#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 195. ze dne
#3
alto_textblock
#3
16. července 1904.
#4
alto_textblock
#4
Různé zprávy.
= Zajímavou závěť zanechal bývalý berní in-
spektor v St. Marcellinu ve Francii. Zanechal městu
roční důchod 600 fr., jež mají býti vyplaceny dívce
nejméně třicetileté, jež hlasováním svých krajanů ve
věku od 18 do 30 let dostane největší počet hlasů.
Táž osoba může bráti tento důchod po několik let,
pokud má pro sebe většinu hlasů. Nehledí se ani na
mravné chování ani na jiné okolnosti, rozhoduje tu
pouhá většina hlasů. Pro případ, že by žádná
z uchazeček nedosáhla většiny, bude důchod rozdě-
len mezi tři uchazečky, které dosáhly největšího
počtu hlasů. Druhý legát dostalo město St. Marcellin
za podmínek ještě podivnějších. Odkázal městu 3000
fr. za podmínkou, aby kapitál zůstal po 600 let ne-
dotknut a uložen na úroky z úroků, až dosáhne sumy
49.700 milliard. Obyvatelé St. Marcellinu po šesti stole-
tích budou nejšťastnější lidé na světě, každý ze 3400
obyvatel bude míti jmění čtrnácti milliard. Ovšem
jest otázka, který bankéř odhodlá se kapitalisovati
těchto 3000 franků a v jaké minci bude těchto 49.700
milliard vyplaceno? To bude starostí potomků po
šesti stech letech.
= Podivná krádež vloupáním. Londýnská policie
ocítila se v nemalých rozpacích vůči krádežím, pro-
vedeným neobyčejně obratně v neméně než 30 pan-
ských domech ve Westendu, jež vesměs nasvědčují
tomu, že tu jde o znalce umění. Mimo to jest zloděi
velmi obratným při vloupání, neboť žádná ze zotví-
raných skříní neprozrazuje stopy použití nějakého
nástroje. Zloděj, jak se zdá, počíná si tím způsobem.
že nejprve sebere všechno stříbro v domě a zcela
přesně oddělí cenné kusy od méně cenných. Jeví při
tom značný smysl pro pořádek a konečně i skrom-
nost, neboť odnese jeden nebo dva z nejstaršícha
nejcennějších kusů a vše ostatní nechá v nejlepším
pořádku na stole ležet. Poslední návštěva jeho pla-
tila domu diplomatického zástupce španělského, vé-
vody de Mandas. Odnesl odtud velmi drahocennou
stříbrnou vásu as 9 palců vysokou. Ze všeho toho
vysvítá, že zloděj provozuje svoje krádeže jedině se
zřetelem k umělecké a starožitnické ceně předmětů.
Majitelé londýnských zastaváren byli o těchto kra-
dežích zpraveni, ale dosud žádný z ukradených před-
mětů nebyl dán v zástavu. Předpokládá se, že zloděj
prodává svoji kořist v Hollandsku.
= Svatba loupežníkova. Přítel našeho listu píše
nám ze Scala Santa Katharina: Že se loupežníci za-
milují, není nic zvláštního, aby však slavili stihaní
od četníků veřejnou svatbu, to možno jen v Turecku
nebo v Řecku, vzorných to státech naší zeměkoule,
v nichž panuje neobmezená svoboda a pořádek.
Giorgi Ghizo je považován v celém okolí za nejod-
vážnějšího loupežníka, ale těší se zvláštní oblibě u
Řeků, neboť vraždí a olupuje jen mohamedánya
křesťany jiných národností, jako »bojovník za svo-
bodu«. Proto se dosud nepodařilo tureckým vojákům
zatknouti jej. Již delší čas udržoval milostný poměr
s dcerou jakéhos rolníka, který nezůstal bez následků.
By zachránil její čest, odhodlal se dát se s ní oddati.
To však se musilo státi okázale a slavnostně, nebot
jeho čestné postavení ve zdejší řecké společnosti a
jeho hrdost nedovolovaly tajnou prostou svatbu.
K účelu tomu dohodl se s igumenem kláštera sva-
tého Dionisia na úpatí hory Olympu a pozval nejen
váženější zdejší oběany, ale i mnoho jiných z Plata-
#5
alto_textblock
#5
mona. Tak se shromáždilo v klášteře více než
čtyřicet lidí a pop z Platamony ověnčil dle pravo-
slavného obyčeje oba snoubence, Knačež následovala
bohatá hostina. Když svatební hosté byli v největ-
ších radovánkách, vyrušil je tlukot na klášťerní
vrata, který jim oznamoval, že je překvapilo oddě-
lení tureckého vojska. Všichni se zděsili, jen Giorgi
zůstal chladnokrevný. Rozloučiv se rychle se všemi.
zmizel s nevěstou v průvodu jednoho mnicha tajnou
chodbou z kláštera a ujížděl ke svému tchánovi. Tu-
rečtí vojáci potom prohledali celý klášter a když ne-
našli ničeho podezřelého, uspokojili se zbytky ho-
stiny a smířili se s hosty, kteří jim nabalamutili, že
učinili výlet do rozkošně položeného kláštera. Giorgi
tak ztrávil pokojně svatební noc u svého tchána, kde
bude míti nyní před Turky bezpečný útulek. Žádný
Řek ho nevyzradí, kdyby i sta loupeží provedl,
neboť by platil za zrádce svatých řeckých národních
zájmů.
