ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8892f1ca-e5e4-4ea2-b2e0-ac12a013a770
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 8
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
„Nový Jihočeský Dělník."
#3 alto_textblock #3
Číslo 13.
#4 alto_textblock #4
na venkově třeba a zdraví mnohých bude tím podryto. Neobejde se tento kulturní krok, jako každý z předešlých bez značných oběti. Se strany vlády bude třeba veliké opatrnosti a tu můžeme od ní očekávat. Potěšitelným je rozhodnutí­ státní rady, by úřady dohlížely, zda nové učitelské síly nejsou jen zástupkyněmi klášterních sester. — Vítězství voličů protikongregačních ve Francii. Dne 7. září konala se v okresu Jon- zacu (departement Charante-Inferieure) volba poslance,­ an mandát nacionalisty Marchanda byl sněmovnou zrušen. Marchand zvolen byl minule v užší volbě většinou 10 hlasů. Strany reakční činili vše možné, by zvolen byl opět. Mélinisté, kteří volili jej minule ve volbě užší, odevzdali pro něj své hlasy nyní hned poprvé. Než ani to nepomohlo. Marchand obdržel o 927 hlasů méně než minule a zvolen byl radikál Larquies. = Kletba Vilémova. Místopředseda poznaňského­ sněmu, hrabě Theodor Zoltowski, který jest též císařským komořím, zbaven byl tohoto úřadu, že nesúčastnil se uvítání císařova v Poznani. — Na Viléma jde smůla. Poslední čas stíhají­ německého císaře Viléma povážlivé nehody. Když darovat chtěl Spojeným Státům sochu císaře­ Bedřicha, aby naklonil si jejich přátelství, smály se jen tomu a neměly na žádném veřejném­ místě pro nákladný monument místo; prý v koutě v některém museu by jej umístnili, ne však co někdejšího císaře, ale jako umělecký výtvar. — Nyní zajel si do Poznaně. ON je zarytý nepřítel Poláků a tito též svou nevážnosti­ k NĚMU se nijak netají. Ale JEMU napadlo,­ že je skrotí když SVŮJ osobní majestát nechá zavést do Poznaně, města polským obyvatelstvem­ silně obydleného. Napřed muselo jet hodně vojska a činit po celé cestě ochranný špalír, v Poznani pak nařídil, že zavřená musí býti všechna okna a nikdo jimi nesmí vyhlížet až pojede ulicemi. Poláci však nebyli zvědavi, ale dali výraz své nenávisti tím, že neosvětlili ani jediné okno a nedali vlat na domě svém ni jediné vlajce. To neni pro cisaře německého žádnou maličkosti. Než neštěstí JEHO jde dále: Do Poznaně dal se provázeti též důstojníky z Petrohradu, aby viděli Poláci, že má Rusko na své straně. Nyní však vyšlo na jevo, že ruští důstojníci jeli s NÍM jen proto, že osobně o to prosil loňského roku ruského cára. Důstojníkům­ byl vsak dán rozkaz ruskou vládou, by zachovali tu největší zdrženlivost a přísné vojenské­ držení. Tito také opravdu žádné přátelství­ k německému císaři nejevili a nedovedli zapřít své sympathie k Polákům. V Poznani ubytovali se v polském hotelu a nejstarší z nich, Čertkov, neuznal prý ani za hodné, když pozdravoval­ císař Rusy při parádní přehlídce dát na jevo sebe menší účastenství. V hotelu na francouzský pozdrav hotelierův odpověděl Čertkov polský. Vysokých kruhů německých se chování ruských důstojníků dotýká nemila. Cisaři také žádné vážnosti nezjednává. = Všepolský sjezd. Mezi Poláky ujímá se stále více a více myšlénka, by konal se všepolský­ sjezd, na němž zastoupeni by byli zástupci­ Poláků ruských, pruských i rakouských, dále těch, kteří vystěhovali se hromadně do ciziny,­ jakož i ojediněle žijících na různých místech.­ Sjednocení Polsky bylo by patrně hlavním­ přáním sjezdu. = Nový boj za rovné volební právo zahájen bude opět soudruhy v Belgii. Zamýšlejí zříditi zvláštní pokladnu ku podpoře v generální stávce.
