#1
alto_textblock
#1
10. listopadu 1907. Císlo 311
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 13.
#4
alto_textblock
#4
Výtvarné umění.
#5
alto_textblock
#5
Odnože a výběžky impresionistů.
Výstava koná svoji povinnost jak ná-
leží. Má pilnou návštěvu, vzbudila mnoho zájmu
společenského i literarního a má také už i svoje
oběti. Některé oddělení výstavy a naše litera
tura o něm působily na mladé mysle jak indi
anské povídky. Hádejte která? Anebo raději
pokračujme v návštěvách a prohlídkách v pa-
vilonu pod Kinskou. Ovšem že s vlastními,
nebo nejvlastnějšími impresionisty po oněch
třech krajinářích, o nichž jsem posledně mlu-
vil, brzo jste ho tovi, anebo, chcete-li jim po-
nechati četnější společnost, musíle se sami po-
koušeti při každém přírůstku o novou defl niei
impresionistů. Je toho třeba? Což vskutku roz-
hoduje v umění »aměr«, nebo »škola«, nebo
jaká napřed či dodatečně zhotovená theorie
Nejde-liž vždy jen o to, vstupují-li na pol
uměleckého tvoření muži velkého ducha, zdravě
silných smyslů, vysoké dovednosti a oné dosu
tajemné a přece stávající mohutnosti, kterou
umělec vášnivý reflex svých dojmů dovede vtě
liti v dílo, v němž zámysl, chtění a jejich spl-
nění tvoří tři zcela stejné energie, složky, jejichž
výslednicí je to, co nazýváme uměleckým vý-
tvorem? Snad to není vyložení tak přesné jako
centimetrová míra, nieméně se domnívám, že
obsahuje malý výčet vlastností, jimiž umělecký
výtvor se domáhá své působivosti a jež při od-
hadování a posuzování jeho hodnoty v něm vy
hledáváme. Kterak svého cíle a účinku uměle
se domohl, to jest volba jeho prostředků, za
jisté závisí na něm a ne na našich předpisech,
ale pouhá přiněležitost směrová nebo školní ne-
přidává mu sama sebou na umělecké výraz-
nosti. Co z toho, shoduje-li se E. Degas nebo
A. Renoir ve vyjadřování svých představ, vídění
a posuzování s Monetem nebo Sisleyem úplně,
z části nebo zhola nic? Jejich síla malebného
zření a maliřského cifu rozhoduje a to tím
spíše, čím osobitější je také jejich technická
mluva. Oba jsou na výstavě jen jako zlomky
malé ukázky toho, co kdy dovedli, avšak Renoi
za to demonstruje na obrázeích »Na procházce«
a »Japonský slunečník«, jaký rozsvětlovací po
krok leží u něho mezi rokem 1870 a pětaosm-
desátým. V obou je světlo — v prvním dokonce
ony světlé skvrny, padající na věci sítem lupeni
stromového, jež po něm nabyly v novém ma
liřství domovského práva — ale ještě vedle stin-
ných částí zcela černých, kdežto druhý roz-
pouští všechny své barvy v bledém světle ne-
krytém a vystihované tak, že vzniká něžná
harmonie, v níž není ani atomu bitumu. Jako
pozorovatel divčích a dětských zjevů vypovídá
se Renoir aspoň z části v očich »děvčete v klo
bouku« nebo v tápavém profilu děcka v »Sní-
danf«.
Chcete-li poznati lví spár Degasův, zastavte
se nejdříve u jeho »Žehlířky« a pochopíte před
ní, že i toto realistní umění, založené a zmo-
hutnělé na vidění zeela mimořádné pronikavosti,
má linii stylovou, která svojí karakterní na-
syceností překonává nejsubtilnější detailnost.v
té tmavé a prosté silhuetě je vše s přesvědčivou
důraznosti vypověděno, co zjev a pohyb lidské-
ho zjevu nese na sobě malebného. »Po lázni«
a »Žena s psíkem« jsou pak ony břitké notaty
o nahých ženách v nestřežených a nemodelo-
vých chvilích, jež tvoří základ Degasova umění.
Jejich mladé odnože podává L. Legrand ve svýeh
tanečnicích, jichž zbystřená a zároveň zdelikatnělá
kresba stojí mezi Degasem a P. Renouardem.
podobně, jako žíravý a vysmívavý J. L. Forain,
přestoupí-li od kresbových momentaností k
malbě — »Amateři« a »Advokáti« — přihla-
šuje se ku genealogii Daumierově, s krví rozře
děnější. Noblesu ženy v postřezích víc jem
ných nežli silných naleznele u Mary Cassatové
jejiž plavá tonina není Rollovi nepodobná.
