ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 882467e0-762f-11dc-8a8a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 47
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVII
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek 9. října 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 278.
#4 alto_textblock #4
Na rapuí a odpol. lIsey předelácí ne v Praze v ndnainistrael a měsí . . . skn za čtvrt let s dvojí čonáškee Ba měsle Bant lta . . . . 7 K 80 ve úlIalkách 2K9o na měsfa Požton: nar. . . . . 9 ko s dvojí zásilkon pa nže nan . . . .k e
#5 alto_textblock #5
K
#6 alto_textblock #6
JI.
#7 alto_textblock #7
V drobném prodejli rasí čsle o sobě . . . za 2k odpoledni Ve alialkách na venkověo ramní číslo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4h Iuseráty plati se hotově napřel. Předplaceni a inserty přijímí sělmini- strace v Marinnské ulicl č. s Tam nacháaají se též redaboe tlakárna a ezpedice „Národnich Lista Lukopisy se novraceji
#8 alto_textblock #8
Trůnní řeč.
#9 alto_textblock #9
Již dávno delegační trůnní řeč neočekávána takovým napjetím, jako letos. Červencové ob novení ústavy v Turecku, jež zkřížovalo něko likaleté snahy a plány o tak zvaném uklidnění Makedonie, letní návštěvy panovníků a jich mi nistrů, pilně se radících o poměrech balkán- ských, ukazovaly už předem, že dosavadní ra- kouská politika na Balkáně náleží minulosti musí na její místo vstoupiti politika nová. Vědělo se také, že největší starosti působí společné vlá dě zabrané země, které byly od července už je- diným černým koutem Evropy, postrádajíeín ústavního zřízení. Proto také nepřekvapilo, když ze společné ministerské porady v Pešti dne 10 záři rozeslána zpráva, že delegace, jež se měly původně sejíti dne 25. m. m., budou svolány až na říjen a za důvod tohoto odkladu prohlá šena potřeba, prozkoumati na rychlo ještě poli tické poměry v Bosně a Hercegovině, aby se seznalo, jaká samosprávná zřízení mají se na- bídnouti zabraným zemím. V září totiž společný ministr financi, bar. Burinn, jako ministr pro Bosnu a Hercegovinu byl svatosvatě přesvědčen že okupované země ještě nedozrály pro ústavu ač ústava dána i sousedním zemím tureckým. A tu maličké diplontatické nedopatřen v Cařihruadě, jímž se p. Gešov, zástupce kní žectví bulharského, a s ním celé Bulharsko eíti uraženými, stalo se náhle onám blahodárným slunečním světlem a teplem, v němž i bosenský a hercegovský lid dozrál pro ústavu. Poněvadž pak ústavu dle názorů rakouských diplomatů může dáti zemi jen úplně neodvislá hlava státu, v Bosně pak od okupace r. 1878 stály vedle sebe dvě suverenity, sultánova a rakouskéhocí safe, bylo nutno jednu suverenitu odstraniti, aby druhá mohla dáti zemi kýženou ústavnost. Prote Bosna a Hercegovina přivtěleny dne 7. t. m. de- finitivně k mocnářství rakousko-uherskému když se bylo den před tím Bulharsko prohlásilo za neodvislé království. Pod dojmem těchto dvou svěžích udalost shromáždili se včera v poledních hodinách de legáti státu rakouského a uherského kolem trůnu panovnického, aby vyslochli tak napjaté očeká vanou trůnní řeč. Nemineme se asi s pravdou pravíme-li, že zvědavost delegátů nebyla valne ukojena. Trůnní teč panovníkova, ač největš její část věnována právě věcem týkajícím s zabraných zemí a Turecka, nevrhla nijakého nového paprsku do změtí křižujících se a vzá- jemně se potírajících domněnek a konstatovala suchými slovy jen to, ce den před tím vyhlá- šeno v manifesté k obyvatelstvu zabraných zem a ve vlastním lista k bar. Burianovi. „Bosna Hercegovina jsou nerozlučně spojeny s mocnář stvím.“ — „Obyvatelstvo nově přivtělených zemí dozrálo pro ústavní zřízeni.“ — „Stabilita jakožto evropský zájem dala se zabezpečiti je- dině annexi. — „Rakousko nedyehtí po dal ším rozšíření své državy, proto vraci novopazar ský sandžak Turecku, jehož rozvoji přeje všeho dobrého.