#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek 2. prosince 1909.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 332.
#4
alto_textblock
#4
Na ranni a večerní listy
předplácí se
V Praze v administracii
na měsic. . . . . . 9 K
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsle.
.
na čtvrt leta . . . . 7 K enh
ve fillálkácht
na měsic. . . . . . 2 K B0h
Poštoui
na měslo
na Br iota : . . . K oon
s dvojí zásílkou
ače
Ba tvrtiota : . . : k 9
#5
alto_textblock
#5
ecerní
#7
alto_textblock
#7
dání-
#8
alto_textblock
#8
V drobném prodejir
ranni čislo o sobě . . za sh
večerní
. . za 4 k
Ve ňliálkách na venkově
ranni čislo . . . . . . . 10 h
večerní
. . . . . . 5h
#9
alto_textblock
#9
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplacení a inserty přijímá
admanístrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí se tůs
redakcé, tiskárna a sxpědice
„Národnich Listů
Rukopisy se novraceji.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
#11
alto_textblock
#11
Poláci a návrh Kalinův.
Z Vídně, 2. prosince. »N. Fr. Pr.« jest
rozdurděna do krajní míry na kolo polské
jeho předsedu dra. Glombiňského, protože hla-
sovati chtěji dnes pro část návrhu
posl. Kaliny, kterým se vyzývá vláda,
aby neprodleně podala poslanecké
sněmovně referát o tom, jaké sta-
novisko zaujímá k výtržnostem
protičeským, které se sběhly za prošlého
léta ve Vídni a Dolních Rakousích vůbec a zdali
jest ochotna zabrániti v zárodku na příště všem
podobným zjevům. V tom vidí jmenovaný list
zjevný čin blahovůle Poláků vůči Čechům. Kolo
polské — podle mínění »N. Fr. Pr. « — opu-
stilo taktickou linii, na které trvalo v posledních
létech. Kromě toho — vykládá »N. Fr. Pr.« —
dostal se klub polský v rozpor s autonomisti-
ckými zásadami, na jejichž zachovávání. Poláci
vždy kladli váhu hlavní. Votum kola polského
pro tuto část návrhu Kalinova způsobí prý
u Němců vážné pochyby, neboť vídeňská otázka
jest prý nejchoulostivějším místem v národním
cítění Němců a kdo se tohoto místa dotkne.
neprokáže míru služeb dobrých.
Větší troufalost, nežli jaká tu byla vyslo-
vena, není snad ani myslitelna. Protože koln
polské jest stranou autonomistickou, má býti
slepým, hluchým a necitelným ke všemu, co se
děje ve Vídni proti Čechům. Kdyby tedy všichní
Poláci ve Vídni byli posečeni, nesmělo by kolo
polské ani hlesnout »z důvodů autonomistických«.
#12
alto_textblock
#12
Mlha trvá dále.
#13
alto_textblock
#13
Z Vídně, 2. prosince. Situace v parlamentě
považuje se obecně přes to, že Slovanská jed
nota se usnesla včera dopustiti projednáván
zatimního rozpočtu, za velmi ponurou. Co lež
za prvním člením budžetního provisoria, jest
mihou, jest tmou, ve které nebliká ni jediné
světlo, natož aby tam byla viditelnou sebe užš
stezka, vedoucí ze všeobecného zmatku a blu-
#14
alto_textblock
#14
diste.
#15
alto_textblock
#15
K debatě o provisorním rozpočtu.
Z Vidně, 2. prosince. Jako řečníci pro
první čtení zatímního rozpočtu ohlašují se z Če-
ského klubu poslanci dr. Metelka, HIráský
a Neumann.
#16
alto_textblock
#16
Vojenské porady u císaře.
Z Vídně, 2. prosince. Zejtra budou n
ivorním hradě za předsednictví císaře zahájeny
»bvyklé vojenské porady. Vénovány
Dudou záležitostem osobním a věcem
9rganisačním. Zúčastní se jich následník
trůnu arcivévoda František Ferdinand
ministr společného vojenství bar. Schönaich,
ministr zeměbrany 5l. Georgi, ministr honvédů
renerál pěchoty Jekelfalussy, vrchní velitel ze-
měbrany arcivévoda Bedřich a generál jizdy
Klobučar, chef generálního štábu generál pě-
zhoty Conrad z Hötzendorfu, generální dozorce
armády arcivěvoda Eugen, generál pěchoty sv
p. Albori, polní zbrojmistr Fiedler a generál
pěchoty Varešanin.
