#1
alto_textblock
#1
Strana 4
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
5. července 1907. Číslo 183
#4
alto_textblock
#4
kdyby se rozhodně a bezohledně nezasadili o vý-
hradnost německého jednacího jazyka v parla-
mentě. Povinností všech poslanců německých
jest, podporovati snahy německých poslanců
z království českého po této stránce. Proti ná-
mitce, že by němečtí poslanci z alpských zemí
ve zvláštním postupu německých poslanců ze
zemí sudetských, zejména německých poslanců
z království českého spatřovati mohli nějaký
ústrk, bylo řečeno, že ovšem každá taková parla-
mentní akce podniknouti se může toliko ve
srozumění s ostatními německo-národními po-
slanci. V nynější chvíli však ujali se němečtí po-
slanci z Čech iniciativy proto, že jedná se zatím
jen o protokolování neněmeckých řečí, a poslan-
ci němečtí z Čech mají možnost odvety ve sně-
mě království českého, o které rozhodovati mo-
hou němečtí poslanci z Čech, kteří jsou zároveř
členy českého sněmu.
Jednomyslně projeven názor, že eventuáln
akce Čechů ve veřejné schůzi parlamentní zod-
pověděna bude příslušnou protiakci německou
Ve smyslu výkladů těch stala se usnesení, jež
prohlášena důvěrnými
Hrozba německou obstrukcí na sněmě králov
ství českého.
Z Vídně, 4. července. „Všeněmecká kore
spondence“ oznamuje: „Němečtí poslanci z kra-
lovství českého pronášejí vždy hlasitěji soud —
bylo to také napověděno v dnešní poradě poslan
ců těch — že příští zasedání sněmu královstv
českého zaujmou svojí obsrukcí, kdyby Čechové
„obtěžovali“ nadále poslaneckou sněmovnu svý
mi požadavky, jež se týkají užívání jazyka če
ského při jednání vídeňského parlamentu.
Sjezd vysokoškolských profesorů.
Z Vídně, 4. července. Dle zprávy »N. Fr
Pr.« svolán byl zvláštním komitétem vysoko-
školských profesorů z Rakouska i Německa ke
dní 8. záři t. r. do Solnohradu sjezd něme-
ckých profesorů vysokých škol. Na sjezd došlo
již na 900 přihlášek profesorů universit i tech-
nik z říše rakouské i německé. Z Německaje
přihlášek více nežli z Rakouska, z universit
pak více nežli z technik. V přípravném komi-
tétu zasedají rektor vídeňské university prof. dr
Meyer Lübke, prof. Lajo Brentano z Mnichova,
dr. L. M. Hartmann z Vídně, prof. Werne
Sombart z Berlína, prof. ryt. Wettstein z Vídně
s prof. Theobald Ziegler ze Štrasburku.
Zasedání říšského sněmu uherského.
Z Pešti, 4. července. Všeobecný jest soud,
že poslanecká sněmovna do pozejtřka skončí své
práce, načež bude zasedání ihned skončeno.
Nové zasedání má počíti v pondělí, načež se
sněmovna ihned odročí.
#5
alto_textblock
#5
Hnutí chorvatského a srbského studenistva prol
nové vládě chorvatské.
Ze Št. Hradce, 4. července. Dnes se zde
konala společná schůze srbských a chorvat-
ských studentů, navštívená asi 200 osobami, na
které jednáno bylo o událostech chorvatských.
Všichni řečníci prudce napadali bána a chorvat-
skou vládu a žádali chorvatské poslance, aby
setrvali v boji proti maďaronství. Chorvatským
poslaneůr zaslán byl telegram, ve kterén. se
žádají za vytrvání v boji na obranu národní ct
a existence. Depeše končí protestem proti bá-
novi, který svým jednáním zprofanoval hodnost
bánského úřadu a provolává se mu: „Pryč 3 ha-
nebníkem!“
#6
alto_textblock
#6
Zbytečné horšení se.
M. Z Kolína n. R., 4. července. (Pův. tel
»N. L.«) Berlinská depeše »Köln. Ztgu.« brojí
proti pokusům svésti na německé našeptáván
opětné nesnáze mezi Amerikou a Japonskem
nynější ruskou politiku. Německo ne-
plete se prý do cizích záležitostí. List doráží
na polské noviny, jež dovozovaly, že nová
ruská politika je tuze ochotna k pruským zá-
jmům, než aby německá diplomacie neměle
v ní prsty, vyzývá je, aby vytasily se s dů-
kazy, nebo jejich vývody budou považovat se
za zlomyslné povídačky.
#7
alto_textblock
#7
Ze Srbsk.
Sp. Z Bělehradu, 4. července. Pův. tlgr. „N. L
Mladoradikálové pokračovali dnes ve skupštině vo-
sobním boji a intrikách proti Pašiči. Býv. mlado-
radikální ministr, advokát Pečič, začal mluvit
Pašičově choti, ženě vůbec ctěné a způsobil bouř
nevole. Předseda nedal mu více mluviti.
Z Bělehradu, 4. července. (K. k.) V skupštině
v dalším rokování o Stojanovičově dotazu po kon-
fliktu Pašiče s Vujičem navrhl mladoradiká
Pečič odůvodněný jednací pořad, kterým odsuzuje
skupstina co nejostřeji Pašičův pokuš, vstoupiti ve
spojení s Rakousko-Uherskem, aby byl způsoben nád
srbské vlády. Nacionalista Velikovič prohlásil, ee
konflikt nesmí býti dtutlán, nýbrž veřejně projednán
(Soublas a potlesk v levo.) Mladoradikál Joksi mo-
vič pravil, že, kdyby Pašič se byl veřejně nokusi
jíti k hr. Goluchowskému, nemohl by nikdy býti tal
těžce obžalován, jako vzhledem k tomu, že tento po-
kus učiněn byl potají.
Staroradikál Stojan Protič pravil, že, nepo-
dal-li Stojanovič návrhu na zdůvodněný jednací po-
řad, rovná se to odvolání dolazu. Proteslní výkřiky.
