#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXxl.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek dne 13. prosince 1901.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 343.
#4
alto_textblock
#4
na měsle
#5
alto_textblock
#5
Na ranní a odpol. listy
přilohami („Naněný Obzor“ ve
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předplšeí set
Praze v administrae
na nisí
. . . . 2 K — k
na čtrst leta . . . . . 6 K —b
s dvojí denáškou
K 6
n t leba ejujvá:R
na něsle . . .
Poštoui
z něsle
kg
n ětrnrt liet
s dvají zásllieu
na měsle
rt l
#7
alto_textblock
#7
V drobuémí prodejii
ranní čísle o sobě . . .
sd polední
. . . ta zb
Ve flfalkách na venkově
ranní čsrle
sdpolední
. . . . . . . 5
#8
alto_textblock
#8
fnseráty
plati se hotovs sapřad.
Fřodplavení a iniorty přijímí a dietini-
slrace v Mlarianské ulici č. s.
Tom snchězejí se t4ž redakee
Hiskámas a ezpsdite .Nirednick Liste“
Bekopivy se nsvraceji
#9
alto_textblock
#9
Ejhle, hrobaře svobody a míru
národův.
#10
alto_textblock
#10
Ve chvíli, kdy vládní tisk s netajenou
zálibou konstatuje, kterak prý pondělní hruby
výstřel páně Körbrův ze starého bachov
ského děla v parlamentě nevzbudil ve ve
řejném mínění Rakouska ani nejslabší ozvěny
což prý je důkazem, že by opravdu an
ruka se nezvedla k vážnému odporu prot
vládě, kdyby tato vysáhla konečně v nezbyt
ke státnímu převratu a zničila opět celou
ůstavnost v Rakousku jako před půl
stoletím pověstný Alexandr Bach — stojí za
poslech, kterak němečtí »ůstavácie
vzhledem k blízkým dorozumívacím konfe-
rencím německo-českým . . . jsou ochotn
zachrániti ohroženou ústavnost a spasiti
zkomírající parlament sebe menší obětía
povolností vůči oprávněným požadavkům nás
Slovanův vůbec a nás Čechův zvlášť. Pro-
mluvili současně dva z jejich lidí. V Brně
»výtečník« Gross a v Ústí n. L. »kadet«
dr. Hackel. Jeden zábavněji než druhý,
ale my dáváme přednost kadetu, poněvadž
žvatlal upřímněji starého farizejce morav-
ského. Pravilť tento skvostný ústavověrný
poslanec německo - pokrokářský ke svým
voličům ústeckým dle německých referátů
doslovně: »Občasně v officiosních listech
opětovaná a nyní též předsedou mini-
sterstva vyslovená hrozba, že
bude zaveden absolutismus —
nás Němce naprosto nerozčiluje.
Proč? protože ani absolutistická vláda ne-
mohla by Němectvu zasaditi těžších ran,
než zasazeno jim od Taaffa a jeho na
stupcův. Ba naopak: jelikož se po-
žadavky Němcův většinou kryjí
se zájmy státu, musila by absolu-
tistická vláda odčinit křivdy.
Němcům vposledních létech uči-
něné, aby znova uvolnila dráhu
pro Rakousko pod německým ve-
dením.« —
Ejhle tedy: Němec — ústavověrný Němec
první vítá absolutismus jako vý-
borného pomocníka Němectv
rakouského a jako berana, který by
prorazil náš slovanský vzdor a znov
v Rakousku vydobyl Němcům vůdcovství.
Přibijme toto skvostné a poučné doznání
krásné německé duše, jakož i ten potlesk
německých voličů ústeckých, který je pro-
vůzel — pro paměť budoucí, až se bude
chtíti zdejší Němectvo před světem chlubie
svou svobodomyslností a — nás očerňovat
jako přátele a vzývače absolutismu. Ústavá
cký výtečník moravský dr. Gross mluvil
včera před svým brněnským posluchač
stvem o tomže podnětu mnohem opatrněji
Zazlíval napohled Körbrovi, že se opováži
vyslovit takovou hrozbu vůči parlamentu
i zlehčoval ji jako pravděnepodobnou a ne-
uskutečnitelnou, poněvadž ve 20. století ne-
možno uprostřed Evropy vlásti bez parla-
mentu... Avšak v podstatě uvidíme hnedle,
že je tento generál ústaváků moravských
zrovna takovým vysloveným ab
solutistou jako »ústavověrný« kadel
Hackel.
