#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 282
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 14. října 1900.
#4
alto_textblock
#4
Věci tyto nelze bráti na lehkou váhu. Zátopa
těchto letáků z Německa zasahuje již i do krajů
českých. Naše dělnictvo přenáší jich mnoho z uza-
vřeného území domů, jež stávají se četbou lidu
v dobách zimních. A proto dovolili jsme si na zá-
topu tu příslušné kruhy upozorniti.
#5
alto_textblock
#5
Volební ruch.
#6
alto_textblock
#6
Morava. Volby volitelů na Boskovsku budou
od 10. do 23. řijna, na Tišnovsku začnou v sobotu
13. října.
Na Šumpersku za IV. kurii kandiduje p. Pius
Olbrich; na Litovelsku a Zábřežsku proti býv. posl.
p. Svozilovi kandiduje p. Vilém Karger, starosta
v Lesnici.
Na Uh.-Brodsku vyslovila se část starostů opět
pro posl. Seicherta.
Na Šumpersku proti socialistovi Riegrovi kandi-
dují dva nadučitelé pp. Konečný z Bohdíkova
Krásný ze Sadkova.
Na schůzi katolických důvěrníků v Místku ustavil
se volební výbor za předsednictví vdp. děkana Frt.
Špičky z Mor. Ostravy. Usneseno bylo svolati důvěr-
níky z celého okresu.
Na schůzi katolických důvěrníků v Bystřici p. H.
přijata byla jednohlasně kandidatura dp. Fr. Valouška
pro V. kurii valašsko-hanáckou.
Na schůzi důvěrníků dne 8. října v Telči bylo
usneseno jednohlasně kandidovat dra. A. Stojana na
sněm zemský, na říšskou radu za V. kurii p. A. Ja-
kubského z Třebíče, za IV. kurii kandidován bude
kandidát katolické strany národní výkonným výborem
doporučený.
Brněnský advokát dr. Růžička nebude kan-
didovati.
Zástupcové hustopečského okresu požádali bý-
valého poslance dra. dra. Otakara bar. Pražáka, aby
znovu kandidoval.
Slezsko. Přípravy volební jsou v plném proudu
poněvadž volby volitelů ve IV. a V. kurii se konají
v druhé polovici listopadu.
Různé země. V Přímoří bude kandidovati za
V. kurii slovinský sociální demokrat Kristan, v Terstě
socialista Učekar. — Volební schůze v Eichswaldě
jmenovala posl. Gerstmayera za svého kandidáta. —
V Běláku byla kandidatura dra. Steinwendra přijata.
— Na schůzi zástupců obcí okresu brixenského usta-
noven kandidátem bar. Dipauli, dr. Schöpfer pak
zamítnut.
Kandidáti sociálně-demokratičtí za V.
kurii pro volby do říšské rady: Čechy: I. volební
okres v Praze: K. Krunert, typograf v Praze; II. vo-
lební okres (Smíchov): Ant. Němec, red. z Prahy;
III. (Střlbro): Š. Stark, horník v Tachově; IV.
(Cheb): dr. L. Verkauf z Vídně; V. (Žatec) : Ed.
Želler, soukromý úředník v Teplicích; VI. (Litomě-
řice): Ant. Schrammel, vydavatel časopisu v Ústí
n. L.; VII. (Ml. Boleslav): Jos. Schuster, typograf;
VIII. (Liberec): Jos. Hannich, tkadlec v Kam. Še-
navě; IX. (Trutnov): V. Kiesewetter, tkadlec v Li-
berci; X. (Jičín): Fr. V. Čermák, sazeč v Praze
XI. (Hradec Králové): Ant. Svěcený, krejčí z Prahy;
XII. (Litomyšl): Fr. Gehlört, strojvůdce z Prahy;
XIII. (Čáslav): Fr. Smítek, soukr. úředník v Hum-
polci; XIV. (Kolín): Ant. Rais, správce knihtiskárny
v Praze; XV. (Tábor): Fr. Toužil, zlatník z Vršo-
vic; XVI. (Budějovice): K. Vaněk, truhlář v Budě-
#7
alto_textblock
#7
jovicích; XVII. (Písek): Jos. Roušar, kovo dělník
z Prahy; XVIII. (Plzeň): Vil. Černý, kovodělník
z Prahy.
