#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
11. února 1907. Číslo 42.
#4
alto_textblock
#4
vého zastoupení nedosáhne, nýbrž že při volbách
více vyniknou nahodilé požadavky mandátové. Prav
se, že občanské strany při užších volbách mohou s
dohodnoutí, ale pak se musí uznati, že bude lépe,
když se tak stane před nimi.
Smiřil jsem se s křivdami nového volebního
řádu za to, že se nám jím dává průchod možnosti
pěstování velikých zájmů národních. Za tím účelem
musí se ale odstaviti menší zajmy a tomu sloužiti
ma koncentrace českých občanských stran. Nechci
tím říci, že zájmy třídní mají se odstaviti, naopak
zájmy pracovních a výrobních tříd jsou důležitými
zájmy národními, jež třeba podporovati a pokud si
odporují sbližovali. Také není pravdivé tvrzení, že
se v nyn jším období nic nestalo v této příčině.
Příště ovšem bude třeba úsilovněji pracovati pro naše
společné požadavky státoprávní a národní vůbec
jakož i pro hospodářské a je zajisté škoda, že jsme
novým volebním řádem byli rozděleni na města
venkov. Také odtad plyne potřeba koncentrace če-
ských sil. Brání-li se jí venkov, lze doufati, že brz-
uzná, kterak i pro něj třeba jest české solidarity.
Kdo tyto otázky podrží na mysli, tomu koncen-
trace je podnikem velice důležitým; velkou zodpo-
vědnost uvalil by na sebe ten, kdo by ji znemožnil.
Po mém přesvědčení, bude-li uskutečněna, prokážeme
tím, že jsme národem politicky zralým a že se
s námi musí počítati. Vizme Poláky poznaňské
Také mezi nimi jsou různé strany, ale k volbám šli
jednotně, dobyli úspěchů a všem nám dali zařivý
přiklad občanských cností. Chceme-li, aby také nás
si svět vážil, musíme si toho zasloužiti svým jedná-
ním a konáním a nyní především uznáním myšlenky
české solidarity. Spojme své sily pro velké zájmý
národa! Jsem si vědom, že co jsem řekl, řekl jsem
jenom proto, abych vykonat svou vlasteneckou po
vinnost. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Předsedající dr. Józa Matys poděkoval pal
řečníkům i účastníkům a skončil schůzi.
#5
alto_textblock
#5
Severni dráha a požadavky
českých kraju.
#6
alto_textblock
#6
e ple
#7
alto_textblock
#7
Pověstné zřídlo germanisace a šlendriánu
bylo sice 1. lednem odevzdáno do správy státni.
ale hospodářství staré, zdá se, má zůstati ne-
tknutým. Na hrozné nedostatky v oboru doprav-
ním bylo už s dostatek poukazováno ve dnech
mirulých. Ve směru národním neni ani stopy po
jakémkoli zlepšení: starý germanisační náz za-
chovává se úzkostlivě. V městech a krajích ryze
českých dává se stále ostentativní přednost něm-
čině; na nádražích, kde mimo úřadnictvo dráhy
nikdo nerozumi ani slova německého, zřízene
dráhy volá nekonečnou řadu stanic — po ně-
mecku, aby pak jako dodatkem prohlásil něce
podobného česky ovšem ve zkrácené formě:
orientační tabulky jsou někde docela jen něme-
cké, nápisy nádraží v průčelí německé, kdežto
český jest kdesi, kde ho nikdo nehledá; s ně-
kterým konduktérem se česky srozumíte je
mimikou. V českém kraji je celá řada úřadníků
kteří se s lídem vůbec nedovedou shovořiti. Ko-
respondence se stranami stále německá.
Také co se týče místních zařizení doprav
ních je třeba nutné nápravy neodkladné; po-
věstná šetrnost Severní dráhy především se je-
vila v krajích českých, kde nádraží jsou téměn
bez výjimky nedostatečná, koleje sporé, perso-
nal nepatrný, což se projevilo v častých neště
stích, jež se v posledních letech sběhly na této
dráze hustěji než kde jinde. Skladiště na zbož
v městech s čilým ruchem jsou opravdu minia-
turní. Čistota vozů Severní dráhy je pověstna
Rychlíky draze od občanstva placené nemaj
větší rychlosti než osobní vlaky na jiných dra
hách. Všechna spojení vedou jen k Vídni; spo-
jení na jiné strany jsou nedostatečná pro známe
centralisační choutky německých velkokapita-
listů.
Stesky dosud pronášené na okolnosti výše
uvedeně bývaly marné; státní správa byla slabá
na správní radu Severní dráhy, která všechny
požadavky českých činitelů bruskně odmítalaa
tak vznikala u nás resignace a nečinnost.
Nyní však jest jinak. Oproti státní správě
nesmíme skládati ruce v klín. Třeba, aby každé
české město, obec a okres bedlivě zrevidovaly
poměr svůj ke dráze, která ovládá dvě třetiny
Moravy a prochází — až na krátké kusy trati —
územím ryze českým. Třeba, aby všude sesta-
veny byly požadavky kraje vůči dráze, poža-
davky národní i dopravní. Jednotně žádati mu-
síme, aby v českém kraji odstraněno bylo vše.
co dává přednost němčině, aby byli ustanovo-
váni zde úřadníci a zřízenci čeští. Žádejte če-
skou korespondenci! Ve směru dopravním domá-
hejme se nových potřebných spojení, úpravy ná-
draží, zařízení zdravotních a bezpečnost-
ních atd.
Příklad dalo město Prostějov, kde k pod
nětu městské rady sezváni byli interesenti z o-
borů obchodních, průmyslových, zástupci korpo-
rací samosprávných k poradě, v níž pak pře-
hledně sestaveny byly požadavky, jak vše-
obecné tak i místní a jak dopravně-technické tak
i národní. Mimochodem budiž podotknuto, že
při příležitosti té také ku platnosti byl přiveden
požadavek zástupců obchodu a průmyslu, aby
zřízena byla v Prostějově expositura celníhoú-
řadu a na to aby se při příštím nezbytném roz-
šíření stanice prostějovské pamatovalo.
