#2
alto_textblock
#2
opozvo“
#3
alto_textblock
#3
: vysourds vesid om os ejsou zují ynaz vojujez pnord
aoo J9umodezeu 91041z a zií ápyIu mequang
#4
alto_textblock
#4
»'uva
#5
alto_textblock
#5
epoju uisnyz z9do meuomí tkutf pod v pisju
teulí vu up tojsatej s oj Kqu t9paju nnouqoxdn vysfo
po noj nouojez os oj vu pouu v ngojez nosuaA vz nysfoA
AOqAU p s H pI 9u 9 UI m9i9ASS
jzot AIVA 9NIA uz HlÁq juvAopuuzo j mou9muaIf (.
#6
alto_textblock
#6
1edeZ ueAnun ojs« naAy o eounouej es ujsou
mujeuAOÁAu mquAyd s IsAmISAod »UVA IÍny9q uep
uejg u ojsť uqosydz« mozuyd Jáq uys záre mmea
-gusp s ejlaeid omequzng oued ejgupesn mujsozd«
ove[ ozou A Kepy vyAJpuy oy
ujisng opnoxd 9álp imejz Aeny zouef eznuu 9upie
BAOÁdz uuoz Aq UOJAs qoqnop pod Z AAIuq 9AOj ug
uAp 5A0ms u es EA BAOuOUsV e mIÍ
»ou nosqop« np - pAu u ena A noqo oznp
gupouzozsu vis mequang onoy es zuolu z puoy Jefejd
uqns 5pe »oo u I neaouzoqz« nu ejazuy vufodo
vjzno oje euvoega — ojisng 9opas nu zují hoxnp
5uen2ÁAau q5sqos pz0At5A vosfounemnosfeu
mufosyp puu puu ejáq nuozjs ef nuemni vsao
- osA nuA nujueA os vjuo vmojzon Iſef (is
apmsy umuuz5A aa os ÁjezAszoa 9uaosa pumeſ epna
jfaf šg Aysy u eppas joaz JuÁqog — nojnupyjaoeu
Jsnua eáq nue 10qN Jusouor oujupesA BAojs tu uspu
-ozd os lizVApou mqUng noq m9As od puoz v
IpI OU[ oq9SÁ myujmodzA Ijuj
-p nouesqo ÁpzAu SoÁg Iz quz9u noyae
— noupal soáq — nousKAod soÁq os PIIAef BIv y
Juguznojq oue[ A I py ouef utuos Bjeps zvaola osupa
voavu, vAlp vypejs ejyaq no1 zju a Ápostde gupeí
9moz oU9As voAz zosu Juposa m nojeo 9ABIdka
pnsop oupu n npÁAqoeu moAlz 5ueojuzos u Kalusva
ÁNOH Áuomud vlgny ovof ogup oUIo! JuyAoqo jisoa
#7
alto_textblock
#7
mo Áq: FuAejs eiSeAz Jq oqef paoyex »ÁupeſWa«
jupejsoď pup9AzÁA ouÍ 1 — ( (zeduní Kjunog) jemnsu
o — Jiqaea ou[ — Izogz 9uezeAoduz 9ueAoyojq Kqeje
uu jezAop Az95A 9eA ez Aqu npusojg Jojfozpaond
Avupod oojgms ovuf moxs osjuf yuegng osuf : jepynrn
1áq noney soAvadeu nseo ni nojeo te nnouetuodiad
ou jKq Kqápy oU9As nzjujnop oqjupojsod z JewuaIgp
n zápy ojisnazoz puus Iq ojáq suojeAO esyuroJ
eojeynoz B9Ao2 — nej uz eperq — oqnsp
uz IUpOAVz — 9Aad uz : m9yoisoj upejod ojuora
o u — mAoAs nsipajs uAosIA 9pzuxA
BuO16AO Jueavjsod 9suepejods KBAozemÁA IsoujseJA HI
meznu myzeu oujozidodeu Iáq VoAs q981e[ peoulá
u upes uzd ! uojeAO smoJ. 9AEap pnypuod ojeuju
-odud ouef juvAodniskA ou upudeu 9ABAÁzÁA puyguo
Kq ovof A9po 2V mojfuajusn as pupujyo Aa puu nyjnrz
ouef z tonjAs mepejuod mjeasn mupujqo ejnr
»uajuijq muÁqzeu« mo vqnzpolqop-ygAop
mjolu Kpyiu JBAozuazozdeu uojeAO symoJ. qoÁAs qoeqo
pdz ea Kalezapz u uopo 9alped uejouo eope u
9ap91s 9pAvad a 9uzidozdz npn ojpoa IpBIA zápyy w
pajd ápuf Ápy BAjos Í usuí m Apusy u nojpsVl
pupmfeu VA v PII Isfoujdyfeu arpo vu n9Ams IpaAop
uAoo nmesa ouef 5HÁAz pvaq Kavad ose
1ns91s oq9s9rq ovo qoV nmojejnoz 9upe
nys njoAz sVa) A HVáj IVis u por noqos uz IIIyds lle
9s
#8
alto_textblock
#8
Stránky 26—27 jsou opakovány ze zabaveného čísla 304. odpoledního vydání.