= Kterak povstává moderní legenda. Z Port-
landu, Ore., se oznamuje: Gen. Funston, o němž
šířeny jsou do světa podivné pověsti, které vrhají
divné světlo na jeho hrdinský čin na Filipinách, z
nějž dostalo se mu jeho jmenování generálem, spě-
chá, aby lidu Spoj. států vysvětlil, jak se celá ta
zmodrchaná věc má. Praví, že přeploval sice řeku
Bag Bag — ale dodává mezi řádky, to že nebylo
žádným hrdinstvím, neboť řeka ta »teče volně a není
hluboká«. Onen čin, o němž hlásáno do světa jako
o skutečném hrdinství, vykonati dva prostí vojínové,
a sice na prudké a velice nebezpečné řece Grande-
Rio Grande. Vojínové oni, rodáci z Kansasu, přeplovali
řeku, skorem půl angl. míle širokou s provazem, za kte-
rým vytažen pak silný provaz, jenž přepnut byl přes
řeku a za jehož pomoci dostalo se na břeh protější
několik lodic s vojskem, mezi nímž i Funston se
nacházel; a toto vojsko pak obořilo se na povstalce,
kteří v silném počtu tam byli soustředěni. — Jest
podivno, že pan generál po celá ta leta dal se ob-
divovat za hrdinství jiných a teprve nyní, kdy celá
věc s jiné strany byla vysvětlena, opravuje historii.
= Zápas s černým pardalem. Indický jeden mi-
sionář vypravuje o zápase jakéhos domorodce ze své
obce s černým pardalem, jednou z nejodvážnějšícha
nejkrvežíznivějších šelem. Jak známo, volí si toto
zvíře svoji skrýš poblíže obydlených obcí způsopem
tak zchytralým, že z pravidla způsobí značné škody,
než se vypátrá, odkud smělý lupič chodí si pro svoji
kořist. Tak i poblíž naší vsi pozorovali jsme již po
několik dnů stopy pardala, několik stromů mělo ne-
popíratelné známky jeho drápů a přece jej ještě nikdo
nebyl spatřil a dokonce i lovecká společnost bez vý-
sidku prohledávala okolí. Domorodec Kalsa byl na
poli pro koš indického žita, vracel se domů a vbíral
se bezstarostně džunglí, když se pojednou po něm
rozehnal pardal. Kalsa měl dosti duchapřítomnosti,
že odhodil koš s obilím a dal se na útěk. Ale koš
nelákal příliš pardala, jenž se pustil za prchajícím
a již chvíli potom byl ohromným skokem na ramenou
Kalsových, jemuž srazil vlněnou čapku a rozedral mu
halenu na tisíc hadrů. Kalsa byl statečný hoch; na
místě, aby se zbaběle podrobil svému osudu, chopil
šelmu za hrdlo. Teď nastal příšerný zápas. Drápy
šelmy rvaly mu maso, ale Kalsa svíral hrdlo parda-
lovo, a padl s polu s pardalem. Ruka jeho narazila
při tom o kámen; zvedl jej a bušil jím do lebky par-
dalovy, svíraje zároveň jeho hrdlo, až pocítil, že tělo
#6
alto_textblock
#6
šelmy se škube ve smrtelných křečích. Kalsa omdlel;
soudruzi jehc nalezli jej vedle jeho kořisti, dosud
krvácející, a odnesli jej domů.
= K vyléčení zimnice strachem oznamuje nám
přítel našeho listu: Jakýs plavec, těžkou horečkou
rozčilen, skočil do Dunaje, když počínal již zamr-
zati. Byla to tedy i pro rozpálené železo ochlazující
koupel, jež by i pro silného a zdravého člověka
mohla míti zlé následky, plavci však pomohla. Vyta-
žen z vody a zabalen do vlněných pokrývek, byl
druhého dne úplně zdráv. Ovšem neradil bych ni-
komu prostředek tento a bezpochyby nikdo by mé
rady neuposlechl, ale náhoda tomu chtěla, že ten-
kráte prospěl.
#7
alto_textblock
#7
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#8
alto_textblock
#8
V sobotu 16. července.
#9
alto_textblock
#9
Mimo předplacení.
Tragedie člověka.
Dramatická báseň výpravná o 3 aktech, s předehrou
a dohrou, a 14 obrazech. Maďarsky napsal Emerich
Madách. Přeložili Frant. Brábek a Jaroslav Vrchlický.
Hudbu složil František Picka.
Režisér Jaroslav Kvapil. Dirigent Frant. Picka.
Po předehře a druhém dějství přestávky.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
#10
alto_textblock
#10
V neděli 17. července.
#11
alto_textblock
#11
Mimo předplacení.
#12
alto_textblock
#12
Naposledy:
Tragedie člověka.
