ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 88fb7f80-7596-11dc-80f2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 36
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
25. března 1908
#4 alto_textblock #4
Císlo 84.
#5 alto_textblock #5
Prahy, znova se zrodila myšlenka o vzájemných, slovanských stycích. Byl zřízen „Ústřední svaz slovanských novinářů“ z různých žurnalisti- ckých slovanských jednot, jenž nyní pořádá skuro praviďelné sjezdy slovanských novinářů v různých slovanských městech za tím účelem, aby se podmínky slovanského tisku v Rakousku zlepšily. Na těchto sjezdech se postupně ohla- zovaly hrany, kterými dotud na sebe naráželi představitelé nepřátelských sobě slovanských národů, jmenovitě Rusové a Poláci, Srbovéa Chorvaté. Jedním z dobrých následků těchto sjezdů jest, že slovanské orgány, které se jieh zúčastňují, jsou lépe poučeny o věcech slovan- ských. Ale hlavního účelu sjezdů slovanských novinářů ještě nedosaženo. „Slovanská tisková kancelář“, jejímuž zřízení věnovány skoro vše- chny tyto sjezdy, nebyla rakouskou vládou po- volena. Kloudnou stránkou těchto sjezdů bylo, že jejich účastníci přiučili se praktické slovanská vzájemnosti k vypracování společně národníh hlediska na rezličné otázky. Pořádají se také sjezdy slovanských lékařů. archeologů, slavistů, Sokolů atd. Vzbuzena otázka o společné elovanské vědecké termino- legii, o účelném rozdělení práce. Avšak v še- slovanské sjezdy se nedařily. Tak se ne- konal slovanský sjezd v Paříži za světové vý stavy, jemuž předsedati měl kníže černohorský. Zakázán byl obmýšlený sjezd slovanských poli- tiků ve Františkových Lázních, aby „nebyla dána možnost nepokojným živlům slovanskýeh národů shromážditi se,“ jak praví dokument. Jen r. 1903 konal se v Petrohradě sjezo slavistů, svolený na podnět prof. Florinského ruskou Akademií věd. Zde usneseno vydávati slovanskou eneyklopedii, jejíž prvý sešit pod redakcí prof. Jagiče vyjde tyto dni. Po svolání prvé hosudarstrenné dumy mezi slovanskými poslanci ve Vídni vznikla myšlen- ka zřídití slovanský oddíl při organisaci „mezi- národní meziparlamentské konference propagan- dy míru“, ale tehdojší ruští poslanci odmitli vstoupiti v jednání o tomto návrhu, že prý je předčasný. V minulém roce magister oběanského práva Borzenko v Odesse oznámil veřejnosti, že vě- nuje 100.000 rublů na periodické slovanské sjezdy. Ministr P. A. Stolypin, jejž Borzenko o tom uvědomil, odpověděl mu: „Vzdávaje upřimné uznání vaší obětavosti, čest mám uvě- domiti vás, že věnování vaše může býti přijato ministrem vnitra každou chvíli, při čemž kapi- tál, nazvaný vaším jmenem, bude chován v stát- ním banku k účelu svolání v příhodné době slovanským spolkem nebo jiným jakýmkoli soukromým ústavem všeslovanských sjezdů v Rusku s kulturně-humanným účelem. Borzenko, zaleknuv se patrně možnosti libovolného výkladu místa o přihodné době ke svolání sjezdu, nesložil svého kapitálu, nýbrž vstoupil v soukromé jednání s rozličnými kluby v Petrohradě, s poslanci vídeňského parlamentu a balkánských sněmů. Hluk, jejž jeho věnování vzbudilo v tisku, vyjasnil, že v Rusku s je z se potkal s přizní pouze u stran středu. Rakouští Slované myšlenku jedno- myslně schválili. Ano aní polský tisk se zásadně novyslovil proti. Neofieialnost, nestranniekost vyloučení politiky a přítomnost všech slovan- ských národností, hlavně Poláků, byly základy kterými slovanští poslanci ve Vídni podmínil zdar podniku. Politický klub v Petrohradě, na nějž Bor zenko také se obrátil, usnesl se na těchto zákla- dech sjezd uspořádati, ale když požádal Bor zenka o peníze, Borzenko dal neurčitou odpo- věď, jež přiměla klub, aby se otázkou sjezdu zabýval bez něho a prostředky opatřil soukromou podpiskou. Zbývá rozřešit otázku o organisaci zařizu- jícího komitétu. Žádoueno, aby jeho členy byii poslanci hosudarstvenné dumy i sovětu, kteří jsou pro svoláni slovanského jezdu. Tento ko- mitét by se rozšířil kooptací a vstoupil by v styk se slovanským komitétem ve Vídni. V debatě, jež následovala po přednášee páně Vergunově, gen.. Volodimirov navrhl zajo- žati všeslovanskou ligu, hýv. ministr M. M. Fe- dorov „novoslovanský“ spolek, který by se za-
