#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NARODNI LITY
#3
alto_textblock
#3
10. července 1901.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 188.
#5
alto_textblock
#5
naplněn obecenstvem. Nalezali se tam zejmena Hynek
Sch reiber, hodinář z Král. Vinohradů, se svým
10letým synem Václavem, Jaromír Kaura, architeku
z Král. Vinohradů, Marie Vránová, posluhovačka
a Marie Simonová, manželka správce vozovky
elektrických podniků na Král. Vinohradech. Paní
Simonová utrpěla jen nepatrná poranění a bylo již
dříve mezi ní a společností uzavřeno narovnání. Rov-
něž učiněno po rozhodnntí nejvyššího soudu o zod-
povědnosti paroplavební společnosti narovnání sp.
Bedřichem Heumannem a sl. Steinbrechrovou. Těmto
dle doslechu bylo vyplaceno na hotovosti mimo útraty
p. Heumannovi asi 20.000 zl., sl. Steinbrechrové
5000 zl. Při výbuchu kotle byli Hynek Schreiben
a jeho syn Václav usmrceni. Jejich roztrhaná a k ne
poznání znetvořená těla byla jen s největším nama-
háním zjištěna. Pan Jaromír Kaura utrpěl poranění
pádem na levém lokti a noze a Marie Vránová po-
raněna na temeni hlavy. Poranění p. Jaromíra Kaury
prohlásili soudní lékaři za těžké poškození na těle.
poněvadž mělo za následek traumalicken neurosu.
Poranění Vránové uznáno za lehké.
Trestní vyšetřování, vedené proti Josefu Ra-
žičkovi, topiči, Antonínu Guhrimu, strojníku
a kapitánu Oraskému, bylo po delší době zasta
veno, ačkoliv p. Bedřich Heumann a pí. Barbor
Schreibrová svými zástupci pp. drem. Kriegem a drem.
Klumparem něinili subsidiární návrh na stihání dle
§ 335, a násl. tr. zák. Na to proveden spor p. Bedt
Heumannem a sl. Steinbrechrovou, který v druhé
a třetí instanci byl rozhodnut v neprospěch žalované
paroplavební společnosti, jež shledána povinnou po-
skytnouti náhradu poškozeným a sice proto, že sejí
nepodařilo prokázati nedostatek své viny.
Včera jednalo se před obchodním soudem zdejším
za předsednictví pana rady Smitky o žalobách
paní Barbory Schreibrové, vdovy po usmrceném
Hynku Schreibrovi, pana Jaromíra Kaury a Marie
Vránové. Všechny žalobce zastupoval advoká
pan dr. Lad. Klumpar, žalovanou paroplavební
společnost jako v předešlých sporech zastupoval pan
dr. Tomáš Černý.
Usnesením soudu bylo řízení, pokud se týká
otázky zodpovědnosti žalované společnosti, spojeno,
načež zástupce žalohců pan dr. Klumpar přednesí
žalcbní navrhy, což trvalo skoro dvě hodiny. V ža-
lobách se tvrdí, že paroplavební společnost jako ma-
jitelka parníku, katastrofou stiženého, zodpovídá za
škodu, způsobenou usmrcením a poraněním osob
které k ní vstoupily v poměr smluvní, uzavřevše do-
stavením se na parník, pokud se týče koupením
lfstků, smlouvu dopravní. Společnost žalovaná neza
chovala dle vývodů žaloby náležiton opatrnost př
dopravě a nevyhověla svými zřízenci předpisům
kterých dlužno šetřiti při tak důležitém podniku do-
pravním. Zřízenci společnosti nezachovali se dl
instrukcí, platné pro strojníky a lodivody při pražské
paroplavební společnosti. Společnost dopustila, aby
obsluhování kotle proti zřejmým ustanovením zá
konným obstarával nezkoušený tehdy topíč Růžička.
kdežto jedině zodpovědný strojník Antonín Gubri
teprve v poslední chvíli na parník se doslavil
veškeré přípravy k odjezdu nezkoušeným topičem
dal učiniti.
Žaloby odvolávají se v tomto směru na výpo
vědi svědecké v trestním vyšetřování, z nichž vy-
svilá, že Antonín Guhri sice na okamžik na parník
se dostavil, pak ale na delší dobu se vzdálil a teprve
bezprostředně před výbuchem do strojovny vešel.
Topič Růžička dle svědectví lékaře z chirurgické kli-
niky, kam byl po výbuchu dopraven, tvrdil hined po
katastrofě, že nastala nedostatkem vody v kotli. Dle
vývodů žalob nekonal ani Guhri ani lodivod náležit
dozor na přípravy k odplutí lodi a dle doznání Jos
Růžičky, jež učinil v trestním vyšetřování, byl Ra-
žička tehdy pouhý dělník, pro službu topičskou ne-
zkoušený, přes tři léta u společnosti jako topič za-
městnán a jen z počátku na pohou výpomoc ob-
mezen. Žaloby dále dovozují nedostatek dozoru
vyvozují z toho zodpovědnost společnosti za kata-
strofu. Kdyby veškerá nařízení a předpisy nále-
žitě byly šetřeny, jak se při tak velkém parniku,
který na 800 osob pojme, musí předpokládati, nebylo
by dle mínění žalobců neštěstí nastalo. Ať již tedy
výbuch nastal nedostatkem vody v kotli, náhlým
vpuštěním páry nebo nedostatečností kotle, dovozují
žalobci, že žalovaná společnost je povinna náhradu
dáti, poněvadž nemůže dokázati, že neštěstí stalo se
bez její viny. Na kotli zjištěny, dvě trhliny a byl
kotel asi 11 roků používán. Zalobci poukazují na
odpor v původním dobrozdání znalců a opírají své
žalobní nároky o výpovědi svědecké, z nichž vysvítá,
že veškeré opatrnosti, předepsané přísně instrukcemi
a nařízeními zákonnými, nebylo šelřeno.