#13
alto_textblock
#13
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
#14
alto_textblock
#14
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V sobotu 16. července.
Začátek o 3/48. hod.
Strojnická beseda v Praze pořádá ve prospěch fondu
ku práci neschopných členů, vdov a sirotků.
Po páté: Niniche.
Fraška se zpěvy o 3 jednáních. Napsali Hennequin
a Miland. Přeložil K. Veselý. Režisér B. Kovář.
Dirigent E. Starý.
#15
alto_textblock
#15
(blíže Palnokého
Aréna na Smichové c nostu.
V sobotu 16. července.
Začátek o Z. hod.
Ve prospěch Národního sdružení českých typografů
—— »Veloslavín«. —
Mládí.
15533
Drama lásky o 3 jednáních. Napsa! Max Halbe.
Přeložil o Faster. Režisér O. Bolešík.
#16
alto_textblock
#16
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vaarátau
Začátek o 7. hod.
V sobotu 16. července.
Lidové představení za poloviční ceny.
Strakonický dudák.
15510
Národní báchorka se zpěvy o 4 odděleních a 10 obra-
zech od J. K. Tyla.
Zejtra v neděli začátek o pů! 4. hod. odpol.
Chce mít švandu.
Začátek o 7. hodině večer. Hloupý kousek.
#18
alto_textblock
#18
576
#21
alto_textblock
#21
573 —
#22
alto_textblock
#22
Jeho loválnost, jeho přímá povaha těžce přizpůsobo-
valy se myšlence, že by mohla nenadále strašlivá zvěst
taká zničiti opět sotva znovu oživlé štěstí, ryzí štěstí obou
dětí jeho, jak je zval nyní, Jacquesa a Laury.
Ovšem nic nebylo slyšeti nyní o Renéovi a s této
strany nebyla tedy věc ni horší ni lepší.
Žádné psani, ani žádná zpráva nedošly od něho
Diskretně a na zcela určitou žádost prefekt policejní
dal pátrati bedlivě po synovci zmizelém v městech lázeň-
ských a zvláště v některých hernách mezinárodních.
Renéa de Riverolles bylo ale naprosto nemožno se
dopátrati
Stopa jeho ztrácela se úplně tím dnem, kdy matka
jeho, vyhledavši jej ve Spaa, byla se marně snažila od-
vézti ho s sebou zpět do Paříže.
Sdělil své obavy náčelníku služby bezpečnostní, panu
Cocheboisovi a oba měli pak porady s vyšetřujícím soud-
cem i usnesli se ukončiti vyšetřování.
Afféra opravdu nemohla trvati věčně!
Veřejné mínění volalo po rozřešení nějakém
Bylo třeba bez dalšího otálení poskytnouti mu ně-
jaké satisfakce a vinníky exemplárně potrestati.
Ostatně proti Morelovi obracelo se toliko podezření.
Důkazu usvědčujícího proti němu nebylo zjednáno i ne-
bylo možno tedy zapřisti jej do procesu, tím méně jej
in contumatiam*) odsouditi.
Kdyby se podařilo později nalézti proti němu dů-
kazy tak říkaje makavé aneb jej dokonce zatknouti, mohlo
#23
alto_textblock
#23
vůbec
#24
alto_textblock
#24
*) Odsouzení, vykonané v nepřitomnosti obžalovaného.
#25
alto_textblock
#25
Pokud ostatních okolností se týče, přejal úřad bez-
pečnostní sám na sebe, že podá listům zprávy, pokud je
uzná účelnými.
Večerní listy uveřejnily skutečně pak dvě zprávy.
Jedna, velmi úsečná, pocházela od komandanta
Tardina a byla takto stylisována:
»Pan X. . . . vojenský attaché při vyslanectvu sicil-
ském, byl vládou svojí sproštěn tohoto místa svého a po-
volán k jiným funkcím.«
Druhá zpráva byla od pana Saulira, tajemníka
pana Cocheboisa, náčelníka úřadu policejního, kterýž byl
jím pověřen, aby ji zredigoval.
Ranní drama bylo v ní takto vylíčeno;
#26
alto_textblock
#26
»Milostné drama.
Dnes ráno bylo na chodbách ministerstva vojenství
způsobeno veliké vzrušení dramatem, k němuž zavdala
podnět žárlivost.
Úřadník vojenské správy této, pan X. . . . usmrcen
byl výstřelem z revolveru, kterýž vypálila milenka jeho,
dáma z polosvěta, dosti známá — paní R . . . v oka-
mžiku právě, kdy úřadník ten vstupoval do kanceláře.
Sotva že pan X . . . skácel se k zemi, zasažen
kulí do spánku, již milenka jeho obrátila proti sobě zbraň
osudnou a usmrtila se ranou do srdce.
Smrt následovala okamžitě.
Mrtvoly obou oběti dopraveny byly do příbytků
Vyšetřováním zjistilo se, že běží tu o jedno z dra-
mat, bohužel dosti častých, k nimž podnět zavdává žen-
ská žárlivost.
#27
alto_textblock
#27
jejich.
#28
alto_textblock
#28
Zaprodáni nepříteli.
#29
alto_textblock
#29
144