ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8f9f3fb0-661f-11dc-aecd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXxl.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek dne 13. prosince 1901.
#3 alto_textblock #3
Číslo 343.
#4 alto_textblock #4
na měsle
#5 alto_textblock #5
Na ranní a odpol. listy přilohami („Naněný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka v pátek) předplšeí set Praze v administrae na nisí . . . . 2 K — k na čtrst leta . . . . . 6 K —b s dvojí denáškou K 6 n t leba ejujvá:R na něsle . . . Poštoui z něsle kg n ětrnrt liet s dvají zásllieu na měsle rt l
#6 alto_textblock #6
l
#7 alto_textblock #7
V drobuémí prodejii ranní čísle o sobě . . . sd polední . . . ta zb Ve flfalkách na venkově ranní čsrle sdpolední . . . . . . . 5
#8 alto_textblock #8
fnseráty plati se hotovs sapřad. Fřodplavení a iniorty přijímí a dietini- slrace v Mlarianské ulici č. s. Tom snchězejí se t4ž redakee Hiskámas a ezpsdite .Nirednick Liste“ Bekopivy se nsvraceji
#9 alto_textblock #9
Ejhle, hrobaře svobody a míru národův.
#10 alto_textblock #10
Ve chvíli, kdy vládní tisk s netajenou zálibou konstatuje, kterak prý pondělní hruby výstřel páně Körbrův ze starého bachov ského děla v parlamentě nevzbudil ve ve řejném mínění Rakouska ani nejslabší ozvěny což prý je důkazem, že by opravdu an ruka se nezvedla k vážnému odporu prot vládě, kdyby tato vysáhla konečně v nezbyt ke státnímu převratu a zničila opět celou ůstavnost v Rakousku jako před půl stoletím pověstný Alexandr Bach — stojí za poslech, kterak němečtí »ůstavácie vzhledem k blízkým dorozumívacím konfe- rencím německo-českým . . . jsou ochotn zachrániti ohroženou ústavnost a spasiti zkomírající parlament sebe menší obětía povolností vůči oprávněným požadavkům nás Slovanův vůbec a nás Čechův zvlášť. Pro- mluvili současně dva z jejich lidí. V Brně »výtečník« Gross a v Ústí n. L. »kadet« dr. Hackel. Jeden zábavněji než druhý, ale my dáváme přednost kadetu, poněvadž žvatlal upřímněji starého farizejce morav- ského. Pravilť tento skvostný ústavověrný poslanec německo - pokrokářský ke svým voličům ústeckým dle německých referátů doslovně: »Občasně v officiosních listech opětovaná a nyní též předsedou mini- sterstva vyslovená hrozba, že bude zaveden absolutismus — nás Němce naprosto nerozčiluje. Proč? protože ani absolutistická vláda ne- mohla by Němectvu zasaditi těžších ran, než zasazeno jim od Taaffa a jeho na stupcův. Ba naopak: jelikož se po- žadavky Němcův většinou kryjí se zájmy státu, musila by absolu- tistická vláda odčinit křivdy. Němcům vposledních létech uči- něné, aby znova uvolnila dráhu pro Rakousko pod německým ve- dením.« — Ejhle tedy: Němec — ústavověrný Němec první vítá absolutismus jako vý- borného pomocníka Němectv rakouského a jako berana, který by prorazil náš slovanský vzdor a znov v Rakousku vydobyl Němcům vůdcovství. Přibijme toto skvostné a poučné doznání krásné německé duše, jakož i ten potlesk německých voličů ústeckých, který je pro- vůzel — pro paměť budoucí, až se bude chtíti zdejší Němectvo před světem chlubie svou svobodomyslností a — nás očerňovat jako přátele a vzývače absolutismu. Ústavá cký výtečník moravský dr. Gross mluvil včera před svým brněnským posluchač stvem o tomže podnětu mnohem opatrněji Zazlíval napohled Körbrovi, že se opováži vyslovit takovou hrozbu vůči parlamentu i zlehčoval ji jako pravděnepodobnou a ne- uskutečnitelnou, poněvadž ve 20. století ne- možno uprostřed