Dokud ebudou podány důkazy, nelze učiniti roz-
hodnutí. Kdyby se jednaio o osobní povahové oprazy
mohl by řečník také uvěsti několik případů. Tai
vyjádřil se Stojanovič o aféře posl. Pečiče, lýkající
se j.stého statku, že je to morálkou advokátů; vřes
to přija! Stojanovič Pečiče jako ministra do kablnetu
Pres to, že dva králové všemi prostředky pojoval
proti Pašiči, národ ho prece poslouchá. (Iluk.) Posl
Prodanovič volá: Ano, ale pouze nemyslíe
množství. (Hlučný odpor v pravo.
Posl. Pečič má slovo v osobní záležitosti. Posl
Protič opouští sál a Pečič volá za ním: Urážíte
a pak utíkáte. Styďte se. (Pollesk v levo.) Na to do-
kazuje Pečič, že Protičem zmíněná aféra statkářská
byla procesem, v němž zastupoval stranu protivnou
právě tak jako na př. dnet v záležitosti směnečno
jako právní zástupce svého klienta vyzval m.-p. Pa-
šiče k zaplacení 10.000 dinarů.
Tento postup vyplývá z povahy jeho povolání
jako advokáta; proto jest to dovoleno. Nedovolene
však je, aby Pašič jako ministr svou ženou od vlády
dal vyprožovati koncese. (Hluk v pravo.)
Předseda napomíná řečníka, aby nikoho neurážel
(Výkřiky odporu v levo. Hluk se stále vzmáhá.)
Pečič (pokračuje povýšeným hlasem): Nen
dovoleno, aby někdo jako profesor padělal vysvěd-
čení a pak se stal ministrem, (Hluk vzmohl se tak, že
předseda jest nucen schůzi o 5. hod. přerušiti.)
Finanční ministr Paču odebral se odpoledne
do Vídně, za vyjednáváním obehodní smlouvy
Ve večerní schůzi byl stanoven po čilé debat
jednací pořad zejtřejší. M.-předseda Jovanovičs
vyhradil navrhnouti vyloučení posl. Pečiče, čím
schůze skončena.
#8
alto_textblock
#8
Z uherského říšského sněmu.
Maďarská vláda provedla svoji: říšský
sněm odhlasoval jí úskok Košutův s předlohou
o služební pragmatice úřadníků a zřízenců stál-
ních drah uherských. Co maďarská vláda ne-
troufala si přes odpor Chorvatů dostati od uber-
#9
alto_textblock
#9
ského parlamentu jako zákon, provede na zá-
kladě zmocňovacího zákona postupem nařizo-
vacím.
Chorvatští poslanci, znásilněni porušením
zákona vyrovnacího, odešli s protestemze
sněmu peštského. Zápas maďarsko-chorvatský
postupuje tak do nového dějství.
Zde referát o smutně památné schůzi.
#10
alto_textblock
#10
Z Pešti, 4. července. (K. k.)
Říšský sněm pokračuje v podrobném rokován
o osnově zákona o služební pragmatice železničních
zřízenců. Při § 1. vzdávají se chorvatští poslane-
Modručan a Popovič doslovu.
Pak předčítá posl. Supilo toto chorvatsky
psané prohlášení: „Předloženou osnovou
služební pragmatice železničních zřízenců žádal
vláda na společném říšském sněmu, aby se zřetelem
k úřadní řeči překročil svou pravomoca
porušil tak ústávní základní zákon, to-
tiž vyrovnání, a tím nejen ústavu společ-
nou, nýbrž i ústavu králevství uherské-
ho. Proto soudili jsme, že jakožto vyslaní zástupi
království chotvatského, i jako členové společnosti
říšského sněmu máme svatou povinnost, použití všech
prostředků, jež poskytuje nám ústava a sněmovní
řád, abychom zmařili úmysl vlády a zabránili této
nezákonnosti, která těžce postihuje naš
vlast, avšak může se také osudnou stát
Uhrám. K této naší zákonné, čistě parlamentní
akci dostalo se ám jak od většiny říšského sněmu.
tak i od samého předsednictva odpovědi tím, že
jsme byli zbaveni svobody akce v ka-
ždém směru, a že nám odňato bylo slovo, i když
k tomu nebylo nejmenšího oprávněného podnětu..
Předseda přerušuje řečníka, volá ho k po-
řádku za tento výrok a prohlašuje, že mu odejme
slovo, bude-li pokračovati dále tímto způsobem.
(Z levice pokřikuje se na Supila: To je nestydatostl)
Posl. Supilo (pokračuje): .vláda pak l -
konce odpověděla tím, že návrhem ministra obchodu
byl inscenován parlamentní obrat, který prostě čin
přítrž jakékoli zákonodárné činnosti toholo fišského
sněmu. K § 1., který má býti jediným článkem této
osnovy, byla připojena všechna ustanovení § 5. Tím
bylo říšskému sněmu vnuceno, aby rozhodoval o
nejdalekosáhlejších ustanoveních, jimiž porušo-
ván je základní zákon chvorvatského
vyrovnání, aniž by o nich byla speciální debata
provedena, ba ani započata. Tento návrh příčt
se nejprimitivnějším požadavkům
ústavnosti, poněvadž se jím žádá, aby bylo způ-
sobem nařizovacím upraveno něco, co dle předchá-
zejícího návrhu vlády samé mělo býti upraveno
zákonem. Tím bude znemožněn každý další náš
boj v tomto říšském sněmu proti nezákonnosti. Ne-
chceme a nemůžeme také další svou úča stí
v tomto říšském sněmu schvalovali
postup, jímž se sněmovní řád ignoruje, parla-
mentarismus směšňuje a ústavnost činí po-
chybnou. Proto nezbývá nám, jakožlo vyslaným
zástupcům chorvatského zemského sněmu nic ji-
ného, než v případě že bude schválen návrh pana
ministra obchodu, podati zprávu o tom, jakož
i o celém našem stanovisku svému mandátu, chor-
vatskému zemskému sněmu a učiniti na
jeho usnesení závislým další vykoná-
vání svých mandátů a další svůj po-
stup.