To nejhorší, co se jen o parlamentu
říci může, vyčítá moravský německý centra
lista nynějšímu parlamentu Cislajtanie: Že
v něm panuje nikde v světě nevídaná bez
uzdnost, ba úplná anarchie, že je to hotový
staropolský sněm s pověstným »veto« (které
chtějí zavést němečtí ústaváci kuriatim v če-
ský sněm !) — a že mu nepomůže ani žádná
změna jednacího řádu. Co by mu tedy
mohlo pomoci? Podle pana Grossa nic
jiného, než »kdyby energická vláda
vylěčila Čechy z jejích národní
domýšlivosti, kdyby jim především
uvědomila, že nežijou ve své vysněné sv.-
václavské říši, nýbrž ve státě rakouskéma
že dle toho musejí zařídit svá přání a své
požadavky.«
Ano, »kéž by se vláda dala
vésti naším diktátem!« touží vy
tečný německý liberál Gross —
»pak by Češi brzy přestali ohrožovat trvání
ústředního parlamentu jednotného státu.«
Tedy německou diktaturu nad námia
nade všemi Slovany rakouskými — ničeho
více než toho si skromnost německého
ústavověrce nežádá a nepřeje. —
Nechtěl by nám p. dr. Gross říci, j ak
by se to dalo provésti za nepo-
rušené svobody ústavní? Neobsa
huje tato jeho choutka německé duše hlasité
volání po hrubém násilí nad právem, p
brutální moci německého absolutismu nad
svobodou slova nské většiny.
V Ústí nad Labem volal předvčírem
absolutista dr. Hackel chvástavě: »Toliko,
nabude-li vláda odvahy, aby Čechům z ostra
a zkrátka ohlásila, že na dále
nehodlá hověti jejich politice,
bažící po poslovanštění Rakou-
ska a po zatlačení Němců: toliko, když
vláda zarazí národní naděje
snahy Čechů vážným mementem
toliko pak mohou němečtí poslanci býtiji
nápomocni v řešení jejích úkolův.« —
V Jihlavě volal pak včera generál strany
německopokrokové dr. Gross: »Chceme
od vlády závazné ujištění, že ne-
splní ani jediného požadavku
českého a slovanského bez svolení
nás Němců, že nezavede zejmena vnitřní
úřadní češtiny v českých okre-
sích, aniž zřídí českou univer
situ na Mora vě.e
#11
alto_textblock
#11
Jen, pak-li vláda Körbrova nás Čechy
z těchto požadavků našich »vyléčí«, pak-li
nás pohne, abychom bez nich přišli na
konference: jen tehda chtějí prý se s námi
milostpáni němečtí pokrokáři pokusit o do-
hodu, jinak nikdy! Nad to pak upozorňují
němečtí výtečníci předem, že lid německý
v Čechách mír s námi jakživ nepřijme a byi
zněly úmluvy pro Němce sebe příznivěji
pokud vláda nedostane na konference také
poslance všeněmecké, kteří opět
vydali od sebe chrabrý diktát: »Před uzá-
koněním státní němčiny žádná vyjednávání
s Čechy.« —
Tak vypadá to tedy s tou patriotick u
ochotou, obětovností a smířlivostí na straně
německé. K takovým obětem jsou ochotni,
aby zachránili parlamentarism a ústavnost
národům rakouským: Od nás požadují.
abychom zapřeli sebe samých a odříkali se
všech svých nejspravedlivějších požadavků
ve prospěch státu, sami ale nechtějí po-
voliti v nejmenším, nýbrž chtějí na vládě,
aby tančila podle jejich diktátu, aby nás
energicky zakřikla, všechnu naději nám vzala
a Němcům opět dráhu k samopanství stůj
co stůj, třebas mečem absolutismu pro-
klestila . ,
Ptáme se: možno ještě frivol-
něji mařiti poslední pokus do-
hody a dorozumění národa če-
ského s Němectvem, možno ještě
zřejměji a nestoudněji přivolávati na národy
pohromu absolutismu.
Ejhle, mrzké hrobaře svobody
a míru národůvl
#12
alto_textblock
#12
Říšská rada.
#13
alto_textblock
#13
Poslanecká sněmovna.
(81. schůze.)
(Telefonická zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 12. prosince.
Zákon o zemědělských družstvech
ve sněmovně.
Bludná duše nalezla konečně útulek . .
Po deseti letech projednává se ve sněmovně
zákon o zemědělských družstvech, v adrese zr.
