ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8e3fc9e0-8ea7-11dc-b590-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 48
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý 30. listopadu 1909.
#3 alto_textblock #3
Číslo 330.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a večerní listy předpláci se V Praze v administraci: na měsic. . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsíe. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62k ve fliálkách: na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsl na tvrtieti : . . . K ooh s dvoji zásilkou něi na čtvrtista: . . k o
#5 alto_textblock #5
NA
#6 alto_textblock #6
Večerní
#7 alto_textblock #7
I
#8 alto_textblock #8
dlání
#9 alto_textblock #9
V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . večorni . . . . . . . . 5 h
#10 alto_textblock #10
Inseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijimá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházoji se těž rodakce, tiskárna a oxpedice „Národních Listů Rukopisy se nevracejl.
#11 alto_textblock #11
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#12 alto_textblock #12
Přeměna Bienerthova ministerstva, nikoli jeho
#13 alto_textblock #13
svržení.
#14 alto_textblock #14
Z Vídně, 30. listopadu. O rekonstrukei kabinetu sv. pán Bienertha mluví se již jak o věci neodvratné. Podobá se, že se s touto nutností a nezbytnosti smířila už také »N. F - Pr.«, která německo-polský kabinet neustávala vyhlašovat za jediný arkán rakouského státu. Tento list ohlašuje částečnou parlamen- tarisaci kabinetu Bienerthova. Pri tom stala se mu chyba, jež by listu, který chce býti světovým, nikdy se státi neměla. »N. Fr. Pr.« mluví o tom, že bude se hlasovat o zalímním rozpočtu v jeho prvním čtení, nevědouc, že žádného hlasování takového není, protože každá vládní předloha musí výboru se přikázati bez jakéhokoliv hlasování. »N. Wr. Tagblat.« o téže věci sděluje »V parlamentě považují nyní už za věc samo- zřejmou, že dojde k rekonstrukci kabinetn sv p. Bienertha. Musí býti napřed zjednána věcná basis a teprve potom může se jednati o tom které osoby do kabinetu vstoupí. Dle ml- nění koruny nesmí rekonstruovan kabinet Blenerthův zápasiti ui se žádnými potížemi v parlamentě Nejmenší mirou toho, co dáti musí strany věnem rekonstruovanému kabinetu Bienerthovu, jest při- pověď, že bude povolen celý fina nčn plán, že budou vyřízeny předlohy, s ou- vislcí s annexi Bosny a Her ce- goviny a konečně nutné předlohy, na jejicht uskutečnění dávno již se naléhá. Za tuto cenu bude několik poslanců povolano do Bienerthova ministerstva. Protože delegace nebudou zasedai před novým rokem, může parlament pracovat přes 15. prosince.
#15 alto_textblock #15
Výbor národně jazykový. Z Vídně, 30. listopadu. V poslanecké sně- movně chtějí dnes zvoliti 52členný výbor ná- rodné jazykový. Předsedou jeho stane se nepo. chybně předseda kola polského prof dr. G l om biňski. Mistopředsedy bývalý ministr dr. Ža- ček a dr. St51zl. Jest totiž úmyslem, funkce ve výboru tom svěřiti poslancům mimno králo vství
#16 alto_textblock #16
české.
#17 alto_textblock #17
Kandidatury pro národně-jazykový výbor. Z Vídně, 30. listopadu. Klub poslanců če- ských hodlá vyslati do národně-j a zy ko- vého výboru poslance dvor. radu dra. Če- lakovského, školního radu dra. Metelku a prof. dra. Drtinu. Čeká se, že výbor ten za- bývati se bude hlavně a napřed záležitosím. nenšinového školství. Z německého výkonného výboru. Z Vídně, 30. listopadu. (K. k.) Německý výkonný výbor sešel se dnes před schůzi sně- movny k poradě, jež se zabývala pilným návrhy poslanců Düticha, Kaliny a Tomáska ve příčině zřízení škol menšinových a ve při čině úhrady nákladů na školy tyto. Bylo jedno- myslně usneseno hlasovati proti pil nosti návrhů těch to a usnesení to nepro- dlené sděliti straně křesťansko sociální. Dále bylo jednáno o rozdélení mandátů pro ná rodní výbor, jenž má býti snémovnou do- sazen a ve příčině obsazení místa předsedy to hoto nového výboru vysloveno přání, aby před sednietvo výkonného výboru především se do- hodlo se stranami blízkými svazu německo- nacionálnímu, aby bylo dosaženo v kouferenci předsedů společného postupu v otázce této.
