#1
alto_textblock
#1
zabřaničních PicHona. Předseda ministerstva
Clemenceau přijal srbského ministra záleži-
tostí zahraničních dra. Milovanoviče.
Z Paříže, 2. listopadu. (K. k.) Ministr zá-
ležitostí zahraničních Pichon a srbský ministr
záležitostí zahraničních dr. Milovanovič
měli dnes odpoledne velmi dlouhou rozmluvu
o záležitostech východních. Roz-
mluvy zúčastnil se též srbský vyslanee
zdejší.
Nová zatčení pro »velkosrbskou propagandu«.
Ze Záhřeba, 2. listopadu. (K. k.) Obchodník
Bacič z Jasenovce a učitel Prbuhovič z Va-
gance byli pro podezření z velezrády, spáchané prý
účastenstvím na velkosrbské propagandě, zatčeni
dopraveni k soudu.
#2
alto_textblock
#2
Válečné přípravy v Srbsku.
Z Berlína, 3. listopadu. »Local Anzeigru«
telegrafují z Bělehradu: Všude slyšeti
teď o válečných přípravách. Zdali pove-
dou skutečně k válce, či jsou vypočítány pouze
na efekt, ukáže se v několika dnech. Stu-
denti bělehradští konají vojenská
cvičení, řízená za dozoru instruktorů z řad
důstojnických. Také členové sokolských
jednot cvičí se na rychlo ve střel-
bě. Sestavují se legie ženské, zejmena
v Kragujevači a Niši. Sbor dobrovolni-
cké legie v Bělehradě uveřejňuje
nové provolání. Velikou radost způsobilo,
že dodávka děl, která byla umístěna v Ra-
kousku, došla nyní přes Turecko do
Srbska. 52 rychlopalných děl přibylo z to-
várny Schneiderovy.
#3
alto_textblock
#3
Pašič u cara.
Z Petrohradu, 3. listopadu. Pašič byl
carem podruhé přijat ve slyšení, o kterém se
vyslovil s největším povděkem aradostí.
Korunní prine odjel již včera do Bělehradu.
Pašič zůstane ještě pět dní v Pe-
trohradě a bude přijat ještě jednou
carem. Proslýchá se, že se tu stane srbským
vyslancem.
#4
alto_textblock
#4
Telegrafické zprávy.
#5
alto_textblock
#5
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 3. listopadu. (K. k.) »W. Ztg.« ozna-
muje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 20. října
t. r. řádnému profesoru anatomie a přednostovi druhé
učitelské stolice pro anatomii na universitě ve Vídni
dvornímu radovi dru. Karlu Toldtovi, odcházejí-
címu do vyžádané trvalé výslužby, komturský kříž
řádu Františka Josefa s hvězdou — Císař nařídil.
aby rytmistr první třídy Bohuslav Žirovn ický,
šl. z Eliboru u velitelstva zemského četnictv
čís. 2 v Praze byl pověřen funkcemi štábního dů-
jstojníka, při čemž zmíněný ponechán zatím v dosa-
vadní hodnosti. — Z Vídně, 3. listopadu. (K. k.)
»W. Ztg.« oznamuje: Ministr kultu a vyučován
jmenoval cvičného učitele na ústavu ke vzdělání
učitelů v Litoměřicích Roberta Glasera zatímním
hlavním učitelem na ústavu ke vzdělání učitelů
v Liberci. — Z Vídně, 3. listopadu. (K. k.) »W.
Z.« oznamuje: Ministr veřejných prací pro-
půjčil účetnímu Janu Jelínkovi v Příbrami místo
IX. hodnostní třídy.
Události v Marokku.
Z Paříže, 2. listopadu. (K. k.) Dle oficiosn
zprávy bude v nejbližší chvíli rozdána žlutá
kniha o Marokku, obsahující asi 450 stran.
Proslýchá se, že Jaurés hodlá za rozpravy o roz-
počtu ministerstva záležitostí zahraničních promlu-
viti obšírnou interpelační řeč o zahraniční politice
Dementi.
