ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 87d5cbb0-767c-11dc-a5c8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 18
#1 alto_textblock #1
26. října 1907. Číslo 296.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Sir ina 3
#4 alto_textblock #4
snad rozřešením celého komplexu, nýbrž aspoř některých části české olázky a přiměla Němee aby se o ně dohodli s Čechy. Čechům zálež nyní na uherslem vyrovnání více, než r. 1897, neboť od té doby vzmohl se velice český prů- mysl, zvláště textilní, a může býti Čechům jen vítáno, zabezpečí-li si pro své výrobky uherské odbytiště. Ae přec bylo by nosprave llivo, kdyby vláda a Němci zamílli a limine jekýkoli roz hovor as. 3 o některých slránkách národních otázek. Kdyby vláda a Němei projevili v tomt- vzhledě ochotu, Čechové byli by hotovi utvořií s Němci a Poláky Iavní těleto sněmovní vět šiny pro vyrovnání. S tím souvisí těsně i posla- veni českých ministrů v kabinetě. I oni si přejí aby se nejdříve vytříbily poměry mezi českýmí stranami a poměr stran k vládě. Oba čeští mi- nistři jsou solidární a nikdo z nich nemá chut prodloužiti tou ministere t existenci o dva měsíce jen proto, aby pak u vládního vesla udě- lali místo agrárníkům. Mají-li zůstati, chtějí mii bezpečnou oporu ve veliké české straně, jejíž poměr k vládě a k vyrovnání byl by úplně jasný. Pokud se týče Beckova stanoviska k česk krisi, ministerský předseda snažil se udržeti ne- utrální postavení, tvrdě, že krise je soukromá věe českých stran, jimž přísle ší buď své ministry v kabinetě podporovati aneb učiniti návrh na osobní změny. Vzhlodem k řešení národnostních olázek bar. Beek poukazuje na trůnní řeč která je vládním programem, dle něhož vlád- se chce zabývati národními otázkami hned, jak- mile vyřídi uherské vyrovnání. V tomto názoru jest prý vláda ve shodě s Němci i Poláky. Z Krakova, 24. řijna. (Katolický střed se rozpadl.) Současně, co se demo- kraté v polském kole spojili v jeden společný klub, v demokratickou unii, rozpadl se svazel katolického středu, v jehož čele stál dosud P Pastor. Posl. P. Stojalowski nedovedl se srovnati s Pastorem a následek toho, že spolu s poslanci Szajarem, Dobijou, Stohandlem Fijakem vystoupil ze svazku. Pod velením P. Pastora zůstalo nyní jen osm poslanců, vesměs kněží. Místo dosavadního katolického středu vzniknou nyní dva svazky: Pastorův a Stojalow- ského. Posl. Fijak užije prý této příležitosti vzdá se mandátu, čímž otevře cestu do parla- mentu svému náhradníku, red. Doboszyn skému.
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. října. „Fremdenblat“ o „Novém Vremeni“. V úvodním článku, věnovaném petrohrad ským novinám, „Fremdenbl.“ následovně char nkterisuje „Novoje Vromja“ Je to největší a nejbohatší list Ruska, osob ni orgán svého majitele a inspirátora panaa S. Suvorina staršího, jehož pero náleží k nej briliantnějším v říši carské. Jeho politické ná- zory, sympatie a antipatie v listu rozhodují. Redaktorem listu je S. Stolypin, bratr předsedy ministerstva, což je přičinou, že „N. Vr.“ v tázkách vnitropolitických někdy bývá považa- váno za officiosa přes to, že často přináší člán- ky, vládě nepohodlné. Zvláště zahraničné mini sterstvo ruské bývá předmětem útoků tohoto protiněmeckého listu. Vládnouc obrovskými pro- středky, z nichžto štědře honoruje své spolupra- covníky a redaktory, „Novoje Vremja“ podává výkony velmi dobré. Redakce jest umístěna ve vlastním paláci v Ertělevském pereulku. Hono- ráry spolupracovníků jsou dle německých po- nětí obrovské, mnozí redaktoři dostávají dvoj- násobnou gáži ministerskou. Také úřadnícia dělníci jsou tak výborně placeni, že nikdy ne ohlásili stávku, ani v době nejprudší revoluce Kromě toho jest „N. Vr.“ prvým listem insert- Tuto charakteristiku zde umísťujeme proto že v dvouletí ruské revoluce dály se v česko žurnalistice porůzné pokusy „Novoje Vremjs v očich obecenštva zhyzdit a tím i listy, ktere je citují. List, jako „N. Vr.“, má kromě všeho jiného také prostředky, aby byl dobře informo- ván, a dobré informace si vynucují citování. Jen pokoutní listy mohou tu odolat. „Fremdenbl.“ dále jmenuje po řadě listy jež jsou: „Birževyja Vědomosti“ („,semitofilsko a germanofilské“); „Poterburgskaja Gazeta' („list pro místnou kroniku a sensaci“); „Slovo“ („je v mírné oposici k vládě Stolypinově, klidn a vznešeně řízené“); „Rěč“ („úřadní orgán stra- ny kadetů, jehož politický materiál je po větši ně spolehlivý a cenný, ale ostatní čásť je přílie okupována stranickou polemikou“); „Rus? („dosti mnoho čtená, libuje si v radikálně-poli- tických sensacích, jež nebývají vždycky spole- hlivé“); „Tovarišě“ („nejlevější, polosocinli stický“); „Svět“ („konservativně slavjanofil ský“); „Russkoje Znamja“ („,štvavý list kraj ních reakcionářů“)
#6 alto_textblock #6
ním.