#18 alto_textblock #18
prof. Hráského, aby dopřálo se místním obchod- níkům výhod dopravních stejnou měrou, nebyl přijat. Odpoledne se ve schůzi pokračuje.
#19 alto_textblock #19
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 30. listopadu. (K k.) »Wiener Ztg.e oznamuje: Císař propůjčil velkoprůmyslníku. členu panské sněmovny Antonínn Dreherov ve Švechatě, velkokřiž řádu Františka Josefa. Ministerstvo vnitra potvrdilo na základě eí sařského zmocnění v dohodě s ministerstvem financí změněné stanovy usnesením valné hromady akcionářů akc. společnosti Pražské ú věrn banky (Prager Creditbank) v Praze, konané dne 10. února 1909.
#20 alto_textblock #20
Hrabě Jan Harrach. Z Vídně, 30. listopadu. Hrab. Harra- chovi se dnes v noci poněkud ulevilo. Zájem pro jeho stav jest všeobecný.
#21 alto_textblock #21
Raněný francouzský generál Verande. Z Pařiže, 30. listopadu. Stav zraněného ge- nerála Veranda jest dosti uspokojivý. Jakkoliv má veliké bolesti, není obavy, že nastanou u něho nějaké komplikace. Presidenti rumunského parlamentu. Z Bukurešti, 29. listopadu. (K. k.) Senáí zvolil opětně generála Budiskana předsedou senálu a předsedou sněmovny poslanecké byl opětně zvolen Therekides.
#22 alto_textblock #22
Německá trůnní řeč.
#23 alto_textblock #23
Z Berlína, 80. listopadu. (K. k.) Trůnní řeč, jí při dnešním zahájení sněmu říšského pronesl císal Vílém, prohlašuje především, že finanční postavení říše má býti upevněno novými zdroji příjmů, jež posledních dnech otevřelo berní zákonodárství. Trůn ni řeč ohlašuje pak ukončení říšského řádu pojišto vacího, kterýž nemocenské pojištění rezšiřuje na dal- št kruhy a kterým se zavede pojištění pozůstalých Mimo to ohlašují se zvláštní zákon o domácí prác a osnova zákona o sprostředkování míst, jakož i osno- va trestního řádu, v poledních dnech nevyřízená Trůnní řeč poukazuje na potěšlivý vývoj držav zá- mořských a praví. Dráha usambarská má býti vedena až ke Kilimandžaru a jiho-západo-atrická síť želez- niční má býti zaokrouhlena. Těmito stavbami dral v jiho-západní Arice bude umožněno ztenčiti vojsk v ochranném území použivané. Dále ohlašuje se osne- va zákona ve příčině prodloužení obchodních styke s říší britskou na další dva roky a německo-portu- galské smlouvy obchodní, načež trůnní řeč koně takto: Chtějíc rárodu německému zajistiti klidný mocný rozvoj snaží se vláda moje neustále pěstovat a udržovati pokojné a přátelské styky s druhými moc- nosimi. S uspokojením vidím, že smlouva, uzavřen s vládou trancouzskou o Marokku, se provádí v du- chu naprosto vyhovujícím účelům, dle nichž maj býti oboustranné zájmy vyrovnány. V říši německ stejně jako v mocnářstvi rakousko-uherském byle vděčné vzpomenuto doby, kdy před lidským věkem byla uskutečněra aliance obou mocností, později při- stoupením Italie ke trojspolku rozšířená. Chovám důvěru, že pospolitost tří spojených říší osvědčí i na- dále svou sílu ke Llahu svých národů a k zachování
#24 alto_textblock #24
míru.