Morava: Za Brno Jos. Hybeš, redaktor
z Brna; za Jihlavu Fr. Komprda z Brna; za Znojmo
dr. L. Czech z Brna; za Uh. Hradiště Č. Oadráček,
kupec v Jizeře; za Val. Meziříčí Fr. Šaha, krejčí
v Prostějově; za Olomouc J. Krapka, red. z Vídně;
za Šumperk E Rieger, tkadlec v Brně.
Slezsko: Za Opavu M. Olderž, úředník
nemoc. pokladny z Brna; za Téšín E. Cinge, horník
z Těšína.
#8
alto_textblock
#8
Zprávy politické.
#9
alto_textblock
#9
V Praze, 13. října.
Ke svolání zemských sněmů. »Deutsches
Volksblatt« tvrdí, že vláda jest odhodlána svolati
zemské sněmy ke krátké poradě v prosinci.
Hr. Goluchowski odebral se na svůj velko-
statek v Haliči, kde se zdrží několik duí.
Socialisté a svoboda. Socialistická strana
vyzývá v chebském listě »Volkswille« a letáky svoje
stoupence, aby všude rozbíjeli schůze německo-radi-
kální, zejména pak posl. Steina, který hrozí odhale-
ním nepříjemných věcí. To je ta svoboda sociálních
demokratů, která nedopouští druhému mluviti, když
jest jinakého mínění. Právě tato brutálnost však jim
podrazí nohy, jak viděti ze schůze, konané v Aši,
kde byl přijat za kandidáta posl. Stein velikou
většinou a kandidatura bývalého posl. Verkaufa byla
zamítnuta.
Štvanice lidovců na Moravě. Svobodomy-
slní lidovci mají za to, že mohou užívati všech zbraní
proti katolické straně při volbách. Aby je zastrašili,
prohlašují za neobyčejně důležitý zjev neznámou de-
putaci neznámých živnostníků v jejich (!) redakci ;
tito pánové, existující snad pouze v myšlénkách lido-
veckých, stěžovali si na agitace duchovenské při vol-
bách a hrozili, že vystoupí z církve! Dokul »Lidové
Noviny« neuveřejní jména deputantů a mandát, který
jí byl dán, dotud budeme pochybovati o pravdivosti
tohoto výjevu, který ostatně svědčí, že se sešli »také«
katolíci v bouření proti duchovenstvu.
K rozdělení Tyrolska. Známa jest odpověd
předsedy ministerstva dra. Körbra na žádost italských
poslanců v Tyrolsku, aby byla země rozdělena. Nyní
podali tito protest proti listu předsedy ministerstva
tohoto znění:
»Prohlásení, které list ministerského předsedy,
zaslaný bar. Malfattimu, obsahuje, ukládá italským
poslancům povinnost, aby v otázce samosprávy jižních
Tyrol promluvili slovo k voličům, aby jim podali
zprávu o své dosavadní činnosti a zároveň vyložili
program pro další chování. Italští poslanci mohli oče-
kávati od vlády prohlášení, které by v hlavních vě-
cech schvalovalo projekt jimi předložený, dosavadní
neshody odklidilo a dorozumění mezi oběma národ-
nostmi přivodilo. Ministerský předseda však prohla-
šuje, že projekt zákona, kterýž mu byl poslanci po-
dán, jest nepřijatelný, a že sama myšlénka této auto-
nomie jest utopií, která se nedá provésti. Tím pro-
hlásil všemohoucnost německé majority. Tohoto neoče-
kávaného rozřešení nemohou pominouti rlčením ti,
kterým důvěra voličů udělila mandát. V takovém oka-
mžiku mlčeti, bylo by zločinem. Vláda efemerního
ministerstva a jeho prokonsulů nemohou vzíti lidu vě-
domí jeho práv. My nikdy se nepodrobíme panství
#10
alto_textblock
#10
německé majority. My jsme si úplně vědomi zodpo-
vědnosti, kterou nám naše mandáty ukládají, a uzná-
váme obtíže situace. Budeme bojovati uvnitř země
i mimo ni všemi silami a prostředky, kterých nám
zákon poskytuje, budeme bojovati za práva Trentina
a za vítězství naší šlechetné věci. Slova ministra rok-
sila v zemi símě nepokoje. Toto símě ponese ovoce,
a boj mezi oběma národnostmi bude přenesen z ho-
spodářského pole na národní, tak že se boj zvrhne
v pravý plemenný boj. Zodpovědnost za tyto pová-
žlivé následky padá na ty, kteří to nemohli neb ne-
chtěli zameziti.«
Tak rázně odpověděli italští poslanci ke stano-
visku vládnímu.