J. F. Raffaelli je živý intelekt malířský
obracející se k celku a jednotlivosti tonové
víc nežli k detailu, k jakosti barvového od-
stínu. Už proto, že vyšetřuje rovnováhu hmot
na obrazové ploše, vymyká se z nejužšího
kruhu impresionistů, kteří by mu mohli vytý
kati dost značný zbylek akademické ustrojeno-
sti, kdyby sami si nevážili cizí, ale rázovité
osobnosti umělecké. I jeho očividná monotonie
barevná je ovocem jeho inleligence: je ve shodě
s chudosti a nevéselostí jeho látek a motivů
M. Maufra (»Rybářská barka«), G. Loiseau,
Moret patři k rázovitějším zjevům druhého po
kolení impresionistů. Jdou v jejich šlepějíeh
jak Podiven ve Václavových.
Vyjadřovacím prostředkem impresionisto
stalo se dělení barev, rozdrobení barvy v čá-
stečky a odstíny as tak daleko, pokud toho vy
žadovala cílěná a zamýšlená vzdušná živost
tonů. Odtud k pointilistům či neoimpresioni
stům byl jen krok, arci velmi osudný. Jeho oba
zakladalelé nejsou, tuším, více na živu; zemřel
v mládí. Od obou jsou tu ukázky a ku po-
divu jich stoupenec Théo van Ryselbergho
vedle nich podává jejich systém ještě konse-
kventněji, při tom však, nutno přidali, mileji
důvérněji. To proto, že Ryselberghe přinesl
si do pointilismu kulturní dědictví domáří.
flámské, umění koncepce, vyjadřované ušlechti-
lou linií dekorativné vlastnosti. P. Signae
M. Luce a za nimi H. E. Cross malují, ne, na-
nášejí drobné, pravidelné skvraky, tečky ba-
revné, jež jsou primarné součástky sekundar
ných barev. Postup je zeela theoretický a nie
umělecko maliřský. Je vědecky správné, že barvy.
jež vidíme ve skutečnosti, jsou výslednou
umění tří barev základných, nebo vidma slu-
nečného. Ale právě tuto výsledníci naše oko
pojímá a jenom pomoci prisma lze ji uměle roz-
ložiti ve složky. Pointilisté berou na se úlohu
analysující činnosti prisma. Skoro s matemati-
ckou pravidelnosti potečkují celou plochu čá-
stečkami čistých barev. Mnoho trpělivosti a stejno-
měrné vytrvalosti je k tomu třeba, tolik, že po
většině jiné složky umělecké práce a tvořivost
nemají času a místa nastoupiti v činnost. Ví-
sledek této námahy je velmi nehmotný a ba-
revně velmi stejnotvárný obraz, jehož vlastní
skryté hodnoty barevné si teprve oko divákovo
má znovu skládati. Tedy ne k mysli, fantasii
a citu obrací se tylo obrazy, nýbrž k optické-
mu organismu lidského zraku. Dojem miho-
tání tonového, berevného chvění a u Rysel-
bergha čiré lehké vzdušnosti se vskutku často
dostavuje, ale vždycky je spojen s pocitem
unavnosti a neúplnosti. Jak jinak, spočivá-li
#6
alto_textblock
#6
vše na rafinovaném zmechanisování techniky.
Má-li kde jakou budouenost, napovídá ji Théo
van Ryselberghe: ve velkých nástěnných de-
koracích, ne jako nové umění, než toliko jako
vyjadřovací prostředek jiných ideí výtvarných.
Moderní rozvíření a revoluční rozkolísání
uměleckých myslí nutně musilo si přinésti v zá-
pěti silné rozkvasení a také místy ochuravění.
Nastalo chvatné přehodnocování, neb aspor
přeceňování hodnot. Impresionisté obhajují vy-
sokou hodnotu bezprostředního dojmu a jeho
neméně bezprostředního vyjádření. Jeho první
stupeň je a musí býti chvatný náčrt, nedotknutý
a zejména nepozměněný uvažující čin ností ma-
lířského a uměleckého intelektu. Někleři z nich
měli dost síly ano přímo mohutnosti tímto
dojmem vyplniti celý obraz a mimo to nás
znova naučili oceňovati jakost a pelovost studie
a náčrtu, dokonce i pouhého notatu. Pravím
znova, neboť staré sbírky kreseb a studil do-
svědčují, že »umělecký rukopis« a přípravná
cesta rodícího se dila uměleckého nebývaly ne-
váženy. Ale »intimisté«, vyšli od impresionistů
dekretují: črta = uměleckému dílu. Zůstávají
při ní, při její momentnosti a také zlomkovitosti.
