#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVII
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek 9. října 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 278.
#4
alto_textblock
#4
Na rapuí a odpol. lIsey
předelácí ne
v Praze v ndnainistrael
a měsí
. . . skn
za čtvrt let
s dvojí čonáškee
Ba měsle
Bant lta . . . . 7 K 80
ve úlIalkách
2K9o
na měsfa
Požton:
nar. . . . . 9 ko
s dvojí zásilkon
pa nže
nan . . . .k e
#7
alto_textblock
#7
V drobném prodejli
rasí čsle o sobě . . . za 2k
odpoledni
Ve alialkách na venkověo
ramní číslo. . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4h
Iuseráty
plati se hotově napřel.
Předplaceni a inserty přijímí sělmini-
strace v Marinnské ulicl č. s
Tam nacháaají se též redaboe
tlakárna a ezpedice „Národnich Lista
Lukopisy se novraceji
#8
alto_textblock
#8
Trůnní řeč.
#9
alto_textblock
#9
Již dávno delegační trůnní řeč neočekávána
takovým napjetím, jako letos. Červencové ob
novení ústavy v Turecku, jež zkřížovalo něko
likaleté snahy a plány o tak zvaném uklidnění
Makedonie, letní návštěvy panovníků a jich mi
nistrů, pilně se radících o poměrech balkán-
ských, ukazovaly už předem, že dosavadní ra-
kouská politika na Balkáně náleží minulosti
musí na její místo vstoupiti politika nová. Vědělo
se také, že největší starosti působí společné vlá
dě zabrané země, které byly od července už je-
diným černým koutem Evropy, postrádajíeín
ústavního zřízení. Proto také nepřekvapilo, když
ze společné ministerské porady v Pešti dne 10
záři rozeslána zpráva, že delegace, jež se měly
původně sejíti dne 25. m. m., budou svolány
až na říjen a za důvod tohoto odkladu prohlá
šena potřeba, prozkoumati na rychlo ještě poli
tické poměry v Bosně a Hercegovině, aby se
seznalo, jaká samosprávná zřízení mají se na-
bídnouti zabraným zemím. V září totiž společný
ministr financi, bar. Burinn, jako ministr pro
Bosnu a Hercegovinu byl svatosvatě přesvědčen
že okupované země ještě nedozrály pro ústavu
ač ústava dána i sousedním zemím tureckým.
A tu maličké diplontatické nedopatřen
v Cařihruadě, jímž se p. Gešov, zástupce kní
žectví bulharského, a s ním celé Bulharsko eíti
uraženými, stalo se náhle onám blahodárným
slunečním světlem a teplem, v němž i bosenský
a hercegovský lid dozrál pro ústavu. Poněvadž
pak ústavu dle názorů rakouských diplomatů
může dáti zemi jen úplně neodvislá hlava státu,
v Bosně pak od okupace r. 1878 stály vedle
sebe dvě suverenity, sultánova a rakouskéhocí
safe, bylo nutno jednu suverenitu odstraniti, aby
druhá mohla dáti zemi kýženou ústavnost. Prote
Bosna a Hercegovina přivtěleny dne 7. t. m. de-
finitivně k mocnářství rakousko-uherskému
když se bylo den před tím Bulharsko prohlásilo
za neodvislé království.
Pod dojmem těchto dvou svěžích udalost
shromáždili se včera v poledních hodinách de
legáti státu rakouského a uherského kolem trůnu
panovnického, aby vyslochli tak napjaté očeká
vanou trůnní řeč. Nemineme se asi s pravdou
pravíme-li, že zvědavost delegátů nebyla valne
ukojena. Trůnní teč panovníkova, ač největš
její část věnována právě věcem týkajícím s
zabraných zemí a Turecka, nevrhla nijakého
nového paprsku do změtí křižujících se a vzá-
jemně se potírajících domněnek a konstatovala
suchými slovy jen to, ce den před tím vyhlá-
šeno v manifesté k obyvatelstvu zabraných zem
a ve vlastním lista k bar. Burianovi. „Bosna
Hercegovina jsou nerozlučně spojeny s mocnář
stvím.“ — „Obyvatelstvo nově přivtělených
zemí dozrálo pro ústavní zřízeni.“ — „Stabilita
jakožto evropský zájem dala se zabezpečiti je-
dině annexi. — „Rakousko nedyehtí po dal
ším rozšíření své državy, proto vraci novopazar
ský sandžak Turecku, jehož rozvoji přeje všeho
dobrého.“ — „Styky moenářství s cizími státy
jež vesměs přejí míru, jsou dobré. Aby zůstaly
dobrými i nadále, jest třeba, aby Rakousko byl
moené a silné a proto třeba vyhověti požadav
kům vojenské správy.“ Takový je stručný obsah
trůnní řeči.