Rozpuštění istrijského sněmu. Podle
zprávy »Slovence« hodlá vláda rozpustiti sněm istrij-
ský a vypsati nové volby v dubnu, aby získala Slo-
vince pro své předlohy.
Proti rovnoprávnosti. President soudu v Ter-
stu podal k obchodní komoře žádost, aby z 30 od-
borných přísedících při jmenování bylo dbáno u ně-
kterých na znalost jazyka chorvatského a slovinského.
Obchodní komora však žádost tuto zamítla.
Záležitost arcibiskupa dra. Stadlera.
»Vaterland« prohlašuje za nepravdivé zprávý o roz-
mluvě společného ministra Kallaye s papežským
nunciem Taglianim ve příčině arcibiskupa dra.
Stadlera.
Hrabě Revertera. Již jest jisto, že štvanice
proti hrab. Reverterovi byly zosnovány z liberální
strany, které katolický šlechtic nebyl nikterak po
chuti. Dnešní polovládní »Fremdenblatt« prohlašuje
podle určitých informací, že hr. Revertera vrátí s
opět v brzké době na své místo do Říma a že ne-
bude nahrazen nikým jiným. Prote jest velmi podivno,
když »Nár. Listy« píší, že jest jeho propuštění pouze
odloženo. To se někdy stane jistě, poněvadž jeho vy-
soké stáří vyžaduje dojista jedenkráte odpočinku. H .
Revertera za svého pobytu měl několikráte poradu
s hr. Gluchowskim a odebral se přes Solnohrad do
Říma. »N. Fr. Pr.« tvrdí, že dlouho na svém místě
nepotrvá a že jeho odvolání bylo usneseno již před
příjezdem arcibiskupa Stadlera do Říma.
Maďaři proti Něměině. Maďaři sa stále
emancipují od Němců, jak se pozoruje právě ve vý-
nosu ministra vyučování, kterým zrušuje se povinná
i nepovinná němčina na všech obecných školách.
Z Poznaně oznamují katolické listy ně-
mecké s »Germanií« v čele, že soudně stíhána tam
celá řada polských dam, protože soukromě — v míst-
nostech soukromých — vyučovaly chudé polské dítky
jazyku mateřskému, jenž vyloučen je ze škol pruských.
Dámy ony mají platiti pokuty po 10 markách; od-
volaly se sice až k ministerstvu, ale marně. Tyto dny
uvězněna byla z téže příčiny slč. Janina Omaňkow-
ska na pět dní, protože nebylo lze u ní nic zabaviti,
aby zaplacena byla usouzená pokuta. — Kdysi pro
tutéž příčinu odsouzena byla jistá polská řeholnice do
žaláře na osm dní, a polským kněžím nejednou je
platiti značné pokuty, protože buď sami polské děti
vyučují polštině, anebo propůjčují k tomu farní bu-
dovy. A potom prý katolíci se odnárodňují, a kato-
lictví je prý Slovanstvu nepříznivo! Skutky mluvía
vydávají katolíkům všude skvělé svědectví. L 41.
Milanův komplot proti králi Alexandru.
Milan přijel těchto dní do Bukurešti, aby zakřidoval
svoje spojení se Sarafovem, předsedou macedonského
výboru ve Srědci, který zamýšlel atentát proti králi
#11
alto_textblock
#11
jazyku rozplyne — jak povídám, Praha naproti Pa-
říži pouhá vesnice.
— To tam bylo, paní radová, podívání — vy-
zvídala jedna z paniček.
