#1
alto_textblock
#1
26. října 1907. Číslo 296.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Sir ina 3
#4
alto_textblock
#4
snad rozřešením celého komplexu, nýbrž aspoř
některých části české olázky a přiměla Němee
aby se o ně dohodli s Čechy. Čechům zálež
nyní na uherslem vyrovnání více, než r. 1897,
neboť od té doby vzmohl se velice český prů-
mysl, zvláště textilní, a může býti Čechům jen
vítáno, zabezpečí-li si pro své výrobky uherské
odbytiště. Ae přec bylo by nosprave llivo, kdyby
vláda a Němci zamílli a limine jekýkoli roz
hovor as. 3 o některých slránkách národních
otázek. Kdyby vláda a Němei projevili v tomt-
vzhledě ochotu, Čechové byli by hotovi utvořií
s Němci a Poláky Iavní těleto sněmovní vět
šiny pro vyrovnání. S tím souvisí těsně i posla-
veni českých ministrů v kabinetě. I oni si přejí
aby se nejdříve vytříbily poměry mezi českýmí
stranami a poměr stran k vládě. Oba čeští mi-
nistři jsou solidární a nikdo z nich nemá chut
prodloužiti tou ministere t existenci o dva
měsíce jen proto, aby pak u vládního vesla udě-
lali místo agrárníkům. Mají-li zůstati, chtějí mii
bezpečnou oporu ve veliké české straně, jejíž
poměr k vládě a k vyrovnání byl by úplně jasný.
Pokud se týče Beckova stanoviska k česk
krisi, ministerský předseda snažil se udržeti ne-
utrální postavení, tvrdě, že krise je soukromá
věe českých stran, jimž přísle ší buď své ministry
v kabinetě podporovati aneb učiniti návrh na
osobní změny. Vzhlodem k řešení národnostních
olázek bar. Beek poukazuje na trůnní řeč
která je vládním programem, dle něhož vlád-
se chce zabývati národními otázkami hned, jak-
mile vyřídi uherské vyrovnání. V tomto názoru
jest prý vláda ve shodě s Němci i Poláky.
Z Krakova, 24. řijna. (Katolický
střed se rozpadl.) Současně, co se demo-
kraté v polském kole spojili v jeden společný
klub, v demokratickou unii, rozpadl se svazel
katolického středu, v jehož čele stál dosud P
Pastor. Posl. P. Stojalowski nedovedl se
srovnati s Pastorem a následek toho, že spolu
s poslanci Szajarem, Dobijou, Stohandlem
Fijakem vystoupil ze svazku. Pod velením P.
Pastora zůstalo nyní jen osm poslanců, vesměs
kněží. Místo dosavadního katolického středu
vzniknou nyní dva svazky: Pastorův a Stojalow-
ského. Posl. Fijak užije prý této příležitosti
vzdá se mandátu, čímž otevře cestu do parla-
mentu svému náhradníku, red. Doboszyn
skému.
#5
alto_textblock
#5
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. října.
„Fremdenblat“ o „Novém Vremeni“.
V úvodním článku, věnovaném petrohrad
ským novinám, „Fremdenbl.“ následovně char
nkterisuje „Novoje Vromja“
Je to největší a nejbohatší list Ruska, osob
ni orgán svého majitele a inspirátora panaa
S. Suvorina staršího, jehož pero náleží k nej
briliantnějším v říši carské. Jeho politické ná-
zory, sympatie a antipatie v listu rozhodují.
Redaktorem listu je S. Stolypin, bratr předsedy
ministerstva, což je přičinou, že „N. Vr.“ v
tázkách vnitropolitických někdy bývá považa-
váno za officiosa přes to, že často přináší člán-
ky, vládě nepohodlné. Zvláště zahraničné mini
sterstvo ruské bývá předmětem útoků tohoto
protiněmeckého listu. Vládnouc obrovskými pro-
středky, z nichžto štědře honoruje své spolupra-
covníky a redaktory, „Novoje Vremja“ podává
výkony velmi dobré. Redakce jest umístěna ve
vlastním paláci v Ertělevském pereulku. Hono-
ráry spolupracovníků jsou dle německých po-
nětí obrovské, mnozí redaktoři dostávají dvoj-
násobnou gáži ministerskou. Také úřadnícia
dělníci jsou tak výborně placeni, že nikdy ne
ohlásili stávku, ani v době nejprudší revoluce
Kromě toho jest „N. Vr.“ prvým listem insert-
Tuto charakteristiku zde umísťujeme proto
že v dvouletí ruské revoluce dály se v česko
žurnalistice porůzné pokusy „Novoje Vremjs
v očich obecenštva zhyzdit a tím i listy, ktere
je citují. List, jako „N. Vr.“, má kromě všeho
jiného také prostředky, aby byl dobře informo-
ván, a dobré informace si vynucují citování. Jen
pokoutní listy mohou tu odolat.
„Fremdenbl.“ dále jmenuje po řadě listy
jež jsou: „Birževyja Vědomosti“ („,semitofilsko
a germanofilské“); „Poterburgskaja Gazeta'
(„list pro místnou kroniku a sensaci“); „Slovo“
(„je v mírné oposici k vládě Stolypinově, klidn
a vznešeně řízené“); „Rěč“ („úřadní orgán stra-
ny kadetů, jehož politický materiál je po větši
ně spolehlivý a cenný, ale ostatní čásť je přílie
okupována stranickou polemikou“); „Rus?
(„dosti mnoho čtená, libuje si v radikálně-poli-
tických sensacích, jež nebývají vždycky spole-
hlivé“); „Tovarišě“ („nejlevější, polosocinli
stický“); „Svět“ („konservativně slavjanofil
ský“); „Russkoje Znamja“ („,štvavý list kraj
ních reakcionářů“)
#6
alto_textblock
#6
ním.
