#1
alto_textblock
#1
nepokoje. Švadrona opustila Ain Sefru ve
4 hodiny ráno. Koluje zpráva, dosud však ne-
zaručená, že byly napadeny francouzské vojen-
ské stráže.
Z Paříže, 17. srpna. (C.-B.) Dnes bylo
zahájeno zasedání generálních rad.
Většinou přijat byl jednací pořad, v němž se
ministerstvu k jeho kongregační politice blaho-
přeje a zároveň se vyzývá, aby v této politice
pokračovala. V některých generálních radách
byly však usnesený také protesty proti vypově-
zení řádů.
Z Hnagu, 17. srpna. (C.-B.) Nizozemský
vyslanec v Petrohradě jest zmocněn připojiti se
k mocnostem, jež požádaly cara ruského, aby
jmenoval z členů rozhodčího soudu tři soudce,
kteří by tvořili rozhodčí soud v otázce
30proc. dovozných cel přiznaných Vene-
zuelou.
Z Washingtonu, 7. srpna. (C.-B.) Vyslanec
Spojených států v Bogotě telegrafoval státnímu
departementu, že kolumbijský senát z am ítl
smlouvu o panamském kanále.
#2
alto_textblock
#2
Balkán.
Z Bělehradu, 17. srpna. (C.-B.) »Stampa«
oznamuje, že příští neděli bude se zde konati
velký tábor na prospěch Srbů, žijícíeh
ve Starém Srbsku a v Makedonii.
Ze Sebastopolu, 17.srpna. (C.-B.) Eskadra
černomořského loďstva, jíž vel
contreadmirál Krüger, odplula
dnes do tureckých vod.
Z Cařihradu, 17. srpna. (C.-B.) Ve zdejších
rozhodujících kruzích nespatřuje se ve vyslání
eskádry ruského loďstva do tureckých vod nic
hrozivého.
Ze Sofie, 17. srpna. (C.-B.) Memoran-
dum, dodané zástupcům velmocí, jež jest tónu
velice vážného, omezuje se na uvedení po-
drobností, ale nevyzývá mocnosti k zakročení.
Na protest tureckého komisaře dala vláda upo-
kojující prohlášení.
Makedonií uspořádaná v neděli v Sof
schůze přijala resoluci, že povstání dlužno po-
važovati za národní věc Bulharů.
#3
alto_textblock
#3
Řešení uherské krise.
Včerejším dnem přišla teprv jak náleží do
proudu akce, jejímž cílem jest odklizení parla-
mentní a — lze říci — také státní krise uher-
ské. Jednání začalo.
Císař přijal včera o půl jedenácté hodině
dopoledne následníka trůnu, arcivévodu Františka
Ferdinanda, jenž byl za tím účelem zvlášť z Ko-
nopiště do Vídně přijel a kterýž potom, po skon-
čené audienci, do říšského ministerstva války
odejel a tam přes hodinu s ministrem Pitreichem
a náčelníkem generálního štábu baronem Beckem
konferoval. Po následníkovi měl ministerský
předseda dr. Körber u císaře slyšení, jež celou
hodinu trvalo. Po odchodu dra. Körbra byl k cí-
saři povolán náčelník generálního štábu baron
Beck a hned po něm říšský ministr války polní
zbrojmistr Pitreich. Teprv o půl šesté ho-
dině vrátil se císař nazpět do Schönbrunnu. Den
svých narozenin ztráví císař v rodinném kruhu
v Schönbrunnu a odjede ve středu dne
19. srpna do Pešti.
Od pátku pak bude panovník v Pešti při-
jímati vynikající politické osobnosti maďarské,
aby vyslechl jejich mínění o stavu věcí ao
způsobu, kterým by krise zažehnána býti mohla.
Jsou to pánové: předseda panské sněmovny
hrabě Albín Csaky, předseda poslanecké sně-
movny hrabě Apponyi, bývalí ministerští před-
sedové hrabě Julius Szapary, dr. Alexandr
Wekerle, baron Desider Bánffy, Koloman šl.