#6 alto_textblock #6
býval myšlenkou svolání sjezdu. Myšlenku Ver- gunovu podporoval člen hosudarstvenného so- větu M. M. Kovalovský, pp. Miljutin a Baštnakov hájili, že svolání sjezdu náleží Slovanskému spolku petrohradskému, gen. Volodimirov ale se prohlásil, aby Slovanský spolek zhola byl po- minut. Na konec p. Vergun navrhl, aby kooptací pozvány byly k účastenství rozličné organisace slovanských národů: 1. novinářů a spisovatelů 2. akademií věd; 3. slovanských spolků, klubů, besed; 4. kyrillometodějovských spolků, matie a pod. kulturných ústavů; 5. svobodných pro- fesí, obchodu a sportu
#7 alto_textblock #7
Expropriace v Odesse. Nemine dne, aby v Odesse některého ex propriátora neoběsili; přes to jejich činnosť ne utuchá, jeť expropriátorství přece jen výnosné řemeslo a každého nechytí. Energie nového grado- načslníka gen. Tolmačeva zla nezmenšuje. Účin- kem jejím je snad jen to, že expropriátot ukládají svým vyhlédnutým obětem vyšší vý- kupné, pokládajíce to za oprávněné při větším ristku, které mají při svém podnikání. Kde dříve požadovali sta, nyní žádají tisíce Filialce athon- ského monastýra uložili výkupného 15 000 rublů. Známá v Odesse lékatka MUDr. Glébová byla nucena ujeti do eiziny, aby ušla vydírání ex- propriátorů. Po vělšině jsou to dělníci bez za- městnání nebo polovzdélaná mládež, jak se říká »zkažení studenti«. V několika připadech po licie při prohlidce bytů zatčených expropriátoro našla obchodní knihy a denníky, z kterých vyšlo na jevo, jak přijaté peníze získány i za co vy- dány. Vydání chodl hlavně na šantány, hostince a veřejné domy. Mezi expropriátory byl nalezen a zven také tajný jmenem Hemne. * Žurnalistická stávka v německém sněmu řišském. Kancléř Bůlow nemluvil včera, jak ber línšti žurnalisté soudi, se zřetelem na stávku žurnalistickou. Bude-li mluviti dnes, žurnalisté ničeho neuveřejní ani z jeho řeči a telegrafo- vali i anglickým žurnalistům, aby ze sulidarnosii ničeho z řeči Bülowa neotiskli. Puřlžs ká organisace a žurnalisté ruské diumy vyslovili tolegraficky žurnalistům německým blahoprání k možnému hájení stavovské důstojnosti. Soudí se však, že Gröber na konci dnešní schůze sněmu dá žurnalistům zvlášiním prohlášením zadostučinění a že po něm i zástupei jiných stran vzdají čest tisku, načež bude stávka níkon- čena. Čtenář sezná z depešl, zdaž se naděje ty
#8 alto_textblock #8
*
#9 alto_textblock #9
splnily.
#10 alto_textblock #10
Smlouva o Severním moři. Dle berlinské zprávy »Dany Graphien« bude smlouva tato co nevidět mezi Holaodskem, Ne meckem, Anglil a Francií v Berllně podepsána.
#11 alto_textblock #11
*
#12 alto_textblock #12
*
#13 alto_textblock #13
Politický atentát dýkou. V San Franein pokusili se včera čtyří Korejei usmrtit dýkou v botelu je bo americkébo rádce korejské státn rady, dra. Stevensa. Dýce se Stevens ubránil, ale byl zle zbit. Před personálem hote- lovým útočníci uprchli Krátce na to, když Sle- vens chtél odjet do Washingtonu, jiní dva Korejci vystřelili třikrát na něj, ale netrefili. Stevens vystřetil rovněža zastřelil jednoho útočníka, druhý uprehl. Útok proveden byl prý proto, že Stevens v no- vmnách chválil nynější správu Koreje Japonskem.