#7
alto_textblock
#7
Vyzvědačská aféra ve Francil
K telegrafické zprávě o zatčení námořníh
praporečníka Ulma oznamují se z Paříže tylo
podrobnosti: Zatčený byl z Toulonu dopraven
do Paříže. Předseda kabinelu Clemence su
měl s ministrem námořnictví dlouhou rozmluvu
této záležitosti se týkající, neboť je obava, že
byly do ciziny prodány důležité dokumenty
o podmořských člunech. Zároveň potvrzuje se
zpráva, že vládě před několika měsíci bylo po-
sláno anonymní psaní, v němž se ji nabizely
důležité dokumenty za 150..000 fr., jinak že
budou prodány do ciziny. Vláda zdánlivě při-
stoupila na nabídku, aby se zmocníla majilele
dokumentů. Bylo vyměněno mnoho dopisů. Před-
včírem měly býti vydány dokumenty v jeskyni
pobliže Toulonu a policie učinila opatření, aby
se zmoenila zrádce. Aby však policie nevzbudila
podezření zrádcovo, byl vyzván jistý učitel boxo
vání, aby se zmocnil zrádce Učitel vešel do jeskyně
kde našel zrádce s revolverem v ruce. Učitel
pozvedl obě ruce do výše a prohlásiv, že nemá
zbraň, žádal zrádce, aby odhodil revolver.
Sotva že to neznámý učinil, dostal ránu pěstí
do obličeje, že se svalil k zemi a byl zatčen.
V zatčeném byl zjištěn praporečník námořní
Ulmo, známý ve veselém světě. Bydlil se svou
milenkou v elegantním příbytku a byl znám
svým rozmařilým životem. Při domovní prohlídce
bylo nalezeno zde mnoho důležitých listin.
Ulmo je 25 let stár, pochází ze zámožné
vážené rodiny. Jeho zatčení způsobilo sensaci
v Toulonu. Ulmo v poslední době konal č asté
cesty do ciziny. S authentické strany se
ujišťuje, že dokumenty, Ulmou ukradené, ne-
#8
alto_textblock
#8
mají zvláštní ceny, týkají se zvláště seznamu
šifer a signálů námořních, jež ministerstvo hned
změnilo, jakmile byla krádež objevena.
#10
alto_textblock
#10
Finanční nesnáze Abdul Azize.
Francouzská vláda prohlásila před nedávnem
že nemůže poskytnouti Abdu! Aziz ov
nijaké zálohy. Avšak »Agence Havas« oznámila
z Rabatu, že vyslanec Regnault pravil,
že byl zmocněn, aby sultánovi vypla ti
zálohu. »Eelair« zabývá se rozporem mez
těmito dvěma informacemi a prohlašuje povolení
zálohy za porušení úmluvy algecirasské a vy-
týká to prudce vládě. »Temps« vysvětluje zma-
lenou záležitost v úvodním článku a udává, že
dopisovatel »Agence Havas« se zmýlil, nebot
se nejedná o půjčku vlády francouzské, ale
jisté banky francouzské, při čemž byl
brán zřetel ku příslušným ustanovením smlouvy
algecirnsské.
#11
alto_textblock
#11
K procesu Moltke-Harden.
Na jiném místě listu zabýváme se od ně
kolika dnů sensančním procesem tímto, jelikož
politický význam jeho, i když byl mu uměle
přikládán, není trvalým. Neřesti, kleréž Harden
odhalil, nelze přičítati jedinému politickému tá-
boru, třeba že dnes oposiční kruhy z nich
silné ovšem proti arcikonservativní klice dvorní
kořistiti hleděly: vyskytujíť se lidé kleslí ve
všech politických skupinách a stranách. A také
Hardena nelze pokládati přímo za mravokárce
nad jiné povýšeného, zvláště po někdejších od-
haleních o jeho styeích s bankami a jeho málo
nezištném poměru k starému Bismarkovi. Bouře
veřejnosti proti konservativní kamarile na konec
— žel — ztichne a trvale uškodí pouze jedno-
tliveům jejím. Ovšem ale má proces nesmírný
význam společenský, sociální, neboť odhaluje,
jak zrovna sociálně nejvýše postavené vrstvy
třídy německé společnosti jsou úplně prožrány
vředovatinou mravní. V té příčině veškeré
obrany postižených »prvních kavalírů říše« ne-
sejmou nijak s nich kal, kterýž p. Harden vmell
— byť i sám ne rukou čistou — v hrdé tváře
jejich. Ovšem povinnost referentská káže při-
pomenouti zde dle pravdy, že kniže Eulenburg
otiskuje v jistém berlinském listu prohlášení,
v němž tvrdi, že když korunní prine Vilému I.
předložil články »Zakunftu« Hardenovi a když
efsař vyslal k němu, k Eulenburgovi, k Moltke-
ovi a k Hohenauovi pobočníka svého Plessena,
již čestným slovem pravdivosť výtek učiněnýeh
popřeli, on, Eulenburg i Moltke, čestné prohlá-
šení to skutečně dali. O Hohenauovi Eulenbur
zajímavě mlčí...
#12
alto_textblock
#12
Úprava sazeb na elektrických
drahách pražských.
Převeliký jest počel těch, kdož používají elektri-
ckých drah a převážná většina stálých pasažerů to-
hoto komunikačního prostředku s pochopitelným zá
jmem sleduje zprávy o zamýšlené nové úpravě saze
na elektrických drahách. Projekt nových sazeb byl
projednán prozatím ve dvou instancích — užší komis
a ve správní radě — nyní se dostane ješlě do měst-
ské rody, kde o něm definitivně bude rozhodnato.
