#2
alto_textblock
#2
Balřour při rozpravě o smlouvě anglicko-rusk
pravil, že je ho daleko, aby ji kritisoval nepřátelsky
anebo se strannického stanoviska. Doufá však, že vlá-
da poskytne sněmovně příležitost, touto smlouvou se
zabývati. Poukázal pak, že konečné body velikých
obchodních cest do Persie, na nichž má
anglický obchod zájem, dle ustanovení smlouvy ná-
ležejí do oboru zájmů ruských. Dále pravil, že je sice
tím lepší, čím méně Anglie nebo Rusko se musí za-
bývati Tibetem, že však přece nemůže pochopiti, proč
ve smlouvě ve příčině Tibetu se nečiní žádného roz-
dílu mezi postavením Ruska, kteréž je od Tibetu
vzdáleno asi 2000 mil a mezi postavením Velké Bri-
tanie. Též litoval, že ve smlouvě nebyla rovněž de-
finitivně rozřešena otázka Perského zálivu.
Dále vytýkal Balfour celý program vlády a útočil na
její politiku, zvláště pokud jde o školu v Irsku.
Z Londýna, 29. ledna. (K. k.) (Horní sně-
movna) V rokování o adrese, jíž má býti odpově-
děno na trůnní řeč, poukazoval lord Lansdow ne
na návštěvu císaře Viléma v Anglii a prohlásil, že ta-
kové návštěvy panovníků neslouží jen k projevení
zevnějšího lesku, nýbrž poskytují vzácnou příležitost
projednati mezinárodní otázky panovníky samýmía
jejich rádci a umožňují vznešeným hostem Anglie
prostředky, aby si sami utvořili úsudek o přátelském
tonu a přátelském jednání národa anglického.
Z Londýna, 29. ledna. (K. k.) (Dolní sněmov-
na.) Za vládu odpovídal kancléř pokladu Asquith,
že bude sněmovně poskytnuta možnost porokovati
o smlouvě s Ruskem. Při takové smlouvě ne-
třeba výrazy tak úzkostlivě vážiti, jako při uzavírání
obchodu. Vláda ucpalla smlouvou neusíkálé zdroje
obtíží a ohrožování světového míru a konečnou do-
hodou dala možnost vybladiti ze světn mraky, které
v džívějších letech zastíraly obzor a Velkou Britanii
občas přivedly na pokraj skutečného konfliktu. Pr
podrobném zkoumání smlouvy shledává se, že ob-
sahuje nedostatečné záruky pro ochranu britského
obchodu v Persii. Pokud jde o Perský záliv, není
to jen perské, nýbrž částečně i turecké územía
vyskytují se při tom ještě jiné zájmy a jiné moc-
nosti. Vláda objasnila stanovisko Anglie deklarací
která časově spadá do téže doby, jako podepsání
smleuvy a ruský velvyslanec vyslovil s ní souhlas
pokud jde o poměry v Perském zálivu.
Brusselská smlouva cukerní.
Z Brusselu, 29. ledna. (K. k.) Sněmovna po
slanců přijala osnovu zákona, schvalujícího dodateč-
nou aktu k brusselské smlouvě cukerní.
Stav věcí v Persii.
Z Tebrisu, 29. ledna. (K. k.) (P. t. a.) Porůzn
půtky a veřejné drancování opakují se
stále. Přes to, že místodržitel a anyjumeni rozšířil
tištěná vyzvání, zůstávají bazary uzavřeny
Pro postrach v bazarech trvající banky včera ne-
úřadovaly. Obchodu vzniknou vážné ztráty.
Lupičství v Indil.
Z Bombaje, 29. ledna. (K. k.) Včera v noci pře-
padla tlupa 100 Afridů dům bohatého domorodého
bankéře v Pešavaru a uloupila pokladnu a skvosty
značné ceny. Dva policejní úřadníci byli lupiči usm
ceni a 4 raněni.
Čina poprvé na telegrafní konferenci.
