#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý 30. listopadu 1909.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 330.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administraci:
na měsic. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsíe. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62k
ve fliálkách:
na měslo. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsl
na tvrtieti : . . . K ooh
s dvoji zásilkou
něi
na čtvrtista: . . k o
#6
alto_textblock
#6
Večerní
#8
alto_textblock
#8
dlání
#9
alto_textblock
#9
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo . . . . . . .
večorni . . . . . . . . 5 h
#10
alto_textblock
#10
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijimá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházoji se těž
rodakce, tiskárna a oxpedice
„Národních Listů
Rukopisy se nevracejl.
#11
alto_textblock
#11
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#12
alto_textblock
#12
Přeměna Bienerthova ministerstva, nikoli jeho
#13
alto_textblock
#13
svržení.
#14
alto_textblock
#14
Z Vídně, 30. listopadu. O rekonstrukei
kabinetu sv. pán Bienertha mluví se již jak
o věci neodvratné. Podobá se, že se s touto
nutností a nezbytnosti smířila už také »N. F -
Pr.«, která německo-polský kabinet neustávala
vyhlašovat za jediný arkán rakouského státu.
Tento list ohlašuje částečnou parlamen-
tarisaci kabinetu Bienerthova. Pri
tom stala se mu chyba, jež by listu, který chce
býti světovým, nikdy se státi neměla. »N. Fr. Pr.«
mluví o tom, že bude se hlasovat o zalímním
rozpočtu v jeho prvním čtení, nevědouc, že
žádného hlasování takového není, protože každá
vládní předloha musí výboru se přikázati bez
jakéhokoliv hlasování.
»N. Wr. Tagblat.« o téže věci sděluje
»V parlamentě považují nyní už za věc samo-
zřejmou, že dojde k rekonstrukci kabinetn sv
p. Bienertha. Musí býti napřed zjednána věcná
basis a teprve potom může se jednati o tom
které osoby do kabinetu vstoupí. Dle ml-
nění koruny nesmí rekonstruovan
kabinet Blenerthův zápasiti ui
se žádnými potížemi v parlamentě
Nejmenší mirou toho, co dáti musí strany věnem
rekonstruovanému kabinetu Bienerthovu, jest při-
pověď, že bude povolen celý fina nčn
plán, že budou vyřízeny předlohy, s ou-
vislcí s annexi Bosny a Her ce-
goviny a konečně nutné předlohy, na jejicht
uskutečnění dávno již se naléhá. Za tuto cenu
bude několik poslanců povolano do Bienerthova
ministerstva. Protože delegace nebudou zasedai
před novým rokem, může parlament pracovat
přes 15. prosince.
#15
alto_textblock
#15
Výbor národně jazykový.
Z Vídně, 30. listopadu. V poslanecké sně-
movně chtějí dnes zvoliti 52členný výbor ná-
rodné jazykový. Předsedou jeho stane se nepo.
chybně předseda kola polského prof dr. G l om
biňski. Mistopředsedy bývalý ministr dr. Ža-
ček a dr. St51zl. Jest totiž úmyslem, funkce
ve výboru tom svěřiti poslancům mimno králo vství
#16
alto_textblock
#16
české.
#17
alto_textblock
#17
Kandidatury pro národně-jazykový výbor.
Z Vídně, 30. listopadu. Klub poslanců če-
ských hodlá vyslati do národně-j a zy ko-
vého výboru poslance dvor. radu dra. Če-
lakovského, školního radu dra. Metelku
a prof. dra. Drtinu. Čeká se, že výbor ten za-
bývati se bude hlavně a napřed záležitosím.
nenšinového školství.
Z německého výkonného výboru.
Z Vídně, 30. listopadu. (K. k.) Německý
výkonný výbor sešel se dnes před schůzi sně-
movny k poradě, jež se zabývala pilným
návrhy poslanců Düticha, Kaliny a Tomáska
ve příčině zřízení škol menšinových a ve při
čině úhrady nákladů na školy tyto. Bylo jedno-
myslně usneseno hlasovati proti pil
nosti návrhů těch to a usnesení to nepro-
dlené sděliti straně křesťansko sociální. Dále bylo
jednáno o rozdélení mandátů pro ná
rodní výbor, jenž má býti snémovnou do-
sazen a ve příčině obsazení místa předsedy to
hoto nového výboru vysloveno přání, aby před
sednietvo výkonného výboru především se do-
hodlo se stranami blízkými svazu německo-
nacionálnímu, aby bylo dosaženo v kouferenci
předsedů společného postupu v otázce této.
