ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8a8a3890-7af6-11dc-aadf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
1905.
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
NARU
#4 alto_textblock #4
p
#5 alto_textblock #5
V Praze, v pátek dne 17. listopadu.
#6 alto_textblock #6
Nl
#7 alto_textblock #7
I
#8 alto_textblock #8
K číslu 317. Čislo v Praze za 27 a na venkově za 3h
#9 alto_textblock #9
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#10 alto_textblock #10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#11 alto_textblock #11
Porada s ministerským předsedou. Z Vídně, 17. listopadu. »Neue Freie Presse« oznamuje: Ministerský předseda bar. Gautsch měl včera poradu s posl. dr. K ra- mářem a prof. dr. Fiedlerem. Ke změně volebního řádu na Moravě. Z Vídně, 17. listopadu. Přijetí změný vo- lebního řádu pro markrabství moravské vykládá se v listech vládních a německých jako pří- kladné čili vzorné. To mohlo se očekávati a nedivíme se výkladům těm ani důsledkům, které se činí z kompromissu, o kterém věru užiti lze slova, že jest to kompromi ss který kompromituje. Důsledky činí se v první řadě ovšem pro království če- ské. Říká se: »Co bylo možno na Moravě, proč by to nebylo možno v království českém, kde jsou poměry podle vládních a německých listů proto příznivější, že jest tam území jazykové ohraničenější.« Takové jsou myšlenky, jež ob- sahuje úvod vládního »Fremdenblattu«, který dospívá k tomuto závěru: »Co se podařilo na obtížnější půdě, proč by nebylo dosažitelno tam, kde poměry zápasením odloučeným usnadní pod- statně dorozumění. Jest dán v zor, jakse může národní protivenství překonati, jak se mo- hou protivy celou zemi vysilující pomocí spravedli- vého dorozumění odstraniti. Stejně jako dech míru, vanoucí z parlamentu, blahodějně působí na disposice stran sněmů zemských, tak nezůstane smír moravský bez účinku na parlament.« Z Vídně, 17. listopadu. »Arbeiterzei- tungu« sdělují z Brna: Včera večer konaly se valné schůze důvěrníků veškerých továren brněnských, ve kterých posl. Hybeš a Cze ch podávali zprávu. Bylo největší rozhořčení. Kromě toho konala se schůze českých a něme- ckých důvěrníků sociálně-d emo- kratických, ve kterých usneseno, vyslati posl. Eldersche a Hybeše k minister- skému předsedovi bar. Gautschovi, aby pro- testovali proti volební opravě moravské a žádali, by císaři ku sankci předložena nebyla. V úterý
#12 alto_textblock #12
konati se bude v Brně a okolí 8 schůzí s jed- nacím pořadem »Loupež volebního práva na zemském sněmu.« Pak usneseno dále svolati společný zemský sjezd, aby zaujal po- stavení proti kompromissní reformě. Dnes bude plakátován manifest proti ní a proti těm, kdož pro ni hlasovali. Z Vídně, 17. listopadu. »Arbeiter-Zeitungu« sdělují z Brna: Posl. Hybeš pravil s galerie zemského sněmu: Nyní vím, proč veliké massy vojska byly povolány do Brna; aby skoncovaly loupež na právech lidových. Avšak ješte není konec! Ani vojsko neuchrání vás před opovržením lidu. Neuniknete následkům a lito- vati budete dnešního svého hlasování. Rozšíříme vaše jména a uvedeme vás v opovržení děl- nictva. Potom poslanec Hybeš appelloval ještě jednou na poslance, kteří mají cit v těle, aby se zachovali dle hlasu dělnictva. Jeho řeč pro- vázena byla výkřiky proti poslancům a na velko- statkáře volal Hybeš, že po staletí jařmili lid a nyní opětně chtějí loupiti jeho právo. Posl Eldersch řekl: Organisované děl- nictvo protestuje proti tomuto drzému podvodu na lidu, který se tu koná pod zárukou rozšíření práva volebního. Dělnictvo nikdy neuzná za platnou novou kurii, která byla zjednána za ochrany šavlí a bodáků. Poteče-li při volbách krev, svalujeme vinu krevní již dnes na vaše svědomí. Styďte se, že si po- čínáte jako zástupcové lidu za ochrany šavlía bodáků. Nepřiznáme nikdy vašemu švindlu zákonné oprávněnosti. Ponechejte si své privileje a těchto 20 mandátů ještě k tomu, bídní lupiči voleb- ního práva! Pane dre. Stránský, proč jste dnes zamlklý, po tolika hlučných frázích? Cti- hodný zástupče lidu, postavte se přece v čelo lidu v jeho boji za rovné právo hlasovací. Bu- deme státi věrně po vašem boku. Proveďte ob- strukci proti tomuto švindlu, vždyť jste ji ohlásil. Či chcete nyní uzavříti špinavý machl s posl. Skénem . .?