»Skotská sukně« nebo »Odpočinek« P. Bon-
narda a řada jiných na výstavě jsou toho
příklady více méně přeceňované, z nichž kytice
vlčích máků R. X. Roussela a zejmena E. J
Vnillarda subtilní tony a delikátní harmonisace
»U stolu« drží v sobě ne obyčejné hodnoty
barevně.
Po vášnivé kampani Zolově ve prospěch
Maneta, tehdá ještě neimpresionistního, vzešla
síla hesla uměleckého individualismu. Značilo to
odvahu postaviti se proti a pokud možno mimo
množství a hlavně proti oſieialnosti, konvenci
akademismu. Impresionisté byli na štěstí nejen
zjevy odlišnými, nýbrž také silnými a jim šlo
vskutku o to, vytvořiti nové umělecké dílo, t
jest nově urovnaný a vyrovnaný umělecký celek,
uzrálé ovoce osobní energie a umělecké mo-
hutnosti. Ne všady se jim to zdařilo a přišt
uvážlivé přehledy jejich výkonů rozsoudí, zdali
tyto umělecké osobnosti zhustily se v nějaká
jedinečná díla stěžejní. Ale jed hesla působil a
individualismus obratem nahrazen pojmem od-
lišnosti a třeba i jen pouhé odlišnosti. Jinak
nežli druzí! Energie osoby neobracela se tak
do vnitř, aby prohlouhila a k největšímu vý-
razu přivedla osobité síly, nýbrž na venek vy-
čerpávala se v odpírání a resistenci Individu-
alismus, jak jej E. Zola sám na sobě skvěle
demonstroval, v jeho příteli P. Cézannovi
obrátil se v »uměleckou neúplnost«. U něho
umělecké sehopnosti utkvěly na silném, ale ne-
urvalém cítění barvy. Skvrna její primitivní po-
tenci zachycující mu stačí a všechny ostatní
vložky uměleckého díla jsou mu ničím. Zhostil
se jich se zúmyslnou odvahou, jak vás porov-
nání dvou jeho zátiší na výslavě, »konven-
cionalního« a »individualného«, na ráz přesvědčí.
Panl Gauguin a ještě více V. van Gogh mohou
dojímati po lidské stránce. Oba vášnivei indivi
dualismu, oba nemalující malíři, kteří s do-
jemnou neustupností snaží se rozbít vše, co má
v umění jen zdání evropské konvence. Gaugui-
novou vychvalovanou plamennost barev sotra
v jeho zdejších malbách objevíte, za to mnoho
nejasností a neurovnalostí (viz »Palmové stromy«,
»Jeplišku« a j.), Zemřel rozerván a rozpadlý se
světem i sebou. Van Gogh jej předešel v sl
lenství. Z toho nesmí být činěny žádné odsu-
zující závěry o jejich umění, ač u tohoto jistě
v posledních lelech choroba nezůstala bez vlivu
na jeho produkci. Jeden vášnivec exolismu,
druhý vášnivec slunce, oba jednostranní s ve-
likým chtěním a neméně velkými zámysly,
jenomže oba uvízli na rozběhu a neměli sii
k doskoku. Osudem jejich, anebo jejich neméně
vášnivých apologetů bylo, že pokus a zámysl vy
dávali a vydávají za dosažený ell, a nepopíra
telnou jejich buď neschopnost nebo nehotovost
za sakrossnktní výraz mohutné osobnosti, Snahy
lidských vlastnosti pokládají za umělecká vl-
tězství. Nie nemůže překvapovali, že i tyto ne-
úplnosti a nehotovosti, ne li chorobnosti, našly
své následovníky. Jejich jména jsem uvedl kdysi
ve spojení s E. Munchem. Než Munch má
mnoho vlastnosll a sehopností zvláštních a
silných, třeba že jen brutalních, chcete- li však
viděti, k čemu dospěje pouhé nápodobení orga
nických nedoslatků, pohlednéte na »Hudbu«
E. Bernarda. Jindy by takový obraz býval po-
važován za bezděčnou karikaturu renesančnlho
mistra, pochodící od ubohého dilelanta. To
však dnes platí za názor uboze šosácký a pravý
estet je s to rozplývati se před tím jako pře
zjevením v čarovných snech hašišových.
Karel B. Mádl.
#7
alto_textblock
#7
Školská hlídka.
#8
alto_textblock
#8
E. St. Vráz českým dětem.o)
Každý, kdo zná vzácný vypravovatelský ta-
lent Vrázův, který patrný jest nejenom z jeho
svérázných, ladných a lahodných přednášek,
prozrazujíeích vzácné umění učitelské, ale který
je očividným v jeho cestopisech, které na roz-
dil od konvenčních cestopisů jsou nepopíratelně
populárními při naprosté uhlazenosti slohua
nejjemnější dikci a vědecké výši i vědecké ten-
donci, kuždý, kdo zná ubohost naší české cesto-
pisné literatury pro mládež, kde vlastně kromě
Kořenského nemáme praničeho, vůbec každý.
kdo Vráze zná, musil si přáti, aby jednou Vráz
se odhodlal napsati něco české mládeži.