1891, dělané pro tehdejší trojnohou většinu, již
ohlášený. Co stalo se vše od onoho dne, kdy
s trůnu připověděna byla reforma ta! Její pů-
vodce, hr. Falkenhayn, ministr orby, v kabinetě
hr. Taaffa zemřel nedoživ se uplatnění svého
díla. Padl tento kabinet, padl koaliční, padl
Kielmanseggův. Příšel Badenův a jeho ministr
orby hr. Ledebur, vzal opus svého předchůdce
zpět a položil místo něho jiné, předělané, změ-
něné. Padl také tento kabinet, padl Gautschův,
padl Clarův, padl Wittkův. Rozbila se většina
pravice, rozbila se potom většina polsko-německo-
konservativní, a pak rozbila se obnovená majo-
rita pravice — ale předloha o zemědělských
družstvech přežila všechny převraty, přetrvala
všechny kabinety jmenované a zůstala. Na
dlouhé cestě z jara r. 1891 do podzimu r.
1901 ztratila svoji družku: zákon o rento-
vých statcích. Ta zemřela vrozenou slabo-
sti. Druhá, majíc silnější konslituci vyvzdoro-
vala všem operacím, které na ní vykonali, všem
zmčnám, které na ní provedli. Tisícové země-
dělců, přečetné a veliké sbory interessentů če-
kali nelrpělivě jejího schválení parlamentem.
Marně. Bezpočtukrát zavřeli říšskou radu o
r. 1896, od prvních ukázek německé obstrukce
a kdykoli počalo nové období, musilo se počí-
nati vždy znova.
Když voněl jasmín a kvetly růže, by
zemědělský výbor hotov se svými poradamia
jeho elaborát mohl se položiti na pořad první
schůze nynější kampaně, svolané ke dni 17
října. Teď, po dvou měsících, jsme šťastněu
Bylo-li třeba ještě důkazu, jak málo schop-
ným je složitý aparát vídeňského parlamentu
by hověl potřebám lidu a vykonával nejvlast-
uější a nejsvětější funkce, příslušící každému
parlamentu: vydávati zákony — osudy této před-
lohy poskytují toho důkaz nad jinó j asný
Je rázu hlavně hospodářského, třebas dotý
kala se velikého problému politického celé mon
archie: centralism či autonomie.
Věcný obsah a podstata předlohy, její ten-
dence a její účel: aby stav zemědělský semčen
byl v povný šik závazné, obligatornl, povinné,
nucené organisace, nikoli jen fakultativně —
dobrovolně, a to pojítkem společenstev, druž-
stev, uvítán byl všemi agrárními stranami při
znivě. Že pak tyto strany mají převážnou vět-
šinu ve sněmovně vyšlo na jevo, když usnesla
se sněmovna 230 hlasy proti 7 pouze na pro-
spěch úplného zrušení termínového obchodu
obilního.
Tyto strany vynutily pro jednávání před-
lohy před Vánocemi, zdali vymohou také její
d o jednání — dlužno vyčkat vzhledem k tomu,
že je posledním předmětem rokování plenárního
v nynější kampani.
Takový jest osud osnovy hospodářské,
která je sympatickou většině poslanců, prot
které nevystupují její odpůrci příkře! Čeho lze
se potom nadíti, bude-li se jednat o předlohu
výhradně politickou, o předlohu velikého dosahu
a pronikavé důležitosti?
Operát původní byl proniknut centralis-
mem nejkrajnějším. Zákonem říšským měla se
zříditi ve všech okresích zemědělská družstv
okresní, ve všech královstvích a zemích zem-
ská. Členem jejich musil by se státi každý
majitel půdy, věnované zemědělství. Vláda měla
býti pověřena výkonem zákona toho.
Povstal proti této centralistické povaze jeh
v Čechách odpor, který způsobil, že předložila
vláda r. 1896 novou předlohu. Podle té usku-
tečniti se maji závazná společenstva zemědělsk
#14
alto_textblock
#14
něho.
#15
alto_textblock
#15
ve formě rámcového zákona říš
ského, jenž by doplněn byl na sněmích zem-
ských. Tato výborem znovu modifikovaná
předloha rámcového zákona říšského je před-
mětem jednání sněmovního.
Tato jest její trest. Zemským zákonodár
stvím může býti stanoveno, že mají se zřídi
v zemi zemědělská společenstva pro jednotlivé
okresy, po případě i pro obce, pro části okresů
neb i pro zvláštní druhy majetku zemědělského
(velkostatky), kromě toho pak společenstva
zemská.