Chorvatští poslanci opouštějí potem za potup-
ného volání levice sněmovní siň
Povstává pak mínistr obchodu Košut a pro-
hlašuje, že oavolává část svého návrhuo
škrtnutí §§ 2.—58. (Velké pohnutí. Pochvala a
pollesk na levici)
Polom schvaluje se § 1. ve vnění navrženém
ministrem obchodu. Hlasování o protinávrzích chor-
vatských poslanců k § 17. odpadá.
Opčtně povstává ministr obchodu Ko š ut a
prohlašuje, že odvolává §§ 2.—58.
Tím jest tedy předloha ve druhém čte-
ní vyřízena. Třetí čtení jehoto zákona, jakož
i zákona o úpravě platů zřízenců železničníchj
dáno na jednací pořad příšti schůze.
Sněmovna projednává pak předlohu o úprav
platů úřadnictva sněmovního
Při článku, jednajícím o skládání přísahy, na
vrhuje posl. Rakovszky dodatek, aby úřadníci
nepřísahali jenom na ústavu, nýbrž slibovani také
věrnost králi.
Posl. Olay (ze strany neodvislosti) vyslovuje
se proti tomuto návrhu, poněvadž sněmovna jes
svrchovanou.
V debatě, v níž ministří hr. Andrássy a Ko
šut doporučili návrh Rakovszkého, pravil posl. Ar
pad Szentivanyi (ze štrány neodvislosti), že
návrh jest zbytečným a hyperioyálním. Tento výrol
odmítl zase posl. Rakovszky.
Posl. Zakarias (ze strany neodvislosti) navr
huje dodatek, dle něhož má zníti „korunovaný král“
Na konec přijat byl článek i s dodatkem, na-
vrženým posl. Rakovszkym. Proti hlasovala jenon
část strany neodvislosti. — Ostatní paragrafy před-
lohy přijímají se bez větší debaty.
Při rokování o zprávě kvotové deputa-
ce podává zpravodaj Földes opšírný výklad téte
otázky a praví, že s uherské strany byla vždycky
projevována veliká povolnost. Dohoda však nemohln
býti uskutečněna, protože Uhry nemohly přistoupit
na slanovení kvoty na základě počtu obyvatelstva
Tyto třenice přestanou toprve tehdy, když národo-
hospodářsků samostatnest Uher bud
úplně zabezpečena. Tím arciť budou obyvatel-
stvu uloženy větší oběti. Ale tyto oběti bu-
dou jinak nahraženy. V dnešní tisnivé situaci do
poručuje referent, aby postup kvotové deputace by
vzat na vědomi. Zpráva byla na to jednomyslně
schválena. Rovněž schválena byla předloha zá-
kona o investicích ve slátních železárnách bez debaty
a schůze skončena. Příští bude zejtra.
Z Pešli, 4. července. (K. k. ub.) Imunitn
výbor projednával dnes případ posl. Tuškana
Posl. Tuškan prohlásil, že neměl nejmenšího úmyslu
uraziti sněmovnu, nebo předsednictvo. Výbor pro-
hlásil na to, že pokládá záležilost za vyřízenu
další šetření za zbytečné; ale ať prý Tuškan opa-
kuje své prohlášení ve sněmovně. Protože však chor
vatští poslanci více se nezúčastní sněmovního jed-
nání, ať zašle posl Tuškan předsedovi šl. Justhovi
list, v němž vysvětlí situaci.
Z Pešli, 4. července. Vzbudilo pozornost, že pi
dnešním jistě dalekosáblém jednání říšského sněmu
uherského nebyl přítomen ministerský předseda dr.
Wekerle. Nebyl vůbec v Pešti, nýbrž meškal ve Slol-
ném Bělehradě, kde se svými bývalými spoluřáky
oslavoval 40. výročí své i jejich maturitní zkoušky
#11
alto_textblock
#11
Telegramy korresp. kanceláře.
#12
alto_textblock
#12
Chorvatský sněm svolán.
Z Pešti, 4. července. (K. k.) Předseda dr
Medakovič svolal zemský sněm chorvatský do
Záhřeba na čtvrtek 11. t. m.
Demonstrace v Záhřebě.
Ze Záhřeba, 4. července. (K. k. uh.) Dnes
večer došlo těž k demonstracím, které však
nenabyly větších rozměrů. O 6. hod. več. shro-
máždili se univ. studenti na univ. náměstía
táhli Ilicou k býv. bytu bána Rakodezaye,
kde provolávali potupné výkři ky
a pískali. Odtud táhly zástupy na náměsti
Jelačičovo, kde před Jelačičovým pomní
kem zazpívaly s obnaženými hla-
vami národní hymnu. Na zpáteční cestě
provolávali studenti, k nimž připojilo se mnoho
měšťanů a dělníků: »Sláva národní mu
bánu Jelačičovi!« Na to vrátili se de-
monstranti, křičíce a pískajíce, Ilicou na univ.
náměstí, kde jistý student pronesl k nim řeč
a žádal je za klidný rozehod, aby de-
monstrace neskončily výtržnostmi. Okam ži tě
nastal úplný klid.
Škoda, způsobená předvčerejšími demonstra-
cemi na budově ředitelství uherských státníeh
#13
alto_textblock
#13
drah a uherské školy, činí 1620 K. Bylo roz
bito asi 300 oken.
#14
alto_textblock
#14
Z italské sněmovny.
Z Říma, 4. července. (K. k.) Po zahájení
sněmovní schůze předseda Marcora mě
proslov na paměť Garibalda, jejž
všichni přítomní vyslechli stojíce. Řeč byla často
přerušována pochvalou a její závěrek přijat
hlučným souhlasem. Ozvalo se volání: Sláva
Garibaldovi!
M.-p. Giolitti děkoval Marcorovi za
skvělou apotheosu Garibaldovu a žádal sně-
movnu, aby na znamení vděčnosti schválila
ihned předlohu ve prospěch vysloužilců v ná-
rodních bojích.
Předloha přijata 250 proti 6 hlasům
schůze ukončena na znamení úcty ke Garibal
dovi provoláváním »hurá« Garibaldově památce
#15
alto_textblock
#15
Poměry v Indii.