Známo přece, že právě Vrázův obor —
cestovatelství, spojené s dobrodružstvími —
je nejzamilovanější obor lektury mládeže. Odlud
ty robinsodiady, odtud továrnicky vyráběné a
nosvědomitě mládeži vnucované indiandky, vů-
bec sensační, napínavé, dráždivé a na mladistvý
vkus, na předrážděnou fantasií mládeže vypočítané
literární braky, které se presentují jako „spisy
pro mládež“
Víme, jak zahnízdil se u nás May se svými
nemožnostmi a jak pronikl Verne se svou po-
divnou popularisující methodou, která právě u
mládeže způsobuje hotové matení pojmů svou
spletí fantasie se skutečnosti.
Mohly-li tedy tyto a podobné spisy nalézt
tolik čtenářstva a odběratelstva v českých rodi
nách a školách, lze právem očekávati, že Vrá-
zovy spisy pro mládež budou přijaty všude
v paedagogickém světě českém a v českých ro-
#9
alto_textblock
#9
*) z dalekých světo. V Praze. Nakladatel F. Topi
#10
alto_textblock
#10
dinách s nadšením; neboť Vráz objevil se, prá-
vě vydanými dvěma sešity a pokud a jak jsmo
se z náhledu do pokračování přesvědčili, sku-
tečným spisovatelem pro mládež, t. j. milým vy-
pravovatelem, který ve formě lahodné, mluvou
korektní a populární, věcně a zajímavě dovedo
líčiti kraje i lid, přírodniny i — dobrodružství.
že nenajdeme lepších knib toho druhu v cizí li-
teratuře. Vráz píše pro děti — každou chvíli
při čtení jeho líčení proniká některá morální
poučka — ale toto moralisování je tak nevtíravé.
tak samo vyplývá z děje a tak organicky a věcně
se přičleňuj ku příběhu, že nikde tendence
mravoučná zvlášť nápadně nevyniká a příběh
věru si přečte s radostí a uměleckým požitkem
i dospělý.
Ano, Vráz se objevil jako hotový uměle
stylista, který dovedl bez patrných obtíží prak
ticky rozřešiti problem: psáti dětem.
Přáli bychom si, aby spisy Vrázovy pronikly
v české mládeži. Jeho cestopisně obrazy „Z da-
lekých světů“ s tolika krásnými, původními ilu
stracemi, s tak zajímavým obsahem, při své pů
vodnosti a rozmanitosti obsahové, znamenaly by
v cizí literatuře prostě sensaci v paedagogickém
světě.
Doufáme, že i u nás Vráz bude přijat s prn-
vým porozuměním. Přesvědčili jsme se, že Vráz
právě k těmto svým spisům přilnul jaksi s ob-
zvláštním nadšením. Ku podivu, jak on, jaks
spontánně, uvědomil si moderní nazírání na li-
teraturu pro mládež. V jedné větě vystihl, zdá
se nám, zcela stručně pravou methodu: „Nepíší
pro dětičky“, pravil nám, „ale pro děti,
a chcete-li, pro děti od 10.—70 lot, to jest pro
všechny naše lidi s mladým srdcem.
Ano, kdo přečell dosud vyšlé ukázky, musi
doznati, že se naší literatuře dětské dostane Vrá-
zem pravé ozdoby.
Vráz v ucelených, nedlouhých, napínavých
ale ze skutečných poměrů vzešlých povídkách
líčí daleké kraje po stránce přírodovědné, ná-
rodopisné a zeměpisné slohem vybroušeným
způsobem vskutku uměleckým.
Potřeba ještě Vrázovy spisy doporučovati?
V naší literatuře pro mládež jsou krátce řečeno
Vrázovy příběhy „Z dalekých světů“ událostí.
Neopomeneme k milým těm spisům ještě se
#11
alto_textblock
#11
vrátiti.
#12
alto_textblock
#12
Přípravné kursy pro II. a III. odbor měšť. školy
pořádá J. U. v prosinci neb v lednu v Praze, a to
pro mathematiku, deskriplivu, fysiku, chemii, kreslení
později přírodopis. Přednášeli se bude v sobotua
v neděli, aby i venkovské členstvo J. U. se jich mohlo
účastniti. O dovolenou pro takové učitelky neb zá
měnu hodin sobobních bude u přislušných školních
úřadů zakročeno. Čím více bude kursistek přihlášeno.
tím menší bude pro jednotlivou náklad. Přihlášky
urychleně do 15. listopadu starosice J. U. Bož. Zelin
kové v Čáslavi s udáním volených předmětů
#13
alto_textblock
#13
Sportovní věstník.