Evropy vlásti bez parla- mentu... Avšak v podstatě uvidíme hnedle, že je tento generál ústaváků moravských zrovna takovým vysloveným ab solutistou jako »ústavověrný« kadel Hackel. To nejhorší, co se jen o parlamentu říci může, vyčítá moravský německý centra lista nynějšímu parlamentu Cislajtanie: Že v něm panuje nikde v světě nevídaná bez uzdnost, ba úplná anarchie, že je to hotový staropolský sněm s pověstným »veto« (které chtějí zavést němečtí ústaváci kuriatim v če- ský sněm !) — a že mu nepomůže ani žádná změna jednacího řádu. Co by mu tedy mohlo pomoci? Podle pana Grossa nic jiného, než »kdyby energická vláda vylěčila Čechy z jejích národní domýšlivosti, kdyby jim především uvědomila, že nežijou ve své vysněné sv.- václavské říši, nýbrž ve státě rakouskéma že dle toho musejí zařídit svá přání a své požadavky.« Ano, »kéž by se vláda dala vésti naším diktátem!« touží vy tečný německý liberál Gross — »pak by Češi brzy přestali ohrožovat trvání ústředního parlamentu jednotného státu.« Tedy německou diktaturu nad námia nade všemi Slovany rakouskými — ničeho více než toho si skromnost německého ústavověrce nežádá a nepřeje. — Nechtěl by nám p. dr. Gross říci, j ak by se to dalo provésti za nepo- rušené svobody ústavní? Neobsa huje tato jeho choutka německé duše hlasité volání po hrubém násilí nad právem, p brutální moci německého absolutismu nad svobodou slova nské většiny. V Ústí nad Labem volal předvčírem absolutista dr. Hackel chvástavě: »Toliko, nabude-li vláda odvahy, aby Čechům z ostra a zkrátka ohlásila, že na dále nehodlá hověti jejich politice, bažící po poslovanštění Rakou- ska a po zatlačení Němců: toliko, když vláda zarazí národní naděje snahy Čechů vážným mementem toliko pak mohou němečtí poslanci býtiji nápomocni v řešení jejích úkolův.« — V Jihlavě volal pak včera generál strany německopokrokové dr. Gross: »Chceme od vlády závazné ujištění, že ne- splní ani jediného požadavku českého a slovanského bez svolení nás Němců, že nezavede zejmena vnitřní úřadní češtiny v českých okre- sích, aniž zřídí českou univer situ na Mora vě.e
#11 alto_textblock #11
Jen, pak-li vláda Körbrova nás Čechy z těchto požadavků našich »vyléčí«, pak-li nás pohne, abychom bez nich přišli na konference: jen tehda chtějí prý se s námi milostpáni němečtí pokrokáři pokusit o do- hodu, jinak nikdy! Nad to pak upozorňují němečtí výtečníci předem, že lid německý v Čechách mír s námi jakživ nepřijme a byi zněly úmluvy pro Němce sebe příznivěji pokud vláda nedostane na konference také poslance všeněmecké, kteří opět vydali od sebe chrabrý diktát: »Před uzá- koněním státní němčiny žádná vyjednávání s Čechy.« — Tak vypadá to tedy s tou patriotick u ochotou, obětovností a smířlivostí na straně německé. K takovým obětem jsou ochotni, aby zachránili parlamentarism a ústavnost národům rakouským: Od nás požadují. abychom zapřeli sebe samých a odříkali se všech svých nejspravedlivějších požadavků ve prospěch státu, sami ale nechtějí po- voliti v nejmenším, nýbrž chtějí na vládě, aby tančila podle jejich diktátu, aby nás energicky zakřikla, všechnu naději nám vzala a Němcům opět dráhu k samopanství stůj co stůj, třebas mečem absolutismu pro- klestila . , Ptáme se: možno ještě frivol- něji mařiti poslední pokus do- hody a dorozumění národa če- ského s Němectvem, možno ještě zřejměji a nestoudněji přivolávati na národy pohromu absolutismu. Ejhle, mrzké hrobaře svobody a míru národůvl
#12 alto_textblock #12
Říšská rada.