#25 alto_textblock #25
Hromadně zalýkání v Petrohradě. Z Pelrohradu, 30. listopadu. (K. k.) Následkem domnělých revolučních rejdů vnikla policie do mist- nosti, kde se pořádají všeobecné vzděl a vae kursy a zatkla všechny přítomné, mez nimiž se nalézal také poslanec dumy Predkalen Tento byl ihned propuštěn, jakmile se legitimoval Mnoho osob bylo podrženo ve vazbě. Místnosti,v nichž se pořádají kursy, byly zapečetěny
#26 alto_textblock #26
Resoluce Landsdownova a její následky musily By vésti k revisi ústavy. Staly by se prvním krokem na bezpečné cestě a zejtra večer byli by si všichni vě- domi, že bylo dáno znamení k boji velmi rozhořče- nému, snad dlouho trvajícímu. (Pochvala u vládních stoupenců.) Lord Rothschild prohlásil: Londýnská „City“ uznává zajisté povinnost nésti část národních břemen, je však proti četným ustanovením rozpočtu protože dle jejího mínění podkopávají úvěr, niči dů- věru a protože by ucpaly prameny, na něž státní kancléř je zvyklý spoléhati. Množství kapitálu, jenž nebyl určen pro zahraniční půjčky nebo podniky. šlo ze země a jest podivuhodnou skutečností, že — kdežto lze snadno obdržeti peníze na zahraniční ulo- žení kapitálu — je možno peníze pro podniky angli- cké obdržeti jenom nesmírně těžko. Naproti tvrzení, že nízký stav anglických papíro státních třeba vysvětliti válkou s Bury a její ná sledky, nadhazuje lord Rothschild otázku, proč pak státní papíry ruské a japonské stouply po válce ru- sko-japonské přes to, že tam stejně jako v Angli byly uzavřeny nové půjčky. Sir Samuel Montague hájil mínění, že ro počet je nejjistější cestou k opatření peněz. Úvěr anglický jest dosuď ještě nejlepší na světě. Anglické konsoly mají největší kurs ze všech státních papíro na světě kromě amerických poukázek, nízko zůro čitelných. Lord ot Beresford (unionista) prohlásil,t lordové nemají ústavního práva rozpočet zamíinouii Nezdrží se hlaso vání.
#27 alto_textblock #27
Nové válečné ladi anglické. Z Londýna, 29. listopadu. (K. k.) Dne byla položena na spouštiště v Portsmouthu bi- tevní loď »Orion«, jedna ze čtyř zlepšenýeh Dreadnoughtů, které se žádají v letošním vojen ském rozpočtu. Křižák »Lion« typu Superinvin cible byl rovněž dnes v Devonportě položen spouštiště.
#28 alto_textblock #28
Vynucené zvýšení mzdy. Z Pařiže, 30. listopadu. (K. k.) Král Manuel n vštívil včera večer představení v Opeře. Z Paříze, 29. listopadu. (K. k.) Před příchoden krále Manuela do Opery žádal Palou, tajemník syn dikátu zřízenců při elektrickém osvětlení, za zvý- šení mzdy divadelních dělníků o 25 centimů. Pohro- zil, že kdyby požadavek jeho byl zamítnul, bud elektrické osvětlení přerušeno. Ředitel Opery musii se písemně zavázati, že povoli zvýšení mzdy. Z Paříže, 30. listopadu. (K. k.) Ke zvýšení mzdy které za včercjšiho představení ve Velké opeře Paříži vynulil tajemník syndikátu Albert Partou (nikoli Patou), poznamenává „Figaro“, že není nej- mensi pechyby o tom, že listina, jejíž podepsání bylo na řediteli vynuceno, jest úplně bezcenná, poněvad podle článku 2009 občanského zákonníka je neplatný každý souhlas, kterého bylo dosaženo výhrůžkou Figaro“ žádá, aby státní zastupitelství stíhalo P touda na základě čl. 400. trestního zákona pro vy
#29 alto_textblock #29
dírání.
#30 alto_textblock #30
Z řecké armády. Z Athén, 29. listopadu. (K. k.) Prine Jiří řecký sem přibyl. V nejblizší době bude jmenováno 300 záložních důstojníků.
#31 alto_textblock #31
Italie a trojspolek.
#32 alto_textblock #32
ska a Trentina i zerstu. Kromě toho by také do- volilo obmeziti závratný vzrůst zbrojení „Temps“ zdržel se poznámek k tomuto článku, uvádí toliko, že článek je výmluvným svědectvím o smýšlení v Italii a osvětluje per spektivy, které možná řešení otevíraji všeobecné politice. Pierre Rocheverte.
#33 alto_textblock #33
Říšská rada.