#9
alto_textblock
#9
— 26
#12
alto_textblock
#12
27 —
#13
alto_textblock
#13
Seth Wise, kvetoucích tváří, klidný a hladce oholený,
opíral šedé oči své na Mortona: pronášel chvílemi tuze roz-
umné poznámky o »zárukách«, »diskontu«, »stavu trhu«
a jiných heslech a zvěstech peněžního trhu.
Morton, s vynuceným klidem na netrpělivé tváři
svojí, hltal přímo slova nestora firmy svojí. Pěkně
urostlý byl Harry Morton a bezvadně oděn, bezvadnýi
ve svém výrazu a vystupování: temné oko jeho rozhlí-
želo se jakoby tančíc neustále sem tam a smyslné,
delikátní rty jeho chvěly se nervosně rozčilením před-
chozích dnů i zkouškami, jež kynouti měly v budouc-
nosti. Vnějšek jeho jevil jen málo známého ohně, nikdy
neuhasínajícího v prsou jeho. Harry Morton byl členem
asi dvanácti klubů, ředitelem asi dvaceti společností, dů-
věrníkem a vykonavatelem širokého obecenstva, finanční-
kem na všem zúčastněným — a přece život jeho byl
obmezen na živou jinak onu arénu, v niž lidé klesají
jako stébelka slámy pod vpádem nepřátelských finančních
útočníků.
Právě tak jako účast jeho v předních klubech, jako
veliká řadaljeho titulů i jeho široce rozvětvené finační styky
dokazovaly, že jest Morton mužem dne — tak dokazo-
valo to i společenské postavení jeho ženy, její důmi
její sociální styky. Pravý to novoyorský finančník ceo na
vrcholi!
Seth Wise zamířil konečně ze dveří, pokyvnuv na
rozloučenou Burnhamovi, Jindřichu Mortonovi, kterýž
obrátil se teď k Ralfovi, položiv svou ruku na hromadu
dopisů, depeší i jiných papírů.
»Nuže, Ralfe?« ptal se s výrazem polotázavým.
»Jindřichu,« pravil Ralf, »dostal jsem dnes dopie
od Klárky. Dělá mi kázaničko za to, že nechodím
#14
alto_textblock
#14
285
#15
alto_textblock
#15
o.
#16
alto_textblock
#16
k vám do domu. Myslím, že bych tam měl jíti dnes
odpoledne a navštíviti ji.«
»Učiňte tak, učiňte tak, můj milý. Vite dobře,
jaké jest to moje povolání. Myslím, že jí bývá občas
smutno o samotě.« A Jindřich ukázal na imponující kupu
dopisů na stole svém. »Není nic zvláštního dnes ?e
tázal se mladší společník s líčenou horlivostí.
»O nikoliv. Nic zvláštního pro vás. Tytéž staré
věci. Trh peněžní je vrtkavý pořád jako magnetická
střelka.«
S pocitem vděčné úlevy Ralf Burnham vytratil se
z pracovny staršího společníka a poslední myšlenka jeho
vtělila se v slova: »Jaký to otrok povolání«.
Morton, podívav se plaše jen za odcházejícím Burn-
hamem, zamručel jen: Ralf jest dobrý člověk, ale
žádná energie není v něm — žádná říznost. Nemaje
ani tušení o tomto svém odsouzení čiperným starším
společníkem svým, pan Ralf Burnham zasedl s velikou
chutí k posnídánce, určené jeho osobnímu blahu. Když
tři hodiny odbíjely, čekal již odpověď na lístek, kterýž
byl poslal do čísla 83 v Madisonské třídě.
Banka, papíry, Abel Cram, tichý společník i jeho
přísný chef — vše zmizelo z mysli jeho, když lokaj
řekl mu sotto voce, že košíček s orchidejemi a jeho na-
vštívenka dodány byly hodinu před jeho přichodem.
»Buď jak buď, stojí ještě za to žíti v Novém
Yorku«, pomyslil Ralf v nitru duše svojí, když Klárka
Mortonová, oděná v přilehavý, bělostný šat, vklouzla do
komnaty, kdež stál on s bezvadným kloboukem a s párem
londýnských rukaviček v ruce.
»Ach, to jest hezké od vás, Ralfe. Jste opravdu
hodný človék,« pravila krásná paní domu.