Szell, dále hrabě Julius Andrassy, hrabě Štěpán
Tisza a hrabě Alexandr Karolyi, bývalý ministr
vnitra Karel šl. Hieronymi, poslanec Hodossya
předseda strany lidové hrabě Jan Zichy. Po-
slanci Košut a Barabáš dle tohoto seznamuo
radu tázáni nebudou, což arci nikterak s podi-
vením není, ačkoli ti dva nyní běh událostí
určují; avšak je předvolávati bylo by zbytečno,
neboť jmenovaní »dvora schopní« politikové
postarají se už, aby bylo panovníkovi ztlumo-
čeno a jakožto nezbytné ústupky ozna-
čeno, co Košutovci za ústup od svojí, s větši
nou poslanecké sněmovny přesně smlu-
vené obstrukce žádají.
Naprosto zbytečnou zvěst rozhlásila dnes
v noci uherská jakási korrespondence, hlásíc,
že dle ujišťování z venkova se navrátivších po-
slanců také vládě přátelské okresy už pro
známé opposiční národní požadavky
ve věcech armádních se prohlašují.
isouce odhodlány voliti na příště samé Kosu-
#4
alto_textblock
#4
tovce, kdyby požadavkům těmto nebylo vyho-
věno. Kdo pak kdy o tom pochyboval ! Nevěděli
bychom také, proč by byl vůbec který Madar
proti vymáhání těchto požadavků, když už
je jisto, že jim snahoře« bude vy-
hověno! Jest zcela přirozeno, že veškeré
Maďarstvo nyní jediný tábor tvoří a že jako
bourací berany Košuta a Barabaše s jich pří-
vrženstvem do předu žene: co Košutovci vy-
mohou či vynutí, ostatní s povděkem, ba s r-
dostí přijmou, vše to bude cenným ziskem ce-
lého národa a úspěchem celého parlamentu.
V tom spočívá veliký, ohromný rozdíl mez
parlamentem uherským a rakouským, jejž ne-
myslící lidé docela přehlížejí.
Dále zvěstují z Pešti, že tam včera přibyla
většina opposičních poslanců a že hr. Khuen-
Héderváry v zájmu příští vlády
pověřen bude úkolem, aby s oppo-
sičními skupinami vyjednával. Vy-
jednávání to nebude asi těžké, leda že by oppo-
siční strany na svém trvaly, že musí býti již
nyní, to jest dokud císař František Josef pa-
nuje, všechno získáno, čeho k zařízení samo-
statné uherské armády bude potřebí.
Avšak soudí se obecně, že opposiční sku-
piny se umírní a se známými čtyřmi konces-
semi spokojí, jenom když bude přijat a vážně
také prováděn hlavní požadavek, aby u všech
uherských pluků byli jenom maďarští
důstojníci, neboť pak bude uherské vojsko
skutečně v rukou maďarského národa.
Tento požadavek bude v zásadě přijat,
o tom není ani nejmenší pochybnosti, ale ohledně
jeho provádění nastanou asi zajímavé spory
a třenice, neboť zahájena již agitace, aby kon-
cesse maďarských důstojníků pro uherské pluky
provedena býti nemohla — pro nedostatek
— už nikoli maďarských, nýbrž — uher-
ských důstojníků. Poslední dobou, asi od čtr-
nácti dnů totiž ueházejí prý se maďar-
ští důstojníci u rakouských pluků
šmahem orakouské státní příslu-
šenství a bylo prý už několika stům tako-
výchto žádostí ochotně vyhověno. Věc vy-
světluje se ve vojenských kruzích tím, že prý
se maďarským důstojníkům v rakouských posád-
kách příjemněji slouží a tedy také lépe líbí, než
by se jim sloužilo a libilo v garnisonních mě-
stech uherských, hlavní město ovšem vyjímaje.
Potrvá-lí toto »hnutík ještě nějakou dobu.
uebude prý ve společné armádě téměř žádných
důstojníků, kteří by byli uherskými státními pří-
slušníky . .