Překvapile snad, že v textu, přečleném
s trůnu hradu budínského, nem ani zmínky
převratu, nastalém v Bulharsku. Tato mezeru
vyplnil však bar. Lexa z Achrenthalu v exposé,
pronešeném v odpolední schůzi rakouské dele
gace. Ministr vnějších věcí projevil úřadně sou
hlas rakousko-uherské společné vlády s povýše-
ním Bulharska za suverenní království a slíbil
že rakouská diplomacie bude pracovati téžl u ji-
ných dvorů, aby uznaly nový stav v Bulharsku.
Tím potvrzena též úřadně vnitřní souvislost mez
povýšením Bulharska za samostatně královstv
a annexí zabraných zemí Rakouskem.
Překvapila však ještě jiná mezera v trůnn
řeči a této mezery nevyplnil ani bar. Aebren-
thal svým exposé. Jak hledí cizí státy, zejména
#10
alto_textblock
#10
signatární velmoci, na přivtělení Bosny a Herce-
goviny? V trůnní řeči jsou pouze slova: „Moc-
nosti, naplněné veskrze pokojnými úmysly, sna-
ží se vzájemným dorozuměním zmárniti a odstra-
niti obtíže, jichž všeobecná evropská situnee
není ještě prosta.“ Patří k těmto „obtížím“ také
nový stav v Bosně a Hercegovině, či byly obtíže
jež odtud mohly vzniknouti, již dříve odstra-
něny? Na tyto otázky není odpovědí ani v trůnn
řeči, ani v exposé bar. Aehrenthala.
Zůstaňme však při tom, co v trůnní řeč
jest. Praví se v ní, že stabilita, která jest zá-
jmem evropským, může se v zabraných
zemích zabezpečiti jedině tím, když se v nich
utvoří jasný a dvojího výkladu nedopouštějící
právní stav. Stabilita není však možna bez
rovnováhy. Annexí Bosny a Hercegoviny
přešinulo se cosi na balkánském poloostrově
každé přešinutí na jedné straně, má přirozeně
za následek přešiny na stranách jiných. Kromě
Bulharska ohlašuje se přešinutí na Krétě, kter
se hlásí o sloučení s Řeckem; na Černé Hoře,
která ústy svého knížete prohlašuje, že se nepo-
kládá nadále vázanou oním článkem berlínského
traktátu, který ji dosud omezoval na moři; v Al-
bánii, která se prohlašuje za neodvislou; ko-
nečně v Srbsku, které chce upustiti od zbrojení
dostane-li se mu přiměřené náhrady za ony vý-
hody, jichž účastnými se stávají státy okolní
Braly se do počtu při stanovení stability v Bosně
a Hercegovině také tyto a snad ještě další, na-
stávající přešiny? O tom prozatím ani trůnní
řeč, ani exposé Aehrenthalovo nepodá objasnění
nijakého.
Zbývá tedy vlastně jediný, přesně přiznaný
fakt, že obyvatelstvo zabraných zemí je zralé pro
ústavu a že obdrží ústavní zřízení se zemským
sborem zastupitelským. Z reskriptu k bar. Bu-
riánovi víme, že příští parlament bosenský ma
býti složen tak, aby v něm byly spravedli ve
zastoupeny všechny stavy a všechna vyznání
pročež se pomýšlí i na zastoupení poměrné.
A ježto se obyvatelstvu nově přivtělených zemi
slibují též všechny svobody občanské, jest
možna domněnka, že konečně v mocnářství ra
kouském uvidíme zemi, která po třicetiletém
stesku bude míti zřízení a správu, jaké si jen
může přáti, aby se její obyvatelstvo cítilo oprav
du šťastným a spokojeným pod žezlem habs
burským.