Z Londýna, 2. listopadu. (K. k.) Zpráva, že zá-
konodárná rada v Kahýře podala khedivovi adresu,
ve které se žádá, aby Egyptu byla dán
ústava, je dle prohlášení Reuterovy kanceláře
úplně nepravdivá.
#6
alto_textblock
#6
Sami živite své utrhače na ctil
#7
alto_textblock
#7
V celé té čtrnáctidenní aféře vrchovatého
rozčilení, jež Praha ztrávila s četnickým bodá-
kem na prsou, policajtským revolverem na čele
a buršáckým klackem nad hlavou — nejhaneb-
nějším zjevem jest pražský německý tisk, ve-
dený Mercyovým »Prager Tagblattem«. A sice
pro nás, pro českou Prahu, pro českou veřej-
nost, pro všechnu českou společnost, pro český
obchod a průmysl, pro každého z nás, kdož
dovolujeme a umožňujeme, aby tato nepřikrytá
žumpa, zvaná tiskem německého kasina, směla
otravovati nejen pražský, nejen český vzduch,
ale i vítr přes hory roznášející pověsti a zprávy
o Praze.
Často se nám vytýkávala s německé strany
inferiorita a my jsme ve všech oborech lidské
práce vyvrátili tuto výtku způsobem nejskvělejším,
své hánce v českých zemích zanechali jsme ne-
dohledně daleko za sebou co do duchovního vý-
voje, my jeme přes jejich sgitace, přes hlavy
jejich vztek navázali styky a nejkulturnějšími ná
#8
alto_textblock
#8
rody Evropy, ale v jednom jsme nedokázali, co se
očekává od životného, silného, na svou čest
dbalého národa, dosud neučinili jsme přítrž
výrobě umělé kulturní mrvy německé, v samé
Praze, v oficinách těch Házů a Mercyů ve
středu samé Prahy položených. Co do buršá-
ckých bumlů, snad sám stát, který buml pro-
hlásil za svou nejpřednější nutnost, je nescho-
pen pomoci si a s královéhradeckou hrůzou ve
všech kostech plní poslušně každý pokyn plno-
mocného ministra německé říše ve Vídni, nebot
ani Bavory, ani Mnichov nedaly by si libit tolik
otravného dechu prušáckého, co ho ztráví
v Praze a v zemích českých s rozkoší represen-
tace státní. Že si od bumlů pomoci nemůžeme
proti dvěma tisícům ozbrojenců, jež stát dal
k disposici několika buršáckým spolkům s nej-
přísnějším rozkazem po případě nešetřiti životů
pražského obyvatelstva, to je jasno.
Ale co v moci naší leží, co by-
chcm dokázali, jenom chtít, jenom
se přičinit a dodejme ihned s nále-
žitým pochopením vlastní cti, to
jest: vyčistiti náš pražský, náš če-
ský příbytek od drzého příživni-
ctva německých listů, od „Prag. Tag-
blattu“, „Bohemie“ a v neposlední řadě tako
pondělní Kuhoviny z Týnské uličky. Přeměňo-
vati tiskovou čerň v ohavný kal bezmezného
sprosťáctva a metati jej na hlavu Prahy a do
tváří jejho obyvatelstva bez rozdílu vrstev a tříd,
svým nestoudným štvaním ničiti všechen ob-
chod, všechen snesitelný společenský život a
pak jít od potupených a poškozených svých živi-
telů vybrat svůj kvartální salér a insertní po-
platky, to je nejhlavnější povolání a také neslý-
chaná výsada kasiňáckého tisku v Praze. My na-
říkáme a lajeme na všechny ty toporné, odporné
a neslychané možnosti v tomto státě, ale nej-
nestoudnější možnost, která by v žádném jiném
hlavním městě uvědomělého národa možna ne-
byla, nejenom trpíme, ale umožňujeme, podpo-
rujeme, krmíme a hledime sami, tací jsme my
Češí. Ovšem účty „Bohemie“ jsou snad, anebo
co nevidtě budou sečteny, ale „Prag. Tagblatt“,
vydávaný přistěhovaleckou prušáckou firmou
Mercyů, to je — ryze český chov. Český ob-
chodník, český průmyslník, český živnostník,
český hostinský, český kavárník v Praze i na
veškerém českém venkově, to jsou nejhlavnější
podporovatelé „Prag. Tagblattu“ jako abonenti
a hlavně jako inserenti... Hmotný úspěcha
také drzost „Prag. Tagblattu“ záleží v tom, že
tento list zaveden jest německými obchodními
cestujícími nejen do hotelů, v nichž nocují tito
tvůrci německého blahobytu z českých peněz,
ale také do všech větších obchodů v českých
městech, neboť je jisto, že z německé hrstky
v Praze a z německého venkova na hranicích
českých nemohl by býti „Prag. Tagblatt“ živ.