“ — „Styky moenářství s cizími státy jež vesměs přejí míru, jsou dobré. Aby zůstaly dobrými i nadále, jest třeba, aby Rakousko byl moené a silné a proto třeba vyhověti požadav kům vojenské správy.“ Takový je stručný obsah trůnní řeči. Překvapile snad, že v textu, přečleném s trůnu hradu budínského, nem ani zmínky převratu, nastalém v Bulharsku. Tato mezeru vyplnil však bar. Lexa z Achrenthalu v exposé, pronešeném v odpolední schůzi rakouské dele gace. Ministr vnějších věcí projevil úřadně sou hlas rakousko-uherské společné vlády s povýše- ním Bulharska za suverenní království a slíbil že rakouská diplomacie bude pracovati téžl u ji- ných dvorů, aby uznaly nový stav v Bulharsku. Tím potvrzena též úřadně vnitřní souvislost mez povýšením Bulharska za samostatně královstv a annexí zabraných zemí Rakouskem. Překvapila však ještě jiná mezera v trůnn řeči a této mezery nevyplnil ani bar. Aebren- thal svým exposé. Jak hledí cizí státy, zejména
#10 alto_textblock #10
signatární velmoci, na přivtělení Bosny a Herce- goviny? V trůnní řeči jsou pouze slova: „Moc- nosti, naplněné veskrze pokojnými úmysly, sna- ží se vzájemným dorozuměním zmárniti a odstra- niti obtíže, jichž všeobecná evropská situnee není ještě prosta.“ Patří k těmto „obtížím“ také nový stav v Bosně a Hercegovině, či byly obtíže jež odtud mohly vzniknouti, již dříve odstra- něny? Na tyto otázky není odpovědí ani v trůnn řeči, ani v exposé bar. Aehrenthala. Zůstaňme však při tom, co v trůnní řeč jest. Praví se v ní, že stabilita, která jest zá- jmem evropským, může se v zabraných zemích zabezpečiti jedině tím, když se v nich utvoří jasný a dvojího výkladu nedopouštějící právní stav. Stabilita není však možna bez rovnováhy. Annexí Bosny a Hercegoviny přešinulo se cosi na balkánském poloostrově každé přešinutí na jedné straně, má přirozeně za následek přešiny na stranách jiných. Kromě Bulharska ohlašuje se přešinutí na Krétě, kter se hlásí o sloučení s Řeckem; na Černé Hoře, která ústy svého knížete prohlašuje, že se nepo- kládá nadále vázanou oním článkem berlínského traktátu, který ji dosud omezoval na moři; v Al- bánii, která se prohlašuje za neodvislou; ko- nečně v Srbsku, které chce upustiti od zbrojení dostane-li se mu přiměřené náhrady za ony vý- hody, jichž účastnými se stávají státy okolní Braly se do počtu při stanovení stability v Bosně a Hercegovině také tyto a snad ještě další, na- stávající přešiny? O tom prozatím ani trůnní řeč, ani exposé Aehrenthalovo nepodá objasnění nijakého. Zbývá tedy vlastně jediný, přesně přiznaný fakt, že obyvatelstvo zabraných zemí je zralé pro ústavu a že obdrží ústavní zřízení se zemským sborem zastupitelským. Z reskriptu k bar. Bu- riánovi víme, že příští parlament bosenský ma býti složen tak, aby v něm byly spravedli ve zastoupeny všechny stavy a všechna vyznání pročež se pomýšlí i na zastoupení poměrné. A ježto se obyvatelstvu nově přivtělených zemi slibují též všechny svobody občanské, jest možna domněnka, že konečně v mocnářství ra kouském uvidíme zemi, která po třicetiletém stesku bude míti zřízení a správu, jaké si jen může přáti, aby se její obyvatelstvo cítilo oprav du šťastným a spokojeným pod žezlem habs burským. A tu se rozhlížíme po korunních zemích rakouských, tesklivě zíráme na trudné poměry našeho národa, půl století už zápasícího za svá práva v zemích koruny české; patříme na tru- chlivé poměry bratří Slovinců na jihu státu vzpomináme na dávný zápas Chorvatů za ravno- právnost a na nový bič, jejž svým návrhem vo- lební opravy hr. Andrássy plete na nemaďarské národnosti v koruně sv. Štěpána, a maně zamí- táme domněnku, že v Bosně bude slovanskému lidu lépe, než v Rakousku a Uhersku. Je-i Bosna zralá pro ústavnost a rovné právo, jsou dávno již pro tyto svobody zralí národové v Ra kousku a Uhersku. Dokud však ve starých ze mích mocnářství budou národové panující a po tlačení, budou občané vyšší a nižší třídy, ani obyvatelé nově přivtělených zemí neuvěři, že annexe znamená pro ně počátek štěstí a spoko
#11 alto_textblock #11
jenosti.