#17
alto_textblock
#17
Dr. Wekerle zase ve Vídni.
Z Vídně, 2. prosince. Dr. Wekerle je tu
dnes opět. Soudí se, že tentokráte naposled jako
ministerský předseda. Prohlásil včera před svým
odjezdem maďarským žurnalistům, že minister-
ská rada se usnesla nalehali na propuštěni,
nedá-li císař návrhům maďarského kabinetu
souhlas. Podle peštské zprávy ministr obchodu
Košut a Vojtěch Apponyi jsou odhodláni nižád-
ným způsobem nezůstat v úřadě a doložil, že
po 1. lednu nebudou podepisovat žádných
poukázek ani pro výdaje společné, ani pro své
resorty. Proslýchá se, že s neděle dostavi se
do Vídně k elsaři zase Lukács. V politických
kruzich soudl se, že bude pověřen posláním
sestaviti nový přechodný kabinet.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 2. prosince. (K. k.) »Wiener
Zlg « oznamuje: Ministr kultu a vyučování jme-
noval profesora na slátní reálce v Lokti Arrura
#18
alto_textblock
#18
Schmidta ředitelem státní reálky na Horách
Kašperských.
Ministr veřejných prací jmenoval učitel
smlouvou ustanoveného na odborné škole
pro zpracování drahokamů v Tu
nově Antonína Karče učitelem IX. třídy
hodnosiní na zmíněném ústavu.
#19
alto_textblock
#19
Hrabě Jan Harrach.
Z Vídně, 2. prosince. (K. k.) Hrabě Harrach
spal v noci klidně. Přijímání potravy je dosta-
tečné. Teplota byla ráno normální, tep silný. Sla
bosti nepřibylo. Pan arcivévoda František Ferdi
nand dal se otázati po stavu hraběte.
#20
alto_textblock
#20
Z ruské říšské dumy.
Z Petrohradu, 1. prosince. (P. t. a.) V řis
ské dumě byla všemi proti třem hlasům pravice
přijata formule středem navržená, ve které se
prohlašuje nezákonným jednání dřívějšího mi-
nistra obchodu Timirjaševa v záležitosti pro-
nájmu pozemků, obsahujících naftu a ve které
se prohlašuje neuspokojivým jeho jednání o tom
Z Petrohradu, 2. prosince. (K. k.) Ve vče
rejší schůzi dumy pojednával vůdce kadetů Ro
dičev o otázce židovské a za pochvaly levic
pravil, že bezprávnost židů v Rusku je středo
věkým barbarstvím a že osnova zákona o ne
dotknutelnosti osoby zůstane tak dlouho fraškou
pokud policie musí židy střežiti.
Francouzské hlasy o trůnní řeči německé.
Z Paříže, 2. prosince (K. k.) »Tempse
praví ve příčině odstavce trůnní řeči císaře Vi
léma o smlouvě marocké, že poznámka ta je
úplně správná a že úplně shoduje se s pli
slušným mistem v poslední řeči Pichonově.
Francouzsko-německá smlouva ze dne 9. února
nezpůsobila sklamání, protože je zároveň natnou
i postačující. Císar Vilém v odstavci trůnní řečí
o politice zahraniční jmenoval výslovně jenom
Francii, to je pozornost, plynoucí z okolnosti.
za niž však přes to bude obecenstvo francouzské
vděčno. »Journal des Débata« praví
Nejhlavnější odstavec trůnní řečí o siátech za
hraničních je věnován Francii. Je protějškem
k uznání, které projevil Pichon ruské lovalite
při provádění smlouvy marocké. Toto dvojná-
sobné prohlášení zajisté zamezí všechny pokusy.
směřující k tomu, aby Francie byla donucen
k vojenské akci v Marokku pod záminkou, že
jiá mocnost bude jednati na jejím místě.
jestliže si nepospiší. »Stěcle« shrnuje frůnní
řeč se včerejšími fečmi, pronesenými na ban-
ketě marockém a praví: Pociťujeme vysokou
cenu nepředpojatých slov, jež císař Vilém prones
k Francit. Nedorozumění, jež marocká záležitout
způsobila dříve mezi Francil a Německem, ne-
byla však nikterak naprosto bez prospěchu Ulo-
žila nám oběti, po kterých se stala na vždy ne
možnou abdikace Francie, jaká byla v Egyptě
Třeba nám nyní jen pokračovati v dile ma-
rockém a neporušovati smlouvy, avšak také ne
vzdati se ani toho nejmenšího ze svých práv.
