#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
18. července 1913. číslo 195.
#4
alto_textblock
#4
— Planeta Mars. Po celý rok fato planeta,
která jest zevnějším sousedem naší země, byla
pouhému oku skryta. Ke konci června zmizela jako
slabounká červenavá hvězdička v paprscích sou-
mraku a od té doby nebyla viditelnou. Mars puto-
val tehdy ze souhvězdí Raka do souhvězdí velkého
Lva a během uplynulého roku prošel skorem polo-
vinou zodiaku. Teprve nyní na počátku červenee
jasnost jeho vzrůstá neustále. Mars putuje směrem
severovýchodním v souhvězdí Býka. Vychází nyní
okolo půlnoci a později zdánlivý průměr jeho vzro-
ste tak, že bude se jako velká červená hvězda ve-
lice od ostatních hvězd lišiti. V listopadu bude
pak po celou noc na obloze viditelným. V době té
přestoupí ze souhvězdí Býka do souhvězdí Blížen-
ců a pak do souhvězdí Raka, avšak 27. listopadu
obrátí se nazpět a přijde znovu do souhvězdí Blí-
ženců, kde zůstane až do května 1914. V polovině
května dospěje pak postupně do souhvězdí Raka,
pak Lva, načež ztratí se v soumraku. Dne 5. ledna
1914 vstoupí Mars do oposice se Sluncem, současně
přibliží se nejvíce k zemi, t. j. 1. ledna 1914. Bo-
hužel přízemí jeho bude tentokráte z nejnepříznivěj-
ších k pozorování jeho, poněvadž Jeho vzdálenost
od země nedosáhne nejmenšího rozměru. Dne
1. ledna 1914 bude vzdálenost země od Marta či-
niti 93 mil. km, kdežto v nejpříznivějším případě
při oposici r. 1925 klesne vzdálenost jeho na 571
mil. km. V polovině července zdánlivý průměr
Marta činí 6.0 “" a vzroste do 1. ledna přištího ro-
ku, kdy dosáhne největší velikosti na 15.0 (v roce
1925 na 25.6"). Nelze si tedy činiti mnoho nadějí,
že bude možno záhady jeho kanálů náležitě pozoro-
vati, ač jiné okolnosti, na př. že bude Mars státi
vysoko na obloze, neboť bude míli deklinaci
+ 26 25', i že v době, kdy bude zemi nejblíže,
bude Nový měsíc — budou pozorování jeho velmi
příznivy. V poslední době vyskytly se mezi astro-
nomy pochybnosti o existenci kanálů Martových,
zejména astronom Antoniadí na základě fotogra-
fických snímků 40- a 60palcovými refraktory na
Yerkesské hvězdárně v Americe prohlásil, že ka-
nály Martovy jsou optickým klamem, ježto při sl-
ném přibližení Marta linie, považované za kanály.
zmizely.
— Změny držebností. Podnikatel staveb pan
Oldřich Kutina koupil s chotí Marií od městské
obce Král. Vinohradů stav. pozemek čk. 523/127
na Král. Vinohradech za 22.751 K a vystaví na něm
čtyřpatrový dům. Účetní p. Frantíšek Vachett kou-
pil s chotí Boženou od p. Jana Raška dům čp. 333
na nároží Nerudovy a Havlíčkovy ulice ve Vršo-
vicích za 59.500 K. Pp. František a Markéta Ha-
velkovi koupili od pp. Václava a Anny Bártových
část pozemku č. parc. 16/3 ve Vršovicích za 13.467
korun. Buštěhradská dráha koupila od starosty
města Břevnova p. Jana Kolátora stav. pozemek
čk. 49/1 ve Veleslavíně za 13.500 K. Pozemku to-
ho použije se k rozšíření nádraží.
— Zákaz „kopané“ ve Vysočanech. V neděli
dne 13. t. m. vznikla na hříšti vysočanském u
Prahy mezi dvěma kluby rvačka, při níž jeden
z hráčů byl pošlapán a zlomena mu ruka, takže
musil býti ihned dopraven do nemocnice. Násled-
kem toho vydala obec vysočanská nyní vyhlášku,
dle níž se zakazuje „kopaná“ v celém obvodu vy-
sočanské obce.
— K zavraždění obchodnika Ippena. Záhadný
případ vylovení mrtvoly obchodníka Bedřicha Ippe-
na z Jičína nebyl ani soudní pitvou objasněn do té
míry, aby s určitostí bylo možno říci, jakou ná-
silnou smrtí nešťaslný stařec sešel se světa. Ob-
dukce mrtvoly trvala od 4. hodiny až do 8. hodiny
večerní a prováděli ji lékaři z Kostelce nad Orlicí
dr. Smolík, Tomášek a Popper v přítom-
nosti soudní komise od okresního soudu kostele-
ckého. Mrtvola byla ve značném stupni rozkladu
a na těle, zejména na hlavě nalezeno množství ran.
o nichž stěží bylo možno usouditi, zdali pocházejí
snad od ran, učiněných vrahem, neb od nárazů
o kameny ve vodě. Mrtvola totiž asi po 10 dní, kdy
bylo chladné počasí a nikdo v Orlici pro studenost
vody se nekoupal, ležela, zatížena v uvázaném na
těle pytli kamením, pod splavem, kde prudkými ná-
razy vody srážena byla na ostré, větši kameny zde
ze dna vyčnívající. Krom toho rány na těle zane-
seny byly tak bahnem a pískem, že nebylo možno
s určitostí říci, že by způsobeny byly před smrtí.
Jen dle různých známek a změn na plicích možno
míti za to, že Ippen byl omráčen a pak uškrcen.
