#1
alto_textblock
#1
Strana 6. Císlo 183.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 6. července 1900
#4
alto_textblock
#4
byl by třeba i jen dosti malý neúspěch pro mezi-
národní vojsko velice nebezpečným. Zmíněný list o d-
mítá návrh konsulů, zničiti hroby císař-
ské rodiny v Pekingu, neboť mohlo by to
míti za následek, že všech 400 milionů obyvatel-
stva v Číně by povstaly; zejména v Mandžursku vy-
pukla by vzpoura, protože pochází z něho nynější
dynastie. Klid v Mandžursku jest však důležitým
v zájmu Ruska.
Z Londýna, 5. července. (T. k.) Dle poslední
zprávy »Timesů« ze Šanghaje ze dne 3. t. m. roz-
hodli se místokrálové jižních provincií, že vydají pro-
klamaci, kterou prohlašují svoji dočasnou autonomii
až do obnovení autority a pořádku v Pekingu. —
Na základě zprávy, kterou přinesl
z důvěry hodné strany jistý kurýr,
jenž opustil Peking dne 27. června,
napadlo toho dne 15.000 boxerů a vo-
jáků vyslanectva, byli však se ztrá-
tami odraženi. Veškerá ošobní družina císařea
císařovny-vdovy náleží dnes ku členstvu boxerů
Cisařští princové zřídili v císařském paláci oltář, na
němž se vykonává ritus boxerů. — »Daily News«
oznamují ze Šanghaje ze dne 3. t. m.: Místokrál
v Nankingu vydal prohlášení, kterým boxery vyhla-
šuje za loupežníky a nařizuje, aby výtržníci byli bez
odkladu postínáni.
Z Berlína, 5. července. (T. k) (Zpráva » Wolf.
kanc.«) Německý konsul v Tientsinu oznamuje pře
Čifu ze dne 30. června a 1. července. Písemné
zprávy sira Roberta Harta a jisté Francouzky z Pe-
kingu ze dne 24. m. m. ujišťují opětovně, že situace
Evropanů jest zoufalá a prosí o rychlou pomoc. Ve-
litelé v Tientsinu následkem zničení dráhy, počátku
dešťové doby a potřebné ochrany pro Tientsin nejsou
s to poslati do Pekingu vojsko. Také prokopali Čí-
ňané císařský průplav u Tientsinu, aby postup voj-
ska stížili. Poslové kteří přišli z Pekingu do Tient-
sinu, povzbuzují vesměs zavraždění vyslance něme-
ckého. Německý oddíl, jenž se při něm
nalézal, spálil prý pak Cungli-Jamen
a obsadil bránu před císařským palá-
cem se 4 děly, z nichž dvě byla do-
byta, kdežto ostatní brány jsou ještě
v moci Číňanů. Vojsko prince Cinga bojuje prý
proti boxerům. Z Čfu se oznamuje počátek nepokojů
a hrozivé chování čínského vojska.
Z Londýna, 4. července. (T. k.) »R. kanc.«
sděluje z Taku ze dne 30. června přes Čífu ze dne
3. července: Admirálové A lexějev a Seymiou
měli dnes válečnou poradu a dospěli k usnesení, že
bude nemožno, aby se bez mnohem vět-
ších válečných sil učinil pokus vtrh-
nouti do Pekingu. Dle jejich mínění bylo by
možno udržeti Tientsin a kdyby ani toho ne, přiči-
nili by se, aby udrželi Taku.
Z Londýna, 5. července. (T. k.) »Daily News«
oznamují ze Šangaje ze dne 4. t. m.: Spojená vojska
podnikla dne 30. června útok na město domorodců
v Tientsinu. Ve 2 hod. odpoledne bylo město do-
byto. Hlavním cílem útoku bylo prý zničení měst-
ských pevnůstek, odkud se střílele na osadu cizinců.
Z Londýna, 5. července. (T. k.) Reut. kanc.«
oznamuje z Čifu dne 3. t. m.: Anglický a ruský ad-
mirál nabyli přesvědčení, že nyní nemůže býti učiněn
pokus o vybavení Pekingu proto, že veškerá branná
moc spojenců, kteráž může býti nyní stažena, obnáší
jen 20.000 mužů, kdežto mezi Tientsínem a Pekin-
gem je shromážděno 140.000 mužů čínského vojska.
Generál Niesh postupuje prý s 90.000 muži, aby
podnikl útok na Tientsin.