#14
alto_textblock
#14
Dnešní zápasy.
#15
alto_textblock
#15
Soudce Seidl.
Soudce Černý.
Soudce Přidal.
Soudce Šmorane.
Soudce Neubert.
Soudce Hradecký
Soudce Hradecký.
Soudce Herites.
Soudce Vondřich
Soudce Zdrůbek.
Soudce Slanička.
#16
alto_textblock
#16
Slavla v. Smíchov.
Sl. Řeserves v. Smíchov I. B.
Sl. Juniors v. Vršovice II.
Sparta I. B. v. Praha I
Sparta I. A. v. Sturm (v
Vinohradský I. v. Čechie Smíchov
„
I. B. v.
JI.
Čechie, Karlín v. Olymp, Žižkov.
» I. B. v. Praha, VII.
Č. A. F. C. v. VršoviceI.
Čechie, M. str. v. Nusle.
A. F. K. Hvězda v. S. K. Lelná.
Mimo Prahu.
S. K. Kladno v. Novoměstský ] Soudce Šmucr.
S. K Pardubice v. 8 pluk zeměbr. Soudce nestanoven
S. K. Hradec Král. v. 28. pluk pěšl. Soudce
#17
alto_textblock
#17
Athletika a sportovní hry-
*e Slavfa—Sparta se utkají ještě jednou
télo sezoně, nemýlíme-li se bude tento zápas sehrán
místo proponovaného zápasu Slavie s Magyar Testzy-
akorlók Köe. — Ve stycích mezi Slavil a uberským
kluby nastává vůbec ochladnutí; jsou li lotiž naše
informace správné, odmítla Slavie Budapesti Torna
Clubu termín, který jí nabícl na začátek květnu
1908 a vůbec omezí zápasy s uherskými mužslvy.
Zaznamenáváme ovšem s reservou.
** Z berlínské athletiky. Nejvíce z ber-
linských klubů cen dobyl S. C. 1895/6, totiž 92 (3e
prvých, 34 druhé, 17 třetích a 2 čtvrté), Komet 3r
ceny (34, 24, 22, 2). Charloltenb. S. C. 1902 61 (27
20, 10. 3 a 1 pátou), Teutonia 36 (17, 11. 7, 1), Ma-
rathon 32 (8, 9, 12, 1. 2). — Nejvíce úspěchů skudi
Abraham (Komel), dobyv 26 cen (11 prvých, 8 dru-
hých, 7 třetích), Neltelbeck 14 (8, 1, 2, 2 a 1 pátou)
Schimmelpfiug 13 6, 4, 3), Wagener 14 (3, 8, 3).
** Č. A. a F. C. v. A. F. K. Vršovice se dne-
o 3/43. hod. odpol. utkají poprvé na hřišti A. Č
»Spartou« laskavě propůjčeném. Schůzka hráčů o
2. hod. odpol. u Prašné brány.
** Bělku, výborného hráče S. K. Slavia, po
tkala krutá ztráta úmrtím jeho matky, tím krutější
že Bělka osifuje úplně. Přátelství druhů a sympatie
nejširších kruhů sportovních ho zajisté posílí,
** Hockey. Na hřišti Akadem. S. K. o 10. hod
odp. P. K. C. Ruch v. Pražský team (Dufek, Kracík
Faltýn, Doucha, Svátek, Landa, Pallouš), Ruch v se-
stavení Šimek, Matucha, Maydl, Potok, Švarc, Jir
a Haviík. Odpůldne o 3. hod. lamtéž II. mužstvo Ru
chu v. Ječná reálka.
Sportovní Medici v. D. F. C. III. o 9 hod
ranní na hřišti D. F. C.
#18
alto_textblock
#18
Automobilism.
#19
alto_textblock
#19
Ve své třídě v zá-
vodu na Semmering
#20
alto_textblock
#20
vítězný
#21
alto_textblock
#21
čtyrcylindrový
lehký vůz - .-
F. 11/16 HP stojí v lu-
zusní výpravě toliko --
u 9140 korun.n
a. s., Ml.
LAURIN KLEMENT, Ec.
Sklad v Praze, Josefské náměsti. 20762
#22
alto_textblock
#22
Osmiválcový vůz Laurin 4 Klement.