Současně při pitvě konstatováno, že jeden prst na
ruce je zkřiven a dle toho opětně agnoskována
identita Ippenova. Nějaká stopa po vrahoví však při
pitvě nalezena nebyla, a zdá se, že Ippen byl usmr-
cen bez zápasu a dle všeho od zadu zákeřně pře-
paden. Z nařízení soudní komise pořízeny byly
velmi četné fotografické snímky mrtvoly a zvláště
znetvořeného obličeje, Jak bylo již sděleno, nalezen
byl v náprsní tašce, kde nosíval Ippen papírové
peníze, pouze starý trojník — asi „pro štěstí“
dále navštívenka Ippenova a posléze dopis jedné
obilní firmy na jméno jeho znějící. Skvostů lppen
s sebou nenosil, vyjma hodinek, které byly u něho
nalezeny a jež vrah z opatrnosti, aby se neprozra-
dil, neodcizil. Četnictvo všech stanic v okolí, č
pátrání je velmi stíženo, dnem i nocí hledá stopu
po pachateli a zjišťuje zejména, s kým Ippen v so-
botu dne 5. července mlurvil neb byl viděn. Jest
určitě zjištěno, že o půl 10. hodině dopolední
meškal ještě v Grandhotelu s dvěma svými ob-
chodními přáteli, zde vypil sklenici piva, něco po-
jedl a hrál kulečník. Se slovy, že má ještě nějaký
obchod „rozdělaný“, odešel a od té doby byl ne-
zvěstný. Jelikož v kraji celém byl takřka každému
znám, jest téměř jisto, že zločin na něm spáchán
byl v sobotu, neboť pak již nikdo jej určitě ne-
spatřil, ač někteří lidé tvrdí, že ještě v neděli je
viděli prý v Doudlebách. — O celém případu samo-
zřejmě kolují nejrůznější verse a domněnky, z nichž
pravdě nejpodobnější je ta, že Ippen asi pod zá-
minkou koupě obilí byl vylákán do polí, tam udeřen
neb uškrcen, naložen na vůz a shozen, kdesiu
Doudleb do řeky. Vzhledem k tomu však, že cesty
jsou dosti frekventovány, zdá se, že mrtvola Ippe-
nova byla do řeky hozena až za tmy. V tom směru
se také pátrá v hostincích poděl silnice hradecko-
doudlebské, zdali v sobotu nějaký povoz tam ne-
zastavoval na delší dobu. — Při této příležitosti
oživena byla vzpomínka na podobný zločin, jenž
zůstal až po dnešní den nevypátrán a který spá-
chán byl v r. 1892. Tenkráte u Slezského Předměst
u Hradce z Orlice vytažena byla zohavená mrtvola
cizince, zatížená rovněž v kapsách oděvu kamením.
Osobnost zavražděného nikdy zjištěna nebyln, ale
soudilo se, že to je obchodní cestující z Pruska.
který byl pod nějakou záminkou za město vylákán.
tam zavražděn a oloupen. — Mrtvola zavražděného
Bedřicha Ippena byla včera převezena do Jičína
kde dnes o půl 3. hodině odpolední koná se pohřeb
Bedřich Ippen zanechal po sobě choť a dvě dcery
z nichž jedna je provdána za obchodníka jičinskéno
p. Arnošta Stelnera.
— Krádež ve vlaku. Minulou sobotu shledáno
po vjezdu nákladního vlaku č. 675 do stanice
Chvala-Počernice, že u tří vagonů byly utrženy
plomby a odcizen balík koží a rukodílné zboží
ceně 600 korun. Četnictvo pátrá po zlodějích
— Krádež peněz. V neděli dne 13. t. m. vlou-
pal se neznámý zloděj do bytu vdovy po hodináři.
Marie Sobotkové v Berouně, a ukradl ze stolní zá-
suvky 900 korun na hotovosti. Pachatel zmizel
beze stopy.
— Zlodějské historky. V jednom hotelu na Vá-
clavském náměstí byl odcízen zlatý pancéřový
řetěz za 120 kor., hodinky a tobolka s 10 kor. —
Pavle Nepevné, učitelce z čís. 515-II. byla odci-
zena zlatá brož ve formě mušky. — Růženě Petří-
kové z Myslikovy ulice č. 23 družka odcízila ška-
tulí se šaty a prádlem a beze stopy zmízela. —
Do bytu Josefa Wirta na Smíchově č. 918 vloupal
se zloděj a odcizil zlatý prsten, dva zlaté snubní
prsteny, střádanku s 10 kor. — Bedřichu Piftlovi
z Karlína č. 367 byly odcizeny 4 šňůry granátů
zlatý medailonek, 3 prsteny, 2 starodávné brože
pár zlatých náušnic a dlouhé náušnice starodávné
za 120 kor
— Požár továrny. Z Teplic se nám sděluje
V přádelně Hellingově v Malém Újezdě vypuk
v noci na dnešek požár, který způsobil velkou
škodu.
#5
alto_textblock
#5
— Nevinně nařčen. Ze Zblrova. (Původní
zpráva.) Jak z denních zpráv známo, udál sev
pátek dne 11. t. m. v blízké obci Šebešicích záhadný
případ. Toho dne odešel ráno z domova 60letý
dělník J. Šindler na louku, která nalezá se za
blízkým lesem. Došel-lí skužečně na louku, či
meškal-li někde jinde, není ještě zjištěno. Domů
vrátil se Šindler odpoledne, a nalezen byl záhy na
lo ve svém bytě v bezvědomí na podlaze a zbrocen
krví. Domácí lidé shledali, že šindler má podřiznutý
krk a poněvadž zranění bylo velmi vážné, dali jej
povozem dopraviti do nemocnice v Plzni. Na
otázku, kdomu toto těžké zranění způsobil, od-
pověděl prý jen slovo: „Šístek!“ Poněvadž bylov
celé obci známo, že Šindler žil v nepřátelském po-
měru s místním lesním hajným Šístkem, uvěřilo se
Šindlerovi a Šístek označen jako podezřelý ze zmí-
něného činu. Přes to, že Šistek se vší rozhodností
popíral uvalené naň těžké podezření, byl četni-
ctvem zatčen a dodán do vazby k okr. soudu ve Zbi-
rově. U soudu tvrdil opětně hajný Šístek, že je
úplně nevinen, že nemá na těžkém zranění Šindle-
rově ani stín viny a byl následkem nařčení
uvěznění téměř zdrcen. Mezitím, co soud zmíněný
případ tento vyšetřoval, nastal v celé záležitosti
neočekávaný obrat. Šindlera přišel navštíviti do
nemocnice plzeňské jeho sym. Poněvadž otci dařilo
se již lépe, vypravoval mu syn, jak celý případ
vzrušil celé okolí a líčil otci zatčení a uvěznění
hajného Šístka, naléhaje na otce, aby sl nebral nie
na svědomí a řekl pravdu, jak k těžkému zranění
svému přišel. A tu starý Šindler, pohnut domluvou
svého syna, přiznal, že se osudného dne na krku
sám podřezal a to ve své světnici a že nůž, kterým
si těžké zranění způsobil, hodil za kamna na pee.
