ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8e1e3820-8ea7-11dc-991f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý 30. listopadu 1909.
#3 alto_textblock #3
Číslo 330
#4 alto_textblock #4
Na ranní avečerní listy předplácí se: V Praze v administraci: K na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měale. . . . . na čtvrt leta : . . . 7 K elh ve filiálkách na měsio. . . . . . 2 K 30h Poštou: . na měsle. na čtvrt fota . . . . 9 K en s dvojí zásilkou na měsle na vrtista: : : : K i
#5 alto_textblock #5
l
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejlu ranni číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4 h Vo fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h vočerní . . . . . . . . 5 h lnseráty plati se hotové nupřed Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 5. Tam nacházejí se táž redaken. tiskárna a sxpodice „Národních Listů“ Rukoplay se nevracejl
#7 alto_textblock #7
Neodkládat zbraň před časem Dnes snad budou »křtiny« dosud beze- Jmenného nejmladšího výboru sněmovny po- slanecké, jejž byla v pátek u prostřed bitvy tak nenadále »povila« a jemuž napsala nad kolébku herkulovskou úlohu: aby do tří měsíců zkusil rozřešit veškeré národní otázky a po- dal sněmovně o rozřešení svém zprávu. Dovolili jsme si včera otázku, nestala-li se při tom na straně Slovanské jednoty opět — chyba? Naši vezdy dobří súsedé, hleděli ony pověstné obě Bienerthovy předlohy o úpravě jazykových poměrů při c. k. úřa- dech a o zavedení nových c. k. krajských vlád v Čechách, propašovat bez prvního čtení do 52členného jazykového výboru sněmovny poslanecké, jemuž měl býti přikázán pilný návrh dra. Kramáře na ochranu národních menšin. Toho úkladu německého se našinci bez potřeby příliš ulekli a dali se přemluvit Po láky i sociálními demokraty k formuli Stöl zlově, dle níž odvolali svůj pilný návrh, když zároveň tak učiní Němci. Ač tímto odvoláním veškerých pilných návrhů odpadl všeliký sub- strat pro přítomnou činnost národního nebo jazykového výboru, tož nicméně ne- vyzpytatelnou logikou kompromisní zřízen neprodleně takový výbor pro budoue návrhy — tedy prázdná klec pro ptáky budoucnosti, za jejímž pletivem prý se však tajila ratolistka smíru, nebo aspoň příměři národního. Ano, nyní prý se vrátí do parlamentu želaný klid, odsunutím otázek a sporů národních z plné sněmovny do výboru jazykového uvolní prý se konečně koleje pro čekající dlouhé vlaky potřeb ho- spodářských a státních, slovanské a německé strany se nyní snáze dohodnou o pospo litém pracovním programu a tím o své vzájemné účasti ve vládě, jejíž rekon strukce pak nadejde bezbolestně, takřka auto maticky sama sebou. Takové naděje růžové vkládány ať na oko ať do opravdy v páteční čin parlamentu i živeny oficiosním tiskem ovšem za před- pokladem, uvolní-li nyní oposice slovan- ská odvoláním svých ostatních pilných ná- vrhů loyálně dráhu — rozpočtovému provisoriu a všemu co s ním souvisí. totiž 200milionové půjčce státní a 70 mi- lionům nových daní — bez nichž prý se pan Bilinski nemůže obejít. Tou oběti stane prý se opět hodna milosti a bude pojata do lůna budoucí vlády. Nevíme, pokud vábnička těchto pověst záludných měla jakéhos účinku na slovanské politiky a jejich rozhodnutí, avšak dosti na tom, že nepřátelský tisk smí bez odvety je- jich páteční odvolání pilných návrhů, Kra- mářova jakož i obou Levických, v te smysl vysvětlovat... Avšak přihléd- něme, jak se již nyní, jedva den po činu, — týž německý tisk našim slovan- ským politikům pro jejich blahové naděje — vysmívá, ba s jakým eynismem ohlašuje kterak budou co nejdříve německými lišaky důkladně — napálení. Starý orgán pražského německého ka-
#8 alto_textblock #8