#13 alto_textblock #13
Němci a volební oprava. Z Vídně, 17. listopadu. Výkonný vý- bor německých stran jest svolán ke schůzi, jež konati se bude před zasedá-
#14 alto_textblock #14
ním parlamentu a ve které jednati se bude společném postupu těchto stran ve příčině volební opravy. Mají býti redigovány požadavky, které německé strany tlumočiti chtějí vládě pro vypracování opravy volební.
#15 alto_textblock #15
Pracovní program říšské rady. Z Vídně, 17. listopadu. O pracovním pro- gramu kampaně 1905—1906 sděluje »Neues Wiener Tagblatt«: 1. rozpočet, 2. plnou moc pro záležitosti společné, 3. obchodní smlouvy, 4. zákon o rekrutech na rok 1906 a 5. změna volebního řádu. Ve znamení to- hoto sejde se sněmovna poslanecká a ve zna- mení tohoto programu, bude rozhodnut osud její. Na základě starého volebního řádu nevykonají se již žádné volby nyní. Taková jest tendence u vlády. Baron Gautsch již v první schůzi vyloži stanovisko vlády a chce volební reformu provésti před rozpuštěním parlamentu. Reforma musí býti vyřízena, skoncována a provedena. Parlament má tedy předepsaný postup. Nevy- řídí-li parlament volební opravu, bude rozpuštěn a vláda vypíše nové volby s heslem volební re- formy. Nastávající zasedání říšské rady stane se tedy historicky nejdůležitějším v ústavních dějinách monarchie.
#16 alto_textblock #16
Živnostenský řád. Z Vídně, 17. listopadu. Členové bývalého stálého výboru živnosténského zahájili akci za tím účelem, aby osnova živnosten- ského řádu, vypracovaná výborem, byla také vyřízena plenem ještě před rozpuštěním říšské rady. Pochybujeme, že na akci tak velikou vybude času. Pochybujeme. ostatně také, že bude u všech stran k tomu žá- doucí dobrá vůle.
#17 alto_textblock #17
Telegrafické zprávy.
#18 alto_textblock #18
Svolání říšské rady. Z Vídně, 17. listopadu. (C.-B.) »Wiener Zeitung« uveřejňuje císařský vlastnoruční list, kterýmž se říšská rada svolává ke dni 28. listopadu.
#19 alto_textblock #19
FEUILLETON
#20 alto_textblock #20
Káča.
#21 alto_textblock #21
Bylo po obědě, stará paní Pěnkavová postavivši před svého syna Eugénka koflík černé kávy s nějakým sladkým zákuskem, založila si ruce a pravila: „Eu- génku, Eugénku, už bys měl čas se oženit, jet 30 roků pryč, jsi soudním adjunktem — a pak: tady já stará osoba taky už dlouho nebudu — není člo- věku dobře býti samotnu,“ dodávala a pokyvujíc še- divou hlavou, šla k oknu, kdež usedla ke stolku se šitím. Eugének lehce se usmál — srkl si kávy, za- pálil doutník a vypustiv modrý oblak dýmu ke stropu — odvětil: „Však dobře víte, maminko, že jsem už leckde hledal, ale dosud marně, rozhodl jsem se nyní přenechati celou tu záležitost osudu, nechť náhoda sama přivede mi v ústrety budoucí ženu.“ Asi týden po této rozmluvě, vraceje se po poledni z úřadu — zastavil se Eugének v kuchyni před starou paní. „Podívejte se, co jsem si přinesl,“ řekl a vy- táhnuv z kapsy mladou živou kavku, postavil ji na stůl. Kavka se rozhlédla, otřepala se a z nenadání tak zaječela, že paní Pěnkavová leknutím div hrnec nepustila. „Jdeš mi s tím pryč — tu já zde v bytě nestrpím,“ bránila se stará paní. „Ale, maminko, dívejte se, jak je hezká, a copak jste mi nedávno neřekla, že není člověku dobře býti samotnu,“ chlá- cholil Eugének a hladil kavku po hlavičce. Konec konců byl ten, že se snesla s půdy klec po nebožtíkovi papouškovi Lorovi a postavila se s kavkou Eugénkovi do pokoje. Jen když přišel z kan- celáře domů, musila kavka z klece z Eugének ji cvičil. Za nějaký čas naučil ji podávat pracičku — chytat vyhozené krejcary do zobáku — křičet káčo-o a ještě jiné kousky. Později dopřávána byla káče úplná svo- boda, a ona pak si káča dělala co chtěla, rozbíjel