#14 alto_textblock #14
o
#15 alto_textblock #15
o
#16 alto_textblock #16
Blok v říšském sněmu německém a centrum Liberálně-konservativní blok, který nyn ovládá říšský sněm německý a kompromisem při jazykovém článku spolčovacího zákona se udržel i nadále, jásá, že kompromisem tím od- razil náběh klerikálního centra na znovudobytí vůdčího postavení v říšském sněmu německém Náčelníci centra chtěl prý při řečené příležito- sti další trvání bloku znemožniti, poraziti kan- cléře Bülowa a způsobiti obrat ve smýšlen císaře Vnléma; proto kompromis působil prý v jejich táboře jako rána hromová, zhativ vše- cky jejich výpočty. Na doklad lakových svýeh
#17 alto_textblock #17
úvah uvádějí zastanci bloku výrok příslušník středu, posl. dra. Pfeiffera, který prý nedávno pravil, že císař Vilém při rozpuštění říšského sněmu německého v prosinci roku 1906 řekl Nechci býti císařem středu; proto tedy že stře musí pracovati k tomu, aby cisař prohlásil Chci býti císařem středul
#18 alto_textblock #18
Převezení popela Zolova do Pantheonu. Z Pařiže se telegrafuje: V dnešní ministe- ské radě v Elysejském paláci bylo převezen popela Zolova do Pantheonu pro průtahy v po- volování nutných úvérů stanoveno na 4. června. Vláda oznámí vévodovi z Montebella, ž nemá práva, aby připustila odstranění popela jeho předka maršálka Lannesa de Montebello z Paniheonu.
#19 alto_textblock #19
* a
#20 alto_textblock #20
Mezinárodní policejní inspektor v Marokku. Z Curichu docházi zpráva, že postaven mezinárodního policejního inspektora v Marokku plukovnika Müllera je otřeseno, zejmena pr jeho nesváry s rakousko-uherským vy- slancem v Tangeru. Jistý curiš“ký list, mujíe styky s marockými diplomaty, píše, že plukov níkovi Můllerovi vytýká se nadržování Francouzům při dodávkách pro policejní sbor Proti Müllerovi jsou diplomatičti zástupei ra- kouskouhierský, nizozemský, belgický, německý a ilalský. Na jeho straně je menšina diplomati- ckého sboru a sice zástupei Francie, Anglie, Španělska, Portugalska a Ruska. V komisi pr záležiosti policie marccké došlo k častým nedo- rozuměním většiny diplomatů s plukovníken Müllerem Zdá . že jeho postavení je ne udržitelné.
#21 alto_textblock #21
Španělská politika v Marokku. V senátu madridském podrobil Sa nch e Roman ostré krihice politiku franeo uz- skou v Marokku. Vyrýkal jí nejasnosta pravil: »Nejsme ani tam ani venku, nejsme ani pro algeciraskou smlnuvu ani proti níe Španělsko musí stůj co stůj udržeti dobr styky s Franeil a Anglil, ale an v nejmenším nesmí se dostat do sporu s Ne
#22 alto_textblock #22
meckem.
#23 alto_textblock #23
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 24. brezna. Česká resoluce o české un verstě pro markrabství, resoluce o níž dávno se pracovalo a mluvilo, proti které se polemisovalo, jejíž znění však nebylo známo byla dnes podána. Dr. Žáček přečetij na konci výkladů, svých o české universite brněnské. Praví se v ní: »Vzhledem na pilnou potřebu druhé české university pro český národ, jehož sludentstvo počtem podstatně vzrostlo vzhledem k tomu, že české oby vatelstvo morav- ské má oprávněný nárok žádati úplné vybudo- vání svého školství založením university ve viastní zemi, vyzývá se vláda, aby ne prodlené činila potřebné průpra- vy (Esnleitungen), aby co nejdřive mohla být zřízena universita s vyučovecím jazykem českým na Moravě«. Po všem, co se v posledních létech stalo pro české vysoké učení universitní na Moravě, po všech velikých a skvělých man festacíchv království a markrabství pro českou universitu brněnskou, po akci parlamentní, která sahá ně- kolsk let nazpěl, po několikerých osvědčeníeh ministerských předsedů a ministrů vyučování dopadl tento projev vůle nynější české delegaee pro českou universitu brněnskou po druném roce positivní pohtiky nsade vže očeká vání skrovně a krotce. Nečekali jsme mnoho, ale říci musíme, že to, co se v resoluci praví, podobá se choulosti vému uskrovňování jako vejce vejci. Tato reso luce —to je dík nynějšího kabinelu za všechnu ochotu a povolno st za všechny služby, které vládě státu prokázalo české poselst vo, zúčastněné ve vládní většině. Při volební reformě poslanci češtl přinášel oběť za oběti, jen aby se německá država za chovala, jen aby nenastala žadná krise, jen ab
