ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 85d0da10-660c-11dc-b4dc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 17
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXI.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v ponděli dne 6. května 1901.
#3 alto_textblock #3
Číslo 124.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol, listy předpláeí s v Praze v adminisl řkti a msěeí . na čtvrt leta . . . . 6 R A s dvují donáško a za čtnt leta . . . . 7 K 50 ve flialkácht 2Kn na mněsfc .. Poštou pa muěsle n erka: . . : K ook s dvojí zísilkou na nřet črt lta . . . nK so
#5 alto_textblock #5
V drobném prodeji: ranni čísle o zobě . . . za 8 odpolední . za z Ve mlinlkéch na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10 věpolední . . . . . . . . 8h Inseráty plaží se hotově zapě Přečplacení a inserty přijímá dmini- strape v Marisuské ulici č. a. Tam nacházejí se též rodakae tiskárna a ezpedice „Národnich Listůe Rukupisy se nevraceji
#6 alto_textblock #6
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Všeněmecký sjezd ve Vídni. Z Vídně, 6. května. Včera konal se zde všeněmecký sjezd, kterého se zůčastnili všichni všeněmečtí poslanci a na 3000 osob. Předsedal posl. Wolf. Posl. Schönererovi uspořádány demonstra- tivní ovace. Napřed mluvil dr. Berger o prová- dění hesla »Pryč od Říma!« Nynější ruch, za tohoto hesla prováděný — pravil řečník — má příčiny národní, politické svobodové. Jest nám k velikému povděku, že toto hnutí jsme mohli chrániti, až stalo se tak silným, že se nedá ani zdolati, an vypleniti. Hnutí toto má pevné kořeny, nedá se zadržeti ani kletbami, ani hrozbami, an modlitbami, ani persekucí. Toto hnutí musí se rozšířiti také do Dolních Rakous do alpských zemí. Posl. Iro mluvil o reformách berních Navrhoval takovou reformu, při které by se veškeré daně přímé zrušily; na místo nich zavedla by se daň výděl- ková vzestupná, která by měla zřetel na nynější poměry a na existenční minimum daně prosté. Na druhé straně by se s tano- vila vyšší sazba pro důchody rentové a zavedla by se vysokopro- centní daň bursovní a daň ze zisku kursovního. Zároveň by se měla státi pronikavá re- forma daně z dědictví se zvláštním zřetelem na chudinu a zvýšiti dan z luxu. Nepřímé daně by se měly upraviti tak, že by nezbytné potraviny nebyly zda něny nebo jen skrovnou měrou, věci přepy chové však co nejvydatněji. V témž smyslu byla také přijata re- soluce. Rafael Pacher mluvě o volebn reformě pravil: Ve chvíli, ve které se podaří vyloučiti Halič, Bukovinu a Dalmacii ze svazku cislajtán- ského, Všeněmci budou pro největší roz šíření volebního práva. Řečník navrhl reso- luci, ve které se žádá kurie se všeobecným hlasovacím právem na sněmích zemskýcha v obecních zastupitelstvech, jakož i zrušení nepřímých voleb vůbec, zejmena v kurii venkovské. Posl. Stein pojednal o židovske otázce. Připomenul, že bylo tomu včera 13 let, co byl Schönerer odsouzen. (Bouřlivé, dlouhotrvající volání »Heil!« Shromáždění kynou Schönererovi šátky.) Ve chvíli, kdy byl Schönerer odsouzen, největší padouch a kejklíř (Hlučné volání »Fuj Lueger !«) jakého jsme kdy poznali, pokládal záhodným pra covati pro svou ctižádost a místo něme- ckého lidového antisemitismu plemenného dal nám antisemitismus křesťansko-sociální. Řečník žádal shromážděné, by trvali při zásadách plemenného antisemitismu, nečetlo žádných židovských novin, nekupovalo od židů, nevolalo na pomoc židovské lékaře, ne- svěřovalo právní zastoupení židovským advo- kátům, konečně pak aby němečtí posluchač vysokých škol odpírali židům satisfakci. Posl. Wolf konečně vykládá smysl a vý znam pojmu »Všeněmectví«. To jest — pravil — náboženství, kterým musí býti pro niknuti všichni Němci, zrovna tak, jako urči- tým vyznáním. Všeněmci musí podniknout