Z Londýna, 5. července. (T. k.) Listy vy-
slovují se nyní pro to, aby se nyní daly potřebné
diplomatické záruky, kterými by se Japonsku umož-
nilo uvésti v pohyb takovou sílu vejska, jakou má
pohotově, aby její pomoci, není li ještě pozdě, zame-
zilo se povraždění Evropanů v Pekingu. Listy po-
ukazují současně na těžkou zodpovědnost, kterou by
na sebe vzala ona mocnost, která by snad ze vzdále-
nějších příčin zabránila rychlé osvobození. (To jest
ovšem namířeno proti Rusku, které s Japonskem ri-
valisuje právě tak jako s Anglií. Rusové ovšem si
z Londýna nedají míru své humanity předpisovati. Red.)
Z Petrohradu, 4. července. (T. k.) Ruské te-
legrafní jednatelství oznamuje: Viceadmirál Alexě-
jev telegrafoval dne 30. června z Taku ministrovi
vojenství: Generál Stessl oznamuje tyto podrob-
nosti: Prohlížel jsem dne 27. června od 5. hodiny
ranní s oddílem a dvěma dělostřelci krajinu na sever
od východní zbrojnice. Když jsem postoupil na vzdá-
lenost 1 versty, byl jsem pozdraven silnou palbou.
Pokračoval jsem potom se čtyřmi setninami, jež shle-
daly, že nepřítel přestoupil na železniční trať, že má
celou krajinu obsazenu; na hradbách zpozorována dvě
děla. Když jsem poslal pro cizinecké lodní vojsko,
zahájila druhá anglická batterie palbu. Z náspů, jež
nepřítel měl obsazeny, počala nepřetržitá střelba.
Třemi proudy proveden byl útok; o půl 4. hodině
odpolední byla zbrojnice dobyta. Šest mužů mrtvo,
#5
alto_textblock
#5
plukovní lékař Razumov a 45 mužů zraněno. Boje
súčastnil se celý oddíl vyjma setninu lodního vojska.
Z Petrohradu, 4. července. (T. k.) Dle »Fi-
nančního Věstníku« budou mimo lodi z loďstva Ti-
chého oceánu vyslány do pečilského zálivu také ně-
které lodi z loďstva sibiřského. Mají sloužiti doprav-
ním účelům. Parníky dobrovolného loďstva »Orel« a
»Tambov«, které byly dány k ruce admirála A le-
xejeva, vrátily se z Port Arthuru do Vladivostoku,
kde naberou vojsko a potraviny, načež odjedou opět
do Port Arthuru. Na znovuzřízení železné dráhy
z Taku do Tientsinu pracuje setnina železničního pra-
poru Zásob přivezeno bylo značné množství, takže
existence všech vojsk je úplně zabezpečena.
Z Petrohradu, 5. července. (T. k.) Telegram
místoadmirála Alexejeva, zaslaný dne 1. července ná-
čelníkovi generálního štábu v Port Arturu, praví:
Do Taku došla dne 30. června následující věrohodná
zpráva z Pekingu dne 23. června datovaná: Německý
vyslanec zavražděn byl čínskými vojáky na cestě do
Cung li-Jamenu. Týž zemřel v Cung-li-Jamenu. Bu-
dova ruského vyslanectví jest z pola zničena, ostatní
vyslanecké budovy s výjimkou anglické, francouzské
a německé, kde se shromáždila evropská vylodněná
vojska, jsou zničeny. Budovy ty jsou oblehnuty Bo-
xery. Počíná se pociťovati nedostatek potravy. Situace
jest kritická, pomoc nutná. Kolem Pekingu soustře-
ďuje se 30.000 mužů vojska.
Z Vídně, 4. července. (T. k.) Válečný
koráb »Zenta« telegrafuje z Čífu: Americka bitevní
lod »Oregon« byla opět uvolněna, ale musí býti
opravena. — Z Tientsinu a z Pekingu není zpráv
žádných.
Z Vídně, 5. července. (T. k.) Dle telegrafické
zprávy připlula J. V. loď císařovna a královna Marie
Terezie včera do Adenu. Odjezd dnes do Columba.
Na palubě vše zdrávo. — J. V. loď Zenta telegra-
fuje: Z Pekingu došlý kurýr praví, že c. a k. vysla-
nectví jest nejspíše zničeno. Oddíly shromážděny jsou
na anglickém vyslanectví, kde se na ně střílí. Jeden
německý oddíl hájí jednu městskou bránu. Jest prý
nouze o střelivo a potraviny, náhrada pak prozatím
nemožná. Americká loď »Oregon« nebyla vpravena
na vodu. Německý místoadmilál Bendemann blaho-
přál osobně hu siatečnému chování se c. a k. oddílu
z J. V. lodi »Zenta« při dobytí Taku.