Z Londýna, 4. července. (K. k.) Zpravoda,
»Reuterovy kanceláře« oznamuje z Kalku ty
ze včerejška: Na základé tří cest, jež v po-
slední době podnikl jsem v bengálských obvo-
dech, kde propukla největší nespokojenost, mohu
zjistiti, že Evropané v ostatních částech Indie
také naši rodáci ve vlasti sotva si uvědomi
vážnost situace. Nespokojenost rozšířila se
z advokátních kruhů a obchodního pomocnictva
do kruhů statkářských, selských a kuhův. Roz-
mlouval jsem — praví zpravodaj dále —
smnoha Evropany úřadníky i soukromými
úřadniky. Všichni byli svorni v názoru, že ne-
spokojenost je výsledkem pobu-
řování, jež prováděno je dle urč-
tého plánu a řízeno z Kalkuty.
První zákonitý národní svátek Garibaldův.
Z Říma, 4 července. (K. k) Dnešní ste
výročí narozenin Garibaldových bylo jako záko-
nitý národní svátek oslaveno v celé Italii. Všude
byly uspořádány vlastenecké slavnosti, vydánu
nadšená provolání a pomníky národního hrdiny
ověnčeny. V Římě jsou budovy okrášleny pra-
pory. Na ulicích je slavnostní ruch. Městem
procházejí hudební kapely za zvuků národních
písní. Obchody jsou zavřeny. Parlamentní výbor
uspořádal dopoledne na Kapitolu pamětní slav-
nost, jíž zúčastnili se král, ministři, četní se-
nátoři, poslanci a přední osobnosti římské. Ga-
ribaldián Abba, jeden z účastníků »výpravy ti-
síce«, měl pamětní proslov, jenž vyslechnuo
s velkou pochvalou.
#16
alto_textblock
#16
Haagská konference.
Z Haagu, 4. července. (K. k.) Dnes sekel
se 1. odbor II. komise, který se má zabývati
zlepšením ustanovení o zákonech a obyčejích
pro pozemní válku, která jsou obsažena v
smiouvě z roku 1899.
Četní delegáti podali návrhy. Dva návrhy
vojenského delegáta rakousko-uherského generál-
majora svob. pána Giesla stanoví, že v zabra-
ném území mimo čest a právo rodiny má byt
respektována také zásada nedotknutelnosti sou-
kromého majetku a dále, že do různých doprav-
ních prostředků, které se mají vrátiti, nebo z
něž třeba dáti náhradu, počitati se mají také
nové technické vynálezy, automobily std. Ko-
nečně byl prvním španělským delegátem podán
návrh, že důstojníků ve válce zajatých nesmí
býti používáno za dělníky. Vojenský delegat
Rakousko Uherska Giesel byl zvolen zpravodajem
užšího výboru.
Ve schůzi 2. odboru I. komise (před.
Bourgeois) projednávány německé a anglické
návrhy na zřízení mezinárodního odvolacího ko-
řistného soudu. Německý delegát Marschal
dovozoval, že nyní má rozhodovati soud každé
válčfcí země, jež ukořistila nepřítelův majetek.
o platnosti této kořisti. Stát je tedy soudcem
ve vlastní věci. Jedná se o to, aby chráněny
byly jednak zájmy soukromých osob, jednak
aby vyhnulo se třenicím z podezření pro stra-
nictví. Německý návrh chce, aby odvolání do-
voleno bylo přímo soukromým zúčastněným oso-
bám, což uspoři odvolání státům; toto odvo-
lání by jinak způsobilo obtíže, kdyby se vzalo
útočiště k mezinárodnímu soudu.
Návrhem přiznává se občanům válčících
neutrálních mocí totéž odvolací právo, nebo
válka se nevede proti občanům, nýbrž proti
stářům. Německý návrh stanoví odvolání zI
rozsudku, což zjednodušilo by a zkrátilo řízení
vyhnulo by se urážkám citlivosti. Německý
návrh žádá, by přidáni byli mezinárodnímu ko-
řistnému soudu dva admirálové, jmenovaní vál-
čícími státy. Řečník doufá, že bude lze pře
konati obtíže
Na to počalo rokování o dotaznících
jež podány byly Fryem (Anglie), Kriegem (Né
mecko) a Renaultem (Francie).
Fry chce, aby soud utvořen byl ze soudeů
kteří jsou takřka bez národnosti a přeje si, by
nyní rokováno bylo o zásadě zřízení soudu vše-
obecně a později v podrobnostech.
Bourgeois podal přehled situace az
rokování navrhl, aby bylo volně rokováno bez
hlasování a teprve později rozhodnuto o osno-
vách. Na to končí výměna názorů, má-li státči
poškozené soukromé osoby býti reklamujíeí
stranou.
Přecházi se k čl. 4. dotazníku, kdy má
mezinárodní soud zahájiti svou činnost.
Nepokoje v jižní Francii.
Z Paříže, 4. července. (K. k.) Starostové
z okoli Montpellieru svolali na příští neděli ve-
likou schůzi starostů a obecních rad s progra-
mem: Jaká opatření jsou nutna, aby byl n
jihu Francie opět zjednán mír?
#17
alto_textblock
#17
Cesty ministra Tafta.
Z Washingtonu, 4. července. (»Tribune«.
Ministr vojenství Taft hodlá příštího podzimu
navštíviti Filipiny a pak odcestovati přes
Sibiř do Evropy na návštěvu hlavních měst.
#18
alto_textblock
#18
Telegrafické zprávy hospodářské.
#19
alto_textblock
#19
Stav osení v Uhrách.
Z Pešti, 4. července. (K. k.) Dle výkazu min
orby odhaduje se koncem června výnos: pšenice
33.12 (31.75), žita 10.31 (1.14), ječmene 12.81 (12.68)
ovsa 11.27 (11.49) mil. q. (Číslice, uvedené v závor
kách, značí stav ze dne 15. června letošního roku.