A tu se rozhlížíme po korunních zemích
rakouských, tesklivě zíráme na trudné poměry
našeho národa, půl století už zápasícího za svá
práva v zemích koruny české; patříme na tru-
chlivé poměry bratří Slovinců na jihu státu
vzpomináme na dávný zápas Chorvatů za ravno-
právnost a na nový bič, jejž svým návrhem vo-
lební opravy hr. Andrássy plete na nemaďarské
národnosti v koruně sv. Štěpána, a maně zamí-
táme domněnku, že v Bosně bude slovanskému
lidu lépe, než v Rakousku a Uhersku. Je-i
Bosna zralá pro ústavnost a rovné právo, jsou
dávno již pro tyto svobody zralí národové v Ra
kousku a Uhersku. Dokud však ve starých ze
mích mocnářství budou národové panující a po
tlačení, budou občané vyšší a nižší třídy, ani
obyvatelé nově přivtělených zemí neuvěři, že
annexe znamená pro ně počátek štěstí a spoko
#11
alto_textblock
#11
jenosti.
#12
alto_textblock
#12
Převrat na Balkáně
#13
alto_textblock
#13
Armádní rozkaz pro Bosnu a
Hercegovinu.
#14
alto_textblock
#14
Z Vídně, 8. října. (K. k.) Věstník proe
a k. vojsko uveřejňuje tento vlastnoruční list
císařův říšskému ministru válk
bar. Schönaichovi:
Rozšířiv práva Své svrchovanosti na Bosne
a Hercegovinu, naři zuji:
1. Branci, odvedení z těchto ze m
buďtež od nynějška bráni do prl
sahy, předepsané služebním fá-
dem pro c. a k. vojsko.
#15
alto_textblock
#15
2. Bosensko-hercegovinské vojsko a jiné
zvláštní vojenské organisace těchto zemi budou
na dále u žívati označení »e. a k«
Zmocňuji Vás, abyste učinil dalši podrobná
opatření, jichž na základé tohoto rozkazu bude
ještě třeba.
Další podrobná nařízení, jichž bude na zá
kladě tohoto písemného rozkazu ještě třeba, vy
dána budou způsobem nařizovacím.
V Pešti, dne 5. řljna 1908.
František Josef v. r.
#16
alto_textblock
#16
Rakousko požádá Srbsko za vy
světlení válečného ruchu.
Z Londýna, 8. října (Pův. tel. »Nár.
Listů.«) Správce zdejšího rak. uh. vysla-
nectva byl dnes v zahraničném úřadě
a oznámil anglické vládě, že ra-
kouská vláda požádá srb-
skou za objasnění o svolá ní
záložníků a vojenské čin-
nosti, jaká se jeví již několik
dní na srbekém úze ml.
Rakousko dovolává se — aby ospra-
vedlnilo svůj krok v Srbsku — s mlu v ní
věrnosti. Nedá-li Srbsko uspo-
kojivou odpověď, rakouské voj-
sko ihned vtrhne na srbské
území.
Právě dochází zpráva, že rak. uh.
vojsko obsadilo tunel nedaleko Petrova-
radina.*) Situace považuje se zde ted
za vážnou.
#17
alto_textblock
#17
Coudurier
#18
alto_textblock
#18
Vojenská opatření proti Srbsku
Z Pešti, 8. října. „Bud. Hirlap“
oznamuje z Nového Sadu, že část
pěšího uherského pluku č. 70 do-
stala včera rozkaz, aby obsadila
tunel a most u Beese. (Známé, strate-
gieky významné místo z r. 1849, kdy
v dubnu svedena zde bitva mezi Maďary
a Srby a v červnu mezi Maďary a Jel-
čičem.)
Jiným vojenským oddílem obsazen
byl železniční most mezi Petrovara-
dínem a Nov. Sadem. Doprava že-
lezniční na této trati byla zasta-
vena z obavy před napadením vlaků
se strany srbské.
#19
alto_textblock
#19
Ks. Ze Záhřeba, 8 řljna. (11
hod v noci.) Všichui záložní dů-
stojníci dostali rozkaz, aby ne-
opouštěli mělto. O polednách
došla zpráva z Mitrovice, že
mosty na Sávě a Dunaji, tedy
na hranici srbské, byly rakou-
skými vojenskými hlídkami ob-
sazeny. U každého mostu stojí
jeden důstojník a půl setniny.
