ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 87f4a550-762f-11dc-bb83-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 108
#1 alto_textblock #1
tt
#2 alto_textblock #2
Národní hospodář.
#3 alto_textblock #3
Zemaědělství
#4 alto_textblock #4
Obchod
#5 alto_textblock #5
—
#6 alto_textblock #6
Průmysl
#7 alto_textblock #7
Finančnictví
#8 alto_textblock #8
Příloha „Národních Listů“ k čístu 276. ze dne 7. října 1908.
#9 alto_textblock #9
září:
#10 alto_textblock #10
Z trhů cukerních.
#11 alto_textblock #11
V Praze, 4. října. Tímto lýdnem cukerní trhy vkročily do druhého měsíce nového kampaňového roku a staré zboží do- hrálo nyní svoji úlohu, která byla dosti často zají mavou, úplně. Konec jeho přinesl však trhům nov překvapení, jako v důsledku toho, že minulý kampa- ňový rok byl vůbec na mnohá překvapení bohat. Zájem, který vzhledem k poptávce americké pro evropský cukr řepový lelos panoval, vzbudil u fran- couzské velkospekulace naději, že zadržováním zboži v září kontrmina bude donucena ku placení cen l- bovolně zvyšovaných, jen aby si opatřila zboží nuln k úhradě její závazků. Spekulace tato podařila s dosti často, ale podatila se jen tenkráte, když zá- vazky kontrminy byly větší, než množsíví cukru n trzích vybízeného. Této okolnosti letos však nebylo nýbrž naopak závazky kontrminy byly silně přece ňovány a proto akce francouzské velkospekulae skončila fiaskem, čímž do vlnku čelných nezdar těchto krubů za poslední leta přibyl nový lístek. Zá- znamy pro září byly zejmena na francouzských trzích výše uvedenou machinací uměle vyháněny do výše, kdežto ostatní trhy této siluaci valně nevěřily a chovaly se zdrželivě. Když pak spekulace seznala, že o zadržované zboží až na sporé vyjimky nikdo nestojí, byla nu- cena zboží prodali za cenu nabízenou, což při po- měrné velikosti vybídek těchto vedlo ke stlačení ceny za lhůtu záříjovou až pod úroveň terminu li- stopadového. Na trzích mimofrancouzských sbáňka po záříjn- vém cukru ve Francii přivodila rovněž na počátku mírné zvýšení ceny, které však později bylo opěl nadobro ztraceno. Naproti tomu věnována větší po- zornost oživlé poptávce Anglie po granulatedu, klerá došla výrazu též ve zvýšení cen za pohotové zboží nad záznam říjen-prosinec. Tim vzpružena byla také koupěchtivost některých vývozních rafineril pro pohotovou surovinu, za niž občas povolo vány zvláštní premie. Konečně sledovány se zájmem také zprávy stavu řepy a vyblídkách do příští kampaně, jež však pro posavadní svoji různost nebyly s to uděliti trhům určitějšího rázu. Na našem trhu se surovinou tržba pohybo- vala se skoro stále jen v úzkých mezích, přes t však ceny za vlivu zpráv z trhů ostatních pozvoln se oddrobovaly. Továrny zdejší chovaly se celkem zdrželivě, naproti tomu vyblzeno hojněji zboží mo- ravské, které však jen zřídka nacházelo kupce. Týden končí na naší burse směrem klidným a záznamy K 21.65 za říjen a K 21.70 za říjen-prosinec v pa ritě ústecké. Na domšcím trhu s bílým zbožím došlo tento týden k uvolnění 5proc. kontingentu na říjeu za nezměněnou cenu K 73.— z lovárhy. Poptávk byla dosti čilá, z rafinerií jsou však vyprodány je- dině ony, které mohly nabízeti veškeré žádané druhy. Terstský trh nepřinesl za minulý týden žádné důležitější změny, neboť poptávka z Levanty zase poněkuď ochabla; končíme záznamy K 27 2 až K 28.50 za centrifugální pilé pohotové a na listo pad hlezen. Na londýnském trhu s bílým zbožím oživla palrně poptávka po pohotovém granulatedu, klerý dle jakosti dociloval slušných cen. Na konec ob- chodován náš granulated pohotový za šil. 12.— a na řijen-prosinec za šil. 11.21/4,
#12 alto_textblock #12
Průměrné ceny našeho trhu činily: Surovina BIlé z boží z Ústi granul. c. pilé rafin. korun letos . . . . 21.69 28.57 —.— 73.50 loni . . . . . 22 65 30.07 —.— 71.50 od Nového roku: letos . . . . 24.07 30.88 —.— 74.12 loni . . . . 21.72 28..30 —.— 69.76 Na německých trzích minulý lýden nepři nesl celkem nic pozoruhodného, vyjma menší reali- sace říjnové. Ceny neuhránily ne však ani tam mir nému ústupo, který souvisel ovšem též s příznivým počasím, které po celý minulý týden panovalo Zřejmé z ásoby světové činily v minulém týdnu:
#13 alto_textblock #13
rozůíl tun tun dle Lichta . . . 1,178.556 1,313 182 (— 134 626 dle Czarnikowa . 1,300.750 1,399 680 (— 98. 930 Povětrnost právě minulého týdne byla o úterka za dne slunečná a teplá, naproti čemuž nocí skoro vesměs byly velmi chladné. Řepám v dů- sledku toho naskočilo zvlášlě v jakosti, kdežto pří- růstek na váze vzhledem k nedostatku nové vláhy byl jen nepatrný. Zejtřejším dnem počínaje budeu nás kampaň zahájena ve více než v polovině všech cukrovarů a bylo by si v žájmu snadnějšího dobý- vání řepy přáti menšího zavlažení, které by laké rolníkům bylo vítáno. V Německu snesly se mís y dosti vydatné deště, které řepám přišly velice vhod ve mnobých krajinách stěžují si však i tam do příliš suché a tvrdé půdy. Ve Francii, jakož i v Bulgila Nizozemí jsou s přitomným stavem řepy zcela spo- kojeni, neboť předčí namnoze loňský. Rozbory řep z minulého týdne, které však vzhledem k neúplnému počtu vzorků u nás nedají se s týdnem předminulým dobte srovnávati, poda- vají následující obraz: Průměrná váha Cuker- kořeno chrástu nalost gram u proc. Severozápadní Čechyr 222 18.4 lelos . . . . 402. před týdnem . 412 269 Střední Čechy: letos. . . . 519 341 18.3 před týdnem . 556 459 Východní Cechy 248 letos. . . . 415. před týdnem . 379 270 Celé Čechy: lelos. . . . 436 265 317 před týdnem . 43i Rakousko- Uhe rsko: letos (bez Uher) 447 289 před týdnem . 419 letos . 444 před týdnem .4 loni . . . . 396 lelos . . . . 517 před lýdnem . 506 loni . . . . 540
#14 alto_textblock #14
1908
#15 alto_textblock #15
Německo 402 Franciee 490 475 463 lelos. . . . 503 418 504 před týdnem . 508 loni . . . . 448 437 Z kolonií tento týden došlé zprávy neobsa- buji celkem nic pozoruhodnějšího.