U německo-nacionálního lidu v německé části
Čech netěší se „P. T.“ nižádné přízni, jako „Bo-
hoemia“, a krom toho zvláště sever prosycen
jest úplně místním tiskem a hlavně libereckými
donníky.
Není nejmenší pochyby, že z převeliké
části ne-li z většiny podporovateli tohoto ha-
nebného kasiňáckého šornálu jsou Češi, hlavně
vrstvy obchodní. Z těchto kruhů ozval se n
včerejší přečetně navštívené hromadě obchod-
nictva pražského krajně odsuzující a výstražný
hlas proti »Pr. Tagblattu« pro přímé ohrožo-
vání obchodu a pro podporování bumlu, který
nejhlavnější tepnu pražského obchodu Příkopa
přilehlé třídy uepává jako vmetek do aorty. A le
na tohoto hánce cti české Prah
musí ještě dolehnoutiodveta ta ké
z kruhů národních, nejbídáčtěj
jím napadený ch.
My jsme nepředkládali našemu čtenářstvu
všechny ničemnosti »Pr. Tagblattu«, které
o pražském lidu napsal tento tiskový nestyda
pražského kasina. To jsou celě hory bláta, které
navezl na čest Prahy za minulých čtrnáct dní.
Pražský člověk česky mluvící nebyl »Prager
Tagblattu« ničím jiným než luzou a Mereyova
oficina neznala jiného rozdílu mezi pražským
obyvatelstvem českým než neinteligentní a inte-
ligentní »mob« anebo »Pöbel«. Předměstský.
anebo pražský »Pöbel« a jestliže bylo třeb
změny ve slovním pokladě »Tagblattu«, nazval
Čechy v Praze »Gesindel«, k čemuž dodal
»sog. tschechische Inteligenz«. Pražské
české dámy, »panl v rukavičkách« nazýval
»dosti nestydatými«.
Český lid pražský nenazýval jinak než »Excess-
macher aus den Vorstädten«, »pijáky
kořalky«, »pacholky«, »podomky«, »me-
taři«, české studenty »bandou vysoko-
#9
alto_textblock
#9
školských žáků« a zas »luzou«, našim
jihoslovanským studentům vyspílal neméně ne-
stoudně a vyzýval policii přímo k jich vyvezení
postrkem. Co tuto uvádíme jsou výrazy vyňaté
jenom z polosloupečku jednoho jediného
večerníku »Prag. Tagblattu« (27. října), v němž
se vyskytuje slovo »Pöbel« snad stokrát.
A „Montagsblatt aus Böhmen“, tento repre-
sentant nejhanebnější zadiny v německém tiskul
Tomu nedaly spát vavřiny důstojného jeho ko-
legy od Mercyů a proto překonal „Prag. Tagbl.“,
nazvavší veškeré české protivnictvo bumlů „re-
vertenty včerejším článkem, z něhož stačí
uvésti jenom tyto nadávky Kuhovy českému lidu
pražskému: „Revertenti, kapesní zloději, lazza-
roni, vagabundi, rváči, bordeláři, nosičí, kolovrát-
káři, hadrnici, kárníci, spravovači kotlů, žebráci,
brusiči, kejklíři oblečení za liď atd.“ Kdyby v ji-
ném městě nějaký list, vycházející v jakémkoli
jazyce, napsal i jen jediné slovo takové o oby-
vatelstvu, lidu či kterékoli jeho vrstvě, nevyšlo
by snad ani jediné číslo víc! U nás ovšem poží-
vají tyto listy protekce vysokých úřadů a milo-
stivě nakloněné přízně censury. To máme právo
říci my, neboť jsme byli konfiskováni pro pouhou
poctivou kritiku nepoctivých poměrů.