Francie a Marokko.
Z Paříže, 1. prosince. (K. k.) Minist
vnitra Pichon sdělil vyslanci Muleje Hafida, že
očekává co nejdříve jeho odpověď na své po-
slední prohlášení o návrzích Francie Jak
Mokri prohlásil, očekává se neprodleně sultánův
dopis se žádanou odpovědí v Paříži, kde bude
ihned vládě sdělen.
Požadavky policistů pařížských.
Z Paříže, 2. prosince. 2000 policejníe
strážníků konalo včera večer schůzi, ve které
se rokovalo o zvýšení platů, zavedení týdenního
klidu a lepšího rozdělení práce,
Vojenské balony ve Franci
Z Paříže, 2. prosince. (K. k.) Ministr vo-
jenství prohlásil několika poslancům, že pracuje
na sestavení povšechného programu. Pokud jde
o otázku řiditelného balonu, pomýšlí se již nyní
na vystavení balonových remis a na potřebná
zařízení na opatření a dopravu čistého vodíku.
#21
alto_textblock
#21
Z anglické mariny.
Z Londýna, 2. prosince. (K. k.) Dle vy
hlášky admirality bude admirál Wilson jmenován
nástupcem prvního lorda námořního admirála
Fishera.
#22
alto_textblock
#22
Adresa tureckého senátu.
Z Ceřihradu, 1. prosince. (K. k.) Adresa.
usnosená senátem, po delším rokování neobsa-
huje ohlášeného odstavce o sítuaci v provinciích
evropských. Ve příčině zvýšení cla vyslovuje
adresa přání, aby vláda zajistila Portě volnost
akce při uzavírání smluv obchodních a při sta-
novení cel. Odstavec o politice zahraniční obsa-
huje narážku na otázku kretskou, senát vyslo-
vuje totiž přání, aby při úpravě otázek dosud
deřinitivně nerozřešených bylo dbáno práv. Tu-
recka.
Rokování o plavebních smlouvách v Římě.
Z Říma, 2 prosince. (K. k.) Poslanecká
sněmovna zahájila včera debatu o změňovacích
návrzích, které podala vláda k osnově zákona
o plavebních smlouvách. Povšechná debata
k níž je zapsáno 52 řečníků, potrvá několik dní.
Nový vojenský zákon v Belgii.
2 Brusselu, 1. prosince. (K. k.) Posla
necká sněmovna přijala po pohnuté debatě vo
jenský zákon ve druhém čtení 104 hlasy prot
49, 5 poslanců nehlasovalo.
Válečný materiál pro povstalce v Nicaragui
Z Nového Yorku, 1. prosince. (K. k.
»Associated Press« sděluje z Bluefieldu, že nor-
ský parník »Stavangeren« připlul sem z Nového
Yorku se zbraněmi a střelivem pro povstalce
kteří jsou nyní velmi dobře ozbrojeni strojním
puškami a menšími zbraněmi. Jak se sděluje,
zahájil Estarada ofensivu.
Spojené státy a Nicaragua.—
Z Nového Yorku, 1. prosince. (K. k.) Oddí
námořních vojáků obdržel rozkaz odplouti do
Nicarsgue.
Nový velitel japonského loďstva.
Z Tokia, 2. prosince. (K. k.) Admirál Tog
vzdává se velitelství loďstva a stane se členem
vojenské rady. Jeho nástupcem je viceadmirá
#23
alto_textblock
#23
Juin-
#24
alto_textblock
#24
Zmatky v Persii.
#25
alto_textblock
#25
Z Astary, 1. prosince. (K. k.) Ruský oddl
podnikl nékolik výzvědných pochodů, na nichž
bylo zjištěno, že Rakhim chan se odebral do
Kara Dagu a že Šachsevení se vrátili do svých
obvyklých sídel.
#26
alto_textblock
#26
Australské válečné loďstvo.
Z Melbournu, 1. prosince. (K. k.) Ve sně-
movně representantů austrálského státu spolko
vého byla dnes ve druhém čtení přijata osnov
zákona ve příčině uzavření půjčky na loďstvo.
Z půjčky mají býti opatřeny křižáky typu Indo
mitable, 3 křižáky druhé třídy typu Bristol,
6 říčních dělových lodie a 3 podmořské čluny.