#16 alto_textblock #16
Belgie:
#17 alto_textblock #17
Z trhů peněžních. (6. října. Zvl. zpr. „Nár. L..“ Praha. Na dnešní burse převládala sice nálada ochablá, ale došlo k závěrkám jak v ukládacích hod- notách, tak akciích a placeno: za 41/2% bank. dl úpisy České průmyslové banky K 99.75, za akci České banky „Union“ K 245.50 a za akcie strojírny Daňkovy K 427.— (znamenáno za poslední pouze K 426.—). Dále podáváno za akcie: První české t- zárny orient. cukrovinek K 250. —, „Merkuru“, směn.
#18 alto_textblock #18
1907
#19 alto_textblock #19
179
#20 alto_textblock #20
177
#21 alto_textblock #21
179
#22 alto_textblock #22
170
#23 alto_textblock #23
18.1
#24 alto_textblock #24
175
#25 alto_textblock #25
17.4
#26 alto_textblock #26
166
#27 alto_textblock #27
17-6
#28 alto_textblock #28
17.
#29 alto_textblock #29
162
#30 alto_textblock #30
16.4 5-9
#31 alto_textblock #31
16.2
#32 alto_textblock #32
16.3 16 15.9
#33 alto_textblock #33
akc. společnosti. K 597..—, První pražské zaslavárny K 465.—, První české akc. pojišťovny na život K 272.—, Kolínské továrny kávov, náhražků K 660. — pivovaru v Čes. Budějovicích K 860.—,. Živnostenské banky K 238.—, České spol. pro průmysl cukerní K 168.—, Škodových závodů K 285.—, Hospodářské úvěrní banky K 328.25, České průmyslové banky K 415.—, Podolské cementárny K 205.—. Zajiš ťova banky K 200.—, Akc. továrny na vyrábění umělýc hnojiv v Kolíně K 400—, První českomoravské stro- jírny K 850.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltave a Labi K 600.—, První české rafinerie v Modřanech K 360.— peníze. Vídeň. Dnešní bursa nepotvrdila včerejší pesi- mislické posuzování otázek balkánských. Obchod ná- sledkem dobrých nákupů, ke kterým došlo v kredit- kách, započal značnou reprisou Kreditky stouply t o 5 K, akcie slátní dráhy a alpinky o 3 K, tabákove o 6 K, paroplavební o 10 K byly vyšší. Nálada byl celkem klidná. Na polední burse chabé smýšlení v Berlíně, zejména v báňských papírech, způsobi e všeobeonou zdrželivost, později se však nálada zase zlepšila, následkem lepších zpráv z Paříže, kde stouply turecké a ruské papíry. Zdrželivost potrvala jenom v Londýně, kde konsoly klesly. Tendence cel- kem kolisavá a následkem ostrých výpadů z Běle- hradu ke konci seslabena. Celkové stoupnutí kurso jest nepatrné. Kreditky získaly 2. K, bankovní většineu jenom neputrně stouply, akcie státní dráhy a lombar- dy nezměněny. Paroplavební se zotavily, pražské železářské stouply o 8 K. Na trhu k ukládání obe zlalé renty a uherská korunní renta byly stísněny pařižskými prodeji, bulharsská povolila, -bosenská půjčka se zotavila, ruské papíry chabé, společná ren ta měla dobrou poplávku. Na eskomplním trhu p- níze nezměněny, 37/2 %. Berlín. Na začátku dnešní bursy převládala v všech skupinách nálada tísnivá a kursy opět pole- vovaly V průběhu dalším nastalo sice zpevnění zá- znamů, nebylo však valně. Na trhu hodnot bankov- ních zolavily se akcie Německé banky a i ostalní akcie bank o zlomky procentní vyšší. Z titrů báň- ských vykazují akcie železářských papírů vesměs niž- ší kursy; lépe držely se akcie podníků uhelnodsl- ných. Velmi tisnivá nálada, způsobená prodeji sou- kromníků, převládala na trhu kasovním. Z cizích papírů zolavil se ovšem mímně kurs amerických dra a rakouských kredilek. Ruské renty pevnějši, akci ruských bank podlehly realisacím. Paketky i Lloy o něce vyšší. Soukromý diskont setrvai na 27/8 9. Z pražského obilního trhu. (6. října.) Situace obchodu s obilím doznala na dnešní burse neočeká- vané změny. Při vysokém stavu cen a při měně ži- vém odbytu obchodu s ječmenem nehraje tento více první úlohy, nýbrž ustoupil spíše do pozadlía obchod věnuje svou pozornost jiným druhům obilí. Tím nemá býti řečeno, že v obchodu s ječmenem do- šlo ke zhoršení, prima a výběr jsou jako dřive hl - dány a nejsou nabízeny dostatečně v poměru k. po- ptávce, dnes byla také prodána položka 1200 q za K 10.50 z Prahy, v merkantilním ježmenu byla však tendence oslabená, scházela také návštěva kupců z Bavor. Z Prahy znamenal nezměněně jako před týdnem merkantilní 9.10—9.35, střední 9.40— 9.00 výběr a prima 9.70—10.30: z Čes. Brodu 9.00—10.20, Kolína 9.65—10.15, Čáslavi 9.55, Pardubic 9.50— 9.65, Zásmuk 9.60—10.—, Kouřimi 9.65—9.85, Chru- dimi 9.85—10.—, Mostu 10.