Přiznání toto opakoval také starý Šindler i jiným
osobám v nemocnici. Když přijel syn domů, našel
na udaném místě zkrvácený nůž, který odevzdal
u soudu ve Zbirově, kdež také udal přiznání otcovo.
V krátké době bylo pak soudně bezpečně zjištěno,
že Šístek je nevínně nařčen a bylk
návrhu státního zastupitelství
Praze ihned propuštěn na svobodu.
Záhadou dosud je, z jakého motivu způsobil si starý
Šindler tak těžké zranění a proč naznačil hajného
Šístka jako pachatele. Všeobecně se soudí, že čín
svůj spáchal v střídavém pominutí smyslů, nebot
nelze ani věřití, že by v příčetném stavu byl scho-
pen způsobiti si takřka smrtelné zranění a tvrditi.
že děsného činu toho dopustil se na něm člověk
úplně nevinný. Hajný Šístek, jenž opravdu vytrpěl
trapnou událostí touto pravá muka, jest nedávno
ženat a otcem 1 dítka. Jest znám nejen ve své
službě, ale i v celé obci a okolí jako řádný člověk
a bylo takřka neuvěřitelno, že by byl schopen po-
dobného činu.
— Pokus vraždy. Z Plzně se sděluje:
Plzenecké ulíci v Plzni bydlíci 28letý zámečník
c. k. státních drah Bedřích Vašta příšel včerao
3. hod. ranní v podnapilém stavu domů, rozbil do-
mácí zařízení, uchopil sekeru a chtěl usmrtit svoji
manželku a dvouletého synka. Když se opilý muž
rozpřáhl, padla mu žena do náručí a tím zmírnila
prudkost úderu. Utrpěla pouze lehké poranění v
obličeji. Potom se matce podařilo uchopit děcko
a zmízeti z bytu. Na její pokřik přiběhla stráž
Vaštu zatkla.
— Neštěstí při požáru v Horní Kamenici.
Z Děčína, 17. července. V Horní Kamenici
shořel dnes dům pí. Krausové. Zámečník Preiszik.
který v domě bydlel, uhořel se svými dvěma
dětmi. Obuvník Šicher uhořel s jedním dítětem.
Manželka Preiszikova utrpěla smrtelné popá-
leniny.
— Cestujícím na slovanský jih doporučujeme.
aby všude mezí domorodým živlem slovanským
užívali svojí mateřštiny a v hötelech, kavárnách
a restaurantech žádali, aby jim předkládány byly
»Národní Listy«.
*
#6
alto_textblock
#6
II. cesta do severních krajin 1913 s S. S. „Thalia“
Rakouského Lloydu. Dle došlé telegrafické zprávy při-
plul salonní parník Rakouského Lloydu „Thalia“ dne
16. t. m. z Raftsundu do Tromsb, Na lodi vše zdrávo.
Levnou výpravu do Terstu a do Benátek pořádá
v sobotu dne 19. července resp. v sobolu 2. srpna
Turistický spolek Adria v Praze 1II. Schůzk
v čekárně III. tř. Frant, nádraží o 3.30 hod. Cena při-
hlášky 85 K a je v ní zahrnuto: Jízdné z Prahy a zpět
III. tř., z Terstu do Benátek a zpět lodi II. tř., stravo-
vání (bez nápojů) a ubytování, počinaje snídaním v Terstu
a končí v ponděli večer v Benátkách, dále průvod.
vstupné do různých pamětihodnosti, na gondoly a zpro-
pitné v hotelich. Přihlášky přijímá banka „Bohemia“ na
Příkopě, nutno však udati, že jde o výpravu spolku
„Adria“
Passage-Blo. Komposice tříaktové činohry „Květi-
nářka z Tonesa“ je obsahem svým román mladé dívky.
Z oboru přírodopisného předvádí se mikroskopické
snímky vývinu plovatky bahenní. Lidopisnou studii
kreslí fada přírodních snímků, znázorňujícl život na se-
verním souostroví filipinském. Originální druh námluv
tvoří zápletku komické scény „Kristián loterní výhrou“
Záměna osob přivodí směšné výjovy v humorence „Mo-
řic podoben ministru“
Koncerty. Střelecký ostrov. Dnes velký kon-
cert kap. pěš. pl. čís. 78. osobním řízením p. kapelníka
Viz inserát.
#7
alto_textblock
#7
Ze strany.