#34 alto_textblock #34
Poslanecká sněmovna. Ve Vidni, 30. listopadu. (Schůze 180.). (Zvláštní telet. zpráva »Nár. Listů«.) Druhá skupina pilných návrho se dnes projednává: týkají se zřizování a vy- držování škol menšinových. Podány byly dva: poslancem Dürichem a soudruhy. kterýž má ráz všeobecný a Kalinou a sou- druhy, jenž věnován jest zvláště Vidni. K těmto dvěma pilným návrhům přiby dnes třetí, podaný sociálně demokratickými po- slanci Tomáškem, Seitzem a soudruhy- Tímto návrhem žádá se: 1. ministr vyučován budiž vyzván, aby vypracoval a poslanecké sně- movně předložil tyto osnovy zákono a) zákon o zřizování organisací učebním plánu menšinových ško a veřejném dozoru nad nimi, b) zákon ve při- čině úhrady nákladů na tyto školy men- šinově. 2. Výbor školský se vyzývá, a by všechny stesky, pronesené ve sněmovne poslanecké ve příčině protizákonného uzavírání soukromých škol ihned vyšetřil a vý- sledek šetření toho, tolikéž pak zákonná opatření poslanecké sněmovny do jedno h měslce předložil. Menšinové školy — toť největší bolest n jen národa našeho, nýbrž všech slovanskýeh národů této říše! Naše utrpení sdilejí Slovinei sdilejí Chorvaté, sdílejí Rusové. O menšinovén školství předloženy sněmu království českého několikrát osnovy zákona. Některé projednány nedoznaly však sankce. Každá vyrovnávací kon- ferencé vídeňská zabývala se opatřením pro ško ly menšinové, po každe byl účiněn rozběh, al ke skutkům se nedospělo. Zvláštní náhoda tomu chtěla, že podavatelé všech pilných tří návrhů, kterými se sněmovna zabývá, poslanci Dürich, Kalina a Tomášek, byle aktivné činnými letos ve Vídni, kde komanda- vána luza neznámými, ale plačenými agenty německo-nacionálními proti českým školáma českým budovám. Z toho důvodu také ve výkla- dech jejich události videňské zaujaly široký pro- stor. Žel, musíme konstatovat, že zájem a pozor nost poslanců pro tuto tak důležitou věc byly praskrovny, neboť řečníci byli poslou cháni jenom malým, sotva 10 po slanců čítajícím okolím. Posl. Dürich náležel poslanecké sněmovně od r. 1884—1891. Potom stal se znova jejín členem zase r. 1897. Po prof. Čelakovském, který přišel do vídeňského parlamentu, když po- selstvo české zastavilo proti němu abstinen i r. 1879, jest z nynějších poslanců na půdě sné movní nejstarším.
#35 alto_textblock #35
z Vídně, 30. listopadu. (K. k)
#36 alto_textblock #36
Po opětném zahájení schůze ujímá se slova poslanec Dirich k odůvodňování svého pilného ná- vrhu a mluví česky. Prohlašuje, že pilný návrh, jím podaný, vznik z národních poměrů rakouských, poněvadž se v něm žádá za práva českého jazyka ve školách českých. národu českému zadržovaná. Německy pokračuje, řečník prohlašuje, že vzhledem na usnesení z po- slední schůze mění svůj návrh formálně v tom smyslu, že navrhuje, aby návrh jeho byl přikázán výboru ku projedná váni záležitostí národních, jenž bude zvolen. Návrh jeho není obstrukční, nýbrž skutečně pilný a způsobený poměry politickými a národními. Přes 60 000 děti v zemích koruny české a v Dolních Rakousich není vyučová- no ve svém mateřském jazyce. (Slyšte! slyšte n Činí-li se rozdíl mezi německým ode dávna usedlým (autochtomním) a slovanským přistěhova- lým obyvatelstvem v Dolních Rakousích, musí řeč- ník poukázati na to, že v Dolních Rakousích není naprosto žádného okresního hejtmanství, jež by nemělo většinu nebo menší minoritu. Pro dvě okres- ní bejtmanství byla dokonce ochrannými zákony učiněna výminečná opatření vzhledem na usedlou českou menšinu v těchto okresních hejtmanstvích. Obyvatelstvo české rozmnožilo se v Dolních Ra- kousích od roku 1880 až do r. 1900 