Mnoho zpráv stěžuje si na krupobití, k čemuž při
pojily se obilní rez a sněť. Místy způsobil škody
také bmyz. Horko posledních dnů způsobilo, že v ně-
kterých stolicích obilí nevyzrálo. Zprávy zeměděl-
ských zpravodajů konstatují všeobecně při ranné
pšenici, žitu a ječmenu zlepšení, kdežto oves ná-
sledkem objevení se bmyzu částečně se zhoršil. Jak
okopaniny na př. kukuřice a bramborv, tak také ča-
#20
alto_textblock
#20
stečně řepa jsou uspokojivy, palřebují však naléhavě
dešťů. Konopí a len jsou upokojivy, rovněž chmel
a tabák. Picniny skýtají průměrně v celé zemřdobrý
prostřední výnos. Pastviny a louky potřebují nalehave
dešťů. Vinná réva vzrůstá následkem objevení se
vinné mšice slabě, místy docela se zhoršila. Tam.
kde neobjevila se mšice, jsou vyhlídky př znivé.
Ovocné stromy dávají uspokojivý výnos.
V předběžném odhadu stanoví se pro kal. jitro
pšenice průměrem 597, žito 5 65, oves 5.88, ječme
6.61 q. U všech druhů obilí odpočítávají se na vy-
orání, škody způsobené mrazem a hmyzem váe-
obecně 10.80%, čímž zmenšuje se výnos pšenice n
33 10, žita na 10.30, ječmene na 1281, a ovsa n
10.68 mil. q. Cukrovka trpí suchem.
Cassa di Sconto.
Z Loudýna, 4. července. (K. k.) K provedeníli-
kvidace Cassa di Sconto utvořil se zde mezinárodní
syndikál, v jehož čele stují sir Cassel. Syndikál
ustavil se, když experti, delegovaní bankami, pro-
zkoumali stav pokladny a při tom bylo konstatováno.
že budou nejen kryta všechna pasiva, nýbrž zbude
i pro akcionáře značná kvola.
a
#22
alto_textblock
#22
st. Z Pešti, 4. července. Zvl. e egr. »Nár
Listů«) Na trhu prodalo se 70.000 metr. cenlů,
dopoledne o 49, odpoledne o 60 haléřů dráže.
Platila za 50 kilogr.: psenice tisská 80 k
K 11.—, 79 kg K 10 80, 77.5 kg K 10 55.
solnocká 75.5 kg K 10 35, stolno-belehradská
78 kg K 10.35, pešťska 79 kg K 10 65, 78.6
K 1045, adská 75 kg K 10.30, minesontská
79.5 kg K 10 85, báčská 76 kg K 10.30. Od
poledne koupil pešťský mlýn 20 000 q sarvaské
a mezöturské pšenice 79.8 kg K 11 374. žito
(+ 20 haléřů) K 8.05 až 8.15, ječme
(+ 5 halérů) K 6.75 až 7.20, oves K 7.70
až 8 10, kukuřice K 5..80 až 5.85.
Terminový obchod celkem vze-
stupný na vyšší vládní výkaz ochabnul, nyní
dobrý, protože výkaz neobsahuje číslici škod
způsobených vedrem.
K večeru znamenala: pšeníce na říjen
1907 K 10 78: žito na říjen K 8.52; o vl es
na říjen K 7 68; kukurice na červenee
K 5 82, na kváten 1908 K 6.08, řepka na
srpen K 16 90.
Plodinový trh byl beze změny.
Parno.
Z Liverpoolu, 4. července. (K. k.) 4 hod. 10 m.
Obrat 7000 oků. — Dodávky na červenec 6.90.
na červenec-srpen 6.89, na srpen září 6.79, na zář-
říjen 6.71, na říjen listopad 6.63, na listopad pro-
sinec 6.50, na prosinec leden 6.57, na leden- únon
6.56, na únorbřezen 6.56, na březen-duben 6.57.
na duben květen 6.58, na květen-červen 6.59. —
Smýšlení sotva stálé.
Z N. Yorku, 4. července. (K. k.) Americké bavl
nové bursy byly dnes zavřeny, protože je svátek
#23
alto_textblock
#23
svobody.
#24
alto_textblock
#24
Z úřadních zpráv.
#25
alto_textblock
#25
Věstník osobna.
#26
alto_textblock
#26
Osobuí změny v úřadnictvu c.k
rakonských státních drah u statních železničních
ředitelstev a želez. stavebních správ.
Ve statu I. Do vyšších tříd služebních postou-
pili: do VI. (od 4800 K) tit. inspektor dr. Jaroslav
Kreuziger v Plzni; — do VII. (od 3600 K) revidení
L. Machain v Plzni; — do VIIL. (od 2800 K) konci-
pistě Jarosl. Getsler v Praze, dr. Rob. Krása a dr.
Jan Řiha v Plzni; — do IX. (od 2200 K) koncipista
dr. Jan Pospíšil v Praze.
Ve statu II. Do vyšších tříd služebních postou-
pili: do VI. stavební nadkomisarové Václav Maschek
v Praze, Frant. Speychal a Srb Ant. v Plzni, Alb.
Fischer v Taboře, Jos. Klugar ve Stříbře ; —- do
VII. stavební komisarové Ant. Leník v Podbořanech.
Rob. Burian v Plzni a Bílek Ant. v Přibrami, tit.
nadkomisar E. Werl v Praze: — do VIII stavebuh
adjunkti Ant. Víček ve Strakonicích, Josef Lekner
Podmoklech, Jul. Chalupa, Frant. Závodský; — do
IX. stavební asistenti Vlad. Weiss v Praze, Jaromi
Severa.
Do vyššího stupně služného v Jednotlivých tří-
dách postoupili: v VI. mspektor Vine. Sotek v Ta-
boře na 5200 K; — v VII. na 4000 K stavební nad-
komisaři Václav Soukup v Rakovníku, Břetislav
Rozštlapil v Praze, Karel Čížek v Písku, Vaclav
Velkoborský v Plzni, Miloslav Hron v Domažlicíchi
— v VIII. na 300U K staveb. komisarové František
Šubrt, dr. techn. Vlad. Šrámek; — v IX. na 2600 K
geometři 2 tř. Jarosl. Městecký. Ferd. Volf, na 2400
K staveb. adjunkt N. Javůrek.