#12 alto_textblock #12
Převrat na Balkáně
#13 alto_textblock #13
Armádní rozkaz pro Bosnu a Hercegovinu.
#14 alto_textblock #14
Z Vídně, 8. října. (K. k.) Věstník proe a k. vojsko uveřejňuje tento vlastnoruční list císařův říšskému ministru válk bar. Schönaichovi: Rozšířiv práva Své svrchovanosti na Bosne a Hercegovinu, naři zuji: 1. Branci, odvedení z těchto ze m buďtež od nynějška bráni do prl sahy, předepsané služebním fá- dem pro c. a k. vojsko.
#15 alto_textblock #15
2. Bosensko-hercegovinské vojsko a jiné zvláštní vojenské organisace těchto zemi budou na dále u žívati označení »e. a k« Zmocňuji Vás, abyste učinil dalši podrobná opatření, jichž na základé tohoto rozkazu bude ještě třeba. Další podrobná nařízení, jichž bude na zá kladě tohoto písemného rozkazu ještě třeba, vy dána budou způsobem nařizovacím. V Pešti, dne 5. řljna 1908. František Josef v. r.
#16 alto_textblock #16
Rakousko požádá Srbsko za vy světlení válečného ruchu. Z Londýna, 8. října (Pův. tel. »Nár. Listů.«) Správce zdejšího rak. uh. vysla- nectva byl dnes v zahraničném úřadě a oznámil anglické vládě, že ra- kouská vláda požádá srb- skou za objasnění o svolá ní záložníků a vojenské čin- nosti, jaká se jeví již několik dní na srbekém úze ml. Rakousko dovolává se — aby ospra- vedlnilo svůj krok v Srbsku — s mlu v ní věrnosti. Nedá-li Srbsko uspo- kojivou odpověď, rakouské voj- sko ihned vtrhne na srbské území. Právě dochází zpráva, že rak. uh. vojsko obsadilo tunel nedaleko Petrova- radina.*) Situace považuje se zde ted za vážnou.
#17 alto_textblock #17
Coudurier
#18 alto_textblock #18
Vojenská opatření proti Srbsku Z Pešti, 8. října. „Bud. Hirlap“ oznamuje z Nového Sadu, že část pěšího uherského pluku č. 70 do- stala včera rozkaz, aby obsadila tunel a most u Beese. (Známé, strate- gieky významné místo z r. 1849, kdy v dubnu svedena zde bitva mezi Maďary a Srby a v červnu mezi Maďary a Jel- čičem.) Jiným vojenským oddílem obsazen byl železniční most mezi Petrovara- dínem a Nov. Sadem. Doprava že- lezniční na této trati byla zasta- vena z obavy před napadením vlaků se strany srbské.