#24 alto_textblock #24
se reformní dílo to nezmařilo. Při rakousko uherském vyrovnání položili poslanci čeští, spo- jení v »Národním klubu«, hlasy pro všechny předlohy vládní: poslanci svobodomyslní, agrární poslanci a katolicko-národní poslanci, kdežto némečtí agrárníci, jakkoli dostali v kabinetě stejné zastoupení jako čeští agrárníci, dílem svojí abstinencí, ještě více však svým vote proti vyrovnávacím předlohám způsobili největst potíže vládě a celému rakousko-uherskému vy- rovnání, jehož rychlé a hladké vyřízení ve vý boru umožněno bylo taktikou posl dra. Kramáře, předsedy výboru vyrovnaclho. Již roku 1896 uznal bar. Gautsch jak ministr vyučování v rozpočtovém výboru oprávně- nost českého požadavku české university mo- ravské. R 1902 stejně učinil jeho nástupce dr- Hartel tolikéž ve výboru. Jeho pozdější prohlá- šení ve sněmovně bylo měně příznivé. Před léty bar Gautsch, stav se po druhé minister- ským předsedou, slíbil ve veřojné schůzi sné- movny určitě, že vláda ještě za »nynějšího období zákonodárného«. t. j. do r. 1910, podá osnovu zákona o zřízení české university mo- ravské. Pravilť: vláda, nikolí kabinel který právě jest v úradě. Tato od pověď byla závazna pro vyučovací správu, tak závazna, že nástupce bar. Gautache prin Hohenlohe považoval za věc' samo- zřejmou, neprodleně prohlá sit poslancům českým, které k sobě po- volal, že splní závazek, bar. Gaut- schem podepsaný. Bylo tedy povinnoste výkonné moci, splníti závazek bar. Gautschem prohlášený, obzvláště když nynější ministerský předseda bar. Beck ve sněmovně řekl, že s neboji řešiti ani nejsvízelnější ofazky, ani uni- versitní ani jazykové. Nyní, po čtyrech letech, čeští poslane vládní žádají, nikoliv aby kabinet předlažil vladn osnovu zákona bar. Gautschem slibenou, jím ohlášenou, nikoliv aby vláda dala do přístího rozpočtu potřebnou položku na moravskou uni versitu českou, nevyzývají vládu, aby prostě vy konala, co slibila — poslanci čeští jsou mnohem skromnější; žádajíť pouze v resoluci od vlády. aby činsla »potřebně přípravy«. Jen prů- pravy chtějí po tolika letech, po tolika námanách, po velikých služ- bách, prokázaných státu a mon archiil Čeští poslanci stali se skrom- nějšími, vláda bar. Becka stala se bázlivou. Všecka odvaha ji opustila. Na- jednou se zalekla. Zalekla se nikoliv osnovy zá- kona pro českou universitu, nikoli položky do rozpočtu, ministerstvo Beckovo za- leklo se akademické, platohic ke resoluce, vyzývajíeí vládu, by po- dala zákon pro moravekou univer- situ a zařadila do vstátního rozpočtu na rok 1909, 1910 a 1911 i jen malé položky na českou universitu moravskou! Avšak nejen obsah, správně řečeno be obsažnost a prázdnota resoluce se dvěma ne známými veličinami, neznámým mídlem a časen jest charakteristickou známkou a nejnepstrněj ším, žel, také nejíruchbvějším momentem, nýbr také faklum, že resolnce povahy tak všeobecné že resoluce, podaná po dlouholefém úsl českém, po tolika slibech od ně olika vlád ne směla býti podána dotud, doku nebyla cejchována baronem d'E- vertemapolitickými jeho přáteli Vláda, která couvala v jazykové otázce království českého před soudním adjunktem, couvala v otázce české university markrabst moravského před radou vrchního zemskéh soudu moravsko slezského na odpočinku. Oprávněnost moravské university české její možnost jenom a jediná v Brně ještě, do- kazovati vzhledem k celé literatuře o tomto postulátě mluvené a psané není snad již třeba. Přes to uznáváme, že řeči pronesené dnes o tomto tbematě drem. Žačkem a drem. Kra- meřem jsou záslužným dílem; ale jejich cenu bledne úplně naproti křiklavé skutečnosti reso- luce, jež na dlouhé a trnité cestě ke drubé české universitě moravské není pokrokem pražádným. Tato resoluce neměla by cen zvláštní ani tenkráte, kdvby pro ni hlashvali