Z Pešti, 8. října. »Magyar Hirlap« sděluje
tuto zpravu, která budí značné vzrušení: Dne
v poledne dostal velitel vojenské flo-
tily v Pešti rozkaz, aby flotilu
mobilisoval. Následkem toho odpluly
monitory, které zde kotví, o půl 4. hod
odpolední směrem k Bélehradu.
Naproti témto zprávám sděluje Uh. tel. kor.
kancelář:
Z Pešti, 8. října. (K. k.) » Bezpodstatny
a naprosto smýsleny jsou kolujíeí zde pověsti
jakoby Rakousko-Uhersko bylo se zřetelem n
jisté události, sběhnuvší se na jižních hranicíeh
mocnářství, již učinilo jistá opatření nebo ja-
koby je chystalo. Plavba monitorů po Dunaji
která mohla by se považovati za zvláštní vo-
jenské opatření, jest pouhou cvičnou plavbou
na níž se již dřive pomýšlelo a sama o sob
bez veškeré podpory pozemního vojska nemohla
by se naprosto považovati za vojenské opatření
#20
alto_textblock
#20
*) Viz polvrzení - toho v telegramu ze Zá
hře pa
#21
alto_textblock
#21
jest v kruzích nejsilnější srbské politické strany od-
suzován. Tím jest také otřeseno postavení kabinelu
Velimirovičova. Rozhodnutí o eventuální přeměně
kabinetu učiněno bude však teprve po sejití se skup-
štiny, když by protestní nota také v klubu staro-
radikálním byla zavržena.
Z Bšlehradu, 8. října. (K. k.) Vládní »Sa mo-
uprava« prohlašuje, že protestní nota srb-
ské vlády proti annexi Bosny a Hercegoviny ne-
u spokojuje, poněvadž netlumočí požadavky, jež
Srbsko musí v nynější chvíli klásti. Srbsko musí s
domáhati svobody sebeurčení pro tento lid a zabez-
pečení své vlastní státní neodvislosti, poněvadž ny-
nější situace v Bosně a Hercegovině tohe nepři-
pouští. V době, kdy velmoc, jež jest signatární moc-
ností berlinské smlouvy, porušované posud tak často
již na úkor Srbska a srbského národa, smlouvu tu
ruší, nesmí Srbsko žádati obnovení okupace, ktera
Srbsku a srbskému národu tak zřejmě škodí. Srhsko
musí v této chvíli dománati se revise beriínské
smlouvy, aby se revisí tou zabezpečil. Srbsku a sro-
skému národu svoboda a samostatný národní a státní
Bývalý ministerský předseda Nikelaje-
vič prohlašuje v „Pravdě“, že Srbsko a Čern
Hora mohou se zřetelem na neodčinitelnou u dá-
lost annexe Bosny a Hercegoviny
dojíti nyní náhrady jen okamžitým ob-
sazením sandžaku novopazarského.
Velmoci a ani Turecko samé nebudou prj
prči tomu činiti vážných námitek
#22
alto_textblock
#22
Černohorci pro Srbsko.
z Cetyně, 8. října. (Zvl. tlgrm. »Nár
Listů«.) Mužný manifest knížete Ni-
koly, otištěný dnes v »Glasu Crno
gorce«, vyvolal mohutný a hlaboký
dojem. Knížeti již dopoledne uspořá-
dány ovace; odpoledne pak k-
nal se před palácem veliký
tábor lidu Z celého okolí, a
z Něguší, přišly veliké zástupy lidu
řečníci vesměs ostře ml u vil
proti annexi Bosny a Heree-
goviny, načež přijata resolu ce,
ve které se vláda žádá, aby zapom
něla nrážek, které se jí v nedávn
době staly, aby si připomenula, že
Srbové jsou bratřími Černohorců
aby se spojila se Srbskem na ochran
jeho práv a zájmů.
Po manifestaci uspořádány na-
dšené projevy před ku žecím palácem
a před ruským vyslanectvím Kníž
Nikola vyšed před palác s prlncem
Danilem, prohlásil, že za jedno je t
s projevy svého lidu a že pok u
Lovčen (známá hora s kaplí vla-
diky Rady) státi bude na své
místě, Černohorci vytrvaj
v obraně a na stráži prá
Srbstva
Z Kotoru, 8. října. (Zvl. tel. » N. Lo )
Dnešního dne přibylo sem značné množstv
mladších Černohorců, meškajících ve Rěce
v Zahřebě. Události v Srbsku jsou motivem
jejich návratů.
#23
alto_textblock
#23
život.