Podobné porady měly by se konati v kaž-
dém českém městě při trati Severní dráhy, aby
požadavky naše vyzněly plně a aby se na pří-
slušných místech pak snad přes požadavky oje-
dinělé nepřecházelo k jednacímu pořádku. Zdo-
mácní-li dosavadní poměry i za správy státní.
pak bude zas těžší boj proti takovým „osvěd-
čeným zvyklostem“ a dosavadní „državě“. Z
příštího zasedání sněmovního byla by pak nej
vhodnější příležitost k mohutnému projevu proti
dosavadním zlořádům.
#8
alto_textblock
#8
Protest abonentů telefonu v Praze
proti zvýšenému předplatnému.
V Plodinové burse v Praze konala se včera do-
poledne schůze, na niž bylo prolestováno proti ne
smírnému zvýšení předplatného za používání státní-
ho telefonu. Žůčastněno bylo na 1200 abonentů obou
národností, kteří zastupovali nejméně 1800 stani
telefonických. Také z venkova zavítali někteří inter
esenti. Zpráva o zvýšení předplatného o 100 až 30
procent vzbudila v kruzích abonentů telefonu nej
větší roztrpčení a proto uvažováno o krocích, který
mi by se dalo odvrátiti toto břemeno, které stihne
zejmena střední stav.
Předsedou schůze byl zvolen p. Jar. Prager
místopředsedou p. H. Vopálka. Pan Prager vy
líčil důvod svolání schůze. Pravil, že proli zamýšle
němu zvýšení poštovních, telegrafních a telefoni
ckých poplatků vyslovily se všechny odborné korpo
race, ale marně. Sympatický nám ministr musil
bohužel, přijatí návrhy svého předchůdce; on je po
depsal, proto musíme k němu se obrálit, neboť on
je znalec.
Pan Maděra, který do schůze byl s p. m.r
Peterkou vyslán jako zástupce městské rady praž-
ské, sdělil, co vše rada městská podníkla na odvrá
cení nových břemen — ovšem marně. Řečník slíbií
že rada městská bude podporovati usnesení téte
schůze.
Pan Kom. rada Řzivnáč, zástupce obchod-
ního spolku „Merkur“ sdělil, jaké kroky zabájila
#9
alto_textblock
#9
tato korporace, zejména že nsnesla se vyslati depu
taci k ministru dru. Fořtovi.
Předsednictvu schůze byl zaslán přípis od spolku
c. k. poštovních oliciantů v Praze, v němž sdělují.
jak jim byly platy upraveny ze zvýšených poštovních
poplatků. Poněvadž sdělení toto jest všeobecně za-
jímavým, uvádíme ho slovně:
„Předrednictvo spolku c. k. poštovních oficiant
pro král. české dovoluje si za příčinou dnešního va-
šeho projevu podati důkaz — jak upravila poštovní
správa platy svého personálu po zvýšení popla tků
poštovních, s prosbou, byste laskavě tento důkaz ve
vašem ctěném shromáždění veřejnosti přednesli. O
16. ledna zvýšeny byly poštovní poplatky na úhradu
nákladá úpravy platů poštovního personálu. Co po-
štovní personál z výnosu tohoto dostane, dokazuje
nejlépe prohlášení ministra financí v rozpočtovém
výboru při úřadnické předloze. Poštmistrům má se
dostati od 1. dubna t. r. teprve zvýšení platů o 80K
ročně, poštovním oficiantům 80 K, oficianikám 60 K
expedientům 50 K. Ačkoliv poplatky poštovní již od
16. ledna zvýšeny, přídavek bude platit až od1.
dubna. Denně připadne po odražení zvýšeného pen-
sijního příspěvku a tax na jednotlivce o 9 až 18 hal
více. Výpomocní sluhové dostanou 10 až 40. hal
denně více a sluhové neerárních úřadů a přespolní
listonoší zůstanou ve staré bídě. To nazývati se má
úpravou platů. Tím chce pomoci poštovní správa
svěmu porsonálu z bídy! 9—18 haléřů! Při této re-
formě kyne rakouskému poštovnímu fisku zisk 6 mil
korun! Poštovní správa zvýšila jednotlivé druhy po-
platků až o 20—30 hal. naproti tomu platy personálu
jen o 9—18 hal.!“ (Hlučné projevy.)
Obsáhlý referát přednesl p. dr. Baštýř. Vylíčil
jak v cizině jest postaráno o prostředky komunikační
poštovní atd. a lituje, že v télo příčině už dávne
není oprávněným rčení „Všude dobřo, doma nejlíp!