Avšak maďarští politikové jsou dosti vyna-
lezaví, aby i takovémuto ruchu meze položili
— nějaký nový paragraf by asi věc odčinil. Ale
třenice a spory z toho mohou vzejíti důkladné
Zajímavé intermezzo ohlašuje pro příšt
dni jeden ze včerejších peštských večerníků.
Opposice uherské poslanecké sněmovny, přes-
něji řečeno: strana neodvislosti rozhodla prý
se, že podá praesidiu žádost, aby posl a ne-
cká sněmovna na některý den pří-
štího téhodne svolána byla. Schůze
sněmovny má se konati v době, k dy
císař v Pešti bude meškat, aby takto
na panovníka, kdyby toho bylo vůbec potřebí,
učiněn byl slavnostní nátlak. Svolavatelé odů-
vodní prý svoji žádost tím, že jest potřebí, aby
zpráva parlamentní komise o úplatkové afféře
nutně projednána byla.
Dle jednacího řádu uherské poslanecké sně-
movny musí býti takovéto žádosti vyhověno,
jakmile ji dvacet poslanců podepsalo.
#5
alto_textblock
#5
Optimisté, a těch je mnoho, soudí, že celá
uherská krise hladce odklizena bude, ježto se
Maďarům »dle možnosti« vyhoví; avšak jsou
také pessimisté čili škarohlídi, kteří větří a před-
povídají, že věci na šikmé ploše pospějou a ry-
chle dospějou k situaci podobného stavu, jaký byl
roku 1848, ba mluví se zase již o zamýšlené
prý změně na nejvyšších místech ..
Kdo lépe vidí a hádá, ukáže zajisté neda-
leká budoucnosí.
#6
alto_textblock
#6
Denní zprávy.
#7
alto_textblock
#7
— Poctivost — a kolínský pan farář. Tyto
dva pojmy octly se v dnešním čísle realistického
orgánu při sobě tak blízko, jako nikdy ve sku-
tečnosti nebudou, čtemeť tu úvodní článek s nad-
pisem „Boj o poctivost“ a s podpisem „Č.
Dušek“. Pan Č. Dušek v úloze poctivce
jakožto bojovník za poctivost! On, který
ve čtyřnedělním zazdívání poctivosti vyko-
nal takový kus práce! Poctivost, pravdu nelze
bohudík, umlčeti, kdyby na hrob její třeba hlu-
#8
alto_textblock
#8
Boký až do středu země postavil celý Hraď, vy-
soký až do nebe, a kdyby všichni klerikální
kejklíři světa provozovali v tomto chrámu Iži ko-
rybantskou, hlas pravdy nebesa rozrazi! Toť je
známá věc, že poctivosti ústa nejplnější mívají
poctivci rázu Duškova, který po pětinedělním
zápasu našem opováží se napsat, že k „rejstříku
vyvrácených lží „Nár. Listů“ připojuje nejdůle-
žitější a sice: 1. Gustav Adolf-Verein není žád-
ným všeněmeckým politickým spolkem, 2. Evang.
Bund v Berlíně není žádným všeněmeckým po-
litickým spolkem, 3. že ani Gustav Adolf-Verein
ani Ev. Bund nepodporují hnuti „Los von Rom“
jako politické hnutí pro krále pruského. Ptáme
se, kde jsme to tvrdili o Gustav Adolf-Vereinu?
Pan farář Dušek jest podle svého udání služeb-
níkem víry v duchu a pravdě, zavazujeme jej
tímto duchem pravdy a vzhledem k jeho pokroči-
lému věku a evangeliu, jež hlásá, opakujeme
svou otázku, psali-li jsme o „Gustav Adolf- Ver-
einu“ víc než že stoji v pozadí známého troj-
spolku, pracujícího pro velkoněmeckou říši
„Allg. deutsch. Schulverein“, „Verein für die
Erhaltung des Deutschtums im Auslande“, „Ev.