Ve statu III. Do vyšších třtd služného postou-
pili: do VI. přednostové topíren: tit. inspektor Ant.
Knorr v Nusiích, strojní nadkomisarové Boh. Zubanik
v Č. Budějovicích, Bedřich Zamaza! v Klatovech.
Vaclav Stětka v Lounech; — do VII. revidenti Ant
Ambrož v Nuslích, Frant. Lipert v Plzni, strojní
komisarové J. Robitschek v Klatovecb, Ad. Fisch
v Žatci a Vojl. Kotik v Táboře (náměstek přednosty
topírny): — do VIII. adjunkti Václav Svatoňský
Vinc. Jakubů a Karel Runt v Praze, strojní adjunkt
Viktor Čermák v Nuslích a Bohuslav Masak v Plznii
do IX. asistenti Alex. Volkar v Praze a Kar. Lieb-
scher v Karlových Varech, strojní asistenti Jindřich
Riegel a Jarosl. Polák v Lounech, Otak. Jankův
Plzni a Kam. Vaněk v Nuslich.
Do vyššího stupně služného postoupili v jedno-
tlivých třídách: v VI. na 5600 K inspektor Josei
Richter, přednosta dílen v Plzni; — v VII. na 4400
strojní nadkomisař Kar. Schleyder, přednosta topírny
v Rakovníku; na 4000 K strojní nadkomisaři Gust
Fausek, přednosta topírny v Chebu a Frant. Gregor
náměstek přednosty topírny v Plzni.
Ve slatu IV. Titul nadinspektora dostali in-
spektoři, přednostové provozu Jos. Jirouschek v Plzni
a Guber Alois v Praze.
Do vyšších tříd postoupili: do VI. tit. inspektor
Em. Axmann v Karl. Varech, nadoficiál přednosta
provozu Jan Fruhwürth v Nuslích, vrchní revideno
Václav Komárek v Plzni, nadoficiál Jos. Ortmann
v Mostu: — do VII. oficiálové Kar. Hofmeister na
Smíchově a V. Gratzer v Nuslích, revident Frant
Cančura v Plzni, oficiá! J. Beilner v Č. Budějovicích.
revident Ant. Křížek v Praze, oficiálové Váci. Hašek
v Radotíně (stan. přednosta), Jan Smíšek v Berouně
Vavř. Voráček v Praze, Jan Kratochvil v Lounech.
Jos. Mattausch na Smichově, Kar. Hiivety v Bílině
Václav Schulz, Emil Harrer, Fr. Polak a Fr. Kloboui
v Praze, Kar. Částka a Ladisl. Řezníček v Plzni
Bern. Bohata v Mostu, Váci. Siegt v Chebu, Jan Gott-
wald v Jindř. Hradci a Gust. Kuthavý v Řeporách
(stan. přednosta), revidenti Jos. Pazdýrek, Ign. Wolí
a Jaroslav Pithart v Praze, oficiál Ed. Marvan v Proti-
víně; — do VIII. adjunkti Ant. Frána v Pelbřimově.
Ant. Šlechta v Noutonicích, Kar. Nebesář v Blovicíeh
(oba stan. přednostové), K. Schaffelhofer v Plzni.
Ant Herget ve Stříbře-Kladrubech, Rudolf Jelinek
v Plané n. Luž. (stan. přednosta), Vojt. Baumruk
v Praze, Jos. Häring v Dobřanech, Václ. Caba ve
Slaném, Kar. Ryba v Chodově (stan. přednosta)
Bohd. Nechvátal v Praze, Fr. Holub v Táboře, Kar
Šlechta v Potštýně, Frant. Vambera ve Zbirohu (oba
stan. přednostově), Jan Mach, Jan Janda a Richar
Salzmann v Plzni; — do IX. asistenti Jos. Trsek ve
Slaném, G. Buresch v Berouně, Jan Strnad na Smí-
chově. Ant. Vašek v Holoubkově, J. Czerny v Chebu
Ed. Mayer v Písku, Milan Červený v Praze, Josel
Hanslik v Čerčanech-Pyšelech, Jos. Pilař v Hořo-
vicích, Ad. Podhajský v Oseku, Jul. Širek v Lounech.
Jos. Hrdlička v Noslich-Vršovicích, Al. Jílek v Žibli.
Zdenko Plzák v Nákti-Netolicích, Jul. Šara v Plzni
Bohumil Slavík v Přešticích, Jos. Šmrha v Sušici,
Fr. Turek ve Veselí. Mezimostí, J. Freund v Nuslích.
J. Ludwig a Šim. Steiner na Smíchově, Vojt. Šink
a Václav Mráz v Praze, Otak. Blaschke v Obrnicích.
J. Steiner v Plzni, Kar. Dolanský v Praze.
Do vyššího stupně služného postoupili ve třídě
VII. na 4000 K nadoficiálové Frant. Pivce v Prané,
Jos. Vobl v Č. Budějovicích, Aug. Philippi ve Veselí-
Mezimostí a Ferd. Stumpf v Čerčanech-Pyšelích, tit.
inspektor Děp. Lorenz v Liberci, stav. nadkomisa
F. Stephanides v Mikulášoviclch.
#27
alto_textblock
#27
Ve statu V. Do vyšších tříd služného postoupili:
do V. tit. nadinspestor Ad. Schustek v Plzni; do
VII. stroj. komisar Jaroslav Kubesch v Plzni, revi-
denti Jos. Beneš a J. Lebenhart v Praze, Jos. Lambl,
Fr. Richter a Vojt. Tajek v Plzni; — do VIII. ad-
junkti Jos. Vojtíšek, Viktor Lažanský, Fr. Pšenička,
Václav Řídký, K. Kubiczek, Jos. Malík, PKar. Zdo-
binský, Rud. Froněk, Otak. Vrána, Jan Rubík. Ot.
Selig. Jan Hix a Ed. Konečný v Praze, Jos. Holý
v Pízni; — do IX asistenti Jaroslav Krejear, Bedř.