#24
alto_textblock
#24
Obavy Ruska o srbské unáhlení. —
Dardanely.
M. Z Petrohradu, 8. října. (Zvl. telegram
»N. L.«) Ve zdejších politických kruzíeh obá-
vají se, že Srbsko dá se strhnouti
k válečným operacím
Odcestovalo odtud mnoho srbských zá-
ložních důstojník.
»Birž. Vědomosti« je Rusku radou,
aby místo písemných protestů obsadilo
hned Dardanecly.
Ve všech politických kruzích jeví se velké
rozčllen .
Albánie se prohlásila neodvislou
Z Tarstu, 8. října. »Independence« ozna-
muje, že Albánie po příkladu Bulharska
prohlásila se zemí neodvislou. Je-
zpráva ta pravdivou, je krok tento patrnou při-
pravou pro annexi se strany Italie.
#26
alto_textblock
#26
Z Londýna, 8 října. (Pův. tlgr. »Nár.
Listů«.) Srbsko zaslalo mocnostem, jež
podepsaly berlínskou smlouvu, cirku-
lární notu, v níž protestuje proti po-
rušení této smlouvy Rakouskem a Bul-
harskem *) a žádá, aby pro případ,
že by nebylo možno odčiníti,
co se stalo, byla Srbsku přiznána
kompensace (náhrada). Ve chvíli,
kdy telegrafuji, odevzdává srbský pln-
mocník v Londýně text této noty ve
Foreign office.
#28
alto_textblock
#28
Albánie rozkládá se poděl východního pobřeži
moře J auerského, od branic Černě Hory do
pomezí království řeckého. Velmi často bojovali
A bánci proti Černohorcům, starým svým nepřátelům.
Když dle berlínské smlouvy měli Černohorci
obáržeti celé horní poříčí Limu s tvrzí Gusinjem
i pomoří u Baru a Sebové celé Nišsko, Leskovecko
a Vraňsko, strhla se v Albánii nespokojenost, které
vláda turecká použila k utvoření dvou spolků, jež
prosluly pod jménem albánská liga. Jedna liga od-
porem svým dovedla toho, že následkem nového
usnesení velmocí Gusinje zůstalo Turecku
Černé Hoře pak náhradou za to odevzdán pod
asistencí loďstva velmocí přístav Ulciň s hranie
až k ústí Bojany.
Druhá liga namířena proti Srbsku
R. 1881 obě ligy potlačeny. Podnes však podrobnosti
uranice turecko-černohorské nejsou ustanoveny a
odtud známé srážky mezi Albánci a Černohorci.
#29
alto_textblock
#29
Coudurier.
#30
alto_textblock
#30
Včerejší situace v Bělehradě.
Sp Z Bělehradu, 8 října. (Pavodní teleg
»Nár. Listů«.) Večerní manifest a e
měla klidný průběh.
Velký zástup dobrovolníků
omladiny před ministerstvem z
hraníčních věcí aklamoval král
Bylo třeba, aby ministr Milo va n
vič s balkonu prohlásil, že min
sterská rada rokuje za králo v
předsednictví a ráda bude konat
svou povinnost. Lid se klidně r
z e šel.
Některé noviny a »Samouprava
protestovaly proti textu prote s t
noty vládní.
Před budovou ministerstv
strhla se malá rvačka vojska, al
četnlci brzo zjednali klid a pořá-
dek. Odpolední manilestace prot
annexi měla klidný průběh.
Podobně sděluje z Bělehradu tisková ka
celář
Vláda učinila dnes povoláním vojsk
z manévrů do Bělehradu přísná opatření
aby mohla po případě zakročiti rázně proti de
monstrantů m.
Z téhož důvodu uzavřeny byly příjezdy k rak.
uherskému vyslanectví silným četnickým kordonem
V kruzích omladiny jest velké vzrušení, protoží
při dopoledních demonstracích zakročilo četnictvo.
Okolnost, že vládní list »Samouprava«, která j
zároveň listem strany staroradikální, odmítavě kriti
suje obsah protestní noty, dokazuje, že postup vlády
#31
alto_textblock
#31
Rusko vybízí signatární moeností
ke konferenci.