Z Pekina, 29. ledna. (K. k.) (Reuter.) Zahraniční
rádce správy čínských telegrafů Dresing a námě-
stek ředitele této správy Schauenpang byli jme-
nováni zástupci Číny na telegrafní konferenci v Li-
saboně. Čína dává se nyní teprv poprvé zastupovat
na telegrafní konferenci
#3
alto_textblock
#3
Štyrskohradecká řeč ministra
Němců Peschky,
našim čtenářům známá z telegrafické zprávy.
došla také v orgánech českých vládních
stran rozboru. Páně Kramářův »Den« se pro
samý úžas k tomu vlastně ani nedostal. Spíná ruce
nad tím, že orgán české strany stavovské
(agrární »Venkov« totiž) při kterés příležitosti
dušoval se, že čeští a němečtí sedláci snáze se
dohodnou o sporné kusy národnostní než mě-
sťácké strany, než nyní: »a ejhle !« vůdce ně-
meckých agrárníků, stana se německým mini-
strem krajanem, bývalý smiřováček, bouří prot
českému národu nejen Němce z Čech, ale
Němce z Alp. A nejenom to, německý vůdce
agrárnický a ministrkrajan prohlašuje, že boj
mezi Čechy a Němci bude trvati, dokud jedna
z obou národností nepodlehne a jménem Němců
z Rakouska dodává, že doufají, kterak podpo-
rováni svými bratry ze všech zemí světa, kde
Němci bydlí, jsou ti, kdož cíle svého dosáhnou.
Jasně řečeno, dí páně Kramářův orgán, c. k.
rakouský ministr Peschka doufá, že naší Němci
za pomoci zahraničných Němců dosáhnou svého
cíle, přivedou národ český k podlehnutí. Orgán
české agrárnické Excellence, páně Práškův
pražsko-venkovský list, přináší velmi pohodlný
výklad páně Peschkova extempore štyrsko-
hradeckého, Německý kolega Práškův podlebá
prý čím dál tím více nátlaku německých vý-
středníků, bohopusté své výroky nynější pouští
prý nyní do světa jen ze strachu před blí-
žicími se volbami. Tudy na to. Leč jiná prý
jest otázka, zda prý člen vlády, která má na
programu umírňování protiv, či bez obalu c. k.
agrárnického listu řečeno smiřovačky, smí
vůbec podlehati takovýmto záchvatům a jitřiti
svévolně nové boje. List Práškův atěšuje se
tím, že min. Peschkovi nevěří štyrskohradecký kon-
servativní list, i končí docela neurčitou floskulí, že
#4
alto_textblock
#4
bude nutno »panu Peschkovi ochladiti co nej-
dříve rozpálenou fantasii«. Poněkud určitěji vy-
jadřuje se v té příčině »Den«, řka, že ministr
Peschka jest členem vlády Beckovy, která pro-
hlásila čestný smir českého a něme-
ckého národa za předmět jedné ze svých
ctižádostí, k čemuž ovšem nutno zcela nestranně
podotknouti, že čestný smír tento je předmětem
téže ctižádosti sboru státníků, vedeného panem
drem. Kramářem. Jak vidno, kalí prý ministr
Peschka bar. Beckovi vody a ministerský před-
seda měl by prý se za ministry toho druhu po-
děkovati. Čeští poslanci prý si na říšské radě
s ministrem Peschkou promluví a již proto měl
by si prý bar. Beck s ním promluvit předem.
A až — tážeme se opařených smiřovačkářův če-
ských — bude panu ministru Peschkovi »schla-
zena rozpálená jeho fantasie« až s ním promluví
bar. Beck, bude snad takto ze světa odstraněna
čirá pravda českého vína, kterou nám nalil e. k.
německý ministr Peschka o skutečném
smýšlení a přesvědčení Němců ra-
kouských?! Vizte, vy snílkové národního
smíru mezi Čechy a Němci, vy idealističtí roz-
šafové čestné a mužné dohody, chiliasté králov-
ství božího v království českém, deklamatoři
o klidném soužití a kulturním soupeřenj mezi
Čechy a Němci, vizte: Takhle soudí o česko-
slovanském osudu v sudetských zemích něme-
cký muž přímo z rady J. V. císaře a králel
Člen ministerstva, jež přikročiti mělo bezpro-
středně po vyrovnání s Uhry k energickému
řešení nejžhavějších otázek sporu česko - něme-
ckého! A naši nadšenci pro »dílo míru« na
místě, aby vystřízlivěli ze svého smiřovačkového
zmámení, aby poznali konečně konvencio-
nální lež o českoněmeckém vy-
rovnání, na místě, aby byli vděčni pří-
mosti německého sedláka, jemuž se ovšem
v nestřeženě a nediplomatické chvíli dostalo na
jazyk, co má osm milionů rakouských a šedesát
říšských Němců na srdci, tváří se rozpačitěa
mrkají na Becka, aby spražil povídavého mi-
nistra, jenž byl povolán k spolupracovnictví na
vyrovnacích předlohách. Co řekl Peschka?