#18
alto_textblock
#18
prof. Hráského, aby dopřálo se místním obchod-
níkům výhod dopravních stejnou měrou, nebyl
přijat. Odpoledne se ve schůzi pokračuje.
#19
alto_textblock
#19
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 30. listopadu. (K k.) »Wiener Ztg.e
oznamuje: Císař propůjčil velkoprůmyslníku.
členu panské sněmovny Antonínn Dreherov
ve Švechatě, velkokřiž řádu Františka Josefa.
Ministerstvo vnitra potvrdilo na základě eí
sařského zmocnění v dohodě s ministerstvem
financí změněné stanovy usnesením valné hromady
akcionářů akc. společnosti Pražské ú věrn
banky (Prager Creditbank) v Praze, konané dne
10. února 1909.
#20
alto_textblock
#20
Hrabě Jan Harrach.
Z Vídně, 30. listopadu. Hrab. Harra-
chovi se dnes v noci poněkud ulevilo. Zájem
pro jeho stav jest všeobecný.
#21
alto_textblock
#21
Raněný francouzský generál Verande.
Z Pařiže, 30. listopadu. Stav zraněného ge-
nerála Veranda jest dosti uspokojivý. Jakkoliv
má veliké bolesti, není obavy, že nastanou
u něho nějaké komplikace.
Presidenti rumunského parlamentu.
Z Bukurešti, 29. listopadu. (K. k.) Senáí
zvolil opětně generála Budiskana předsedou
senálu a předsedou sněmovny poslanecké byl
opětně zvolen Therekides.
#22
alto_textblock
#22
Německá trůnní řeč.
#23
alto_textblock
#23
Z Berlína, 80. listopadu. (K. k.) Trůnní řeč, jí
při dnešním zahájení sněmu říšského pronesl císal
Vílém, prohlašuje především, že finanční postavení
říše má býti upevněno novými zdroji příjmů, jež
posledních dnech otevřelo berní zákonodárství. Trůn
ni řeč ohlašuje pak ukončení říšského řádu pojišto
vacího, kterýž nemocenské pojištění rezšiřuje na dal-
št kruhy a kterým se zavede pojištění pozůstalých
Mimo to ohlašují se zvláštní zákon o domácí prác
a osnova zákona o sprostředkování míst, jakož i osno-
va trestního řádu, v poledních dnech nevyřízená
Trůnní řeč poukazuje na potěšlivý vývoj držav zá-
mořských a praví. Dráha usambarská má býti vedena
až ke Kilimandžaru a jiho-západo-atrická síť želez-
niční má býti zaokrouhlena. Těmito stavbami dral
v jiho-západní Arice bude umožněno ztenčiti vojsk
v ochranném území použivané. Dále ohlašuje se osne-
va zákona ve příčině prodloužení obchodních styke
s říší britskou na další dva roky a německo-portu-
galské smlouvy obchodní, načež trůnní řeč koně
takto: Chtějíc rárodu německému zajistiti klidný
mocný rozvoj snaží se vláda moje neustále pěstovat
a udržovati pokojné a přátelské styky s druhými moc-
nosimi. S uspokojením vidím, že smlouva, uzavřen
s vládou trancouzskou o Marokku, se provádí v du-
chu naprosto vyhovujícím účelům, dle nichž maj
býti oboustranné zájmy vyrovnány. V říši německ
stejně jako v mocnářstvi rakousko-uherském byle
vděčné vzpomenuto doby, kdy před lidským věkem
byla uskutečněra aliance obou mocností, později při-
stoupením Italie ke trojspolku rozšířená. Chovám
důvěru, že pospolitost tří spojených říší osvědčí i na-
dále svou sílu ke Llahu svých národů a k zachování
#24
alto_textblock
#24
míru.
#25
alto_textblock
#25
Hromadně zalýkání v Petrohradě.