#13 alto_textblock #13
Poslanecká sněmovna. (81. schůze.) (Telefonická zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 12. prosince. Zákon o zemědělských družstvech ve sněmovně. Bludná duše nalezla konečně útulek . . Po deseti letech projednává se ve sněmovně zákon o zemědělských družstvech, v adrese zr. 1891, dělané pro tehdejší trojnohou většinu, již ohlášený. Co stalo se vše od onoho dne, kdy s trůnu připověděna byla reforma ta! Její pů- vodce, hr. Falkenhayn, ministr orby, v kabinetě hr. Taaffa zemřel nedoživ se uplatnění svého díla. Padl tento kabinet, padl koaliční, padl Kielmanseggův. Příšel Badenův a jeho ministr orby hr. Ledebur, vzal opus svého předchůdce zpět a položil místo něho jiné, předělané, změ- něné. Padl také tento kabinet, padl Gautschův, padl Clarův, padl Wittkův. Rozbila se většina pravice, rozbila se potom většina polsko-německo- konservativní, a pak rozbila se obnovená majo- rita pravice — ale předloha o zemědělských družstvech přežila všechny převraty, přetrvala všechny kabinety jmenované a zůstala. Na dlouhé cestě z jara r. 1891 do podzimu r. 1901 ztratila svoji družku: zákon o rento- vých statcích. Ta zemřela vrozenou slabo- sti. Druhá, majíc silnější konslituci vyvzdoro- vala všem operacím, které na ní vykonali, všem zmčnám, které na ní provedli. Tisícové země- dělců, přečetné a veliké sbory interessentů če- kali nelrpělivě jejího schválení parlamentem. Marně. Bezpočtukrát zavřeli říšskou radu o r. 1896, od prvních ukázek německé obstrukce a kdykoli počalo nové období, musilo se počí- nati vždy znova. Když voněl jasmín a kvetly růže, by zemědělský výbor hotov se svými poradamia jeho elaborát mohl se položiti na pořad první schůze nynější kampaně, svolané ke dni 17 října. Teď, po dvou měsících, jsme šťastněu Bylo-li třeba ještě důkazu, jak málo schop- ným je složitý aparát vídeňského parlamentu by hověl potřebám lidu a vykonával nejvlast- uější a nejsvětější funkce, příslušící každému parlamentu: vydávati zákony — osudy této před- lohy poskytují toho důkaz nad jinó j asný Je rázu hlavně hospodářského, třebas dotý kala se velikého problému politického celé mon archie: centralism či autonomie. Věcný obsah a podstata předlohy, její ten- dence a její účel: aby stav zemědělský semčen byl v povný šik závazné, obligatornl, povinné, nucené organisace, nikoli jen fakultativně — dobrovolně, a to pojítkem společenstev, druž- stev, uvítán byl všemi agrárními stranami při znivě. Že pak tyto strany mají převážnou vět- šinu ve sněmovně vyšlo na jevo, když usnesla se sněmovna 230 hlasy proti 7 pouze na pro- spěch úplného zrušení termínového obchodu obilního. Tyto strany vynutily pro jednávání před- lohy před Vánocemi, zdali vymohou také její d o jednání — dlužno vyčkat vzhledem k tomu, že je posledním předmětem rokování plenárního v nynější kampani. Takový jest osud osnovy hospodářské, která je sympatickou většině poslanců, prot které nevystupují její odpůrci příkře! Čeho lze se potom nadíti, bude-li se jednat o předlohu výhradně politickou, o předlohu velikého dosahu a pronikavé důležitosti? Operát původní byl proniknut centralis- mem nejkrajnějším. Zákonem říšským měla se zříditi ve všech okresích zemědělská družstv okresní, ve všech královstvích a zemích zem- ská. Členem jejich musil by se státi každý majitel půdy, věnované zemědělství. Vláda měla býti pověřena výkonem zákona toho. Povstal proti této centralistické povaze jeh v Čechách odpor, který způsobil, že předložila vláda r. 1896 novou předlohu. Podle té usku- tečniti se maji závazná společenstva zemědělsk
#14 alto_textblock #14
něho.