sina »Bohemie« přináší v nedělním čísle, za nadpisem: »Předčasné naděje« dopis z Vídně ze dne 27. t. m., který zasluhuje pozornosti. — Nejprve tvrdí, kterak prý po pátečním hlasování oživly ve Slovanské jednotě znovu naděje na ministerské portefeuilly. »Češia Jihoslované si říkali, že jsou nyní blízko cíle, že rekonstrukce kabinetu je nevyhnu- telna a bar. Bienerth že padne, Jihoslované dokonce již domnívají se, že mají svého mi- nistra krajana jistého a bude-li příštím týdnem zahájeno vyjednávání o možnosti společného pracovního programu, budouv poslanecké sněmovné poletovat ministerské listiny jen což. « — Avšak zatím prý ještě daleká cesta marné volání po dohodě jakés. »Zrovna to páteční, těžké a dlouhé vy- jednávání o nález pouhé jalové formule v na- hradu za odvolané pilné návrhy ukázalo, jak neskonale těžko to půjde, aby se strany ně mecké a slovanské shodly na věcném programu. Vynikající osobnosti na straně německé připouštějí sice, že včerejší formalní shoda vyjímá se jako nesmělé znamení vůle k smíru, ale varují, aby se zjev ten pře- ceňoval. Mělo-li by se pokročit k vyjed- návání o věci samé, musili prý by Němci co nejrozhodněji si vymínit, aby se nejed- nalo toliko o úzký a prozatímný program, nýbrž o trvalou, nad potřeby okamžiku dále sahající činnost sněmovny. Pouze za takových záruk mohli prý by se Němci odhodlati ke koncesím obapol- ným . .. »Na ten čas však,« pokračuje »Bohe- mia«, »mají se věci takto: Německé strany upustily včera k vůli tomu božímu míru od tuhého hájení svého stanoviska přijaly formuli, kterouž se první čtení národních předloh vyrovnacích (tak nazývají Němci jazykové a krajské předlohy Bienerthovy!! Pozn. red.) znovu oddaluje. Ale za to hodlají nyní Němci takto postupovat: V ná- rodním tom výboru, který bude ne- pochybně v úterý zvolen, podají ne- mečtí poslanci jazykové a kraj- ské ony předlohy vlády, poněkud v zájmu Němců ještě přiostřené, jakožto své vlastní iniciativní návrhy. Tím způsobem dostanou se tedy pozměněné ony předloby vládníi bez prvního čtení pře ce do výboru národního, jenž musí pak o nich jednat — Nuže, prohlašují-li Češi již ty nynější vládní předlohy, ačkoliv jsou pro ně příznivější, za nepřijatelné, nelz býti v pochybnosti o tom, jak teprve naloží s novým přiostřeným německým vydáním těchže předloh ve výboru A tak se pouhým dosazením výboru národního nestalo nic roz- hodného pro mír. Německé strany nespatřujt v tom ještě žádný dostatečný pod- klad, aby mohli Němci opět sedět s Čechy v jednom kabinetě pospolu. Tu se musejí dříve sjednati podmínky pro práci vedle sebe a pospolitě, podmínky, které poskytnou jistotu proti výbuchům chauvinistickým.« »Slovan-
#9 alto_textblock #9
ská jednota«, končí vídeňský informátor »Bohemie«, »podle všeho odvolá veškeré své pilné návrhy a bude se chtít po prvním čtení rozpočtového provisoria do- hodnout (s Němci) o pracovním programu, který by obsahoval: vládní předlohu o an- nexi Bosny, zmocňovací zákon k uza- vření obchodních smluv s balkánskými státy. kontingentování daně lihové, předlohu o míst- ních drahách, o melioracích a prozatímný rozpočet státní na příští pololetí. « — Pak-li že však vyjedná v ání o ministerská křesla, které Češi po- pohánějí, nepovede k žádnému kladnému výsledku, pak prý hned po vyřízení prozatímního rozpočtu ve vý- boru Slovanská jednota zno vu spustí šraňky svých pilných ná- vrhů. A pak započne krise — ale krise to české politiky.« Věru, toť klasická ouvertura ku nastáva- jícímu vyjednávání Slovanské jednoty s pány Pergelty, Bachmanny, Wolfy, Weidenhoffry. Malliky, Luegry, a za nimi stojícími Schrei- nery a Hochenburgyl Na oko tedy jen vzali, gentlemani, svů provokační pilný návrh Pergeltův zpět, a by ho na zejtří znovu, poněkud přešitý podloudně vnesli opět do výboru národního Mizernost, jíž není tak hned rovné. Nuže, potom vědí aspoň politikové čeští, s jakými miliusy bude jim jednati a jaké tudíž zá- ruky musíme především pro sebe požado- vati, než se s tak honetními soky odhodláme uzavírati nějakých úmluv o příměří. Jedním z prvních požadavků našich za- jisté nyní musí býti, aby obě ty pře d- lohy vládní, které národu našemu jsou k takovému pohoršení byly odvolány Neboť pokud ony trvají, potud je ohrožena jednota vlasti naší a dobré rovné právo na- šeho jazyka v ní a žádnému řádnému Čechu není možno vyjednávati na takovém základě o příměří ani s vládou, ani s Němci. —