Ke společenstvům takovým příslušeti bude
každý majitel podniku zemědělského. Pojem
podniku zemědělského vymezí se zákonodár
stvím zemským. Tomuto náležeti bude tak
rozhodnout, které z úkolů, vypočtených v zá-
koně, mají společenstva vykonávati. Potřeby
jejich uhražovati se budou přirážkami k pozem-
kové dani členstva. Zemskému zákonodárství
se dále vyhražuje vydávati předpisy ve příčině
orgánů společenstev a ve příčině volebních řádů
pro tyto orgány. Dozor nad zemědělskými
družstvy má ale ministerstvo orby, které vysílá
svého zástupce do zemského výboru společen-
stva, ve kterém zasedati bude také delegát
zemského výboru každé země. V zemích, ve
kterých působí zemědělská rada, může se talo
proměniti zákonem zemským v zemské druž-
stvo nebo zemědělská rada zůstane nadál, ale
přizpůsobí se tak, aby mohla vykonávat úkoly
zemského družstva. K ustanovení tomu je při-
pojen dodatek důležitý pro poměry české
moravské, že tam, kde zemědělská rada je roz-
dělena v odbory dle národnosti, při eventuální
přeměně její musí toto rozdělení zachovati se
nedotčeno! — —
Delegace česká uvažujíc, jaké stanovisko
jest jí zaujati vůči předloze té, musila míti na
zřeteli, jak meritorní obsah, tak povahu její.
Je nepopíratelno se stanoviska věcného, že zá-
vazná organisace zemědělská, jaká provéstise
má společenstvy těmito, vyhovuje převážné vět
šině rolnictva našeho v zemích koruny české
A třeba nelze skládati v tuto novotu naděje
zveličené, jaké v ni skládali agrárníci, zvláště
z alpských zemí, přece bude míti organisace
ta pro Čechy a Moravu důležitost potud, pokud
na jejím základě bude lze uskutečniti onu
změnu v nynější radě zemědělské, která jest
nezbytnou již proto, aby tato korporace byla
postavena na basi závazných společenstev místo
dosavadních dobrovolných jednot a spolků. Pro
Moravu speciálně musí se zřízení obligatorních
družstev v některých okresích posuzovati též
podle momentů politických a se zřetelem n
tyto uznáti zvláště potřebným.
Co se týče formální stránky, je sice pravda.
že původní, ryze centralistická fraktura před-
lohy byla zmírněna její přetvorbou do formy
rámcového zákona říšského. Než i tak, i
nynější způsobě své příči se zá-
sadným názorům a programovým
tradicím českým, porušujíc v čet
ných pravidlech právomoe zákono
dárství zemského.
Výslednicí všech úvah těch jest usnesení
by čeští řečníci protestovali prot
opětnému tomuto zasahování říš
ské rady do kompetence sněmův
aby hlasovali pro rokování podrobné, ale v tomt
podali návrhy na změnu, formulované poslancem
drem. Fiedlerem, klubovním referentem
o věci té, v ten rozum, aby vyloučila se z pře
lohy říšské všechna ustanovení, porušující právo-
moc sněmů zemských, resp. aby předpisy tako
vými nemohly sněmy, zvláště český a moravský
býti omezovány v dispositivních právech svýci
a mohly upravovati organisace zemědělských
společenstev podle domácích, skutečných a při-
rozených poměrů.
V mezích výhrad právě vyložených posu
zovali všichni čeští mluvčí: posl. dr. Dyk, Jaroš
dr. Fiedler a Pospíšil předlohu. Zástupce ven
kovských obcí plzeňských vedl si zvláště pole
micky proti zastaralým a doktrinářským vý
kladům vídeňského posl. dra. Ofnera, na ktere
šel s nejlepší zbrani: učinil je prostě směš-
nými. Tomu věnoval čásť svého výkonu zástupce
venkovských obcí jihlavských, který co nejhor-
livěji ujal se svého stavu, vyložil jeho tíseň
co nejurčitěji akcentoval politické stanovisko
českých poslanců vůči navrhované reformě.