Paní Barb. Schreibrová spolu s poručenstvem
nezletilé Marie Schreibrovy žádá náhradu útrat, spo-
jených s pohřbem svého manžela a syna v obnosu
1024 K a poněvadž ztratily obě smrtí manžela, poku
se týče otce, svého živitele a smrtí nezletilého Václ.
Schreibra možnou oporu ve stáří, žádají náhrady ve
způsobn roční renty 1400 zl. = 2800 K, jakož i ná-
hrady 1200 K za hodinářského dělníka, potřebného
k vedení závodu. Dcera zabitého Schreibra stížena jest
nezhojitelnou nemocí, potřebuje stálého ošetřování
lékařského a žádá tedy poručenstvo pro ni další ná-
brady. Usmrcený Sehreiber měl kvetoucí závod hodi-
nářský a zlatnický na Král. Vinohradech, který nyní
ovšem nemůže býti veden v bývalém rozsahu. Ko-
nečně žádají náhrady za svrchky a cenné věci, které
Schreibrovi při katastrofé byly zničeny. O okolnostech
týkajících se katastrofy a zodpovědnosti žalované
společnosti vedena celá řada svědků-
Pan Jaromír Kaura domáhá se náhrady 40.000 K.
poněvadž následkem těžkého poranění trpí neurosou
a nemůže jako dříve věnovati se svému povolání
v míře bývalé. Žádá, aby mu společnost nahradila
nejen ušlý výděek za dobu, po kterou byl nezpůso
bilý ku práci, ale i vyplacení odbytného, poněvadž
dle dobrozdání lékařského dá se souditi, že trauma
tická neurosa i pro budoucnost bude mít neblahě
následky, ochromujíc pravidelnou jeho činnost Marie
Vránová domáhá se náhrady ušlého výdělku
oba poslednější také náhrady bolestného, prvý
v obnosu 10.000 K, druhá 3000 K.
Zástupce žalované společnosti p. dr. Tomá
Cerný prováděl nejprvé námitku nepříslušnosti
obchodního soudu, poněvadž se prý nejedná o do-
pravní smlouvu a závazky z ní povstalé, nýbrá
o pouhou zodpovědnost ex delicto a žádal, aby o ná-
mitce nepříslušnosti bylo zvláště jednáno. Společnost
nezodpovídá dle vývodů jeho za nastalou nehodu,
poněvadž v trestní cestě žadné zavinění nebylo pro-
kázáno a příslušelo by tedy žalobcům dokázati, že
společnost na katastrolě nese vinu. Odvolával se na
znalce, kteří původ katastrofy nemohli zjistitia
pravděpodobně jej shledali pouze ve střetnutí se osud-
ných okolností, kteréž nebylo prý možno odvrátiti.
Jednotlivým nárokům vytýká přemrštěnost a poku
se týče p. Barbory Schreibrové a sirotka, dovozoval.
že značnější škody materiální neutrpěly, neboť závot
po Hynku Schreibrovi vdova dále vede. Žádal zamít-
nutí žalob.
Po odvetě p. dra. Klumpara, který názory
pronesené, zejmena pokud se týče příslušnosti soudu,
vyvrátil a po závěrečných slovech dra. Černého ode-
bral se soud k poradě a učinil usnesení: že bude
nejprvé jednáno o otázce zodpovědnosti žalovaně
společnosti a za tím účelem připuštěny veškeré, stra-
nami nabídnuté důkazy znalci a svědky. Návrh na
oddělené jednání o námitce o nepříslušnosti byl za-
milnut. Vedle soudce laika zasedal v senálu též
soudce z povolání rada obchod, soudu p. Šikýř, aby
pro případ vyhovění námitce nepříslušnosti rozhod-
nutí ve věci samé mohlo být učiněno. Za příčinou
provedení důkazů připuštěných odročeno vzhledem
na nastávající prázdniny soudní líčení pře na den
24. září t. r. Na počátku líčení snažil se předseda
dociliti narovnání, které však nebylo uzavřeno, po-
něvadž zástupce žalované společnosti dle svého
zmocnění nablzel žalobcům částky příliš nepatrné.
#6
alto_textblock
#6
Povedený „přítel Burův“,
(Před vídeňskou porotou.)
#7
alto_textblock
#7
Lonského roku zaujal pozornost vídeňského pu-
blika občan, který kazdičké příležilosti použil k agi-
taci ve prospěch chrabrého národa burského. Na
schůzi jedné dal sobě dokouce dáti plnou moc k za-
slání adresy presidentu Krügrovi, se kterou do jižn
Afriky zároveň odeslán býti měl skvoslný prapor
jako dar evropských ctitelů burským bojovníkům.
Adresa měla — dle projektu původniho - - býti opa-
třena 100.000 podpisy a pořadatel pocty této, Bedi
Kapuša, se nabídí, že podpisy sebere po cele
#8
alto_textblock
#8
Evropě, za kterýmžto účelem hodlal podniknouti
velkou cestu. Když lidé v závodu Kapušově zaměst-
naní zvěděli o úmyslu svého chefa, pojali strach o
peníze, které svěřili jemu jako služební kauci a zpra-
vili ještě v čas o všem policii, která nadšeného
burofila zatkla a zjistila, že pan Kapuša vylákal na
lidech, které do závodu jeho valem přicházeli po-
ptati se po nějakém místě, 34.427 korun.