#10 alto_textblock #10
Politická situace a české strany na Moravě. (Původní dopis »Nár. Listů «.) R V Brně, 26. listopadu. Politické strany, náležející témuž politickému směru, vystupovaly často docela jinak v Čechách. než ua Moravě. Moravští poslanci, kleří r. 1874 vstoupili na říšskou radu, byli Staročechy a po- stavili se tím přece v nejpřikřejší odpor k staro- české straně v Čechách, takže nejen » Národní Listy«, nýbrž i staročeský »Pokrok«, jejich či tehdy velmi rozhodně odsoudily. Vývoj politi- ckých poměrů způsobil, že k roztržee tak trapné, jako tehdy mezi poslanci z Čech a Moravy, by dnes nemohlo již dojíti v záležitosti, která by se směla řešiti jenom společným usnesením všech, ať již v tom či onom směru. Samostatná organi- sace politických stran na Moravě dána je dnes vnítřní potřebou, předpoklady vnitřního polit- ckého života v zemi. Zvláštní poměry sil, na př. pevná organisace mocné klerikální strany, zvláštní okolnosti národnostního boje vymáhají nutně po- stup, který by se jim přizpůsobil a který by do- vedl také probudit a uplatnit zvláštní bohaté síly a předpoklady této země a jejího lidu. Tak se
#11 alto_textblock #11
vysvětluje samostatnost různých politických orga- nisací na Moravě; není to snaha odloučit se od Čech, která se před lety objevila a dnes bohdá úplně je zažehnána a vymýcena, nýbrž snaha o sesílení souběžného vývoje na zá- kladě zvláštních předpokladů k témuž kone- čnému cíli. Jak se jeví stanovisko těchto organi sací pro případ, že propukne zjevně rozpor, jenž poslední dobou vždy citelněji se jeví v činech a projevech české politiky říšské? A který smě je lépe opřen poměry na Moravě, odkud slla těchto organisací vyrůstá? Vyhraněná stanoviska zaujímají na jedné straně klerikálové, na druhé straně organisace které se letos spojily v lidovou stranu pokro- kovou. Klerikálové, kteří se uplatňují jednak jako strana katolicko národní se Spolkem katolických zemědělců, jednak jako strana kre- sťansko sociální, jdou směrem krajně opor tunistickým a jsou za dnešních poměrů nejhorlivějšími stoupenci vládní politiky s koaliě- ním kabinetem. Vedou je k tomu v prvé řadě ovšem příbuzenské city ke křesťanským sociálům německým. Sila těchto citů roste s vlivem p Šrámka mezi moravskými klerikály; zatím co význam P. Šilingra a dra. Koudely je zatlačován do pozadí, uplatňuje se fanstické a zavilé vedení P. Srámka, který je vlastním organisátorem křesťansko- sociální strany na Moravě a který k sesterské straně ve Vídni má již proto nej- blíže. Okolnost, že po dlouhá léta se radikální postup ve směru národním na moravském sněmu neuplatňoval, takže se tomuto sněmu dostalo názoru »Musterlandtag«, byla ovšem také přízniva vzrůstu strany v jádřé oportunn a zjednávala předpoklady pro silný vzrůst kleri- kálů, kteří při posledních volbách do říšské rady dobyli deseti mandátů z českých třiceti. Nejužšt spojení s konservativními velkostatkáři, kteře jsou na Moravě jenom s několika odnoži kleri- kální strany a v jednotlivých jejích organisacíeh mají čelná místa, rovněž vede stranu k opor- tunní politice a k tomu všemu přistupuje v po- slední době osobní moment, že čelný muž klerikální strany dr. Hruban stojí v prvni řadě ministerských kandidátů. Na opsčném pólu stojí organisa ce, sdružené dnes v lidové straně po- krokové. Jedna složka její — lidov strana — vznikla v letech devadesátých za demokratického selského hnutí, jež se spojílo s moravskými přivrženci mladočeské