—, Bíliny 9.90—10. — Roudnice 9.95, Hořovic 9.30—9.60, Berouna 9.40. Radolína 9.60, Ilostivic 9. 70—10.—, Žatce 10. 15. Nymburka 9.70, Říčan 9.65—10.10, Benešova 9.40— 9.65, Volic 9.30—9.50, Tábora 9.50—9.85, Měšic 9.90, Král. Hradce 9.25, Nového Bydžova 9.30, Slaného 9.90, Zlonic 9.95—10..30, Klobuk. Loun. Zákolan 9.75—9.90, Kutné Hory 10.—, Chomutova 9.90. Kra- lup 10.—, Poděbrad, Lysé 9.50—9.65, Přeštic 9.60— 9.80. — Pro žito byl větší zájem, ježto severí Čechy opět vzaly z trhu značnější položky: také pr pšenici jevili mlynáři vělší potřebu k úhradě. U pěenice placeno o 10—15 h. u žita o 10—20h za 50 kg více. V průběhu trhu staly se známými kurs pešťské o 10—15 h zvýšené, tendence se pak díle upevnila. Z Prahy znamenána pšenic e 77—81 k 10.90—12.50, z Votic 11.90. Čerčan 12.05, Čelakovic 12.10, Radolína 12.25, Berouna 12.30—12.40, Velvar 11.85—12.25, Čes. Brodu 12.20. Žito z Prahy k 10.20—10.50, z Teplic 10.60. Plzně 10.10, Benešova 10.15—10..30. Velic 10.10—10.25, Sudoměřic 9.95 Kralovic 10.20, Brandýsa n. L. 10.35. Libocha 10.50 Golč. Jeníkova 9.85, Čerčan 10.10. Pro oves jevila se živá poptávka k úbradě, jak konsum tak i obchod- níci, kteří maji prověsti řijnové uzávěrky, snaží se o úhradu a musili při jinak slabě nabídce povolovati požadavky o 20—25 h vyšší. Z Prahy placeno k 8.25—8.50, Vídeň hlásí pro oves tendenci na hausse. Jinak placeno z Leštiné dodávka na listopad-prosinec K 8.—, z Čáslavi 7.90. Leštině 7.90, Blovic 8.10. Mo- stu 8.60. Benešova 8.20—8.30, Berouna 8.10, Sobě- slavi 8.20, Sudoměřic 7.90—8.10. Votic 8.05. — Ku- kuřice znamenala z Vídně dodávku na říjen 7.95 až 7.90, na listoped-prosinec 7.80, vikev uplatnil při pevné tendenci cenu 9.50—9.75. Obchod s řep- kou byl bez vzruchu při ceně K 1514—15.75 z Pra- hy. Mák měl znatelně lepší tendenci a znamen l 23—24 K za 50 kg z Prahy. Červený jetel zna- menal z Prahy K 50—67, bílý jetel K 47—62. odbytové poměry a vývozní obchod nevyhovují. Ná- sledkem pevnosti na trhu žila byly ceny žilné mouky o 50 h za 100 kg zvýšeny
#34 alto_textblock #34
Bursovní president Z. Kornfeld o rozluce ban- kovní. V poslední schůzi bursovní rady pešťské dolkl se president Korníeld zajímavým způsobem otáz- ky samostatné cedulové banky uher ské. Je známo, že Kornfeld před jistou dobou podal jakožto expert známé ankety bankovní písemné do- brozdání, v níž v podstatě vyslovil se proti rozluce zejměna vzhledem k těžkým finančním obělem, jež by opatfení podobné způsobilo, byť i ovšem připou štěl, že zřízení samostatné uherské banky není ne- možným. Poněvadž vývody toholo vynikajícího ná- rodohospodáře uherského zavdávaly podnět ke spo- rům a byly hojně citovány k podepření názorů obou sporných táborů, použil Kornfeld děkovného projevu v poslední schůzi bursovní komory z podnětu dra. J. Schmidia k nověmu, zcela jasnému vyjádření, je- bož dosah vymýká se z mezí podobných projevů má i pro nás důležitost. Kornfeld zabýval se nejprve přesnějším určením finaněních obětí, jichž roz- luka bankovní na Uhrách bude minimálně vyžadovati. I když se předpokládá zvýšení úrokové míryv Uhrách jen o 1 (jiné autority odhadují tento posun dokonce o 26 a sami přivrženci samoslatné banky i výše), znamená roční finanční oběť na úrocích asi 43 mil. kor. Dle výkazů peněžních úslavů uherských odhaduje totiž K. dluhové břemeno uherských dluž- níků na 4000 mil. K, po srážce vzájemných dluhů peněž úslavů na 3500 mil. K, k čemuž přislupuje ještě asi 800 mil. K, jež Uhrám půjčily ústavy za- hraniční a jež v Uhrách byly vypůjčeny od oso soukromých, 16 z těchto obnosů znamená tedy ročně 43 mil. K. z čehož 4 mil. půjdou přímo do ciziny. Dluhové břemeno osob hospodářsky slabých a úěru potřebných se tedy rozlukou bankovní ci- telně a těžce zvýší a přispěje jen ke zostření sociálních proliv v Uhrách, ježto zisk z vyšší míry úrokové poplyne do kapes osob, resp. institucí finančně silných, které jsou s to cizím peníze půjčovati. Proto také mylným je názor, jakoby na udržení bankovní jednoly měly zájem jen velké banky a ústavy, kdežto na samostatné uherské bance je interesováno veškero obyvatelstvo. Pravý opek je pravdou: Egoistní slanovisko každého ban- kovního ředitele musilo by vyzníti rozhodně pro rozluku bankovní, ježto by tato znamenala větší příjem úroků a vyšší zúročení rozpůjčených kapitálů.