ze 28 na 42 z tisíce. Tento přírostek vznikl nejen přistěhováním, nýbrž jako u usedlého obyvatelstva též porody. Mluví se o tom, že jistá města a země jsou poslo- vaňovány. Města tato byla však vždycky česká. Německý byl jenom nátěr. Jakmile však německý nátěr na čerstvém vzduchu nových poměrů politi- ckých vyvětral, ukázal se pravý ráz obyvatelstva. Platí to jak o Čechách, tak i o Moravě. Jazykové ochranné zákony považuje národ český za flagrantní porušení státních základních zákonů a to ne dle písmeny, ale ovšem dle ducha. Státní základní zá- kon nezná co do národní rovnoprávnosti žádných zemských hranie Na to pojednává řečník o projevech ve Vídni a polemisuje s výroky poslance Weidenhofferao událostech v Atzgersdorfě. Řečník prohlašuje za úplně nesprávně tvrzení, že s české strany byl prvně hozen kámen. Klidně se chovající české obyvatelstvo ve Vídni jest všude, i když nejde o politickou nebo národní práci, nej- bezohledněji pronásledováno a pokud jest možno, i týráno. Praví se, že jest to odplata za postup proti bumlům v Praze. Rozdíl jest však nesmírný. Bumly v Praze jsou zcela obyčejnou provokací pouliční, kdežto Čechové ve Vídni se takřka skrývají ve svých mistnostech. Navzdor tomu jsou pro- následováni přímo nestydatě. Jest to však jenom několik individní, která pořádají tyto štvanice. Na- proti tomu řečník musí většině obyvatelstva vídeň- ského dosvědčiti, že se nezúčastňuje protičeských štvanic. Kdyby zákonní zástupcové obyvatelstva ko- nali svou povinnost a jednali v duchu obyvatelslva, nemohli bychom se dožíti takových událostí. Není však dobré vůle. Ustupuje se před terorismem. Kdy- by šlo o takový přirozený asimilační proces, jaký se jeví na př. ve Spojených státech severpa pperi- ckých, musili bychom resignovaně složiti ruce do klína. Avšak zde chce se uměle a násilně odnárod- ňovati a to jest nemravně. Řečník líčí pak činnost Ústřední Matice školské. Ústřední Matice skolská jest nucena vydržovati celou řadu škol v t. zv. německém jazykovém území ze svých vlastních prostředků. V tomto území na- lézá se 54 českých menšinových škol, které mají 223 tříd a 14 452 žáků. Řečník porovnává působení Ústřední Matice školské a německého Schulvereinu. Jest omylem, domnívati se, že Ústřední Matice škol- ská stará se jenom o české a německý Schulverein jenom o německé děti. Oba spolky starají se jenom o české školní děti, neboť Němci nepotřebují žádných ochranných škol. Řečník zabývá se pak poměry v Dolních Rakousích. Porovnáme-li je se školstvím v Praze, poznalo by se, že ve Vídni by musilo býti zřízeno 60 českých obecných škol, 40 českých gym- nasií, 30 reálek a 20 ústavů ke vzdělání učitelů. Bylot i podle úřadní statistiky zjištěno, že ve Vídni. mezi 1,600.000 obyv, žije 103.000 osob s českou obcovací řečí, při čemž však toto číslc musí býti vlastně zpateronásobněno, poněvadž při statistickémn vyšetřování na základě obcovacího jazyka jest vy- loučeno zjištění správné číslice. Řečník zabývá se pak šikanami, jimž je vysazen spolek Komenského ve Vídni a jemuž se doposud nepodařilo, aby dosáhl práva veřejnosti pro své české soukromé obecné
#37 alto_textblock #37
Státní železniční rada. Z Vidně, 30. listopadu: (Zvl. telef. zpráva. Všeobecná sekce v dnešní odpolední schůzi za- bývala se především zprávou ministerstva želez- nic o návrzích, podaných v letním zasedání. Proti referátu tomu byle protestováno s několika stran, s české posl. prof. Hráským, zejména prot povrchnímu odbývání přijatých návrhů mini- sterstvem železničním. Při projednávání návíhů nynějších byly vy loučeny všechny záležitosti místní. Jako první návrh projednáván návrh posl. Čecha na zru- šení tarifních výhod pro železniční konsumy. Tento návrh nebyl přijaf, ale přijat byl návri připojený k němu prof. Hráským, aby v konsum ních skladech jen členům konsumu a těmto pou ze na knížku se prodávalo, a také v tomto pří padě toliko za placení hotovými penězi. Návrh