#19 alto_textblock #19
Ks. Ze Záhřeba, 8 řljna. (11 hod v noci.) Všichui záložní dů- stojníci dostali rozkaz, aby ne- opouštěli mělto. O polednách došla zpráva z Mitrovice, že mosty na Sávě a Dunaji, tedy na hranici srbské, byly rakou- skými vojenskými hlídkami ob- sazeny. U každého mostu stojí jeden důstojník a půl setniny. Z Pešti, 8. října. »Magyar Hirlap« sděluje tuto zpravu, která budí značné vzrušení: Dne v poledne dostal velitel vojenské flo- tily v Pešti rozkaz, aby flotilu mobilisoval. Následkem toho odpluly monitory, které zde kotví, o půl 4. hod odpolední směrem k Bélehradu. Naproti témto zprávám sděluje Uh. tel. kor. kancelář: Z Pešti, 8. října. (K. k.) » Bezpodstatny a naprosto smýsleny jsou kolujíeí zde pověsti jakoby Rakousko-Uhersko bylo se zřetelem n jisté události, sběhnuvší se na jižních hranicíeh mocnářství, již učinilo jistá opatření nebo ja- koby je chystalo. Plavba monitorů po Dunaji která mohla by se považovati za zvláštní vo- jenské opatření, jest pouhou cvičnou plavbou na níž se již dřive pomýšlelo a sama o sob bez veškeré podpory pozemního vojska nemohla by se naprosto považovati za vojenské opatření
#20 alto_textblock #20
*) Viz polvrzení - toho v telegramu ze Zá hře pa
#21 alto_textblock #21
jest v kruzích nejsilnější srbské politické strany od- suzován. Tím jest také otřeseno postavení kabinelu Velimirovičova. Rozhodnutí o eventuální přeměně kabinetu učiněno bude však teprve po sejití se skup- štiny, když by protestní nota také v klubu staro- radikálním byla zavržena. Z Bšlehradu, 8. října. (K. k.) Vládní »Sa mo- uprava« prohlašuje, že protestní nota srb- ské vlády proti annexi Bosny a Hercegoviny ne- u spokojuje, poněvadž netlumočí požadavky, jež Srbsko musí v nynější chvíli klásti. Srbsko musí s domáhati svobody sebeurčení pro tento lid a zabez- pečení své vlastní státní neodvislosti, poněvadž ny- nější situace v Bosně a Hercegovině tohe nepři- pouští. V době, kdy velmoc, jež jest signatární moc- ností berlinské smlouvy, porušované posud tak často již na úkor Srbska a srbského národa, smlouvu tu ruší, nesmí Srbsko žádati obnovení okupace, ktera Srbsku a srbskému národu tak zřejmě škodí. Srhsko musí v této chvíli dománati se revise beriínské smlouvy, aby se revisí tou zabezpečil. Srbsku a sro- skému národu svoboda a samostatný národní a státní Bývalý ministerský předseda Nikelaje- vič prohlašuje v „Pravdě“, že Srbsko a Čern Hora mohou se zřetelem na neodčinitelnou u dá- lost annexe Bosny a Hercegoviny dojíti nyní náhrady jen okamžitým ob- sazením sandžaku novopazarského. Velmoci a ani Turecko samé nebudou prj prči tomu činiti vážných námitek
#22 alto_textblock #22
Černohorci pro Srbsko. z Cetyně, 8. října. (Zvl. tlgrm. »Nár Listů«.) Mužný manifest knížete Ni- koly, otištěný dnes v »Glasu Crno gorce«, vyvolal mohutný a hlaboký dojem. Knížeti již dopoledne uspořá- dány ovace; odpoledne pak k- nal se před palácem veliký tábor lidu Z celého okolí, a z Něguší, přišly veliké zástupy lidu řečníci vesměs ostře ml u vil proti annexi Bosny a Heree- goviny, načež přijata resolu ce, ve které se vláda žádá, aby zapom něla nrážek, které se jí v nedávn době staly, aby si připomenula, že Srbové jsou bratřími Černohorců aby se spojila se Srbskem na ochran jeho práv a zájmů. Po manifestaci uspořádány na- dšené projevy před ku žecím palácem a před ruským vyslanectvím Kníž Nikola vyšed před palác s prlncem Danilem, prohlásil, že za jedno je t s projevy svého lidu a že pok u Lovčen (známá hora s kaplí vla- diky Rady) státi bude na své místě, Černohorci vytrvaj v obraně a na stráži prá Srbstva Z Kotoru, 8. října. (Zvl. tel. » N. Lo ) Dnešního dne přibylo sem značné množstv mladších Černohorců, meškajících ve Rěce v Zahřebě. Události v Srbsku jsou motivem jejich návratů.
#23 alto_textblock #23
život.