boj proti všemu: proti Slo va- nům, proti Římu a proti židům. Všeněmectví jest však také projevem ne- rozlučitelného příslušenství ra- kouských Němců k bratrům v ně- mecké říši. Od r. 1866 nenáležíme k ně- mecké říši, nýbrž k Němectvu, k ně- mecké říši nenáležíme — jenom pro- zatím. Při těchto slovech přerušuje vládní zá stupce řečníka. Wolf pokračuje: Stát musí si býti vě dom svých povinností vůči Němcům. Proto že se nyní nazýváme Všeněmci, nepřestal jsme býti Schönererovci a radikály. My Vše němci zvítězili jsme v Čechách nad liberály a zvítězíme také v zemích alpských nad kle- rikály. Nepřestaneme na tom, býti jenom stranou v zemích sudetských. Všude vstou- píme do volebního zápasu, kde jest úspěch možný. V době nejblíže příští očekavají nás dva velké boje: ve Vídni a v Čechách. Při volbě poslance v VIII. okresu vídeň- ském bude pro nás pěkným darem, podaří-li se nám, způsobiti užší volbu. Při volbách na zemský sněm království českého budeme čeliti allianci německé strany lidové a po- krokové. Srazíme německo-pokrokovou stranu úplně k zemi a Pradovi ukážeme, že má sice v Liberci vážnosti, že však něme- cký lid v Čechách není tak měkkým, jako jest on. Řečník vznáší na četné účastníky z krá- lovství českého prosbu, aby se vší horlivost pracovali k nastávajícím volbám. Schönerer promluvil jenom těchto několik slov: »Budou-li všichni tady přítomní pracovati pro »Los von Rom«, potom také já tady promluvím.« Pak schůze skončena
#7 alto_textblock #7
Vodní stavby Z Vídně, 6. května. V popředí ve- škeré diskuse publicistické nalézá se projev předsednictva českého klubu v pííčině vodních cest. »Sonn- u. Montags-Zeitung« po té stránce také praví: »Z osvědčení toho vychází na jevo, že Čechové nejsou oehotni z nynějšího zasedání odejíti s prázdnýma rukama. Pro-
#8 alto_textblock #8
tože je však smířlívé smýšlení, možno před pokládati, že akce Čechů povede k positiv- ním výsledkům.« »NeuesWienerMontagsblatte dovídá se, že dr. Körber v příčině če- ských postulátů povolil, pokud se týká regulace řek v Čechách, a že zajistil sobě souhlas všech ostatních rozhodujících stran k rozřešení otázky té, které spočívá v tom, že polo- vina půjčky, jež má býti učiněna na základě zákona o vodních stavbách, jež činí 250 mill. korun, tudíž 125 mill. kor. má býti věnováno výhradně na re- gulaci řek. Ovšem nikoli v Čechách na Moravě pouze, nýbrž také v Haliči a čá- stečně také v zemích alpských. Německé strany jsou prý srozuměny. kladou však jenom jednu podmínku, aby tím nebyla protahována stavba průplavu dunaj- sko-oderského. Orgán německého velkostatku »Mon tagspresse« oznamuje, že jakmile při- jdou do Vídně vůdcové německých stran, meškající nyní ve svých domovech, bu de pokračováno v rozpravácho změnách, resp. doplnění záko na ve příčině vodních cest. Dlužno předpokládati, že vláda již uči- nila svá opatření, aby o počtu a rozsabu regulačních a melioračních projektů, které se nalézají v různých resortech, podán byl přehled. Předsedové německých stran mají dnes důvěrnou poradu o věci té. Zejtra večer bude rokovati výbor železniční o nejdůleži- tější části předlohy investiční — o refundaci 80 mill. K.
#9 alto_textblock #9
Ke krisi pruské. Z Berlína, 6. května. (»Montagsrevue«. V informovaných kruzích se ujišťuje, že cí- sař sám nalehal na rozhodnutí a že vyžádal sobě od kancléře Bülowa určité zprávyo stavu kanálové otázky v poslanecké sně- movně. Když pak zpráva ta byla podána ve smyslu nejnepříznivějším, byl ministr M i que vyzván, aby podal demisi. Císař uznává velký dosah, který má prů mysl pro rozpočet velkých států a přeje si aby byl fedrován všemi prostředky. Císa přeje si, aby do kabinetu povolán byl liberál a tím jest Mölier. Není vyloučeno, že bude povolán též liberální úřadník za ministra financí.