#38 alto_textblock #38
Boj o rozpočet v Anglii. Z Londýna, 29. listopadu (K. k.) (Hern sněmovna) Debata o finančním zákoně byla dnes lordem Morlevem opět zahájena. Pravil, že přijetím resoluce Lansdownovy osobili bys lordové dozor nad zdaněním, jakož i práva vy nutiti rozpuštění sněmovny dolní. Dle této reso luce musil by býti stále volen jiný parlament. kdyby parlament právě zasedající měl nebodu. že by sněmovně lordů se nelíbil. Resoluce t zvrátila by celou finanční roční mašinerii. Z Londýna, 29. listopadu. (K. k.) Lord Morley prohlásil dále vo svých vývodech: Jsou v Evrope ministerstva, která musí vybojovati své vlastní bope a se zájmem a obavou zároveň pozorovati rozpočtov a ústavní boje, v nichž se dnes nacházíme. Anglie byla četným generacím pevným a daleko zářícím vzorem pro relormy. Každé zatemnění naší fiskáln nebo ústavní politiky bylo by reakcionářským stra- nám na kontinentě velikým a vyznamným ziskem
#39 alto_textblock #39
Z Paříže, 28. listopadu. (Pův. zpráva „Nár Listů“.) Značnou pozornost vzbudil zde článek „Tempsu“, nadepsaný „Italie a trojspolek“ , jenž se zabývá úvahami o trojspolku, uveřejněnými nedávno v italském listě „Corriere del Mattino“ jejichž sutorem prý jest vynikající generál. Pisatel podává přehled pozemních a námoř ních sil trojspolku a trojnásobné dohody anglo franko-ruské. Stačí pohlédnouti na tentc obrazee aby bylo zřejmo, že trojnásobná dohoda mno- hem převyšuje trojspolek na moři a že na zem se mu téměř vyrovná. Roku 1911 však se na- skytne otázka, do kterého tábora vstoupí Italie Ostatně, praví italský autor, aby. Italie přešla do jiného tábora, bylo by nutnu, aby se tro násobná dohoda změnila v čtyřspolek. Italie sku tečně nemohla by se odhodlati vystoupiti z troj spolku, leč s bezpečnou zárukou positivn alliance. Následuje pak přehled pozemních i námat ních sil čtyřspolku anglo-franko-italo-ruského dvojspolku německo-rakouského. Čtyřspolek mě by zdrcující převahu. Toto nové seskupení, jehož je autor článk v „Corriere del Matino“ nadšeným přívržencem nejen že by zajistilo trvalý mír, ale dovolilo by také dle jeho minění pevnou organisaci balkán- ských států i dosažení autonomie Elsaska-Lotri
#40 alto_textblock #40
Předseda dr. Pattai zahajuje schůzi o 10. ho 35 min. Poslanci Tomášek, Seitz, dr. Kunický Pittoni, Wityk podávají pilný návrh ve přičině úpravy otázky menšinových škol národních. V návrhu se vláda vyzývá aby předložila osnovu zákona o zřizování, organi- saci, učební osnově, veřejném dozoru a úhradě ná- kladu pro školy menšinové, Dále se v návrhu škol. ský výbor vyzývá, aby zkoumal všecky stížnosti podané ve sněmovně pro uzavření škol soukromých a o výsledku tohoto šetření, jakož i o zákonnýeh opatřeních, jež by se tu měla učiniti, podal do třa měsíců zprávu. Odevzdávají se pak hlasovací lístky pro vol- bu člena výboru národohospodář ského. Volby výborů, nacházející se na jed- nacím pořadu, a to volby výboru ku projedná- vání hospodářského poměru k Uhrám a výbor ku projednávání záležitostí národních, byly vza- ty z jednacího pořadu, protože ještě nebyl jmenováni kandidáti. Sněmovna přikročuje pak ku projednávání pi- ných návrhů posl. Düricha, Kaliny a Tom ška ve příčině menšinových škol národí ních. Schůze se přerušuje na 20 mínut, aby se mohl řečníci zapsati.