#24 alto_textblock #24
Obavy Ruska o srbské unáhlení. — Dardanely. M. Z Petrohradu, 8. října. (Zvl. telegram »N. L.«) Ve zdejších politických kruzíeh obá- vají se, že Srbsko dá se strhnouti k válečným operacím Odcestovalo odtud mnoho srbských zá- ložních důstojník. »Birž. Vědomosti« je Rusku radou, aby místo písemných protestů obsadilo hned Dardanecly. Ve všech politických kruzích jeví se velké rozčllen . Albánie se prohlásila neodvislou Z Tarstu, 8. října. »Independence« ozna- muje, že Albánie po příkladu Bulharska prohlásila se zemí neodvislou. Je- zpráva ta pravdivou, je krok tento patrnou při- pravou pro annexi se strany Italie.
#25 alto_textblock #25
*
#26 alto_textblock #26
Z Londýna, 8 října. (Pův. tlgr. »Nár. Listů«.) Srbsko zaslalo mocnostem, jež podepsaly berlínskou smlouvu, cirku- lární notu, v níž protestuje proti po- rušení této smlouvy Rakouskem a Bul- harskem *) a žádá, aby pro případ, že by nebylo možno odčiníti, co se stalo, byla Srbsku přiznána kompensace (náhrada). Ve chvíli, kdy telegrafuji, odevzdává srbský pln- mocník v Londýně text této noty ve Foreign office.
#27 alto_textblock #27
a
#28 alto_textblock #28
Albánie rozkládá se poděl východního pobřeži moře J auerského, od branic Černě Hory do pomezí království řeckého. Velmi často bojovali A bánci proti Černohorcům, starým svým nepřátelům. Když dle berlínské smlouvy měli Černohorci obáržeti celé horní poříčí Limu s tvrzí Gusinjem i pomoří u Baru a Sebové celé Nišsko, Leskovecko a Vraňsko, strhla se v Albánii nespokojenost, které vláda turecká použila k utvoření dvou spolků, jež prosluly pod jménem albánská liga. Jedna liga od- porem svým dovedla toho, že následkem nového usnesení velmocí Gusinje zůstalo Turecku Černé Hoře pak náhradou za to odevzdán pod asistencí loďstva velmocí přístav Ulciň s hranie až k ústí Bojany. Druhá liga namířena proti Srbsku R. 1881 obě ligy potlačeny. Podnes však podrobnosti uranice turecko-černohorské nejsou ustanoveny a odtud známé srážky mezi Albánci a Černohorci.
#29 alto_textblock #29
Coudurier.
#30 alto_textblock #30
Včerejší situace v Bělehradě. Sp Z Bělehradu, 8 října. (Pavodní teleg »Nár. Listů«.) Večerní manifest a e měla klidný průběh. Velký zástup dobrovolníků omladiny před ministerstvem z hraníčních věcí aklamoval král Bylo třeba, aby ministr Milo va n vič s balkonu prohlásil, že min sterská rada rokuje za králo v předsednictví a ráda bude konat svou povinnost. Lid se klidně r z e šel. Některé noviny a »Samouprava protestovaly proti textu prote s t noty vládní. Před budovou ministerstv strhla se malá rvačka vojska, al četnlci brzo zjednali klid a pořá- dek. Odpolední manilestace prot annexi měla klidný průběh. Podobně sděluje z Bělehradu tisková ka celář Vláda učinila dnes povoláním vojsk z manévrů do Bělehradu přísná opatření aby mohla po případě zakročiti rázně proti de monstrantů m. Z téhož důvodu uzavřeny byly příjezdy k rak. uherskému vyslanectví silným četnickým kordonem V kruzích omladiny jest velké vzrušení, protoží při dopoledních demonstracích zakročilo četnictvo. Okolnost, že vládní list »Samouprava«, která j zároveň listem strany staroradikální, odmítavě kriti suje obsah protestní noty, dokazuje, že postup vlády
#31 alto_textblock #31
Rusko vybízí signatární moeností ke konferenci.