— První dni jsem na výstavu ani nemyslila, já
chtěla zase jednou viděti a slyšeti božskou sáru Bern-
hartovu — — ach, to je vám, dámy, něco zcela jiného
a ta pařížská hudba, to musí člověk slyšet. Bože,
co je Praha naproti Paříži, co zde člověk uslyší? —
A nyní jala se notovati známý popěvek ze Sme-
tanovy opery
#12
alto_textblock
#12
—o
—
#13
alto_textblock
#13
— Zde pořád jen to samé komediantské trá
rá — trararadá — trá — rá — trararadá, — a to
pořád až do omrzení. Já jsem z toho Smetany už
nervosní, nic než Smetana a pořád jen Smetana —
ale v Paříži — to je vám hudba — nu, jak poví-
dám, naproti Paříži Praha jen vesnice. —
A mezi horováním o Paříži a utíráním paříž-
ského potu, paní radová na dvakráte vyprázdnila
půllitřík plzeňského, což ovšem neušlo bystrým zra-
kům milostpaniček, z nichž jedna podotkla:
— A! na to »plzeňské« — paní radová —
viďte? —
— To je také to jediné, co Praha má. —-
Kdyby člověk v Praze neměl ještě krapet toho plzeň-
ského, pak by to byla učiněná Lhota, pak by
to bylo k utečení. —
#14
alto_textblock
#14
— A co se paní rádové nejvíce líbilo na vý-
stavě? —
— Darmo povídat. — Já jsem celý den ztrá-
vila v paláci mód — ach, to jsou vám toalety a pak
ta výstava klenotů! Jak povídám, Praha učiněná
Lhota. —
— A zde právě měla jsem potěš ení setkati se
s perským šachem — stál naproti mně, zrovna zde,
jako ten pán. —
Uklonil jsem se za vyznamenání, že jsem aspoň
co do prostoru směl representovati perského šacha.
— V Paříži člověk přece uvidí lidi, ale zde
v Praze — — Kdo pak také do takové vesnice
kdy přijde — vždycky za onoho času jednou. —
Zraky ostatních milostpaní závistivě pohlížely na
Pařížanku, jíž dostalo se štěstí spatřiti šacha a státi
zrovna u něho.
Nesledoval jsem déle vypravování pražské Paří-
žanky. Vstal jsem a poroučel jsem se.
V Paříži letos se všemožnými poctami vítali
prince a byli by vítali i korunované hlavy, kdyby
jich tam bylo hodně mnoho přijelo. V Paříži sice
vlastní krále — během posledních 100 let — dělali
buď o hlavu kratší, anebo je vyháněli, ale z toho
srdce rádi vítají teď cizí krále a prince. Těšili se, že
přivítají letos cara, anebo aspoň Viléma, ale nepřijeli.
Vzali tedy za vděk s perským šachem. Zálibu tuto
pařížský »Figaro« rozkošně persifluje: Hotel su-
verenů byl letos stále obydlen. Sotva že odjel
král A giba, doprovázen jsa od Loubeta až na ná-
#15
alto_textblock
#15
draží, přijel král Chalalongkoru; nové vítání
a uvádění presidentem.
Co ten který africký nebo asiatský král doma
tropí, odírá-li a vraždí-li své poddané na potkání, do
toho v Paříži nikomu nic není. Francouzové mají
rovnost, volnost, bratrství jen pro sebe a nikoliv pro
lecjaké mouřeníny. Dědicové r. 1789 mají teď na sta-
rosti jiné věci.
President republiky měl z toho pokaždé nemalou
radost dozvěděl-li se, že jsou ve střední Africe krá-
lovství se jmény nevyslovitelnými. Tak aspoň učíse
příležitostně zeměpisu.
A africká veličenstva měla zase potěšení, seznati na
výstavě různá blahobytná opatření pro nejnižší třídy
lidu, ku př. dělnické byty, útulny pro šestinedělky,
sirotčince pro opuštěné děti — samé to užitečné věci,
jež si zajisté dobře zapamatovali. Zajisté že se jim
zamlouvaly ty různé kongresy ku př. pro blaho pro-
puštěných káranců, šetření nedospělých dívek, nebo
pro hygienii škol, bezpečnostní opatření v dolecha
pod. Avšak zdá se, že ti černí a žlutí princové mno-
hem více pozornosti věnovali gymnastickým pokusům
tanečnic ve známém červeném mlýně, nežli nejnověj-
ším vymoženostem technologie. Při těch kterých pro-
dukcích na výstavě lze velmi názorně viděti, žei
potentáti a jejich princové také jsou lidé. Každý
z nich po oficielním přivítání, jemuž bezpochyby ne-
rozuměl ani slova, byl rád, když mohl odložiti ofici-
elní tvářnost a ukázati na sobě, že je přístupný všem
možným radostem, jako každý jiný smrtelník.