#15 alto_textblock #15
ve formě rámcového zákona říš ského, jenž by doplněn byl na sněmích zem- ských. Tato výborem znovu modifikovaná předloha rámcového zákona říšského je před- mětem jednání sněmovního. Tato jest její trest. Zemským zákonodár stvím může býti stanoveno, že mají se zřídi v zemi zemědělská společenstva pro jednotlivé okresy, po případě i pro obce, pro části okresů neb i pro zvláštní druhy majetku zemědělského (velkostatky), kromě toho pak společenstva zemská. Ke společenstvům takovým příslušeti bude každý majitel podniku zemědělského. Pojem podniku zemědělského vymezí se zákonodár stvím zemským. Tomuto náležeti bude tak rozhodnout, které z úkolů, vypočtených v zá- koně, mají společenstva vykonávati. Potřeby jejich uhražovati se budou přirážkami k pozem- kové dani členstva. Zemskému zákonodárství se dále vyhražuje vydávati předpisy ve příčině orgánů společenstev a ve příčině volebních řádů pro tyto orgány. Dozor nad zemědělskými družstvy má ale ministerstvo orby, které vysílá svého zástupce do zemského výboru společen- stva, ve kterém zasedati bude také delegát zemského výboru každé země. V zemích, ve kterých působí zemědělská rada, může se talo proměniti zákonem zemským v zemské druž- stvo nebo zemědělská rada zůstane nadál, ale přizpůsobí se tak, aby mohla vykonávat úkoly zemského družstva. K ustanovení tomu je při- pojen dodatek důležitý pro poměry české moravské, že tam, kde zemědělská rada je roz- dělena v odbory dle národnosti, při eventuální přeměně její musí toto rozdělení zachovati se nedotčeno! — — Delegace česká uvažujíc, jaké stanovisko jest jí zaujati vůči předloze té, musila míti na zřeteli, jak meritorní obsah, tak povahu její. Je nepopíratelno se stanoviska věcného, že zá- vazná organisace zemědělská, jaká provéstise má společenstvy těmito, vyhovuje převážné vět šině rolnictva našeho v zemích koruny české A třeba nelze skládati v tuto novotu naděje zveličené, jaké v ni skládali agrárníci, zvláště z alpských zemí, přece bude míti organisace ta pro Čechy a Moravu důležitost potud, pokud na jejím základě bude lze uskutečniti onu změnu v nynější radě zemědělské, která jest nezbytnou již proto, aby tato korporace byla postavena na basi závazných společenstev místo dosavadních dobrovolných jednot a spolků. Pro Moravu speciálně musí se zřízení obligatorních družstev v některých okresích posuzovati též podle momentů politických a se zřetelem n tyto uznáti zvláště potřebným. Co se týče formální stránky, je sice pravda. že původní, ryze centralistická fraktura před- lohy byla zmírněna její přetvorbou do formy rámcového zákona říšského. Než i tak, i nynější způsobě své příči se zá- sadným názorům a programovým tradicím českým, porušujíc v čet ných pravidlech právomoe zákono dárství zemského. Výslednicí všech úvah těch jest usnesení by čeští řečníci protestovali prot opětnému tomuto zasahování říš ské rady do kompetence sněmův aby hlasovali pro rokování podrobné, ale v tomt podali návrhy na změnu, formulované poslancem drem. Fiedlerem, klubovním referentem o věci té, v ten rozum, aby vyloučila se z pře lohy říšské všechna ustanovení, porušující právo- moc sněmů zemských, resp. aby předpisy tako vými nemohly sněmy, zvláště český a moravský býti omezovány v dispositivních právech svýci a mohly upravovati organisace zemědělských společenstev podle domácích, skutečných a při- rozených poměrů. V mezích výhrad právě vyložených posu zovali všichni čeští mluvčí: posl. dr. Dyk, Jaroš dr. Fiedler a Pospíšil předlohu. Zástupce ven kovských obcí plzeňských vedl si zvláště pole micky proti zastaralým a doktrinářským vý kladům vídeňského posl. dra. Ofnera, na ktere šel s nejlepší zbrani: učinil je prostě směš- nými. Tomu věnoval čásť svého výkonu zástupce venkovských obcí jihlavských, který co nejhor- livěji ujal se svého stavu, vyložil jeho tíseň co nejurčitěji akcentoval politické stanovisko českých poslanců vůči navrhované reformě. Za situace neobyčejně příznivé uvedl s nadmíru šťastně nový zástupce městské skupiny karlinsko-smíchovské. Ztráta potence, jakou byl nebožtik dr. Kaizl, jest zajisté těžko nahradi telnou, ale máme útěchu ve vědomi, že jeho nástupcem stal se muž, jenž podle své činnosti vědecké, literární a též akademické, dle svých vědomosti a zkušenosti jest velice cennou akvi sicí pro české poselstvo a nad jiné povolaným znalcem agrárního zákonodárství. Nejen že ovládá materii jako snad nikdo v celé sněmovně, nejen že předlohu probírá z úrovně povýšené nad všednost a nízkost plané fráse, nejen že počíná si vůči ní s kritickou střizlivostí a přece pr zemědělství, jeho pokrok a zvelebu má vřel zájem a vřelé slovo — také po stránce řeč nické vzbudil, upoutal a zachoval si všeobecnou pozornost. Jakkoliv mluvil poprvé v zákono dárném sboru vůbec, byl prost pochopitelné ne smělosti. Vkročil na tribunu sněmovní hned pevnou nohou a jeho maides speech mu zjedna na ráz vážnost a jméno. Všichní poslanci shrnul se kolem něho a sledovali napjatě jeho plynný přednes, jeho jadrnou, obsažnou, věcnou vý mluvnost. »Také ten jest českým agrárníkem l«, volali o něm Slovinci, »ale jaký !« Zajímavo bylo, jak se chovali k němu Němci. Jich souhlas byl co nejhlučnější. Zvláště posl. Peschka, zapomínaje, že se nalezá v německém souručenství, opětně přizvukoval česky: Výborně! Dlouho již nebylo ve sně movně debutu tak úspěšného, jaký měl prot
#16 alto_textblock #16
Fiedler. Dostalo se mu bouřlivého potlesku a bylo mu blahopřáno skoro všemi posluchači Povšechná debata dnes dodělána, podrobná načata. Myslí se, že v pondělí celá osnova se vyřídí.