#32
alto_textblock
#32
L. Z Petrohradu, 8. října. (10 hodin
50 min. v noci.) Dnes vyhotovena byla
výzva k signatárním mocnostem, aby
určitě prohlásily, přejí li si meziná-
rodní konfere ci za účelem revise
smlouvy berlínské a uspořádání po-
měrů na Balkáně. V notě ostře s
protestuje proti annexi okupovaných
zemí; v této shledává ruská vláda po-
čátek nebezpečných zápletek a ohro-
žení světového míru.
Z Petrohradu, 8. října. (K k.) Oficiosní »Ros-
sija« píše: Proklamace Rakousko-Uherska o při-
vtělení Bosny a Hercegoviny a pak prohlášení
Bulharska neodvislým, jsou podstatným porušením
berlinské smlouvy. Rusko má povinnost po-
zdvihnouti svůj hlas, dojde-li k událo-
stem, které v podstatě mění i právní
postavení mezinárodních styků
#33
alto_textblock
#33
*) Bylo námi až potud již zaznamenáno ve zprá
vách našich ze včerejška.
#34
alto_textblock
#34
FEUILLETON
#35
alto_textblock
#35
Slovanské překlady
#36
alto_textblock
#36
II.
#37
alto_textblock
#37
Z F. M. Dostojevského přeložen byl výbor
politických úvah.2) Pro hlubší pojetí jeho nen
tím vykonáno mnoho. Bylo by potřebí vydat
překlad celého „Denníku spisovatelova“, všim
nouti si úvah Merežkovského, jeho Proroka rus
skoj revoljuciji (Petr. 1906), vyšlého v pětadva
cetiletí smrti Dostojevského, kteréhož u nás ne
bylo vzpomenuto kromě nějaké zmínky !) —
srovnati kriticky učení jeho a slavjanofilské vů
bec, i s jeho odpůrci, což vše dosud ani v Ru-
sku neni vykonáno. Inter arma silent Musae
ale pro duševní rozvoj Ruska tato revise je po
tiebnější a mladé ruské inteligenci užitečnější
než sebe lepší studium ciziny, západu a znovu
vykvetlé — podmžanije jemu. Neboť jde o vý
voj a historii vývoje vnitřního, čistě ruskéhao.
U nás po té stránce učiněno velmi málo
Jest třeba přiznati, že jsou to zvláště starš
směry, jinak proudu slavjanofilskému příznivé
které nedovedly tuto práci zorganisovati a jí če-
liti jednostranným poučením stran mladých, při
znivých revolučnímu a teroristickému hnutí ru
skému. Nemáme souborných překladů z Aksa
kových, Chomjakova, Danilevského — Dostojev-
ského — nemáme přehledu o slavjanofilství
často nedovede se rozeznati mezi ním a směry
jinými, čistě jen na př. nacionalistickými. Ne
rozumíme náboženskému vývoji Ruska, který
#38
alto_textblock
#38
3) Bylo o nich již v „N. Listech“ referováno.
) T. Nalepiňski. Národní a slovanské ideje Do
ojovského v Sl. Přehledu r. VIII. a čl. F. M. Dosto
jevský o slovanském socialismu. Volnost r. III.
#39
alto_textblock
#39
by nám mohl a měl býti přece tak blízký (viz
úvahy Merežkovského). Originální a hluboká
kniha ruského učence Mendělějeva „K pozna
niju Rossijí“, mající daleké perspektivy a oso-
bité stanovisko, která skutečně otvírá nám nové
stránky v poznání Ruska — není u nás znám
a byla pouze z neporozumění odsouzena Slov
Přehledem. Nedávno vyšel též souborný obra
Slovanstva prací T. D. Florinského „Slavjan
skoje Plemja“, a ač od Šafaříka podobného ne
máme 5), nepoužili jsme ho. To jen ukázkou
Co máme, možno spočítati na prstech. N
kladem K. St. Sokola vyšly paměti Kateřiny
Anny hr.- Potocké, na Moravě překlad brožur
D. N. Verguna Německý Drang nach Osten. Jak
jsem napsal, poněkud lépe opatřeny jsout
směry mladé, soeialistické. Nákladem Samostat
nosti vyšly Podzemní Rusko J. Stepňaka a P
měti revolucionářovy P. Kropotkina. Jeho Buři
čovy řeči vydala anarchistická Komuna (byly
konfiskovány). Táž ještě vydala překlad bro
žury V. Čerkesova: Učení a skutky sociální de
mokracie. — Jednostrannost a neúplnost je itu
patrná. Z protianarchistické literatury nevydáno
nie (mimo tuto anarchistickou brožuru). O žen
ském vývoji ruském poučuje nás jen několi
svazečků Světové knihovny: Kovalevské (Nih
listka) a před tím Baškircevové. Přehledné kniž
ky není. Jak se často pracuje, aby se jen řeklo
„fecisse“, o tom svědčí nepatrná knížečka z K
rějeva (Sv. kn. 1907).