#5 alto_textblock #5
Válka. Červené strašidlo války plíží se nezbytně při obzoru­ jako zubaté, slunce polárního dne. Při nejmenším záchvěvu nepokoje, ať zašumí z kterého koutku Evropy, prostydne krev v žilách lidí mírumilovných, a zabuší lakotnou nadějí srdce v hrudí válečných hyen, těšících se, jak rudá lidská krev žlutým vzácným kovem prou- diti bude v jejich kapsy bezedné I za nejsvátečnějšího klidu vznáší se ve vzduchu cosi hrozného, obluda příšera,­ která podle obecn ho mínění, ať dříve nebo později, ale jednou jistě snese se k zemi a zahájí své dílo da- vičské. Píseň míru zaznívá na všech nivách; ale při zvucích této písně sbírají se rekruti provádějí stavby obranné a zbrojí se zimničně, jako by pověstně »po- slední slovo« již bylo vyměněno. Rozpočty ministrů války jsou nejnaléhavějšími a nejnedotknutelnějšími položkami­ ve státních budgetech, a muži meče jsou hýčkáni,­ jako by byli nejdůležitějším činitelem ve společenském­ zřízení národů. Pušky zaměňují se takřka ročně jinými, vražednějšími, nová a zase nová děla, jiný prach, mohutnější lodě válečné — moře lidské práce jež platně přispěti by mohla ku zvýšení blahobytu, kdyby k jiné výrobě bylo obráceno. Důmyslné hlavy moří se, aby
#6 alto_textblock #6
odpomohly tomu neb onomu citelnému nedostatku v oboru válečném. Přichází se se světelnými kulemi, při jichž záři bude se moci i za nejčernější noci pilně pra- covati, se střelami výbušnými, se stříkačkami, jež metati budou proudy vitriolu, s jinými, jež chrliti budou hořící síru do nepřátelských řad a ještě jinými rozkošnými hračkami. V Anglii konají se zkoušky s automatem, který vystřelí 500 kulí každou minutu, a s dělem, jímž bude možno vrhnouti 200 liber dynamitu na vzdálenost čtyř mil. Krásná vyhlídka pro naše zlaté hochy, skvostná naděje pro rodiče, kteří si je, jak píseň praví »těžce vychovali«. Ale proč musí býti válka? Vždyť není nikde v rozhodujících kruzích muže tak ukrutného, aby lačnil po pohledu na spálené vesnice, na zničenou úrodu a na strašné pole, pokryté zohavenými lidskými těly a kvílejícími­ raněnými. Na všech stranách omývají si ruce a každý prohlašuje »já nic — já muzikant. A přece: Jen kdyby byl příznivý výsledek trochu zabezpečen a kdyby to nestálo tokové nekřesťanské peníze! »Revue du Cercle­ Militair« vypočetla, že by válka šešti evropských velmocí (o menších válkách se už nemluví; taková potyčka­ mezi Řeky a Turky nestojí člověku dvacátého století hrubě ani za rozčílení) stála denně 300 milionů a za měsíc bagatel 9 milliard franků. Nebýti příbližné rovnováhy sil a nebýti nedostatku drobných, jichž prý k válce a k vítězství jediných je zapotřebí, snad rozpoutal­ by se ještě před skonem roku nejděsnější ze všech živlů, jimiž postihnuto může býti lidstvo. Jsou »ohrožené svaté statky«, a není-li těch, jest »národní čest«. Ale i k tomu musí býti »kazimír« a toto kazimír- ství svaluje jeden na druhého. Je to jako n chalupníka, pasoucího na mezi své kravičky. Také on mívá »ohrožené statky,« a, byť jednalo­ se jen o piď země, jsou to přece statky neméně svaté; a také jemu došlápnou někdy na čest, on neb ona, mají »černo v hubě«. Bývají s tím sice mrzutosti,­ ale na konec spraví to pan okresní. Ale běda, jedná-li se o »národní čest a statek«, které jsou tomu chalupníčkovi veličinou dosti lhostejnou! Na to »pan okresní« nestačí, na to musí padnout synáčkova­ hlavička kučeravá a nádavkem ještě hrst pracně zašetřených krejcarků válečné kontribuce. Uvnitř národu našel se řád a zákon; ale mezi národy­ neplatí ani slušnost, ani mravnost ani boží přikázání.­ Proto jsou války. »Svědomí«.