#23
alto_textblock
#23
Rozhodnuvše se obeslati pařížskou automobilni
výslavu, „salon salonů“, připravili si Laurin 4 Kle-
ment ovšem i důstojný zlalý hřeb své tamější ex-
posice. R. 1907, byl rokem šestiválcového motoru
ve vývoji, pokud se týká počlu válců, nejbližší krok
vede k osmiválcovému motoru. Tento krok mlado-
boleslavští konstruktoři odhodlaně učinili. Učinil
krok ten odhodlaně, ale ovšem teprve po zralé úvaze
jež pro konstrukci tuto snesla celou ladu závažných
důvodů. Důvody ty stručně shrnuty jsou: proti čtyí-
válcovému moloru klidnější chod, odstra-
nění mrtvého bodu, pružnost motorua
lehkost jeho.
Při osmiválcovém motoru se pohyby hmot vy-
rovnávají, čehož následkem jest odstranění nebe
aspoň velmi značné zmenšení vibrací, jimž se při
čtyřválcovém moloru nelze vyhnouti následkem
zrychlení hmoly (při předstihu zapalování) a zpo-
zdění (kompressi). Tato výhoda umožňuje dáti osmi
válcovému motoru při stejném namáhání větší poče
obrátek bez větší vibrace.
#24
alto_textblock
#24
Poněvadž na každé čtvrtofočení klikové osy při
padá jedna explose, jest mrtvý bod odstraněn.
Osmiválcový motor jest pružnější než čtyřvál-
cový, poněvadž při něm na tulěž dobu připadá více
podnětů síly. Tato výhoda zejména prospívá měnitel
rychlosti. Všeobecně se uznává měnitel rychlost
s ozubeným soukolím za technickou nevýhodu; ka-
ždé zařízení, které omezuje posunování ozubených
kol, musí býti tudíž vítáno jako výhoda. Osmiválcový
motor bere s největším převodem i velká sloupání.
v rovmě pak může s týmž převodem jeti od nejpoma-
lejšího až k nejrychlejšímu tempu.
Osmiválcový motor jest lehčí než člyřválcový se
stejným obsahem válců. A váha jest, jak známo, v ne-
přímém poměru s rychlostí; úspora na váze znamená
přírostek rychlosti. Zmenšení váhy má svou příčinu
v kostantním momentu otáčení. Poněvadž jednotlivé
impulsy síly jsou čelnější a značně slabší než při
čtyřválcovém motoru stejné výkonnosti, mohou jedno-
tlivě orgány býti provedeny přiměřeně slabší a lehč
To byly — letmo načrtnuto — důvody, které s
přimlouvaly za konstrukci osmiválcového motoru
Po důkladných zkouškách v továrně i na silnie
předveden byl včera nejnovější výtvor mladoboleslav-
ského domu před nastoupením cesty do Paříže, kte-
rou vykoná ovšem vlastními prostředky, členům
správní rady společnosti Laurin č Klement a zástup-
cům žurnalistiky. Ze správní rady domu byli vedl
generálního ředitele p. Klementa přilomni předsed
správní rady kníže E. Thurn-Taxis, hrabě Ceschi.
dr. Em. Msřička, ředitel Banky pro země rakouské
Steiner, výborný gentleman-řidič hrabě A. Kolowrat.
jehož závodní úspěchy jsou spjaty s konstrukcenmi
Laurin Klement. Z Vídně vážili cestu do Ml. Bo-
slavi zmámý závodník konstruktor O. Hioronymus,
ředitel vídeňské fsliálky L. K. K. Kollař. Ze žurna-
listů dr. Rosenbaum-Jenkins a referent „Národních
Listů“. Delší vyjíždkou ve voze, který s obvyklým
mistrovslvím řídil inženýr Rezler, jsme se přesvědčili.
že pověst osmiválcového vozu neřhala. Čtvrt otočení
kolikou a motor spustí svou přitlumenou melodii. Sáh-
nutí na zapínací páku a motor se rozlétne v plavný,
bezolřesmý svůj běh. Celá, příjemně odstíněná škála
rychlostí bez sábnutí na páku převodů ukazuje pruž-
nost motoru. Úprkem utekly stromy a telegrafní tyče
kamsi vzad za nás a jsme u Hrdlořez s proslulým
jejich kopcem. Ale motor nám nepřeje času k úvaze,
jak jej vezme, neboť skokem vynáší vůz pěti osobami
obsazený na vrchol. Zkouška jest skvěle absolvována
tak skvěle, že věříme rádi, že s lehčí karosserií šel
při pokusech přes 90 km. Výkon skvělý, uvážíme-li.
že pako dvojnásobný motor semmeringského typu má
5 litrů obsahu. Vezměme namátkou pro srovnání
sovtěž Herkomerovu; při závodě na rychlost ve
Forstriedenské oboře z více než 100 vozů něco málo
přes tucet jich překročilo rychlost 90 km, ačkoli
v Herkomerově soutěži byly připuštěny vozy s obsa-
hem válců do 7.5 litrů.