#17 alto_textblock #17
Místopředseda Kaise r zahajuje schůzi v 11-20 hod. dopol. Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanc Schreinera a sp. na povolení 6000 K z fondu pro vý pomoc v nouzi na zřízení lávky přes Votavu. Dotazy podali poslanci Breiter a spol. p odporu v prohlášeních m. p. dra. Körbra a něme ckého kaneléře o ivovských demonstracích; — Olševský a spol. po postupu ivovské po licie o známých demonstracích; — Kittel a sp. je-li pravda, že hr. Vodický stane se ministrem orby: — Romančuk a sp. po exodu ruských studentů ze lvovské university: — Černý a sp po nepřízni školských úřadů k českým školám v ně meckých krajínách Čech; — Choc a sp. po pod porování spolku dozorců v pražské trestnici; — Hauck a spol. po českých úřadnících v berním okresu přimdském, železničních zámečnících a okr. hejtmanství kralovickém: — Hofer a sp. po sporu mezi ministry pro odborné kursy živnostenské šetření hraničných hostinských v Čechách až bude zavedena pivní přirážka: — Maštálka a spol. po úřadnických poměrech v ministerstvu železnic a zachování državy českých úřadníků na ústředníeh místech. Posl. Schreiter naléhá na svolání škol ského výboru, aby vyšetřil přidělené návrhy a před lohy a předseda výboru dr. Kurz odpovídá, že ne- svolal výbor minulý týden proto, že ref. hr. Stürgk je zároveň také referentem o středním školství v roz počtovém výboru. Svolá teda schůzi ještě a to d vánoc. Posl. Pernerstorfer píal se předsedy so- ciálně-politického výboru po předlohách o nedělním a svátečním klidu a služebních smlouvách obchod ních zřízenců. Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na na Chocův dotaz po »dynastických úlohách« na středních školách v království českém, že patří to k pěstování dynastického ducha a ředitelé ústav chovají se při tom s náležitým taktem — na Steinův po monopolisování školních sešitů, že se na něco takového nepomýšli — na Romančukův po událostech lvov ských a houfném vystoupaní ruských studentů Pravil, že na základě rozhodnutí ze dne 4. června 1871 je lvovská univarsita utrakvistickou, a zřízena je tak, aby budoucně jen tací mužové učitelských stolic na ní dosáhnouti mohli, kteří jsou úplně způ sobilí přednášeti v jazyku polském neb ruském Změna nastala 27. dubna r. 1879, kdy nejvyšším rozhodnutím byla zavedena na lvovské universitě řeč polská jako jednací řeč akademického úřadu jako zkušební jazyk při rigorosech s tím omezením že kandidáti také německy neb rusky mohou býti zkoušeni. Další žádost za rozšíření práv jazyka pol ského byla tehdy odmítnuta. Na tomto základě po kračoval vývoj polských a ruských výkladů na Ivov- ské univeršitě. Uznává, že Rusové mají nyní málo stolic na lvovské universilě, ale cesta k nim je uvol- něna novými habilitacemi. Jest ochoten snahy Ruso v tomto směru všemožně podporovati. Dokud ne- budou na lvovské universitě klidné poměry, nelze pro ruské studenty ničeho učiniti. Nepopírá, že pro volání rektorovo mohlo býti jinak stylisováno, aby nepřipouštělo jiných, nepříznivých výkladů, ale ne- přikládá rektoroví úmysl, že by byl chtěl vybídnout polské studenty k zápasu s ruskými. Praví, že by studentům nebyl potvrzen semestr, kdyby se dali jen proto zapisovat na jiné universitě, aby neztratili se mestr a kdyby nenavštěvovali přednášek. Varuje před nerozvážným krokem ve vášni učiněným a sli- buje všemožnou podporu, nastoupí-li ruští student- cestu legální. Ministr železnic dr. Wittek odpověděl n Hofmannův dotaz po zlepšení platův úřadnictva jižní železnice, že snaby nesou se v žádaném směru, pokud to dovolují poměry společnosti; — na Ellenbogenův po propouštění prů vodčích vlaků ve vídeňském okolí, že jeto každoročně se opětující zjev a příčinou skrovnějš počet zimních vlaků. Přechází se k jednacímu pořadu, na němž je další rokování