#35 alto_textblock #35
vati.
#36 alto_textblock #36
Renty: 4procentní papírová květnová . . 4 2procentní » únorová . . 4procentní stříbrná červencová . 42procentní » říjnová . . . 4procentní zlatá rakouská . . . 4procentní korunová rakouská . . Bi/aprocentní korunová (invest.) . 4procentní zlatá uherská . . . . 4procentní korunová uherská . .
#37 alto_textblock #37
Všecky ostatní finanční a hospodářské pochyby (po- kles a ochabnutí průmyslové podnikavosti, další stí- žení soutěživosti s cizinou, nepřímo pok značné zvý- šení poplatků sprostředkovacích, vliv vyššího úroku na úrokový typ uherských státních papírů, tedy zvý- šení úrokových břemen slátních, jež opět zaplat občanstvo uherské atd.) jsou dle Kornfeldua ne- poměrně nižšího významu K. se také neobává zpět- ného přílivu uherských efektů, jejž někteři čekají po zavedení rozluky. Naopak, bude-li uherská banka hotově platiti, slane se papír uherský cennějším. Kornfeld je tedy názoru, že hlavní důvod, stěžovati si do rozluky bankovní — a to právem — leží na straně dlužníků. Zda vývody Kornfeldovy, pro- vanuté pokrokovým duchem, toužicím po zmírnění a vyrovnávání sociálních protiv, dojdou ohlasu také v politických kruzích, sluší ovšem vážně pochybo- Z jednání druhého mezinárodního sjezdu střede- stavovského ve Vídni. Z meritorního plenárního je nání právě ve Vídni zasedajícího kongresu středo- stavovského upozorniti dlužno na zajímavou předná- šku odb. šéfa dra. Fr. šl. Juraschka o veliko- sti a složení středního stavu v Rakou- sku. Základem šetř. Juraschkova jsou výsledky sčí- tání povoláni, sčítání živnostenských i zemědělských závodů a konečně známá výborná slatistika osobní daně důchodové u nás. Srovnáváním těchto vzájemně se doplňujících statistických dat pokusil se J. vyči- sliti počet osob a dále i jejich rodin, jež patří k středníru stavu zemědělskému, dále živnostenskému a konečně ke středním stavům všech ostatních po- volání. Ve středním stavu samém rozeznává J. zvlášt- ní vyšší a zvl. nižší vrstvu. Do spodní vrstvy země- dělských středních stavů řadí majitele závodů s pro- duktivní plchou 2 až 5 ha, ve vyšší vrstvu ma- jitele závodů e 5 až 50 ha produktivní půdy, jakož i část zřízenců se středním důchodem. Ke spodní vrstvě živnostenského středního stavu řadí se ma- jitelé závodů s 25 osobami, k vyšší vrstvě majílele závodů s 6—10 osobami a opět část lépe situova- ných zřízenců. Rodinné příslušníky jednotlivých těchto kategorii výrobních lze pak určiti jednak po- mocí dat o sčítání závodů a výše zmíněné statistiky daňové, jednak dle dit o povolání obyvatelstva. Tím- to postupem určil J. pro spodní vrstvu zemědělského středního stavu při počtu asi 955.000 majitelů zá- vodů celkovou sílu její na 3,400.000 osob, vyšší vrstvu při 973.000 majitelů závodů a asi 12.000 zřízenců na 3.700.000 hlav. U živnostenskéhe středního stavu činí nižší vrstva při 728.000 majitelích závodů cel. kem 2,200.000 osob, vyšší vrstva 61.000 majitel závodů a zřízenců a v celku 190.000 osob. Při ze- mědělství tvoří tedy střední stav asi 52%% všeho ze- mědl, obyvatelstva, při živnostech jen asi 29%% vše- ho živnost. obyvatelstva. V ostatních třídách povolání lze páčiti střední stav asi na 1 mil. duší. Závěrem svého zkoumání podává J. roztřídění všeho obyvatel- stva v Rakousku ve 4 vrstvy. Nejvyšší sociální vrst- va čítá asi 100.000 rodin, jež representuje celkem okrouhle 300.000 osob. Ve vyšší vrstvu středosta- vovskou řadi se asi 1,100.000 rodin se 4.040 000 oso- bami, v nížší vrstvu 2 mil. rodin s 61/4 mil. pří- slušníky. V nejnižší třídě lidové nalézá se však 2,160.000 majitelů malozávodů a 41/4—5 mil. ná- mezdního dělnictva i s jich rodinami, celkem 14.730,000 osob. Střední slávy jsou tedy svou vyšší vrslvou asi 16%, nižší asi 25% zastoupony ve ve- škerém obyvatelstvu, celkem tedy 41%%. Na nejvyšší třídu sociální připadá jen asi 12%, kdežlo na nejnižší