Dvěma větami naprosto jasnými pověděl, co jest
běžno každému politicky zralému občanu rakou-
skému: 30 nějakém míru trvalém mezi tak
vyspělými kulturními národnostmi, jako jsou
Němci a Češi, nemůže býti žádné řeči. Jest
sice dorozumění možné, ale to neznamená
žádný klid zbraní.« Za toto vytření
očí našim vyrovnávacím theoretikům ve vedení
českého vládního tábora náleží ministru
Peschkovi nelíčený dík. Jestliže neprohlédnou
ještě nyní, strašně se vymstí krátkozrakost
jejich na národě třeti a čtvrtou větou Peschko-
vou, kteréž znějí:
»Boj bude trvati, dokud jedna z obou
národností nepodlehne. Doufáme, ped-
porováni svými bratry ze všech zemi
světa, kde Němci bydlí, že my jsme
ti, kdo svého cíle dosáhneme!“
Neboť k tomu, aby Němci svého cile do-
sáhli, především mají zapotřebí uzavřeného
území v Čechách jakožto první etapy
cíle toho. Dáme my Němcům na pražském
sněmu území toto ve formě krajského zřízení,
obsahujícího čistě německé okresy?
Taková jest otázka, na jakou neodvážil se od-
pověděti, ještě žádný z řečníků voličských
schůzí vládních stran, ani žádný z oficiálních
jejich publicistů! A je to otázka našeho hrdla,
naší existence, nad níž už zlomil hůlku vyrov-
nací ministr, člen vlády Beckovy, která nám z
vyrovnání s Uhry podle positivní politiky má
zjednati podmínky našeho národního vývoje.
Ejhle, naši kati mají býti našimi rozsudími
Jediné naučení ze štyrsko-hradecké řeči Pesch-
kovy: Pryč s každými smiřovačkami
v jakékoli formě! Neplýtvejme silamí
v boji za ně, složme sily k jedinému dějinnému
cíli, k odvrácení záhuby, kterou nám
prorokuje c. k. ministr rakouský
právě na počátku julilejního léta
spásy národů.
#5
alto_textblock
#5
Denní zprávy.
— Bude se v rebellii pokračovař? Všemi
novinami roznesla se po cislajtánském Rakou-
sku zvěst, že nejvyšší soud v záležitosti cheb-
ské již rozhodl a že rozhodnutí souhlasí s dří-
vějšími nálezy téhož soudu, dle nichž soudy v
německých městech povinny jsou přijímati če-
ská podání a vyřizovati je po česku. Úřadně
tato zpráva nebyla dosud ani ještě potvrzenaa
již ozývají se z německého tábora hlasy, že
ani nejnovější rozhodnutí nejvyššího soudu na
věci nic nesmí změnit. Vídeňská »Neue Frei
#6
alto_textblock
#6
Presse« pojednala včera odpoledne o něm a
dospěla k prohlášení, že rozhodnutí nejvyššího
soudu je sice nálezem nejvyšší soudní instance,
ale že není nikterak závazným pro
právní přesvědčení a soudcovské svědomí pod-
řízených soudů, kteréž prý jsou oprávněny
zjednávati svému vlastnímu pře-
svědčení platnost v každém případě,
bez ohledu na mínění jiných instancí. To
je přece zjevné a nepokryté vyzvání, aby ně-
mečti soudcové nejnovějšího rozhodnutí nejvyš-
šího soudu nedbali a spolu již také hrdě vědo-
mým ohlášením, že německé soudy v rebelli
proti právu a zákonu, pokud se českého jazyka
týká, budou pokračovat. A že tato ohláška ne-
vyzní na plano, nasvědčuje protestní schůze,
která se právě konala v Marianských Lázních.
V této schůzi hřímali purkmistr a zemský po-
slanec dr. Reiniger, dvorní rada prof. dr.
Bachmann, dr. Jäger a dr. Turba co nej-
ostřeji proti tomu, že se okresní soud v Mari-
anských Lázních osmělil přijati českou, žalobu
a vyříditi ji po česku. Zasílání českých podání
okresnímu soudu v Marianských Lázních nazý-
vali pánové českými vpády, útoky na německý
ráz města, výbojnou výpravou českou a hlásali
jednomyslně, že nesmi býti žádným
způsobem trpěno, aby v Marian-
ských Lázních u soudu česky se
úřadovalo. Nad správcem okresního soudu
drem. Adamem, poněvadž je rodem Němec, vy-
hlášen boykot, jejž prováděti budou tamější
spolky německé, aby dr. Adam v Mar. Lázních
se stal nemožným a usneseno, aby zasypány
byly také prameny nových jazykových podnětů.
