Strana6.

ŽENSKÝ LIST.

Číslo 13.

měl ústav ten značný úspěch, rozhodl se Rin- gele založiti podobnou školu pro dívky, ze kterých se mají zde vychováti rozumné, pra- covité a praktické ženy. Myšlenka ta není zajisté zlá a při účelném a rozumném jejím prová- dění může vésti k dobrým výsledkům. Nějaká svatohorská bába v kutně napsala do »České Ženy« zprávu o pouti na Svatou Horu. Je to ferina — čtenář, kterému dal pánbu vtip, nasměje se, až ho všecko bolí. Žena a dívka potřebuje prý v na- šich časech posily duševní — v hospodách a zába- vách ji prý nenajde. (Pámbu tedy je po hospodácha muzikách teprve třetí instance?) Putovaly na Svatou Horu, aby prý se tu »duševně obrodily«, byly tam pravé »duševní hody« (považte: tři kázání, křížová cesta, slavná mše atd.), mnohé ženy slzely, když od- cházely atd. Celý rok prý se těšily »na ten oka- mžik«. Na který, se tu nepraví. Když se tak všeli- cos povídá o nepěkných věcech mezi poutníky, zvláště v noci, člověk by mohl myslet ... Ale kdo ví, co si ten pan páter myslel, když to psal? On je ferina! Liga A 11. Starý známý — dvojí loket. Jeden vídeňský katecheta byl odsouzen pro ztýrání žáka k pokutě 1100 K. »Český Učitel« k tomu správně po- dotýká: Co bylo by se stalo světskému učiteli, který by se byl podobného činu dopustil? K trestu peněž- nímu byla by se přidružila disciplinárka se svým ná- sledkem: propuštěním ze služby. Kněz zůstane dále katechetou, učitel by musel svázat svých pět švestek. Liga / 11. Mzdové poměry žen zaměstnaných draním peří. K nejhůře placeným oborům ženské práce ná- leží zejména draní peří v obvodu továren v Nýr- sku a na Klatovsku. Zde zaměstnáno jest 70 domá- ckých dělnic draním peří, ježto však jim pomáhají členové rodiny, jako stařeny, staří i choromyslní, činí počet pracovníků oboru toho tamtéž asi 150 osob. Továrna peří zváží, chybí-li něco, musí dělnice na- hraditi. Za sedrání kilogramu peří platí se 24 krejcarů. Poněvadž za 11 hodin práce sedere se jen čtvrt kilogramu. připadne na den výdělku — 6 krejcarů!. Tak neuvěřitelně bídný jest stav dělnic zaměstnaných draním peří! Zprávu tuto, jak výslovně připomínáme. vyjímáme z časopisu »Ženský Svět«, tedy listu, jenž nemá nikterak příčiny černěji líčiti poměry tyto, nežl skutečně jsou. Ženské studium. Na zemědělskou vysokou školu v Berlíně připuštěny jsou od nynějška ke studiím také ženy. — Ve státě Maryland přiznáno senátem ženám právo provozovati advokaturu. Ženami řízená nemocnice. Ve státě Missouri v Americe jest v Kausas City nemocnice pro ženy a dítky, řízená výhradně ženskými doktorkami. Věstník První dělnické výstavy v Praze. Pro- dloužení lhůty k přihláškám vystavovatelů na První dělnické výstavě. v Praze do 1. července 1902, usnesené výborem výstavním na mnohostrannou žádost, bude zajisté uvítáno s po- vděkem v interesovaných kruzích. — Vystavovatelé z kruhů dělnických a maloživnostenských, zvláště ti, kterým účast na výstavě byla stěžována nedostatkem finančním, budou zajisté pavzbuzeni rozhodnutím, že výbor výstavní hodlá zakoupiti řadu předmětů vy- stavených pro výstavní slosování. Tím jednak se mno- hému umožní dohotovení díla, jednak nahradí vzniklé výlohy. — Ani dělnická výstava nebude postrádati obvyklou ozdobu našich výstav, světelnou fon- tánu, nepostaví-li se projektu tomu v cestu pře- kážky nepřekonatelné. Ale fontána na První výstavě dělnické bude umístěna ve středu výstavy v dnešní — Velmi její podobě, před průmyslovým palácem.