Motor má pro úsporu místa 8 válců rozděleno
ve dva bloky, takže ani motor, ani skříň jeho neni
nápadně prodloužena. Všechny orgány motoru jsou
lehce přístupny; všechny ventily ssací i vypouštěci
(mezi sebou vyměnitelné) jsou umístěny na jedné
straně. Motor dává 40—45 ks., ovšem mladoboleslav
sky zdatných. Všechny ventily jsou řízeny neokrouh
lývmi kolouči na společné ose. Svrchu zmíněné
umístění ventilů vedle sebe zaručuje vydautné chlazení
vypouštěcích ventilů. Zapalování jest elektromagne-
tické se svíčkami; každá čtveřice válců má svůj elek-
tromaznet. Mimo to jest postaráno o zapalování akku-
mulátory joko zálohu. Předstih a zpozděné zapalo-
vání jest ovšem regulovatelné. Splynovač jest roz-
střikovací. Regulování vzduchu a přítoku plynu se
děje jednou pakou. Rozměrný chladič jest podporován
v činnosli ventilátorem, proudění vody se děje centri-
fugální pumpou velkých rozměrů. K mazání využit-
kováno výfukových plynů s řidilelným přetlakovým
ventilem. Rám jest lisovený z plochu z chromoniklo-
vé oceli, profilu I. Přenos síly se děje jednokloubo-
vou Hardanovou osou. Zapinání rychloslí kulissové
4 rychlosti a pojištěný zpádeční chod. Největší rych-
lost v přímém zapnutí. Všechny osy mají kuličková
ložiska. Šikmé, nezvralitelné řízení šroubové. Regu-
lace plynu a zapalování se děje dvěma pákami n
volantu a akcelerátorem. Brzda pro nohu působí
na předlohu; ruční brzda vytvořená jako vnitřní n
kotouče zadních kol s působením v před i v zad.
Všechna důležitá ložiska jsou kuličková prstenová.
Na sílu a výkonnost (maximální rychlost udává to-
várna na 85 km) jest spotřeba benzinu poměrně malá
neboť při obratném vedoní vyslači 1 litr benzinu na
5 km.
Typ, který jesi důstojný svých předchůdců
mnohoslibný pro další vzeslup evoluční čáry domu
Laurin 4 Klement
#25
alto_textblock
#25
MABYTEK
#26
alto_textblock
#26
pro úplné zařízení bytů
vo velkém výběru má na skladě
výroba nábytku
#27
alto_textblock
#27
21592
#28
alto_textblock
#28
J. VORA,
#29
alto_textblock
#29
Jen Praha, Václavské nám. 33.
#30
alto_textblock
#30
Zimní sporty-
** Rakouský lyžařský svaz mů 17
spolků s úhrnem 1552 členy. Z toho 7 spolků
s 575 členy má v Čechách. Jako v Rakouském ve
slařském svazu, pěstuje se i v lyžařském krajně ně
mecko nacionální politika, při níž svaz tancuje podle
noty Vrchlabských.
#31
alto_textblock
#31
ejlépe koupíte u firmy
Bratří Potůčkové,
Praze, Spálená ul. č.l
— Žádejte cenník!
21415
#32
alto_textblock
#32
Brusle a lyže
#33
alto_textblock
#33
Hlasy z obecenstva
Značný pokrok v oboru osvětlovacím
jest vynález elektrických žárovek s kovovými vlákny;
nejpozoruhodnější jsou žárovky s kovovými vlákny
osminovými, vynález to dra. Karla z Welsbachu,
které vyznamenávají se neobyčejnou úspornou spo-
třebou elektr. prondu a velkou svítivostí. Tím stává
se elektrické osvětlování značně levnější. Firma J.
Glücksmann v Praze, převzala hlavní zastupitelství
továrny na osminové žárovky pro království české.
#34
alto_textblock
#34
Pravé
#35
alto_textblock
#35
ruské galoše
se značkou
#36
alto_textblock
#36
„hvězdy
#37
alto_textblock
#37
jsou nejlepší-
Továrna „Provod-
ník“, Riga, ručí z
trvanlivost.
#38
alto_textblock
#38
20848
#39
alto_textblock
#39
Jen pravé
se značkou
#40
alto_textblock
#40
„hvězdy.
#41
alto_textblock
#41
2130
#42
alto_textblock
#42
(Zasláno.)