Dvorní rada dr. Bachmann prohlásil v té pří-
čině: »České nebezpečí nebylo nikdy větší, než
nyní, proto musí býti prováděn ener-
gický odboj. Čechové, kteří se na
německém území nechtějí chovati
jako hosté, kteři jenom na dobrou vůli
svých hostitelů odkázáni jsou a v cizím domě
žádného práva nemají, musí ven z něme-
ckého jazykového území!« Na kone
pak zvolal dr. Turba: »Stane-li se v Marian-
ských lázních nový český přehmat, neshro-
máždíme se již zde, v tomto sále, nýbrž půjde-
me jinam, zjednat platnost svoji vůli!« . ..
Takovýmito projevy uvítána zpráva o rozhod-
nuti nejvyššího soudu a není pochyby, že budou
následovati ještě pronunciamenta další. Vzhle-
dem k tomu a v uvážení, že nejvysší soud již
dřive podobná a ještě slavnější rozhodnutí uči-
nil, lze obávati se, ba za jisté míti, že v re-
bellň proti zákonnému právu českého jazy ka
bude pokračováno a že nejnovější rozhodnutí
nejvyššího soudu na stavu věcí nic nezmění,
dokud nebude zjevno učiněno, že má v láda
pevnou vůli zjednati zákonu průchod a plat-
nost také tam, kde se to Němcům nelibí.
— Královna virtemberská přijela dnes ráno
7. hod. ze Stutgartu do Prahy. V nádraží cís. Fr. Jos.
ve dvorním voze snídala. Další cestu nastoupila přes
Hrabovku do Náchoda.
— Osobní. Pan Karel Štembera, dosud
řídící učitel ve Zvoli u Jaroměře, byl dán 1, únorem
t. r. na trvalý odpočinek.
— Úmrtí. Ve Vícově u Přeštic zemřela v úterý
dne 28. t. m. pí. Růžena Pavlíková, choť les-
ního na panství hr. Schönborna v 59. roku věku
svého. Zesnulá byla pro svoji milou povahu v celém
okolí vážena a ctěna. Pohřeb koná se v pátek dne
31. t. m. o 143. hod. odpol. z vícovské fořtovny na
tamější hibitov. — Rodinu všeobecně váženého advo-
káta p. dra. K. Seyferta v Tišnově postihlo kruté
neštěstí. Nejstarší syn František, studující VII. tř
brněnského českého gymnasia podlehl dne 29. ledna
t. r. v německo-brodské nemocnici zákeřné nemoci
u věku 17 let. Zemřelý těčil se svojí milou povahou
lásce všech, kdož ho znali. Vedle výborných studií
dával vždy a všude na jevo mezi nynějším student-
stvem již vzácné pozorumění pro naše snahy lidové
i národní. Čest budiž jeho památce!
— Brněnská župa lékařů českých koná členskou
schůzi v pátek dne 31. t. m. ve Čten, spolku v Be-
sedním domě v Brně o 5. hodině odpoledne. Pořad:
Primář dr. R. Vanýsek demonstruje tyto případy:
1. nádor mediastinální; 2. pseudospatickou parapa-
resu s třesem (Nonne-Fürstner); 3. apoplektiformní
bulbární paralysu. II. Dr. V. Bartoníček: „O nš-
kterých vzácnějších komplikacích při spalníčkách“.
III. Dr. F. Pachner: „O naléhavé úpravě babietví“.
IV. Volné návrhy. Po schůzi porada výborová.
— Z Náchoda. (Proti národnostním
rozdělení pojíšťovny soukromého ú-
řadníctva.) Okresní výbor v Náchodě usnesl se
ve své schůzi ze dne 16. prosince 1907 na tom, uči-
niti následující veřejný projev: Vzhledem k vysky-
tujícím se zprávám o snaze spolku německých ob-
chodních zřízenců v Liberci, domoci se toho, aby
k obstarávání záležitostí pensijního pojišťování sou-
kromého úřadnictva a některých úřadníků ve služ-
bách veřejných se týkajících zřízeny byly dvě národ-
nostně oddělené úřadovny zemské, česká v Praze
a německá v Liberci, požádáti 1. c. k. ministerstvo
vnitra, 2. J. Exc. pana Karla Práška, českého mi-
nistra krajana, 3. klub poslanců českých na radě
říšské ve Vídní a 4. zemský výbor království českéh