Předevčírem a včera konalo se proti Kapušovi
obviněnému ze zločinu podvodu, líčení před vídeň-
skou porotou.
Dle žalobního spisu zařídil sobě Kapuša pře
dvěma lety kancelář. V prosinci m. r. byla upozor
něna policie, že Kapuša mnoha svým zřízencům ne-
zaplatil již po dva měsíce aní vindry, a že snad
kauce, které mu byly svěřeny, zpronevěřil. Aby trest
nímu stíhání ušel, chtěl bezpochyby Kapuša pod zá
minkou cesty po Evropě z Rakouska zmizeti. Vy
šetřováním bylo zjištěno, že Kapušou byla o sve
úspory připravena celá řada osob.
Konstantin Kapuša, který byl až do r. 1899 sou-
kromým úřadníkem, hleděl sobě k penězům pomoci
rafinovaným způsobem. Založil školu pro krasopis
psaní strojem a těsnopis, umělecký závod »Minervu
a kromě toho dal dopisní svůj papír opatřiti nápi-
sem: »Úřadně povolená mezinárodní kancelář pro
odbyt patentovaných vynálezů, ředitel Konstantin
Kapuša, zástupci ve všech světových městech a v
větších městech venkovských v Rakousko Uhersku.
účet elanringový a u poštovní spořitelny č. 849.290.
Na to najal hotový štáb zřízenců, které přiměl ke
složení kauce.
Inseráty a sprostředkovacími úslavy sehnal osob
takových čtyřicetdevět a vylákal na všech
34.427 korun kauce, slíbiv jim měsíční pla
50 zlatých a Bprocentní zúrokování složeného obnosu.
Sotva že však peníze dostal do rukou, promarnilje
až do krejearu.
Kapuša se omlouval, že neměl úmyslu své zří-
zence poškoditi, nýbrž že jim chtěl škodu vyna-
hraditi ze sbírek, které by byl podnikl ve pro-
spěch Burů
Když obviněného zatkli, nalezli u něho všeho
všudy — 14 haléřů.
Po provedeném líčení byl podvodník odsouzen
na pět let do těžkého žaláře.
#9
alto_textblock
#9
Věstník živnostenský a dělnický.
#10
alto_textblock
#10
* Poplatkový equivalent. Pražské obchodní
a živnostenské komory došel c. k. zemským finan-
čním ředitelstvím tento výnos c. k. mimisterstva
financí ze dne 22. m. m. č. 38.397.
Aby dočílilo se stejnoměrného a přiměřeného
postupování při stanovení ceny průmyslových závod
a zejmena příslušenství závodů těchto pro vyměření
poplatkového ekvivalentu pro VI. desetiletí, zvlášte
u veřejných společností obchodních a společnost
komanditních, vidí se finančnímu ministerstvu přede-
vším poukázali k tomu, že projednávajíc takovát
jednotlivá vyměření, jest se vystřihati malichernost
a všeho, cokoli by vzbuditi mohlo zdání vexatorního
postupování, což ostatně jest na prospěch zjedno-
dušení práce i finančního účele vyměřování.
Ježto poplatkový ekvivalent, nařízený v tar. pol
106 Be) č. 2. zákona ze dne 13. prosince 1862 č. 8
ř. z., jest náhradou za poplstky z přenešení nemovi-
vilosti, které ucházejí pokladně státní při nemovitém
jmění výdělečných společností, zvláště veřejných spo-
lečností obchodních a komanditních, rozumí se sam
sebou, že z nemovitostí takovéto společnosti, náleže-
jících mimo poplatkový ekvívalent, nelze vyměřovati
žádné povlatky z nemovitostí za příčinou změny
v osobách společníků přistoupením neb vystoupením
jednotlivých společníků, dědictvím nebo postupem
podílů společenských mezi živými, jestliže společnost
jakožto společnost dále trvá a nemovitosti v držení
její zůstávají. To platí i tehda, jsou-li společenské
nemovitosti v knihách pozemkových posud zapsány
na jména jednotlivých společníků, kteří je do spo-
lečnosti věnovali, poněvadž s hlediska poplatkového
stejně jako s hlediska práva obchodního (článek 91
zák. obch.) nesejde na knihovním provedení toho,
že nemovitostí ve společenské jmění byly věnovány
odst. 3. zdejšího výnosu ze dne 30. března 190
čís. 20.690).
Ostatně jest při vyměřování poplatkového ekvi-
valentu z průmyslových závodů šetřiti zejmena
těchto kusů
1. Není třeba v přiznáních zvláště oceňovati
jednotlivé součástky závodu průmyslového, nýbrž
stačí udati cenu paušální pro všechno příslušenství
anebo též cenu paušalní pro průmyslový závod s pří
slušenstvím jakožto hospodářský celek (8 12., odst 4
výnosu fin, min. ze 14. července 1900 č. 120 ř. z.
odst. 4. zdejšího výnosu z 30 března 1901 č. 20.690)
2. Zjisťajíc cenu příslušenství závodu průmyslo
vého, jest hleděti ke zmenšení ceny, která nastala
uživáním prodlením doby neb z jiných okolností.
Těmi jsou na př. pokroky výrobní techniky
jimiž starší zařízení stávají se méně soutěže schop-
nými a tudiž ve své ceně klesají.
3. Oceňujic průmyslový závod nějaký nemá býti
postupováno tak, aby k ceně stavebního pozemku,
která by jevila se dle cen po 1. lednu 1901, poku
se týče, když nastala povinnost k ekvivalentu, při-
rážel se náklad na zřízení budov a cena příslušen-
ství, nýbrž jest vždy závod průmyslový jakožto závod
v celku jeho posuzovati, při čemž cena jeho může
okázati se boď vyšší neb nižší, než činí souhrn cen
vzpomenutých jednotlivých součástek závodu.