#41 alto_textblock #41
školy Řečník pojednává pak o poměrech v Poštorné a praví, že není pravda, jakoby české vyučování na obecných školách v Dolních Rakousích bylo něco nového. Neboť až do r. 1875 byla v Poštorné česká obecná škola. Český lid ve Vídní stojí úplně na sta- novisku zákona. Návrh řečníkův čelí k dopinění § 59. říšského zákona o obecném školství a smě- řuje k lomu, aby stát zřizoval a vydržoval menšinové školy. Nedomáhají-li se Němci pro své menšiny ni- čeho jiného, než práva, pak řečník s tím úplně scu- hlasí. Češi nechtějí Němce zkrátiti, nechtějí však sami býti zkráceni. Řečník stěžuje si do překážek, jež kladou se v cestu zřizování českých menšinových škol v Čechách, pokud jde o ubytování a ustanovo- vání učitelů. Na takových školách ustanovují se často učiteli osoby, jež jsou špehouny německých agitá torů a jež rodičům domlouvají, aby svě dítky posílali do německých škol. Nechtějí-li obce z finančních dů- zodů zřizovati jinojazyčné školy, nechť je stát zbaví tohoto linančního břemene. Je to příliš málo, pravi-li ministerský předseda, že vláda nemá špatnou vůli: na vládě třeba zádati dobrou vůli.
#42 alto_textblock #42
FEUILLETON.
#43 alto_textblock #43
Za neviditelným nepřítelem.
#44 alto_textblock #44
V »Novém Vremeni« byla v těchto dnech uveřejněna zajímavá zpráva o přístroji poručíka Benua: Jednoho z těch divukrásnýchi jasných dnů. jakými letošní podzim oblažil Petrohrad, zajel jsem si na střelnici. Je to rozlehlé pole, misly pokryté lesem a bažinou, daleko od Petrohradu a málo komu z Petrohraďanů známé. Tam téměr vždycky hřmí děla a za svistu nábojů naši učení dělostřelci obirají se matematickým výpočty, zkoušejíce nové vzory děl a nábojů. Se mnou jel mladý důstojník, jenž m nabidl, abych se podíval na jeho přístroj, kterým lze — jak pravil — přesně určiti stanoviste baterie nepřátelské, ač je pro nás docela nevi ditelna a ač pro ni zase my jame neviditelní. Na střelnici za masivním zákrytem mladý důstojník spolu s délostřeíci začal svůj přístro připravovati k činnosti. Problédl jsem si jej: Je to neveliká, elegantní skřiňka, jež v dol- ním oddělení má elektriekou baterii a ve vrchním
#45 alto_textblock #45
oddělení počitadlo s řadou ciferníků a ozubenýeh koleček. Je přikryta sklem proti prachu a ná razům, ale lze přece jasně viděti ručičky, vše eka rozdělení a část mechanismu. Od počítadla vedou dlouhé šňůry — vodiče, které lze se- jmouti a nahraditi kdykoli. Každý z těchto vo- dičů spojen jest a velice podivným, zdánlivou primitivnosti směšným malinkým přístrojem dřevěný nebo kovový kroužek, v něm lístek pa píru a pár tenoučkých ručiček Vynálezce nazývá je zachycovači. Zhotoviti lze takový přístroj v kterékol dilně. Když jsem prohlédl podrobně tuto n pohled prostou, lehkou a poddajnou souslavu. zdála se mi přilis jednoduchou k onomu umě- lému úkonu, jejž si vynálezce vytkl a jen v boji vymáhá tolik času, nábojů a obětí, nad to nezřídka marných. Čekajíce na počátek střelby, usedli jsme do zákrytu, kamž umistili jsme i počítadlo. Zachy. covače rozestavili jsme v různých vzdálenostech v zadu od zákrytu. Měly bystře naslouchati vý- střelům a pak je zaznamenati na počitadle. Pustili jsme počítadlo v činnost a při jeho tichém cvakání čekali na výstřel. Pojednou roz- lehl se třesk od výbuchu náboje, ale ručičky počitadla se nehnuly — zachycovače nechaly
#46 alto_textblock #46