Tyto lodi budou tvořiti austrálské loďstvo, které
s loďstvem indickým a činským bude obsaho-
vati 39 lodi, t. j. minimum stanovené pro lod
stvo východní. Roční celkové výdaje australské
na nové loďstvo budou činiti 785.000 libe
šterlinků, k čemuž nabidla císařská vláda při-
spěvek 250.000 liber.
#27
alto_textblock
#27
Zápas mezi anglickými sněmov-
nami.
#28
alto_textblock
#28
Z Londýna, 1. prosince. (K. k.) Výbo
dělnické strany učinil dnes jednomyslné usnesení
ve kterém se praví, že jednání lordů ohrožuje
svobody národa a že tyto svobody mohou být
zachráněny jenom úplným odstralněním
horní sněmovny.
Z Londýna, 1. prosince. (K. k.) Horn
sněmovna sesla se dnes, aby se usnesla o zá
konu zemědělském, dolní sněmovnou opěť za-
mítnutém. Dolní sněmovna zamitla většinu do-
datků horní sněmovnou k zákonu připojených,
odůvodňujíc to tím, že znamenají porušení pri
vilejí dolní sněmovny. Lordi netrvali na svých
změňovacích návrzích, čímž je zákon přijat
Lord Insdowne však pronesl prudké stiž-
nosti proti tomuto jednání dolní sněmovny
nejdůrazněji obrací se proti způsobu, jakým
ministři dle jeho mínění použili privilejí dolní
sněmovny, aby horní sněmovně odňali možnost
rokovati o věcech, ljež projednávati je opráv-
něna. Resoluce v tomto smyslu byla 41 hlasy
proti 21 přijata.
#29
alto_textblock
#29
Z Londýna, 2. prosince. (K. k.) Národně
liberální federace uveřejňuje prohlášení, ve
kterém se vypočítávají znovu důvody, jež mluv
proti jednání lordů, a ve kterém se národ vy
zývá, aby hájil své privileje a svá práva tak
draze vykoupená, jakož i aby sáhl k ochranným
opstřením proti ochranným clům a proli zda
nění potravin.
Doba je zralá, aby byl obnoven správný
poměr mezi horní sněmovnou a dolní sněmovnou,
jakož i k tomu, že liberální zásady musí být
co nejdůrazněji prověděny. Nebude li právo vet
lordů omezeno, nebylo by žádné liberální mini
sterstvo opět ochotno převzíti vládu.
#30
alto_textblock
#30
Činská námořní komise v Evropě
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
Z Londýna, 29. listopadu.
Od počátku vladařství prince Čuna zabývá
se vláda činská neobyčejně energicky reorganí-
saci, nebo spíše vytvořením činského loďstva
Princ vladař ustanovil komisi, která má za úče
zřízení trojího válečného loďstva, jednoho pro
sever, druhého pro pobřeží čekianské a třetih
pro jih. Na uhražení ohromných nákladů, spo-
jených s koupí a udržováním obrněnců, má být
uzavřena půjčka v cizině.
Zatím vyslal vladař do Evropy svého bratra
prince Caisuna jako chefa námořní komia
která má studovati pokroky válečného námo
nictva evropského. Prine Csisun a členové ko
mise byli v těchto dnech přijati velmi srdečně
anglickými úřady, král dal uspořádati na jejich
počest hostinu v zámku windsorském, snídal
u ministra zahraničních záležilosti Edvarda
Greye a odebrali se pak do Portsmouthu, kdež
je admirál vrchní velitel prováděl po arsenálu
a dělostřelecké škole na Whale Islandu.
Kromě prince Caisuna je vynikajícím čle-
nem komise admirál Sa Šen-Pin, chef činské
admirality, jenž bude mlti hlavní slovo při na-
stávajících reformách. Činský admirál sdělií
interviewerovi: »Nebyli jsme vysláni, abychom
objednali v evropských loděnicích určitý počet
lodí, máme pouze prostudovati nynější stav
evropského námořnictva. Navštivíme hlavní arse-
nály a velké loděnice v Anglii a na pevnině
V Anglii zůstaneme tři nebo čtyři neděle, načez
se odeběřeme do Francie, Ilalie, Německa, Ra
kouska a Ruska. Naše cesta bude trvati celkem
šest nebo sedm neděl. V lednu vrátime se s
biřskou drahou do Číny. Program naší. cesty
byl určen jen geografickými zřetely, abychom
se nemusili nikam vraceti. Jsme okouzleni při
jetím, jakého se nám dostalo v Anglii, kra
Eduard byl k nám velmi laskav.«
Za svého pobytu v Evropě přizpůsobuje se
prine Caisun evropským obyčejům a ji stejné
jako jiní návštěvnici hotelu Claridge, kdež se
komise ubytovala. V hovoru s žurnalistou pravi
admirál Sa-Šen-Pin, že od deseti let přijímá
Čina stále více myšlenky a zvyky západu. P-
nenáhlu, ale jistě mizí také zvyk nositi vlasy
spletené v cop. V čínském námořnictvu mohu
důstojníci a mužstvo dle libosti buď podržet
nebo ustřihnouti cop, jenž byl charakteristicko
národní ozdobou Čiňanů po tisíce let.