#7 alto_textblock #7
Vyzvědačská aféra ve Francil K telegrafické zprávě o zatčení námořníh praporečníka Ulma oznamují se z Paříže tylo podrobnosti: Zatčený byl z Toulonu dopraven do Paříže. Předseda kabinelu Clemence su měl s ministrem námořnictví dlouhou rozmluvu této záležitosti se týkající, neboť je obava, že byly do ciziny prodány důležité dokumenty o podmořských člunech. Zároveň potvrzuje se zpráva, že vládě před několika měsíci bylo po- sláno anonymní psaní, v němž se ji nabizely důležité dokumenty za 150..000 fr., jinak že budou prodány do ciziny. Vláda zdánlivě při- stoupila na nabídku, aby se zmocníla majilele dokumentů. Bylo vyměněno mnoho dopisů. Před- včírem měly býti vydány dokumenty v jeskyni pobliže Toulonu a policie učinila opatření, aby se zmoenila zrádce. Aby však policie nevzbudila podezření zrádcovo, byl vyzván jistý učitel boxo vání, aby se zmocnil zrádce Učitel vešel do jeskyně kde našel zrádce s revolverem v ruce. Učitel pozvedl obě ruce do výše a prohlásiv, že nemá zbraň, žádal zrádce, aby odhodil revolver. Sotva že to neznámý učinil, dostal ránu pěstí do obličeje, že se svalil k zemi a byl zatčen. V zatčeném byl zjištěn praporečník námořní Ulmo, známý ve veselém světě. Bydlil se svou milenkou v elegantním příbytku a byl znám svým rozmařilým životem. Při domovní prohlídce bylo nalezeno zde mnoho důležitých listin. Ulmo je 25 let stár, pochází ze zámožné vážené rodiny. Jeho zatčení způsobilo sensaci v Toulonu. Ulmo v poslední době konal č asté cesty do ciziny. S authentické strany se ujišťuje, že dokumenty, Ulmou ukradené, ne-
#8 alto_textblock #8
mají zvláštní ceny, týkají se zvláště seznamu šifer a signálů námořních, jež ministerstvo hned změnilo, jakmile byla krádež objevena.
#9 alto_textblock #9
*
#10 alto_textblock #10
Finanční nesnáze Abdul Azize. Francouzská vláda prohlásila před nedávnem že nemůže poskytnouti Abdu! Aziz ov nijaké zálohy. Avšak »Agence Havas« oznámila z Rabatu, že vyslanec Regnault pravil, že byl zmocněn, aby sultánovi vypla ti zálohu. »Eelair« zabývá se rozporem mez těmito dvěma informacemi a prohlašuje povolení zálohy za porušení úmluvy algecirasské a vy- týká to prudce vládě. »Temps« vysvětluje zma- lenou záležitost v úvodním článku a udává, že dopisovatel »Agence Havas« se zmýlil, nebot se nejedná o půjčku vlády francouzské, ale jisté banky francouzské, při čemž byl brán zřetel ku příslušným ustanovením smlouvy algecirnsské.
#11 alto_textblock #11
K procesu Moltke-Harden. Na jiném místě listu zabýváme se od ně kolika dnů sensančním procesem tímto, jelikož politický význam jeho, i když byl mu uměle přikládán, není trvalým. Neřesti, kleréž Harden odhalil, nelze přičítati jedinému politickému tá- boru, třeba že dnes oposiční kruhy z nich silné ovšem proti arcikonservativní klice dvorní kořistiti hleděly: vyskytujíť se lidé kleslí ve všech politických skupinách a stranách. A také Hardena nelze pokládati přímo za mravokárce nad jiné povýšeného, zvláště po někdejších od- haleních o jeho styeích s bankami a jeho málo nezištném poměru k starému Bismarkovi. Bouře veřejnosti proti konservativní kamarile na konec — žel — ztichne a trvale uškodí pouze jedno- tliveům jejím. Ovšem ale má proces nesmírný význam společenský, sociální, neboť odhaluje, jak zrovna sociálně nejvýše postavené vrstvy třídy německé společnosti jsou úplně prožrány vředovatinou mravní. V té příčině veškeré obrany postižených »prvních kavalírů říše« ne- sejmou nijak s nich kal, kterýž p. Harden vmell — byť i sám ne rukou čistou — v hrdé tváře jejich. Ovšem povinnost referentská káže při- pomenouti zde dle pravdy, že kniže Eulenburg otiskuje v jistém berlinském listu prohlášení, v němž tvrdi, že když korunní prine Vilému I. předložil články »Zakunftu« Hardenovi a když efsař vyslal k němu, k Eulenburgovi, k Moltke- ovi a k Hohenauovi pobočníka svého Plessena, již čestným slovem pravdivosť výtek učiněnýeh popřeli, on, Eulenburg i Moltke, čestné prohlá- šení to skutečně dali. O Hohenauovi Eulenbur zajímavě mlčí...