O výsledku dosavadího jednání sdělujeme tylo po-
drobnosti: Užší komise předovším uváděla, že se
značným rozšířením sítě elektrických drah obce praž-
ské vzniká nulnost znova upraviti sazbu, poněvadi
rozšířoním povedou trati drah do značnějších vzdá-
lenosti než dosud. Ale i jiná prščina volá po úpravě
sazeb: jest to značné stoupnutí mezd, zdražení ma-
teriálu, potřebného k udržování vozidel, kolejí, vrch-
ního vedení a vůbec celého výzbroje dráhy.
Nyní provozované elektrické dráhy jsou asi 63
km dlouhé a v roce 1908 zvětší se jejich délka na
67 km. Nynější sazba se sice celkem dobře osvědčila,
avšak pociťuje se vzhledem ke všeobecnému zdražo-
vání všech potřeb, že nelze za nynějších sazeb dále
vyslačit a že zejnéna není možno udržeti tak značně
slovy na jízdněm, jaké na př. jeví se v předplatních
blocích. Mimo to poukazuje se k tomu, že sazba
20 hal. jeví se nepoměrnou a nespravedlivou vzhle-
dem ke vzdálenostem, na které opravňuje použiti
drah, neboť 20 hal. platí osoba, ať jede na 7 nebo
27 stanic. Jest samozřejmo, že toto ustanovení bylo
by náležilě odslupnit, aby placený poplatek alespoň
přibližně přizpůsobil se projelé vzdálonosti. Po pli-
kladu velké většiny měst usneseno zavésti sazbu
pásmovou a sice tak aby přechod z nynější sazby
byl snadný a aby nynějších lístků mohlo se použil
K tomu cíli rozdělí se každá frat na určitý počel pá-
sem, která dle možnosti budou slejně dlouhá a obsa-
hovali budou alespoň 2 slanice nynější, zaslávky
v to nepočítaje. Ředilelství navrhovalo za základ-
ni sazby: za 1 osobu do vzdálenosti 4 pásem -
8 stanic 12 hal., do 8 pásem 20 hal., do 12 pásem
30 bal., přes 12 rásem 40 hal. Správní rada podniků
rozhodla se pro sazbu: do vzdálenosti 3 pásem-
6 slanic 12 hal., do 10 pásem 20 hal., přes 10 pásem
30 hal.
Předplatní bloky navrhují se vůbec zru
šiti. Uvádí se ve zprávě, že jen u nepatrné části elek
trických drah cizích předplatní bloky se vydáva
a tam, kde se jich užívá, stěžují si správy drah na
jich oxistenci. U nás vydávají se po svém zrušen
opět od 1. ledna 1903 a sice jsou to bloky po 25
listcích, plalných pro 6 slanic, za 2 K 50 h. takže
1 lístek stojí 10 hal. Odbyt bloků pro dospělé vzrůstá
okolnost lo, která ukazuje na jich oblibu, ale zárovei
znamená také ztráty, které touto slevou elektrickým
podnikům vznikaji. Bloky jsou výhodou pro obe-
censtvo, ale nevýhodou pro podniky. Opatření a roz-
prodej vyžadují značné práce a rozvělvené zučtování
Kontrola lístků blokových při mnohonásobném pře-
stupování jest velmi nesnadnou. Expedice průvoděího
jest obsállá, nehledě ani k tomu, že obeconstvo za-
časté neochotně bloky podává, nebo je podává
v zavřených deskách, nebo je dokonce hledá i po
kapsách, takže průvodčí zanedbává tím výdej lístků
a vybírání peněz u jiných cestujících. Podle zkuše-
nosli uvádí se ve zprávě, že blokovými lístky posky-
tuje se sleva právě oněm kruhům obecenstva, klerá
mohou zaplatili plnou sazbu, kterou z velké většiny
platí malý člověk. Ilavní a značnou závadou jesl
láce bloků, která vzhledem ke všeobecnému zdražení
všech potřeb na dále poskytována býti nemůže. Oba-
va, že by se zrušením bloků obecenstvo dráhy stra-
nilo, není na místě, neboť elektrické dráhy staty se
pro veřejný jich význam dopravním prostředkem nut-
ným a jest příklad na Křižíkově dráze, že zrušením
bloků nenastal úbytek příjmů. Vezme-li se za zákla
celkový prodej bloků za rok 1906 v obnosu 341.000 K
dá se zrušením bloků očekávati větší příjem o 70.00
Sazba pro děti. Od dosavadní sazby, dl
které pro litky do stáří 10 let platí je dnolná sazba 6
bez ohledu na počet projetých stnnic, nebudiž ničehe
měněno. Také nechť zůstane v platnosti ustanovení
že dítky do 4 let, pokud je chová cestující na klini
nebo na ruce, neplatí ničeho, avšak cestující sm
s sebou bezplatně vzít pouze jedno takové dítko
kdežto za ostatní ve stáří do 4 let platiti musí 6 hal
Měsíční lístky školní vydávaly by se za 8 kor. na
potvrzení správy školy
Sa zba pro dělníky, dosud 6 hal. obnášejíeí
dle které do 7. hod ranní líslky se vydávají na děl
nické legitimace, má se rozšířit na obecenstvo vůbec
Předplatní lístky permanentní stoi
ročně 150 K, půllelně 80 K, měsíčně 15 K. Ceny
ostatních lístků permanentních jsme již sdělili včera
#13
alto_textblock
#13
korun.