Mluvě o organisaci čínského loďstva, pro-
hlásil admirál, že vláda čínská nehodlá nikterak
soupeřiti s námořními velmocemi. Nejde o stavb
Dreadnoughtů, finanční prostředky to nedovolují
Čína chce toliko zlskati jistý počet obrněnýct
křižáků a jiných lodí, jež budou později objed-
nány v Anglii. Čínské arsenály nejsou ještě za
řízeny na stavbu lodí, náležejících do třídy
obrněných křižáků, mohou stavěti nanejvýe
dělové lodice.
Z toho je patrno, že komise, jež sice ne
může činiti hned objednávky, přece dle toho
co v Evropě shlédla, podá návrh, kde mají ob-
jednávky býti učiněny a tu ovšem přichází v úva
hu především Anglie. Admirál vyslovil se také
velmi optimisticky o snadném opatření mužstva
jehož bude třeba ku provedení námořních re
forem. Obyvatelstvo Číny páčí se na 400 milione
duší. Vojáci i námořníci jsou dobrovolníky, kte
ří stejně jako v Anglii prodávají své služby státu
Číňané jsou znamenitými námořníky, ale mu
#31
alto_textblock
#31
sejí ovšem býti vycvičeni evropskými důstojníky.
Jistý počet anglických důstojníků koná již v Číně
úkol instruktorů námořnictva; čínská vláda po-
žádá anglickou admiralitu o nové instruktory,
jakmile se přikročí k utvoření trojiho čínského
loďstva.
Admirál Sa-Šen-Pin mluví krásně anglicky,
byl totiž žákem královské námořní školy v Green-
wichu a když ji absolvoval, byl jmenován důstoj-
nickým zástupcem na středomořské válečné lodi
„Monarch“. Neviděl Londýn již třicet let a na-
lezl ohromně městc skoro k nepoznání změněné.
J. Coudurier.
#32
alto_textblock
#32
Říšská rada.
#33
alto_textblock
#33
Poslanecká sněmovna.
Ve Vídni, 2. prosince.
#34
alto_textblock
#34
(Schůze 180.)
#35
alto_textblock
#35
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
#36
alto_textblock
#36
V 1 hodinu 55 minut byla po hlasování velmi
důležitém a zajímavém zamítnuta pilnost
všech návrhů, podaných o školách
menšinových. Hlasovalo se o každé části
všech tří pilných návrhů zvláště. Pilnost návrhu
Dürichova, aby tam, kde není opatřeno
škclství menšinové zákonodárstvím
zemským, subsidiárně bylo státem zři zo-
váno a vydržováno, byla zamítnuta. Pr
ni hlasovali toliko poslanci Slovanské jednotya
také ti ne všichni, neboť národní sociálové před
hlasováním vyšli. Hlasovalo se pak o první části
návrhu Kalinova, kterým se vláda vyzývá,
aby prohlásila, zdali odsuzuje proti-
české výtržnosti v letošním létě
ve Vídni a podala sněmovně o nich referát.
Pro návrh ten hlasovali všich ni Po-
láci, Čechové, Slovinci a Rusove
bez rozdílu stran a také poslanci klubu židov-
ského (zionisté). K velikému překvapení h la-
sovali proti němu také čeští sociál.
ní demokraté, nemluvě o tom, že hlasovali
proti němu také polšti sociální demo-
kraté, jakkoli Poláci občanští hlasovali pro něj
a že hlasovali proti němu také němečtí
sociální demokraté, jakkoliv podali
dnes pro menšinové školství velmi vřelý projev
libereckým poslancem Schäfrem. Pro první část
návrhu Kalinova hlasovalo 172 poslanců,
proti ní 214 poslanců. Neměla tedy nejen dvou-
třotinové většiny, nýbrž neměla větši ny
ani absolutní. Později bylo nám sděleno.