#12 alto_textblock #12
Úprava sazeb na elektrických drahách pražských. Převeliký jest počel těch, kdož používají elektri- ckých drah a převážná většina stálých pasažerů to- hoto komunikačního prostředku s pochopitelným zá jmem sleduje zprávy o zamýšlené nové úpravě saze na elektrických drahách. Projekt nových sazeb byl projednán prozatím ve dvou instancích — užší komis a ve správní radě — nyní se dostane ješlě do měst- ské rody, kde o něm definitivně bude rozhodnato. O výsledku dosavadího jednání sdělujeme tylo po- drobnosti: Užší komise předovším uváděla, že se značným rozšířením sítě elektrických drah obce praž- ské vzniká nulnost znova upraviti sazbu, poněvadi rozšířoním povedou trati drah do značnějších vzdá- lenosti než dosud. Ale i jiná prščina volá po úpravě sazeb: jest to značné stoupnutí mezd, zdražení ma- teriálu, potřebného k udržování vozidel, kolejí, vrch- ního vedení a vůbec celého výzbroje dráhy. Nyní provozované elektrické dráhy jsou asi 63 km dlouhé a v roce 1908 zvětší se jejich délka na 67 km. Nynější sazba se sice celkem dobře osvědčila, avšak pociťuje se vzhledem ke všeobecnému zdražo- vání všech potřeb, že nelze za nynějších sazeb dále vyslačit a že zejnéna není možno udržeti tak značně slovy na jízdněm, jaké na př. jeví se v předplatních blocích. Mimo to poukazuje se k tomu, že sazba 20 hal. jeví se nepoměrnou a nespravedlivou vzhle- dem ke vzdálenostem, na které opravňuje použiti drah, neboť 20 hal. platí osoba, ať jede na 7 nebo 27 stanic. Jest samozřejmo, že toto ustanovení bylo by náležilě odslupnit, aby placený poplatek alespoň přibližně přizpůsobil se projelé vzdálonosti. Po pli- kladu velké většiny měst usneseno zavésti sazbu pásmovou a sice tak aby přechod z nynější sazby byl snadný a aby nynějších lístků mohlo se použil K tomu cíli rozdělí se každá frat na určitý počel pá- sem, která dle možnosti budou slejně dlouhá a obsa- hovali budou alespoň 2 slanice nynější, zaslávky v to nepočítaje. Ředilelství navrhovalo za základ- ni sazby: za 1 osobu do vzdálenosti 4 pásem - 8 stanic 12 hal., do 8 pásem 20 hal., do 12 pásem 30 bal., přes 12 rásem 40 hal. Správní rada podniků rozhodla se pro sazbu: do vzdálenosti 3 pásem- 6 slanic 12 hal., do 10 pásem 20 hal., přes 10 pásem 30 hal. Předplatní bloky navrhují se vůbec zru šiti. Uvádí se ve zprávě, že jen u nepatrné části elek trických drah cizích předplatní bloky se vydáva a tam, kde se jich užívá, stěžují si správy drah na jich oxistenci. U nás vydávají se po svém zrušen opět od 1. ledna 1903 a sice jsou to bloky po 25 listcích, plalných pro 6 slanic, za 2 K 50 h. takže 1 lístek stojí 10 hal. Odbyt bloků pro dospělé vzrůstá okolnost lo, která ukazuje na jich oblibu, ale zárovei znamená také ztráty, které touto slevou elektrickým podnikům vznikaji. Bloky jsou výhodou pro obe- censtvo, ale nevýhodou pro podniky. Opatření a roz- prodej vyžadují značné práce a rozvělvené zučtování Kontrola lístků blokových při mnohonásobném pře- stupování jest velmi nesnadnou. Expedice průvoděího jest obsállá, nehledě ani k tomu, že obeconstvo za- časté neochotně bloky podává, nebo je podává v zavřených deskách, nebo je dokonce hledá i po kapsách, takže průvodčí zanedbává tím výdej lístků a vybírání peněz u jiných cestujících. Podle zkuše- nosli uvádí se ve zprávě, že blokovými lístky posky- tuje se sleva právě oněm kruhům obecenstva, klerá mohou zaplatili plnou sazbu, kterou z velké většiny platí malý člověk. Ilavní a značnou závadou jesl láce bloků, která vzhledem ke všeobecnému zdražení všech potřeb na dále poskytována býti nemůže. Oba- va, že by se zrušením bloků obecenstvo dráhy stra- nilo, není na místě, neboť elektrické dráhy staty se pro veřejný jich význam dopravním prostředkem nut- ným a jest příklad na Křižíkově dráze, že zrušením bloků nenastal úbytek příjmů. Vezme-li se za zákla celkový prodej bloků za rok 1906 v obnosu 341.000 K dá se zrušením bloků očekávati větší příjem o 70.00 Sazba pro děti. Od dosavadní sazby, dl které pro litky do stáří 10 let platí je dnolná sazba 6 bez ohledu na počet projetých stnnic, nebudiž ničehe měněno. Také nechť zůstane v platnosti ustanovení že dítky do 4 let, pokud je chová cestující na klini nebo na ruce, neplatí ničeho, avšak cestující sm s sebou bezplatně vzít pouze jedno takové dítko kdežto za ostatní ve stáří do 4 let platiti musí 6 hal Měsíční lístky školní vydávaly by se za 8 kor. na potvrzení správy školy Sa zba pro dělníky, dosud 6 hal. obnášejíeí dle které do 7. hod ranní líslky se vydávají na děl nické legitimace, má se rozšířit na obecenstvo vůbec Předplatní lístky permanentní stoi ročně 150 K, půllelně 80 K, měsíčně 15 K. Ceny ostatních lístků permanentních jsme již sdělili včera
#13 alto_textblock #13
korun.