Ruská literatura je tu zastoupena ještě nej
více a téměř výhradně, z ostatních literatur ne
máme ani přehledných překladů literárních dějir
původních, vyjma Brücknerovy polské; o prou
dech společenských, ba ani o slavistice — n
*) Pokus byl učiněn r. 1868 v „Matici Lidu
Obrazem světa slovanského s hlediště politicko-ná
rodního od prof. dra. B. K.
#40
alto_textblock
#40
mluvím. Jest se nutno uchýliti k ukázkám belle
trie, kde však zase ruská převládá. Ostatní p-
běrkují. Samostatné knihovny srbská, bulharsk
se neudržely — a překlady z jihoslovanštiny
živoří. Věnují jim místo ještě tu a tam sbírk
populární. Nejlépe je to s literaturou polskou
zvláště v poslední době vyšlo několik knih, z
sluhujících zmínku. Jsou to knížky z Tetmajer
(Na skalném Podhalí a z Tater, Sv. kn.), Przy
byszewského hra Pro štěstí (hráno ve vinohrad
ském divadle) a A. Niemojewského Legendy
(Nákl. K. Neumannové, Knihy dobrých autorů.
Poslední jsou nejcennější jak svou charakteri
stičností a hloubkou, tak také svou poesií. (Pře
loženo i do ruštiny.)
Nejhojněji překládá se stále z ruštiny. Me
režkovského trilogie (Julian Apostata, Leopard
da Vinci, Petr a Aleksěj, nákl. Kroniky Soko
lovy) a překlady z Ruské knihovny vévodí
Hojně překládá se i z mladých autorů L. A
drejeva (Červený smích u K. Neumannové), z
N. Gippia“ (Noví lidé, tamtéž), Kuprina (Sou
boj u Vilímka). Mnoho překládá se ovšem n
hodile podle osobní individuality překladatelov
a často na úkor charakterističnosti a význa
ností. Nejcharakterističtější věci z Andrejev
i z Tetmajera chybí v citovaných překladech
Z nahodilých posledních překladů uvádím ko
nečně: sbírku z Naživina, Pisemského staš
Hořký osud, Frankovy Haličské obrázky, Lejl
nův román Mezi třemi ohni, sbírku ze Zierom
ského, Kcymoura. — V populárních knížká
jako Příteli domoviny a v Levné illustrovan
knihovně Beaufortově vycházejí ukázky z polsk
i ruské literatury populární. Zastoupeni tak
Gejnc, Danilovský, Maciejo wski, W. Sela vus
Prozatím, myslím, stačí úplně, aby potvrdile
#41
alto_textblock
#41
jiní.
#42
alto_textblock
#42
9) Pseudonym pí. Merežkovské.
#43
alto_textblock
#43
vše, co bylo řečeno o potřebě organisace a re
vise, jakož i — kritiky překladové naší litera
tury zvláště z jazyků slovanských. Neopome
neme si jí všímati i nadále.
#44
alto_textblock
#44
Konečně obráceně spadá sem i revise př
kladů z češtiny do jiných jazyků slovanských
a stopování mezislovanského styku a ruchu lite-
rárního vůbec, jako jedno odvětví slavistiky —
živé, ale zanedbávané (snad právě proto). Bude
trvati asi ještě dlouho, než dojde k slibované
slovanské bibliografii celkové. Prozntím kladm
základy — aspoň u nás.