#22 alto_textblock #22
sklenice, drolila zdi, odštipovala nábytek a jednou roztrhala Eugénkovi na stole ležící padesátku tak pěkně, že se pokládal za velikého umělce, když se mu podařilo potrhanou bankovku za čtyři hodiny pilné práce jakž takž slepit. Stará paní posílala káču až někam za horoucí skálu — ale nic nezmohla, káča byla Eugénkovým miláčkem a dost! Kolikráte, kdy paní Pěnkavová zasedla k šití, sklesly jí žilnaté ruce do klína, sklonila hlavu a my- slila, jak ten její Eugének místo ohlížení se po ně- jaké nevěstě, každou volnou chvíli jen káče věnuja — a jak se tak pomalu vpravuje v život starého mlá- dence. Co krásných a dojímavě hřejných okamžiků kouzlila si dříve v duši — jaká to pro ní radostnáa svatá bude chvíle, až vnuka, nebo vnučku k sobě přivine a poprvé zulíbá dítě svého syna. Nyní pak všech těch krásných snů má se zříci a spokojit se s tou ohyzdnou káčou!? Jednoho letního večera, když byl Eugének ve svém pokoji a stará paní připravovala v kuchyni ve- čeři, stalo se něco hrozného! Najednou otevřely se dvéře, vedoucí z pokoje do kuchyně a jimi vřítil se Eugének s výkřikem: „Maminko, maminko, káča mi uletěla. Stará paní v prvním okamžiku tak se polekala, že si až musila sednout, teprve po chvíli, když byl Eugének druhými dveřmi vyběhl ven na chodbua touto na ulici — splynulo jí se rtů: „No, zaplať pán bůh, že ten plivník je už z domu!“ Asi za půl hodiny vrátil se Eugének zpět, ale bez káče, zahledl ji sice na římse vedlejšího domu, ona však nedbajíc jeho volání, odletěla a zmizela mu v šeru. Eugénkovi večeře nechutnala, všechno prý to na něho doma padá, vzal tedy klobouk a šel ven. Cestou kde kterého kluka potkal, každého zastavil a vyptával se, zda-li neviděl někde ochočenou kavku. Všude obdržel zápornou odpověď, vybízel proto každého, aby ji šel hledat a tomu, kdo by ji přinesl, sliboval královskou odměnu jedné koruny. Za hodinu
#23 alto_textblock #23
pobíhalo městem na padesát kluků, a všude bylo slyšeti volání: „Káčo, káčo pojď sem!“ — až se lidé zastavovali a ptali, co že se to stalo? Již tři dni minuly, aniž se kdo přihlásil s radost- nou zprávou, že přináší uprchlíka. Eugének pomalu již zvykal myšlence, že se s káčou nikdy neshledá. Toho dne kráčeje se skloněnou hlavou z kanceláře domů, byl ze zadumání vyrušen otázkou: „Mám čest mluviti s panem adjunktem Pěnkavou?“ Eugének zvedl hlavu a smeknuv zašeptal: „Prosím!“ Před ním stála pružná postava asi 18leté neznámé dívky, oděné v bílý šat. Černý, bohatý vlas v hebkých vinách obepínal hladké čílko a z pod dlouhých brv čtveračivě hleděly naň modré, veliké oči. Husté, černé obočí, jemný nosík, krásně vykrojená ústa, jejichž pootevřené rtíky odkrývaly bělostné zoubky, přispívaly k doko- nalé sličnosti tazatelky. „Vám prý uletěla ochočená kavka“ — pokračovala krasavice — „a my jsme dnes ráno právě takové zvířátko v zahradě chytily, tak jsem si...“ Eugének nedav slečně domluviti, radostně přisvědčoval a děkoval a hned si také pro káču šel. Cestou dověděl se, že šťastná nálezkyně, jmenuje se Cecilie Zemětova, že je dcerou pražského průmyslníka a že se svou matkou dlí v městě na letním bytě. Eu- gének, použiv tohoto náhodného seznámení, nabíd se damám za průvodce po okolí. Dnes je již Eugének kolik let šťastným manželem sličné Cecilky. Káča je dosud živa, pětiletý Venoušek a čtyřletá Cilinka Pěnkavovi mají ji ve veliké úctě a vážnosti, neboť všude jinde nosí malé děti čáp anebo vrána, je prý ale přinesla tahla jejich káča. Venouškovi je to sice divné, že by měla tolik síly, aby je unesle — „ale malé dítě tak moc neváží,“ vy- kládá babička a hladí káču sedící na lenochu židle po hlavičce a křidélkách — má ji ze všech nejradši, rád věřím. Martynko.