#10 alto_textblock #10
Z Vídně, 6. května. »Sonn- un Montags-Zeitung« oznamuje na svů vrub: Dle doslechu dostali všichn arcivévodové okružní list, ve kte- rém se jim připomíná ustanovení domácího řádu, dle kterého členové císařského rodu. než přijmou protektorát nad nějakým spol- kem, musí vyžádati sobě svolen císařova.
#11 alto_textblock #11
Telegrafické zprávy „N. L. z Pešti, 5. května. (C. - B.) Císai bude zejtra udíleti povšechné audience, na- vštíví pak vychovatelnu anglických slečena vrátí se odpoledne do Jedlové. Do Pešt přijede opět ve středu, aby se zúčastnil při svěcení praporu Ludvíkovy akademie. Ze Zadru, 5. května. (C.-B.) Arci- vévodkyně Alžběta opustila včerao 913 hod. dopol. parník »Almissu«, odjela vozmo do Dubrovníku a odplula odtud parní barkassou na Lakromu. Odpoledne učinila výlet do Kanosy. Dnes odcestuje do Ce- tyně. Z Bukurešti, 5. května. (C. - B.) »Agence Roumaine« upozorňuje na hlasy rumunských časopisů, pojednávajících o dů- ležitosti schůze rumunského krále s řeckým králem v Opatii. Tato schůze jest prý důkazem srdečného po- měru mezi Řeckem a Rumunskem a zároven posilou bezpečnosti a mírného rozvoje věcí na východě. Z Paříže, 5. května. (C.-B.) Některé časopisy tvrdí, že sultán marocký po- hlavárům v Tuatu, kteří ho o pomoc požá- dali, písemně prohlásil, že není s to zahájiti proti Francii žádného zjevného ne- přátelství, že však nařídí marockým po- mezním kmenům, aby ustavičný m vpády na francouzské území vo- jenské operace francouzské ve východním Alžírsku ztěžovali. Francouzský vyslanec v Tangeru obdržel rozkaz, aby si ve příčině tohoto prohlášení vyžádal úřadní vysvětlení. Křižák »D'Assar« byl odeslán do Tangeru, aby žádosti této do- dal důrazu. Z Londýna, 5. května. (C.-B.) »Sunday Special« oznamuje z Paříže z dnešního dne: O povšechném výsledku petro- hradské cesty ministra Delcas- séa se dosud mlčí. V dobře zpravených kruzích se tvrdí, že byly hlavní mi předměty jednání Čína a Maroko. Jinak jednali spolu Delcassé a ruský f- nanční ministr Witte o finaněním stavu Ruska. Witte prohlásil prý, že jest jediným prostředkem na záchranu fran- couzských průmyslových podniků v Rusku, aby Francie poskytla Rusku půjčku aspor 500 millionů franků. Po svém návratu sna žil se Delcassé získati vysoké finanční kruhy francouzské pro ruský požadavek a docílil. že jedna z prvních firem prove dení žádané ruské půjčky pře- v zala. Z Tangeru, 5. května. (C.-B.) Dle zpráv z Mara-Keše vypraví sultán do Lon-
#12 alto_textblock #12
dýna poselstvo, jež má předněsti král Edvardovi blahopřání k nastoupení vlády.