Rčení to naopak by opravil: „Všude lépe, u nás nej-
hůř a nejdráže!“ Přecházeje k posuzování poměr
poštovních, lituje řečník, že z pošty činí erár výděl-
kový podnik, al to má hýti instituce všeobecně pro-
spěšná. Zm to jako výsměch, když městská rada
pražská usilovala o zlevnění poplalků a odpoví sejí
zvýšením] Doporučuje, aby poštovní správa šetřila na
ústřední správě ve Vídni, která pohlcuje zbytečně
ohromné obnosy a ihned se získá tolik, aby se platy
úřadnictva a zřízenectva zlepšily. Porovnává rozruch
způsobený po zdražení viržinek a očekává, žr i tento-
kráte nastane podobný rozruch. Doufá pevně, že nový
parlament vyžádi si dotyčné ministerské nařízení
ku projednání a tvrdí, že by v Uhrách ministr ku
podobnému kroku nemohl se odhodlati. Promlouvá
o prostředcích k odstranění tohoto trvalého břemene,
praví, že mezi tyto prostředky náleží i cesta kom-
promisu. K ministrovi může být vyslána deputace
která by mu předložila v jedné ruce mír, ve druh
válku. Ministr může se rozhodnouti pro jedno nebo
pro druhě. Řečník doporučuje tento projev:
„Na veřejné schůzi v Praze, dne 10. února 1907
počtem 1200 shromáždění abonenti telefonu pova-
žují zvýšení poplatků telefonních za jednu z největ-
ších pohrom, jaké od let stihly obchod a průmys
v této polovici říse právě v době všeobecného zvyšo-
vání mzdy, zdražování potravin a nejnutnějších ži-
vetních potřeb. Účastníci vyslovují své právní pře-
svědčení, že dotyčně nařízení c. k. ministerstva
obchodu odporuje zákonu, jezto dle platných zákonu
obor poštovnictví, telegrafu i telefenu dlo kompetence
zastupitelstva rady říšské spadá a nad to dle jednot-
ných zásad v obou polovicích monarchie upravován
býti má. Z uvedených příčin protestují proti neopráv-
něnému zdražování telefonu a odpírají za další jeho
užívání platiti vyšš., než dosavadní poplatek, poně-
vedž ani c. k. poštovní arár, ani abonent k jedno-
strannému měnění výže poplatku ujednaného cpráv-
něn inení. V případě, že by ku protestu tomuto
c. k. ministerstvem obchodu slušný zřetel vzat nebyl,
a zvýšeným poplatkům za další užívání telefonu jinak
ce vyhnouti by lze nebylo, budiž zavedena akce, aby
telefenní stanice v počtu největším s účinkem pro
1. červenec 1907 vypovězeny byly.“ (Scuhilas. )
Za německý obchodní spolek promluvil p. Bun-
zel; » pan Gselhofer doporučoval, aby majitelé
domů vypovídali telefonní stojany na střechách. Pan
Rataj navrhoval, aby byla vyslána deputace přímo
k císaří. Pan Špírek promluvil o neslýchaných ne-
dostatcích na poštách vinohradských. Pe řečech pp
Čecha a Tábora bylo jednání skončeno a projev uve-
dený schválen
#10
alto_textblock
#10
Politické zprávy domácí.
#11
alto_textblock
#11
V Praze, 10. února. (Různé koncen-
trace.) Předseda německé strany lidové.
dr. Kar. Chiari, přimlouvá se v »N. Fr. Pr.«
opětně za soustředění všech německých poslanců,
liberálných i konservativných, v příštím parla-
mentě v jednom společném národním klubě.
Přes to, že politické programy klerikálů a anti-
semitů s jedné a liberálných skupin s druhé
strany vykazují veliké rozdíly, všechny německé
strany mohou přece míti společný program ná-
rodní a na jeho základě skupiti se v jeden
celek na obranu národních zájmů německých
proti stranám neněmeckým. »Při tom — dovo-
zuje dr. Chiari — dá se snadno mysliti, že
uvnitř velikého německého národního bloku
budou vedle sebe státi dva podřaděné bloky
liberálný a konservativný. Také v polském kole,
které ve věcech národních vystupuje s největši
energií vždy sjednoceně, jsou vedle sebe zastou-
peny živly svobodomyslné i konservativné. Kdyby
jedno křídlo německého bloku v otázkách poli-
tických tíhlo více na pravo, druhé více na levo.
neublíží to nikterak významu celého bloku, po-
kud půjde o otázky národní.«
Pisateli tanou však na mysli nejen otázky
národní, nýbrž i otázka moci ve státě. Dle jeho
dalšího výkladu »všechny vlády v Rakousku
přinášejí si do kabinetu takořka už z domu ja-
kýsi německo-centralistický program a sice —
prý — v zájmu zachování státu. Svou velikou
početnosti a postavením, jež by takový německý
blok zaujal ve sněmovně, německá deputace na-
byla by oproti rozeházejícím se často snahám
ostatních národností převahy v Rakousku a ne-
bylo by pak třeba obávati se dalšího zatlačování
Němectva ve státě, poněvadž by bylo možno
proti šovinistickým nárokům (rozuměj: sprave-
dlivým požadavkům !) ostatních národností v bu-
doucnosti vystupovati rozhodně a s úspéchem.«
Zaznamenáváme toto nové volání po kon-
centraci v německém táboře, které nezůstane
hlasem volajícího na poušti ani v tom případě,
kdyby v novém parlamentě nedošlo na společný
klub všech německých stran. Kdykoli půjd
o zájmy německé a zejména kdykoli bude třeba
spojití se proti spravedlivým požadavkům naším,
vystoupí všichni Němci vždy jako jeden muž.
Vídeňské listy zaznamenávají dnes také
souhlasnou zprávu z Prahy, že již proveden
koncentrace českých liberálních stran a že jed-
notlivým stranám přídělen také již určitý počet
mandátů ve volebních okresech městských.
Avšak ta okolnost, že se mluví o 35 českých
městských okresech v Čechách, svědčí sama
sobě, že zpráva je smyšlena.
Ze Záhřeba, 9. února. (Sněmo vn
adresa přijata.) Na základě kompromisu.
uzavřeného mezí vládou chorvatskou a čistou
stranou práva obstrukce na sněmu dnes zasta-
vena a mohlo se pokračovati v debatě adresní.
Krátce v posledním pilném návrhu, týkajícím se
maďarských škol v Chorvatsku, promluvili ještě
dva poslanci, načež pilnost zamítnuta. Poslane
Vlad. Frank odvolal pak ostatní pilné návrhy.
ponechávaje si obnoviti je v případě potřeby
V povšechné debatě o adrese promluvíli ješte
#12
alto_textblock
#12
poslanei dr. Horvath proti a dr. Haram
bašič pro, načež koaličná adresa přijata z
základ podrobné rozpravy.
Při podrobné debatě podal poslanec dr
Vrbanič jmenem koalice ujednané prohlá
šení stran změn, navržených v textě adresním
za Srby prohlásil red. Pribičevi č, že sic
nebudou pro změny hlasovati, poněvadž nehoví
oprávněným nárokům srbského národa, ale přes
to v poměru Srbů ke koalici nenastane změny
Když pak i dr. Mile Starčevi č podal pro-
hlášení za čistou stranu práva, byla rozprava
skončena a koalični adresa přijata
většinou hlasů v druhém čtení. V příští schůz
— ve čtvrtek — přijde na jednací pořad roz-
počet na r. 1907.