plných 58% obyvatelstva. Tento výsledek blíží se značně svédobému zkoumání prof. Schmollera pro Německo (dle dat r. 1895), který určil nejvyšší třídu na 27%, oba střední slavy na 23, resp. 312%a nejnižší vrstvy 446, uvážíme-li větš blahobytv Německu, jakož i že od r. 1895 třídy dělnické značně vzrostly. Relerát Juraschkův přijat byl s pochvalou Sjezd ulvořil potom 3 sekce a to pro úvěrnictví, školství a podporu živnosti. Sekce pro úvěrnictví rozdělila se na část zemědělskou a část živnostenskou. Projednána byla pak celá řada zají- mavých referátů, z nichž budeme moci se zminiti jen o některých nejdůležitějších. Český akciový pivovar v Č. Budějovicích doko- čil dnem 30. září t. r. svůj trináctý výrobní a obchod- ní rok. Docllené výsledky znamenají opětný zna- menitý pokrok tohoto závodu, této chlouhy Čechů bu- dějovických. Odbyt piva sloupl k imposantní číslici 136.354 hektolitrů, tedy proti roku loňskému asi o 9000 hl. Jak pozoruhodný to rozvoj za dobu pouhých třinácti let, uvážíme-li, že odbyt prvého roku (1896) činil pouze 35.224 hl. Stále postupující rozvoj českého akc, pivovaru v Č. Budějovicích jest důkazem, že závod ten jest dobře zakotven v přízen obecenstva i že jest odborně a obchodně výborně veden. Takový závod nemusí se báti hrozeb nástrah, jakými saží se proti němu sperovati kartel pivovarský ve své hamižné a nemravné akci Uherské „Svůj k svému“. Uherský ministr orb dr. Daranyi vyzval v přípisu, zaslaném Zemskému zemědělskému spolku, všechny hospodářské školy a hřebčince, aby svou potřebu hospodářských strojů uhražovaly jen u uherských továren Utvoření evropského svazu továren lahví. Vyjed- návání mezi francouzskými továrnami lahví a evrop- ským svazem lahvovým vedlo konečně k zásadní de- hodě. Londýnská aukce vlny. Jemná vlna jest pevná a 5% nad začáteční cenou. Jinak je vše stálé. Nová akciová banka v Slavonsku. Živnoslenská banka přovzala obchod firmy Sorger Welssmayer a spol. v Oseku a utvoří spolu s touto firmou akciovou banku s kapitálem 2.5 mil. K Dodávky pro o. k. státní dráhy. Ředitelství stát- ních drah v Praze zadá na rok 1909 řízením ofert- ním dodávku následujících materialií: 1. Různých materialií ke svícení, cídění a ucpávání, jako: asbestu, knotů, smolných pochodní, konopí, hadrů, jutových vláken, vlny k cídění atd. 2. Zboží střížného a růz- ných posamentů. 3. Zboží provaznického. 4. Zboží pryžcového, 5. Zboží koženého. 6. Zkoží sklenář- ského. 7. Zboží karláčnického. 8. Dextrinu a lihu. 9—11. Práce rytecké, truhlářské, bednářské a kolář- ské. 12. Zařízení lůžkové. 13. Železný nábylek, váhy stříkačky pro stanice, železné sloupky ke svítilnám a skříně na jízdné lístky. 14. Různé nástroje. 15. Předměty brašnářské, teploměry a hodiny. 16. Cej- chování a udržování staničních vah. Oferty nade- psané: „Oferta na dodávání různých materialií“ po- dati dlužno u řečeného ředitelství nejděle do 25. října t. r. 12. hod. v poledne. Insolvence. Kellner a Witt, obchod v Debrecíně. — Karolina Šimonová, kramářství v Horním Růžo- dole. — H. Ludvík, obchodník v Roudnici. — Ludvik Büchler, obchod se střižným zbožím v Pešti. — Václ. Šturm, obchodník v Trulnově. — Edlmund Unger. obchodník ve Vídni XIII. — Jan Reindl, výkroj koží v Inšpruku. — Moessmer a spol. ve Vidní VIII. Trhy. Příští hlavní trh na dobylek v Sobě- slavi konati se bude v pondělí dne 12. října t.' r. — Priští výroční trh pouze na koně a hovězí dobytek bude v Nymburce ve středu dne 14. října 1908.
#38 alto_textblock #38
rhy poněžní.
#39 alto_textblock #39
Vídeňská bursa.
#40 alto_textblock #40
Závěrečné kursy 6. října 5 října 95.70 95.40 98. 40 98. 60 95.40 95.60 98 55 98.65 114.65 115.35 95 70 95.95 86 40 86 40 110 50 109. 75 92.— 91. 85
#41 alto_textblock #41
pětiny
#42 alto_textblock #42
lh.
#43 alto_textblock #43
—.—
#44 alto_textblock #44
31/zprocentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka. . . . . . .