Z Pelrohradu, 30. listopadu. (K. k.) Následkem
domnělých revolučních rejdů vnikla policie do mist-
nosti, kde se pořádají všeobecné vzděl a vae
kursy a zatkla všechny přítomné, mez
nimiž se nalézal také poslanec dumy Predkalen
Tento byl ihned propuštěn, jakmile se legitimoval
Mnoho osob bylo podrženo ve vazbě. Místnosti,v
nichž se pořádají kursy, byly zapečetěny
#26
alto_textblock
#26
Resoluce Landsdownova a její následky musily By
vésti k revisi ústavy. Staly by se prvním krokem na
bezpečné cestě a zejtra večer byli by si všichni vě-
domi, že bylo dáno znamení k boji velmi rozhořče-
nému, snad dlouho trvajícímu. (Pochvala u vládních
stoupenců.) Lord Rothschild prohlásil: Londýnská
„City“ uznává zajisté povinnost nésti část národních
břemen, je však proti četným ustanovením rozpočtu
protože dle jejího mínění podkopávají úvěr, niči dů-
věru a protože by ucpaly prameny, na něž státní
kancléř je zvyklý spoléhati. Množství kapitálu, jenž
nebyl určen pro zahraniční půjčky nebo podniky.
šlo ze země a jest podivuhodnou skutečností, že —
kdežto lze snadno obdržeti peníze na zahraniční ulo-
žení kapitálu — je možno peníze pro podniky angli-
cké obdržeti jenom nesmírně těžko.
Naproti tvrzení, že nízký stav anglických papíro
státních třeba vysvětliti válkou s Bury a její ná
sledky, nadhazuje lord Rothschild otázku, proč pak
státní papíry ruské a japonské stouply po válce ru-
sko-japonské přes to, že tam stejně jako v Angli
byly uzavřeny nové půjčky.
Sir Samuel Montague hájil mínění, že ro
počet je nejjistější cestou k opatření peněz. Úvěr
anglický jest dosuď ještě nejlepší na světě. Anglické
konsoly mají největší kurs ze všech státních papíro
na světě kromě amerických poukázek, nízko zůro
čitelných.
Lord ot Beresford (unionista) prohlásil,t
lordové nemají ústavního práva rozpočet zamíinouii
Nezdrží se hlaso vání.
#27
alto_textblock
#27
Nové válečné ladi anglické.
Z Londýna, 29. listopadu. (K. k.) Dne
byla položena na spouštiště v Portsmouthu bi-
tevní loď »Orion«, jedna ze čtyř zlepšenýeh
Dreadnoughtů, které se žádají v letošním vojen
ském rozpočtu. Křižák »Lion« typu Superinvin
cible byl rovněž dnes v Devonportě položen
spouštiště.
#28
alto_textblock
#28
Vynucené zvýšení mzdy.
Z Pařiže, 30. listopadu. (K. k.) Král Manuel n
vštívil včera večer představení v Opeře.
Z Paříze, 29. listopadu. (K. k.) Před příchoden
krále Manuela do Opery žádal Palou, tajemník syn
dikátu zřízenců při elektrickém osvětlení, za zvý-
šení mzdy divadelních dělníků o 25 centimů. Pohro-
zil, že kdyby požadavek jeho byl zamítnul, bud
elektrické osvětlení přerušeno. Ředitel Opery musii
se písemně zavázati, že povoli zvýšení mzdy.
Z Paříže, 30. listopadu. (K. k.) Ke zvýšení mzdy
které za včercjšiho představení ve Velké opeře
Paříži vynulil tajemník syndikátu Albert Partou
(nikoli Patou), poznamenává „Figaro“, že není nej-
mensi pechyby o tom, že listina, jejíž podepsání bylo
na řediteli vynuceno, jest úplně bezcenná, poněvad
podle článku 2009 občanského zákonníka je neplatný
každý souhlas, kterého bylo dosaženo výhrůžkou
Figaro“ žádá, aby státní zastupitelství stíhalo P
touda na základě čl. 400. trestního zákona pro vy
#29
alto_textblock
#29
dírání.
#30
alto_textblock
#30
Z řecké armády.
Z Athén, 29. listopadu. (K. k.) Prine Jiří řecký
sem přibyl. V nejblizší době bude jmenováno 300
záložních důstojníků.
#31
alto_textblock
#31
Italie a trojspolek.
#32
alto_textblock
#32
ska a Trentina i zerstu. Kromě toho by také do-
volilo obmeziti závratný vzrůst zbrojení
„Temps“ zdržel se poznámek k tomuto
článku, uvádí toliko, že článek je výmluvným
svědectvím o smýšlení v Italii a osvětluje per
spektivy, které možná řešení otevíraji všeobecné
politice.
Pierre Rocheverte.
#33
alto_textblock
#33
Říšská rada.
#34
alto_textblock
#34
Poslanecká sněmovna.
Ve Vidni, 30. listopadu.
(Schůze 180.).
(Zvláštní telet. zpráva »Nár. Listů«.)