#13
alto_textblock
#13
Denní zprávy.
#14
alto_textblock
#14
— Lákání německých studentů k návštěvě
vysokých škol pražských provozováno bývá každo-
ročně německým vedením pražským zvláštním
provoláními, která se lepívaji na černé prkno
říšsko-německých universit a otiskují na úvodním
místě vysokoškolských časopisů v Německu.
»Horká půda v Praze«, »bratrská pomoc řišsko-
německých bratří pražské menšině«, »zkušebný
bojovný rok ke zocelení německonacionálních sile
a podobná hesla opepřená všeněmeckými »vysoko-
cíly« mají posloužiti za vnadidla říšsko-něme
ckých synů mus do Prahy, pravidelně marně, ač-
koli Praha je známým doradem buršáčké zvůle,
jaké ji žádné říšsko německé universitní město
poskylnouti nemůže. V nejnovější době nucena
jest však německá universita pražská shánět
i tuzemské studentstvo k immatrikulaci, jak na-
svědčuje poslední číslo »Deut. Arbeit«, v níž
profesor německé university dr Aug. Sauer ha-
ranguje bujaré plémě »dajebémů«, aby nedávalo
přednost universitám v Německu, aby raději na-
vštěvovalo universitu pražskou, ježto německý
student »ani nemůže dost časně naučiti se znát
nacionální boj, dívati se do oči svému protiv-
níku, který bude proti němu v jeho mužných
letech státi. K tomu poskytuje studijní doba
v Praze ztrávená výtečné školení,« pokračuje
pan prof. Saner, »německý student potřebuje
Prahy jakožto prostředku k účelu, jakožto po-
bídnutí k horlivostí jako výcviku k boji.« I po-
kračuje:
»ále ještě více potřebuje Praha německéh
studenta. Praha musí býti nejen udržena, nýbo žv
nejvlastnějším slova smyslu krok za krokem znov
dobývána, až budeme tu státi zase s Čechy rovno-
právní, až budeme míti zase náležitý nám podi
na všech veřejných ústavech, na vedení veřejných
záležitostí, z nichž jsme až dosud vyloučeni. To
se stane, bude-li německá menšina stále růsti, po-
čtem i duchovní silou. Universita musí se ještě více
a ještě rychleji rozvíjeti. Podařilo-li se českému
studentstvu početně německé daleko předstihnouti.
musí býti toto opozdění opět dohoněno a nikdy n
smíme se dáti od nich talentem a horlivostí pře
konati atd. atd.«
Dokud německé vedení v Praze a vlastn
profesoři německé university ji snižují na ja-
kési »Technicum Mitweida«, anebo »c. k. místo-
držitelstvím nejvýše koncesovaný ústav«, pro
který hledati chovance veřejnými prospekty
dosti důstojným shledáno jest, máme co činit
se zjevem velmi interesantním, unikem univer-
sity v celé Evropě. Jakmile však sám řádný
profesor německé university prohlašuje ji z
kadetku národnostního boje, za kasárna pohoto-
vosti k politickému dobyti Prahy, za průpravnu
k životu plnému potírání všeho českého
především v Praze, potom jest nejenom
právem, ale povinnosti českých jedenadevad-
sáti stotin obyvatelstva, povšimnouti si to-
hoto autentického prohlášení německé univer-
sity za válečnou národnostní instituci a za pevnost.
z níž proklamováno dobyti Prahy Němcům.
Kdyby tak profesor české university — — leč
promiňme si toto srovnání. Jsmeť přece tk
štastni, že proti prof. Aug. Sauerovi postavi
skvostnou českou folii profesorskou, známého
hlasatele vlastenecké lásky české bez nenávist
k Němcům. Nyní po Sauerově výzvě k něme-
ckým studentům musí se toto evangelium » bez
nenávisti« přece ihned proměniti »pod zorným
úhlem věčnosti« v hlásání nadšené lásky české
k Němcům a především německým studentům
v Prazel
— O koncentraci českých stran uveřejnily
některé listy pražské včera sdélení v ten smysl
že koncentrace je hotova. Naznačily také kon
centrační rozdělení mandátů. Na základě auten
tických informací jsme s to prohlásiti, že kon
centrace stran, jež o ni té doby jednají, nen
hotova. Jak povrchní je zpráva, o níž se zmiňu-
jeme, jest vidno i z toho, že počítá městských
mandátů 35, kdežto ve skutečnosti je jich
pouze 33.
— Důvěrníci národní strany svobodomyslné
z volební skupiny venkovských obcí okresů
karlínského, českobrodského, žižkovského, vršo-
vického a nuselského měli včera v Praze dů-
věrnou poradu. Po zevrubném rokování ustaven
byl pro tuto skupinu volební výbor, jehož před-
sedou zvolen byl p. Václav Nehasil, statkáh
a starosta v Tismicích, místopředsedou p. V
Šplechner, staroata ve Chvlech, jednateli pp. V
Jenč, ředitel v Hloubětíně a JUC. Kučera, ta-
jemník v Troji.
#15
alto_textblock
#15
— Rodinné zprávy. Stříbrnou svatbu slaví dnet
v krubu rodinném p. Josel Holan, velkoobchodník
a majitel domu Praze, se svojí chotí Viléminou roz
Těšínskou. — Pan Alois Rosenkranc, majite
realit v Dáblicích, a paní Anna Rosenkrancová
roz. Smolíkova z Jičína, slavili sňatek svůj 5. února
v děkanském chrámu v Jičíně.
— Arcivévoda Karel František Josef odjel včera
z Prahy do Vídně.