#25 alto_textblock #25
netoliko křesťanští sociálové, nýbrž všichn Němci. Bylo by se řeklo a byla by mohl říci zejmena vláda: ministerstvo bylo parlamen- tem vyzváno, by neprodleně učinilo všechna opatření pro českou universitu moravskou protože Brno ve výzvě té nebylo vyloučeno, rozhodlo se ministerstvo pro toto město, které samo jedině poskytuje záruky zdárné existence a zdárného vývoje pro českou universitu mo- ravskou. Kdyby pak byli pro resoluci tu hlasovali aspoň křesťanští sociálové, mohli se Čechovéa mohla se vláda těšiti, že oprávněnost a důvod- nost požadavku toho uznala největší německá strana, totiž křesťansko-sociální svaz, a bylí by mohli podle toho jednati. Ale jest jisto, že proti této nesmělé, ostýchavé a jalové resoluci hlasovati budou nejenom Némci tak zv. pokro- koví, nejen Němci lidoví, ale také všichni kře- sťanšti sociálové a němečtí klerikálové, tudi všichni Němci bez rozdílu, vyjímaje snad so ciální demokraty. Proto byla resoluce drem, Žáčkem dnes podaná vykleštěna tak, aby v n nebylo nie, proto byla připravena tak, by byla bez barvy a bez chuti, proto byly z ní vyne- chány jak termín, tak sídlo, proto se opatřii souhlas bar. D' Elverta, by na konec zu- stali Slované s Romány pro tuto resoluci sami a aby na druh straně celý němeeký tábor posta vil se proti ní. Jak po tomto rozhodnut strany, kterou v kabineté zastupují dr. Eben- hoch a dr. Gessmann, po jejím odhodlání, hla- sovati s ostatními Němci proti nám Čechům tak podati daleko viditelný a daleko srozumi- telný důkaz, že mezi Němci tak zv. svobodo- myslnými a mezi Němci ostatními, mezi zpáteč- nickými klerikály a křesťanskými sociály není pražádného rozdilu ani tam, kde jedná se kulturní potřeby našeho národa, vypadá bar Beck, nepotřebujeme široko vykládati. Baron Beck buď nechtěl aneb nemohl — pro nás jest výsledek úplně stej- ný, protože jest záporný — vymoci sou- hlas ani strany křesťansko-sociál ní pro resoluci tak nevinnou, jak jest resoluce dra. Žáčka; nemá sou- hlas s ní od strany, která jest srdci jeho, jeho smýšlení a jeho snahám tak blízkou, na níž bu- duje celou svoji soustavu. Naproti tomu Čechové mají hlasovati pro osnovu zákona, kterou bar Beck právě podal na prospěch strany křesťan- sko-sociální vůbec a na prospěch ministra dra. Gessmanna zvláště, pro osnovu zákona, jímž tomuto předákovi křesťansko-sociálnímu dává se mimořádná věru pravomoc. A jaká per- spektiva otevře se pro řešení če ské jazykové otázky v parlament vídeňském, ve kterém vláda nedovedla ani jediný německý hlas měšťácký získati pro tak skromný požadavek, jaký jest uložen v resoluci dra. Záčka? Čehovůbecmohou se ještě Čechové nadíti od nynějšího ko- aličního systému vládnmho? Več vů- bec mohou ještě doufati ve většině vládní, ve které jsou jedině k tomu, by sloužili povolovali, dávali všem a pro vše- chny, sami nejenom nezískůvajt- ce, nýbrž ztrácejíce. Bylo v únoru 1905. Tehdejší ministerský předsedu bar. Gautsch strojil koatiční kabinet. do kterého povolati chtěl také důvěrníka če- ského. Když se důvěrníků německých tézal. chtějí-li povoliti českou universítu v Králově Poli a když mu odpověděli záporně prohlásil český důvěrník, že v ta- kové koalici není pro něho místa, že o takové koalici přestává všeliká rozprava, a plán bar. Gautsche byl pochován. Odporem německých stran vů- bec, a zvláště odporem křesťan- sko-sociální strany jako posledního úto- čiště bar. Becka, proti resoluci tak okleštěné, jakou je resoluce dra. Záčka, jsou základy nynější vlád- ní koalice nejen zviklány, nejen otřeseny, nýbrž skrz na skrz zniče- ny. V takové koalici není pro po- slance české místa. K tomu není český národ, k tomu nojsou češští poslanci, by v tako- vém skupenství hráli roli lidí jenom ke službám ochotných a jenom na služby odkázaných.