#13 alto_textblock #13
Válčení s Čínou- Z Londýna, 5. května. »Reuterova kan celář« sděluje ze dne 3. t. m. z Pekina: Vět šina vyslanců odebere se příštím týdnem k let nímu pobytu do západního pohoří a vezme se bou k osobní ochraně vojenské hlídky. Zamýšl prý zúčastniti se v Pekině jednání o obstarán nutných obchodních záležitostí. Jak missionář londýnské missie sděluj jest prý na venkově dle zpráv z provincií velký rozruch a nespokojenost. Trpká zášť a vý hrůžky proti cizincům, jsou prý horší než před stavem obležení vyslanectví. Stažení vojenských oddílů znamená prý vyzvání k vraždění čínskýeh křesťanů. Z Petrohradu, 5. května. (C.-B.) »Ru ský Invalid« sděluje podrobnosti o ruskýeh operacích v Mandžursku v posledních dnech Vojsko generála Zerpického mělo celkem přes dvacet šarvátek s Číňany. Padli v nich 24 muži; dva důstojníci a jeden muž zemřeli ná sledkem zranění, 7 důstojníků a 61 mužů byl zraněno dílem těžce, dílem lehce. Ukořistěna byla četná děla a pušky, jež byly většinou zni čeny. Fundutumschen a jeho pomocníh Syšejavančin byli zajati. Celkový výsledek ruských operací je ten že ze tří lupičských sborů, ohrožujících klic v Mandžursku, byly dva na počátku roku úplně zničeny a rozptýleny, kdežto třetí jest ješt pronásledován ruským vojskem. Od generála Volkova došel sem přede- včírem následující telegram, datovaný ze dne 20. dubna: Plukovník Grjasnov porazil u Sin- binpu čínské vojsko o 4000 mužích, jež prehlo na severozápad. Na straně ruské padli dva muži, 7 mužů bylo zraněno. Dne 13. dubna opustil jeden oddil, vedený podplukovníkem So- kolovem, Mukden a spojil se dne 16. dubna s oddílem Grjasnova. Přední voj generála K on- dratoviče narazil dne 12. dubna východně od Čendi na čínskou tlupu, kterou beze všec ztrát rozptýlil. Sto Číňanů bylo zajato. Z Berlína, 5. května. (C.-B.) Naproti nesprávným údajům zahraničních listů o poža- dovaně Německem náhradě za výpravu čínskou. za opevnění Kiaočau a za zřízení kabelu ze Šanchaje do Čingtava a do Čifu píše » Nord- deutsche Allg. Zeitung«, že- Německo žádá jen náhradu oněch vydání, o něž se zvětšil nákla na obyčejnou službu následkem nepokojů v Číně. Obnosy za trvalá opatření v Čině byly zařaděny do požadavků Německa jen percen- tuálně. Říšský sněm povolil pro Čingtau obnos 4,770.000 marek a Čině počítá se jen něco přes 3 milliony. Za stavbu kabelu, jež vyža dovala náklad 3.7 millionů marek, žádá se o Číny jen amortisační kvota 145.000 marek.
#14 alto_textblock #14
Pro úpravu a splavnění českých řek. Schůze Labského komitétu v Hradci Král (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) Včera konala se v Hradci Králové schůze Labského komitétu, které zúčastnili se domácí naši pracovnici pro splavnění středního Labe o Mělníka až k Jaroměři. Schůzi této náleží značný vyznam vzhledem k domácí situaci naší v otázce splavnění střed ního Labe. Byliť účastníky schůze, na které panovala plná, ničím nerušená harmonie, zástup cové měst a okresů polabských, většinou funk cionáři samosprávy, tedy mužové, o nichž lze právem říci, že zaslupovali okresy, ve kterých žijí, a že jmenem okresů mohou mluviti. Po této stránce také má velmi vážný význam projev plné důvěry, učiněný svobodomyslným lidovým poslancům českým na říšské radě. Schůzi zahájil předseda Labského komitétu a starosta města Hradce Králové dr. František Ulrich. Uvítal účastníky jmenem města Hradce Králové a okresu, jakož i hosty p. místodržitel ského radu Filipa, vrchního inženýra z tech nické kanceláře zemského výboru p. Dlouhého zástupce pražské obchodní komory p. ředitele Karlika, zem. a říš. poslance p. Formánka, zá stupce svazu východo-českých eukrovarů pp ředitele Raka a Vejra, a sděliv, že se omluvil pp. Sazima a Filipi, podal obšírnou informační zprávu o stadiu, ke kterému dospěla otázk úpravy a splavnění středního Labe od