeovy a Bellovy
jako nevlastenecké?
zakázány a dovo
#15
alto_textblock
#15
len pouze -Wranův Slabikář.-Ale to
vse nestačí.-Praxe je taková,že kro
mě nábozenství /asi 3 hod.týdně/uči
ti nutno všem ostatním předmě tům
sloro výhradně madarsky.-A tak věc-
né učení je vlastně elementarním
mluvním cvičením madarským, realie
slouží k madarskému rozhovoru;mů-li
vyhověno býti přísněmu zákomu,který
žádá, aby již ve 2.skolním roce do-
vedlí žácí použíti jednotlivých sloy
madarských se správným přízvukem ve-
větách holých i rozšířsných,ve 3.ro-
ce upotřebiti madarské věty všech
způzobů a ve 4.roce v madarském roz-
hovoru volně se vyjadřovati a rozlič-
né písemnosti volne skládati, v 5. a
6.roce plynně, samostatně odpovídati
rozprávéti a slohové práce samostat-
ně sklgdati.-Počtům vyučuje ce Gvoj
jazyčně.-V realiích vykládá se slo-
vensky,ale opakuje mačarsky.Sloven
ská píseň ozývá se jen potajuu, ale
maäarskou hymnu "Jsčem ália meg a
Magyart/Bože, požehnej Madara musí
uměti žáci všichni.-
Aby pak učitelé byli dohnaní
ke službám. tomto systemu,kterým se
uznané zásady elementárního vyučová
ní staví na hlavu,o to krutě stará
se bič státního dosoru,jaký dán le-
tos daným zákonem Zichyovským o
úpravé platů ucitelskýckterýž davá
sice platy lepšínez u nás,ale po-
stup do vyšsí třídy služného váže
*bezůhonným chováním“ a dobrým
prospěchem“ ve třídě.-Tyto zdanlivě
samozřejmé a cprávněné podmínly
zlepšení hmotné existence dosly již
Apponyiovskými discipliněrkaní pro
panslavi smus“povástného výkladu, a
praxe jebchužel taková,že nyní jde
se dále za závonv Apponyiovy;nobot
ty hrozily ztrgkoli uřsdu po rozhod-
nutí soudu,kdežto nový zákon je vůě
lením myšlénký VSkutkii dábelské:Spo-
jovati totiž prospoan žactva v ma-
darštině s hmotným postupem učitelo-
vým.-
#16
alto_textblock
#16
Tento Zichyovsko-pponyiovůy
system je tuze siln nez aby m
monti učitelé uspěsne celiti,přes t
že duševní potence učitelova stoupá
a hmotné zabezpečení je lepší než u
nás.-Učitelstvo slovonské není na
tom socialním a intellektualním
#17
alto_textblock
#17
stupni,jak ještě informije na př,Ká-
lalova knížka o slovensku.-Bosý uci-
tel ženoucí kravku na pastvu,kanto
stipající dřýví na ferském dvoře, ne-
bo sedící u verpánku ve třídě, to
jsou typy spíše tradicionalne povíd-
kářské než reclní.-Učitelé jsou uvě-
domělí Slováci,pracují ve "spevoko-
lech,spolcích potravních, ochotnic-
kých, čtenářských,mají narmoze sluš-
ns knihovny,ba jsou i literárně čin-
ni.-Jejich mimoskolská práce není m
podobna námaze mnohých nasich uči-
telských horlivců, jak aspon zřejmo
z výstižného stesku paní učitelové
která si referentu stézovala:*Tri-
náct úřadů má mj muž,doma se sotva
ukáže!
#18
alto_textblock
#18
Hmotné poměry učitelské jsou
řečeným zákonem Zichyovským upraver
tak,že základní plat stoupá od počá
tečných K 1200 v prvním roce služby
až do K 3200,jehož dosahuje učitel
v 35.roce sluzby.-K tomu dostává
každý učitel příbytečné, jež stoupa
podle počtu, obyvatel od K 240 do
K 1000- Přes to jsou poměry krajně
trudné hlavně pro nesmírně tíživý
system, jemuž sloužiti znamená rav-
né se -ponížiti,ale také proto, že
učitel nema opory často ani ve slo-
venské inteligencí,která jej namno-
ze přezírá,nedoceňuje jeho práci a
nedovede se ještě pořád vymaniti z
tradice tradic zemanského principu,
který dělí hlubokou propastí od se-
be pány a 1id..