Druhá skupina pilných návrho
se dnes projednává: týkají se zřizování a vy-
držování škol menšinových. Podány byly
dva: poslancem Dürichem a soudruhy.
kterýž má ráz všeobecný a Kalinou a sou-
druhy, jenž věnován jest zvláště Vidni.
K těmto dvěma pilným návrhům přiby
dnes třetí, podaný sociálně demokratickými po-
slanci Tomáškem, Seitzem a soudruhy-
Tímto návrhem žádá se: 1. ministr vyučován
budiž vyzván, aby vypracoval a poslanecké sně-
movně předložil tyto osnovy zákono
a) zákon o zřizování organisací
učebním plánu menšinových ško
a veřejném dozoru nad nimi, b) zákon ve při-
čině úhrady nákladů na tyto školy men-
šinově. 2. Výbor školský se vyzývá, a by
všechny stesky, pronesené ve sněmovne
poslanecké ve příčině protizákonného uzavírání
soukromých škol ihned vyšetřil a vý-
sledek šetření toho, tolikéž pak zákonná
opatření poslanecké sněmovny do jedno h
měslce předložil.
Menšinové školy — toť největší bolest n
jen národa našeho, nýbrž všech slovanskýeh
národů této říše! Naše utrpení sdilejí Slovinei
sdilejí Chorvaté, sdílejí Rusové. O menšinovén
školství předloženy sněmu království českého
několikrát osnovy zákona. Některé projednány
nedoznaly však sankce. Každá vyrovnávací kon-
ferencé vídeňská zabývala se opatřením pro ško
ly menšinové, po každe byl účiněn rozběh, al
ke skutkům se nedospělo.
Zvláštní náhoda tomu chtěla, že podavatelé
všech pilných tří návrhů, kterými se sněmovna
zabývá, poslanci Dürich, Kalina a Tomášek, byle
aktivné činnými letos ve Vídni, kde komanda-
vána luza neznámými, ale plačenými agenty
německo-nacionálními proti českým školáma
českým budovám. Z toho důvodu také ve výkla-
dech jejich události videňské zaujaly široký pro-
stor. Žel, musíme konstatovat, že zájem a pozor
nost poslanců pro tuto tak důležitou věc byly
praskrovny, neboť řečníci byli poslou
cháni jenom malým, sotva 10 po
slanců čítajícím okolím.
Posl. Dürich náležel poslanecké sněmovně
od r. 1884—1891. Potom stal se znova jejín
členem zase r. 1897. Po prof. Čelakovském,
který přišel do vídeňského parlamentu, když po-
selstvo české zastavilo proti němu abstinen i
r. 1879, jest z nynějších poslanců na půdě sné
movní nejstarším.
#35
alto_textblock
#35
z Vídně, 30. listopadu. (K. k)
#36
alto_textblock
#36
Po opětném zahájení schůze ujímá se slova
poslanec Dirich k odůvodňování svého pilného ná-
vrhu a mluví česky.
Prohlašuje, že pilný návrh, jím podaný, vznik
z národních poměrů rakouských, poněvadž se v něm
žádá za práva českého jazyka ve školách českých.
národu českému zadržovaná. Německy pokračuje,
řečník prohlašuje, že vzhledem na usnesení z po-
slední schůze mění svůj návrh formálně
v tom smyslu, že navrhuje, aby návrh jeho
byl přikázán výboru ku projedná váni
záležitostí národních, jenž bude zvolen.
Návrh jeho není obstrukční, nýbrž skutečně
pilný a způsobený poměry politickými a národními.
Přes 60 000 děti v zemích koruny české
a v Dolních Rakousich není vyučová-
no ve svém mateřském jazyce. (Slyšte!
slyšte n
Činí-li se rozdíl mezi německým ode dávna
usedlým (autochtomním) a slovanským přistěhova-
lým obyvatelstvem v Dolních Rakousích, musí řeč-
ník poukázati na to, že v Dolních Rakousích není
naprosto žádného okresního hejtmanství, jež by
nemělo většinu nebo menší minoritu. Pro dvě okres-
ní bejtmanství byla dokonce ochrannými zákony
učiněna výminečná opatření vzhledem na usedlou
českou menšinu v těchto okresních hejtmanstvích.
Obyvatelstvo české rozmnožilo se v Dolních Ra-
kousích od roku 1880 až do r. 1900 ze 28 na 42
z tisíce. Tento přírostek vznikl nejen přistěhováním,
nýbrž jako u usedlého obyvatelstva též porody.