#7 alto_textblock #7
7 Z českého jihu. — Černí v práci. Křesťansko-»sociální« list, který dle »Budivoje« vycházet! měl od 1. listopadu­ t. r. počal vycházetí již začátkem září. Je to stará vodňanská »Stráž«, změněna ze čtrnácti- denníku v týdeník. Také redakce její nalézá se dosud ve Vodňanech, jen administrace a expedice­ přeložena do Č. Budějovic. Obsah listů míří taktéž ponejvíce na Budějovice a bude patrně štítonošem, nevázaného ústavu Petrova. Černým panáčkům stýská se pořád hrozně po středověké tmě, v níž římské hirearchii rostla vysoko pšenice, zahajují proto ve »Stráží« hned v prvém čísle palbu na moderní školství a světské­ učitele a učitelky, Činějí to farizejským způsobem,­ pod rouškou: české dítě do české školy, nevadí jim však pranic v tomtěž článku na konci vybízeti české rodiče, by dali své dcerky do klašterních škol neměckých, ne jen v cizině, ale i v Č. Budějovicích a Prachaticích. Kde pak, žádat logiku u klerikálního, výbojného kněze! — Všechno na světě je špatným, jen despocie římská, poskvrněna krvi a mnohem většim počtem­ obětí než římský tyran Nero, a nekřesťan- štější než byl tento, je hodná a užitečna a pak jejich duchomorny -- klášterní a řeholní školy. Ve škole moderní, předkládá prý se dětem mnoho, takže nemohou si to zapamatovat a nenaučí­ prý se následkem toho ani tolik číst a psát jako před rokem 1868. Ano, to učení ve školách nynějších je trnem v oku líným pova- lovačům z far, věříme jim to, ale budeme si ho právě proto tím více vážit, poněvadž se děti naše skutečně něčemu naučí, co již po věky lidstvo postrádalo, jsouc Řimem a jeho agenty o to okrádáno. — »Stráž« v tomtéž článku kroutí jezuitský očima po mravnosti a vykládá, že pobožnost je této podkladem. Tomu neuvěří ani jediný člověk, který snad jen jedenkrát měl příležitost bydlet pod jednou střechou z některou sestrou ať z Petrova či kterékoliv řádu. Není na světě větších pokrytců, závistníků a pomlou- vačů jak ti, kdož celý den omotávají kolem ruky­ ruženec a lížou listy v Nebeklíči. A pak ta mravnost nesčetných kněží! Arcibiskupa Kohna a t. d.! A ti všichni jsou odchovanci nejpřísnějších­ škol cirkevních. Může tedy někdo více mravnosti posloužit, než když domáhá se zrušení­ všech řeholních škol, jak stalo se již ve Francii? — Učitele a učitelky světští bojí prý se zastínění učitelek řeholních aproto prý na ně láteří! To je podařené! Na jedné straně je toho ve školách mnoho, ač jen světští učitele a učitelky­ mají o to zásluhu, a na konec mají míti strach před vědomostmi leckteré životaneschopné
#8 alto_textblock #8
škarohlídky . . . Páni ze »Stráže« patrně myslí­ dle Voltaira: Budeme lhát, lhát jak ďábli, však ono se něco ujme. -}- 0 troufalosti klerikální v Čechách nebude nikdo moct již pochybovat, kdo prohlédne druhé číslo »Stráže«. Dle této hrozil páter Záruba na valné hromadě katolických tovaryšů: »— bude zle, pakli agrární strana bude napadat­ náboženství« (rozuměj klerikalism, neboť­ náboženství nemá s politikou co činit, jen klerikálové je zneužívají k nepoctivému štvaní politickému a kdo je proto soudí špiní jej, že napadá svaté náboženství. Pozn. red.) Co hrozba tohoto pátera znamená, pověděli jsme již před časem. Odvážněji však ještě pouští se kaplanek vodňanský a píše pod čárou, skrytý jezovitsky za pseudonymem »Budějovičan«: »— kdežto před 10 lety netroufali jsme si téměř na veřejnost, dnes v celých zástupech ukazujeme se světu a projevujeme bez bázně své smýšlení a snažení.