Voláme k českému lidu, k českým vý-
robním třídám, k českému obchodnictvu a prů-
myslnictvu, k české inteligenci, všem českým
živitelům této kasiňácké žurnalistiky: Vyha-
zujte tyto listy ze svých obchodů,
pisáren, kaváren, hostinců, nen-
vštěvujte místností, v nichž je
tento hnůj vyložen, nemluvte
slidmi, kteří kasiňácké listy ode-
bírají, čtou, v nich inserují, njeku-
pujte kuřiva v trafikách, v nichž
se prodává »Pr. Tagblatt«, Bohemia«a
»Montagsblatt«.
Zlomte konečně vaz svým hanobitelům,
háncům Prahy a travičům studní veřejného
mínění v cizině, necpěte svým nej vlět-
ším nepřátelům, vrahům cti vaší,
aspoň své české peníze do hrdla,
spiláním vašemu dobrému jménu
ochraptělého
#10
alto_textblock
#10
Denní zprávy.
— Proč byly »Národní Listy« zabaveny.
Odpovědnému redaktoru našeho listu doručen
byl úřadní spis tohoto obsahu:
#11
alto_textblock
#11
Cís. jedn. Pr. I. 385/8
#13
alto_textblock
#13
Jménem Jeho Veličenstva cís ařel
Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uznal
k návrhům c. k. státního zastupitelství v Praze ze
dne 28. října 1908 čís. Ss 333/8 takto právem:
Obsah článku: »Stojíme tedy opravdu
před výjimečným stavem v Praze ?e,
uveřejněného v čísle 297 v Praze tištěného a vydá-
vaného periodického tiskopisu »Národní Listy« ze
dne 28. října 1908 (odpolední vydání), zahrnuje
v sobě skutkovou povahu přečinu proti veřejnému
pokoji a řádu, naznačeného v S§ 300., 302.
305 tr. z.
Zabavení periodického tiskopisu »Národní Listy«
čís. 297. ze dne 28. října 1908 odpolední vydání
se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož
čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje se
zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku.
#14
alto_textblock
#14
Důvody
Obsah článku sbora uvedeného popuzuje k zášti
a opovržení proti orgánům vládním pro jejich ve-
dení úřadu, popouzí k nepřátelství proti národnímu
kmenu německému a schvaluje a omlouvá činy zá-
kony zakázané.
Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelství
vyhověno, jak shora uvedeno.
V Praze, dne 30. října 1908.
C. k. zemský jako trestní soudv Praze.
Dr. Wokaun.
— Ženy české. V dnešní pohnuté době při-
pomeňme si slov našeho genia Boženy Něm-
cové: „Poctivé srdce a upřímné snažení, státi
se vždy dokonalejší, prospěti svému národu, seč
síly moje jsou — to jest to jediné, co mne nad
obyčejné ženské staví, jež pro nic na světě ne-
žijí.“ Tato významná slova buďtež nám vodít-
kem a my ve svém jednání předložme si vždy
otázku, prospějeme-li svým činem společné práci
národní? V našich rukou, v uvědomění našem,
leží síla a moc, jejíž využití znamená našemu
celku nesmírne prospěti. Obchod i průmysl, tato
hybná síla národa, jest z velké části v našich
rukou — nuže, pryč s nespravedlivým předsud-
kem a ruce k dílu! Že máme dosti dobrých če-
ských pramenů v těchto oborech, jest důkazem,
že přese všechnu nepřízeň doby i obrovskou,
nezřízenou soutěž, jdeme, byť i zvolna, ku pře-
du. Urychliti tento pochod, hledati a podporovati
všecky reelní podniky české, sdělovati je jiným,