#14
alto_textblock
#14
S jiné strany se nám píše
»Jako vypo llavý obchodník nemohu se zdrželi
abych nepřičinil několik poznámek ke zprávě o vý
sledku jednání správní rady pražských elektrických
podniků o nových sazbách na pražských elektrických
drahách, uveřejněné ve vašem listu ze dne 25. t. m
Návrh č. 1. dlužno vším právem vítati, jelikož uve
dené důvody p. Březnovským jsou úplně opodstat
něny. Domnívám se, že také proti návrhům č. 2.
3. nebude odůvodněných námitek. Pokud se však
lýče návrhů č. 4. a č. 5., činí na mne dojem, že v
zmíněné správní radě nepřevládá obchodní duch, ja
kého je v podobných podnicích nevyhnutelně zapo-
třebí. Řádnému obchodníku musí na tom záležeti,
aby docilil největšího možného obratu. Tento nechá
se však dociliti jen pak, když nabízené zboží, neb
výkon, svou lácí stane se přístupným každěmu. Ne
třeba sháněti pro toto mé tvrzení doklady v cizině
Máme v samě Praze dosti případů, že obchodníci
spokojívší se malým ziskem při prodeji svého zboži
neb při svých výkonech, docílili vůči své konkurenci
netušeného výsledku a nahromadili slušné jmění
kdežto ti obchodníci, kteří svými nároky na velký
zisk kupce si odháněli, vedle oněch pouze živořili
Připady takové přiházejí se i za dnešních dnů a sice
ve všech odvětvích obchodu. Proč právě pražské
elektrické dráhy mají býti odsouzeny k živoření
Proč nemá se doprava na nich učiniti přístupnou
nejširším vrstvám pražského obyvatelstva? Otázky
tyto dlužno si předložiti, neboť, jak z referátu vy-
svítá, nemfní sl. správní rada elektrických podniků
učiniti dopravu přístupnou nejširším vrslvám, nýbrž
podobá se spíše, že vychází ze stanoviska: Kdo s
chce voziti, ať »pořádně« zaplatí. Jinak by nemohla
doporučovati zrušení předplatních bloků a zvýšení
předplatného vůbec. Mluvím z vlastní zkušenosti
nepochybují, že velká část pražského obyvatelstva
bude se mnou souhlasiti. Jsa zaměstán od svého do-
mova na vzdálenost právě 6 stanic elektrické dráhy,
nosím státe s sebou předplatný blok, a kdykoliv se
mně nahodí při vyjítí z domova nebo z kanceláře
elektrický vůz, vždy jej použijí, abych byl dřiveu
cíle. Stane-li se mně někdy — což bývá sice velmi
zřídka — že při převléknutí kabátu blok zapomenu
doma, ani mně nenapadne, abych použil ke svezení
elaktriky, kdyby se mně i nahodila, Připadá mně to
příliš drahé a zbytečné, mám-li zaplatiti 12 hal. zn
jizdu, kdežto koupi celých bloků zařazují do nut
ného vydání a při používání tohoto činí to na mne
dojem, že mě svezení nic nestojí. Nerozpakoval
bych se ručiti za to, že zrušením předplatních bloků
by doprava na elektrických drahách utrpěla citelné
ujmy, aniž by nalezla za to nějaké náhrady. Z na-
vrhovaných cen předplatních nelze přece nikterak
usuzovati na zvýšení přízně k elektrickým drahám
a také vším právem. Uvedu k tomu doklad: Mají se
zavěsti dětské škol. lístky s předpl. 8 K měsíčně. Po-
dobá se, že při tomto návrhu bylo počitáno s dělmi obec.
škol, které mají dvojitou frekvenci. Při těchlo by
zmínéné předplatné snad znamenalo nějakou úsporu.
Tu si však dovoluji skromný dotaz: Mnoho li je děti
v obecných školách tak od školy vzdálených, aby
jim bylo výhodou použití elektriky? Obvody obec-
ných škol jsou tak utvářeny, že málokterému děcku
je vůbec možno se svézti. Pro žáky středních ško
nemohlo býti míněno tolo předplalné. Ti by vlastně
majíce jednoduchou frekvenci, při předplatném pro
dělali. Počitejme: Měsíc má 30 až 31 dnů. V tom
jsou 4 až 5 neděl — svátky nepočílám — cesta ráno
do školy a odpůldne ze školy = je dvakrát 12 = 2
haléřů = za 26 resp. za 27 dnů K 6.24 resp
K 6í8 a za předplatný lístek měl by zaplatiti 8 K
V čem tedy spočívá výhoda předplatného? K tome
dovoleji si podotknonti, že při pohodiném počas
půjl vělšina žáků raději pěšky, než by jela elektri
kou, následkem čehož při kouni jednollivých lístku
ješíě více uspotí a to v neprospěch elektrické dráhy
Kdyhy však byl předplatný lístek přiměřeně levnější
než při jednotlivých jizdách, jistě by si velká čás
žarta opatřila předplatné listky a pak to může býti
dráve lhostejným, chodí-li abonenti při pohodlném
počasí pěšky. Při tom nebud ž přehlédnuto, že v ně
které domácnosti navštěvují dva až tři členové ro-
diny střední ékoly. Opatřiti pouze jednomu před
platní lístek, nebylo by od rodičů správně jednáno
a chtěli-li by jej dáti všem, jaký by to vyžadoval
příjem, aby vedle ostatních nutných výloh mohli dát
16 K až 24 K měsičně jen za jizdné do školy těchte
děti? Namítne se snad, že by se na tyto lístrý
mohilo jezditi i mimo cesty školní. Námitka tato by
odpadla, když by se stanovilo, že š olní předplatní
líslky platí jen záno do 9 a odpoledne do 1/23. hod-
Ve zprávě Vaší jest též zmínka, že magistrátním
úřadníkům má býti povoleno celoroční předplatné za
48 K. Přejí této výhody zmíněnému úřadnictvua
myslím, že žádný soudný člověk nebude jim jí zá-
viděli. Když však možno někomu jezditi za 48 K
po celý rok, v každou chvíli, proč se nemá popřái
školním dělem svezení dvakrále denně jen ve všední
dny a v určitých hodinách za stejný peníz, anei
spíše ještě levněji? Předplatné pro jednotlivé tratě
a zvýšení léhož při celoročních a měsíčních lístcich
nepřinese elektrické dráze rovněž žádného zisku.