Jestliže tedy zvláště ceny pozemkové v dotyčném
místě na př. následkem stavebního rozvoje jeho od
zřízení továrny stouply, jest, vyšetřujíc cenu ekviva-
lentní podrobenou, dbáti toho, že nikoliv místo sla-
vební, nýbrž právé závod průmyslový jest předmětem
vyměření ekvivalentu a že tudíž, posuzujíc vzrůst
ceny jest míti slušný zřetel na věnování nemovi
tosti závodu průmyslovému.
4. Pokud úřad vyměřovací shledává za příčinou
své informace v jednotlivých případech nutným vy-
žádati si dobrozdůní znaleckého o ceně závodu prů-
myslového aneb jeho přislušenství, buďtež slyšání
jen znalci takoví, o jichž nestrannosti a znalosti věci
není pochybnosti.
Ve případech důležitějších doporučuje se, aby
jestliže stvrzení pravdivosti udání strany vyžaduje
odborných znalosti, byla dotyčná obchodní a živno-
stenská komora požádána za své dobrozdaní.
O tomto výměru buďtež obchodní a živnostenské
komory pokud možná rychle zpraveny.
* Protest obchodnictva proti jednostran-
nému zavedeni nedělního klidu v Prazea
jejim policejním rayonu. K stížnostem pražských
a předměstských gremií na libovolné zavedení neděl-
ního klidu místodržitelstvím bez předchozího vyslech-
nutí přislušných společenstev a obchodní komory
připojila se také Jednota obchodních gremií v král.
českém a usnesla se na tom, aby podán byl odpor
proti nařízení, kterým při jednostranném vyhovění
nátlaku obchodního pomocniciva bylo obchodnictv
při tak eminentně důležitém a stavovských zájmů
dolýkajícím nařízení naprosto ignorováno. Uváděno
že zájmy obchodnictva jakožto velkého poplatnictva
dojista toho zasluhují, aby o chystaných změnách
jeho zákonité representace byly slyšány. Též ven-
kovské obchodnictvo má oprávněné obavy, že při
puštěním výjimek dostalo by se zákonu tak elasti-
ckého nazírání, že by též pro ně nadejíti mohlo pře-
kvapení oktroyováním nedělního klidu na venkově.
proti němuž co nejdůrazněji se musí ohražovati.
Jednota obchodních gremif, která zastupuje téměn
všechna větší gremia v Čechách, musí proto prote-
stovati proti nařízení, které stalo se bez zákonem
stanoveného vyslechnutí a vyjádření zúčastněných
společenstev a jež přes bedra obchodnictva jsoue
uvaleno, musí buditi opravdovou nechuť. Přičleněná
gremia se vyzývají, aby z usnesení svých předsta-
venstev k podání Jednoty se připojila a místodrži-
telství souhlas s rozkladem Jednoty o bchodních gremií
proti novému nařízení o klidu nedělním v Prazea
policejním rayonu pražském neprodleně ohlásila.
* Sjezd starostů obchodních gremií v král.
českém. Ve včerejší schůzi širšího výboru Jednoty
obchodních gremií v král. českém bylo usneseno, aby
v druhé polovině září svolán byl do Prahy sje z
starostů a jednatelů veškerých če-
ských obchodních gremii a společen-
stev. Účelem sjezdu jest, aby stanoven byl pevný
program k stavovské organisaci obchodnictva českého
a jejiho postupu se stanoviska národního a politi-
ekého i po stránce osvětové, hospodářské a zákono
#11
alto_textblock
#11
dárné
#12
alto_textblock
#12
Stávky.
* Stávka v amerických ocelárnách. Z No
vého Yorku se telegrafuje: Vyjednávání, zaháje-
né za příčinou ukončení stávky dělníků v ocelár-
nách uvázlo, když v sobotu propuštěno bylo z práce
náhle 12 dělníků, náležejících svazu dělníků, pracu-
jících v železárnách a ocelárnách. Předseda jejich
sdružení prohlásil, že nebude se konati žádná kon-
ference, dokud propuštění dělníci nebudou znovu
#13
alto_textblock
#13
přijati.
#14
alto_textblock
#14
Školská hlídka.
Odbor pro zřizování a vydržován
konviktů učitelských při Besedě uči-
telské bude míti dnes ve středu o 1/26. hodině
v novoměstské škole měšť. u nejsv. Trojice výroční
valnou hromadu s obvyklými výročními zprávami a
volbami. Před tím o 5. hod. jest schůze výboru.
Střední hospodářská škola v Roud-
nici n. L. Nový školní rok započne dne 17. září.
Zápis koná se po celé prázdniny, konečný a hlavní
ve dnech 14.—17. září. Dle výnosu zemského výboru
král. českého přijme se do I. ročníku nejvýše 45
žáků. Absolventi mají právo na jednoroční službu
vojenskou. Bližší vysvětlení poda a výroční zprávu
zašle bezplatně ředitelství.
Do I. třídy c. k. vyšš. gymnasia v Do-
mažlicích budou zapisování žáci před prázdni-
nami dne 13. a 15. července, po prazdninách dne
16. a 17. září t. r., vždy od 8 do 10 hodin dopol.
v ředitelně ústavu.
#15
alto_textblock
#15
Sportovní věstník.
