#1
alto_textblock
#1
strukci. Pan Jaworski byl desavouován.
Bylo mu řečeno, že nemá práva vylučovati
Čechy z pozvání. Dnes Čechové vrátí se ví
tězoslavně do výkonného výboru pravice.
Včerejší usnesení tohoto je odmítnutí zamý-
šlené pracovní majority a povzbuzením české
obstrukce, zároveň pak projevem nepřátel-
ského smýšlení k Němcům. Majorita prý uká-
zala, že chce návrat k politice hr. Badena
a že se nevzdala plánů zdolati levici na-
Byly proneseny hlasy pro zrušení Kin-
dingerova intimátu. Kdyby tento padl,
pak jazykové výnosy Badenovy samy se-
bou zase nabudou platnosti. To vědí vůdcové
levice a pravice, avšak oni chtějí, by Němci
byli znova napáleni a ze zoufalosti sáhli
zase k obstrukci. Usnesení majority je od-
povědí na řeč Körbrovu a je prohláše-
ním války ministerstvu.
Spolek jihoslovanských starostů.
Z Lublaně, 7. června. Nedávno byla
zde založena jednota slovinských a chorvat
ských přímořských starostů, v jejímž čele se
nalezá lublaňský starosta Hribar, který
byl zvolen předsedou. Tato jednota bude
míti svůj časopis. Domaha se kulturního
hmotného povznesení Slovinců a Chorvatů
a bude vybudována k velké politické orga
nisaci. Dosud se přihlásilo 96 starostů z Kra-
jiny, Štýrska, Chorvatska a Přímoří. Konser
vativci jsou proti této organisaci a chtějí
založiti svou.
#2
alto_textblock
#2
silím.
#3
alto_textblock
#3
Osobní.
Z Vídně, 7. června. Professor boho-
slovecké fakulty v Olomouci, vládní rada
dr. Melchior Mlčoch, jmenován byl nere-
sidentiálným kanovníkem metropolitní kapi
tuly v Olomouci
#4
alto_textblock
#4
Telegrafické zprávy.
Státní dluh.
Z Vidně, 7. června. (C.-B.) Celkový
přehled státního dluhu koncem II. pololetí
r. 1899 vykazuje: Všeobecný dluh státní
2.719,494.879 zlatých, státní dluh království
a zemí na říšské radě zastoupených
1.581,758.211 zl. a společný dluh (státovky
124,818.729 zl.
Vídeňské listy o včerejší řečí
dra. Körbra.
Z Vídně, 7. června. (C.-B.) Posudky
listů o včerejší řeči ministrpresidenta sou-
hlasí v tom, že dr. Körber chtěl dáti sně-
movně jakési ultimatum. »Fremden
blatts chválí otevřené vytčení cílů kabi-
netu a má za to, že vláda zajisté vše učiní,
#5
alto_textblock
#5
aby parlamentní cestu neopustila, nač prý
ani v této poslední chvíli naděje ještě nezmi-
zela. »Neue Freie Presse« nazývá
řeč tu ohlášením parlamentního bankrotu.
»Neues Wiener Tagblatt« lituje, že
poctivě míněná slova ministrpresidentova ne-
měla žádoucího účinku. »Vaterland«
konstatuje, že četní parlamentáři ministr-pre-
sidentovi k jeho řeči blahopřáli. Také
»Deutsches Volksblatt« píše, že
důrazný appell ten setkal se nejen na pra-
vici, nýbrž také na levici se souhlasem. »Ar-
beiter- Ztg.« má za to, že to, co ministr-
president pravil, jest naprosto správné.
»Deutsche Ztg.« nazývá vývody chéfa
kabinetu včasnými a nelze prý proti nim
činiti námitky. »Reichswehr« a
»Oesterreichische Volkszeitungs
chválí v rozhodném okamžiku oprávněnou
sympatickou energii řeči ministr- presidenta.
»Neues Wiener Journal« uznává,
že prý vláda se své strany učinila vše, aby
ústavní život byl zachován. »Extrabl.«
nepochybuje, že velká většina obyvatelstva
přijme slova ministr-presidenta s uspokoje-
ním. Naproti tomu však »Wiener Tag-
blatt« a »Ostdeutsche Rundschau«
posuzují řeč nepříznivě a mají za to, že
opětné pronášení napomínání nemůže byti
znamením zvláštní rozhodnosti.
#6
alto_textblock
#6
»Cechové a Poláci po bratrsku se milovali«,
zaznamenávají blahopřání, jež k rukoum rektora
hr. Tarnovského zaslali čeští poslanci na zem-
ském sněmu slezském, vzdávajíce úctu zářivému
zdroji osvěty slovanské, z kterého po celé věky
čerpali dobrodiní vědy i umění také synové
bratrského národa z Moravy a Slezska a j.
Zároveň listy zaznamenávají řeč, již včera
při hostině historiků promluvil prof. dr. Goll,
jenž oceniv význam vědy a že nehledě ku změ-
nám a proudům politiky, vzájemnost česko-pol-
ská v oblasti vědy musí vzrůstati a mohutniti.