Z Berlína, 5. července. (T. k.) Rakousko-uher-
ský velevyslanec Szögyény vyřídil u říšsko-německé
vlády z nařízení své vlády nejhlubší rozhořčení nad
pohanou, která jí byla způsobena zavražděním vy-
slance bar. Kettelerá? v Pekir gu, na kterýžto projev
soustrasti bylo vřelými díky odpověděno.
Z Bernu, 4. července. (T. k.) »Greath Nort-
hern« (telegrafická společnost) sdělila mezinárodnímu
úřadu, že následkem nejisté služby na tratích čín-
ských mezi Čifu a Šanghajem budou dopravovány
duplikáty všech telegramů po lodích mezi oběma pří-
stavy; první parník s četnými telegramy přibude zítra
večer do Šanghaje.
Z Nového Yorku, 4. července. (T. k.) »New-
York Herald« oznamuje z Washingtonu: Státní ta-
jemník Hay zaslal americkým velevyslancům a vy-
slancům v Evropě a v Japonsku telegraficky pro-
hlášení, jež mají předložiti vládám, u nichž jsou po-
věřeni. Prohlášení obsahuje následující body: Vláda
Spojených státův neuznává, že by v Číně panoval
válečný stav. Nevyslala svého vojska a svého lod-
stva proto, aby vedly válku proti Číně, nýbrž proto,
aby chránily americké občany a jejich zájmy, aby
zjednaly a udržely pořádek a potom po jeho znovu-
obnovení aby z Číny zas odešly.
#6
alto_textblock
#6
Telegramy.
#7
alto_textblock
#7
Zvýšení sazeb u státních drah.
Z Vídně, 5. července. (T. k.) Jak »W. Abend-
post« ujišťuje, přeceňuje se obsah a účinek zamý-
šleného a nepříznivým výsledkem finančním pod-
míněného zvýšení sazeb. V pravdě nejedná seo
zvýšení vnitrozemských uhelných sazeb, nýbržo
vybírání plné sazby lokální v dopravě cizozemské,
exportní. Správě státních drah nikdy nenapadlo,
zdražovati domácímu průmyslu uhlí.
#8
alto_textblock
#8
K demisi generála Jamonta.
Z Paříže, 5. července. (T. k.) Nacionali-
stický tisk napadá v příčině odstoupení generála
Jamonta vládu a zejména ministra války, velmi
prudce a praví, že armádu odchod Jamota, jenž
požívá její plné důvěry, překvapí. Právě nyní,
kdy politický obzor nabývá tak hrozivé tvářnosti,
sluší vzhledem k pokračující desorganisaci armády
chovati největší obavy.
Z Paříže, 5. července. (T. k.) V rozhovoru
o odstoupení generála Jamonta vzdávají republi-
kánské a radikální listy energii ministra války
bezpodmínečné uznání a praví, že odstup Jamon-
tův není nikterak politování hodný. Jamont prý
nebyl nepochybným republikánem a nad to jeho
#9
alto_textblock
#9
odstoupení zah ajuje dávno žádané omlazení gene-
rálního štábu.
Proces proti Sipidovi.
Z Brusšelu, 5. července. (T. k) Obhájee
Peuchots van Demeeren popírá, že jeho klient
jest přívržencem zásad anarchistických. Nežádá
pro téhož o milosrdenství, nýbrž o spravedlnost.
Obhájce Meiret-Meysmas zastává názor, že se
jednalo o sázku. Státní zástupce replikuje, že
skutek jest nepopíratelně dokázán.
Z Bruselu, 5. července. (T. k.) Porotcová
uznali Sipida vinným, osvobodili však jeho sou-
druhy a přisvědčili ohledně Sipida na otázku stran
nepříčetnosti. Na to odešel soud k poradě.
Povstání Ašantů.
Z Londýna, 5. července. (T. k.) »Reut.
kanc.« oznamuje: Plukovník Willecck oznamuje
z Tumsu ze dne 3. t. m.: Guvernér Zlatého po-
břeží opustil Kumasi a dorazil do Ekvanty, 20 mil
jižně od Kumasi, aby se odtud odebral na mys
Coast. Při výpadu z Kumasi byli mnozí zabiti.
#10
alto_textblock
#10
Z Petrohradu, 5. července. (T. k.) Ve-
litelem nového sibířského armádního sboru jmeno-
ván byl generállieutenant Lenevič.