Za situace neobyčejně příznivé uvedl s
nadmíru šťastně nový zástupce městské skupiny
karlinsko-smíchovské. Ztráta potence, jakou byl
nebožtik dr. Kaizl, jest zajisté těžko nahradi
telnou, ale máme útěchu ve vědomi, že jeho
nástupcem stal se muž, jenž podle své činnosti
vědecké, literární a též akademické, dle svých
vědomosti a zkušenosti jest velice cennou akvi
sicí pro české poselstvo a nad jiné povolaným
znalcem agrárního zákonodárství. Nejen že ovládá
materii jako snad nikdo v celé sněmovně, nejen
že předlohu probírá z úrovně povýšené nad
všednost a nízkost plané fráse, nejen že počíná
si vůči ní s kritickou střizlivostí a přece pr
zemědělství, jeho pokrok a zvelebu má vřel
zájem a vřelé slovo — také po stránce řeč
nické vzbudil, upoutal a zachoval si všeobecnou
pozornost. Jakkoliv mluvil poprvé v zákono
dárném sboru vůbec, byl prost pochopitelné ne
smělosti. Vkročil na tribunu sněmovní hned
pevnou nohou a jeho maides speech mu zjedna
na ráz vážnost a jméno. Všichní poslanci shrnul
se kolem něho a sledovali napjatě jeho plynný
přednes, jeho jadrnou, obsažnou, věcnou vý
mluvnost. »Také ten jest českým agrárníkem l«,
volali o něm Slovinci, »ale jaký !«
Zajímavo bylo, jak se chovali k němu
Němci. Jich souhlas byl co nejhlučnější. Zvláště
posl. Peschka, zapomínaje, že se nalezá
v německém souručenství, opětně přizvukoval
česky: Výborně! Dlouho již nebylo ve sně
movně debutu tak úspěšného, jaký měl prot
#16
alto_textblock
#16
Fiedler. Dostalo se mu bouřlivého potlesku
a bylo mu blahopřáno skoro všemi posluchači
Povšechná debata dnes dodělána, podrobná
načata. Myslí se, že v pondělí celá osnova
se vyřídí.
#17
alto_textblock
#17
Místopředseda Kaise r zahajuje schůzi v 11-20
hod. dopol.
Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanc
Schreinera a sp. na povolení 6000 K z fondu pro vý
pomoc v nouzi na zřízení lávky přes Votavu.
Dotazy podali poslanci Breiter a spol. p
odporu v prohlášeních m. p. dra. Körbra a něme
ckého kaneléře o ivovských demonstracích; —
Olševský a spol. po postupu ivovské po
licie o známých demonstracích; — Kittel a sp.
je-li pravda, že hr. Vodický stane se ministrem
orby: — Romančuk a sp. po exodu ruských
studentů ze lvovské university: — Černý a sp
po nepřízni školských úřadů k českým školám v ně
meckých krajínách Čech; — Choc a sp. po pod
porování spolku dozorců v pražské trestnici; —
Hauck a spol. po českých úřadnících v berním
okresu přimdském, železničních zámečnících a okr.
hejtmanství kralovickém: — Hofer a sp. po sporu
mezi ministry pro odborné kursy živnostenské
šetření hraničných hostinských v Čechách až bude
zavedena pivní přirážka: — Maštálka a spol.
po úřadnických poměrech v ministerstvu železnic
a zachování državy českých úřadníků na ústředníeh
místech.
Posl. Schreiter naléhá na svolání škol
ského výboru, aby vyšetřil přidělené návrhy a před
lohy a předseda výboru dr. Kurz odpovídá, že ne-
svolal výbor minulý týden proto, že ref. hr. Stürgk
je zároveň také referentem o středním školství v roz
počtovém výboru. Svolá teda schůzi ještě a to d
vánoc.
Posl. Pernerstorfer píal se předsedy so-
ciálně-politického výboru po předlohách o nedělním
a svátečním klidu a služebních smlouvách obchod
ních zřízenců.
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na
na Chocův dotaz po »dynastických úlohách« na
středních školách v království českém, že patří to
k pěstování dynastického ducha a ředitelé ústav
chovají se při tom s náležitým taktem
— na Steinův po monopolisování školních
sešitů, že se na něco takového nepomýšli
— na Romančukův po událostech lvov
ských a houfném vystoupaní ruských studentů
Pravil, že na základě rozhodnutí ze dne 4. června
1871 je lvovská univarsita utrakvistickou, a zřízena
je tak, aby budoucně jen tací mužové učitelských
stolic na ní dosáhnouti mohli, kteří jsou úplně způ
sobilí přednášeti v jazyku polském neb ruském
Změna nastala 27. dubna r. 1879, kdy nejvyšším
rozhodnutím byla zavedena na lvovské universitě
řeč polská jako jednací řeč akademického úřadu
jako zkušební jazyk při rigorosech s tím omezením
že kandidáti také německy neb rusky mohou býti
zkoušeni. Další žádost za rozšíření práv jazyka pol
ského byla tehdy odmítnuta. Na tomto základě po
kračoval vývoj polských a ruských výkladů na Ivov-
ské univeršitě. Uznává, že Rusové mají nyní málo
stolic na lvovské universilě, ale cesta k nim je uvol-
něna novými habilitacemi. Jest ochoten snahy Ruso
v tomto směru všemožně podporovati. Dokud ne-
budou na lvovské universitě klidné poměry, nelze
pro ruské studenty ničeho učiniti. Nepopírá, že pro
volání rektorovo mohlo býti jinak stylisováno, aby
nepřipouštělo jiných, nepříznivých výkladů, ale ne-
přikládá rektoroví úmysl, že by byl chtěl vybídnout
polské studenty k zápasu s ruskými. Praví, že by
studentům nebyl potvrzen semestr, kdyby se dali jen
proto zapisovat na jiné universitě, aby neztratili se
mestr a kdyby nenavštěvovali přednášek. Varuje
před nerozvážným krokem ve vášni učiněným a sli-
buje všemožnou podporu, nastoupí-li ruští student-
cestu legální.