V. Štěpánek.
#45
alto_textblock
#45
Bibliografie-
#46
alto_textblock
#46
* Nový ročník Máje. V nové, velmi vkusné úpra
vě počíná Máj svůj sedmý ročník. V šesti ukonče
ných ročnících nahromaděno bohatství vynikajícícl
prací literárních a množství zpráv, vzpomínek, po
nětů i zajímavých ilustrací. Příchylnost a důvěra
čtenářů Máje nebyla nikdy zklamána. I nový ročníl
jen vybraným svým obsahem zavazuje se krásným
sliby. Část básnickou otevírají mistři českého verše
Adolí Heyduk a Jaroslav Vrehlický, Krásnou
prosu shledáváme v příspěvcích Karla de Wettera
jenž píše „historii maliřovu“ Tajemství Marcela Be-
tholdyho, v Konrádově veselém vojenském románk
z okupačního území s titulem Petrovští a v arabesce
staršího slohu Lesní karafiáty, kterou ve feuilletonu
otiskuje zodp. redaktor listu Frant. Herites. Jako
román čle se vzpomínka dra. R. J. Kronba uer
na mizící slaropražskou usedlost Kolčavku. Origináln
rubrika „Z českého života“ hledána je pravideln
s jistou nedočkavostí, přinášejíc vždy něco rového
překvapujícího. Tak v prvém čísle reprodukci obje-
veného portrétu, o němž dle některých známek mož
no se domnívati, že představuje slavného pěvce Maje
Karla Hynka Máchu. Obrázek provázen jest zajíma-
vým textem. Neméně zajímati budou vzpomínk
Zeyerův Bonapart. Písemní zkouška Vítězslava Hlál
ka (s autografem) a Vrchlický-Hlávka-Gautsch. Z ilu
strací jmenujeme zvláště nádherné pohledy ze z
hrady býv. paláce hr. z Vrtby. Vedle Fr. Herites
redigují Máj Jaroslav Vrohlický (část básnickou), d
Jaromir Borecký (feuilleton) a dr. R. J. Kronbauen
#47
alto_textblock
#47
(Z českého živcta). Na Máj předplácí se čtvrtletně
K 2.80, poštou K 3.20.
*St. Jarkovský: Na podzim v ořešl .
Nakladatelské družstvo Máje. — Rukověť prak-
tické morálky. (Otázky a názory XXV.) Napsal
A. Lalande. Přeložil Gustav Tichý. Nákladem Jana
Laichtera na Král. Vinohradech. — Archiv měst-
ského musea v Jindř. Hradci. I. Rok 1908.
Zpráva 1. Podává dr. Ant. Decker. Nákladem měst-
stiého musea v Jindr. Hradci. — John Ruskin: Dv
stezky. (Umění a řemesla.) Nákladem Jana Laich-
fera v Praze. — H. Kintzovy: Korunní země
řiše rakousko-uherské. (18 barevných ná-
črtů zeměpisných s textem.) Upravil Klement David
Nákladem F. Kytky v Praze III. — JUDr. Jos. V. Bo-
huslav: Živnostenské právo rakou ské.
(Encyklopedie pivovarství, díl III.) Nákladem kura-
toria I. veřejné sladovnické školy v Praze. — Ka-
lendář česko-židovský. Ročník XXVIII. Vy-
dává Spolek českých akademiků židů v Praze. Re-
daktor JUDr. Viktor Teytz. Nákladem spolku. —
Chronologický přehled kultury aegej-
stč. Napsal Em. Perouika. Nákladem Král. české
společnosti nauk. V komisi u Fr. Řivnáče. — Karel
Babánek: Kniha písní. Nákladem Jaroslava Po-
spíšila v Praze. — Menšinová knihovna, svazek VI.:
J. Šubrt a V. Hošek: Podrobná národnostní
mapa severozápadních Čech dle skuteč-
ných poměrů v měřítku 1: 90.909. Nákladem O. J
Bukače v Mostě. Leo Claretie: Les Héros de la
Yellowstone (Edition du Monde Illustré.) 13
Ouai Voltaire, Paris.
„Matice Česká“, sbor musejní pro vědecké
vzdělávání řeči a literatury české, vydala v těchto
dnech čtvrtý svazek „Časopisu musea král
českého“ roč. 1908, běž. roč. osmdesátého dru
hého, s velice zajímavým obsahem: Dr. Č. Zibri
Z dějin zániku a panství Zvíkova (provází pět vy-
obrazení): A. Truhlář: Příspěvky k studiím humani-
stickým v Čechách: K. Adámek: Upomínky z Uher
K. Pleskač: Ze starší korespondence Julia Zeyera
dr. K. Kadlec: Ústavní dějiny Polska podle nových
bádání. Zajímavá hlídka literární, přehled domácích
i cizích novinek, drobné dodatky a příspěvky k blo-
grafiím českých spisovatelů.