že sociální demokraté čeští nehlasovali pro tuto
část návrhu Kalinova za to, že němečtí sociální
demokraté potom hlasovali pro všechny části
návrhu Tomáškova. Pro druhou část návrhu Ka-
linova, aby zřídily se státním nákla-
dem školy vídeňské české, nehla-
sovali již Poláci. Členové polské strany
lidové před hlasováním vyšli. Pro první část ná-
vrhu Tomáškova, kterým se vyzývá vláda,
aby podala zákon o učebním plánu
a nákladu pro školy menšinově,
hlasovali všichni poslanci Slovanské jed-
noty a čeští sociální demokraté,
pro druhou část návrhu Tomáškova, kterým s
vyučovacl výbor vyzývá, aby zkou-
mal všcchny protizákonnosti, pá-
chané na menšinách, pokud jde o škol-
ství obecné, hlasovali všichni sociál-
ní demokraté, všichni členové ži-
dovského klubu, s nimi také při hlučném
odporu Němců posl. dv. rada dr. Kurandaa
všichni poslanci Slovanské jednoty. Ten-
to návrh měl absolutní většinu. Bylo proň totiž
201 poslanců, proti němu 174 poslanců. Tento
výsledek hlasování byl uvítán potleskem.
Tímto hlasováním otevírají se široké a po-
zoruhodné prospekty do nejbližší budoucnosti.
Po něm vzali zpět svoje pilně návrhy: dr. Za-
hradník o jmenování železničních úřadníků,
dr. Glěbovický o zřízení stolice ruského
jazyka na universitě černovické; Hočevaro
sazbách dráhy jižní, dr. Šuklje o přidělení
dvou obvodů k Hercegovině, Graťenau er
o sčítání lidu na základě jazyka mateřského,
dr. Ploj o bosenské ústavě, Soukup o kon-
#38
alto_textblock
#38
Z kulturní ciziny.
#39
alto_textblock
#39
Premléra s překážkami.
#40
alto_textblock
#40
Ředi telství carských divadel petrohradských
přijslo k provozování nové drama N. N. Cho
dotova, jež má název »Gospoža Po-
šlost« (česky asi : Paní Mizernost) V literár-
ních kruzich proskočila pověst, že v kuse, jenž
kresli prostředí literární a publicistické, vystu
puje také známý ruský literát A. I. Kuprin
jehož první román »Souboj« (z vojenského ži
vota) a poslední velká dvoudílná práce » Jámae
(z ovzduší kyjevského) získaly všeobecnou po
zornost, a ze tu hraje roli jakéhosi opilce a ne-
vědomce.
Kus Chodotovův měl býti s podezřelým
urychlením vysjaven na scéně Aleksandrinského
divadla; v tom se proneslo, že Kuprin, upozor-
něn zprávami časopíseckými, poslal ředitelství
divadla z Oděssy, kde právě bydlí, telegram,
v němž lakonicky vzkázal: »Zakazují carským
divadlém hráti nový kus Chodotovův, dokud ho
nepřečtu«. Premiéra »Paní Mizernosti« byla
vskutku o nějaký den odložena, a v divadelních
a literárních kruzích ruských se vesele hádalo,
má-li Kuprin právo žádati, aby mu novinka
byla předložena k censuře, či nikoli. Úvaby
byly arci čistě theoretické, neboť o obsahu di-
vadelní novinky nebylo nic bližšího známo-
Přžní Kuprinovu, které dle skandálních pověstí
o kuse alfených bylo ne-li oprávnéná, tedy jistě
#41
alto_textblock
#41
pochopitelné, vyhověno nebylo, a tak minulý
týden došlo k preméře novinky, jejiž reklama
arci všemi těmito událostmi jenom stoupla.
Ukázalo se, že pověst o kuse nelhala. Je
to opravdu jakási komedie, v níž líčen živo
ruských spisovatelů, kteří nemají nic moudřej-
šího na práci, než se opljeti, vyváděti všelike
pošetilosti, choditi do kinematografických divadel,
aby tam potmě mohli libati cizí dámy. Auton
líčí svoje literáty jako nevzdělance, kteří nevědi
kde je v Petrohradě carská knihovna (veřejná)
kde je Eremitáž (proslulé museum a obrazárna)
líčí publicisty, kteři jsou úplnými loutkami v ru
kou vydavatelův a vydavatelek novin, atd. Vážná
kritika velmi přísně a ostře odmítla čtyřaktový
kus, a také obecenstvo, ačkoli ještě po prvním
akté tleskalo, čím dál více chladlo a na koneo
bylo zcela rozčarováno.