— Osobní. Dosavadní inspektor školního okresu
přeštického, ředitel měšťanské školy Ant. Marčan.
jmenován byl inspektorem pro český školní okre
rokycanský.
— Promoce. Pan JUC. Jindřích Patka, právn
praktikant c. k. krajského soudu v Jičíně, rodem z
Žitětína v Čechách, byl dne 9. února o 1/212. hod.
dop. na c. k. české univěršitě Karlo-Ferdinandově
doktora veškerých práv povýšen.
— Úmrtí. V Praze-Libní zemřel včera náhle muž
vzácných vlastností, Čech duší a tělem, společníl
nepostrádatelný, pan Otakar Fritz, droguista, čle
býv. zastupitelstva libeňského, člen ředitelstva Obč
záložny, předseda zábav. výboru a dlouholetý člen
výboru těl. jednoty »Sokoj«, předseda Sboru dobro
volných hasičů, člen mh. j. Vlasteneckých spolků
v Praze-Libní, pokladník hasičšké župy »Žižka« atd.
Tělesná schránka předčasně zesnulého uložena bude
v úterý dne 12. února o půl 4. hod. odpol. na míst-
ním břbitově. Čestná paměť budiž tomuto věrnému
stoupenci nár. strany svobodomyslné zachována. —
V Moravské Ostravě zemřel v neděli dne 10. února
po delší nemoci pan Antonín Voves, vrchní
inženýr a závodní jámy Karoliny a Šalomouny, maj-
realit atd. ve stáří 46 let. Zvěčnělý byl absolventem
#16
alto_textblock
#16
české realky a české techniky v Praze, požíval jak
odborník zvučné pověsti a vynikal ušlechtilostí ducha
a horlivým vlastenectvím. Čest jeho památce! T
lesné pozůstatky zesnulého budou v úterý 12. února
o 3. hod. odp. v domě (jáma Karolína) vykropeny
do chrámu Spasitele převezeny a po smutečních ob-
řadech na nádraží přívozské odvezeny, do Prahy do-
praveny, kde budou pak ve čtvrtek dne 14. února
o 3. hod. odp. z kaple olšanského hěbitova pohřbeny.
V Praze zemřel va věku 48 let pan Edmu n
Fuchs, prokurista firmy Feitis a Kornfeid. Pohřeh
koná se zejtra o půl 3. hodině odpol. z domu č. 12.
na Havlíčkově náměstí na israel. hřbitov ve Straš-
nicích.?
— Dva pohžby. Včera o 3. hod. odpolední konn
se z kostela u sv. Trojice v Podskalí pohřeb p. Jana
Staňka, inženýra zemědělské rady pro král. české.
Účastenství smutečních hostí bylo velmi četné, takže
v malounkém kostele nemohli se všichni k obradlům
shromážditi. V kostele na katafalku spočívala černá
kovová rakev s tělesnými ostatky zesnulého. Četné
nádherné věnce byly kolkolem rozloženy. Věnovali
je kromě členů rodiny a příbuzenstva: rodina Staň-
kova z Chrudimi, rodina kubrova, dr. Marek s choti.
rodina Mickova, A. a C. Vintikovi, rodina Kožíškova,
stavební rada Tomeš, J. a I. Rechnerové, ústřední
pokladna zemědělské rady pro král. české, rodina
Mickova, rodina Staňkova z Vys. Mýta, spolupracov-
níci z roku 1892—1907, přátelé Franta, Mareš, Štěpán
a Zítek, Ferdinand princ Lobkovic, technická kancelái
zemědělské rady a j. v. Při pohřebních obřadech, kter
vykonal farář dr. Víšek, sbor pěvců zapěl smuteční
skladby. Po obřadech byla rakev snesena do čtyispřež-
ního andělového pohřebního vozu. Zesnuléno n
poslední cestě doprovodili zejmona: předseda země-
dělské rady pro král. české Ferdinand princ Lobkovie.
poslanci pp. prof. Fiedler a dr. Viškovský s chotí, rek
tor české vysoké školy technické p. prof. Velflík, pro-
fesor Hrázký, náměstek starosty města Král. Vino
hradů p. Al. Lureš, obecní starší p. J. Červený s chotí.
stav. ren p. Vlčel, mag. rada p. Tumpach, starosta
gremia knihkupců p. Reinwart, slav. rada p. Kořínek
vrchní inž. p. Šantrůček, rada vrch. zemského soudu
p. Böhm, vrchní komisař p. dr. Samuel, ryt. Brechilen
z Troskovic, stav. rada p. Kress, advokát p. dr. Zítek.
sekretář hospodářské společnosti p. dr. Jahn, tajemník
ústředního sboru zemědělské rady p. dr. Mandl, advo-
kát p. dr. Marek, ob. starší p. Kubr, rada p. Němee
stav. rada p. Landa, p. rada Zimmler, p. inž. Janský
p. rada Podbajský, sekretář p. dr. Kolařík, slavební
rada p. Trojan, p. dr. Čelakovský, p. rada Mareš, p
oficiál Dříza, p. ředitel Starý a j. v. Průvod pohřební
ubíral se Vyšehradskou třídou na Karlovo náměsti
a odtuli Ječnou ulicí k olšanským hřbitovům, kde
byl zesnulý k trvalému odpočinku pochován. — Pro-
stý, ale velmi dojemný byl pohřeb, který se o M44.
hod. odpolední konal z kaple českého palhologického
ústavu na hoř. Novém městě. Žáci sedmé třídy rell-
ného vyše-ho gymnasia v Roudnici přijeli sem
v plném počtu, aby zapěli u rakve, v níž uloženy
byly tělesné ostatky oblíbeného profesora p. Lva
Scholze, a doprovodili jej k poslednímu odpočinku.
Kromě septimánů přijeli na pohřeb: ředitel reálného
vyššího gymnacia v Houdníci p. Brdlík, dále členové
profesorského sboru pp. prof. Hirubý, prof. Kobliha.
senior sboru, katecheta P. Pastor, prof. Batha, dále
okresní hejtman roudnický p. Bouma, lékárníkp
Cinke z Roudnice, dále ředitel dívčího gymnasia „Mi-
nerva“ p. vládn rada Grim, ředitel malostranského
gymnasia a obecní starsí p. Hansl, p. ředitel Lorenz.