#18 alto_textblock #18
o zemědělských společenstvech. Posl. dr. Dyk: Náš odpor nesměřuje tak prot meritornímu obsahu zákona, jako proti formáln stránce v příčině otázky ústavní, kompetenee řišské rady ku projednávání a usnášení se o tomt tak zv. rámeovém zákoně. Stanovisko naší strany jest zrovna opačné nežli stanovisko dra. Ofnara. Tento zákon znamená zasahování v práva jed- notlivých království a zemí a musím se státo- právního a autonomního stanoviska, na němž naše strana neochvějně trvá, protestovati proti neoprávně nému zasahování. Naše strana může vejiti v roko vání o tomto zákoně jen s výslovnou výhradou to- hoto svého stanoviska. (Hlučný souhlas na lavicích českých.) Naše strana nechce však uskutečnění to- hoto zákona překážeti ze 3 důvodů. Touto před lohou aspoň částečně vyhovuje se státoprávním ná- mitkám, protože zákon ten obsahuje ustanovení, že pro jednotlivá království a země nabude jen tehdy platnosti, jestliže se příslušný zemský sněm usnes na speciálních zákonech ve smyslu této osnovy Poslední slovo ve věci té mají přece království a země. Druhou příčinou jest, že se vyslovuje v tomto zákoně osvobození od poplatků pro listiny odbornýeh společenstev zemědělských. Naše strana již r. 1895 na sněmu království českého žádala, aby byl na sněmu zemském zjednán zákon o odborných druž- stvech a appellovala na vládu, aby listinám odhor- ných společenstev povolila úplné osvobození o poplatku. Třetí a nejdůležitější příčinou, proč nechceme uskutečnění zákona toho zameziti, jest poznání, že veškeré zemědělstvo se nachází v tak smutném po- stavení, že se konečně jednou musí něco pro ně státi. Strana naše nechce uvaliti na sebe zodpo- vědnost, že neposkytla svou pomoc zemědělstvu Kdybychom se spokojili dobrovolnými odbor- nými společenstvy, budou společenstva zakládána v pokročilejších a vzdělanějších krajinách, avšak právě nejchudší a nejvíce zanedbané krajiny nedo staly by žádných společenstev. (Hlučný souhlas u Čechů.) Pan dr. Ofner se klame, pokládá-li po měry živnostenských společenstev za stejné s po- měry zemědělců. Živnostenská společenstva soutěží čehož u zemědělců není. V příčině otázky členství volal dr. Ofner, aby velkostatkáří nebyli přijímán do společenstev zemědělských. Rolníci se tim zba vují jich rady. Klame se, myslidli, že se mu tím podaří vyvolati umělou protivu mezi sedláky a velko- statkáři, kteréž ve skutečnosti není. (Hlučný souhlas a pochvala.) Bylo by největším neštěstím, kdyby se praco- valo k roztržce mezi jednotlivými vrstvami, nebo záruka výsledku spočívá jen ve svorné součinnost věech zeměděl ců. (Hlučná pochvala a po tlesk.) Vzhledem na to, že odborná společenstva mají přijímati veřejné dary, doporučuje se jistá opa- trnost. Není přípustno, aby odborná společenstva dělala spolu obchod. To se zůstaví společenslvům dobrovolným. Dobrovolná společenstva zemědělská uplatněním nucených společenstev nepozbudou pole své činnosti, nýbrž budou i na dále působiti pro blaho zemědělsivi. Budeli dále zrušen terminovy
#19 alto_textblock #19