Spíše bych si dovolil tvrditi opak toho. Proč při
těchto obou návrzích nemělo býti pamatováno též
ostatního úřadnictva, kteréž stejně jako úřadnictvo
magistrální nemá na růžích ustláno a steréž počten
na tisíce může býti značnou oporou elektrických
drah, bude-li předplatné upraveno tak, aby aspoř
přiblížně se rovnalo předplatnému pro magistrátní
úřadníky. Nemchu jinak, než vřele doporučiti rozho-
dujícím kruhům, aby nečinily vozbu elektrickou
drahou jen zámožnějším vrstvám možnou, nýbrž aby
ji učinily přístupnou veškerému obyvalelstvu ben
rozdílu. Tím stanou se elektrické dráhy, čím vlastně
mají býti, totiž levným dopravním podnikem a bude
přitom zajištěna jich prosperila.
#15
alto_textblock
#15
Denní zprávy.
— Dolní Rakousy zemí už nikoli čist
německon! »Deutsch-Oesterr. Lehrerzeilung
přináší v posledním čísle pozoruhodný článek
v němž se píšet
»Kmenová země naší monarchle není už od ně
kolika málo let zemí čistě n'meckou. Je to záslu-
hou vlád Slovanům nakloněných a přespřílišném
pohostinství našich čackých Dolnorakušanů, že n
severních zemských hranicích sta českých přistě-
hovalců nalezlo přistřeší a chleba. Tak přistěhoval
se za posledních 20 let vedle českých dělníků
živnostníků také cizí sedláci a dobývali dům za do-
mem, ves za vsl.
Na to následuje statistika některých obe
v okresu emuntském, mistelbašském, lavském,
čerpaná ze zpráv »Bundu Němců v Dolních
Rakousích«, kteráž sice počet Čechů v jednotli-
vých osadách snižuje, ale přece uvádí obce
v okresu cmuntském, mistelbašském a lavském
s procenty až 70, 80 procent české. »Posledním
sčíláním lidu,« pokračuje orgán německého uči-
telstva dolnorakouského, »napočteno ve Vídn
103.000 obyvatel s českým obcovacím jazykem.
kterýžto počet vyměřen (? ?) přllis
nízko a ve třech letech se sna
zdvojnásobí. Vždyť bydlí již v jednotlivých
okresích městských 10 až 20 Čechů na 100
obyv. (Ottakring. Hernals, Simering, Favoriten)
Žert, že je Vídeň největším českým městem
stane se v nejbližší době skutkem, nebude-i
slovanské invasi postavena brzy vysoká hráz-
Tyto pro nás ostmarecké Němce tak truchlivé
poměry zasáhly už i také školství. Na české
většiny ve vsi a okresu následují české školy-
I vídeňští Češi několikráte již blučně hlásili se
o zřízení veřejných škol svého jazyka. Dosu
ovšem bez výsledku. Zatím však major-
sovali již jednu kategorii veřej-
ných učilišť, průmyslové pokra-
čovací školství. Třicátá pátá výroční
zpráva komise pro školství živnostenské ve
Vídni poskytuje pohled do bezůtěšných národ-
nostních poměrů na školách jí podřízených. Na
odhorných pokračovacích skolách pro učně spo
#16
alto_textblock
#16
lečenstev jest českých něňů 14% mezi pekar
73% mezi košikáři, 15 mezi klempiři, 14
mezi obuvníky, 28 mezi krejčími, 32%% mez
hřebenáři, 28 mezi maliři pokojů, 9%% mez
zámečníky atd. Od r. 1873 zřizeny zvláštní
živnostenské přípravky a c. k. dolnorakouská
zem. školní rada prohlásila je za povinné pro
učně, kteří 14. rok překročili, aniž dosáhli vy-
nčovacího cíle obecné školy. Jich počet obnáší
ve všech přípravkách vídeňských kolem 10 000
a z těch jest Němců 3482, Čechů 5816, 290
Poláků, 60 Srbů, 108 Slovinců, 341 Maďarů.
Že více než 3000 německých hochů za dvě
leta vyšlých ze školy obecné nedosáhlo vyučo-
vacího eíle obecné školy, sluši hluboce litovat
a znamená zdreující kriliku vídeňských poměrů
školních. Že by však ve Vídni současně bez-
mála 6000 čaských hochů bez dostatečné zna-
losti nejelementárnějších vyučovacích předměto
obecnou školu opouštělo, jest nemožno. Poče
tento mohl vzniknouti jenom tím, že sta českýel
polosnalfabetů z Čech a Moravy do Vídně se-
hnáno, tu účastno bylo na krátko vzdělávacího
a odborného nátěru, v hlavním městě se usadilo
i tak spolu sečtěno bylo při velké přehlídee
zvané sčítáním lidu. V dotčené zprávě výročn
prohlašuje se dále, že 76 učňů vyhovělo účeln
těchto běhů, a s pýchou poukazuje se na to, že
to nebyl nikterak snadný úkol pro učitele, ve
třídách se žaetvem převážně českým
po německu vyučovati. Tito učňové užívají ve
styku navzájem s tovaryši i mistry výhradně
češtiny. Že se všechny okresy těší takovým
většinám slovanského žactva, vysvítá z následu-
jielho přehledu.