#8
alto_textblock
#8
Z Hostomic. Místní organisace nár
strany svobodomyslné, nedávno teprve
zde ustavená, hlásí se důstojným způsobem k ži-
votu. Plenární schůze mají konati se každý měsíe
a vždy mají býti spojeny s přednáškou nejen po-
litického rázu, ale také o všech důležitých otáz-
kách veřejného našeho živola a o polřebáchi jed-
notlivých stavů. V neděli 13. t. m. konána jedna
z nich, na jejímž pořadu nalezala se přednáška
tajemníka »Zemského ústředí živnostenských od-
borů nár. strany svobodomyslné« red. Kamel-
ského, o důležitých otázkách živno-
stenských. Schůzí zahájil v místnostech ho-
telu »Záložna« předseda organisace pan. Petr
Cafourek za hojné účasti členů, hlavně ze
stavu živnostenského, uvítáním přítomných, mezi
nimiž nalezal se také starosta města p. Leopold
Černý, někteří pp. učitelé a úřadníci. Přednáše-
jící v úvodu prohlásil, že pokládá za prospěšné,
když se v záležitostech a potřebách živnosten-
ských pojednává za přítomnosti příslušníků dru-
hých stavů, kteří se tak učí potřeby ty znáti a
nabývají správného názoru o jich oprávněnostia
spravedlnosti. V přičině otázek živnostenských
vytknul, že jsou dvojího druhu, jedny, jež závisly
jsou na druhých činitelích, na zákonech a růz-
ných, mimo stav živnostenský stojících podmín-
kách — druhé pak závisí pouze na stavu živno-
stenském samotném a jedině vlastní prací, pro-
budilostí a vyspělostí možno čekati jich zdárné
rozřešení a provedení. Řečník pak podrobně po-
jednal o onou druzích a četnými příklady své
vývody doložil. — Zdařilá přednáška byla s nej-
větší pozorností sledována a odměněna srdečnou
pochvalou. Po přátelském rozhovoru ukončil před-
seda významnou tuto schůzi.
Ze žel. Brodu. Mistní organisace ná-
rodnístrany svobodomyslné pro žel.
Brod a okolí konala schůzi důvěrsíků v ne-
děli dne 13. července t. r. v radnici v Žel. Brodě
Schůzi zahájil předseda pan ř. uč. Jirout uvítáním
přítomných. Sděluje s jednatelem J. Folkrtem ob-
sah dopisů od poslední schůze došlých a způsob.
jak vyřízeny. Předkládají dopis akčního výboru
strany a p. posl. dra. Tobolky. Týž žádá svolání
politické schůze na den 20. (ervence v Železném
Brodě, na níž by referoval o posledních událo-
#9
alto_textblock
#9
stech politických. Usneseno sděliti p. posl. dru.
Tobolkovi, že 20. července schůzi v Žel. Brodě
konati nelze, poněvadž týž den koná se zde slet
sokolské župy krkonošské, ale požádati jej na
den 27. července o 10. hod. dopoledne. O časo-
pisu »Jizeran« usneseno zaříditi vše nutné k jeho
odebíráni, vyvěšení ve veřejné čítárně a předpla-
cení. — Řeferentem o našich schůzích a politické
činnosti naší organisace do časopisu »Jizeran«
stanoven učitel pan Josífek. Pan řed. Viban na-
vrhuje, aby pan posl. dr. Kramář byl požádán o
schůzi v Žel. Brodě po prázdninách. Přijatoa
uloženo předsednictvu, by se informovali u pana
posl. dra. Kramáře, mohl-li by schůzi u nás ko-
nati v dobu tu. Potom rozpředen živý rozhovoro
posledních událostech politických, jmenovitě resi-
gnaci pana dra. Kramáře na předsednictví akčního
výboru strany a jejích příčinách. Útoky listů na
osobu pana dra. Kramáře jednomyslně odsouzeny.
— Doslovem p. předsedy schůze skončena.
#10
alto_textblock
#10
Zprávy osobní a rodinné.
#11
alto_textblock
#11
Promoce. Jaroslav Lorek z Vyškova
Otto Popper z Jičína budou v sobotu dne 19.
července 1913 na české universitě Karlo-Ferdi-
nandově o 1212 hod. odpol. prohlášení doktory
veškerých práv.
Pohřeb tragicky zahynuvšího obchodníka p.
Bedřicha Ippena koná se dnes v pátek v Jičíně
o 1/23. hod. odpol. ze hřbitova místního.
Úmrtí. V Houštce zemřel dne 16. červenee
p. Alois Janda, úradník banky »Slavia« v Praze.
Tělesné pozůstatky zesnulého budou v sobolu 19.
července o 2. hod. odpolední převezeny z vily
»Dvořanky« v Houštce na nádraží v Brandýse n.
Lab., odtud pak dopraveny do Žitavy a v pondělí
dne 21. července o 12. hod. pol. v temním krema-
toriu spáleny.
V Soběslavi zemřel dne 15. t. m. p. dr. Bed
Fresl. městský lékař v. v., majitel zlatého zá-
služného kříže s korunou, čestný měšťan města
Soběslavi, člen všech human, spolků atd. atd.
v 70. roce věku svého. Pohřeb zesnulého koná
se dnes 18. července o 10. hod. dopol. z domu
smutku na hřbitov sv. Marka.
Dne 17. července t. r. zemřela ve Mstěticích
paní Aloisie Kratochvilová, vdova po stat-
káři a bývalém dlouholetém předsedovi záložny
v Brandýse. Po řeb zesnulé koná se v sobotu 19.
července t. r. o 4. hod. z domu smutku na hřbitov
v Zapech.
#12
alto_textblock
#12
Mýdlo z liliového mléka
s kontčkem
je dosud jako dříve nepostrádatelné pro rozumové
pěstění a krásy. Denně docházejí dopisy uznání.
T-32872
Za 80 hal. všude k dostání.
#13
alto_textblock
#13
Různé zpravy.
#14
alto_textblock
#14
— Louisa Martinelliová, bývalá vynikající v -
deňská herečka, naposled působící v divadle na
Vídeňce, včera v Malém Lošíně zemřela ve věku
63 roků.