#14 alto_textblock #14
S jiné strany se nám píše »Jako vypo llavý obchodník nemohu se zdrželi abych nepřičinil několik poznámek ke zprávě o vý sledku jednání správní rady pražských elektrických podniků o nových sazbách na pražských elektrických drahách, uveřejněné ve vašem listu ze dne 25. t. m Návrh č. 1. dlužno vším právem vítati, jelikož uve dené důvody p. Březnovským jsou úplně opodstat něny. Domnívám se, že také proti návrhům č. 2. 3. nebude odůvodněných námitek. Pokud se však lýče návrhů č. 4. a č. 5., činí na mne dojem, že v zmíněné správní radě nepřevládá obchodní duch, ja kého je v podobných podnicích nevyhnutelně zapo- třebí. Řádnému obchodníku musí na tom záležeti, aby docilil největšího možného obratu. Tento nechá se však dociliti jen pak, když nabízené zboží, neb výkon, svou lácí stane se přístupným každěmu. Ne třeba sháněti pro toto mé tvrzení doklady v cizině Máme v samě Praze dosti případů, že obchodníci spokojívší se malým ziskem při prodeji svého zboži neb při svých výkonech, docílili vůči své konkurenci netušeného výsledku a nahromadili slušné jmění kdežto ti obchodníci, kteří svými nároky na velký zisk kupce si odháněli, vedle oněch pouze živořili Připady takové přiházejí se i za dnešních dnů a sice ve všech odvětvích obchodu. Proč právě pražské elektrické dráhy mají býti odsouzeny k živoření Proč nemá se doprava na nich učiniti přístupnou nejširším vrstvám pražského obyvatelstva? Otázky tyto dlužno si předložiti, neboť, jak z referátu vy- svítá, nemfní sl. správní rada elektrických podniků učiniti dopravu přístupnou nejširším vrslvám, nýbrž podobá se spíše, že vychází ze stanoviska: Kdo s chce voziti, ať »pořádně« zaplatí. Jinak by nemohla doporučovati zrušení předplatních bloků a zvýšení předplatného vůbec. Mluvím z vlastní zkušenosti nepochybují, že velká část pražského obyvatelstva bude se mnou souhlasiti. Jsa zaměstán od svého do- mova na vzdálenost právě 6 stanic elektrické dráhy, nosím státe s sebou předplatný blok, a kdykoliv se mně nahodí při vyjítí z domova nebo z kanceláře elektrický vůz, vždy jej použijí, abych byl dřiveu cíle. Stane-li se mně někdy — což bývá sice velmi zřídka — že při převléknutí kabátu blok zapomenu doma, ani mně nenapadne, abych použil ke svezení elaktriky, kdyby se mně i nahodila, Připadá mně to příliš drahé a zbytečné, mám-li zaplatiti 12 hal. zn jizdu, kdežto koupi celých bloků zařazují do nut ného vydání a při používání tohoto činí to na mne dojem, že mě svezení nic nestojí. Nerozpakoval bych se ručiti za to, že zrušením předplatních bloků by doprava na elektrických drahách utrpěla citelné ujmy, aniž by nalezla za to nějaké náhrady. Z na- vrhovaných cen předplatních nelze přece nikterak usuzovati na zvýšení přízně k elektrickým drahám a také vším právem. Uvedu k tomu doklad: Mají se zavěsti dětské škol. lístky s předpl. 8 K měsíčně. Po- dobá se, že při tomto návrhu bylo počitáno s dělmi obec. škol, které mají dvojitou frekvenci. Při těchlo by zmínéné předplatné snad znamenalo nějakou úsporu. Tu si však dovoluji skromný dotaz: Mnoho li je děti v obecných školách tak od školy vzdálených, aby jim bylo výhodou použití elektriky? Obvody obec- ných škol jsou tak utvářeny, že málokterému děcku je vůbec možno se svézti. Pro žáky středních ško nemohlo býti míněno tolo předplalné. Ti by vlastně majíce jednoduchou frekvenci, při předplatném pro dělali. Počitejme: Měsíc má 30 až 31 dnů. V tom jsou 4 až 5 neděl — svátky nepočílám — cesta ráno do školy a odpůldne ze školy = je dvakrát 12 = 2 haléřů = za 26 resp. za 27 dnů K 6.24 resp K 6í8 a za předplatný lístek měl by zaplatiti 8 K V čem tedy spočívá výhoda předplatného? K tome dovoleji si podotknonti, že při pohodiném počas půjl vělšina žáků raději pěšky, než by jela elektri kou, následkem čehož při kouni jednollivých lístku ješíě více uspotí a to v neprospěch elektrické dráhy Kdyhy však byl předplatný lístek přiměřeně levnější než při jednotlivých jizdách, jistě by si velká čás žarta opatřila předplatné listky a pak to může býti dráve lhostejným, chodí-li abonenti při pohodlném počasí pěšky. Při tom nebud ž přehlédnuto, že v ně které domácnosti navštěvují dva až tři členové ro- diny střední ékoly. Opatřiti pouze jednomu před platní lístek, nebylo by od rodičů správně jednáno a chtěli-li by jej dáti všem, jaký by to vyžadoval příjem, aby vedle ostatních nutných výloh mohli dát 16 K až 24 K měsičně jen za jizdné do školy těchte děti? Namítne se snad, že by se na tyto lístrý mohilo jezditi i mimo cesty školní. Námitka tato by odpadla, když by se stanovilo, že š olní předplatní líslky platí jen záno do 9 a odpoledne do 1/23. hod- Ve zprávě Vaší jest též zmínka, že magistrátním úřadníkům má býti povoleno celoroční předplatné za 48 K. Přejí této výhody zmíněnému úřadnictvua myslím, že žádný soudný člověk nebude jim jí zá- viděli. Když však možno někomu jezditi za 48 K po celý rok, v každou chvíli, proč se nemá popřái školním dělem svezení dvakrále denně jen ve všední dny a v určitých hodinách za stejný peníz, anei spíše ještě levněji? Předplatné pro jednotlivé tratě a zvýšení léhož při celoročních a měsíčních lístcich nepřinese elektrické dráze rovněž žádného zisku. Spíše bych si dovolil tvrditi opak toho. Proč při těchto obou návrzích nemělo býti pamatováno též ostatního úřadnictva, kteréž stejně jako úřadnictvo magistrální nemá na růžích ustláno a steréž počten na tisíce může býti značnou oporou elektrických drah, bude-li předplatné upraveno tak, aby aspoř přiblížně se rovnalo předplatnému pro magistrátní úřadníky. Nemchu jinak, než vřele doporučiti rozho- dujícím kruhům, aby nečinily vozbu elektrickou drahou jen zámožnějším vrstvám možnou, nýbrž aby ji učinily přístupnou veškerému obyvalelstvu ben rozdílu. Tím stanou se elektrické dráhy, čím vlastně mají býti, totiž levným dopravním podnikem a bude přitom zajištěna jich prosperila.