Mluví se o tom, že jistá města a země jsou poslo-
vaňovány. Města tato byla však vždycky česká.
Německý byl jenom nátěr. Jakmile však německý
nátěr na čerstvém vzduchu nových poměrů politi-
ckých vyvětral, ukázal se pravý ráz obyvatelstva.
Platí to jak o Čechách, tak i o Moravě. Jazykové
ochranné zákony považuje národ český za flagrantní
porušení státních základních zákonů a to ne dle
písmeny, ale ovšem dle ducha. Státní základní zá-
kon nezná co do národní rovnoprávnosti žádných
zemských hranie
Na to pojednává řečník o projevech ve Vídni
a polemisuje s výroky poslance Weidenhofferao
událostech v Atzgersdorfě.
Řečník prohlašuje za úplně nesprávně tvrzení,
že s české strany byl prvně hozen kámen. Klidně
se chovající české obyvatelstvo ve Vídni jest všude,
i když nejde o politickou nebo národní práci, nej-
bezohledněji pronásledováno a pokud jest možno,
i týráno. Praví se, že jest to odplata za postup proti
bumlům v Praze. Rozdíl jest však nesmírný. Bumly
v Praze jsou zcela obyčejnou provokací pouliční,
kdežto Čechové ve Vídni se takřka skrývají ve
svých mistnostech. Navzdor tomu jsou pro-
následováni přímo nestydatě. Jest to však jenom
několik individní, která pořádají tyto štvanice. Na-
proti tomu řečník musí většině obyvatelstva vídeň-
ského dosvědčiti, že se nezúčastňuje protičeských
štvanic. Kdyby zákonní zástupcové obyvatelstva ko-
nali svou povinnost a jednali v duchu obyvatelslva,
nemohli bychom se dožíti takových událostí. Není
však dobré vůle. Ustupuje se před terorismem. Kdy-
by šlo o takový přirozený asimilační proces, jaký
se jeví na př. ve Spojených státech severpa pperi-
ckých, musili bychom resignovaně složiti ruce do
klína. Avšak zde chce se uměle a násilně odnárod-
ňovati a to jest nemravně. Řečník líčí pak činnost
Ústřední Matice školské.
Ústřední Matice skolská jest nucena vydržovati
celou řadu škol v t. zv. německém jazykovém území
ze svých vlastních prostředků. V tomto území na-
lézá se 54 českých menšinových škol, které mají
223 tříd a 14 452 žáků. Řečník porovnává působení
Ústřední Matice školské a německého Schulvereinu.
Jest omylem, domnívati se, že Ústřední Matice škol-
ská stará se jenom o české a německý Schulverein
jenom o německé děti. Oba spolky starají se jenom
o české školní děti, neboť Němci nepotřebují žádných
ochranných škol. Řečník zabývá se pak poměry
v Dolních Rakousích. Porovnáme-li je se školstvím
v Praze, poznalo by se, že ve Vídni by musilo býti
zřízeno 60 českých obecných škol, 40 českých gym-
nasií, 30 reálek a 20 ústavů ke vzdělání učitelů.
Bylot i podle úřadní statistiky zjištěno, že ve Vídni.
mezi 1,600.000 obyv, žije 103.000 osob s českou
obcovací řečí, při čemž však toto číslc musí býti
vlastně zpateronásobněno, poněvadž při statistickémn
vyšetřování na základě obcovacího jazyka jest vy-
loučeno zjištění správné číslice. Řečník zabývá se
pak šikanami, jimž je vysazen spolek Komenského
ve Vídni a jemuž se doposud nepodařilo, aby dosáhl
práva veřejnosti pro své české soukromé obecné
#37
alto_textblock
#37
Státní železniční rada.
Z Vidně, 30. listopadu: (Zvl. telef. zpráva.
Všeobecná sekce v dnešní odpolední schůzi za-
bývala se především zprávou ministerstva želez-
nic o návrzích, podaných v letním zasedání.
Proti referátu tomu byle protestováno s několika
stran, s české posl. prof. Hráským, zejména prot
povrchnímu odbývání přijatých návrhů mini-
sterstvem železničním.
Při projednávání návíhů nynějších byly vy
loučeny všechny záležitosti místní. Jako první
návrh projednáván návrh posl. Čecha na zru-
šení tarifních výhod pro železniční konsumy.