. prof. Táborský, p. prof. dr. Slavík, p. prof. dr-
Stastný, zemští školní inspektoři pp. Kastner a Ro-
sický, vyšetřující soudce p. adjunkt Krouský, substituí
státního zástupce p. Karhan, ředitel žižkovské reálky
p. F. Bílý, p. prof. Matiegka a j. v. Při pohřebních
obřadech zapěli septimáni roudnického gymnasia smu-
teční sbury za řízení p. prof. Svěla. Za zpěvu byla
rakev snesena do pohřebního vozu, za nímž ubírala
se vdova zesnulého se třemi dítkami a ostatním
příbuzenstvem. Průvod ubíral se Lipovou a Žitnou
ulicí na olšanské hřbitovy. Když rakev s tělesnýmí
ostatky zesnulého profesora byla kladena do lůna
země, žáci ještě zapěli svému oblíbenému profeso-
rovi ...
— K pohřbu biskupa Říhy v Č. Budějovicích od-
je! včera z Prahy arcibiskup baron Skrbenský, kráto-
bradecký biskup dr. Doubrava a opat strahovského
kláštera Zavoral.
— Ze Svazu českoslovanského studenistva. Tento
týden bude pokračováno v cyklu přednášek o politi-
ckých stranách a směrech českých. Z programu byle
nutno odiožiti stranu staročeskou, z níž nebylo
možno získati ani jednoho řečníka. Budou tedy
přednášeti: V úterý 12. února o 7. hod. več. pan
tajemník G. Moudrý o národní straně svo
bodomyslné; ve čtvrtek 14. února o 7. hod
več. p. dr. B. Šmeral o straně sociál ně
demokratické; v sobotu 16. února o 7. hod
več. p. dr. L. Langer o české straně pokro-
kové. Všechny přednášky budou konány ve dvoran
Svazu (Spálená ul. č. 20, I. p.) Příští týden budou
konány přednášky o mladých stranách státopráv
ních, pak o agrárnicích a na konec o anarchistech.
— Schůze sociálních demokratů. Za účelem ma
nifestování pro požadavky, aby volby poslanců do
říšské rady konaly se v neděli, projektovali sociální
demokraté na včerejší dopoledne šest schůzí; dvě
z nich, v Žižkově a na Smíchově nemohly se ko-
nati. Ostatní byly velmi skrovně naštiveny. Tai
v Typografické besedě bylo asi 400 účastníků, v Ho
lešovicích 200, na Král. Vinohradech 350, z Libně
počet není udán. Po ukončení schůze v Typograf-
cké besedě účastníci začali zpívat a když jim to
bylo zakázáno, volali: »Hanba policii! Vrahové !-
Šest jinochů bylo pro neuposlechnutí předvedeno na
strážnici.
— Rozpuštěná schůze. Účednický dorost konal
včera dopoledne schůzi v jednom hostinci v Kozí
ulici. Při řeči jednoho organisátora, který útočil na
militarismus, byla schůze rozpuštěna. Účastníei
klidně se rozešli.
— Kratochvilné čtení o malostranskýchi zajícíc
a kalhotách. To bylo výborným předmětem rozhovoru
v malostranských hostincích, co se stalo obchodníku
p. Žemlovi. Dva obejdové strhli mu z výkladu dva
zajíce, c. k. překlad z nich udělal dvoje kalhoty —
což nejvíce hnětlo jednoho z oněch zlodějů. A slibil,
že co nejdříve se přičiní, aby učinil zadost c. k. omylu
a tentokráte skutečně ukradl — kalhoty. Jak se to
všecko stalo? Karel Košák a Emanuel Vodička ne-
měli v kapse ani haléře a žízeň měli nehoráznou.
Náhoda je vedla kolem obchodu se zvěřinou a po-
travinami p. T. Žemly na Malé straně, sebrali tam
s výkladu dva zajíce a šli je prodat do hostince „u
Karabinských“. Zloději byli však záhy vypátráni
nejprvé na strážnici a potom k okresnímu soudu od-
vedeni. Košák byl odsouzen do vězení na jeden mě-
síc, 4 posty zostřený, a poněvadž měl pobyt v Praze
zakázaný, byl ponechán ve vězení. Soudruh jeho Vo-
dička za zajíce dostal jen 8 dnů s postem a poněvadž
prosil, aby směl trest později odpykati, byl propuštěn
na svobodu, k cíli „vyřízení nutných domácích zá
ležitostí“. Před „generálem“ na Ovocném trhu čekaly
na Vodičku dvě věrné družky Antonie Zelingrová
Marie Povolná a vyprávěly mu, co se stalo za omyi
mezi kalhotami a zajíci. Důvtipa Vodička rozhodl.
že se půjde na Malou stranu a už šli všichni tři. P
Karlově mostě, tudíž bezplatně. Tentokrát Vodička
na výklad Žemlova obchodu ani nepohlédl, nýbrž
kroky své a milých družek řídil výše, do Nerudovy
ulice. Tam už z daleka kynuly mu kalhoty, ano knl-
hoty a nikoli zajíci. Obchodník Vilém Stránský v čis.
226—III. měl před svým krámem vyloženo různé
šatstvo. Vodička přišel ke krámu, strhl s výkladu pár
kalhot v ceně 3 kor. (jaká to byla výborná látka!
a dal se na útěk. Kolemjdoucí upozornili na zloděje
obchodníka, který z dlouhé chvíle právě četl onu
historii o tom, jak Žemlovi dva vzali zajíce. Stránský
odhodil noviny a chutě se pustil za zákazníkem z l-
ciného kraje. V Lužické ulici byl Vodička s kalhotami
dopaden a policistovi odevzdán. Vběhl do domuč
363—III., kde se chtěl ukrýt, ale nepodařilo se mu to
Ještě si Vodička ani pořádně neoddechl, když na
čestě ke strážníci opět utekl. Tentokráte měl všal
kolem sebe tolik zvědavců, že velmi brzo byl dostižen
a do separace odveden. Obě průvodkyně Vodičkovy
byly rovněž sebrány a ve vazbě ponechány. Dnes ve-
čer opět bude rezmlouváno v malostranských hostin
cích o tom, že tentokráte Vodička opravdu vzal kal.
hoty a nikoli zajíce.