#15 alto_textblock #15
Denní zprávy. — Dolní Rakousy zemí už nikoli čist německon! »Deutsch-Oesterr. Lehrerzeilung přináší v posledním čísle pozoruhodný článek v němž se píšet »Kmenová země naší monarchle není už od ně kolika málo let zemí čistě n'meckou. Je to záslu- hou vlád Slovanům nakloněných a přespřílišném pohostinství našich čackých Dolnorakušanů, že n severních zemských hranicích sta českých přistě- hovalců nalezlo přistřeší a chleba. Tak přistěhoval se za posledních 20 let vedle českých dělníků živnostníků také cizí sedláci a dobývali dům za do- mem, ves za vsl. Na to následuje statistika některých obe v okresu emuntském, mistelbašském, lavském, čerpaná ze zpráv »Bundu Němců v Dolních Rakousích«, kteráž sice počet Čechů v jednotli- vých osadách snižuje, ale přece uvádí obce v okresu cmuntském, mistelbašském a lavském s procenty až 70, 80 procent české. »Posledním sčíláním lidu,« pokračuje orgán německého uči- telstva dolnorakouského, »napočteno ve Vídn 103.000 obyvatel s českým obcovacím jazykem. kterýžto počet vyměřen (? ?) přllis nízko a ve třech letech se sna zdvojnásobí. Vždyť bydlí již v jednotlivých okresích městských 10 až 20 Čechů na 100 obyv. (Ottakring. Hernals, Simering, Favoriten) Žert, že je Vídeň největším českým městem stane se v nejbližší době skutkem, nebude-i slovanské invasi postavena brzy vysoká hráz- Tyto pro nás ostmarecké Němce tak truchlivé poměry zasáhly už i také školství. Na české většiny ve vsi a okresu následují české školy- I vídeňští Češi několikráte již blučně hlásili se o zřízení veřejných škol svého jazyka. Dosu ovšem bez výsledku. Zatím však major- sovali již jednu kategorii veřej- ných učilišť, průmyslové pokra- čovací školství. Třicátá pátá výroční zpráva komise pro školství živnostenské ve Vídni poskytuje pohled do bezůtěšných národ- nostních poměrů na školách jí podřízených. Na odhorných pokračovacích skolách pro učně spo
#16 alto_textblock #16
lečenstev jest českých něňů 14% mezi pekar 73% mezi košikáři, 15 mezi klempiři, 14 mezi obuvníky, 28 mezi krejčími, 32%% mez hřebenáři, 28 mezi maliři pokojů, 9%% mez zámečníky atd. Od r. 1873 zřizeny zvláštní živnostenské přípravky a c. k. dolnorakouská zem. školní rada prohlásila je za povinné pro učně, kteří 14. rok překročili, aniž dosáhli vy- nčovacího cíle obecné školy. Jich počet obnáší ve všech přípravkách vídeňských kolem 10 000 a z těch jest Němců 3482, Čechů 5816, 290 Poláků, 60 Srbů, 108 Slovinců, 341 Maďarů. Že více než 3000 německých hochů za dvě leta vyšlých ze školy obecné nedosáhlo vyučo- vacího eíle obecné školy, sluši hluboce litovat a znamená zdreující kriliku vídeňských poměrů školních. Že by však ve Vídni současně bez- mála 6000 čaských hochů bez dostatečné zna- losti nejelementárnějších vyučovacích předměto obecnou školu opouštělo, jest nemožno. Poče tento mohl vzniknouti jenom tím, že sta českýel polosnalfabetů z Čech a Moravy do Vídně se- hnáno, tu účastno bylo na krátko vzdělávacího a odborného nátěru, v hlavním městě se usadilo i tak spolu sečtěno bylo při velké přehlídee zvané sčítáním lidu. V dotčené zprávě výročn prohlašuje se dále, že 76 učňů vyhovělo účeln těchto běhů, a s pýchou poukazuje se na to, že to nebyl nikterak snadný úkol pro učitele, ve třídách se žaetvem převážně českým po německu vyučovati. Tito učňové užívají ve styku navzájem s tovaryši i mistry výhradně češtiny. Že se všechny okresy těší takovým většinám slovanského žactva, vysvítá z následu- jielho přehledu. V I. okresu jedna škola: 25 N. 28 Č., v III. ok v 1. škole 25 N., 95 C., v 2. šk. 30 N., 139 Č., v3 šk. 22 N., 85 Č, ve 4. šk. 42 N., 90 Č., v III okr v 1. šk. 56 N., 102 Č. v 2. šk. 72 N., 89 Č., veá šk. 40 N., 90 C.; ve IV. okr. v 1. šk. 47 N., 97 Č v 2. šk. 37 N., 71 Č, v 3. šk. 80 N., 94 Č.; v v okr. v 1. šk. 49 N., 99 Č., v 2. šk. 65 N., 82Č. v 3. šk. 36 N., 88 Č.: v VI. okr. v 1. šk. 52 N. 64 Č., v 2. šk. 76 N., 87 Č.; v VII. okr. v 1. sk 41 N., 74 Č., v 2. šk. 24 N., 57 Č.; v VIII okr v1. šk. 31. N, 66 Č, v 2. šk. 36 N., 50 Č. v 3. sk 51 N., 92 Č v IX. okr. v 1. šk. 40 N., 179 Č v 2. sk. 49 N, 89 C. v X okr. v 1. šk. 4 N., 1 12 Č., v 2. šk. 46 N., 144 Č, v 3. šk. 45 N., 176 Č v XII. okr. v 1. šk. 58 N. 92 Č., v 2. šk. 65 . 