Tento návrh nebyl přijaf, ale přijat byl návri
připojený k němu prof. Hráským, aby v konsum
ních skladech jen členům konsumu a těmto pou
ze na knížku se prodávalo, a také v tomto pří
padě toliko za placení hotovými penězi. Návrh
#38
alto_textblock
#38
Boj o rozpočet v Anglii.
Z Londýna, 29. listopadu (K. k.) (Hern
sněmovna) Debata o finančním zákoně byla
dnes lordem Morlevem opět zahájena. Pravil,
že přijetím resoluce Lansdownovy osobili bys
lordové dozor nad zdaněním, jakož i práva vy
nutiti rozpuštění sněmovny dolní. Dle této reso
luce musil by býti stále volen jiný parlament.
kdyby parlament právě zasedající měl nebodu.
že by sněmovně lordů se nelíbil. Resoluce t
zvrátila by celou finanční roční mašinerii.
Z Londýna, 29. listopadu. (K. k.) Lord Morley
prohlásil dále vo svých vývodech: Jsou v Evrope
ministerstva, která musí vybojovati své vlastní bope
a se zájmem a obavou zároveň pozorovati rozpočtov
a ústavní boje, v nichž se dnes nacházíme. Anglie
byla četným generacím pevným a daleko zářícím
vzorem pro relormy. Každé zatemnění naší fiskáln
nebo ústavní politiky bylo by reakcionářským stra-
nám na kontinentě velikým a vyznamným ziskem
#39
alto_textblock
#39
Z Paříže, 28. listopadu. (Pův. zpráva „Nár
Listů“.) Značnou pozornost vzbudil zde článek
„Tempsu“, nadepsaný „Italie a trojspolek“ , jenž
se zabývá úvahami o trojspolku, uveřejněnými
nedávno v italském listě „Corriere del Mattino“
jejichž sutorem prý jest vynikající generál.
Pisatel podává přehled pozemních a námoř
ních sil trojspolku a trojnásobné dohody anglo
franko-ruské. Stačí pohlédnouti na tentc obrazee
aby bylo zřejmo, že trojnásobná dohoda mno-
hem převyšuje trojspolek na moři a že na zem
se mu téměř vyrovná. Roku 1911 však se na-
skytne otázka, do kterého tábora vstoupí Italie
Ostatně, praví italský autor, aby. Italie přešla
do jiného tábora, bylo by nutnu, aby se tro
násobná dohoda změnila v čtyřspolek. Italie sku
tečně nemohla by se odhodlati vystoupiti z troj
spolku, leč s bezpečnou zárukou positivn
alliance.
Následuje pak přehled pozemních i námat
ních sil čtyřspolku anglo-franko-italo-ruského
dvojspolku německo-rakouského. Čtyřspolek mě
by zdrcující převahu.
Toto nové seskupení, jehož je autor článk
v „Corriere del Matino“ nadšeným přívržencem
nejen že by zajistilo trvalý mír, ale dovolilo by
také dle jeho minění pevnou organisaci balkán-
ských států i dosažení autonomie Elsaska-Lotri
#40
alto_textblock
#40
Předseda dr. Pattai zahajuje schůzi o 10. ho
35 min.
Poslanci Tomášek, Seitz, dr. Kunický
Pittoni, Wityk podávají pilný návrh ve
přičině úpravy otázky menšinových
škol národních. V návrhu se vláda vyzývá
aby předložila osnovu zákona o zřizování, organi-
saci, učební osnově, veřejném dozoru a úhradě ná-
kladu pro školy menšinové, Dále se v návrhu škol.
ský výbor vyzývá, aby zkoumal všecky stížnosti
podané ve sněmovně pro uzavření škol soukromých
a o výsledku tohoto šetření, jakož i o zákonnýeh
opatřeních, jež by se tu měla učiniti, podal do třa
měsíců zprávu.
Odevzdávají se pak hlasovací lístky pro vol-
bu člena výboru národohospodář
ského.
Volby výborů, nacházející se na jed-
nacím pořadu, a to volby výboru ku projedná-
vání hospodářského poměru k Uhrám a výbor
ku projednávání záležitostí národních, byly vza-
ty z jednacího pořadu, protože ještě nebyl
jmenováni kandidáti.
Sněmovna přikročuje pak ku projednávání pi-
ných návrhů posl. Düricha, Kaliny a Tom
ška ve příčině menšinových škol národí
ních.
Schůze se přerušuje na 20 mínut, aby se mohl
řečníci zapsati.