Románek prince Turn-Taxisa. V těchto
dnech prošla novínami zpráva, že jeden prine
bavorské větve knížat Turn-Taxisů vzdal se
svého knížecího titulu a přijal jméno svobodný
pán z Hochstadtu. Nyní se dodatečně oznamuje.
že se rozhodl zakoupiti si pozemky v Texasu a
bude tam žíti jako farmář. Ožení prý se s ope-
retní subretou Karolou Rechbergovou, která byla
poslední době primadonou mnichovského
Gärtnerplatz-Theatru a od 1. září měla přijati
engagement k pražskému německému divadlu, kde
vystoupila několikráte pohostinsky.
— Nemilý soused. »Comoedia« přináší ne-
známou historku o nedávno zesnulém novináři
Rochefortoví. Velký pamfletista byl kdysí na ban-
ketu. Dříve, nežli se šlo ke stolu, chtěl věděti.
kde bude jeho místo a kdo bude jeho sousedem.
Když slyšel jméno, zarazil se, svraštil obočía
pravil k pořadateli: »Prosím vás, dejte mi jiné
místo. Mám za souseda osobnost, s níž bych se
špatně bavil . . .« »Proč?« »Ten pán mne
kdysi odsoudil k smrti.« Všecko se smál
a Rochefort dostal jiného souseda.
Mrtvola »svaté«. Na temný středověk upo-
míná událost, jež se v těchto dnech sběhla v obei
Magny sur Thille u Díjonu. Před několika lety ze-
mřela v obci stará paní, která za života požívala
pověsti »svaté«, k níž se všech stran přícházeli
nemocní, jež domněle »uzdravovala«. Po smrti pu-
tovala k jejímu hrobu celá procesí a lidé tvrdili.
že její tělo neshnilo, ale je stále jako v první
době po smrti. Biskup dijonský tento kultus za-
kázal, ale nepořídil ničeho proti fanatíkům. Aby
konečně všemu učinil přítrž, dal mrtvolu vykopati
a prohlédnouti lékaři. Byla nalezena jen kostra.
K exhumací se dostavilo ohromné množství lidí
plakali a naříkali kolem hrobu, brali si kousky
vlhké hlíny, ba některým se podařilo uloupiti
i části kostry, jež prý doma uvařili ve vodě a vodu
pili jako zázračný lék.
= Hernu v Salepurku. Ze Salepurku, 17. čer-
vence. Zde se ustavuje akciová společnost na zří-
zení herny, podobné herně v Monte Carlu. Spo-
lečnost chce najmouti na 50let zámek Mirabell
v něm zříditi hernu. Dnes je proti tomuto pro-
jektu pořádána protestní schůze. Zámek Mirabel
byl nedávno věnován císařem obci salepurské.
— Spor o Goethovu kadeř. Před petrohrad-
ským okresním soudem projednává se zajímavý spor
o Goethovu kadeř. Dvě sestry Böhmové, jež po-
cházejí z okolí Výmaru a před lety se přestěhovaly
do Petrohradu, zdědily po svém otci, příteli zná-
mého výmarského obchodníka se starožitnostmí,
Kristiána Schucherta, Goethovu kadeř a Goethem
malovaný akvarel, z doby jeho římského pobytu.
Okamžitou tísní byly sestry nuceny zastaviti obě
relikvie za nepatrný obnos u svého známého, jn-
kéhosi Reinwalda. Když chtěly svůj majetek vypla-
titi, prohlásil Reinwald, že předměty právoplatně
koupil a nechtěl jim je vydati. Sestry žalovaly Reln-
walda o zaplacení 20.000 mk.
= Dvojité prameny. Příroda poskytuje svou
obsáhlou tvořivostí člověku stále nové a nové pod-
něty k přemýšlení, jak by jejich darů využil. Ur-
čité geologické složení tvoří na příklad zvláštní
zjev, dvojíté prameny. V tak zvaných vodních po-
schodích jsou dvě, vodu obsahující vrstvy, oddě-
leny od sebe vrstvou, jež vodu nepropouští. Tím
je umožněno, aby voda ze dvou pramenů tekla jed-
ním otvorem, ale ovšem dvěma rourami. Nedaleko
Cincinnati je taková studna, jež dává ze dvou do
sebe zastrčených rour vodu pltnou a vodu s boha-
tým obsahem solí. Roura pro slanou vodu jde do
hloubky 12 m, roura pro pítnou vodu jde jen 5 m
hluboko. Druhá studna tohoto druhu je v Lon-
gasfortu, ve státě Indiana. Tam jde roura o prů-
měru 20 cm do hloubky 24 ma v ní je zasazena jiná
roura o průměru 12 cm, jež vede do hloubky 60 m.
Hořejší vodní vrstva je na vrstvě vápence a dává
obyčejnou vodu, kdežto dolejší vrstva dává sir-
natou vodu, teplou 10° C.
= Vysoká škola technícká v Inšpruku. Za-
čátkem školního roku 1914—15 počnou dle sdělení
starosty města, v obecní radě učiněného, tech-
nické kursy na inšprucké universitě, které
budou tvořiti základ k pozvolnému vybudování
samostatné vysoké školy technické.
— Neštěstí v horách. Z Vídně, 17. července
(K. k.) Časopisy sdělují ze Salepurku: Uhlářský
skladník Gustav Lukschandel, jeho bratr Bedřích
a jeho sestra Magdalena z Vídně sřítili se na vý-
letě u Sv. Michala v Lungavě. Gustav a Magda-
lena Lukschandelovi jsou mrtvi, Bedřich Lukschan-
del se zachránil.
= Velká voda. Z Těšína, 17. července
(K. k.) Velká průtrž mračen rozvodnila včera ve-
čer potoky v okolí na ničivé proudy. Předměstí
brandýské, šibícké a lhotské, dále továrna nábytku
firmy Jakub a Josef Kohnové, statek arciknížete
Bedřícha a továrna nábytku „Mundus“ jsou zato-
#15
alto_textblock
#15
peny. Ve lhofském předměstí ufeklí se obyvatelé
na střechy domů.