#26 alto_textblock #26
Dramatické umění. + Městské divadlo Král. Vinohradů Ranní ropucha. Hra o 1 dějství. Napsal Viktor Dyk. V zakletém zámku. Vese- Iohra o 4 dějstvích. Napsal Karel Legie Nové dekorace a kostumy od J Weniga. Rožné J. Kamper. Dykova aktovka byla přijata dosti chladně Za to při Legrově veselohře nebral potlesk konce a vinohradské obecenstvo se velkolepě pobavilo. Dykova práce je jemně ciselovaný, dramatický bibelot, Legrova veselohra je z hrubšího ma- teriálu. Obě novinky apelovaly na rozdilný vkus a je pochopitelný jejich nestejný osud. »Rann! ropucha« je obrázek z ga- lantní doby rokoka. Bizarrní titul. Emile Zola v době, kdy byl nejvíce atakován, kdy každý den otvíral ranní listy s jistotou, že v nieh najde své jméno vlečené bahnem urážek a skandálů, proskribované jako jméno zrádcea tupitele vlasti, říkával, že každé ráno musí polknout svou ropuchu, aby již vlc žádný hnus na něj nepůsobil. Takovou stoickou filosoſli má pan de Chauvelin, šlechtic trochu sklamanýa skeptický Bylo to asi v době, kdy Voltaire po- sllal z Anglie své vtipné a učené listy a počal se pošklebovati lžím, předsudkům a pověrám své napudrované, feudální, zbožné a frivolí Pan de Chauvelin byl vojákem. Ztratil levou ruku pro svého krále v bitvě, kterou způsobi rozmar, nějaký vrtoch nebo hrabivost Ludvika XV. Starý šlechtic uvažuje o tom a nesdil loyální nadáení svého hostitele de Breteuila. pravého představitele staré doby, »ancien régime«,- jenž připijí svému králi z milosti božl. Nahodou král Ludvik XV. bouří byl donucen hledat úkryi v Breteuilově zámku. Vznešený korunovaný bon- vivant, provázený dvěma dvořany, vstoupí, oslove milostivě oba šlechtice, přijme pohár vina a za- hledne portrét krásné damy. De Breteuil vy- světluje, že je to podobizna jeho ženy. Ma šestnáctiletou dceru, která je jí podobná. Královi zajiskři oči, jako když čeká novou pochoutku v »jejením parku«. 2Je též tak krásna?« táže se Ludvik. »Kde je tvá deera? Veďhte mne
#27 alto_textblock #27
doby.
#28 alto_textblock #28
k ní!« A pokynuv slubům, dáva si svitit n cestu do ložnice nevinné dívky. De Breteuil je zdrcen hanbou a žalem. A je malomocný, je ubohým červem, jejž může rozslápnout bota všemohoucího suveréna. Oba dvořané královi ho chlácholí, gratulují mu k štěstí a vyznamenání, jež ho stihlo právě v tomto okamžiku, kdy z povzdáli zaznívá výkřik jeho dcery. Je otcem královské maitresy! Každý počestný francouzský poddaný, ať kníže nebo sedlák, by chtěl být na jeho místě. Ale král se náble vraci. Slečinka se mu nelibila. Omlouvá se se skutečně královskou taktnosti otci, neminí ho tím urazit, ale nemůže si pomoci, není to jeho gusto. A poněvadž se bouře utišila, vydává se Jeho Veličenstvo na další cestu. De Chanvelin ironicky se ptá svého ohromeného přitele: »Tak již jsi spolkl svou ranní ropuchu?« a teď pozvedá čiši k loyálnímu přípitku. Ale ironická grimassa křiví jeho rty. Rapidně se přeženě přes jeviště aktovka Dykova. Její koncisnost a elegance byly by uči- nily mnohem silnější dojem, kdyby byla hra korektně nastudována a tlumočena vyspělejším a hotovějšími herci. Nelze však upřiti, že pan Zakopal jako král a p. Hlavatý jako Breteui podali výkony, svědčicí o nejlepší snaze. Legrova čtyřaktová veselohra »V zakle- tém zámku« pohybuje se též v roztomilé době 18. stoleti. Ale není to graciesní obrá- zek lehkých barev Wattenuových. P'an Leger má bodrý humor a trochu těžkopádný styl. Je to spíše hrubozrná, genrová malba, jak byly ještě pred 20—30 lety v modě. Obecenstvo má rádo podobné výjavy, barvotiskem zpopuluriso- vané a výtečně se bávi, když mu je na jevišti reprodukuje opereta nebo fraska. A našemu autorovi se nadmíru podařilo rozesmáti své po- sluchače a tím zajisté docíli, co chtěl, a může být spokojen se svým hlučným úspěchem. V jeho pestré, laškovné historce ze starého zá- mečku v Polabl hemží se několik figurek ko- miekých až k pitvornosti. Starý podagrický hrabě (p. Boleška), jenž vzpominá na dávné doby vojenské slávy za generála Laudona a veli se svým kastelánem zamecké armádě o 6 mužích. Pyšná paní hofmistryně (pl. Zelenková) a jeji upejpavá, cudná dcera Betty (sl. Kloster-
#29 alto_textblock #29
mannova), searvtaf Chramosta (pan Zulenaa, stále zamilovaný, skandující milostné hexa- metry. To je ten starý, zaprášený svět, plesní- vlel v zakletém zámku. Mládí, svéžest, zdravou hybnost života representují komtesa Hermin (sl Štepničkova), její milenec Bohuslav z Draho- budie (p. Zakopal), kteřý přicházi na tajná do- stavenička do zámku v přestrojení žebravého mnicha a svižné děvče venkovské Kristina (s Šiblova), která v zámku posmejčuje starobylé pavučiny, provětrává a osvěžuje svou milou ve- selostí zatuchlý vzduch. Toť se rozumi, že kom- tesa Hermina dostane svého Bohuslava a Kri- stina svého Barnabáše (p. Fíšer). Veselohra Le- grova měla hbitou sounru i péknou výpravu
#30 alto_textblock #30
H.