#16
alto_textblock
#16
Z oyklistského ruch u-
** Závody velocipedistské o mistrovstv
světa konají se letos v Berlíně. Zahájeny byly
dne 7. t. m. První den byly na pořadu rozběhy
o professionálské mistrovství pro letouny. Kvalifiko-
váni Kaesor, Seidl, Rütt. Schilling (Holanďan). Elle-
gard (Dán), Grovna (Belgičan), Arend a Jacquelin
(Francouz). V hlavním závodé tandemů vítězí Elle-
zard—Arend před Hubrem—Seidlem a Schillingem—
Dirheimerem. Grovna—Jacqueiin poražení v před-
běžném závodě. 100 km mistrovství světa získa
Němec Robl z Mnichova v pěkném čase 1 hod. 38 m
61/s vteřiny.
Ve čtvrtek 11. t. m. počnou předběhy závodu
amateurského, ve kterém najísto startuje člen S. K
»Slavie« Rudolí Kolesa.
#17
alto_textblock
#17
Athletika a sportovní hry-
#18
alto_textblock
#18
** Člen klubu »Sparty« p. L Pecold v přes-
polním závodu v běhu na 10 km o cenu Nicholso
novu, pořádaném vídeňským sdružením »The Ram-
blers«, byl druhým. Startovali nejlepší běhoun
z Vídně. Pešti a Berlína. Vítězem stal se L. Sar
člen »Währ. Hic. Kl.« v čase 45 m. 211/2 vt. Pecol
docílil čas 45 m. 441/s vt. Týž přeběhl před samým
cílem vysíleného mistra Gilemola z Pešti, jenž byi
třetím; rozdíl času pětina vteřiny. Čtvrtým byl Nagy
z Vídně a pátým Kehr z Berlina.
#19
alto_textblock
#19
Menšinový věstník.
#20
alto_textblock
#20
Místní odbor Národní jednoty po-
šumavské v Žižkově má ve čtvrtek dne 11.
t. m. o 8. hodině večer v zahradní restauraci »po
Vítkovem« výborovou schůzi za příčinou národní
slavnosti, kterou v restanračních místnostech na
vrchu Vítkově pořádati hodlá.
#21
alto_textblock
#21
Věstník spolkový.
#22
alto_textblock
#22
Schůze.
#23
alto_textblock
#23
Dne 30. července: První všeobe cuý
spolek zřízenců dráh v zemích v radě říšské
zastoupených koná o půl 4. hodině odpol. na Žolině
v Praze mimořádnou valnou hromadu. Pořad:1.
O změnách stanov, předepsaných ministerstvem
vnitra. 2 Ustanovení celkové částky, které se užíti
ma na rozdetenou etenům neschopným ků práei
aneb ve výslužbě se nalezajícím (§ 6. ad c odst. 2.
pro dobu 1902—190
#24
alto_textblock
#24
Zábavy.
#25
alto_textblock
#25
Zábayní výbor besedy »Stankov
ský« v Praze pořádá v neděli dne 14. t. m. za-
hradní zábavu v Pardubické restauraci v ulici Karol.
Světlé ve prospěch zařizování knihoven v uzavře-
ném území. Program zábavný a pestrý. Mezi jiným
koulení na krytém kuželníku o skvostné ceny. V sále
taneční rej. Vstupenky v předprodeji u p. A. Seidla
v Praze I, v Železné ul. č. 1. po 20 hal. za osobu
u pokladny 30 hal. Zábava koná se za každého po-
časí. Začálek o 3. hod. odpol. — Měšťanská
beseda v Praze. Dnes ve středu za příznivého
počasí jest zahradní koncert kapely páně Šustrovy.
Začátek o 8. hod. več. — Řemesinicko-ž iv
nost. beseda na Smíchově pořádá v neděli
14. července zahradní zábavu v »Klamovce«. Vstupné
za osobu 10 kr., rodina 25 kr. Na kuželníku hryo
ceny Zábava koná se za každého počasí. —
Spolek absolventů vyšších průmy-
plových škol oddělení strojnickéh
pořádá na počest letošních absolventů dne 10. t. m.
přátelský večírek o 8. hod. večerní v malém sále
Mešťanské besedy v Praze.
#26
alto_textblock
#26
Z Umělecké besedy. Pp. členové Uměl
besedy se žádají, by všechny před delší dobou vy
půjčené knihy v besední kanceláři odevzdali za pří
činou revise knihovny.
#27
alto_textblock
#27
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
(Telet. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Brna, 9. července.
#28
alto_textblock
#28
Dnes měl sněm dlouhou, nekonečně se vlekouc
schůzi, jež trvala od 10. hodiny dopolední až pře
4. hod. odpolední. Vyřízeny byly vesměs záležitost
hospodářské a subvenční bez pohnutějších debatt
Konec zasedání kvapem se blíží. Již zejtra večen
nebo ve čivrtek dopoledne bude poslední schůze.
Zemský hejtman oznámil, že volba přísedí-
cího zemského výboru na místě zemřelého
dra. Tučka provedena bude ve schůzi zejtřejší.
Posl. Beneš a soudr. podali dotaz k místo-
držiteli v příčině nouze v okrese tišňovskéma
žádají, aby se s vybíráním daní posečkalo až po
žních.
Posl. Ševčík a soudr. podali dále k místodržiteli
dotaz, v němž se praví: městská obec jevičská za-
žádala o zrušení tamější německé měšťanské školy.
Při hlasování o tom v c. k. okresní školní radě
moravskotřebovské byla rovnost hlasů, a tu c.k
hejtman Peer nedirimoval, což jest proti předpisům
zákonným,
»Matici místecké« povolena subvence
12.000 K na r. 1901 na vydržování jejího českého
gymnasia v Místku; »Ú střednímu spolku
živnostníků moravských a zemské
jednotě živnostenských společen
stev na Moravě povolena subvence prvému na
rok 1901 a 1902 1000 K, druhé na rok 1901 2000 K.