Mělník do Jaroměře vzhledem ke vládní předloze o vod ních stavbách. Obsah zprávy p. starosty dra. Ulrichaje následující: Z informací, které čerpal jednou výbor z svého nedávného pobytu ve Vídni, jednak před- seda dr. Ulrich ze schůze zástupců obchodníeh komor pražské, plzeňské a budějovické a in- teressentů obchodních, průmyslových a země dělských, dne 4. t. m. v Praze konané, ktere se v zastoupení labského komitétu zúčastnil. konstatovati lze následující průběh věci. Jak známo, navrhuje vládní předloha zří- zení těchto vodních cest: a) plavebního kanálu z Dunaje do Odry b) plavebního kanálu z Dunaje k Budějo- vicům spolu s kanalisováním Vltavy z Budě- jovic do Prahy; důkladné projekty obou těchto vodních dráh jsou připraveny a pro komissionální řízení způsobilé; c) plavebního kanálu od Přerova k Pardu- bicům spolu s kanalisováním Labe od Pardubie až do Mělníka. Generální projekt na úpravu a splavněn středního Labe jest, jak známo, úplně hotova i rozpočet má během prvé polovice tohoto mě- síce býti dokončen. Naproti tomu nebyly však o projektu ka nálu odersko-labského z Přerova do Pardubie
#15 alto_textblock #15
potřebné práce technické vůbec ještě pro vedeny. d) plavební spojení kanálu dunajsko-oder ského s Vislou až ke splavné trati Dněstru o němž pouze všeobecné skizzy pořízeny byly aniž pevný směr tohoto plavebního kanálu a místa, jichž se dotknouti má, přesně byly určeny. Proti tomuto vládnímu projektu vystoupen nejprve se strany českých interessentů agrár ních a odtud pak rozšířeno toto hnutí i do ostatních agrárních sdružení na radě říšské a kladena na prvé místo potřeba regulace řek, v něž byly zahrnuty i meliorace vodstev. Tužeb Polabí po brzké úpravě a splavnění středního Labe dotkl se vládní projekt nepři znivě ve dvou směrech: předně tím, že úpravu a splavnění Labe klade na místo teprve třeti teprve ve spojení s odbočkou dunajsko-oderského průplavu od Přerova k Pardubicům; za druhé pak tím, že nebéře naprosto žádného zřetele k neodlučitelnému kanalisování Labe od Pardu- die k Jaroměři. V Čechách odedávna pokláda se úprava kanalisování Labe od Mělníka až do Jaroměře ve všech kruzích se stanoviska náro- dohospodářského za jediný, nerozlučný, organi cký celek; dle něho vypracovalo též vodní od dělení zemského výboru ve smyslu usnesen sněmovních z roku 1884 a 1889 příslušné projekty Poněvadž pak rozdíl nákladu na nezbytnou jinak regulaci této vynechané tratě od Pardubi do Jaroměře a na její kanalisaci, je vzhledem k celkovému rozpočtu nepatrný, poněvadž dále tato trať je úplně způsobilá, aby po ní plaveny byly lodi takového typu, jaké plouti mají po ostatním Labi, a poněvadž právě tato traf, po níž od Pardubic nahoru industrie bohatě a in tensivně se rozvíjí, má býti důležitým a výnos ným prostředníkem mezí tímto průmyslem a la cinou silou vodní (a pro průmysl přece hlavn řeky se splavňují) — naléhal výbor labského komitétu v parlamentu i v úřadech kompetent- ních a způsobem, o kterém v jednatelské zprávě zmínka bude učiněna, na změnu vládní před- lohy ve smyslu, příznivém solidárnímu stanovi sku polabského sdružení. Ježto pak úprava a kanalisace středníh Labe a sice až do Jaroměře je energicky pod- porována nejen obchodní komorou pražskou, nýbrž i — poněvadž jde o důležitý komerciáln zájem průmyslu českého severovýchodu obouv tomto směru svorných národností — též i ob chodní komorou libereckou, jakož i se vší ver vou i celým klubem lidových poslanců českých a jak doufáme i velkostatkářských, kojí se v bor nadějí, že svorným a solidárním tužbám potřebám rok od roku hynoucího Polabí i v tomto směru bude vyhověno, a že úprava a splavněn středního Labe i od Pardubic až do Jaroměře legislativně bude zabezpečena. Vládní předlohou vodní obíral se zvláštn subkomitét parlamentární komise klubu lidových českých poslanců ve Vídni, do něhož vyslán