#45 alto_textblock #45
Zástavní listy: šproc. kom. dl. úp. zem banky kr.č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/aproc. Hypol. banky kr. českého 41/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze Ústřední banka čes. spořitelen 4%
#46 alto_textblock #46
Losy Celé státní z r. 1860 . . . .. . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . .. tisské . . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . .
#47 alto_textblock #47
Banky: Česká průmyslová . . . . .. . »Union« Hospodářská úvěrní pro Čechy Živňostenská . . . . . . . moravska eskontní . . . . .. rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . . . dolnorakouská eskontní . . . . »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . . . uherská všeobecná úvěrní . . . všeob. rak, pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňská banka »Union« . . . . všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . . „ B . . . „ Česká severní dráha Duchcovsko-podmokelská dráha Rak. severo-západní dráha . .. Polabská dráha . . . Pardubická (Jihosev. něm, spoj.). Pražsko duchcovská dráha kmen. Pražsko duche. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha . . .. Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . .. Státní dráha . . . . . . .. Jižní dráha . . . . . Štyrsko-hradecko-köflašská dráha. Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . .. Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . . . Plzeňský akciový pivovar . . . Škodovy závody . . . . . . Daňkova strojírna . . . . . Brněnská strojírna . . . Králodvorská cementárna Mostecká uhlářská společnost . Severočeská uhlářská spolednost Západočeská „ Poldina hut Pražska želežářská společno sť Alpská báňská Rýmavskomuráňská želez. spol Hirtenhergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veltschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . . Schodnica, petrol. spol. . . . . Devisy a valuty:
#48 alto_textblock #48
95.35 95. 40 Paříž . . . . . . . . . .. 95.20 95.22 Curých . . . . . . . . . . 239.42 Londýn . . . . . . . . . . 239 40. Německá místa . . . . . . . 117.41 117.45 117. 40 Říšské marky v papírech . . . 117.41 19. 11 Dvacetifrank . . . . . . . . 19.12 Rubl papír . . . . . . . . 2517/% 251 50 Lira . . . . . . . . . . . 95.30 95.25 31/2 31/2 - 3 Soukromé (sazby eskontní) . . . 44 —5 41/% —5 Po silném zotavení průbéh namnoze kolfsavý. závěrek nejednostejný. K. Z Vidné, 6. října. (Telegr. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 634 50, uherské kre- ditky 738.50, anglobanka 294.—, bankovní jednota 524.50, unionka 546.50, länderbanka 437.—, státní dráha 688.—, jižní dráha 121.50, polabská dráha 447 50, severozáp. dráha 450.—, turecké tabákové 380.50, rýmavsko muráňské 555.50, alpinky 662 50. květnová renta 95.70, uherská korunová 91.85. turecké losy 178.50, marky za hotové 117.41, ultimo 117.43. Smýšlení klidné. K Z Vidně, 6. října. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbolí Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.45. 196 671/2, Bukurešť na krátké lhůty — Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.- Brussel na delší lh. —.—, — —, Německo šek na- krátké lhůty za 100 mk. 117.35, 117.55, Německo na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239.35, 239.70, Londýn na delší lh —.—, —.—, Nový York za 100 dollarů —.- —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir . 95. 25 95.40, Ialie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—. Petrohrad delší lh. 251.—, 252.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.371/2, 95.521/2, Paříž delší —.—, Curych a Basilej šek a krátké lh. 95 271/2, 95.421/2 na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.271/2, 95.421/2, na delší th. —.—
#49 alto_textblock #49
Petrohradská bursa. z Potrohrada, 6 tíjna. (Zpráva Zivnost banky. 6. října 5. října Dískontní . . . . . . . . 431.— 424 — Baku . . . . . . . . . . . 368 — 379 — Caspienne . . . . . . . . . 3950. 4000 — 113.— Sormovo . . . . . . . . . 112 — 190) — rusko čínská banka. . . . . . 187.— 292 — Ruská průmyslová banka . . . 287. — 123 — Petrohradské metallurgické . . . 123.— Kolomna . . . . . . . . . 177.— 182 — Putilovské železo . . . . . . 87.— 87.50 180 — Fénix. . . . . . . . . . . 178 —
#50 alto_textblock #50
Ruské papíry v Berlínš. Z Berlína, 6. října. (Zpráva Živnost. banky.) 6. října 5. října 96. 40 96 10 41/2procentní ruská renla 190b . . 81 90 81.70 4procentní ruská renta 1902 . . 4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.— — —.— —.— 3t/aprocentní ruská zlatá renta .. 158.— 160.— petrohradská diskontní banka . . 137.— 135 60 petrohradská mezinárodní banka. 130.75 ruská bauka pro vnější obchod . 130.40 Berlínská bursa. Z Berlína, 6. října. (Pův. zpr. »Nár. Listů «.) 5. října 6. října 199.12 Rakouské kreditky . . . . . . 199.75 Diskonto . . . . . . . . . 177.50. 177 82 238 50 Německá banka. . . . . . . 238. 20 167.50 Obchodní společnost . . . . . 166 37 147 50 Drážďanská banka. . . . . . 146 60 .— Spanělské exterieury . . . . . Bochumské ocelárny . . . . . 223.— 224 10 Lauřina hut . . . . . . . . 205. 25 2006.50 59.25 59.60 Dortmund. Únion lil. C.. . . . 203.60 Harpénská uhl. spol. . . . . . 203.75 —.— —.— Hibernia . . . . . . . . . —.— Consolidace . . . . . . . .