#31 alto_textblock #31
Hudba. + Ruský pěvecký sbor Slavjanských, V těchto dnech uspořadan bude v Praze zajímavý ruský kon cert populárního národního pěvce a sběratele národ ních bylin Dmitrija Alexandroviče Slav janského (Agreněva) za účasti jeho dcery so- listky sopránové Margarity Dmitrijev ny Slavjanské a velkeho národního pěveckého sboru, jenž za 45 let svého trvaní získal si světové pověsti ve čtyřech dilech světa — v Evropě, Ame- rice, Asii a Africe. Vůdce proslaveného ruského sboru (narozen v Moskvě r. 1832 ze starého dvořan- ského rodu) slavil loni 75, narozeniny, při kteréžto příležitosti hudební kruby ruské velmi vřele ocenily jeho uměleckou působnost a nesmírné zástuhy, jichž získal si on i jeho pěvecký sbor o zachování a pě- stění národní písně ruské. Podrobnosti o pražskén koncertě přineseme. + Z českého spolku pro komorní hudbu v Praze Mimořádný koncert konau se bude ve čtvrtes dne 26. března o 2. hud. večerní v »Rudolfině« Ševčl kovo kvartetto s klav. virtuosem p. J Heřmanem zahraje všechny v posledním konkursu cenou po- ctěné novinky. L. Kozla smvč. kvartetto »Meditace«, Lad. Prokopa smyč. kvartetto houslovou sonatu Ant. Anděla a klavirní kvintett Ad. Piskáčka. Vstu penkou jsou legitimace spolkové. + Hlahol pražský. Dnes ve středu o půl 4. hod odpol. předneseny budou v Rudolfinu dvě domáci skladby s průvod-m České Filharmome: Kličků »Pobřeb na Kaňku« a Nešverovo »D profundise. Hlahol pražský podati má dnes
#32 alto_textblock #32
důkaz o sveňi úmecnlu poa. daj as a kruhů, který předprodejem listků se osvěděil, zaru- čuje pochupení pro tento umělecký podnik. Zbývající vstupenky prodávati se budou u pokiadny, která otevřena jesí již o půl 3. hod. odpol + Hudební odbor Umělecké besedy pořá tá večer starsi české hudby ve čivrtek dne 26. t. m t. m. o 8. hod. večerní ve velkém sále Žofinského ostrova za lask. účmkování pí Görlichové, operní pěvkyně, p. prof. K. ze S avkovských, virtuosa na slavir. slav. Lschnerova kvartetta p. prof Trnečka a p JUDr. Piherta. Úvodní sluvo promluví p. řed. Kare! Haika. Na večírku upoutají ze starších skla- datelů již dříve uvedených zvláště asi Fr. Krommer 11760—1831), Leopod Kuželuh (1752—1818) a Jan Hogo Vořišek (1791—1825). Od Fr Kronimera pro- vedeno bude smyčcové kvartetto, jichž napsal na 70. vedie 22 kvintett, 20 duett, četných trij, koncertů množství jiných skladeb. Ú Leop Koželuha obracejí na sebe pozernost jeho písně, vydavaně 30— 40 le před Schubertovými. Napsal jich asi 70. Obzvlaste vymikl ve skladbě klavirní. Napsal 30 symfonif, 7 sonat klavírních, 7 svazků ktav, mennettů, ballady. pantomimy, oratoria a j. Melodik Voříšek zastoupe je velkým rondem, op. 8 pro piano a housle. Byo z prvních, kteří psali písné na česká slova. — Večet přistupen je zdarma čienům a jicn hostům. Zvlaštn vstupenky se nevydávají, postačí členska legitimace + Ke koncertu erohestru hudebních umělců který konán bude tuto neděli o 11. hod. dopolední dostati lze dnes dopoledne listky v hudebním závod Mujmíra Urbánka v Hávkově paláci Orchestr číta 80 výkonných umělců, samých to koncertních mistr prvého řadu.
#33 alto_textblock #33
Různé zprávy.