Subvence na účely průmyslové udělena oděvnickému
družstvu v Brně po 500 K na 2 léta, c. k. odborné
škole pro průmysl dřevařský ve Valašském Meziříči
15 stipendií po 1500 K na tři léta.
Pak projednána zpráva zemského výboru o zří-
zení zemského ústavu pro pojišťo-
vání dobytka. Zemský výbor navrhl příslušné
stanovy, jimiž zřizuje se na zásadě vzájemnostia
se dvěma národními sekcemi zemská pojišťovna do
bytčí markra bství moravského.
Příslušné usnesení zní: 1. Zpráva zemského
výboru o zřízení zemského ústavu pro pojišťován
dobytka bere se na vědomí. 2. Přiložené stanovy
tohoto ústavu se schvalují. 3. Zemský výbor se
zmocňuje, aby pro usnesené stanovy státního schvá-
lení vymohl a při tom změny, kterých by si vláda
po případě přála a které by základy stanov nemě-
nily, ve viastním oboru působnosti předsevzal.
4. Ústavu přikazuje se jmění bývalého mor. fondu
pro pojišťování dobytka obnosem 310.464 K 49 h -
1. lednem 1902 počínajíc uděluje se roční po dobu
#29
alto_textblock
#29
potřeby subvence 100.000 K ak úhradě nákladu na
první zařízení povoluje se obnos 50.0 0 K, který do
rozpočtu zemského na rok 1901 vřaditi jest jako
mimořádnou potřebu. 5. Zemskému výboru se na-
řizuje, aby, jakmile k zřízení ústavu státního schvá-
lení dosáhne, potřebný personál k zastávání služby
provisorně ustanovil a v nejbližším zasedání snému
návrhy za příčinou systemisování potřebných míst
úřadnických podal.
Poslanci Vykoukal, Pospíšil, Lebl och
Heimrich a Ševčík zúčastnili se rozpravy
o této záležitosti a návrhy dotyčné schváleny. Za-
jimavo je, že rozdělení ve dvě sekce, českou i ně-
meckou, stalo se i v tomto případě na nátlak velko-
statku, který přes odpor českých zástupců prohlásil
že vystoupí proti celé této akci, nebude-li národnostn
rozdělení provedeno.
Za zpravodajství poslance dra. Otakara barona
Pražáka povoleny »Školskému spolku« v Lip
níku a »Matici bodoňské« v Hodoníně na
stavbu budov pro tamní reálky subvence po 10.000
K. Podobné žádosti měst Uherského Brodu
Velkého Meziříči vráceny zemskému výberu.
by o nich provedl šetření a podal v příštím zasedání
zprávu.
Za zpravodajství posl. Pokorného schváleny
návrhy o přeměné rolnické školy na Klášterském
Hradisku v školu rolnickou a chmelatskou.
Posl. Kancnýř bobatými důvody doprovodi
svůj návrh ve příčině zákona chudinského, jenž od-
kázán odboru obecuímu.
Pak projednávány byly přečetné drobné zá
ležitosti petiční a subvenční.
Příští schůze zejtr a.
#30
alto_textblock
#30
Otázkou definitivní volby člena zemskéh
v ýboru na místě zemřelého dra. Tučka zabýval
se český klub i usneseno, že zvolen má býti na
toto místo posavadní náhradník, posl. Rozkošný
náhradníkem pak má býti zvolen posl. dr. Šílený
Volí kurie obcí venkovských; volba provedena bude
ve sněmu zejtra.
#32
alto_textblock
#32
Z Opavy, 9. července. (C.-B.) Šněm povoli
na založení tkalcovských společenstev a k zakoupen
zlepšených stavů, jakož i ke kočovnému vyučován
úvěr 100.000 korun a vyzval vládu, by povolila sub
venci zejmena na založení tkalcovských společenstev
a ke zlepšení poměru domácího tkalcovství ve Slezsku
a zadávala veřejné dodávky v úpadku se ocinuvším
okresům, v nichž tkalcovství se provozuje.
#34
alto_textblock
#34
V dalším průběhu včerejší noční schůze halič-
ského sněmu prohlásil hr. Ondřej Potock
že odchod roských poslanců ze sněmu všeobecně
zaráží a vzbudil podiv, neboť k takovému kroku ne
bylo příčiny. Sném šetřil práv ruské národnosti př
každém kroku. Poláci, kteří sami musí tolik zkoušet
ve dvou sousedních říších, nemohou býti v podezření
že chtějí jiné znásilňovat a majorisovat. Poláci maj
k Rusům upřímné sympatie, které však pro cíz
vlivy nenalezají žel! ohlasu.
M. předseda zemské školní rady dr. Bobrzyn-
ski dokazoval při jednání o rozpočtu na školy, že
stížnosti ruských poslanců na zkracování ruské ná-
rodnosti v oboru školském jsou bezpodstatny.
O 1 hod. s půlnoci rozpočet školský schválen.
Posl. dr. Kozlowski navrhoval resoluci, by
byla svolána anketa k poradě o nových zdrojech
příjmů pro zemský fond a zavedena společná akce
všech zemských výborů, aby zemské fondy měly
podíl na výnosu státní dáně z piva.