100 C., v 3. sk. 33 N., 92 Č., ve 4. šk. 43 N 126 Č.; v XIII. okr. v 1. sk 2 N., 70 Č XIV okr. v 1. šk. 43 N., 72 C., v 2. šk. 61 N. 106 Č., v 3. šk 35 N., 135 Č., ve 4. šk. 41 101 Č., v 5. šk. 48 N., 81 Č.: XV okr. v 1. šk 49 N., 69 Č., v 2. šk. 63 N., 94 Č XVI. oke v 1. šk. 83 N., 233 Č., v 2. šk. 72 N., 1222č v 3. šk. 42 N., 124 Č, ve 4. šk. 53 N., 125 v XVII. okr. v 1. šk. 53 N., 83 Č, v 2, šk. 50 140 Č.; v XVIII. okr. v 1. šk. 37 N., 55 v 2. šk. 39 N., 61 Č. v 3.5k. 40 N., 75 Č.; vXIX okr. v 1. šk. 33 N., 99 Č: v XX okr. v 1 k 13 N., 67 Č., v 2. šk. 38 N. 96 Č. Vůči těmto hluboce smutným okolnostem budiž dotčeno ještě otázky: Jest skutečně nutno, aby rok co rok tisíce českých učňů musilo odpomá- hati nedostatku živnostenských pracovních silve Vídni a Dol. Rakousich? Či nerozmnožuje se právě tím počet nezaměstnaných ve velkém mě- stě způsobem hrozným? Zajisté že by stačili potřebě Němci, kdybychom také již v Dolniel Rakousích nestáli před čilou systematickou prae počešťující. Podáváme článek takřka doslovně. poněvadž každé jeho slovo jest paprskem de hlubin vídeňských poměrů až na dno. Nenl třeba přidávati ještě vysvětlivek. Učitelský orgán dolnorakouský snad ani nechápe, jak strašnou obžalobu uveřejnil proti učitelstvu dolnorakou- skému, koliskovštinou veskrze prosáklému, prot zemské školní radě a proti všem činitelům, kteří zbraňují vlastnímu veřejnému českému školství ve Vídni. 6000 českých hochů vycház ve Vídni z obecné školy, aniž by dosáhlo nej nižšího výsledku vyučovacího. A ten ostatek. který prošel! Jaká to peřej české krvel — Na dnešním jour-fixu v Národním klub promluví dr. Kramář o politické situaci vzhle- dem k demisi obou českých ministrů. — Příspěvek ministra dra. Pacáka ve pro- spěch čaských menšin. Z VIdně, 25. října Ministr dr. Pacák věnoval Národní jednot pošumavské 500 K. — Národní klub koná dnes v sobotu o8 hod. večerní svůj pravidelný týdenní jour fixe — Ustavující valná hromada spolku pro r- formu bytovou v král. českém koná se v nedél dne 27. října t. r. o 10. hodině ranní ve velk zasedací sini staroměstské radnice. Pan míst držitel slíbil, že zúčastní se jednání, jehož důle- žitost shromáždí zajisté všechny, kdož mají po- rozumění a zájem pro naléhavou potřebu, aby způsob bydlení lidu našehc, zejména ve městech velkých, a s ním všechen život jeho stalse zdravější, radostnější a levnější. Valná hromada zahájena bude přednáškou pana universitníhu profesora dra. C. Ioráčka o dnešních poměresl bytových a prostředeích k jejich zlepšení. Osobní. Sekundář zemské porodnice v Brně pan MUDr Jaroslav Daniel, byl jmenován primá řem městské veřejné nemocnice v Táboře. — Pan MUDr. D. Panýrek, operatér a odborný lékař chorol chirurgických, vrátil se včera z mezinárodního sjezdu pro fystolherapii v Římě a zahájil opět ordinace ve svém bytě (Jeruzalemská ulice č. 11, druhé schody od 3—4 hodin odpoledne. — Rodinné zprávy. Pan inženýr Ludvík Pint ner, správce dílen a remis elektrických podníků král hlavního města Prahy a paní Fanuška Pintner o v rozená Battistova, ovdovělá Morávková, slavili sňlatek svůj v Praze. — Pan František Klabzuba, statkái v Poboří u Plaňan, oddán byl s chotí svojí Maruškou rozenou Kuthanovou, dne 21. října v Praze. — Pan Antonín Marek, ředitel měšťanských škol v Boh danči u Pardubic, se svou choti Bertou, slaviti budou stříbrnou svatbu v kroužku rodinném ve čtvrtel dne 31. října. — Hrabě Lützow u starosty dra. Grože. Včer o 1. hodině uspořádal starosta pražský p. dr. G ro hostinu na počest dra, hraběte Lützowa, mim něj hosty p. starosty a jeho choti byli: náměstkové pp. dr. Stych a Jirousek, francouzský generální konsul p. Colomiés, anglický konsul captainp Forbes, anglický publicisla p. Marchaut a re- daktor »Nár. Listů« p. Václav Hl a dík. — Poola popelu pí. Náprslkové. Dr. František br Lülzow, jenž těchto dnů návštěvou v Praze mešká, navštívil včera dopoledne Náprstkovo museum