pěkné bude oddělení plastiky, kde štukatéři před- vedou práci svoji na luměleckých dílech sochařů če- ských. Tak bude středem výstavy Štruncova socha Svobody, získaná výborem výstavním, dílo vskutku krásné. Kolem něho skupí se práce ostatní, neméně vhodné, aby připravily dělnictvu požitek umělecký. Naši řezbáři rovněž chystají se k hojné účasti. — Vzorné dělnické obydí (dělnický domek) je chystáno s nadšením a láskou. V dílnách truhlářských, kam- nářských, nožířských a j., mezi tkalci pohoří česko- moravského chystají dělníci výpravu svého domku. který bude jistě poutavým a poučným objektem vý- stavním. V divadle »Uranie«, jež umístěno bude ve vý- stavišti v jedné části retrospektivního paláce, na- leznou návštěvníci bohatý zdroj poučení a zábavy. Program přednášek, provázených světelnými obrazy, stanoven byl následovně: 1. Železo. 2. Jeden den v rtuťových dolech v Idrii. 3. Hodinu v Pompeji. 4. Život v moři. 5. Vulkány a zemětřesení. 6. Kata- strofa na ostrově Martinique. 7. Moderní doprava a její nebezpečí. 8. Cesta zeměmi Rakouska. 9. Cesta Spojenými státy americkými. 10. Švýcarsko. 11. Vý- prava dra Holuba Afrikou. 12. Paříž. 13. Ve 30 mi- nutách kolem světa. Vstupné sníženo bude péčí vý- stavního výboru a ochotou společnosti »Urania« na čtvrtinu obvyklých cen a sice bude státi I. místo 60 hal., II. místo 40 hal. a III. místo pouze 20 hal. Zajisté že žádný z návštěvníků výstavy neopomene navštíviti také »Uranii«, jejíž poutavé přednášky bu- dou nejen příjemným osvěžením ducha, ale i trvalou cenu majícím pramenem poučení. Z Tábora. Poslední dopis z Tábora vyvolal mezi továrními dělnicemi zdejšími značné vzrušení, nikoli snad pro onu pobídku k navštěvování schůzí, ale »smělost«, přirovnávati májovou pobožnost k našim poučným přednáškám, je velice popudila . . . Je to velice smutný úkaz neuvědomělosti při našem boji protiklerikálním, kdy máme být důslednými a bojovat všemi silami, abychom se vymanily z klerikálního vlivu, k čemuž zvláště my ženy máme nejvíce půso- biti. Velmi mnohým ženám je ovšem milejší poslou- chati taková kázání jako měl kaplan S., že dělník má být pokorný, poslušný, má ve svém pánu vidět takřka samotného Krista atd., než takové přednášky, ve kterých se jedná o to, aby dělník dosáhl svých práv a zlepšení svého postavení. V minulých dnech byl z Tábora vypraven poutnický vlak na Sv. Horu, jehož se súčastnilo na 1200 osob, ovšem že velké procento tvořily ženy, mezi nimiž bylo několik to- várních dělnic. Jízdní lístek stál 1 zl. 95 kr. Když byly některé na to upozorněny, aby také pamatovaly na První dělnickou výstavu v Praze, tu mnohá odvětila: »Kdyby to stálo ještě jednou tolik, to raději pojedu na Sv. Horu než do Prahy, to bych si udělala výlet, kdežto na Sv. Horu vykonám pobož- nost, to mně to P. M. všechno vynahradí ...« Obě- tovat ale na výstavní vlak z Tábora do Prahy zl. 1.45, to je mnoho peněz, kdyby to bylo lacinější, to bysi ještě daly říci, a přec, jak velký je rozdíl mezi Sv. Horou a Prahou, kde každý kámen hlásá památku minulých dob, kde chceme se pokochat a pookrát pohledem na obětavost dělnickou, kteréž nikdo ne- upře svého uznání! Z této výstavy si přinesete daleko lepší pojem o vznešenosti vzá- jemné shody dělnické, než ze všech poutí dohromady. Tato shoda směřuje jedině k povzne- sení dělnictva vůbec. Čtěte pilně »Ženský List«, a zajisté poznáte obětavost soudruhů našich a nebudete opovrhovati těmi, kteří za vás bojují. — Soudružky, jsem toho náhledu, že není třeba každé zvlášť povídat, kdy máme schůzi, myslím, když už jsme se na tom usnesly, že je každou druhou neděli po prvním schůze,