#51 alto_textblock #51
151. 85 217.— 261 .25 472.50 488.— 143.25 178 25
#52 alto_textblock #52
415.— 388.25 —. —. 1743.— 293.50 436 50 584.— 634. 25 738.— 1052.— 514.— 546.— 453.—
#53 alto_textblock #53
—.— 284.50 426.— —. 950.— 714.— —.— 436 — 425.— 2640. — 662 50 595.— 923.— 557.— —.— 580.— 476 —
#54 alto_textblock #54
——
#55 alto_textblock #55
Závěrečné kursy 6. října 5. října 81.25 81.25 95.75 95.45
#56 alto_textblock #56
96.— 96.— 96 — 96.— 97.20 97 60 8920 89.20 99.75 99.75 98.— 98.— 100.— 100.—
#57 alto_textblock #57
—.— 1951.—- —.— —.— —. 562.— 449.— 450.— 446.— 448 — —.— 400 — —.— —.— —.— —.— —.— —.— 5070 — —.— 554.— 687.25 687.50 121.75 122.25 491.— 990 . — 425.— —.—
#58 alto_textblock #58
151.75 217 25 26 1.25 472.50 488. — 141 15 181.75
#59 alto_textblock #59
415.— 388 25 1745 295.— 433.50 582.— 632.50 739.— 1053.— 512 25 543.— 454.—
#60 alto_textblock #60
1052. —
#61 alto_textblock #61
990 — 423 —
#62 alto_textblock #62
—.—
#63 alto_textblock #63
—
#64 alto_textblock #64
283 50 428. — —.— 955.— 717 — —.— 438 — —.— 263 4 — 609.50 557.— 925.— 556 — 580.—
#65 alto_textblock #65
Orensfein
#66 alto_textblock #66
Hasper
#67 alto_textblock #67
Severoněmecký Lloyd Packet Turecké losy
#68 alto_textblock #68
Zástavní listy české hyp. banky 59%
#69 alto_textblock #69
31/v Základní úpisy české zem. banky 4% Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4 % „ . . . . (v K) 4 % Mel. úpisy , „ . (ve zl.) 4% ž. . . . » (VK) 4 0 4 Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky. . . . 4 0 Dlužní úpisy Živnost, banky 41/2 Dlužní úpisy České prům. banky 4 42 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitalen . . . . 40% Zástavní listy mor. hyp. banky 5 4% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky c Želez. úpisy 40 Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/p2 e z hal. zem. banky 41/2 49% Kom. dl. úpisy . . 4 % „ . 49 Zeleznič. Zást. listy Hal. ake. hyp. banky 4 1/2 0 40 „ Rak.uherské banky 4 % .. Dolnorak. hypr ústavu z 9 % „ 3/2 „ . 4 Kom. dl. úp.. „ „ 31n Zástavní listy Rak. hyp. banky 490 Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 30 0 Buská státní půjčka z r. 1906 59% Únorová společná renta (v pap.) 4.20 Dubnová , (ve stř.) 4.2 , Květnová . . (v pap.) 4% Červencová spol. renta (ve stř.) 4 , Rakouská zlatá renla . . 4 % korunová renta. . . 490 investiční . . . . 31/p Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union. . . . . „ Česká průmyslová banka . . . „ Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . „ Pražská úvěrní banka . . .. První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . . Haličská akc. hypoteční banka. Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojícna . . . Daňkova strojirna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká spole nost gukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . . Poldina huť . . . . . . . » Pražská železhřská společnost . První česká raf. v Modřa nech „ tov. orieul. cukrov.
#70 alto_textblock #70
6. října 5. října 82 87 82.40 105.10 101.4 138. 50 139.50 Z kasovních papírůi Concordia 322.50 . . . . . . . Eschweilské 196 25 . . . . . . . . Geisweidské 165 25 . . . . . . . . Hochdahl 96.75 . . . . . . . . Katovické . . . . . . . . 233.50 Wilhelm . . . . . . . . 271 — Phönix . . . . . . . . . 180). 10 Rh. Stahl . . . . . . . . 171 10 Schalker . . . . . . .. Westphalia 209.25 . . . . . . . . 184.— . . . . . . . Rh. Metall 90 90 . . . . . . . . . . . . . . . 154.50 Donnersmark . . . . . . . 293 — Huidschinský . . . . . .. Vulcan . . . . . . . . . . 241.50 Bismark . . . . . . . . . 280.— Caro. . . . . . . . . . . 97.— Hoesch. . . . . . . . . . 218.75 45.75 Georg Marie . . . . . . . Königsb. . . . . . . . . . 206.25 Nordstern . . Z Berlina, 6. října (O 1 hod. 15 minut odpol.) Kreditky 193 25, státní dráha 147.—, lombardy 22.75. Smýšlení klidné. Z Berlína, 6. října (K. k.) Kreditky 199.60, ber- Iinská obchodní 166.43. darmštadtská banka 127. 50. nčmacká banka 233.—, diskonto komand. 177 .4), drážďanská banka 146.5), národní banka 119. 40, státní dráha 147.20, lompardy 22.80. Kanada 176 —, Gotthard 80.—, dráha Henri 124.50, bochumsvé 223—, dortmundské 59.20, Laurina huť 205.20. Consolidace —.—, gelsenkirchenské 192.10. harpens «é 203.70, Hibernia —.—, Packet 105.—, Lloyd 82.70, dynam. trust 158.—. Smýšlení pavnější. Z Fiankiurtu, 6. října. (Telegr. závěr, kursy.) Úzěrní akcie 199.— akcie společnosti státní dráhy 147.20. lombardy 23 80, papír. renta —.—, stří- brna renta 9870 rak. zlatá renta 98.—, 4% rak. korun. renta 95.30, unerska zlata renta 92 40, uher. korunová renta 91 60. Smýšlení volné. Z Frankfurta, 6. října. (Dodat. bursa. Úvární akcie 199.70, stální drana 147.20. lombardy 22.50.