Z Karvína, 17. července. [K. k.) Včerejší
průtrž mračen způsobila škody na 11/2 mil. V Kar-
vinu bylo mnoho rodin vystěhováno a doprava
po elektrické dráze zastavena. Obce Olbrachčice
a Stonava jsou zatopeny. Ve zdejším kostele stojí
voda 20 cm vysoko. Vodou strženo bylo velmi
mnoho zvěře i domácího dobytka. Úroda je zničena
#16
alto_textblock
#16
úplně.
#17
alto_textblock
#17
Hudba.
+ Jihočeské pěvecké sdružení učítelstva
koncertuje v prázdninovém tournée od 19. do 29.
července t. r. po městech severovýchodních Čech
v tomto pořadu: V sobotu dne 19. července
Soběslaví, 20. v Kateř. Lázních u Počátek, 21.v
Něm. Brodě, 22. v Novém Městě n. M., 23. v Ná-
chodě, 24. v Turnově, 25. v Ml. Boleslavi, 26.
Jičíně, 27. v Novém Bydžově, 28. v Kr. Hradci
29. v Poděbradech. »Jihočeské pěvecké sdružení
učitelstva« vyrostlo v nynější podobě z touhy ně-
kolika kulturních pracovníků-učitelů, aby český
jih měl pohyblivé, ryzímu umění zasvěcené pěve-
cké těleso, které by vychovávalo jihočeský lida
zachovalo a zušlechťovalo tak ony prvky v jiho-
české povaze, z nichž vypučely české kultuře
nejvzácnější květy. Sbor čítá s dirigentem proí
J. Masopustem 35 členů, vybraných to pěvců z
sedmi školních okresů jihočeských, odkudž jsou
i rodáky. Program sestává z význačných čísel hu-
dební literatury, rukopisných novinek a národních
písní (Utonulá, Pohádka od Hoffmeistra, Svatý
Václava od J. Jindřicha, Lány od Förstra atd.
V území jmenovaných měst zvláštní nepředví a-
nou shodou okolností střetnou se všecka tři sdru-
žení v stejném čase nebo krátce za sebou, což
poskytne vzácnou příležitost ke srovnání, třeba
by zájezdy ty neměly rázu závodění. V některých
pak městech jeví se pro koncerty jihočeské sku-
tečně čilý zájem.
#18
alto_textblock
#18
Divadlo.
#19
alto_textblock
#19
+. Městské divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes za příčinou náblého ochuravění pana Char-
váta misto ohlášené Fallovy »Sirény« hrají se
»Dollarové princezný« (3. čtvrtka). Zejtra
Veberova a Hennequinova fraška »Paní presi-
dentová«, k jejímž všem reprisám panoval ná-
val. Premiera Tylovy báchorky »Jiříkovo vi-
dění« bude v neděli odpoledne, vypravená
přesně ve slohu doby svého vzniku (léta osmačty-
řicátá), bude hrána v původním svém znění a vy-
pravená scénický takovým způsobem, aby jeji
národní karakter, jakož i starosvětský ráz přišel
ku plné platnosti. Pro hru, kterou studuje režisér
pan Fr. Hlavatý, pořízeny částečně nové deko-
race, bohatý hudební doprovod dirigovati bude
pan Barták, ve zpěvních vložkách účinkují slč.
Hanušová a pan Reinstein, baletní arangement po
dobové stránce provedou slč. Westfálova s panem
Häuslerem j. h. Lístky prodávají se u pokladny.
V neděli večer Fallova opereta »Siréna« (I.).
— Při úterní a středeční reprise »Paní presi-
dentky« převzala na rychlo za ochuravělou sl
Laušmanovou roli Angéliny slč. Hanušova, aby
představení umožnila. — V nejbližších dnech bu-
dou nově nastudovány a v repertoir uvedeny
Pucciniova opera »Madame Butteríly« a Bi-
zetova opera »Carmen«, které dirigovatí bude
ředitel opery p n L. V. Čelanský, který po svých
skvělých úspěších v Paříží poprvé po pěti letech
bude opět v Praze dirigovati.
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze VII
Dnes hraje se Horstova fraška »Kaviar«. Začátek
1/.8. večer. — Zítra »Pikový kluk«. — K. čest-
nému večeru p. Jarosl. Sedláčka zvolena ke dni
24. t. m. Somerseta Maughamova veselohra »Krá-
lovská výsost«.
+ Aréna na Smíchově. Dnes hraje se Le-
hárova »Čikánská láska«. V úloze Jozsího vystu-
puje j. h. Jindř. Edl. — V neděli premiera Gil-
bertovy operety » Pépi«.
+ Intimní divadlo. V neděli opakuje se od-
poledne Šamberkova »Palackého tř. č. 27«, večer
Nanceyova »Polepšovna pro manžely«. — Za trvale
příznivého počasí hraje se v Krěském háji Dovské
veselohra »Byly to zlaté časye.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vino-
hradech. Dnes po čtvrté zpěvní hra »Pantáta
vrátil se do Lhoty«. Zítra se opakuje.
#20
alto_textblock
#20
Školská hlídka.
#21
alto_textblock
#21
Zápis žáků a žákyň na c. k. odborné škole tkal
covské v Lomnicl n. Pop. pro příští školní rok koná s
ve dnech 14. a 15. září t. r. v budově školní. Ústav ob-
sahuje: 1. Jednoroční všeobecnou odbornou školu tkal-
covskou pro začátečníky, 2. jednoroční speciální školu
technologickou ku podrobněmu vzdělání žáků ve směru
tochnickém a 3. pololetní speciální školu obchodní. Za
žáky přijímají se mladíci a dívky, kteři vychodili nejméně
obecnou školu a dosáhli 14 let věku. Záci vstupující do
všeobecné školy, kteří dosud v textilním průmyslu za-
městnání nebyli, musí navštěvovati prázdnínový běh o
1. do 15. září v dílnách ústavu. Zápisné jednou pro
vždy 2 K, na učebné pomůcky 2 K pololetně, školné
20 K pololetně.
#22
alto_textblock
#22
Sokolský věstník.