strany předpokladem tohoto vzniku byla právě n espo- kojenost s vlažným postupem m ravských Staročechů ve směru ná- rodním jak na snému, tak na rad řtšské; oposiční postup zlskával mladé straně sympatie v zemi a volební úspěchy se brzy do- stavily. Tehdy ovšem učinilo její vedení ne- šťastný krok: roku 1896 pro zemské volby roku 1887 pro říšské volby uzavřelo volební kompromis se stranou staročeskou a silné opo- siční hnutí v zemi bylo tím podlomeno. Stejně působilo, že vedení strany připustilo uzákonění moravského paktu, při němž byla pro Němce směrodatna moravská část svatodušního pro- gramu, a že při posledních říšských volbách nechalo čtyři Staročechy bez vážných protikan- didátů, kdežto na druhé straně uzavřelo volební kompromis s klerikály. Zatím rostly v různých
#12 alto_textblock #12
krajích organisace, jež byly blízky mladým smě- rům v Čechách a konečně se srazily v mo- ravskou stranu pokrokovou. Tato roztříštěnost nebyla ovšem pro vývoj politických poměrů v zemi zdráva; došlo však k jejímu odstranění a to zvláště proto, že se obě skupiny, jak li- dová strana, tak pokroková, sešly v od- poru proti oportunismu, vyznače- nému ve Vídni heslem positivnl politiky. Když se v lidové straně se silným rozma- chem navázalo na staré oposiční tradice, s ni- miž souhlasily laké mladé pokrokové organisace, a když se oba směry setkaly i v ostrém po- stupu protiklerikálním, došlo ke spojení v jednu stranu se společným výkonným výborem. Tento vývoj, kterým došlo ke vzniku strany, ji posta- vil na stanovisko shodné s oposičními směry v Čechách; ona je dnes proto představitelkou tohoto směru na Moravě. Jak jej dovede uplat- niti v zemi, objeví se až v příštích volbách; předpoklady tu jsou, jde jen o to, aby dnešní směr byl také důsledně dodržen a uplatněn. Mezi oběma skupinami jsou Staročeši a agrárníci. Staročeskou politiku určují tradice této strany na Moravě, a politika jejich čtyř (nepočítáme-li posl. S vo- zila) poslanců na říšské radě, která je dosta- lečně označena jménem dra. Žáčka. Ř1š- skou politiku agrárníků určuje posl. Staněk, o němž platí totéž, co jsmu ve svých dopisech několikrát byli řekli o jeho působení v zemské politice: neodhodlal se nikdy ku provedení oposičního stanoviska, které venku zaujímal, do posledních důsledků také ve straně, ačkoli tam byly i v tom směru rozpory, poně- vadž Sonntagova skupina vždy žádala ostřejší postup také v říšské politice. Pláme-li se, který směr lépe hoví pomě- rům v zemi a jejím potřebám, nebudeme dlouho na rozpacích, vzpomeneme-li na př. jen hnutí, které způsobily volkstágové bouře roku 1905. Jejich následkem byla znáčná očista a značný pokrok ve směru národním. Český živel v hlav- ním městě nabyl značně sebevědomí a hnutí rostlo krásně na celé Moravě; bylo seslabeno moravským paktem, ale výsledky tohoto paktu ukazují, že jsme dnes již na tom stupni, kdy ostřejší národnostní postup ná přiblíží více k ctli, než ústupnost. klerou nutně má v zápětí politikn spojující se ve Vídni v koalici s tím, koho máme v zemi potírati. K tomu dlužno uvážit, že český živel na Mo- ravě byl soustavně opomíjen i v dobách, kájž positivní politika byla při vesle, poněvadž dosud nebyla vynucena změna vládních názorů v tom sméru, že Morava nesmí býti pokládána za zemi, kde němčině se vyhražuje prvé místo. Stačí ukázati na obsazení všech vynikajících míst ve státní správě, až na mízivé výjimky, Němci, na germanisaci železnicemi, která byla právě letos tak jasně prokázána. Radikální změna stanoviska v tom směru může také býti jenom vynucena a po dobrém se neuskuteční, jak ukazují příklady posledních let. Poměry na Mo- ravé proto ukazují správnost politiky, jež z dnešních okolností se staví proti jakémukoliv oportunismu ve Vídni a proti vládní politice ve Vídni. Česká Morava jest méně uspokojena, než
#13 alto_textblock #13
FEUILLETON.