k urně pí. Náprstkové, která umístěna jest vedle urny jejího chotě, nezapomenutelného Vojly Náprstka, uprostřed sbírek Náprstkova musea, položil kytic chrysantem, aby vzdal tímto jemným způsobem poclu popelu jedné z nejšlechetnějších žen českých, jejiž nedávné úmrtí tak bolestně dotklo se veškeré naší veřejnosti. Hr. Lützow byl dávným osobním přílelem pí. Náprstkově a vzpomínaje přálelských styků s zesnulou nabídl se provázejícímu jej kustodovi musea L. Koltnerovi, jenž jej jmenem kuratoria byl uvítal že propůjčí zajímavou svoji korespondenci s pl. Na- prstkovou pro případ, že by došlo k vydání pamět- ního spisu a její korespondence, kterážto pro širší vořejnost zajisté by nebyla bez zajímavosti, jeliko
#17 alto_textblock #17
paní Náprstková se živým zájmem sledovala veškerá otázky, hýbající naším českým životem v posledních desetiletích a dopisovala si o nich s čelnými vrstev- — Z městské rady pražské. Ve včerejší schůz pli projednávání rozpočtu na rok 1908 navrhl p. dr. Jeřáhek, aby archiváři stavebnímu byla k provádění praci archiválních přidána pomocná síla. Návrh od- kázán komisi organisnční. — Pan dr. Holubovský urgeval záležitost stavby administrační budovy rad- niční, p. dr. Jelábek zastavení průlomu „U klíčů“. — Přes hodinu trvala rozprava o prodeji jednoho bloku v asanačním obvodu p. arch. Vejrychovi. — Depulace z Kutnohorska a Kouřimska u mini- strů dra. Fořta a dra. Pacáka. Z Vídně, 25. října. K ministrům dru. Pacákovi a dru. Fořtovi příšl dnes deputace okresů kutnohorského a kouřimského a žádala je za urychlené zřízení automobilového poštovního spojení z Kutné Hory přes Zásmuky a Kouřim do Českého Brodu. V deputací byli staro- sta města Kutné Hory zemský poslanec Macháček. starosta města Kouřimi J. Svoboda, a za okresní vý- bor kouřímský okresní starosta Ant. Šál, starosta města Zásmuk, člen okresního výboru Václav Balátě. statkář v Chotuticích, a okresní tajemník V. Su- chomel. — Řišská manifeslacs organisací učitelstva ná- rodních škol bude konána ve Vídni dne 2. listopadu na podnět německého říšského svazu učitelského. Sjezd bude zahájen předsedou něm. rakouského svazu Fr. Kesslerem a bude řízen předsedníctvem, v němž vedle jednoho Němce má zasedati jeden český jeden slovinský učitel. Přihlášeny jsou organisace české, polské, slovinské, ruské, italské i německé. Representanti organisací pronesnu řeči v mateřštině a hlavní referát podá německý učitel Jersen. Debata má po rozumu svolavatelstva býti — německá! Vy- slovujeme přesvědčení, že slovanští delegáti se tomuto jednacímu řádu nepoddají a pronesou své řeči i v debatě mateřštinou. Předmětem jednání má býti akce všech učitelských organisací, aby § 55. říšského zákona z r. 1869 na tom místě, kde praví, že »příjmy učitelstva mají býti tak vyměřeny, aby učitel, prost jsa všelikého překážejícího mu zaměst- nání, mohl se ze vší slly věnovati svému povolání a aby mohl také rodinu svou dle místních poměnů vyživovati«, byl doplněn následujícím místem: »Z takový nejmenší plat považuje se služné státních úřadníků v nejnižších čtyřech dietních třídách, kterého tito dle platných rakouských ustanoven požív a jl. — Projsvy pro spravadlivé jmenováni soudcov- ského úřadnictva. Z Vídně, 25. října. Projevy pro spravedlivé jmenování soudcovské v království če- ském zaslaly minister, předsedovi bar. B eckovi, ministru spravedlnosti dru. Kleinovi a ministru dru. Pacákovi: městská rada v Josefově, Ná- rodní jednota v Kladně a Úřadnická beseda Pra ze- — Něco z působení Němců v Praze. Dne 7. června ve tři hodiny ráno rozléhal ze od mnalostran- ské mostecké věže pustý ryk, kterým byli obyvatelé ze spánku probuzení a oddechli si teprve tehdy, když se dostavila policejní hlídka. Společnost, která hluk provozovala, zaležela z německých členů a proto hlídka začala velmi mírně žádati o klid. Ale hned poznala, že s mírností daleko nedojde. Frávník Frant. Schindler zvolal totiž na hifdku: »To je od vás drzosť, to děláte jen z nepřátelství!