#71 alto_textblock #71
. . . .
#72 alto_textblock #72
. . . . . .
#73 alto_textblock #73
Pražská bursa.
#74 alto_textblock #74
V Praze, 6. října. Oficiální záznamy znějí:
#75 alto_textblock #75
Trhy na zbotí. Pražská plodinová bursa, 6. října. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pienice česká 1908 77—81 kg 11.80, 1240, rakouská —. —, —.—, uherská — kg —.—, —.—, vadni —.—, —.—, žito české nové 1908 72—75 kg 10 20, 10.50; ječmen výběr 10.10, 103), I. jakosti 9. 70, 9.85, střední 9.40, 9 50, merkant. 9.05, 9 25; o ves prima 8.40, 8.50, merkantilni 8 25, 8.35, oves k setí 0.—, 0.—, kukuřica 1905 8.65, 8.75, 1907 9 80, 9.90, cinquantinová 1907 10.50, 10 60; vike v če, ská 9.50, 9.75, haličská 0.—, 0.—, uherská 0.— 0.—, pohanka 0.—, proso 0.—. Mlžnské výzobky. Ceny za 100 kg transito: pše ničná mouka č. 0 K 37 50, 38.—, č. 1 36.50, 37 .— č. 2 39.50, 36.—, č. 3 33 50, 34.—, č. 4 32.—, 33.— č. 5 31.25, 32.—, č. 6 30.—, 31.—, č. 7 26..50, 27.— č. 8 18.50, 19.—. Žitná mouka č. 1. 32.—, 32 50, č. I. 31.—, 31.50, č. III 27.—, 28., č. IV. 20.—, 21.— pšeničné otruby jemné 14.—, —.—, hrubé 14.—-, —.—, otruby žitné 14.—, —.—, krupice 37.50, 38.— prach 15.—, —.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 30 45.—, 46.—, čís. 20 44.—, 45.—, čis. 0 43.—, 44. ——, čís. 1 41.—, 42.—, čís. 2 39.—, 40.—, čís. 3 38.— 39.—, čís. 4 36.—, 37.—, čís. 5 35. —, 36.—, čís. 7 31.50, 32.50, čís. 8 29.—, 30.—, čís. 9 27.—, 28 —, čís. 10 26.—, 27.—, zlom 27.—, 28.— Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1907 23.—, 24.—, modrý ruský —.—, kmin český 50.—, 50.50, holandský 51.—, 52.—, lněná sumena haličská —.—, —.—, konopná semena haličská 12.—, 13.—, konopná semena uherská —.—, jetel červený 1908 50.—, 64.—, prostý kokolice 1908 53.—, 67.—, bílý 1908 47.—, 62.—, švědský 60.—, 75.—, úročník —.—, thymolée —.—, —.—, růžák —.—, —.—, vičenec (ligrus) 15.50, 17.50, dvojsečný —.—, —.—, řepka
#76 alto_textblock #76
4 %
#77 alto_textblock #77
„
#78 alto_textblock #78
„
#79 alto_textblock #79
„
#80 alto_textblock #80
„
#81 alto_textblock #81
a
#82 alto_textblock #82
„
#83 alto_textblock #83
„
#84 alto_textblock #84
„
#85 alto_textblock #85
.
#86 alto_textblock #86
333.— 198.— 168.25 97.— 235 50 273 — 180 40 171 80 209 — 18575 9.1. 75 155.90 300 —
#87 alto_textblock #87
241.50 245.75 93.— 218.50 46.50 208 —
#88 alto_textblock #88
Peuize ] Zbokí
#89 alto_textblock #89
102.— 103.— 97.60 9B 6 9).— 91.— 99.50 100.50 96 — 97.— 96.— 92.— 97..— 96.— 92.— 96 —- 96.— 97. —
#90 alto_textblock #90
94.— 100.75
#91 alto_textblock #91
93 —
#92 alto_textblock #92
100.75
#93 alto_textblock #93
99 75
#94 alto_textblock #94
99.75
#95 alto_textblock #95
100.— 103.25 95.75 94.25 95.50 100.70 96.50 100.— 93.50 93 50 —.— 93.50
#96 alto_textblock #96
100.30 — 96. 75 95 25 96.50 101.70 97 50 94.50
#97 alto_textblock #97
100.25
#98 alto_textblock #98
94 5
#99 alto_textblock #99
94.25
#100 alto_textblock #100
99.—
#101 alto_textblock #101
93.80 94.5) 98.—. 89.25 97.75 89.25 97.— 73.20
#102 alto_textblock #102
98.25
#103 alto_textblock #103
99.25
#104 alto_textblock #104
97.—
#105 alto_textblock #105
88.25 26.75 88.25 96.— —.
#106 alto_textblock #106
78 20
#107 alto_textblock #107
—.
#108 alto_textblock #108
98.60 98 80 98 65 98.8 95.70 95.91 95.60 95.-80 114 60/ 114.80 95.95 96 15 86.40 86. 60 —.— —.— 245.50 246.50 415.— 420.— 200.— 103 — 388 25 390.— —.— —.— 526.— 530.— 274.— 274 — 444.— 150.— 238.50 238.— 568.— 570 — —.— — — 850.—910.— 426.— 428.— —. — — 168.— 174 — 860.— 320. — 410.— 421.— 205.— 208. — 425.— 428 — 264) 2650 350.— 380.— 250.— 270.—