Ministr železnic dr. Wittek odpověděl n
Hofmannův dotaz po zlepšení platův úřadnictva
jižní železnice, že snaby nesou se v žádaném
směru, pokud to dovolují poměry společnosti;
— na Ellenbogenův po propouštění prů
vodčích vlaků ve vídeňském okolí, že jeto
každoročně se opětující zjev a příčinou skrovnějš
počet zimních vlaků.
Přechází se k jednacímu pořadu, na němž je
další rokování
#18
alto_textblock
#18
o zemědělských společenstvech.
Posl. dr. Dyk: Náš odpor nesměřuje tak prot
meritornímu obsahu zákona, jako proti formáln
stránce v příčině otázky ústavní, kompetenee
řišské rady ku projednávání a usnášení se o tomt
tak zv. rámeovém zákoně. Stanovisko naší strany
jest zrovna opačné nežli stanovisko dra. Ofnara.
Tento zákon znamená zasahování v práva jed-
notlivých království a zemí a musím se státo-
právního a autonomního stanoviska, na němž naše
strana neochvějně trvá, protestovati proti neoprávně
nému zasahování. Naše strana může vejiti v roko
vání o tomto zákoně jen s výslovnou výhradou to-
hoto svého stanoviska. (Hlučný souhlas na lavicích
českých.) Naše strana nechce však uskutečnění to-
hoto zákona překážeti ze 3 důvodů. Touto před
lohou aspoň částečně vyhovuje se státoprávním ná-
mitkám, protože zákon ten obsahuje ustanovení, že
pro jednotlivá království a země nabude jen tehdy
platnosti, jestliže se příslušný zemský sněm usnes
na speciálních zákonech ve smyslu této osnovy
Poslední slovo ve věci té mají přece království
a země.
Druhou příčinou jest, že se vyslovuje v tomto
zákoně osvobození od poplatků pro listiny odbornýeh
společenstev zemědělských. Naše strana již r. 1895
na sněmu království českého žádala, aby byl na
sněmu zemském zjednán zákon o odborných druž-
stvech a appellovala na vládu, aby listinám odhor-
ných společenstev povolila úplné osvobození o
poplatku.
Třetí a nejdůležitější příčinou, proč nechceme
uskutečnění zákona toho zameziti, jest poznání, že
veškeré zemědělstvo se nachází v tak smutném po-
stavení, že se konečně jednou musí něco pro ně
státi. Strana naše nechce uvaliti na sebe zodpo-
vědnost, že neposkytla svou pomoc zemědělstvu
Kdybychom se spokojili dobrovolnými odbor-
nými společenstvy, budou společenstva zakládána
v pokročilejších a vzdělanějších krajinách, avšak
právě nejchudší a nejvíce zanedbané krajiny nedo
staly by žádných společenstev. (Hlučný souhlas
u Čechů.) Pan dr. Ofner se klame, pokládá-li po
měry živnostenských společenstev za stejné s po-
měry zemědělců. Živnostenská společenstva soutěží
čehož u zemědělců není. V příčině otázky členství
volal dr. Ofner, aby velkostatkáří nebyli přijímán
do společenstev zemědělských. Rolníci se tim zba
vují jich rady. Klame se, myslidli, že se mu tím
podaří vyvolati umělou protivu mezi sedláky a velko-
statkáři, kteréž ve skutečnosti není. (Hlučný souhlas
a pochvala.)
Bylo by největším neštěstím, kdyby se praco-
valo k roztržce mezi jednotlivými vrstvami, nebo
záruka výsledku spočívá jen ve svorné součinnost
věech zeměděl ců. (Hlučná pochvala a po
tlesk.) Vzhledem na to, že odborná společenstva
mají přijímati veřejné dary, doporučuje se jistá opa-
trnost. Není přípustno, aby odborná společenstva
dělala spolu obchod. To se zůstaví společenslvům
dobrovolným. Dobrovolná společenstva zemědělská
uplatněním nucených společenstev nepozbudou pole
své činnosti, nýbrž budou i na dále působiti pro
blaho zemědělsivi. Budeli dále zrušen terminovy
#19
alto_textblock
#19
obchod s obilím, musí zemědělci přikročiti ku práci
a musejí býti zřízena skladiště a odborná spole-
čenstva zemědělská po celé říši, aby se čelilo velice
mocnému mobilnímu kapitálu. (Pochvala).