#32 alto_textblock #32
L. Z Petrohradu, 8. října. (10 hodin 50 min. v noci.) Dnes vyhotovena byla výzva k signatárním mocnostem, aby určitě prohlásily, přejí li si meziná- rodní konfere ci za účelem revise smlouvy berlínské a uspořádání po- měrů na Balkáně. V notě ostře s protestuje proti annexi okupovaných zemí; v této shledává ruská vláda po- čátek nebezpečných zápletek a ohro- žení světového míru. Z Petrohradu, 8. října. (K k.) Oficiosní »Ros- sija« píše: Proklamace Rakousko-Uherska o při- vtělení Bosny a Hercegoviny a pak prohlášení Bulharska neodvislým, jsou podstatným porušením berlinské smlouvy. Rusko má povinnost po- zdvihnouti svůj hlas, dojde-li k událo- stem, které v podstatě mění i právní postavení mezinárodních styků
#33 alto_textblock #33
*) Bylo námi až potud již zaznamenáno ve zprá vách našich ze včerejška.
#34 alto_textblock #34
FEUILLETON
#35 alto_textblock #35
Slovanské překlady
#36 alto_textblock #36
II.
#37 alto_textblock #37
Z F. M. Dostojevského přeložen byl výbor politických úvah.2) Pro hlubší pojetí jeho nen tím vykonáno mnoho. Bylo by potřebí vydat překlad celého „Denníku spisovatelova“, všim nouti si úvah Merežkovského, jeho Proroka rus skoj revoljuciji (Petr. 1906), vyšlého v pětadva cetiletí smrti Dostojevského, kteréhož u nás ne bylo vzpomenuto kromě nějaké zmínky !) — srovnati kriticky učení jeho a slavjanofilské vů bec, i s jeho odpůrci, což vše dosud ani v Ru- sku neni vykonáno. Inter arma silent Musae ale pro duševní rozvoj Ruska tato revise je po tiebnější a mladé ruské inteligenci užitečnější než sebe lepší studium ciziny, západu a znovu vykvetlé — podmžanije jemu. Neboť jde o vý voj a historii vývoje vnitřního, čistě ruskéhao. U nás po té stránce učiněno velmi málo Jest třeba přiznati, že jsou to zvláště starš směry, jinak proudu slavjanofilskému příznivé které nedovedly tuto práci zorganisovati a jí če- liti jednostranným poučením stran mladých, při znivých revolučnímu a teroristickému hnutí ru skému. Nemáme souborných překladů z Aksa kových, Chomjakova, Danilevského — Dostojev- ského — nemáme přehledu o slavjanofilství často nedovede se rozeznati mezi ním a směry jinými, čistě jen na př. nacionalistickými. Ne rozumíme náboženskému vývoji Ruska, který
#38 alto_textblock #38
3) Bylo o nich již v „N. Listech“ referováno. ) T. Nalepiňski. Národní a slovanské ideje Do ojovského v Sl. Přehledu r. VIII. a čl. F. M. Dosto jevský o slovanském socialismu. Volnost r. III.
#39 alto_textblock #39
by nám mohl a měl býti přece tak blízký (viz úvahy Merežkovského). Originální a hluboká kniha ruského učence Mendělějeva „K pozna niju Rossijí“, mající daleké perspektivy a oso- bité stanovisko, která skutečně otvírá nám nové stránky v poznání Ruska — není u nás znám a byla pouze z neporozumění odsouzena Slov Přehledem. Nedávno vyšel též souborný obra Slovanstva prací T. D. Florinského „Slavjan skoje Plemja“, a ač od Šafaříka podobného ne máme 5), nepoužili jsme ho. To jen ukázkou Co máme, možno spočítati na prstech. N kladem K. St. Sokola vyšly paměti Kateřiny Anny hr.- Potocké, na Moravě překlad brožur D. N. Verguna Německý Drang nach Osten. Jak jsem napsal, poněkud lépe opatřeny jsout směry mladé, soeialistické. Nákladem Samostat nosti vyšly Podzemní Rusko J. Stepňaka a P měti revolucionářovy P. Kropotkina. Jeho Buři čovy řeči vydala anarchistická Komuna (byly konfiskovány). Táž ještě vydala překlad bro žury V. Čerkesova: Učení a skutky sociální de mokracie. — Jednostrannost a neúplnost je itu patrná. Z protianarchistické literatury nevydáno nie (mimo tuto anarchistickou brožuru). O žen ském vývoji ruském poučuje nás jen několi svazečků Světové knihovny: Kovalevské (Nih listka) a před tím Baškircevové. Přehledné kniž ky není. Jak se často pracuje, aby se jen řeklo „fecisse“, o tom svědčí nepatrná knížečka z K rějeva (Sv. kn. 1907). Ruská literatura je tu zastoupena ještě nej více a téměř výhradně, z ostatních literatur ne máme ani přehledných překladů literárních dějir původních, vyjma Brücknerovy polské; o prou dech společenských, ba ani o slavistice — n *) Pokus byl učiněn r. 1868 v „Matici Lidu Obrazem světa slovanského s hlediště politicko-ná rodního od prof. dra. B. K.