obchod s obilím, musí zemědělci přikročiti ku práci a musejí býti zřízena skladiště a odborná spole- čenstva zemědělská po celé říši, aby se čelilo velice mocnému mobilnímu kapitálu. (Pochvala). Naše strana jest ráda ochotna poskytnouti ve smíšených zemích ochranu národností. To však může se státi jedině tím způsobem, že histo- rická jednota jednollivých království a zemí zůstan zachována. Dle nynějšího znění § 19. mohlo by s skutečně dospěti k rozdělení zemí. Naše strana v podrobné debatě navrhne jiné znění 8 toho, dl kterého bude jednota zemí společnou kontrolou za- chována. Zemědělcí nechať jsou pamětlivi četných mocných nepřátel, proti nim pracujících a necha tudíž neodmítají přátel, třebas nenáleželi k jeho stavu, nýbrž rechať je povolají ke společné práci na svůj vlastní prospěch. Pak bude budoucnost náležeti sedlákům. (Hlučný potlesk.) Posl. Škene líčí své zkušenosti jako předseda zemědělské rady moravské. Zemědělcům nevede s valně. Ze dvou sillionů platí jich příjmovou daň pouze 47.000. Nynější předloha je lepší než byla dřívější, ale přec ještě obsahuje nevhodná ustano- vení. Jmenem německých i českých zemědělců na Moravě odporučuje ustanovení, že společenstva mo- hou podnikati riskautní obchody. Do zákona není třeba ustanovení o podpoře výdělku. Naproti dru Dykovi dovozoval nutnost »rámcového« zákona, a prý v hospodářském oboru sám jest autonomistou. Přímlouvá se za pojetí velkostatkářů do společen- stev; na Moravě jistě všichni přistoupí. Hlasoval by také pro Peschkův návrh na zákonné přidružení velkostatkářstva, kdyby neobával sc, že panská sně- movna zmaří zákon svým odporem. Navrhuje různé změny a soudí, bude-li zákon přijat, že agráři vzchopí se tak, jako v Německu. Poslanec Jaroš: Záležitosti zemědělské vždycky také i dle nynější ústavy, náležejí do kompe- tence sněmů zemských, jak při různých po- měrech zemědělských v jednotlivých královstvích zemích ani jinak býti nemůže. Proto nemohly se centralistické vlády odvážiti, aby zemské sněmy o toto právo na škodu národů zkracovaly. Za Fal- kenhayna jako za Ledebura poslanci čest hájili toto stanovisko. Třeba zákon touto vládou ny- nější podán byl jako rámcový, přece znamená to překročení platných ustanovení o kompetenci a mu- síme s největším důrazem proti tomuto překročení zákona protestovati. Ustanovení tohoto zákona jsou tak dalekosáhlá, že zákon ten nemůže býti pokládán již za rámcový. Zemští sněmové budou míti s po- drobnostmi velice málo práce. Nebude jim možno vyhověti potřebám jednotlivých království a zemí Po stránce věcné však prohlašují, že jsem věr- ným přítelem předlohy a lituji jen, že pro spor o kompelenci projednávání tohoto zákona tak dlouho bylo odkládáno. Žadnému stavu nedaří se tou dobou tak špatně jako zemědělskému. Nebude-li mu pomo- ženo, musí zahyneuti. První podstatnou pomocí jest však organisace. V nynější volné organisaci jest v Čechách zastoupeno jen 12 proc. zemědělců. Až do nedávna byl jsem odpůrcem nucených spole- čenstev, ale přesvědčil jsem se, že působnost organi- sace zemědělců není všeobecná. Doufám, že také jiné stavy budou podporovati zástupce zemědělců v této snaze a appellují na vládu, aby po jejich slo- vech následovaly brzo skutky. Stanovisko posl. dra. Ofnera pochopují, poněvadž vím, že jeho lidé nejvíce pociťují účinek organisace zemědělské. Jako zástupce zemědělského dělnictva však není k tomu dr. Ofner, jako obyvatel velkého města poměry zemědělstva ne- znající, povolán. O zemědělské dělníky jest dobře postaráno. U organisovaného zemědělského dělnictva nespatřujeme takových mrzáků, jako u organisova- ného dělnictva v továrnách a ve měslech. Přes těžkou zemědělskou krisi dostávají dělníci na ven- kově dobré mzdy a také tam nalézají opatření v Poslanec Pospíši!: Jen u velkostatkářd. Poslanec Jaroš (pokračuje): O našich dělnících se ještě neslyšelo, že by hladověli a také to o nich neusivšíte. Rečník pojednává pak o nedostatku lidí na ven- kově, kdežto