#43
alto_textblock
#43
inmna
#44
alto_textblock
#44
Ferdinand Sázavsk
#45
alto_textblock
#45
odborný závod s modním zbožím pro dámy, opou
nynější obchodní místnosti pouze o své vlastní vůl
#46
alto_textblock
#46
Piana a pianina
#47
alto_textblock
#47
nejosvědčenějších firem a nejnovějších
soustav jako Albert, Ehrbar, Foerster,
Goessel, Koch a Korselt, Petrof. Stinzel,
Wirth od K 560.— počinaje. Obehrané
nástroje se kupují. Ladění a reparatury
levně.
#48
alto_textblock
#48
Dudebniny
#49
alto_textblock
#49
nové i antiquarní, od nejlevnějších cen
až po nádherné dary. Všechny levné
edice, jakož i ony, nalezající se na pro-
gramech koncertních, pokud jsou tištěny,
nebo ty, jež jiné firmy inserují
#50
alto_textblock
#50
Gramofony a plotn
#51
alto_textblock
#51
nejlepší známky světa „ODEON“. Jen
dvoustranné plotny. Malé po 3 K, velké
po 6 K. Obehrané plotny se vyměňují.
Stroje vybrané se zvláště jemnými a cit-
livými zvukovkami. Vhodné dary k Vá-
#52
alto_textblock
#52
nocům.
#53
alto_textblock
#53
Nabíí
#54
alto_textblock
#54
Mojnír Trbánek v Praze
#55
alto_textblock
#55
Hudební velkozávod.
Jungmannova třída č. 14. Hlávkův palác
#56
alto_textblock
#56
HUMORISTIK
#57
alto_textblock
#57
Pro zpěv a klavír.
#58
alto_textblock
#58
Faster, Píseň Krásné Lídy . . . . . 1.5
. . . . . . — g0
Gondoliera
— Když sladce valčík . . . . . . 1.—
—.80
— Já nesmím chodit . . . . . . .
1.
— Tak jako květ . . . . . . . .
1.80
— Krásná Teresita a 2 pijácké . . .
1.20
Friml. Dva kuplety
. . ..
Jelinek Na promenadě. Intermezzo . .
d'Odieux, Ala rájem, žití májem. Valčík
Pospišll, Chanson
. . . . . .
Prochaska, Gavotte empire . . . . .
Skalický, Jak se mluví. Kuplet . . .
Tichý. Ve Zbuzanech. Polka . . . .
Zefl, Já mám holku mrůavou. Mazurka
#59
alto_textblock
#59
1.80
#60
alto_textblock
#60
1.60
#61
alto_textblock
#61
1.50
#62
alto_textblock
#62
1.80
1.20
1.20
120
#63
alto_textblock
#63
KMOCi
#64
alto_textblock
#64
ALBUN
#65
alto_textblock
#65
Pro piano na 2 ruce. 6 K, skv. váz. 8 K
(Poch.: Muziky, muziky . . Andnlko šafá-
řová. Hoj, Mařenko! Jarabáček. Česká mu-
zika. Vraný koné. Polka: V květu mladosti.
Mazurka: Po starodávnu. Třasák: V zátiší.
Kvapík: Na motoru.)
#66
alto_textblock
#66
ALBUN
#67
alto_textblock
#67
21500
#68
alto_textblock
#68
II.
#69
alto_textblock
#69
Pro piano na 2 ruce. 3 K, skv. váz. 5 K.
(Zelení hájové... Pochod. Rozmarná. Třanák.
Vždy milá. Mazurka. Na stříbropěnném Labi.
Valčík. Všem pro radost. Čtverylka. Vzletem
sokolím. Kvapík. Pode mlejnem. Pochod.
#70
alto_textblock
#70
ALBUM MELOD
#71
alto_textblock
#71
Housle a klavír. (I. poloha.)K
50 nár. písní a hymen . . . .
34 operních melodií . . . . . . .
25 tanců a pochodů . . . . . ..
2 housle a klavír.
50 nár. písní a hymen . . . . . .
25 tanců a pochodů . . . . . . .
2 housle.
50 nár. písní a hymen . . . . . . 1.20
50 operních melodií . . . . . . .
25 tanců a pochodů . . . . . . .
Housle solo.
50 nár. písní a hymen . . . . . .
. . . . . .
50 operních melodií
25 tanců a pochodů
#72
alto_textblock
#72
4.—
2.50
3.—
3.—
#73
alto_textblock
#73
1.80
#74
alto_textblock
#74
1.—
1.50
1.50
#75
alto_textblock
#75
. . . .
#76
alto_textblock
#76
MOJMÍR URBÁNEK - PRAHA
Hudební závod Velkosortiment Sklad klavírů
#77
alto_textblock
#77
Jungmannova tř. 14. — Hlávkův palác
#78
alto_textblock
#78
VŠEOBECNÁ
INSERTNÍ KANCELÁ
V PRAZE,
V NOVÉM BAZARu
JEN V PŘÍZENÍ.