byli pánové dr. Kaizl, inž. J. Kaftan a J. Ma- štálka. Po návrhu tokoto subkomitétu usnesl se celý klub jednohlasně navrhnouti a o to se za sadili, aby do zákona o vodních dráhách po jato bylo: I. na prvém místě zplavnění Vltavy z Bu dějovie do Prahy u připojení k nynějším pra- cím kanalisačním, dále kanalisace středního Labe od Mělníka až do Jaroměře, po případě zřízení kanalisace až po Králové Dvůr, mimo to pak regulace následujících řek, pro něž jsou pro- jekty hotovy a jež nejsou ani ve správě státní ani zemské, totiž: Ohře, Berounky, horního Labe od Jaroměře do Vrchlabí, Moravy, Dyje Ostravice; II. teprve pak na druhém místě kanálové projekty ostatní, uvedené v § 1. vládní osnovy. S pracemi jako první uvedenými má se po číti r. 1903 a mají býti ukončeny za 10 let tedy r. 1912. Stavba kanálů a průplavů na místě druhěn uvedených má býti započata o rok později, tedy r. 1904 a býti dokončena za 20 let, tedy ro kem 1923. Zároveň bylo usneseno navrhnouti, aby v zákoně samém určen byl náklad a) na úpravu a kanalisování Vltavy obno sem 70 mill. K; b) na úpravu a kanalisování středního Lab od Mělníka do Jaroměře obnosem 80 mill. K. c) na úpravu šesti výše zminěných řel 3412 mill. K. Poněvadž by pak na stavbu ostatních n místě druhém uvedených kanálů a průplavů zbyla suma pouze 651% mill. K, jedná se o tom. aby vládní předlohou preliminovaný obnos 250 mill K byl o 50 mill. K zvýšen. Avšak snaha agrárních interessentů nesl se ještě dále: poukazováno k tomu, že by dotýčném návrhu nebyly zahrnuty i jiné řeky české, které taktéž naléhavě regulace potřebují- jednalo se tedy o tom a bylo klubem usneseno aby na úpravu řek dalších, nejmenovaných, byla v zákoně o cestách vodních vyhražena sum paušální a sice: 10 mill. K pro Čechy, 6 mill K pro Halič a 4 mill. K pro Moravu a Slezsko s čímž čeští agrární interessenti úplně se spo kojili. Náklady těchto projektů mají dle návrhu klubovního býti uhraženy takto: I. náklad kanalisace Vltavy a Labe a ná klad všech vyjmenovaných regulací řek má být hrazen výhradně z prostředků státních; II. náklad ostatních kanálů a průplavů způsobem, ve vládní osnově uvedeným, př čemž snaha klubu nese se právem a důvodně k tomu, aby přispěvek Prahy naprosto byl vy loučen a aby příspěvky zúčastněných zemí ur čeny byly již v zákoně jistým číselně vyslove ným percentem; způsob totiž vládou navržený o tom, jak jednotlivá království a země maj
#16 alto_textblock #16
přispívati a o němž teprve později s nimi do- hodnouti se třeba, chová v sobě tím spíše ne- bezpečí buď nátlaku buď odkladu, ježto dle § 5. vládní přodlohy smí býti jen se stavbou oněch průplavů r. 1904 započato, o nichž tato dojednání stran příspěvku právoplatně byl uzavřena. Návrh klubu lidových poslanců českých zlepšuje tudiž projekt úpravy a zplavnění střed- ního Labe proti vládní předloze výhodně potud: 1. že klade požadavek úpravy a zplavnění celého středního Labe od Mělníka nejen do Pardubic, ale až do Jaroměře s eventuální ka- nalisaci až po Králové Dvůr, aby tím umož- něno bylo levné zásobování kvetoucího průmyslu celého českého severovýchodu uhlím a aby sprostředkován byl levný vývoz jeho výrobků; 2. že klade tuto úpravu a kanalisaci střed- ního Labe současně s úpravou a kanalisaei Vltavy na prvé místo v programu vodních cest; 3. že má provedení tohoto projektu býti započato již r. 1903, tedy o rok dříve a do- končeno o deset let dříve než ostatní projekty průplavní; 4. že určuje zákonem summu stavebníh nákladu pro Labe a tím poskytuje záruku, ž povolené úvěry do této sumy vskutku jen úpravě a zplavnění středního Labe budou věno- My pak nemáme vroucnějšího a naléha vějšího přání, než aby návrh klubu lidových poslanců českých co nejdříve stal se zákonem. Nelze ovšem popřiti, že nad osudem pro- jektu vodních cest stahují se mračna, nebo požadavky agrárních