Tento vžilý, starou tradicí
rodínnou posvěcený aristokratismus
jinak uvědomělé a osvícené Inteli-
gence slovácké je mimovolným pomoc-
níkem onoho systemu,který v zaosta-
losti lidu spatřuje svůj úspěch.-
Dokud bude tento panský princip ov
dati slovenskou intelikenci a dokud
#19
alto_textblock
#19
nebude dosaženo one osvetne jednoty,
která je nejürodně jsí pudou pro pra-
vou a intensivně působíčí lidovýcho-
vudotud nepohne se otázka školská
ne Skoveneku z onoho místa hanby a
ponížení ne hěmž nyní pod polttickou
hegemonií madarskou je.-
Také Slováci musí dojíti k
poznání a pochopení,že škola je po-
litikum, a každý, kdo dovede Slove nskuu
vychovati nadšené ,uvědomělé,bez ro-
dových předsudků moderně na vzdělá-
ní lidovvé patřící průkopníky pravé-
holidového vzdělání,přibližuje slo-
veneko k oněm velikým ideám politic-
kokuktuzním, jež znemenají lepší bu-
douenost nejen Slováků,ale i naší.-
Českoslovangká jednota v ton-
to směru pracuje věru uvédoměle a
úspěšně,snaží-li se zabezpečiti Slo-
vensku odborně zdatný živnestenský
a obchodní dorost, chca-li vůbec po-
síliti příslušníky střední vrstvy
jako vydatné propagátory obrození
Slovenska,kteréž sociálním a in-
tellektualním povýšením zvláště
střední vrstvy národa silně se při-
blíží svému prvotnímu politicko-Ska
skému program v Liptovském sv.Mi-
kuláši r.1948 enesenému, kdy právem
žádáno o dobre organisované školství
sna zaklada slobodného vynaučovania
a kdy pronláseno,ze vec vyučovací
snemá byť inakšia ako slovenská,aby
na zaklade tom národ slovenský sí
mohol vychovat gynov jema kraline
verných,=
#20
alto_textblock
#20
EVMoravec.-
#21
alto_textblock
#21
vžeobocna okc.
cpeločnosl. pro
pojišlování
A ZNo
Koruna“ Václavské nám.
motných kombinacích za pev
PRSSPEKr.
#22
alto_textblock
#22
ahe, pala
pojišnujs ve všach
Přemí
žko
#23
alto_textblock
#23
Z OBORU TECHNIÍCKÉHO.
#24
alto_textblock
#24
-Sto let první ozubené železnice-
-
#25
alto_textblock
#25
V sruo mimlého roku bylo
tomu sto let,kdy dtevřena byla prvn
ozubená žereznise - o plných 17.let
dříve před Rocketou Jiřího stephen-
sona a syna jeho Roborta, proslulou
svým vítězstvím v ngávodu lokomotivi
na trati Liverpool-Manehester ú
Rainhillu v říjmu 1829.-Tato první
ozubená železnice postavena byla
F. Blenhisopem, inspektorem uhelných
dolů v Middletonu u Leedsu v Anglii,
na základě patentu r.181l jemu údě-
leného.-Lokomotiva byla o třech
nápravách na prostřední nápravě by-
lo ozubené hnací kolo,pohánené pře-
vodem ozubených kol od hřídelů dvou
parních strojů, toto ozubené kolo za
bíralo pak do zubů hřebene,přilité-
ho na vnitřní straně jedné z obou
kolejnic.-
První zkušební jízda této 1o.
komotivy byla 15.srpna 1912 na uhele
né dráze middletonské /Middleton-
Leeds/.-Lokomotiva, vážicí as 5 tun,
utáhla po trati,mající stoupání až
1: 15,náklad 30 uhelných vozíků /15
tun/ rychlostí Iökm za hodimu.-Podle
ní postaveno několik nových stejných
strojů, které byly používány k dopra-
vě uhli na anglických dolech.-Jako
naprostá novinka byla 1okomotiva
předmětem pozornosti domácích i ci-
zích,i četné korunované hlavy, mezi
nimi ruský car,navštívili Blenkinso-
pa a dali si jeho vynález předvésti,
Ovšem Blenkinsop nepostavíi
svoji ozubenou železnici pro horsky
terén;nestavěl ji proto,aby mohla
překonati vysoká stoupání.-Příčina
vězela v podivné technické pověře
která tehdy v prvních letech 19. sťoe
letí byla všeobecně rozšířena.-Tech.
nický svět byl totiž tehdy přesvěda
čen,že nestačí prosté tření mezi
hladkou kolejnicí a hladkým kolem s
tomu,aby lokomotiva větší náklad po
kolejích utáhla, nýbrž že je potřebe
ně jaké solidnější opory, která by 1o-
komotivu do předu pudila.-