#23
alto_textblock
#23
Ze Sokola Praha L. Již zejtra v sobolu 19,
v neděli 20. července koná se výlet v kroji. Od-
jezd v sobotu o 8. hod. večer zvláštním parníkem
do Štěchovic ha nocleh. Ráno Svatojanskými
proudy a přes Hradisko do Pikovic, kdež oběd
koupání. dále na Závisť ku parníku. Jízdné 2 K
Nutno se podepsati nejdéle dnes v pátek večer
na arch v tělocvičně.
Sokol vyšehradský pořádá v neděli 20. t. m.
celodenní výlet v kroji. Odjezd v 6 hod. 24 min
ráno ze severozápadního nádraží do Čelakovic
odtud pochodem do Káraného. Po prohlídce vo-
dárny do Sovojovic na oběd. Odpoledne podle
Jizery do Lysé n. Lab. a v 7 hod. 18 min, návrat
do Prahy. Jízdné 2 K 10 h. Pochodu 16 km. Srar
o 6. hod. ranní na nádraží.
Sokol na Menším městě pražském pořádá
v neděli 20. t. m. polodenní výlet do Černošie
(drahou) odtud přes Jiloviště do Trnové na parník.
Sraz v 1 hod. odp. v Sokolovně v kroji. Jízdné
1 K 10 h.
Ze Sokola vršovického. Jednota naše zúčastn
se v kroji veřejného cvičení Sokola michelského
v neděli 20. července. Sraz u tělocvičny v 1 hod
odpoledne.
Družstvo pro vystavění tělocvičny Sokolu
v Podolí-Dvorcích pořádá v neděli 20. t. m. letní
slavnost v zahradních místnostech host. »u Ka-
rásků« za účinkování hudby priv. měšť. sboru
ostrostřeleů.
#24
alto_textblock
#24
Novinky knižního trhu.
(Tuto rubriku zavedli jsme proto, aby pání nakla-
datelé mohli použíti jí k oznámeni novinek vyšlých.
nebo ku předběžné reklamě pro novinky teprve
přípravované.)
Mikoláš Aleš, jeho život a dílo. Obrazová mono-
grafie tato počne na podzim vycházeti nákladem knih-
kupectví F. Topiče v Praze. Průvodní taxt se životo-
pisem píše doc. dr. F. X. Jiřík. Část obrazovou vybral
a uspořádal krátko před svou smrtí mistr sám. Bude
to dílo vzácné ceny umělecké. Rozvrženě ve 2—3 svazky.
stane se svou mírnou cenou (sešit asi po 50 hal.) při-
stupno nejširším vrstvám naší uměnimilovné společnosti.
Současně tíštěno bude něco málo výtisků vydání lepího
dražšího číslovaného. Formát 20krát26 em.
#25
alto_textblock
#25
Třetí mezinárodní silniční
kongres v Londýně.
(Od 22.—30. června 1913, - Pův. zpr. „Nár. Listů-y
V posledních letech silniční komunikace roz-
vojem automobilismu nabyly netušeného významu,
který před tím značně klesal rozšiřováním sítí že-
lezničních.
Motorová vozidla, pojíždějící velkou rychlostí
po silničních vozovkách, uzpůsobených pouze po-
malé jízdě a menším nákladům, působlla na ně
velice zhoubně. Ve Francii krásné, nákladné silni-
ce v krátké době byly úplně zničeny a taktéžv
Anglii musilo se ihned přistoupiti k úplné rekon-
strukci nejvíce používaných komunikačních sítí
Tento zvětšený význam silnic pro moderní vozbu
spolu s vynořivšími se otázkamí nové konstrukce
a udržování silnic — to vše dalo podnět ke svolání
prvého silničního kongresu do Paříže r. 1908.
kterému následovaly kongresy v Bruselu r. 1910
letos v Londýně. Ač v posledních letech všemožnými
pokusy hlavně ve Francii, Anglií, docíleno bylo
zdárných výsledků, přece se ještě nezdá, že již na-
lezen definitivní typ venkovské a městské komuni-
kace, který by odpovídal ve všech směrech novým
požadavkům.
Kongres londýnský obeslán byl ze všech zemí
velmi hojně.
Z král. Českého zúčastnila se kongresu celá
řada úřadníků, zemského výboru, dále zástupcové
českých okresů i měst. Celá delegace z Čech, v po-
čtu 20 osob, byla uvítána při svém příjezdu do
Londýna zástupcem čes. Národní rady pro Anglil
p. továrníkem Šlehoverem. Z řad českých účast-
níků po návrhu c. k. ministeria pro veřejné práce
ve Vídni jmenován vicepresidentem pracovní, kon-
gresové sekce p. Fr. Krejčí, král. z. vrchní inženýr
Podrobná zpráva o výsledcích kongresu, jakož
i poznatcích z pořádaných exkursí do Londýna,
bude vydána péčí poradního sboru českých okresů
v král. Českém. Zde jen stručný průběh sjezdu.