interessentů narážejí na energický odpor jiných stran. Netřeba mluviti ani o obtíži otázky junetim mezi investiční předlohou a předlohou zákona o vodních dráhách. Ale požadavky současné regulace českých řek vyvolávají stejná přání klubů ostatních a je známo, že předsedové ně- meckých sdružení v poslední společné anketě již předem nároky svých zemí v tomto směru ohlásíli. Mimo to požadavek, aby úpravy a meliorace řek děly se nákladem státním, naráží na ener- gický odpor zástupců oněch zemí, které na meliorace svých řek značným nákladem přispěly. i na odpor vlády, opírající se o předpisy zákona melioračního a o opáčné praecedens, které v této věci v jiných zemích (ve Štyrsku) i v Čechách (projektem regulace Ohře) nastalo. A tak není vyloučena obava, aby těmito stále rostoucími požadavky regulačními a melio- račními rámeový objem předlohy zákona o vodníc cestách nevzrůstal do nemožnosti a konečně pod ssutinami svými nepohřbil i úpravu a splavnění středního Labe. Polabí hledl však v této chvíli vstříc bu- doucnosti s pevnou důvěrou: ví a věří, že vě jeho spočivá v rukou schopných a přátelských, v rukou naší delegace české, která životní přední zájem národohospodářský, jejž má krá- lovství české především na brzké úpravě zplavnění Labe i Vltavy, znamenitě hájí, a jak doufáme, také se zdarem obhájí. Je ovšem třeba, aby se jí i s naší strany energické dostalo podpory. Nelze vskutku nalézti dosti vhodnýcha vroucích slov díků a uznání za osvícenoua obětavou práci, kterou česká delegace zájmům těmto vstřic přináší. (Výborně! Hlučný potlesk.) Zpráva tato byla jednomyslně vzata na vě- domí. Jednatel »Labského komitétu« statkář pan Váňa, referoval pak o činnosti komitétu. Čin- nost ta byla informativní, orientační a agitační. Výbor »Labského komitětu« vyšetřil zvláště po- mocí dotazníků škody, způsobované povodněmi středního Labe, a výsledek vydal tiskem jako statistickou zprávu, postarav se také o pořízen německého překladu. Když objevily se zprávy o předlohách vodních stavbách, vstoupil výbor ve styk s če- skými poslanci, aby u nich působil ve prospěch svého úkolu, jmenovitě zasazoval se o to, aby projekt úpravy středního Labe položen byl n místo první. U zemského výboru království če- ského zasazoval se výbor »Labského komitétu« o to, by vypracování generálního projektu řeče- ného bylo co možná urychleno. Když výbor po znal, že ve vládním projektu zahrnuta je kana- lisace středního Labe pouze k Pardubicům. jednal s klubem českých poslanců, jakož i ministerským předsedou drem. Körbrem a mi nistrem drem. Rezkem o to, by projekt pro dloužen byl až do Jaroměře. S jakým výsled- kem, je známo. Nyní působením výboru komitětu je v proud nové šetření o škodách, způsobených letošním labskými povodněmi a zátopami. Podle dosavad- ních zpráv činí škody ty více než pět mill. K Takovým způsobem přispívá »Labský komitéte k řešení velkých projektů, o něž nyní jde. (Vý borně !«) Zemský a říšský poslanec p. Václav For mánek upozornil na politické zjevy, jež pro vázely podání vládní předlohy o vodních cestách, a upozornil, že předloha v jednotlivostechje nehotova. Po té zmínil se o společných schů- zích poslanců obou národností z našich zemi v záležitosti splavnění řek a průplavů, a pravil, že dokud neobvyklá, zvláštní tato společnost zů- stane pohromadě, bude věc na cestě dobré. Řečník poukázal v další své řeči na potíže, které projektu činí agrárníci. Kdo se však otázkou podrobně zabývá, dochází k úsudku, že zamýšlenými stavbami vodními zemědělství poškozeno nebude. O tom dlužno naše rolnictvo přesvědčovati, ono pak musí míti na zřeleli jak prospěch svůj, tak i ostatních vrstev národa. (Výborně ! Hlučný souhlas.) Poslanci naši ovšem nemají k nynější vládě žádné důvěry, a proto nyní jednají o vše- možné garancii, by podnik nynější, stane li se
#17 alto_textblock #17
vány