Program oslavy jest rozsáhlý a vypočten
oficiálně na dva dny. Hlavní akt koná se ve
čtvrtek; zahrnuje v sobě zejmena též velkolepý
průvod městem, a po té v chrámu sv. Anny
vlastní oslavu: zpěvy, pak řeči rektora a mini-
stra kultu a osvěty dra. Hartla, odevzdání darů
a adres, oslovení jmenem doktorů Jagellonské
university, ohlášení čestných doktorů, proslov
jmenem studující mládeže a závěrečné obřady.
Večer jest osvětlení města a slavnostní předsta-
vení v divadle, a banket studentstva. Dne ná-
sledujícího, v pátek, soustředí se slavnosti
universitě, kdež odhalen bude pomník Koper-
níkův.
Studentstvo krakovské jest ovšem plně za-
ujato svým spolupůsobením při památném díle,
jakož i přípravami k náležitému přijetí kollegů,
především českých, kteří v počtu imposantním
oslavy se účastní. Studentstvu jagellonské uni-
versity vyhrazeno tu při všech oddílech slovo;
zástupci jeho promluví jak v chrámu sv. Anny
tak při slavnosti v universitě a při banketech.
Akademická mládež opatřena jest odznaky dle
fakult; posluchačky opatřeny jsou temněmo-
drými růžicemi, akademikové cizí rosetami barvy
červenobílé.
Celá řada osobností vynikajících buď již
dlí ve zdech města Krakova, aneb očekává se
jich příjezd dnes odpoledne vídeňským bleskovým
rychlíkem. Tak zejmena zemský maršálek hr.
St. Badeni, ministr dr. Pientak, ministr osvěty
dr. Hartel a vlaský vyslanec ve Vídni hr. Nigra.
Očekávají též příjezd hr. Goluchovského.
Z universit cizíchzaslaly do dneška pozdravy
také vysoká učení v Aberystwyth, v Amsterdámě,
v Římě a v Erlangen. Zajímavým drobným pří-
spěvkem k oceňování slavnosti cizinou jest
okolnost, že první blahopřejná depeše došla od
japonské university v Tokiu, kdež si pospíšili,
aby nescházeli ve sboru gratulantů u příleži-
tosti tak mimořádné a vzácné.
#7
alto_textblock
#7
»Maminku? Co to mluvíte? Vzpamatujte
se, povídám vám.«
»Chceš přijít mezi arestanty za to, že jsi
se sem vloupala ?«
»Co to tam blábolí?« tázala se matka.
»Přiřkl nám odnětí všech občanských práv
a mne poslal mezi arestanty,« odpověděla dcera
»A tak počkej, já ho sama zbavím všech
občanských práv!« volala matka a objevila se
před divanem s láhví vody v rukou.
»Vstaneš hned!« křikla na muže.
»Četník tě nepustí !«
»Vstaň, sice tě poleju l«
»Bez předchozího vyšetřování?«
»Tu máš předchozí vyšetřování!« a žena
nař vychrstla trochu vody z láhve.
»Pane předsedo! Tohle jest porušení
ústavy,« křičel muž, seskočiv z divanu. »Pane
komisaři, pane prokurátore !...«
»Podej mi ručník, Anuško,« přikazovala
matka.
Otec stál uprostřed pokoje a protahoval se.
»Proč jste tohle všecko neuvedly v před-
běžném vyšetřování?« tázal se, zívaje na celé
»Pojd píti čaj, my ti všecko vysvětlíme.
»Pod přísahou?«
»I třeba pod přísahou! — Aničko, vezmi
ho za ruku a já za druhou. No, tak . . .«
»Fi!« odlehčil si otec, vzpamatovav se
konečně. »A mně připadalo, že byl jsemu
soudu.«
»My tebe samotného musily se násilím
zmocniti. Jdi, proč se tak vzpíráš? Vždyť tě
ne-vedeme do žaláře!« pravila matka.
U samovaru stál syn-gymnasista a spatři
matku a sestru, jak otce vedou, zvolal:
»Soud přichází!-
#8
alto_textblock
#8
kolo
#9
alto_textblock
#9
Jubileum Jagelionské university.
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.)
—up. V Krakově, 6. června.
Starobylá polská stolice, s výstavnou a roz
lehlou Sukiennicí uprostřed hlavního náměstí,
zvláštní tou budovou, v jejíž přízemcích zavládá
rušný život obchodní, kdežto patra jsou vyhra-
zena galerii umění a museím a jejíž rázovité
lomenice vítaly české hosty již několikráte při
různých slavnostních příležitostech — Krakov
opět jednou vykazuje neobyčejný ruch slav-
nostní.