V I. okresu jedna škola: 25 N. 28 Č., v III. ok
v 1. škole 25 N., 95 C., v 2. šk. 30 N., 139 Č., v3
šk. 22 N., 85 Č, ve 4. šk. 42 N., 90 Č., v III okr
v 1. šk. 56 N., 102 Č. v 2. šk. 72 N., 89 Č., veá
šk. 40 N., 90 C.; ve IV. okr. v 1. šk. 47 N., 97 Č
v 2. šk. 37 N., 71 Č, v 3. šk. 80 N., 94 Č.; v v
okr. v 1. šk. 49 N., 99 Č., v 2. šk. 65 N., 82Č.
v 3. šk. 36 N., 88 Č.: v VI. okr. v 1. šk. 52 N.
64 Č., v 2. šk. 76 N., 87 Č.; v VII. okr. v 1. sk
41 N., 74 Č., v 2. šk. 24 N., 57 Č.; v VIII okr
v1. šk. 31. N, 66 Č, v 2. šk. 36 N., 50 Č. v 3. sk
51 N., 92 Č v IX. okr. v 1. šk. 40 N., 179 Č
v 2. sk. 49 N, 89 C. v X okr. v 1. šk. 4 N., 1 12
Č., v 2. šk. 46 N., 144 Č, v 3. šk. 45 N., 176 Č
v XII. okr. v 1. šk. 58 N. 92 Č., v 2. šk. 65 .
100 C., v 3. sk. 33 N., 92 Č., ve 4. šk. 43 N
126 Č.; v XIII. okr. v 1. sk 2 N., 70 Č
XIV okr. v 1. šk. 43 N., 72 C., v 2. šk. 61 N.
106 Č., v 3. šk 35 N., 135 Č., ve 4. šk. 41
101 Č., v 5. šk. 48 N., 81 Č.: XV okr. v 1. šk
49 N., 69 Č., v 2. šk. 63 N., 94 Č XVI. oke
v 1. šk. 83 N., 233 Č., v 2. šk. 72 N., 1222č
v 3. šk. 42 N., 124 Č, ve 4. šk. 53 N., 125
v XVII. okr. v 1. šk. 53 N., 83 Č, v 2, šk. 50
140 Č.; v XVIII. okr. v 1. šk. 37 N., 55
v 2. šk. 39 N., 61 Č. v 3.5k. 40 N., 75 Č.; vXIX
okr. v 1. šk. 33 N., 99 Č: v XX okr. v 1 k
13 N., 67 Č., v 2. šk. 38 N. 96 Č.
Vůči těmto hluboce smutným okolnostem budiž
dotčeno ještě otázky: Jest skutečně nutno, aby
rok co rok tisíce českých učňů musilo odpomá-
hati nedostatku živnostenských pracovních silve
Vídni a Dol. Rakousich? Či nerozmnožuje se
právě tím počet nezaměstnaných ve velkém mě-
stě způsobem hrozným? Zajisté že by stačili
potřebě Němci, kdybychom také již v Dolniel
Rakousích nestáli před čilou systematickou prae
počešťující. Podáváme článek takřka doslovně.
poněvadž každé jeho slovo jest paprskem de
hlubin vídeňských poměrů až na dno. Nenl
třeba přidávati ještě vysvětlivek. Učitelský orgán
dolnorakouský snad ani nechápe, jak strašnou
obžalobu uveřejnil proti učitelstvu dolnorakou-
skému, koliskovštinou veskrze prosáklému, prot
zemské školní radě a proti všem činitelům,
kteří zbraňují vlastnímu veřejnému českému
školství ve Vídni. 6000 českých hochů vycház
ve Vídni z obecné školy, aniž by dosáhlo nej
nižšího výsledku vyučovacího. A ten ostatek.
který prošel! Jaká to peřej české krvel
— Na dnešním jour-fixu v Národním klub
promluví dr. Kramář o politické situaci vzhle-
dem k demisi obou českých ministrů.
— Příspěvek ministra dra. Pacáka ve pro-
spěch čaských menšin. Z VIdně, 25. října
Ministr dr. Pacák věnoval Národní jednot
pošumavské 500 K.
— Národní klub koná dnes v sobotu o8
hod. večerní svůj pravidelný týdenní jour fixe
— Ustavující valná hromada spolku pro r-
formu bytovou v král. českém koná se v nedél
dne 27. října t. r. o 10. hodině ranní ve velk
zasedací sini staroměstské radnice. Pan míst
držitel slíbil, že zúčastní se jednání, jehož důle-
žitost shromáždí zajisté všechny, kdož mají po-
rozumění a zájem pro naléhavou potřebu, aby
způsob bydlení lidu našehc, zejména ve městech
velkých, a s ním všechen život jeho stalse
zdravější, radostnější a levnější. Valná hromada
zahájena bude přednáškou pana universitníhu
profesora dra. C. Ioráčka o dnešních poměresl
bytových a prostředeích k jejich zlepšení.
Osobní. Sekundář zemské porodnice v Brně
pan MUDr Jaroslav Daniel, byl jmenován primá
řem městské veřejné nemocnice v Táboře. — Pan
MUDr. D. Panýrek, operatér a odborný lékař chorol
chirurgických, vrátil se včera z mezinárodního sjezdu
pro fystolherapii v Římě a zahájil opět ordinace ve
svém bytě (Jeruzalemská ulice č. 11, druhé schody
od 3—4 hodin odpoledne.