#41
alto_textblock
#41
školy
Řečník pojednává pak o poměrech v Poštorné a
praví, že není pravda, jakoby české vyučování na
obecných školách v Dolních Rakousích bylo něco
nového. Neboť až do r. 1875 byla v Poštorné česká
obecná škola. Český lid ve Vídní stojí úplně na sta-
novisku zákona. Návrh řečníkův čelí k dopinění
§ 59. říšského zákona o obecném školství a smě-
řuje k lomu, aby stát zřizoval a vydržoval menšinové
školy. Nedomáhají-li se Němci pro své menšiny ni-
čeho jiného, než práva, pak řečník s tím úplně scu-
hlasí. Češi nechtějí Němce zkrátiti, nechtějí však
sami býti zkráceni. Řečník stěžuje si do překážek,
jež kladou se v cestu zřizování českých menšinových
škol v Čechách, pokud jde o ubytování a ustanovo-
vání učitelů. Na takových školách ustanovují se často
učiteli osoby, jež jsou špehouny německých agitá torů
a jež rodičům domlouvají, aby svě dítky posílali do
německých škol. Nechtějí-li obce z finančních dů-
zodů zřizovati jinojazyčné školy, nechť je stát zbaví
tohoto linančního břemene. Je to příliš málo, pravi-li
ministerský předseda, že vláda nemá špatnou vůli:
na vládě třeba zádati dobrou vůli.
#42
alto_textblock
#42
FEUILLETON.
#43
alto_textblock
#43
Za neviditelným nepřítelem.
#44
alto_textblock
#44
V »Novém Vremeni« byla v těchto dnech
uveřejněna zajímavá zpráva o přístroji poručíka
Benua:
Jednoho z těch divukrásnýchi jasných dnů.
jakými letošní podzim oblažil Petrohrad, zajel
jsem si na střelnici. Je to rozlehlé pole, misly
pokryté lesem a bažinou, daleko od Petrohradu
a málo komu z Petrohraďanů známé. Tam
téměr vždycky hřmí děla a za svistu nábojů
naši učení dělostřelci obirají se matematickým
výpočty, zkoušejíce nové vzory děl a nábojů.
Se mnou jel mladý důstojník, jenž m
nabidl, abych se podíval na jeho přístroj, kterým
lze — jak pravil — přesně určiti stanoviste
baterie nepřátelské, ač je pro nás docela nevi
ditelna a ač pro ni zase my jame neviditelní.
Na střelnici za masivním zákrytem mladý
důstojník spolu s délostřeíci začal svůj přístro
připravovati k činnosti. Problédl jsem si jej:
Je to neveliká, elegantní skřiňka, jež v dol-
ním oddělení má elektriekou baterii a ve vrchním
#45
alto_textblock
#45
oddělení počitadlo s řadou ciferníků a ozubenýeh
koleček. Je přikryta sklem proti prachu a ná
razům, ale lze přece jasně viděti ručičky, vše
eka rozdělení a část mechanismu. Od počítadla
vedou dlouhé šňůry — vodiče, které lze se-
jmouti a nahraditi kdykoli. Každý z těchto vo-
dičů spojen jest a velice podivným, zdánlivou
primitivnosti směšným malinkým přístrojem
dřevěný nebo kovový kroužek, v něm lístek pa
píru a pár tenoučkých ručiček Vynálezce nazývá
je zachycovači.
Zhotoviti lze takový přístroj v kterékol
dilně. Když jsem prohlédl podrobně tuto n
pohled prostou, lehkou a poddajnou souslavu.
zdála se mi přilis jednoduchou k onomu umě-
lému úkonu, jejž si vynálezce vytkl a jen
v boji vymáhá tolik času, nábojů a obětí, nad
to nezřídka marných.
Čekajíce na počátek střelby, usedli jsme do
zákrytu, kamž umistili jsme i počítadlo. Zachy.
covače rozestavili jsme v různých vzdálenostech
v zadu od zákrytu. Měly bystře naslouchati vý-
střelům a pak je zaznamenati na počitadle.