Kolkolem rozsáhlého »rynku« vztýčeny jsou
stožáry modrobílé, spojené dlouhými guirlandami
z chvoje, vozy projíždí bystře ulicemi, po jichž
chodnících mezi promenujícím obecenstvem do-
mácím pozorovati lze mnoho přespolních a na
volných prostranstvích shromažďuje se v hlouč-
cích lid, zejmena — jest právě chvíle po od-
bytí ranního trhu — lid venkovský v rázovitých
krojích krakovského okolí, tak nápadných oku,
zvyklému střízlivým zjevům u nás. Hovor všech
dotýká se jediného předmětu, o slavy 500le-
tého jubilea krakovské univer-
sity »Wszechnicy Jagiellonskiej«, Lze dobře
znamenati, kterak i do širokýeh vrstev obyva-
telstva proniklo vědomí významu této události.
Jinak nabyla slavnost rázu dalekosáhlého,
mezinárodního; ohlášeny jsou k ní zástupei
nejen university naší, jakožto vysokého učení
spřízněného, jež vlastně stala se podnětem bez-
prostředním k založení university Jagellonské.
ale i zástupci jiných vysokých škol rakouských
i cizích. Studentstvo škol těch, jež zavítá do
Krakova, bude ubytováno hromadně, dle ná-
rodnosti; Čechové v starém gymnasiu sv. Anny.
Malorusové v St. divadle, Lubno, Vídeň a Šte-
ský Hradec v budově na náměstí; místnost
označeny budou prapory barev dotyčných ná-
rodností.
Z Čechův meškají tou dobou již v Krakově
rektor české university, dv. rada professor dr
Gebauer, prof. dr. Goll, jenž dostavils
již dříve a byl účasten sjezdu historiků a dr
Jos. Tumpach; v zastoupení české akademie
dv. rada prof. dr. Randa.
Studenstvo české dorazí do Kr-
kova z Moravské Ostravy dnes záhy odpoledne,
přípravy k jich uvítání koná zvláštní komitét.
jenž dnes uveřejňuje vřelé provolání k obyva-
telstvu Krakova za tím účelem. V komitétu za-
sedají pp. prof. dr. Czerkawski, Wikt. Romaňski,
P. Kosulicki, předseda Měšťanského kola,a
Z. Kraus. V pátek večer na počest hostí če-
ských uspořádán bude banket. O přijetí české
výpravy ovšem již telegraf donese zprávy po-
drobnější.
I jinak dnes již znamenati lze, kterak př
této slavnosti intelligence národa polského český
živel se uplatňuje. Tisk zdejší, i pokud nestoí
při nás v otázkách politických, odkud na novo
padají neblahé reflexy na přátelský poměr
česko-polský, pilně zaznamenává podněty české,
k dnešní kulturní slavnosti se nesoucí; tak
zejmena přináší znění adresy rady král. hl.
města Prahy, poukazující k slovům arcibiskup
hnězdněnského Mikuláše Tromby z r. 1416, z
#10
alto_textblock
#10
Pařížská řeč dra. Podlipného,
Z Paříže, 5. června.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Zdejší časopisy uveřejňují v plném znění
řeč, již proslovil starosta České Obce sokolské,
poslanec dr. Jan Podlipný, na banketu v Salonu
des Familles ve St. Mandé dne 3. června:
Pánové! Léta minou, avšak vzpomínky
pevně jsou zakotveny v srdcích. Zdá se mi, že
to bylo včera, kdy jsem vás viděl zde poprvé
se svými bratry z Čech. A jest tomu přece již
jedenáct let!
Byl zde tehdáž výbor nejlepších myslitelů a
pracovníků v té tak důležité otázce pro vývoj
jednotlivého národa i lidstva, v otázce gymna-
stiky. A mnoho-li z nich stalo se do dnes na-
šimi přátely a to nejlepšími
S podivením zajisté pohlížíte na náš opětný
příchod do vašeho středu. Nepřičítejte jej nežli
té slabosti — možno-li to za slabost považovati
— že milujeme s nadšením vaši krásnou Francii,
vaši obdivuhodnou Paříž a své drahé soudruhy,
francouzské gymnasty.
Tělocvik není cvičením pouze fysickým,
on vyváží zároveň se silami tělesnými ethické
schopnosti jednotlivce a jest právě vysoce
ethickou ideou ta, jež povznáší a zušlechťuje
naše srdce, obzvláště u nás Čechů, kteří zápa-
síme za své bytí a za svá práva.
Mnohdy, jak dějiny učí, jsme zápasili za
stejné idee s vámi. V literatuře, v umění,
v průmyslu, ve všech odvětvích lidské činnosti
váš francouzský genius nám ukazoval cesty, jež
se snažíme následovat.
Kde jest národ, jenž vzdor nejskvělejším
vlastnostem mohl by vás vytlačit z prvního
místa v tomto postupování k pokroku, který by
vám vyrvati mohl z rukou pochodeň civilisace?
Nechť si tvrdí závistníci a nepřátelé vaší
velké země, co jim libo, jest to vždy Francie,
vznešená a slavná Francie, jež kráčí v čele
lidstva.
Tento úkol vy plníte, zůstávajíce věrni
krásné idee gymnastiky.