Dnes po řeči posl. hr. Dzieduszyckéh
byla přijata zatím tato Merunowezova re so-
luce: »Zemský sněm souhlasí se stavbou vod-
ních dráh dle § 1. říš. zákona ze dne 11. června
1901; příjímá podmínku, že země každý rok ma
ustanoviti příspěvek na zúročení a úmor 1/s nákladu
na stavbu průplavův a zvlášť na průplavní spojen
Dunaje s Odrou a Visly s Dněstrem vydáním stát
ních dluhopisů, pokud stačily by prováděti budovy
v haličských mezích. Vláda vyzývá se, by příčinilu
se, aby město Lvov bylo pojato do sítě vodních dráh.
aby horno-viselský průplav spojil se s vodní sít
německou u Glivic, aby zřídil se přístav v Krakov
jako hlavní stanici, aby sansko viselský průplav spojil
se nedaleko Nadbřeží s Vislou a měl se zřetel na
město Brody při stavbě sansko-dněsterského prů-
plavu.
Ze Lvova, 9. července. (C.-B.) Po vyřízení
jednacího pořadu poukázal nejvyšší maršálek zemský
na průběh 6letého sněmovního období, vypočetl
schválené předloby a pravil, že sněm snažil se
zmírniti sociální protivy. Také programem příštího
sněmu musí býti povznesení blahobytu celé země
bez rozdílu národnosti a společenského postavení,
zejmena pak podpora zájmů hospodářsky slabších.
V ruské řeči litoval, že není mu nyní dopřáno,
aby rozloučil se přímo s poslanci rulský.
mi, tím spíše, když neuznali vhodným, aby jej o
svém záměru zpravili. Očekával to tím spíše
ohledem na své postavení i na poměry, jež
měli s ním, neboť jeho náhledy na národní jejich
přání byli jim ode dávna známy. Přes to však vy-
slovuje jim bez veškerého hněvu za jejich pod-
poru, jíž mu dopřáli a za přátelský poměr, který
se mezi ním a rusínskými poslanci jevil, díky. Tak
jako celý sněm přeje si i nejvyšší maršálek, by, co
stalo se včera, nemélo žádného nepříznivého vlivu
na vývoj zájmů země a by záhy opět obě strany
sešly se v péči o dobro a budoucnost země. Př
vzájemné dobré vůli jest to nejen možným
nýbrž i jistý m.
Rečník se své strany učiní vše k umožnění to-
hoto shlížení.
V polské řeči vyzval pak maršálek všecky po-
slance k umírněnosti, spravedlnosti
uznání vzájemné dobré víry při nastáva
jících volbách, aby země vyšla z nich sesílena, aby
v příštím sněmu došla výrazu pravá vůle celéh
národa.
Po řečech arcibískupa Bilszewského a místo
držitele byl sněm uzavřen.
#36
alto_textblock
#36
Bukovinský sněm schválil ve včerejší schůz
zemský rozpočet na rok 1901
Během debaly zem, president Bourguigno
vykládal opatření náboženského fondu pravoslavného
ke zlepšení hospodářské situace sedláků.
Posl. Flondor dorážel prndce na zemského
presidenta a na jeho výrok, že útoky s jisté strany
mají ráz »pathologický«, odešel ze sněmovny, vo
laje, že zemský president zodpoví se mu jiným zpo-
sobem.
Posl. archimandrila Kaleněsku zříkal se spo
lečenství s Flondorem, pravě, že Rusové bukovinšt
byli vždy věrní císaři a říši.
V odpolední schůzi všicci řečníci odmítali útoky
na zemského presidenta a odsuzovali Flondora.
V dolnorakouském sněmě poslanec dr
Lneger referoval jmenem správního výboruo
postoupení zemského blázince v Dk
okresu vídeňském pro stavbu nových ústavů lékař
ských, navrhuje, aby se to schválilo.
Rozpředla se delší debata, již zúčastnili se po-
slanci Lindenheim, dr. Adler, Krona-
wetter, Ofner, Noske a Lueger.
Výborové návrhy byly schváleny; jedině dodatky
a resoluce propadly.
Příští schůze bude z ejtra.
#37
alto_textblock
#37
V tyrolském sněmě vlaští poslanci zahájili
obstrukci čtením množství obšírných dotazův
jmenovitým hlasováním, protože předloha o trident-
ské samosprávě Jdoposud nebyla dána na jednaeí
pořad.
Na dnešní dopoladní důvěrné schůzí sněmu pro-
jednávány byly osobní záležitosti. V odpolední
schůzi tázal se poslanec Brugnara zemského
hejtmana, zdali při určování jednacího pořadu bude
vzat zřetel na přání vlaských poslanců.
Zemský hejtman odpověděl, že zůstane již při sla-
noveném jednacím pořadu
Vlaští poslanci zahájili pak obstrukci, po
davše četné dlouhé interpellace, jejichž ctení bylo
v 6 hodin přerušeno.
Příští schůze zejtra.
#38
alto_textblock
#38
Z Lublaně, 9. července. (C.- B.)
Ve sněmu odůvodňoval dnes posl. Schwege
svůj návrh, by osoby zaměstnané v zemské službě
#39
alto_textblock
#39
neměly passivního volebního práva. Pravil, že v ná-
vrhu není žádné reakcionářské tendence, nýbrž jen
snaha, by osvědčené síly jejich nerušeně zachovány
byly pro vlastní úkoly země. Ostatně v obecním řádu
jest analogické ustanovení. Návrh netýká se učitelů,
protože nejsou vlastně přímo ve službách země.
Návrh odkázán byl správnímu výboru.
#40
alto_textblock
#40
Válka jihoafrická.
#41
alto_textblock
#41
Telegramy.
Z Lendýna, 9. června. (C.-B.) Válečný
úřad uveřejňuje notu, ve které se praví, že an-
glickými úřady nebyl od 1. ledna 1901 žádný
cizinec z vojenských důvodů poslán z jižní
Afriky do Evropy. Cizinci, kteří odesláni byli
po 1. lednu, byli až na dvě neb tři výminky
nuzní lidé, jimž k žádosti konsulů povolena
volná plavba na dopravních lodech.