tento zvuk bez povšimnuti. Za několik minut doletěl temný, nejasný zvuk vzdáleného výstřelu — byl to zvuk dělového výstřelu samého a ru- čičky se vymrštily; každý zachycovač dal znáti na příslušném ciferníku mihnutí, kdy se k němu dovalila zvuková vlna a sice s přesností až do tisíciny vteřiny. Jakmile pak ručičky toto mi- hnutí zaznamenaly, tu podle jednoduché (v tou je podstata tajemství), jednou pro vždycky určené formulky obdrží se úhel, podle kterého v hotových tabulkách (rozpočtených vynálezcem) lze vyčlsti směr a vzdálenost děla. Jeden výslřel zjišťuje tato fakta v několika minutách Opakovali jsme tento pokus několikráte ve výsledku na vzdálenosti 3 verst (3200 m) od děla vyšel rozdil několika stop (po 31 em) Potom poodešli jsme s přístrojem na 5 vera daleko od děla (5335 m) a přesnost objevil se tatáž. Však co bylo zvláště effektní, zachy- covače uslyšely a zaznamenaly výstřel dělový z Obuchovského závodu ze vzdálenosti 17 verst (po 1067 m)! Šel jsem se podívat, jak účinkují za střelby; výbuch nábojů nezaznamenávají ve shodě s myšlenkou vynálezce, poněvadž výbuch náboje neurčuje vzdálenosti od nepřitele. Avšak jakmile ihned za ním donese se dělový ozvuk, tyto podivuhodné mechanické uši vymrštěním
#47 alto_textblock #47
svých tenoučkých ručiček bez meškání zpravují o tom pozorovatele u počítadla. Čím horší je počasí — dešť, sníh, mlha — tím jejich čin- nost jest přesnější. Rovněž jestliže vítr s naší strany zahání zvuk od nepřítele jdouci, ručičky zachycovačů jsou pozornější. Takové jsou už zákony akustiky, získané dlouhou zkuseností. Třeba podotknouti, že jsme stáli stranou od směru výstřelů, neboť jinak bychom byli v nebezpečí, že nás zasáhnou vystřelené náboje. Z toho jde, že určiti směr střelby bylo pro nás obtížnější, než kdybychom se byli nalezal přímo pod výstřely, jako se děje v boji. Vzdá lenost byla ovšem dřive přesně známa, aby každý omyl počítadla hned byl patrným. Den byl větrný a pro nedostatek času krátkého dne zachycovače byly rozestaveny mnohem blíže, než žádá konstrukce přístroje. V přístrojí objevily se neveliké mechanick vady, poněvadž u nás v Rusku dosud ani nej- lepší firmy neumějí hotoviti elektrické přístroje a proto přístroj musil býti objednán v cizině avšak po kusech, poněvadž se v cizině o něj velice zajímali; tato pozornost ciziny však i kterak nebyla žádoucí. Přes to všecko pokusy daly přímo skvělé výsledky. Děla, kterých jsme vůbec neviděli, byla přistrojem zjišténa tak
#48 alto_textblock #48
přesně jako na mapě a střelba a naší strany byla by se mohla zaříditi jako na cvičení do terčů z vyměřené vzdálenosti. Při bedlivějším zpracování některých delailů mechanismu může přesnost počitadla býti dove- dena až na dvoutisícinu sekundy a poněvadž princip určování vzdálenosti a směru jest čistě matematický, může chyba býti téměř vyloučena. Hodnota přístroje záleží ještě v tom, že pozorovatel s počítadlem mohou se docela ukrýti za spolehlivou hradbou. Zachycovače samy lze umístiti do příkopu, za násyp a úkony jejich v zákrytu stávají se přesnějšími. Jedno- tlivé části jako vodiče a zachycovače snadno se nahražují i v obni jinými, aniž je k tomu třeba mechanických praci. Jedna lekce stačí, abys se naučil zacházeti s tímto přistrojem Tato možnost hned po prvních výstřelech »chytiti nepřílele za hlavu« poskytuje ohromnou převahu v dělostřeleckém bojí. Je také známo, že nad Port-Arturem jedna naše baterie, jež výborně byla zakryta, za celého obléhání nebyl zasažena ani jedním nábojem; Japonci nemohli ji vypátrati. Kdyby byli měli tento přístroj, ihned by ji byli zjistili. Proto v pevnostech a při oblě- hání úkol tohoto přístroje nebude menší nežli L. S. v poli.