#40 alto_textblock #40
mluvím. Jest se nutno uchýliti k ukázkám belle trie, kde však zase ruská převládá. Ostatní p- běrkují. Samostatné knihovny srbská, bulharsk se neudržely — a překlady z jihoslovanštiny živoří. Věnují jim místo ještě tu a tam sbírk populární. Nejlépe je to s literaturou polskou zvláště v poslední době vyšlo několik knih, z sluhujících zmínku. Jsou to knížky z Tetmajer (Na skalném Podhalí a z Tater, Sv. kn.), Przy byszewského hra Pro štěstí (hráno ve vinohrad ském divadle) a A. Niemojewského Legendy (Nákl. K. Neumannové, Knihy dobrých autorů. Poslední jsou nejcennější jak svou charakteri stičností a hloubkou, tak také svou poesií. (Pře loženo i do ruštiny.) Nejhojněji překládá se stále z ruštiny. Me režkovského trilogie (Julian Apostata, Leopard da Vinci, Petr a Aleksěj, nákl. Kroniky Soko lovy) a překlady z Ruské knihovny vévodí Hojně překládá se i z mladých autorů L. A drejeva (Červený smích u K. Neumannové), z N. Gippia“ (Noví lidé, tamtéž), Kuprina (Sou boj u Vilímka). Mnoho překládá se ovšem n hodile podle osobní individuality překladatelov a často na úkor charakterističnosti a význa ností. Nejcharakterističtější věci z Andrejev i z Tetmajera chybí v citovaných překladech Z nahodilých posledních překladů uvádím ko nečně: sbírku z Naživina, Pisemského staš Hořký osud, Frankovy Haličské obrázky, Lejl nův román Mezi třemi ohni, sbírku ze Zierom ského, Kcymoura. — V populárních knížká jako Příteli domoviny a v Levné illustrovan knihovně Beaufortově vycházejí ukázky z polsk i ruské literatury populární. Zastoupeni tak Gejnc, Danilovský, Maciejo wski, W. Sela vus Prozatím, myslím, stačí úplně, aby potvrdile
#41 alto_textblock #41
jiní.
#42 alto_textblock #42
9) Pseudonym pí. Merežkovské.
#43 alto_textblock #43
vše, co bylo řečeno o potřebě organisace a re vise, jakož i — kritiky překladové naší litera tury zvláště z jazyků slovanských. Neopome neme si jí všímati i nadále.
#44 alto_textblock #44
Konečně obráceně spadá sem i revise př kladů z češtiny do jiných jazyků slovanských a stopování mezislovanského styku a ruchu lite- rárního vůbec, jako jedno odvětví slavistiky — živé, ale zanedbávané (snad právě proto). Bude trvati asi ještě dlouho, než dojde k slibované slovanské bibliografii celkové. Prozntím kladm základy — aspoň u nás. V. Štěpánek.