Z Pretoric, 8. července. (C.-B.) Lord
Kitchener telegrafuje: Od poslední zprávy
ze dne 1. t. m. zahynulo — dle došlých ra-
portů — 40 Burů, 27 jich bylo raněno, 129
zajato a 21 vzdalo se; ukořistěno 149 ručnie,
7000 nábojů, 312 vozův a mnoho koní a
skotu.
s. Z Brusselu, 9. července. Vydána p ro-
klamace k Burům, kterou se vy zývají, by
setrvali v boji a radí se v ní, by neuza-
vírali ž ádného míru s Anglič a ny.
#42
alto_textblock
#42
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Exodus haličských Rusů.
Z Vídně, 9. července. Exodus Rusů
ze sněmu haličského, jehož politický dosah
jsme vylíčili v čísle ranním, působil na vladu
velice nepříjemně. Jest pochopitelno. Kabi-
netu, jenž uklízí překažky vídeňského sně-
mování, nemůze býti vítáno, ději-li se mu
obtíže na sněmech zemských, obtíže, jichz
reflex na říšskou radu nedá se odvrátiti.
Nemůže tudíž překvapiti, stala-li se již
opatření, by exodus rusínských poslanců
proti sněmu lvovskému neproměnil sev
trvalou abstinenci a byl-li již učiněn
pokus přiměti je ještě před rozchodem ha-
ličského sněmu, to jest do zejtřka, k ná-
vratu.
Skutečně se také již oznamuje, že bylo
s nimi s polské strany zahajeno vyjednávaní
Ovšem, průvod polských časopisů k experi-
mentu tomu jest prašpatný. Volají na pol-
skou většinu, by v ničem nepovolovala Ru-
sům, jelikož by to bylo kapitulací celého
sněmu před nimi.
To jest taktika pochybená, která, bude-l
zachována, nepovede ke smíru, nýbrž roz-
kol přiostří.
Doufáme však od politiků polských, že
se takovými povely říditi nebudou, a že po
prvním překvapení záhy nabudou převahyu
nich rozmysl a rozvaha. Podobá se totiž, že
příčiny odchodu rusínských poslanců byly
hlubší, nežli by se mohlo souditi podle pro-
hlášení posl. prof. Barviňského, a že
tedy vše bude záležeti na tom, aby se ukli-
dily napřed příčiny a zjednala se atmosféra,
jež umožní Rusům nejen opětně vstup, nýbrž
i další jejich setrvání. Atmosféra
ta dá se zjednati nikoli planými řečmi, ni-
koli potěšnými slovy, nikoli prazdným dušo-
váním se poslanců neb místodržitele, že se
kdesi cosi pro Rusíny díti může, naopak
jest třeba vzchopení se k rozhodnému činu,
na který by mohli tak zv. umírnění Rusíni
ukazovati svým voličům, aby taktiku jejich po-
chopili, že jejich zástupcové ve Vídni a ve
Lvově nikoli zadarmo a nikoli marně jdou
ve šlépějích haličsko-polské delegace.
Obstrukce v tyrolském sněmu.
Z Vídně, 9. července. Letošní kampaň
zemských sněmů podobá se hydře, které
každou chvíli narůstá nová hlava. Včera při-
byla hlava haličsko ruské abstinence na halič-
ském sněmu, dnes obstrukce na
sněmu tyrolské m.
Oznamuje se z Inšpruku, že vlaští po-
slanci zahájili ve vší formě technickou
obstrukci, protože osnova ve příčině
autonomie Tyrolska nedostala se ještě na jed-
nací pořad.
Provozují obstrukci četbou nekonečných
dotazův a hlasováním dle jmen.
Proslýchá se, bude-li zejtra v obstrukci
pokračováno, že bude zemský sněm u za-
vřen.
Černovická soubojová afféra.
č. Z Černoveů, 9. července. Soubo-
jová záležitost zemského presidenta barona
Bourguignona s posl. Flondorem
jest vyřízena. Zemský president jmenoval své
svědky. Potom sestoupili se sekundanti obou
stran a prohlásili záležitost za od-
bytou, neboť nestala se žádná
urážka.
Demonstrace nezaměstnanců.
K. Ze Lvova, 9. července. Dnes
uspořádali dělníci, vedení posl. Breiterem,
před budovou zemského sněmu demonstraci.
Žádali, by urychlily se práce z nouze. De-
putace, vedená jmenovaným poslancem, ode-
brala se k nejvyššímu maršálkovi hr. St.
Badenovi a k řediteli státních dráh. Oba
pánové ji ujistili, že nezaměstnanci najdou
práci při stavbě nádraží. Policie rozptýlila
naposledy manifestanty. Nedošlo k žádným
srážkám.
#43
alto_textblock
#43
Nepotvrzení volby berlínského
purkmistra.
Z Berlína, 9. července. O příčině ne-
potvrzení volby druhého purkmistra m.r.
Kaufímanna sděluje se nová verse.
Praví se, že volba jeho nepotvrzena proto,
že choval se zamítavě vůči předloze o roz-
množení válečného loďstva. Na Kauffmanna
počíná se již také všemožně působiti, aby
vzdal se další kandidatury, kdežto jeho přá-
telé se namáhají, by na ní setrval, poně-
vadž nejedná prý se při opětné volbě o de-
monstraci, nýbrž o politickou otázku prvého
řádu, zvláště oproti vládě a ministrům.
První nepotvrzení může prý býti pouze či-
nem přenáhlení, kdežto druhé bylo by již
zasazenou ranou. Opposiční tisk táže se
stále, jak zachová se kancléř Bülo w, když
původně doporučoval schválení Kauffman-
novy volby.