#14 alto_textblock #14
Dramatické umění.
#15 alto_textblock #15
— Valdštejn. Dramatická báseň o třech částech, s předehrou a pěti dějstvími. Německy napsal Friedrich Sehiller. Z překladů B. Kaminského a J. J. Kolára nově upravi Jaroslav Kvapil. Režisér Jaroslav Kvapil. Smělý úkol, přimět plný dům, aby si po- seděl šest kutých hodin, vnímaje těžkou čino- herní stravu! Pokus se zdařil. A nebylo vlastně pr6č se obávati, že by se nezdařil. Kde ne- zkrácený Goethův Faust a Shakespearův Hamlet učiněny takřka lákadlem pro divadelní dav, tam bylo jistě už opatřeno dost, aby byl zjednán poslech i nadměrné Sehillerově trilogii. A nad to látka, spolu domácí, nemohla nepřičinit zájmu. Blizká scenerie, krajanská, rušný děj a pečli- vost výpravy nezůstanou dlužny své kouzlo. Po té stránce nebylo téměř pochyb. Jinde hrozil úraz. Hra je po výtce historická. A chvíle zdá se tak nepřízniva historismu! Všecka ná- lada hesel staví se na odpor záměru. — Dejte pokoj s historickou látkou ! Je t mrtvý, odbytý svět! Chceme život! Vroueí kypíci život. Úkoly chvile volají denní potřeby přílomné touhy a snahy, strasti a bolesti! T je látka, která volá po svém výrazu . . . A Valdštýn Schillerův mohl platit takřk za typ překonaného uměleckého principu Jak dopadne pokus? A dopadl šťastně. A skoro byste řekli právě svým historismem hra zvítězila. Není věru nikterak »překonán« historism jak umělecký princip. Jak by mohl být překonán Možno-li trvale odvrátit mysl člověka od minu- losti? Mysl lidstva! A protože všecko je oso- bilě v životě a osobifou bytosti lidstva je ná- rok: možno li trvale mysl národa odvrátit o m nulosti? Možno-li přezírat jednotu všeho bytl, nerozeznávat celek života nezávislý na čase? Možno-li nedoufat v budoucno a zapomínat, co bylo? Nemožno. Ani prostě lidsky, tim méně kulturně a nejméně umělecky možno! A básník Valdštejna je význačný předsta- vitel historismu. Není jen mudre a básník,je ptimo déjezpytec. Noři se do studia pramenů,
#16 alto_textblock #16
hrabe se v srchivech, srovnává listiny, aby si posvítil na postavu hrdiny, který zaujal jeho mysl. Sám se stává autorem podrobného spisu »O třicetileté válce«. A veliký materiál dokladů, proniknutý, ovládnutý až do svých hloub mimoděk vyrůstá v tvůrčí mysli básníkově na umělecké dílo. Což jiného je vlastně »Vald- štejnův tábor« nežli živou dialogickou formoua temperamentním veršem podaný traktát o kul- turném stavu doby? Co verš, to věrně opáčený archivný dokument. A pět aktů »Piccolominů« Co zas jiého, nežli věrně dle státních aktů současných svědectev — vyjma milostnou epi- sodu! — skomponovaný obraz křižujících se záměrů politických ? Každě slovo a obrat dialogu podepřeny příslušným číslem v přihradě archivu. A vlastní drama frýdlandského hrdiny? Jen věrně z daných poměrů podle zákonů přirozené nutnosti vyvoděný důsledek osobního tragického osudu. A tak se rozvíjí na jevišti veliký životný obraz vlastenecké minulosti a plný dům nábožně se odevzdává mocnému dojmu. Německý dramatikhistorik vykládá postavu svého reka z prostředí současných poměrů evropských. Mimoděk si kladete otázku, jaký úkol by připadal českému skladateli valdštejn- ského dramatu? Látka je evropská, ale má svou osobité českou stránku. Ta nutně zůstal zastřena německému nazírateli z konce osmná- etého věku. Valdštejn, český šlechtic doby po- bělohorské, zřízenec zhýčkaný štěstěnou, opojený lichým zdáním, který ve zmatku smyslů, žádnou ideou vyššího mravního řádu nepodnášen, po- kládá cizou moc, jemu pouze svěřenou, za svou vlastní osobnou váhu a moc a osudným přehmatem se káeí! Hrdina doby českéh úpadku, bude-li jednou vysvětlen silným českým dramatem rovné ceny? Nová úprava textu a dramatické básně pro potřebu jeviště je velmi účelná. Do jaké míry úprava smí zasahovat svévolně do básnického díla? O tom budou se vždy rozcházet názory. Spisovatel Valdštejna sám byl velmi povděčen z každý pokyn divadelní praxe, hotov, obětovat po celých kopách veršů požadavku účinnost scénické. A požadavky dnešní velké lidové scény dojista ještě daleko předstihují podmínky, kter ukládalo provedení na jevišti malého vévodského jeviště výmarského před sto lety.