«, ač se jim pranic nestalo na úkor. Tím nebyl výstup ještě u konce. Pojednou se vyřitil z hostince host, který se chvatně německy vyptával, co se stalo. Jedenz policistů chtěl mu podati vysvětlení, ale k radě svého druha mičel. A tu policisté slyšeli od nachmeleného hosta: »Já jsem poštovní úřadník a vy jste státní sluha! Se mnou musite mluvit německy !« Konečně byl Schindler předveden na strážníci, kde si počinal velmi neotesaně. Právník Frant. Schuster zvolal: »Vy jste vůbec v Praze drzí!« V onom poštovním úřadníku zjištěn Vilém Glatz. Na všechny tři po- dána žaloba pro urážku stráže a trestním příkazem odsouzeni byli ku pokutě po 10 kor. Schuster zapla- til, ostatní dva se odvolali. Při včerejším ličeníu přestupkového soudu by! Glatz osvobozen, poněvadž policista uvedl, že se necítil uraženým slovem, že je státním sluhou. Schindler odsouzen byl ku pokutě 10 korun. Měl velikou obavu, aby mu odsouzení ne- uškodilo, poněvadž se uchází o slátní službu. — Prolest proli domnělému zdražování polravin obchodnictvem. Valná hromada Sdružení pokroko- vého obcbodnictva učinila v sezení svém dne 20. t. m. jednomyslný projev, kterým důrazně odmítá útoky s různých stran v poslední době na obchod- nictvo učiněné, jako by ono neslo vinu na stálém zdražování potravin a jiných potřeb. Zprávy takto do veřejnosti vysílané sloužiti mají zvláště k tomu, aby veřejnost byla klamána a pravé příčiny neustá- lého zdražování aby zůstaly utajeny. Obchodnictv jsouc stálým zdražováním potravin samo nejvíce sti ženo, dsuzuje vším právem tento nemravný a vyssá- vačský system, jehož příčinu lze hledati v prvé řadě v nezřízených bursovních a velkokapitalistických spe- kulacích a kartelech, které jsou nejen nesnesitelným břemenem nejnižších vrstev lido, ale i zabijákem ob- chodnictva samého. Možno-li mluviti o nebezpečí ze všeobecného zdražování potravin vyplývajícím, dlužno míti na zřeteli tisíce ohrožených existencí obchod- níků, jimiž za dnešních poměrů nelze s rodinami býti živu, neboť jen tehdy může každý obchodník počítati s výdělkem obstojným, pak-li sám můž levně nakoupiti. Jsouť dnes druhy potravin a denních potřeb (jako cukr, lih a pod.), které musí obchodník prodávati levněji než sám kupuje, což jest hříchem, páchaným na vlastních rodinách. Proto jest na místě, aby konsumující veřejnost odvrátila své mínění, jakoby obchodnictvo bylo příčinou tohoto zdražování a poznala, že pravá a nepopíratelná příčina, která stejně lid jako obchodnictvo v záhubu přivádí, jes nemravná spekulace a kartelování kapitalistické, za- bíhající do horších mezí, než jakým jest lichvářství. Obchodnictvo stojící na stráži proti každému dalšímu vyssávání tříd nejnižších, s nimiž jest stále ve styku nejužším, jest hotovo v každou chvíli celou svou váhou se připojiti k mocnému protestu proti této mo- derní lic vě, aby uhájilo zrovna tak své skrovné existence, jako lid své žití. Tento výkřik bolesti nechť slyšen jest již jedenkráte příslušnými kruhy k cíli brzké a nezbytné nápravy a k zamezení dal- šího nemravného výdělkářství. — Z Filantropické družiny bývalých žákyň vyšší dívčí školy. U příležitosti pořádání bazaru vděčně přijal výbor prostřednictvím pí. Julči Kretšiové dary, jež věnovali: p. dr. V. Škarda 20 K, pan dr. Ant. Schauer 10 K, firma Fuchs, Žitná ul., 10 K. Přijem za vstupné a výtěžek ze stánku 4810 K 63 h uložen byl do první Občanské záložny jako stavební fond. Listy sběrací nechť odevzdají laskavě dámy slav- nostního komitétu ve schůzi závěrečné, která se koná ve čtvrtek 31. října o 5. hod. odpol, v domě spolko- vém (v Podskalské tř. 383). Jména všech dárců i přiz- nivců, kteří jakýmkoli způsobem ke zdaru prvního bazaru Filantropické družiny přispěli, uveřejněna bu- dou v pamětním spise, na kterém se již pracuje. — Zvláštní pozornost na bazaru budil stan, ozdobený tmavými růžemi, mezi nimiž umístěn byl odkaz Rie- grův; zde prodávány byly šperky, které obětovaly na stavbu vlastního domu sirotkům některé dámv pražské společnosti. — Český výbor pro elympické hry v Praze uspoládal včera večer v »Hotelu de Saxe« ku pocte svých čestných předsedů pana dra. Františka hraběte
#18 alto_textblock #18
niky.