Pustili jsme počítadlo v činnost a při jeho
tichém cvakání čekali na výstřel. Pojednou roz-
lehl se třesk od výbuchu náboje, ale ručičky
počitadla se nehnuly — zachycovače nechaly
#46
alto_textblock
#46
tento zvuk bez povšimnuti. Za několik minut
doletěl temný, nejasný zvuk vzdáleného výstřelu
— byl to zvuk dělového výstřelu samého a ru-
čičky se vymrštily; každý zachycovač dal znáti
na příslušném ciferníku mihnutí, kdy se k němu
dovalila zvuková vlna a sice s přesností až do
tisíciny vteřiny. Jakmile pak ručičky toto mi-
hnutí zaznamenaly, tu podle jednoduché (v tou
je podstata tajemství), jednou pro vždycky
určené formulky obdrží se úhel, podle kterého
v hotových tabulkách (rozpočtených vynálezcem)
lze vyčlsti směr a vzdálenost děla. Jeden
výslřel zjišťuje tato fakta v několika minutách
Opakovali jsme tento pokus několikráte
ve výsledku na vzdálenosti 3 verst (3200 m)
od děla vyšel rozdil několika stop (po 31 em)
Potom poodešli jsme s přístrojem na 5 vera
daleko od děla (5335 m) a přesnost objevil
se tatáž. Však co bylo zvláště effektní, zachy-
covače uslyšely a zaznamenaly výstřel dělový
z Obuchovského závodu ze vzdálenosti 17 verst
(po 1067 m)! Šel jsem se podívat, jak účinkují
za střelby; výbuch nábojů nezaznamenávají ve
shodě s myšlenkou vynálezce, poněvadž výbuch
náboje neurčuje vzdálenosti od nepřitele. Avšak
jakmile ihned za ním donese se dělový ozvuk,
tyto podivuhodné mechanické uši vymrštěním
#47
alto_textblock
#47
svých tenoučkých ručiček bez meškání zpravují
o tom pozorovatele u počítadla. Čím horší je
počasí — dešť, sníh, mlha — tím jejich čin-
nost jest přesnější. Rovněž jestliže vítr s naší
strany zahání zvuk od nepřítele jdouci, ručičky
zachycovačů jsou pozornější. Takové jsou už
zákony akustiky, získané dlouhou zkuseností.
Třeba podotknouti, že jsme stáli stranou
od směru výstřelů, neboť jinak bychom byli
v nebezpečí, že nás zasáhnou vystřelené náboje.
Z toho jde, že určiti směr střelby bylo pro
nás obtížnější, než kdybychom se byli nalezal
přímo pod výstřely, jako se děje v boji. Vzdá
lenost byla ovšem dřive přesně známa, aby
každý omyl počítadla hned byl patrným. Den
byl větrný a pro nedostatek času krátkého dne
zachycovače byly rozestaveny mnohem blíže,
než žádá konstrukce přístroje.
V přístrojí objevily se neveliké mechanick
vady, poněvadž u nás v Rusku dosud ani nej-
lepší firmy neumějí hotoviti elektrické přístroje
a proto přístroj musil býti objednán v cizině
avšak po kusech, poněvadž se v cizině o něj
velice zajímali; tato pozornost ciziny však i
kterak nebyla žádoucí. Přes to všecko pokusy
daly přímo skvělé výsledky. Děla, kterých jsme
vůbec neviděli, byla přistrojem zjišténa tak
#48
alto_textblock
#48
přesně jako na mapě a střelba a naší strany
byla by se mohla zaříditi jako na cvičení do
terčů z vyměřené vzdálenosti.
Při bedlivějším zpracování některých delailů
mechanismu může přesnost počitadla býti dove-
dena až na dvoutisícinu sekundy a poněvadž
princip určování vzdálenosti a směru jest čistě
matematický, může chyba býti téměř vyloučena.
Hodnota přístroje záleží ještě v tom, že
pozorovatel s počítadlem mohou se docela
ukrýti za spolehlivou hradbou. Zachycovače
samy lze umístiti do příkopu, za násyp a úkony
jejich v zákrytu stávají se přesnějšími. Jedno-
tlivé části jako vodiče a zachycovače snadno se
nahražují i v obni jinými, aniž je k tomu třeba
mechanických praci. Jedna lekce stačí, abys se
naučil zacházeti s tímto přistrojem
Tato možnost hned po prvních výstřelech
»chytiti nepřílele za hlavu« poskytuje ohromnou
převahu v dělostřeleckém bojí. Je také známo,
že nad Port-Arturem jedna naše baterie, jež
výborně byla zakryta, za celého obléhání nebyl
zasažena ani jedním nábojem; Japonci nemohli
ji vypátrati. Kdyby byli měli tento přístroj, ihned
by ji byli zjistili. Proto v pevnostech a při oblě-
hání úkol tohoto přístroje nebude menší nežli
L. S.
v poli.