Naše strana jest ráda ochotna poskytnouti ve
smíšených zemích ochranu národností. To
však může se státi jedině tím způsobem, že histo-
rická jednota jednollivých království a zemí zůstan
zachována. Dle nynějšího znění § 19. mohlo by s
skutečně dospěti k rozdělení zemí. Naše strana
v podrobné debatě navrhne jiné znění 8 toho, dl
kterého bude jednota zemí společnou kontrolou za-
chována. Zemědělcí nechať jsou pamětlivi četných
mocných nepřátel, proti nim pracujících a necha
tudíž neodmítají přátel, třebas nenáleželi k jeho
stavu, nýbrž rechať je povolají ke společné práci na
svůj vlastní prospěch. Pak bude budoucnost náležeti
sedlákům. (Hlučný potlesk.)
Posl. Škene líčí své zkušenosti jako předseda
zemědělské rady moravské. Zemědělcům nevede s
valně. Ze dvou sillionů platí jich příjmovou daň
pouze 47.000. Nynější předloha je lepší než byla
dřívější, ale přec ještě obsahuje nevhodná ustano-
vení. Jmenem německých i českých zemědělců na
Moravě odporučuje ustanovení, že společenstva mo-
hou podnikati riskautní obchody. Do zákona není
třeba ustanovení o podpoře výdělku. Naproti dru
Dykovi dovozoval nutnost »rámcového« zákona, a
prý v hospodářském oboru sám jest autonomistou.
Přímlouvá se za pojetí velkostatkářů do společen-
stev; na Moravě jistě všichni přistoupí. Hlasoval by
také pro Peschkův návrh na zákonné přidružení
velkostatkářstva, kdyby neobával sc, že panská sně-
movna zmaří zákon svým odporem. Navrhuje různé
změny a soudí, bude-li zákon přijat, že agráři
vzchopí se tak, jako v Německu.
Poslanec Jaroš: Záležitosti zemědělské vždycky
také i dle nynější ústavy, náležejí do kompe-
tence sněmů zemských, jak při různých po-
měrech zemědělských v jednotlivých královstvích
zemích ani jinak býti nemůže. Proto nemohly se
centralistické vlády odvážiti, aby zemské sněmy
o toto právo na škodu národů zkracovaly. Za Fal-
kenhayna jako za Ledebura poslanci čest
hájili toto stanovisko. Třeba zákon touto vládou ny-
nější podán byl jako rámcový, přece znamená to
překročení platných ustanovení o kompetenci a mu-
síme s největším důrazem proti tomuto překročení
zákona protestovati. Ustanovení tohoto zákona jsou
tak dalekosáhlá, že zákon ten nemůže býti pokládán
již za rámcový. Zemští sněmové budou míti s po-
drobnostmi velice málo práce. Nebude jim možno
vyhověti potřebám jednotlivých království a zemí
Po stránce věcné však prohlašují, že jsem věr-
ným přítelem předlohy a lituji jen, že pro spor
o kompelenci projednávání tohoto zákona tak dlouho
bylo odkládáno. Žadnému stavu nedaří se tou dobou
tak špatně jako zemědělskému. Nebude-li mu pomo-
ženo, musí zahyneuti. První podstatnou pomocí jest
však organisace. V nynější volné organisaci jest
v Čechách zastoupeno jen 12 proc. zemědělců. Až
do nedávna byl jsem odpůrcem nucených spole-
čenstev, ale přesvědčil jsem se, že působnost organi-
sace zemědělců není všeobecná. Doufám, že také
jiné stavy budou podporovati zástupce zemědělců
v této snaze a appellují na vládu, aby po jejich slo-
vech následovaly brzo skutky. Stanovisko posl. dra.
Ofnera pochopují, poněvadž vím, že jeho lidé nejvíce
pociťují účinek organisace zemědělské. Jako zástupce
zemědělského dělnictva však není k tomu dr. Ofner,
jako obyvatel velkého města poměry zemědělstva ne-
znající, povolán. O zemědělské dělníky jest dobře
postaráno. U organisovaného zemědělského dělnictva
nespatřujeme takových mrzáků, jako u organisova-
ného dělnictva v továrnách a ve měslech. Přes
těžkou zemědělskou krisi dostávají dělníci na ven-
kově dobré mzdy a také tam nalézají opatření v
Poslanec Pospíši!: Jen u velkostatkářd.