Referent petrohradské »Rěči« jedovatě
poznamenal, že se pan Chodotov chtěl patrn
pochlubiti svými známostmi v literárním světě
ale je jeho věcí, jsou-li jeho známí literát
opilci, nevědomci a šarlatáni. Propadnutí no-
vinky bylo dokonalé, a ředitelství carského di
vadla je teď snášeti zasloužené výtky, že takový
paskvil připustilo na scénu.
#42
alto_textblock
#42
Různé zprávy.
#43
alto_textblock
#43
= K aféře paní Steinheilové. Z Paříže se sdě
luje: Sdě ení fotugrafa Brangera o paní Steinbeilové
uveřejňovaná v »Matinu«, budí zde značný rozruch
Advokat Steinbardi protestoval proti výrokům, kter
se ho týkaly a popírá rozhodně, že by byl pan
#44
alto_textblock
#44
Steinheilové nabídl sňatek. Na to odpovídá Branger
že je o tom přesvědčen, ale paní Steinheilová prý se
tak vyslovila. Za pravdivost jejich slov nemůže nikdo
ručiti. V dalších sděleních jsou uvedeny úsudky paní
Steinheilové o jejich soudcích a poroteích. Porotei
jsou hodní lidé, ale kdyby na jejich místě bývaly je-
jich manželky, myslí paní Steinheilová, že by ji byly
odsoudily. »Protože jsem hezká a hudebně vzdělaná,
protože mám ducha a jsem žena velkého světa, ne-
návidí mne tyto měšťácké ženy.« Vyšetřující soudce
Leydet je prý čestný muž, vyšetřující soudce André
snaživec, presidentovi de Valles odpouští paní Stein-
heilová. Státního zástupce je jí lito, praví o něm
»Je to chudak, byl pode vší důstojnost.« Činí narážky
na nové politické styky a stěžuje si, že starší znamí.
zejmena bývalý minlstr vnitra, se ji zřekli. V dalším
pokra ování bude vylíčeno setkání s dcerou. Kdežto
v Pař ži budí aféra nový zájem, učinila loudýnská
policie poplachu s paní Steinheilovou rázně konec.
Žurnalisté a folugrafové byli z nádraží a od botelu
odstraněni a intervieweři, kteří se k paní Steinhei
lové přes všechny překážky chtěli dostati, nalezl
u dveří policistu, který je upozornil, že v Anglil s
chrání osobní svoboda. Praví se, že paní Steinhei
lová usadí se blízko Londýna. Marieita Wolfová, jej
bývalá diskretní kuchařka a důvěrnice, přijala miste
u plakátového ústavu a bude nyní po pařižských
ulicích lepit plakály.
= Most mezi Ceylonem a Indií. Státní sekretái
pro Indu lord Morley schvalil nyní obrovský projekt
železničního mostu, jenž má spojovati jižní Indi
s ostrovem Ceylonem. Při tom použije se jako opory
ostrovů, táhnoucích se skoro v rovné čáře od Ceylonu
k pobřeží, z nichž Rameswaram a Mannar jsou nej-
větší. Jihoindické dráhy sbíhají se v Mandapamu
odlud má jíti nový most na ostrov Rameswaram.
dále na Adamovy ostrovy přes lodní kanál, kudy
budou moci proplouti všechny lodi. Potom překlen
most oceán, dosáhne ostrova Mannaru a bude se
dále pnouti jako mohutný visutý most k Ceylonu,
kdež vůstí do nádraží v Mantsddale. Projekt činí na
inženýry nejvyšší požadavky. Vzdálenost od indi-
#45
alto_textblock
#45
ckého přístavu Ramnadu až do Mantsddale činí víee
než 120 kilometrů. Železnice má sloužiti zvláště do
pravě čaje z plantáží ceylonských na indické trhy
kromě toho však je výhoda přímého a rychlého že-
lezničního spojení Indie s Ceylonem pro britskou
správu v Indii samozřejmá.
= Lupič s uspávacími doutníky. Jak se aděluje
z Pešti, byl na stanici Szegozardu zatčen železniční
lupič, jenž spolucestujícím nabízel uspávací doutníky
a když usnuli, snadno je olupoval. Dával si jméno
finančního rady Legradya. Když byl v Szegszardn
dopaden při činu, uspal právě v kupé 2. třídy dout-
níkem jistého holeliera, načež mu odňal tobolk
s 2500 K a zlaté hodinky s řetízkem v ceně 500 K.