#17 alto_textblock #17
Jevištná výprava velikého večera je vítázná. Řízena dvěma uměleckými hesly, která nikdy neselhou: věrnost a prostota. Dobový kostým přesný a vzorný, prost vší chlubné fintivosti látek, lesku a chřestu zbroje. Dekorace, poubé nástiny dějiště, dokumentárně správné, ale beze všeho nároku, strhovat k sobě zvláštní pozor- nost bohatstvem a nákladností výplně. Úmyslná reakce proti zásadě scénovací, která po dlouhou dobu byla pravidlem a zákonem velikých jevišt. Po třicet roků vzor Meiningenských vykonával téměř neomezeně svoji vládu. Po čase ovšem každý vládní princip znenáhla se opotřebuje, sploští. Nutně dostavuje se reskce. Dnešní naše úprava ponechává zasloužený vrch mluvenému slovu nad pouhou pastvou pro oko Idejné hroty dialogu, vreholné momenty děje pečlivé jsou vypracovány. Hromadné výjevy hlučivé a bouř- livé pozorně vytemperovány do žádoucího od- stinu chvíle. Po té stránce zvlášť rušný život tábora a velká scéna plzeňského banketu jsou pozoruhodny. Leda porada generálů, pěkně upra- vená skupina karakterických hlav kolem dlou- hého stolu, v pozadí a velikým oknem barev- ných skel, z venku ozářeným, celkem obraz jako na starém gobelinu, volá divadelně ještě po nějakém ponuku. Výklad Quertenbergův je dlouhý, unavi snadno a přece jde o věci, které všecky přítomné svrchovaně musí zajímat Teprv na konec generálové jakoby se probudili ze spánku. Větsí účast posluchačů umožnila by mluvčímu oživit slovo příslušnými reflexy zbavit výklad dojmu jednotvárnosti. Znamenitě vystižena je ponurá nálada chodeb a siní cheb- ského hradu. Tíže atmosféry předcházející osudné katastrofé. Postavy jedinecké splývají s celkem v mo- hutný obraz. V popředí páně Vojanův titulní rek, ušlechtilý zjev, tvář i postava portrétově věrné, muž velikého záměru, zabraný do sebe, nedůvěřivý, ale jistý sebe a svých opatření, velitel každým hnutím brvy. Zdali také všechen Schillerův Valdštýn? Muž legendární, obr vůle s moci, schopný káceti trůny a zpřevracet mapu Evropy, postrach doby, kterého současníci rov- nají k Attilovi, a přece zároveň muž snílek, čarovná osobnost, která oslňuje davy, jediným slovem zná dobývat srdce a podmaňovatsi mysli? Nadměrná, zdreující role. Předpokládá výminečný nástroj, schopný nejhlubší resonance. I když jen polohlasem Valdštýn myšlénce dává
#18 alto_textblock #18
průchod, aby někde vezpod to dunělo silou sopky, která se chystá hřičkou vyvrátit základy země. Na ráz zaujal hlediště mladistvý Max páně Schlaghammrův, plný vroucího obně, rytiřský. uhlazený, snad až přiliš na těch »šestnáct le války«, které byly »vychovatelem« jeho mládí Postaven vedle hrubozrného strážmistra v »tá boře«, věru, řídká ukázka mnohostranné herecké způsobilosti. A Buttler pana Vávry ! Postava starého rejtara, ježatého, ošlehaného vichry, sukovitě vzdorného, odbojného všem nástrahám diplomatiky! Zvláště ve scěně přemlouvací vy- dlabán věrně na chlup a škubnutí brvy. Také Octavio pana Želenského a Isolani — Sedláček jsou výrazné hlavy. Dále oba hybní podněco- vači Valdštýnovi, Trčka — Matějovský a Iilo — Hurt, pak generál-podagrista páně Muškův Gordon pana Steinsberka zasluhují zmínky vedle jiných zdařilých episodek. Ze vřavy táborové zřetelným slovem vyzvedají nit vůdčí idey stráž- mistr Schlaghammer, myslivec Focht a humorný ač nijak směsný kapucín páně Hurtův, vedle jiných ještě