Po zahájení kongresu finančním ministrem
Velké Britanie Lloydem Georgem ve Wesleyan
Central Halle, poukázal president kongresu sir
George Gibb stručně k důležitosti a potřebě mezi-
národních silničních kongresů, upozornil na neoby-
čejný vývin vozby nákladní a zvláště automobi-
lové v posledních letech a dokazoval, že jest ne-
zbytně nutno věnovati nyní mnohem větší péčí na-
vrhování, stavbě a udržování silnic, nežli dříve se
Hlavní úlohu tu ovšem hraje vždy otázka fi-
nanční, t. j., jakým způsobem opatřiti a na jedno-
tlivé interesenty rozděliti peníze pro stavbua
udržování těchto komunikací. V tom ohledu učiněn
v Anglii a v Irsku zajímavý pokus založením „Cí-
sařského fondu pro zlepšování silnic“, který má
ročně na 6.000.000 K příjmů hlavně z poplatká za
používání motorových vozidel a za spotřebu ben-
zinu a olejů k účelům automobilním. Z fondu toho
udělovati se budou podpory jednotlivým korpora-
cím samosprávným na udržování a zlepšování
Sir George Gibb odůvodňoval dále požadavek
zajisté oprávněný, aby každý stát, více než do-
sud, podobným způsobem podporoval finančně ne-
jen zřizování nových, ale i udržování veškerých
důležitějších tratí silničních, a pak aby tyto stavby
silniční nalezaly se v rukou zkušených a náležitě
kvalifikovaných inženýrů, jakož i správních a účet-
ních úřadníků i zřízenců.
Druhý, třetí a čtvrtý den kongresu věnovány
byly pracím jednotlivých sekcí. V sekci prvé pro-
jednávaly se podrobně 4 otázky, týkající se jen
stavby a udržování silnic a sicer
1. Projeklování nových ulic (v městech) a silnie
(na venkově).
2. Použití dehtu, bitumenu a asfaltu na štěrko-
vaných silnicích.
3. Úprava vozovky na mostech a umělých
stavbách.
pe v
4. Dřevěné dlažby (špalíčkové).
Předmětem sekce druhé bylo 5 otázek, vzlahu-
jících se k vozbě a dopravě na silnicích
a to
1. Způsoby osvětlování veřejných cest a vo-
zidel.
2. Různé příčiny opotřebení a poškozování po-
vrchu jízání dráhy na silnicích.
3. Regulování rychlé a pomalé jízdy na sil-
nicích.
4. Úřady pro stavby a udržování silnic. Kom-
petence ústředního úřadu i úřadů místních.
5. Peněžní prostředky na stavbu i udržování
silnic.
Dále předložena byla kongresu celá řada
„Sdělení praktíckých inženýrů a orgánů sil-
ničních o různých zkušenostech v oboru silničním
a sícet
1. Sdělení o nově zavedených a od r. 1910 po-
užívaných strojích při stavbě a udržování silnic.
2. Pokusy se stavebními hmotami pro štěrko-
vané silníce.
3. Stavba obyčejných štěrkovaných a válcos
vaných silnic.
4. Sdělení o pokusech s různými druhy silníc
po stránce technické i hospodářské.
5. Dlažby kamenné.
6. Silniční ukazovatelé (značky směrové i vzdá-
lenostní).
7. Osobní doprava na automobilových omni-
busech od r. 1910.
8. Kvalifikace inženýrů a ostatních úřadníků
i zřízenců při slavbě a udržování sílnic zaměstna-
ných. Dozorci sílniční, jich služné a pracovní po-
měry.
9. Statistika výloh k účelům silníčním.
10. Jednotné názvy stavebních hmot pro
veškeré státy a země.
Současně s kongresem otevřena a všem členům
volně přístupna byla odborná výstava, obsahující
různé materialie, nástroje a stroje při stavbáchi
udržování silnic užívané, jako na př. různé štěrky
a písky, látky dehtové i asfaltové, dlažební kostky.
drtiče štěrku, válce silniční, stroje dehtovací a p. v-
Kromě toho vystaveny byly zde plány, modelya
fotografie silnic a kamenných silnic a kamenných
lomů, postup práce při dehtování silnic atd.
V době od 20. června až do 5. července uspo-
řádána byla pro členy kongresu celá řada exkurs
výletů drahou, automobily i po vodě, nejen do
blízkého okolí Londýna, ale i do míst značně vzdá-
lených, ano i do Škotska.
Účelem těchto exkursí bylo, seznámiti účast-
níky z ciziny jednak s anglickými komunikacemi
silničními (Sidoup, Brighton), jednak s vynikajícími
středisky průmyslovými a obchodními ve Velké
Britanii [Birmingham, Liverpool, Glasgow, Edim-
burgh). Také královský zámek ve Windsoru a za-
hradní města v Letchmortu a v Hamstedtu byla
pří těchto exkursích navštívena
Slavnostní zakončení kongresových prací ko-
nalo se v pátek dne 28. června v Caxton Halle, opět
za přítomnosti odborníků technických z celého
světa, zástupců úřadů anglických atd. Projednány
byly ještě stručně resoluce, propracované dříve
podrobně v jednotlivých sekcích a na konec od-
hlasováno přijati pozvání bavorské vlády, aby se
konal příští (čtvrtý] mezinárodní kongres silniční
r. 1916 v Mnichově.
Oficiálními jednacími jazyky na kongresu byla
angličina, němčina a frančina. Dle stanov mohl však
každý řádný člen kongresu užívati i svého mateř-
ského jazyka, byl však povinen do 24 hodin před-
ložití redakčnímu komitétu překlad v některé ze
tří oficlálních řečí kongresových.
Třeba snad uspořádání a průběh třetího kon-
gresu silničního netspokojily každého z účastníků,
zejmena pokud se týče provádění silnic z dehto-
vého makadamu a aranžování exkursí, přece jen
nutno přiznati, že měl veliký úspěch vnější i mou
rální, že upozornil znovu šrší kruhy na velikou dů-
ležltost sílnic a cest po stránce národohospodářské
i kulturní a konečně, že soustředil nové odborníky
silniční i mnoho nových korporací a úřadů ve
„Stálém mezínárodaím svazu silničních kongresů
#26
alto_textblock
#26
dělo.
#27
alto_textblock
#27
silnic