— Zlato Bia Kasejovicku. Skály u Kasejovic od-
střelují dynamitem horníci, jichž tam z Příbrami vy-
sláno 20 se správcem p. Měchurou. Z nalámaného
kamene vytloukají se zlaté žíly a posílají se v bed
nách do Příbrami, kdež se vzorky stále zkoušejí. Ne-
#17
alto_textblock
#17
klesne-li množství zlata, počne se v září s přívozem
a montáží strojů i se stavbou budov. Až dosuc pra
cují horníci pouze na povrchu země. Nemenší na-
děje budí vzorky skal z „Ptači hory“ nad Bělčicemi.
— Opozdéná vlaky. Nasledkem vyšinutí úvou
vagonů víneňského osobního vlaku ve staníci Světlá
na trati severozápadní dráhy, opozdil se vlak č. 405.
který měl do Prahy přijeti včera v 7 hod. 20 min.
ráno, o 1 hod. — Z důvodu vyšinutí nákladního
vlaku č. 163 ve stanici Trestěnicích na trati buště-
hradské dráhy opozdil se včerejší ranní osobní vlak
této dráhy o 1 b. 10 min.
— Srážky na elektrické dráze. Po Václavském
náměstí směrem k Můstku jel molorový vůz elektri-
cké dráhy č. 118. Nedaleko stanice u Ovocné ulice
vrazil vůz do vozu č. 593 a oba byly poškozeny. —
V Palackého třídě u Halkovy třídy na Král. Vino-
hradech srazil se motorový vůz č. 79 s dvouspřež-
ným vozem kočího Josefa Novotného. Kočí při srázc
sletěl s kozliku a poranil se na hlavě. U motorového
vozu roznil se rellektor a přední stěna se promáčkla.
— Blahobyt asistentů vysokých škol. Píše s
nám z kruhů interesovaných: Drahota všech potřeb
životních vzrostla za poslední desetiletí tou měrou,
že se stalo nezbytným, zvýšiti příjmy všech vrstev
zaměstnaných, počínaje od nádenníka a sluhy ažk
nejvýšším úřadníkům. Upravovány byly platy učitelů
několikráte za poslední dobu platy úřadníků a pod-
úřadníků soukromých i státních, a zase v poslední
době zvyšuje vláda, město Praha a jiní velkopodni-
katelé příjmy svých zřízenců. Na jeden však druh
státních zřízenců (úřadníky zváti je nemůžeme, ježto
nepožívají všech práv státních úřadníků) zapomínalo
se — odhlížíme-li od naprosto nedostatečného po-
kusu v r. 1900 — více než sto let. Jsou to asistenti
vysokých škol. Tento dorost, z něhož se většinou
doplňují učitelské síly vysokých škol, ponechán byl
vice než sto let při nezměněných platech a rovněz
ostatní poměry asistentů doznaly jen nepatrných, cel-
kem bezvýznamných oprav. V nedávno vydaném spi-
su prof. A. Velílíka „Dějiny technického učení“
v Praze můžeme se dočísti, že již r. 4 jmenován
byl Josef Havle asistentem na stavovském tech
nickém učilišti v Praze s platem 600 zl. konv. měny.
R. 1864 zřizoval zemský výbor král. českého nová
místa asistentů na tomže ústavu a přiřkl jim plat
800, 700, 600 a 500 zl. Až do r. 1900 obnášel plat.
čili, jak zní úřadní název, remunerace asistentů 600 zl.
Roku 1900 zvýšen byl plat ten ze 600 zl. na 700 zl.
a povoleny byly na universitách trienálky po 300 K
až do obnosu 2300 K, na technikách pak duenálk
po 200 K do ohnosu 2000 K. Asistent vysokých ško
není úřadníkem definitivním; nemá žádných práv,
nýbrž toliko povinnosti. Jak jinak jsou sítuování žáci
starších asistentů, kteří vystudovavše, věnovali se
praktickému povolání buď ve službě státní nebo sou-
kromé (jako lékaři, inženýři, učitelé škol středních
atd.)! Celá řada jich jest v deváté třídě hodnostní
nabyvši dávno definitivy. Tak na př. působí na če-
ských a něm. středních školách v král. českém celkem
507 skutečných učitelů (IX. tř.), kteří se narodili v le-
tech 1870—1881, a jsou tudíž věkem i vzděláním
rovni asistentům dnes na českých vysokých školách
pražských působícím. Rovněž absolventi středních.
průmyslových a obchodních škol nabývají budto
hned poabsolutoriu anebo v krátké době nai to platů,
které převyšují remunerace asistentů vysokých škal.
Při tom dlužno uvážiti, že na místa asistentů jmeno-
vání bývají jednotlivci zvláště dobře kvalifikovaní.
Tyto dobře kvalifikované síly odměňuje však stát za
jejich služby hůře, nežli mnohem mladsí jejich kolegy
a žáky v různých odvětvích státní služby, od nichž
nepožaduje žádné zvláštní kvalifikace. Ale nejen to.