Kupec, Eman. Zadák, Frant. Macoun, Jos. Schnelka
a Ed. Vachek v Praze, Karel Dvořák v Lounech,
Jos. Rohm. Jarosl. Pleha a M. Suel v Plzni.
Do vyššího stupně služeého ostoupili ve třídě
VII.: na 4400 K nadrevident Em. Eyseit v Lounech.
na 4000 K nadrevidenti Kar. Fiby v Praze, Alb.
Vladisavejevič a Jos. Aust v Plzni.
Ve statu VI. Do VIII. třídy postoupil adjunk
Rud. Kafka v Praze.
#28
alto_textblock
#28
Jmenování berních adjunklů. Od finančního ře,
dítelství zemského pro král. české jmenováni byl-
berními adjunkty: Jos. Moser, Jindř. Novotnýl
Jos. Tauber, Heřm. Ullman, Rudolí Keyrsch, Bohumii
Pleskač, Karel Sanda, Fr. Řiha, Fr. Flenscher, Fr.
Pleskot, Vác av Kubík, Fr. Píč. Jos. Blümel, Jalius
Weinert, Aug. Reisenbichler, Otto Richter, Vil. Pírog-
ner, Bedř. Büchner, Aug. Schlesinger, Frant. Süss,
Rud. Schreyer, Jan Malat, Ad. Štolba, Vojt. Vodička,
Fr. Hrnčiř, Jan Závodský, Miloslav Fencl, Al. Vinkler,
Karel Huyer, Em. Janda, Josef Muzika, Jos. Blažek.
Václav Zelinka, Rud. Richter, Jos. Parkmann, Fr.
Sekyra, Jiří Picconi, Em. Mužík, Aug. Plechinger,
Bohdan Pixa, Fr. Skorkovský, Rich. Vorel, Fr. Psacný.
Ferd. Freyer, Em. Papeš, Jind. Rada, ZBedř. Maly,
Rudolf Šimonek, Rudolf Spilka, Jakub Šmíd, Jan
Brinke, Antonín Kamarýt, Ottokar Tokstem, Fran-
tišek Porthik, Václav Štěpanek, Emil Löscher, A-
fred Martin, Eduard Eííunberger, Václav Kühal,
Ladislav Hašek, Josef Čeřovský, Ed. Brehm, Josel
Šedivý, Th. Heitzl. Otto Skála, Ant. Kondel. Emil
Dörfe der, Josef Schütz, Fr. Bubeníček, Fr. Exner,
Josef Ciblář, Frant. Horáček, Karel Klička, Josel
Rothmeter, Ant. Plail, Stanislav Svoboda, Fr. Mou-
rek, Josef Valášek, Karel Troka, Vilh. Bayer, Čeněk
Rataj, Ad. Wollner, Jaroslav Janata, Frant. Martinek,
Vlastimil Ninger, Jan Jaroš, Josef Ptáček, Karel Stad-
ník, Jaroslav Vadlejch, Frant. Pruner, Rud. Tampier,
Fr. Hahnl, Karel Prochazka, Ant. Kubský, Vojlěch
Pefek, Fr. Kolovrat, Rich. Rubner, Karel Kočka, Jos.
Kriegistein, Václav Slýblík, Karel Navarra, Hugo Ka-
rabec, Václav Darandik, Jiří Haasi, Fr. Lukeš, Jiří
Nonner, Frant. Hieke, Josef Prerssler, Josef Taschke,
Karel Víček, Jul. Steidler, Felix Beran, Václ. Heidler,
Fr. Kantorschik, Karel Vysypal, Ant. Pluhař, Josel
Voseček, Zdenék Harti, Bohumil Pruška, Jindřich
Šlechta, Karel Kraus, Jan Dejmal, Karel Hananer,
Ad. Lorenz, Jan Vyhnanovský, Emanuel Trupl, Bo-
huslav Koudelka, Augustin Bayer, Rudolf Riedel,
Rudolf Hartl, Jan Tupý, Ignác Dvořák, Karei
Žantovský, František Kovař, Josef Kutina, Josek
Damášek, Ladislav Pospíšil, Lev Lukš, Frant. Cho-
déra, Josef Pech, Vaclav Hala, Adolf Pilz, Frant. Čer-
nín, Josef Žischka, Jan Goldschald, Jindř. Mikolni,
Josef Nálevka, Josef Burgr. Ad. Vranešic, Václav Ča-
sta, Frant. Veselý, Karel Neubaver, Rud. Dlabáček,
Karel Janda, Rudolí Bělohlávek, Ant. Janoušek, Jos.
Deba, Jos. Flala, Jos. Nechvíle, Ant. Jiroušek, Jarosl.
Brey, Ant. Skalický, Jos. Polák, Ant. Váša, Ant. Barta,
Jos. Novotný, Josef Langer, Ign. Včeliš, Jos. Vojtě-
chovský, Jarosl. Koláček, Stan. Voslař, Václ. Štef,
Karel Marek, Jan Kroupa, Vil. Pokorný, Jan Řůžička,
Mich. Bartl, Karel Křížek, Ed. Venuš, Edm Höppler,
Vil. Eger, Rud. Lubich z Milovan, Václav Mannsfeld,
Em. Chyle, Jan Novotný, Ant. Karásek. Jos. Fross,
Vend. Šimek, Bohumil Hák, Václ. Kadeřábek, Rom.
Toul, Karel Schmidt, Erant. Michitsch, Fr. Kafka,
Rud. Hauptmann, Fr. Konečný. Václ. Sýkora, Rom.
Charaus, Rud. Konečný, Jindř. Kautský. Rud. Ma-
tějka, Frant Sochor, Josef Kolářík, E. Kralik, Em. Čer-
vinka, Bedř. Lövy, Em. Lampel, Ad. Stoupa, Emil
Bouček, Jindř. Stach, Jos. Čermák, Milan Hirsch,
Josef Warm, Jan Keclik, Fr. Prousek, Josef RRemei
Hugo Melichar, Alois Bém, Jan Blažek, Jarosl. Nízký,
Josef Vítek, Jaroslav Kumštát. Viktor Pražák, Ant.