— Rodinné zprávy. Pan inženýr Ludvík Pint
ner, správce dílen a remis elektrických podníků král
hlavního města Prahy a paní Fanuška Pintner o v
rozená Battistova, ovdovělá Morávková, slavili sňlatek
svůj v Praze. — Pan František Klabzuba, statkái
v Poboří u Plaňan, oddán byl s chotí svojí Maruškou
rozenou Kuthanovou, dne 21. října v Praze. — Pan
Antonín Marek, ředitel měšťanských škol v Boh
danči u Pardubic, se svou choti Bertou, slaviti
budou stříbrnou svatbu v kroužku rodinném ve čtvrtel
dne 31. října.
— Hrabě Lützow u starosty dra. Grože. Včer
o 1. hodině uspořádal starosta pražský p. dr. G ro
hostinu na počest dra, hraběte Lützowa, mim
něj hosty p. starosty a jeho choti byli: náměstkové
pp. dr. Stych a Jirousek, francouzský generální
konsul p. Colomiés, anglický konsul captainp
Forbes, anglický publicisla p. Marchaut a re-
daktor »Nár. Listů« p. Václav Hl a dík.
— Poola popelu pí. Náprslkové. Dr. František br
Lülzow, jenž těchto dnů návštěvou v Praze mešká,
navštívil včera dopoledne Náprstkovo museum
k urně pí. Náprstkové, která umístěna jest vedle urny
jejího chotě, nezapomenutelného Vojly Náprstka,
uprostřed sbírek Náprstkova musea, položil kytic
chrysantem, aby vzdal tímto jemným způsobem poclu
popelu jedné z nejšlechetnějších žen českých, jejiž
nedávné úmrtí tak bolestně dotklo se veškeré naší
veřejnosti. Hr. Lützow byl dávným osobním přílelem
pí. Náprstkově a vzpomínaje přálelských styků s
zesnulou nabídl se provázejícímu jej kustodovi musea
L. Koltnerovi, jenž jej jmenem kuratoria byl uvítal
že propůjčí zajímavou svoji korespondenci s pl. Na-
prstkovou pro případ, že by došlo k vydání pamět-
ního spisu a její korespondence, kterážto pro širší
vořejnost zajisté by nebyla bez zajímavosti, jeliko
#17
alto_textblock
#17
paní Náprstková se živým zájmem sledovala veškerá
otázky, hýbající naším českým životem v posledních
desetiletích a dopisovala si o nich s čelnými vrstev-
— Z městské rady pražské. Ve včerejší schůz
pli projednávání rozpočtu na rok 1908 navrhl p. dr.
Jeřáhek, aby archiváři stavebnímu byla k provádění
praci archiválních přidána pomocná síla. Návrh od-
kázán komisi organisnční. — Pan dr. Holubovský
urgeval záležitost stavby administrační budovy rad-
niční, p. dr. Jelábek zastavení průlomu „U klíčů“. —
Přes hodinu trvala rozprava o prodeji jednoho bloku
v asanačním obvodu p. arch. Vejrychovi.
— Depulace z Kutnohorska a Kouřimska u mini-
strů dra. Fořta a dra. Pacáka. Z Vídně, 25. října.
K ministrům dru. Pacákovi a dru. Fořtovi příšl
dnes deputace okresů kutnohorského a kouřimského
a žádala je za urychlené zřízení automobilového
poštovního spojení z Kutné Hory přes Zásmuky
a Kouřim do Českého Brodu. V deputací byli staro-
sta města Kutné Hory zemský poslanec Macháček.
starosta města Kouřimi J. Svoboda, a za okresní vý-
bor kouřímský okresní starosta Ant. Šál, starosta
města Zásmuk, člen okresního výboru Václav Balátě.
statkář v Chotuticích, a okresní tajemník V. Su-
chomel.
— Řišská manifeslacs organisací učitelstva ná-
rodních škol bude konána ve Vídni dne 2. listopadu
na podnět německého říšského svazu učitelského.
Sjezd bude zahájen předsedou něm. rakouského svazu
Fr. Kesslerem a bude řízen předsedníctvem, v němž
vedle jednoho Němce má zasedati jeden český
jeden slovinský učitel. Přihlášeny jsou organisace
české, polské, slovinské, ruské, italské i německé.
Representanti organisací pronesnu řeči v mateřštině
a hlavní referát podá německý učitel Jersen. Debata
má po rozumu svolavatelstva býti — německá! Vy-
slovujeme přesvědčení, že slovanští delegáti se
tomuto jednacímu řádu nepoddají a pronesou své
řeči i v debatě mateřštinou. Předmětem jednání má
býti akce všech učitelských organisací, aby § 55.
říšského zákona z r. 1869 na tom místě, kde praví,
že »příjmy učitelstva mají býti tak vyměřeny, aby
učitel, prost jsa všelikého překážejícího mu zaměst-
nání, mohl se ze vší slly věnovati svému povolání
a aby mohl také rodinu svou dle místních poměnů
vyživovati«, byl doplněn následujícím místem: »Z
takový nejmenší plat považuje se
služné státních úřadníků v nejnižších
čtyřech dietních třídách, kterého tito
dle platných rakouských ustanoven
požív a jl.
— Projsvy pro spravadlivé jmenováni soudcov-
ského úřadnictva. Z Vídně, 25. října. Projevy pro
spravedlivé jmenování soudcovské v království če-
ském zaslaly minister, předsedovi bar. B eckovi,
ministru spravedlnosti dru. Kleinovi a ministru
dru. Pacákovi: městská rada v Josefově, Ná-
rodní jednota v Kladně a Úřadnická beseda
Pra ze-
— Něco z působení Němců v Praze. Dne 7.