Poslanec Jaroš (pokračuje): O našich dělnících
se ještě neslyšelo, že by hladověli a také to o nich
neusivšíte.
Rečník pojednává pak o nedostatku lidí na ven-
kově, kdežto v městech tisíce a tisíce lidí nemohou
nalézti práci. Vzíti ohled na tento moment jest ve
lice důležité pro řešení otázky dělnické. Řečník
doufá, že příští organisace zemědělců bude moc
rozvinouti velikou činnost a že se otázka tato roz-
řeší ve prospěch zemědělců a dělnictva. S výhradou
svého slanoviska v otázce kompetence budu hlaso-
vati pro přejití v podrobnou rozpravu. (Hlučný po-
tlesk a pochvala
Poslanec Luksch shledává v nové organisac
první podmínku splnění jiných oprávněných poža-
davků zemědělských. Ať přičiní se všichni hospodáři
o zachránění selského stavu. Dosud jich jest as
20 pel. v hospodářských sdruženích. Je třeba své-
pomoci spojenými silami; naděje na pomoc s hůry
vždy zklamala. Musíme spojiti se bez ohledu na
strany a národnost a postarati se o zastoupení svých
zájmů. Potom ubráníme se nebezpečí mezinárodnlho
velkokapitálu a zámořské soutěže.
Povšechné rokování uzavírá se a hlavními ře
níky zvoleni poslanci dr. Fiedler proti a Tollinge
pro předlohu.
Posl. dr. Fiedler praví, že on a jeho soudru-
hové nemíní stavěti se nepřátelsky profi uskutečnění
zásady v předloze vyslovené, že však musí vyjádřiti
tak mnohé námitky, které osnova se zřetelem na
zemědělské poměry v Čechách a na Moravě ve věcné
i formální příčině vzbuzuje. Na jedné straně vzbu-
zuje příliž veliké naděje, na druhé straně hledí se
na ni tuze skepticky. Pravda bude asi uprostřed. Ž
došlo konečně k pokusům závazné organisace stavu
tak důležitého, jakým je stav zemědělců, pokládati
sluší za výsledek velkých hospodářských i sociálních
přavratů, jež udály se ve všech odvětvích hospodář-
ských a zeměvzdělání. Nynější aparát státní správy
není s to vyhověti zvýšeným úkolům. Ani kdyby
byl rozmnožen. Organisace stavovská, ktaré svěřeno
má býti spolupůsobení v záležitostech veřejné správy.
může plně tak činiti jen, je-li trvání a působení jeji
nezávislé na měnivých náladách příslušníků.
Nelze pollačiti obavu, že v přepjatých nadějích,
které tak leckde pojí se k nové organisaci země-
dělské, nastane mnohé ještě sklamání proto, že bude
trvati ještě delší dobu, než zemědělská společenstva
přistoupí k plné své působnosti. Ve stavu zeměděl-
ském půda pro společenstevní organisaci je mnohem
lépe připravena než v živnostenstvu. Jest zde jednak
málo jen příčin ke konkurenční nevraživosti, jednak
stálost majetku pozemkového vtiskuje i rolnictvu
pečeť větší stálosti a opatrnosti ve společenstevních
podnicích. Právě v Čechách lze to zvláště dobře po-
zorovati v rozvoji obchodů obou zemských úvěrníc
fondů, založených k podpoře společenstev rolnických
a živnostenských.
Nechť jest budoucí výsledek organisace spole-
čenstevní jakýkoliv, tolik lze od této organisace na
jisto očekávati, že jí vychováno bude rolnictvo
k účinnému spolupůsobení u vyřizování svých sta-
vovských otázek a zájmů. A toho jest již nezbyta
zapotřebl.
Bude-li možná pomoci skutečně rolnictvu a za-
žehnatř agrární krisi prostředky, o kterých rolnictv
aneb aspoň jeho čásť sní, o tom nelze se tentokrát
šířiti. Jisto je ale tolik, že při všech opatřeních
k tomu směřujících, musí spoleháno býti nejen n
veřejnou pomoc státu neb zemí, nýbrž vedle toho n
vlastní součinnost rolnictva, a že sotva bylo by lze
vhodnějšího najiti prostředku, aby rolnictvo k sou-
činnosti takové bylo dostatečně připraveno, než zá-
vaznou organisací téhož ve formě zemědělských
společenstev, ve kterých rolnictvo, zúčastňujíc se v
výkonech veřejné správy, bude míti příležitost obe-
známiti se s touto a poznati, v jakém rozsahu může
veřejná správa zasahovati v poměry zemědělství
#20
alto_textblock
#20
stáli.