vyřizovačů temperamentního slova Život feministický v dramatě vášní politi- ekých a vojenských ovšem zatlačen silně do pozadí. Však i ve svém koutku hrdě týčí ari- stokratickou šíji hraběnka Trčková paní Laudové. S vévodkyní paní Matějovskou mihla se jevi- štěm zase jednou vzpominka vševládného kdysi vzoru a tónu paní Sklenářové. Úloha půvabné Frýdlandovy dcerky připadla slečně Hilbertově. Krásný je moment, jak Thekla slovem tklivým zanicena ideálem, odkazuje svého Maxe, aby še za těžkou povinnosti. Uprostřed nezbedí táboro- vého hluku, podepřena o široké boky, zjed- nává si náležitý respekt vojačka paní Hübne- Souhře velikého celku věnováno mnoho píle. Slovo dramatické básně uplatněno celkem spíše jako próza. Převahu má péče o výraz myšlenky nad péčí o lahodu zvuku a vzlet verše. V pohnutějších momentech ještě mnoho bez míry a vlády se křičí, na úkor ladnému dojmu a výstinu kresby. (Výjev s Pappen- heimci a j.) Pozvednout hlas a křičet není jedno Či je snad křik výrazem niterné sily? Ještě douška. Jak Schillerova Valdštýna postavit celistv na jeviště, byl dávný problém německé drama- turgie. Naše divadlo si posplšilo rozřešit pro-
#19 alto_textblock #19
rové.
#20 alto_textblock #20
blém. Malem nedostavilo se první. Nač ty spěchy? Co je nám po domácích problémech německého divadelnictva? Jde-li o větší náklad a mimořádné napjetí sil, proč neobrátit horlivost k věcem, které jsou našemu úkolu celkovému bližší a naléhavější? Není-li právě na snadě veliký historický večer český, proč zavírat oči směrem, kam nás odkazuje vyšší národní zá- jem? Máme-li potřebu uméleckými událostmi strhovat k sobě pozornost siršího světa, proč ne především světa slovanského? Víme už přece dobře, není tam nouze o veliký podnět a úkol. Čí jsou rozpaky nějaké? Snad slovo o cllech a cestách mezinárodních všeho umění? Snad je umění mezinárodní obor. Ale jen snad a potud, pokud existence národa je zajištěna. A jistě ne dříve, dokud trvá zápas národa o samo byti A povznešenost nějaká uměleckých úkolů nad všední potřebu života? Heslo o poli- tické »písni ošklivé«, s níž »psané umění« nie nechce míti? Dýchavičné heslo na všechen způsob, dědictví doby, dávno překonsné, kdy politiku národů obstarávaly kabinety knižat umění bylo služkou choutek urozených. Či je zápas národní cos jiného, než boj živlů o samu kulturnou bytost? Má-li jiného účelu, než vy- bavit vlastní sílu a schopnost ze vlivů a podruží cizích a osamostatnit vlastní kulturnou bytost? Možno-li tu dojíti cíle jinak, než napjetím všech sil? A především sil národa duchovných mravných? Smí-li tu umění se svými úkoly nejen zůstávat někde stranou, ale nestát přímo v čele zápasu? Kdyby bylo pravda, že z po- vinnosti národního zápasu vyňaty jsou jisté vyšší obory práce a snahy, co jiného zbylo by pod rouškou t. zv. úsilí národního, nežli rejdišta nejnižších osobních zájmů a — spekulací? Valdštýnské drama německého básníka je dílo znamenité hodnoty, nám blízké látkou i duchem. Tu je legitimace našeho pro ně zájmu. Velké slovanské dílo historické, uvedeno na české jeviště stejným nákladem důmyslu a práce, mělo by pro nás dvojnásobný význam. Vedle svého účinu uměleckého pomá- halo by sbližovati nás s živoucím světem slo- vanským. Národní zájem nám ukládá, abychom se sbližovali a tím směrem je žádoucno podnika závody a — navazovati styky.
#21 alto_textblock #21
s.