Bund für die Wahrung der deutsch-protestanti-
scher Interessen“), zdali jsme nemluvili vý-
hradně o jeho podpůrné finanční čin-
nosti a zdali jsme víc politického viděli na
„G. A.-V.“, než co jsme shrnuli v slova: „Správa
spolku vymlouvá se naproti příslušným výtkám,
že podporuje jenom evangelické obce, již zalo-
žené, což v ohledu politickém a ten
v přední řadě pro nás rozhoduje, v
ničem neliší se od jich zakládání.“ „Ev. Bund“-
pokládáme ovšem za vše německý politický spo-
lek v nejšírším a nejužším smyslu kat exo-
chena comme ilfaut, a také jsme to do-
kázali. Rozumí se ovšem, že ve spolkovém rej-
stříku pruském není zapsán jakožto politický
spolek všeněmecký (také veskrze politický ra-
kouský Deutscher Schulverein nefirmuje jakožto
politický a přece nikdo nemůže poctivě tvrdit,
že politickým není.) „Ev. Bund“ založen
k hájení německo-protestantských zájmů, a ty
se na vlas kryjí s velkoněmeckými, se všeněme-
ckými účely pro krále pruského a třebas by tisíe-
krát pan farář Dušek, přes to, že jest knězem
evangelia pravdy, tvrdil, že jsme to nedokázali,
lže jako sluha Belialův, a nemůžeme nic jinak,
leč odkázati jej znova na naše doslovné citáty
z valných hromad „Ev. Bundu“, z předsedni-
ckých proslovů a řečí členů tohoto Bundu, ryže
pelitických, všeněmeckých, vášnivě agitačních
přímo a nezahaleně mluvících o všeněmeckých
cílech, totožných s cíli Eisenkolbů. Nebudeme
tyto půlsloupcové výroky znova opakovati, nebot
hodlá-li pan farář Dušek podle vzoru pověstných
Herbenových pohádek slyšeti pohádku o červené
karkulce, jest nám věc, kterou hájíme, příliš váž-
nou, než abychom vcházeli na takovou hru. Ne-
ní-li „Ev. Bund“, jeho odnože a děti: Výber přo
šíření evangel. v Rakousku a t. zv. Mezinár. výbor
pro šíření evangelia bei den Czechen organisaeí
všeněmeckou, politickou v nejpřiléhavějším smy-
slu slova, ke komu potom obrátil se pan farář
Dušek se svým dopisem, podle svědectví faráře
Molnára jedním ze sta a sta dopisů, jím psaných,
pravíme, s dopisem, v němž se jednáo
annexi zemí českých ke králov-
ství pruskému výslovně jakožtoo
příčině evangelisace Čechů,a
o této jakožto důvodu k fešnému
ekvipování městských sborů če-
ských, aby se staly svůdnějšími pro
české konvertity v případě annexe.... V té pří-
čině mlčí milý pan farář Dušek jako hrob obí-
lený. Pan farář neudal dosud jméno svého adre-
sáta, ačkoli jej podezírá z věrolomnosti (kdo vy-
dal na příklad „Germanii“ nevyvrácený dosud
protokol mezinárodního výboru „Ev. Bundu“
pro šíření evangelia bei den Czechen?), byl by to
krásný obrázek z nitra prusko-realistických sty-
ků. Pan farář Dušek cynicky se přiznal k tomu
dopisu, jinak nemoha, toť vše, dal obsah jeho
kňouravě slitovným způsobem páně Molnárovým
seslabovati a zlevňovati a dost! Nemluví se už
o tomto skutku páně Duškově, ačkoli dopis jeho
nezahaleně vyslovuje se o nejvšeněmečtější zá-
ležitosti, o nejbližším velkoněmeckém cíli jakožto
o samozřejmosti už nevyhnutelné.
Nemluví se dnes už o schůzích annekčního
výboru »realisticko-radikálně mladočeského«, ač-
koli i orgán radikálně pokrokový a my sami
naléhali jsme na vysvětlení této družiny poli-
tického, ryze realistického zoufalství, o níž nám
ani rad. pokrokářům neuráčil pan farář Dušek
více sděliti, že poslední schůze její konala se
»pod samým naším nosem«, dne 30. června!
— Jistý německý verš praví: »Proč blou-
diti v dáli, když dobro je tak blízko ? !« Takřk