#34 alto_textblock #34
= Easký král u prinoezny Moniky. Z Bolza na, 24. března. (K. k.) Král Bedtich August Saský přibyl sem dnes ráno s družmou a byl na nádra uvitán okresním hejtmanem hr. Peschim, jakož i sa- ským účetním radou Steiznerem, který od několik měsíců jest přidělen princezně Anně Pie Monicev Griesu. Král ubytoval se v hotelu „Bristol“. Z Bolzana, 24. března. K. ký Král Bodrich Augus odebral se ihned po svém přijezdu do Griesu, aby spatřil princeznu Annu Piu Moniku. = Milonový podvod v Pažíži. Z Paříže, 24 března. Zatčený Rochette byl po prohlídce, vy- konané v jeho soukromém bytě a v kančelářích jeh „Credit-Minier“ dopraven do věznice La Santě. Ži- votní dráha zatčeného finaněníka, jemuž jest teprv 32 let, jest velmi pestrá. Rochette počal jako sklepník v Melunu, později příšel do Paríže a zděchiv nevelký ohnos, navázal styky s pochybnými peněžníky, nichž pozbyl většiny svého majetku. Škodou zmou- dřel Vrhl se sám na zakládání podniků, v čemž se stal brzy mistrem. Děkujt mu svou existenci násle-
#35 alto_textblock #35
dující podniky: Credit-Mmier, Banque Pranco-hspa- gnole, Mines de la Nerva, Manchon Hella, Buisson Hella, četné uhelně doly a odborný list „be Finan- cier“. Díky borlivé kampáni tisku podniky zdánlivě prospivaly. Úhrnný kapitál podniků převyšuje ne- minálně 75 milionů, po umělém vyhnání kursů v po- slední době asi 100 milicnů. Rochetle měl v Paříži a na venkově 58 filiálek a jednatelství, jejichž pro- střednictvím, své papíry uváděl do oběhu. Trestní oznámení bylo naň učiněno jistým inženýrem již před několika nedělemi, k zatčení došlo však tčprve po zevrubném vyšetření. Jest obviněn z podvodu, zneužití důvěry a krádeže. Poškozeni jsou většinou mali lidé, ale také někteří kulisiéři. Reklamou byli lákáni ke koupi akcií zvláště malí střádalově. Mno- hé papíry stouply značně, sotva byly uvedeny na bursu. Tak byly akcie Manchon Hella při nominální hodnotě 100 franků vyhnány daleko nad 500, akcie Buisson Hetla v nominájní hodnotě 12.50 byly uve- deny s 38 franky a dosáhly kursu 58. Podobně bylo u jiných papírů. Rochette chtěl také omnibusovéa tramwayové společnosti pařížské proměniti v jedinou společnost, obrovský městský dopravní trust, což by vyžadovalo emisi kapitálu několika set milionů franků a hodlnl též založili veliký lidový list. Zatčení jeho učinilo konec těmlo plánům. Před zatčením měl ministr spravodlnosti konforenci s Clěmen- ceauem, v níž rozhodnuto, ponechati spravedlnosi volný průchod bez zřeiele k osebám, jež snad budnu spolu kompromitovány. Mluví se o jistém senátor, jenž prý podvody Rochettovy podporoval. — Z Pa- říže, 24. března. „Matin“ udává nominální hodnotu papírů Rochotlových na 150 mil. fr. Rochetie plati skvělé dividendy, takže předáci pařížské bursy uklá- duli vlastní peníze do jeho podníků a povzbuzovali své klienty k účastenství. Při zakládání „Credií-Mi- nier“ zůčastnila se také pověslná Tereza Humber- tová. — Z Paříže, 24. března. (K. k.) Minislr obchodu Cruppi, kterého různé listy uváděly ve spojení s aférou Rochettovou, prohlásil, že Rochetla nezná a že s nim nikdy nebyl ve styku. Stejně pro- hlašuje posl. Rabier, že nikdy neintervenoval u ministra spravedlnosti ve prospěch Rochelta. = Výbuch pracháren. Ze Santiaga de Chi- le, 23. března. (K. k.) Prachárny na jezeře Batucosském vyletčly včera večer do povětří, při čemž, jak se poaví, byle zničeno několik vesnic a četně osoby zabity. Pomocný vlak odjel na místo neštěstí. Škoda páčí se na 3 miliony piastrů. = Telefon bez drátu. Z Kristianie, 24. břez: na. („Morzenbladet:.). Prof. Birkonland koná pokusy s telefonií bez drátu. Podařilo prý se zavésti telefo- nické spojení mezi universitou v Krislianii a stanicl Frognerkilen. Syotem se zatím lají. 3 rrol
#36 alto_textblock #36
b