v městech tisíce a tisíce lidí nemohou nalézti práci. Vzíti ohled na tento moment jest ve lice důležité pro řešení otázky dělnické. Řečník doufá, že příští organisace zemědělců bude moc rozvinouti velikou činnost a že se otázka tato roz- řeší ve prospěch zemědělců a dělnictva. S výhradou svého slanoviska v otázce kompetence budu hlaso- vati pro přejití v podrobnou rozpravu. (Hlučný po- tlesk a pochvala Poslanec Luksch shledává v nové organisac první podmínku splnění jiných oprávněných poža- davků zemědělských. Ať přičiní se všichni hospodáři o zachránění selského stavu. Dosud jich jest as 20 pel. v hospodářských sdruženích. Je třeba své- pomoci spojenými silami; naděje na pomoc s hůry vždy zklamala. Musíme spojiti se bez ohledu na strany a národnost a postarati se o zastoupení svých zájmů. Potom ubráníme se nebezpečí mezinárodnlho velkokapitálu a zámořské soutěže. Povšechné rokování uzavírá se a hlavními ře níky zvoleni poslanci dr. Fiedler proti a Tollinge pro předlohu. Posl. dr. Fiedler praví, že on a jeho soudru- hové nemíní stavěti se nepřátelsky profi uskutečnění zásady v předloze vyslovené, že však musí vyjádřiti tak mnohé námitky, které osnova se zřetelem na zemědělské poměry v Čechách a na Moravě ve věcné i formální příčině vzbuzuje. Na jedné straně vzbu- zuje příliž veliké naděje, na druhé straně hledí se na ni tuze skepticky. Pravda bude asi uprostřed. Ž došlo konečně k pokusům závazné organisace stavu tak důležitého, jakým je stav zemědělců, pokládati sluší za výsledek velkých hospodářských i sociálních přavratů, jež udály se ve všech odvětvích hospodář- ských a zeměvzdělání. Nynější aparát státní správy není s to vyhověti zvýšeným úkolům. Ani kdyby byl rozmnožen. Organisace stavovská, ktaré svěřeno má býti spolupůsobení v záležitostech veřejné správy. může plně tak činiti jen, je-li trvání a působení jeji nezávislé na měnivých náladách příslušníků. Nelze pollačiti obavu, že v přepjatých nadějích, které tak leckde pojí se k nové organisaci země- dělské, nastane mnohé ještě sklamání proto, že bude trvati ještě delší dobu, než zemědělská společenstva přistoupí k plné své působnosti. Ve stavu zeměděl- ském půda pro společenstevní organisaci je mnohem lépe připravena než v živnostenstvu. Jest zde jednak málo jen příčin ke konkurenční nevraživosti, jednak stálost majetku pozemkového vtiskuje i rolnictvu pečeť větší stálosti a opatrnosti ve společenstevních podnicích. Právě v Čechách lze to zvláště dobře po- zorovati v rozvoji obchodů obou zemských úvěrníc fondů, založených k podpoře společenstev rolnických a živnostenských. Nechť jest budoucí výsledek organisace spole- čenstevní jakýkoliv, tolik lze od této organisace na jisto očekávati, že jí vychováno bude rolnictvo k účinnému spolupůsobení u vyřizování svých sta- vovských otázek a zájmů. A toho jest již nezbyta zapotřebl. Bude-li možná pomoci skutečně rolnictvu a za- žehnatř agrární krisi prostředky, o kterých rolnictv aneb aspoň jeho čásť sní, o tom nelze se tentokrát šířiti. Jisto je ale tolik, že při všech opatřeních k tomu směřujících, musí spoleháno býti nejen n veřejnou pomoc státu neb zemí, nýbrž vedle toho n vlastní součinnost rolnictva, a že sotva bylo by lze vhodnějšího najiti prostředku, aby rolnictvo k sou- činnosti takové bylo dostatečně připraveno, než zá- vaznou organisací téhož ve formě zemědělských společenstev, ve kterých rolnictvo, zúčastňujíc se v výkonech veřejné správy, bude míti příležitost obe- známiti se s touto a poznati, v jakém rozsahu může veřejná správa zasahovati v poměry zemědělství
#20 alto_textblock #20
stáli.