Asistenti vysokých škol jsou dokonce hůře placeni,
nežli celá řada sluhů státních i soukromých. Tak vy-
psala na př. před nedávnem pražská Městská spoři-
telna konkurs na několik mist sluhů s platem 1300 K
resp. 1200 K! Státní sluha I. třídy má základní plat
1400 K (asistent prvá léta rovněž), dále mu přísluší
ve Vídní 507%, v Praze 30% aktivní přídavek (asisten-
tům nikoliv) a po 10 letech zvyšuje se jeho plat o dal-
ších 200 K, dostane tedy státní sluha po 10leté službě
2300 K — asistent pok v 10 roce služby taktéž 2300
korun, v prvních letech však dostává sluha 2100 K.
kdežlo asistent toliko 1400 K. Jest samozřejmo, te
nízká remunerace tato nestačí asistentům ani na op-
třování nejnutnějších potřeb životních. Na knihy, po-
třebné pomůcky studijní, pokud jich úslavy nemají —
a naše ústavy jich nemají hodně — nevystačuje jiz
docela. Tím méně umožňuje asistentům styk s vě-
deckými kruhy cizozemskými, návštěvu kongresůa
výročních shromáždění vědeckých společností a menší
studijní cesty. Učitelská činnost asistentů, směřující
zvláště k praktickému výcviku akademické smládeže,
dále jejich činnost vědecká a literární vyčerpávaji
všechen čas a síly jejich tou měrou, že jest vylou-
čeno, aby si vyhledávali vedtejší prameny příjmů.
Působnost asistenlů některých oborů jest dokonce
zdraví jejich nebezpečna (lékaři, chemikové), ale ani
pro ten případ není o ně dostatečným způsobem po-
staráno. Za docela mimořádné vyznamenání dlužne
pokládati, když některý ze starších asistentů po více-
leté službě jest jmenován adjunktem. Adjunkt jest
podle nařízení z r. 1873 delinitivní úřadník se zá-
kladním platem 2000 K a s aktivním přídavkem IX. fr.
(totiž 600 K); příjmy jeho obnášejí 2600 K, tedy opět
jen o 300 K více nežli pat definitivního sluhy I. tř.
Vzhledem k těmto neblahým poměrům materiálním
není divu, že celá řada zdatných odborníků opoušt
místa asisteníská a obrací se tam, kde jest lépe pla-
cena. Asistenti a adjunkti všech vysokých škol m-
kouských, nemohouce a nechtějíce déle snášeti tyto
nesnesitelné poměry, vzchopili se ke společné akci
a usilují o takovou úpravu svých hmotných poměrů,
která by odpovídala jejich kvalifikaci, službě a změ-
něné době dnešní. Proto obrátili se na ministerstvo
kultu a vyučování se žádostí, aby poměry jejich byly
znova regulovány. Vládu však v poslední předloze
o úpravě platů úřadnických opět asistenty i adjunkty
vysokých škol zúplna pomíjí, pročež odhodlali se
asistenti i adjunkti vysokých škol českých uvědomiti
celou veřejnost o těchlo nedůstojných poměrech.
— Večerní hospodyňská škola spolku „Zášlily“
v Praze. Dvacátý devátý kurs této školy počíná 18.
února a potrvá dva měsíce. Vyučovati se Bude v míst-
nostech spolku každého všedního dne kromě soboty
od 1/47. hod. večerní vaření domácí jednoduché stravy.
Vyučování jest bezplatné. Zápisného platí se 2 K.
Pokrmů, na jichž úpravě se dívky cvičily, Bude po-
užito ke společné malé večeři, za níž zaplatí dívky
denně 20 hal., a sice vždy na týden napřed. Přijímají
se dívky, které překročily 16. rok věku, když vykáží
se svými listinami, průkazem o svém zaměstnánía
zavážou se k pravidelné návštěvě. Zápis bude 19,
14. a 15. února vždy od 6 do 7 hod večer v „Zá-
štitě“ ulice U půjčovny č. 952—m.
— Služka v plamenech. V domácnosti p. Ant.
Bláhy v čís. 866 na Král. Vinohradech zaměstnaná
služka Božena Vebrova octla se ve vážném nebaz-
pečenství života. Při obřívání večeře na lihovém ka-
hanci zvrátil se kahanec a bořící lih zapálil služee
šaty. Vebrová vyběhla z bytu, na její pokřik sběbli
se sousedé a plameny na ní v brzku uhasili. Kromě
spálených obočí a vlasů neutrpěla služka žádných
vážnějších následků této příhody.
— Nehoda na žaleznici. Generální ředitelstvi
buštěhradské dráhy oznamuje nám: Ve stanici Týř-
nici na trati Praha—Cheb výhr. priv. buštěhradské
železnice vyšinuly se v sobotu večer lokomotivaa
9 vozů nákladního vlaku z kolejí. Poněvadž vyšinu-
tými vozidly vjezd a výjezd staniční jest zatarasen,
udržuje se doprava osob pomocí přestupování na
místě nehody. Překážka dopravy byla pravděpodobně
v noci s neděle na pondělí odstraněna.
— Probodl se při »válce v míru«. V hostinci
»U koruny« v čís. 685 v Libní bylo v sobotu záby
z večera velmi živo, neboť se tam pořádala maškarní
zábava na myšlenku »Válka v míru«. Pan kolega,
jemuž svěřena rubrika masopustního reje, pro vzdá-
lenost místa nemohl se vypravit do této líbeňské
maškarní vojny a proto používáme plesového refe-
rátu, jak ho zpracoval správce libeňského komisař-
ství p. Roubal. Dle jeho sdělení byla »Válka v mírne
velmi četně navštívena, masky obého pohlaví litaly
v kole, jakoby měly křídla, tancovací boty sotva se
podlahy dotýkaly, zkrátka byli všichni spokojeni.
Všichni, až na jednoho, který se právě v té tlačenici
ztratil a to byla chyba. Kdyby byl někdo pozoroval
23letého jirchářského pomocníka Bedřicha Schweiga
z č. 236—VIII., mohla celá ta válka skončit úplně
nekrvavě. Ale na neštěstí si ho nikdo nevšiml
Schweig do půlnoci byl v uniformě veselý. Marky-
tánka, kterou sebou přivedl, dívala se jen jemu dn
očí a to jej bavilo. Ale po půlnoci odskočila a nl