#45 alto_textblock #45
Bibliografie-
#46 alto_textblock #46
* Nový ročník Máje. V nové, velmi vkusné úpra vě počíná Máj svůj sedmý ročník. V šesti ukonče ných ročnících nahromaděno bohatství vynikajícícl prací literárních a množství zpráv, vzpomínek, po nětů i zajímavých ilustrací. Příchylnost a důvěra čtenářů Máje nebyla nikdy zklamána. I nový ročníl jen vybraným svým obsahem zavazuje se krásným sliby. Část básnickou otevírají mistři českého verše Adolí Heyduk a Jaroslav Vrehlický, Krásnou prosu shledáváme v příspěvcích Karla de Wettera jenž píše „historii maliřovu“ Tajemství Marcela Be- tholdyho, v Konrádově veselém vojenském románk z okupačního území s titulem Petrovští a v arabesce staršího slohu Lesní karafiáty, kterou ve feuilletonu otiskuje zodp. redaktor listu Frant. Herites. Jako román čle se vzpomínka dra. R. J. Kronba uer na mizící slaropražskou usedlost Kolčavku. Origináln rubrika „Z českého života“ hledána je pravideln s jistou nedočkavostí, přinášejíc vždy něco rového překvapujícího. Tak v prvém čísle reprodukci obje- veného portrétu, o němž dle některých známek mož no se domnívati, že představuje slavného pěvce Maje Karla Hynka Máchu. Obrázek provázen jest zajíma- vým textem. Neméně zajímati budou vzpomínk Zeyerův Bonapart. Písemní zkouška Vítězslava Hlál ka (s autografem) a Vrchlický-Hlávka-Gautsch. Z ilu strací jmenujeme zvláště nádherné pohledy ze z hrady býv. paláce hr. z Vrtby. Vedle Fr. Herites redigují Máj Jaroslav Vrohlický (část básnickou), d Jaromir Borecký (feuilleton) a dr. R. J. Kronbauen
#47 alto_textblock #47
(Z českého živcta). Na Máj předplácí se čtvrtletně K 2.80, poštou K 3.20. *St. Jarkovský: Na podzim v ořešl . Nakladatelské družstvo Máje. — Rukověť prak- tické morálky. (Otázky a názory XXV.) Napsal A. Lalande. Přeložil Gustav Tichý. Nákladem Jana Laichtera na Král. Vinohradech. — Archiv měst- ského musea v Jindř. Hradci. I. Rok 1908. Zpráva 1. Podává dr. Ant. Decker. Nákladem měst- stiého musea v Jindr. Hradci. — John Ruskin: Dv stezky. (Umění a řemesla.) Nákladem Jana Laich- fera v Praze. — H. Kintzovy: Korunní země řiše rakousko-uherské. (18 barevných ná- črtů zeměpisných s textem.) Upravil Klement David Nákladem F. Kytky v Praze III. — JUDr. Jos. V. Bo- huslav: Živnostenské právo rakou ské. (Encyklopedie pivovarství, díl III.) Nákladem kura- toria I. veřejné sladovnické školy v Praze. — Ka- lendář česko-židovský. Ročník XXVIII. Vy- dává Spolek českých akademiků židů v Praze. Re- daktor JUDr. Viktor Teytz. Nákladem spolku. — Chronologický přehled kultury aegej- stč. Napsal Em. Perouika. Nákladem Král. české společnosti nauk. V komisi u Fr. Řivnáče. — Karel Babánek: Kniha písní. Nákladem Jaroslava Po- spíšila v Praze. — Menšinová knihovna, svazek VI.: J. Šubrt a V. Hošek: Podrobná národnostní mapa severozápadních Čech dle skuteč- ných poměrů v měřítku 1: 90.909. Nákladem O. J Bukače v Mostě. Leo Claretie: Les Héros de la Yellowstone (Edition du Monde Illustré.) 13 Ouai Voltaire, Paris. „Matice Česká“, sbor musejní pro vědecké vzdělávání řeči a literatury české, vydala v těchto dnech čtvrtý svazek „Časopisu musea král českého“ roč. 1908, běž. roč. osmdesátého dru hého, s velice zajímavým obsahem: Dr. Č. Zibri Z dějin zániku a panství Zvíkova (provází pět vy- obrazení): A. Truhlář: Příspěvky k studiím humani- stickým v Čechách: K. Adámek: Upomínky z Uher K. Pleskač: Ze starší korespondence Julia Zeyera dr. K. Kadlec: Ústavní dějiny Polska podle nových bádání. Zajímavá hlídka literární, přehled domácích i cizích novinek, drobné dodatky a příspěvky k blo- grafiím českých spisovatelů.