= Lékař obětí svého povelání. Nedávno z Ko
loše na pešťskou universitu povolaný profesor ofthal-
mologie Fr. Hoor zranil se při operaci na prstě levé
ruky. Z počátku nepřikládal zranění žádného vý-
znamu, později však zdálo se nutným odejmoui
prst, ale upuštěno od toho, poněvadž otok se zmen-
šil. Nyní však objevilo se na šíji a pod ramenem
hnisání žláz, jež jsou znamením pokročilé otravy
krve, takže stav profesora je nanejvýš povážlivý.
= Dělnické spiknutí. Z Briegu, (kanton Wal-
lis) 2. prosince. (K. k.) Z Göpnensteinu se sděluje.
že mezi dělníky při stavbě lötschbergského tunelu
bylo objeveno spiknuti, jehož účelem bylo zavraždit
inženýry a dozorce a k němuž náleželo 40 dělníků
ponejvíce Kalabré anů. Zdá se, že členové spiknu
tvoří skupinu maffle. Policie zatkla 7 dělníků.
= Dědictvi přiřknuté sultánu Mehmedu v
Z Chotěbuzi, 1. prosince. (K. k.) Zdujší zemský
soud rozhodl včera proti dědicům zesnulého soukro-
mníka Zöllnera z Chotěbuzi, že mají sultánu Meh-
medu V. prostřednictvím Banky německé v Berlíné
zaplatiti 100.000 marek a úroky ode dne úmrtí Zöli-
nerova, protože je dokázáno, že Zöllner odkázal
v závěti sultánovi Abdulu Hamidovi 100.000 marek
na stavbu mez národního interkonfesionelního kostela
v Cařihradě, že však nároky na toto dědictví přešly
po abdikaci Abdula Hamida na Mehmeda V.
#46
alto_textblock
#46
= Zazděný domovní vchod. Radikálního pro-
středku použila obec Pankov v Prusku, aby vymohla
dlažebné a jiné obecní poplatky z nové vystaveného
domu, jenž za krátkou dobu několikráte přešel do
jiných rukou. Poněvadž poslední majitel nemohl
dlužné poplatky v obnosu několika tisíc marek za-
platiti, dala prostě obec zazditi domovní vchod, takže
není možno ani byty pronajati. Teprve po zaplaceni
dluhu bude zeď odstraněna.
= Poprava kořalkou. Z Nového Yorku se sdě-
luje: V New Castie v Pennsylvanii má býti popraven
Ital Rosena, jenž zavraždil ze žárlivosti svéno pří-
buzného. Od rozsudku nalézá se však vrah v nevy-
ličitelně nervosním stavu, takže se nemůže odebrali
na popraviště. Šerif proto navrhl, aby Rosena byl
popraven chloroformem, od toho však muselo býti
upuštěno, poněvadž právní rádcové se postavili proti
návrhu jako nezákonnému. Potom navrhí šerif, aby
se odsouzenému dalo takové množství kořalky, že by
z toho zemřel. Proti tomu protestoval jen ženský
spolek stři úmosti, jenž podal guvernerovi žádost, aby
tento způsob výkonu trastu smrti nepřipustil. Posud
není známo, jak bude Rosena por raven
= Žebrající strážník. Z Říma se sděluje: V ka-
várně Aragno chodil včera strážník s čakem v ruce
od stolu ke stolu a žebral, udávaje, že jeho předsta-
vení mu pokulami tak zkrátili žold, že hladovi. Byli
povoláni dva jiní strážníci, kteří jej zatkli a odvedli.
= Lebka Lombrosova. Jak se sděluje z Řima,
obdržel na základě závěti Lombrosovy jeho lebku
neuropatholog parmské university prof. Roncoroní ka
vědeckému prozkoumání. Potom bude lebka s celou
kostrou odevzdana turinskému anthropologickému mu-
seu, které Lombroso založil.
— Redaktor zastřelil redaktora. V Kyjevě střelil
redaktor »Kyjavské Pošty« Demetr Samburskij na
veřejné ulici redaktora polského »Dzienniku Kijow-
ského« Solakowa z Brovningova revolveru. Sotakov
klesl hned mrtev k zemi. Pachatel udal před vyže
třujícím soudcem, že jej Solakow před 14 dny insul
toval a že mu odepřel satisťakci.