Diviš, Ludvík Stejskal, Frant. Beran, Josef Drábek,
Oldřich Pazdera, Jaroslav Švanda, Alois Scnarf, Jan
Provazník. Zdeněk Starch, Heřman Cziviš, Frant.
Viktora, Karel Kliegl, Josef Skořepa, Josef Knlžek,
Josef Ditl, Emil Berger, Em. Havel, Fr. Lapáček, Jiří
Votruba, Alois Kirtši, Tomáš Bílek, Fr. Mareš, Josel
Sedlak, Josef Rebhan, Václav Satran, Václav Kodeš,
Leopold Černý, Jan Sahula, E. Kotala, Jan Doubrava,
Blažej Kubíček, Frant. Novák, Adolf Rakušan, Karel
Devetter, Al. Volák, Ed. Ruktoris, Jan Tůma, Václav
Janský, Frant. Řiha, Lad. Ruml, Ferd. Gafron, Václav
Jaká, Josef Hnilica, Jar. Strejn, Art. Dotzaner, Konrád
Ullmann, Ant Panbans, Vilém Marx, Rud. Subert
Rud. Stürler, Josef Janeš, Zd. Šindelář, Frant. Tuček,
Ant. Benda, Josef Šitina, Jan Dekoj, Antonin Jeřábek,
Emi! Brandejs, Josef Kašpar, Jar. Šipal, R. Kadečka,
Frant. Skočdopole, Rud. Kudera, O. Kingal, Karei
Lohr, Frant. Řízek, Jan Berg, Erd. Hani, Vilém Bakei
Karel Šejbal, Al. Jandl, Václav Košák, Karel Janoušek,
Jar. Šimek, Frant Žák, Frant. Aleš, Václav Rákosník.
Arnošt Michl, Antonín Blažej, Frant. Jarollmek, Joseí
Mach, Vilém Fischer. Jan Kubeš, Ed. Hanousek, Karel
Puš, Josef Štěpánek, Rud. Binzl, Rob. Šole, Jan Hlousa
Josef Hampel, Ant. Kondratický, Zdeněk Boukal, Josel
Adamer, Karel Radler, Tomáš Němeček, Josef Schiller,
Frant. Dostál, Karel Köhler, Jar. Stöckl, Jan Doubek,
Josef Baloun, Rud. Fenkl, Jar. Pštross, Ant. Němeček,
Frant. Bušta, Rob. Svoboda, Václav Sahula, Stanislav
Paďour, Frant. Zendulka, Otto Hitmer, Ant. Gabriel,
Otto Gastan, Břetisl. Adámek, Stanislav Svojík, Josel
Drahoňovský, Ot. Kotiš, Ad. Klimeš, Karel Tuček,
Václav Vyskočil, Emn. Fritz, Frant. Petráněk, Jose
Štípek, Frant. Ravšer, Václav Veselý, Alf. Martius,
Oskar Müler, Josef Štella, Rud. Schuster, Ant. Cern-
štein, Frant. Löffler. Adolf Šaffer, Adolf Riedl, Fer-
dinand Zikmundovský, Slanislav Polesný, Josel
Pacák, Josef Jandejsek. Karel Bičiště, Josef Uhlli,
Julius Fantl, Karel Kalenský. Antonín Rybář,
Jiří Sonský, Karel Friš, Antonín Palme, Jan Benei,
Quido Bauer, Frant. Brož, Josaf Dunický, Josef Süss,
Josef Hřebíček, Josef Wojtek, Filip Šellborn, Antonín
Burda, Václav Hohaus, Jindřich Partl, Karel Pinka,
Frant. Spindler, Josel Schůbl, Fl. Hlubuček, Alex.
Novák, Rud. Schuppik, Vilém Mann, Viktor Konáš,
Rud. Oeser, Václav Maloun, Adolf Šligi, Ant. Růži-
čka, Jan Alliger, Emil Rothe, Jan Zicha, Lud. Weber,
Josef Adam, Karel Dvořák, Alfr. Müjler, Arn. Hell-
mich, Josef Richter, Václav Podhajský, Frant. Kleiser,
Karel Zeh. Ludvík Wagner, Max. Hartmann, Antonín
Procházka, Jan Weidí, Ladislav Červený, Rudoll
Polster, Frant. Müller, Jaroslav Nálevka, Frant. Dvo-
řák, Josef Trnka, Al. Jaschke, Karel. Dasch, Jose
Rech, Frant. Brejcha, Karel Macháček, Lud. Vojta,
Karel Luderer, Frant. Riedinger, Frant. Moudrý, Jan
Fischer, Václav Janků a Václav Lev.
#29
alto_textblock
#29
Denní oznamovatel
#30
alto_textblock
#30
na pátek, 5. července. Den od začátku roku 185.
do konce roku 181. Východ slunce o 3. hod. 58 min.
ráno, západ slunce v 8 hod. 10 min. večer. — Vý-
chod měsíce v 1 hod. 03 min. v noci, západ měsíce
o 3 hod. 14 min. ráno.
Katolíků svátky: Cyr. a Meth.
Evangelíků: Filomeny
Pravoslavných (22.): Evseb.
#31
alto_textblock
#31
Mataorolagická pozerováni na rozhladně na Pstříni
325 metrů nad mořem.
#32
alto_textblock
#32
Dne 3./4. července 1907.
9 h. več. 7 h. rávo 2 h. odp.
Tlakoměr. . 730.2 7341 733 9
Teploměr C. + 11.1 + 12.8 + 204
59
Vlhko. ... 76 85
pol-
Obloha .. . jasná mrakem
jasná
Slla větru . slabý slabý
čerstvý
— 152
Teplota nejvyšší ve stínu .
+ 31.2
Teplota nejvyšší na slunci .
Teplota nejnižší ve stínu . .
Teplota nejnižší při zemi . . + 57
Slunce svítilo 25/4 hod.
Prům. rychlost větru v km za hod. 29.0.
Srážky v mm 00.
#33
alto_textblock
#33
py