­ A když už jsme se jednou osmělili­ ukázati se s v ět u, n e o c h a b u j m e, al e držme se.« A že půjdou ku předu a budou bezohlednými­ vůči morálce, poctivosti i spravedlnosti, dočkáme se velmi brzy. Je to dílo našich ri- tualníků jak pokrokářských tak i mladočeských. Tak daleko nás zavedli, že jdeme kvapem zpět a starý jezuitism, který národ zranil a ožebračil počíná se roztahovat. + Nove všeodborové sdružení. Dne 8. září konala se v Netolicích valná hromada diecés- ního sdružení katolických spolků, svolána »ve- ledůstojnými« a těmitéž řízena i opanována. Na prvém bodě nalezál se rozhovor o všeodborovém sdružení. Referat o tomto přednesl páter Čadek a korreferentem byl jakýsi páter Milo. No, a že takový páteři, »světa zkušení,« uspokojili své poslouchající blbečky, a uspokojili i všechny vyděrače, kteří ze srdce by přáli si houšť takových­ »odborových sdružení«, je jisté; zejména když tento nejdůležitější bod v boji dělnickém projednán byl od osmi hodin ráno i s bodem o katolickém svazu rolníků na českém jihu a cestovném­ — do kázání před velkou mši, kam hromadně se »bratří« — číslo 2 — odebrali. Sociální demokraté mají prý odborové sdružení a pracují horlivě pro ně, musí tedy katoličtí tovaryši­ také. Přijali resoluci, aby za tím účelem spracovány byly definitivní stanovy a basta. Nové odborové sdružení je zde, jak by se vylouplo­ ze skořápky. My ovšem mohli bychom si jen přát, aby bylo odborové sdružení katolických­ tovaryšu čilé jako sociálně demokratické, neboť již dávno-bylo třeba na českém jihu po- vzbuditi ten klerikalismem sfanatisovaný jihočeský­ proletariát zemědělský, kterému Schwarzen- berkové hanebně platí, nechávají jej bydleti o 1000/° hůře než své koně a jiný dobytek a také pan protektor klerikální, arcivévoda z Este, platí jen 8—10 kr. denně, jak dokázáno bylo při soudu se stříbrckými drvaň. Budou však konat toto lidé vedem fanatickými knězi? Budou­ hájit horlivě zájmy dělnictva oproti všem vykořisťovatelům, jak světským tak i posvěceným­ anebo pomazaným? Očekávat něco podobného­ může jen člověk obmezený. Přesvědčíme se brzy, že chtí lapat jen hejly, jak s lurdskou vodou, dotýkanými ruženci a všemi jinými podvodnými­ lapačkami. -|- Přejeta cestou na pout. Dne 14. září ubíralo se z Č. Budějovic procesí na pouť do kaple těšínské. U Nemanic setkalo se s dvěma povozy poutníků z Maria Cellu. Jeden z povozů­ porazil mladou poutnici Eleonoru Prokopovu­ (11 let starou) a přejel ji. Mladá poutnice utrpěla těžká poranění a musela býti dopravena domu k rodičům. — Lidumilnost MUDr.Jehličky, nemocničního lékaře v Táboře. Chudé vdově D., matce několika­ malých dítek, těžce onemocněla matka. Poněvadž vdova musí za celodenním zaměstnáním,­ aby dítky a sebe uživila, nebylo nikoho kdo by doma starou těžce nemocnou stařenu ošetřoval. Obrátila se proto D. k panu dru Je- hličkovi s prosbou, aby matku jeji vzal do nemocnice.­ Spatně však pochodila u tohoto »přítele«­ chudého lidu. Žádost její tvrdě odmítl a doložil, že nikoho z té chudé žebroty do nemocnice­ nevezme — proč prý jej dávají do novin. — Ubohá stařena vykoupena byla z utrpení­ svého krátce na to smrtí — leč tvrdá slova dra Jehličky sluší přivést příslušným­ kruhům dozorčím na paměť. My chudí dělníci v Táboře jsme zvyklí sice hodně ústrků snášet, avšak stromy nesmí­ se nechat růst až do nebe! Očeká-