června ve tři hodiny ráno rozléhal ze od mnalostran-
ské mostecké věže pustý ryk, kterým byli obyvatelé
ze spánku probuzení a oddechli si teprve tehdy,
když se dostavila policejní hlídka. Společnost, která
hluk provozovala, zaležela z německých členů a
proto hlídka začala velmi mírně žádati o klid. Ale
hned poznala, že s mírností daleko nedojde. Frávník
Frant. Schindler zvolal totiž na hifdku: »To je
od vás drzosť, to děláte jen z nepřátelství!«, ač se
jim pranic nestalo na úkor. Tím nebyl výstup ještě
u konce. Pojednou se vyřitil z hostince host, který
se chvatně německy vyptával, co se stalo. Jedenz
policistů chtěl mu podati vysvětlení, ale k radě svého
druha mičel. A tu policisté slyšeli od nachmeleného
hosta: »Já jsem poštovní úřadník a vy jste státní
sluha! Se mnou musite mluvit německy !« Konečně
byl Schindler předveden na strážníci, kde si počinal
velmi neotesaně. Právník Frant. Schuster zvolal:
»Vy jste vůbec v Praze drzí!« V onom poštovním
úřadníku zjištěn Vilém Glatz. Na všechny tři po-
dána žaloba pro urážku stráže a trestním příkazem
odsouzeni byli ku pokutě po 10 kor. Schuster zapla-
til, ostatní dva se odvolali. Při včerejším ličeníu
přestupkového soudu by! Glatz osvobozen, poněvadž
policista uvedl, že se necítil uraženým slovem, že je
státním sluhou. Schindler odsouzen byl ku pokutě
10 korun. Měl velikou obavu, aby mu odsouzení ne-
uškodilo, poněvadž se uchází o slátní službu.
— Prolest proli domnělému zdražování polravin
obchodnictvem. Valná hromada Sdružení pokroko-
vého obcbodnictva učinila v sezení svém dne 20.
t. m. jednomyslný projev, kterým důrazně odmítá
útoky s různých stran v poslední době na obchod-
nictvo učiněné, jako by ono neslo vinu na stálém
zdražování potravin a jiných potřeb. Zprávy takto
do veřejnosti vysílané sloužiti mají zvláště k tomu,
aby veřejnost byla klamána a pravé příčiny neustá-
lého zdražování aby zůstaly utajeny. Obchodnictv
jsouc stálým zdražováním potravin samo nejvíce sti
ženo, dsuzuje vším právem tento nemravný a vyssá-
vačský system, jehož příčinu lze hledati v prvé řadě
v nezřízených bursovních a velkokapitalistických spe-
kulacích a kartelech, které jsou nejen nesnesitelným
břemenem nejnižších vrstev lido, ale i zabijákem ob-
chodnictva samého. Možno-li mluviti o nebezpečí ze
všeobecného zdražování potravin vyplývajícím, dlužno
míti na zřeteli tisíce ohrožených existencí obchod-
níků, jimiž za dnešních poměrů nelze s rodinami
býti živu, neboť jen tehdy může každý obchodník
počítati s výdělkem obstojným, pak-li sám můž
levně nakoupiti. Jsouť dnes druhy potravin a denních
potřeb (jako cukr, lih a pod.), které musí obchodník
prodávati levněji než sám kupuje, což jest hříchem,
páchaným na vlastních rodinách. Proto jest na místě,
aby konsumující veřejnost odvrátila své mínění,
jakoby obchodnictvo bylo příčinou tohoto zdražování
a poznala, že pravá a nepopíratelná příčina, která
stejně lid jako obchodnictvo v záhubu přivádí, jes
nemravná spekulace a kartelování kapitalistické, za-
bíhající do horších mezí, než jakým jest lichvářství.
Obchodnictvo stojící na stráži proti každému dalšímu
vyssávání tříd nejnižších, s nimiž jest stále ve styku
nejužším, jest hotovo v každou chvíli celou svou
váhou se připojiti k mocnému protestu proti této mo-
derní lic vě, aby uhájilo zrovna tak své skrovné
existence, jako lid své žití. Tento výkřik bolesti
nechť slyšen jest již jedenkráte příslušnými kruhy
k cíli brzké a nezbytné nápravy a k zamezení dal-
šího nemravného výdělkářství.
— Z Filantropické družiny bývalých žákyň vyšší
dívčí školy. U příležitosti pořádání bazaru vděčně
přijal výbor prostřednictvím pí. Julči Kretšiové dary,
jež věnovali: p. dr. V. Škarda 20 K, pan dr. Ant.
Schauer 10 K, firma Fuchs, Žitná ul., 10 K. Přijem
za vstupné a výtěžek ze stánku 4810 K 63 h uložen
byl do první Občanské záložny jako stavební fond.
Listy sběrací nechť odevzdají laskavě dámy slav-
nostního komitétu ve schůzi závěrečné, která se koná
ve čtvrtek 31. října o 5. hod. odpol, v domě spolko-
vém (v Podskalské tř. 383). Jména všech dárců i přiz-
nivců, kteří jakýmkoli způsobem ke zdaru prvního
bazaru Filantropické družiny přispěli, uveřejněna bu-
dou v pamětním spise, na kterém se již pracuje. —
Zvláštní pozornost na bazaru budil stan, ozdobený
tmavými růžemi, mezi nimiž umístěn byl odkaz Rie-
grův; zde prodávány byly šperky, které obětovaly
na stavbu vlastního domu sirotkům některé dámv
pražské společnosti.
— Český výbor pro elympické hry v Praze
uspoládal včera večer v »Hotelu de Saxe« ku pocte
svých čestných předsedů pana dra. Františka hraběte
#18
alto_textblock
#18
niky.