Z Paříže, 5. července. (T. k.) President
Loubet vyslovil německé vládě za pří-
činou požárního neštěstí v Nov. Yorku soustrast.
Z Cařihradu, 5. července. (T. k.) Pověst,
že prine a princezna nespolští přijedou do Caři-
hřadu, potvrzuje se. Princ přijede v nejpřísnějším
incognitu. Italské velevyslanectví učinilo dnes
u Porty kroky, aby jachtě princově povoleno bylo
projeti Dardanellami
#11
alto_textblock
#11
Zprávy hospodářské.
Schůze výboru českého odboru rady
zemědělské pro král. české konala se včerej-
šího dne za předsednictví p. Jandy. Po podání zpráv
předsednictva podána zpráva I. komité o rozpočtu
správním a subvenčním na rok příští. Schválena
zpráva V. komité o změně předpisů zákona o země-
dělské radě, jednajících o volbě do sboru delegátů;
v dalším podány zprávy o opatřeních k povznesení
pěstování ječmene, o ustanovení odborníka mlékař-
ského při českém odboru rady zemědělské, o rozdě-
lení kontingentu líhové výroby, o dovolené výši pří-
davku škrobu ku kvasnicím a o subvenčních opatře-
ních v oboru chovu skotu.
Rozdělení majetku pozemkového v Ra-
kousku. Na pařížské výstavě v zemědělském od-
dělení jest vystaven přehled rozdělení majetku po-
zemkového v různých státech. Rakousko má 30
milionů hektarů plodné půdy. Z toho patří 21.3
milionu hektarů malorolnictvu (71 proc.) a 8.7 mil.
hektarů (29 proc.) statkářům, jejichž nejmenší výměr
jest 200 hektarů. Lesy zaujímají 8.7 milionů hektarů,
z nichž patří 5.1 milionů velkostatkům. Velko-
statkům patří veškeré plodné půdy v Bukovině 46,
v Solnohradech 40, v Haliči 39, ve Slezsku 38,
v Čechách 32, v Dalmacii 3, v Přímoří 8,
v Krainsku 16, v Horních Rakousích 22, v Dolních
Rakousích a Tyrolsku 25, ve Štýrsku a Korutanech
25, na Moravě 26 procent veškeré půdy. Statky svě-
řenské v celém Rakousku mají výměry 1,204.500
hektarů orné půdy a 3,365.400 hektarů lesů.
Obilní těžba v Rumunsku. Roku 1897
bylo v Rumunsku oseto 3,766.750 hektarů kukuřicí,
pšenicí a žitem. Téhož roku sklidilo se 35,800.000
metráků jmenovaných druhů obilních. Rumunsko do-
dává na světový trh jednu pětinu veškeré prodajné
pšenice, když z počtu toho vyloučíme Rusko a se-
verní Ameriku. Rumunsko prodá do ciziny více obilí
než Kanada, Indie, Australie a Afrika dohromady.
Spotřeba kořalky na Rusí. Ra Rusi je
v činnosti 45 spolků střídmosti. Tyto zaslaly na pa-
řížskou výstavu statistiku kořalečné spotřeby na Rusi.
Dle toho připadá v Rusku na jednoho obyvatele
roční spotřeba kořalky 7 a půl litru, kdežto ve Fran-
cii připadá 10, v Německu 10.9, v Anglii 11, v Bel-
gii 11.3, v Dánsku 21, v Italii 28.4 litrů. Pová-
žíme-li, že v západní Evropě se nepijí spousty piva
a vína, které se na Rusi nepijí, jest konsum kořalky
na Rusku ještě dosti mírný.
Okurky často způsobují mnohé potíže a těž-
kosti. Rád jídával jsem naložené okurky, ale pojednou
pozoroval jsem, že to neprospívá, pátral jsem po pří-
čině, proč po sněděné okurce tak prudce mě to
v hrtanu pálilo, až přesvědčil jsem se konečně o tom,
že nesvědomití podavači a nakladači okurek nejen
špatného — zdraví lidskému škodlivého octa k na-
kládání berou, ale i mědi (měděných peněz) při-
dávají, by okurky zůstaly tvrdými a zelenými. Měli
by úřady zdravotní přesně k tomu přihlížeti, bychom
otravováni nebyli, a travičům podobným by řemeslo
jejich mělo překaženo býti.
Kočky působí v našich sadech velikých škod
na rozličném ptactvu, což v Německu není, neb
tam. v mnohých krajinách zákonem stanoveno, ž