#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
3. července 1907. Císlo 181.
#4
alto_textblock
#4
za svobodu proti Rakousku. Mladý muž byl
nojen svědkem, ale i částečně spolupracovníkem
na úspěšném vzmahu mladé Ilalie. Záhy stal se
vyslancem Viktora Emanuela v Paříži. Stal se
oblíbencem Napoleona III. i pařížské společnosti,
kde hrál vynikající roli též jako elegantní muž
velkého světa. Ale jako diplomat byl velmi
zdrželivým a klidně sledoval vývoj událostí, spě-
jících ke katastrofě sedanské. Nenamáhal se
nijak, aby u svého krále nějak výmluvně a vřele
tlumočil touhy Napoleona III., očekávajícího o
Italie vděk a pomoc v každé chvíli. Italie do-
sáhla jednoty, svého ideálu. Ale vůči cizině
stála bezradně. Válka s Rakouskem ještě byla
v živé paměti. Trojspolek byl daleko. Na spolek
se západními mocnostmi latinskými pomýšlelo s
jen váhavě. S Francií byla Italie v přátelském
poměru, dokud nevypukla otázka tunisská. Nigra
vté dohě dlel jako vyslanec v Petrohradě av
Londýně. Dával okázale na jevo své a italské
sympatie pro Anglii. Na mezinárodní konferenci
pro upravení egypiských financí byl Nigra jedi-
ným, jenž podporoval anglické požadavky. Roku
1885 byl vyslán do Vídně, aby zastupoval
zájmy italské ve státu, jenž byl před málo lety
nejvíce nenáviděným u jeho krajanů a jenž nyní
se stal spojencem jeho vlasti.
Jeho postavení bylo obtížné. Irredentické
hnutí kalilo poměr italsko-rakouský. Crispovi
konečně se podařilo seslabiti irredentu a ra-
kousko-italská obchodní smlouva utvořila též
pro hospodářské styky obou států příznivější
půdu. Ve Vídni zaujímal hr. Nigra neobyčejné
postavení. Byl nejstarším mezi italskými diplo-
maty, jeho minulost, jeho velké úspěchy vzbu-
zovaly úctu, jeho nevšední vzdělání bylo vysoee
pceňováno. Po 20 let žil hr. Nigra ve Vídni
až pro vysoké stáří se vzdal činnosti diploma-
tické. R. 1904 byl vystřídán vévodou z Avarny
Pak se uchýlil do ústraní. S hr. Nigrou od-
chází jeden z posledních velkých zápasníků z
svobodu a jednotu Italie.
#5
alto_textblock
#5
Krise v Portugalsku.
Neklidně a hrozivě to vře v lidu portugal-
ském. Když odjížděl korunní princ na
sfrickou cestu, z níž se má vrátit až na podzim,
byla celá lissabonská posádka v pohotovosti,
aby se zabránilo výtržnostem. Přes to, když
korunní prine vstupoval na parník, ozvaly se
bouřlivé a nepřátelské výkři ky
proti dynastii a vládě. Přístavní policie
zakročila bezohledně, potlačila demonstracia
mnoho osob zatkla.
Madridský dopisovatel londýnského »Stand-
ardu« dovídá se z Lissabonu, že tam bylo
zatčeno 400 osob a sedm žurnál
potlačeno. Sazeči, připraveni o chleba,
usnesli se, že svolají protestní schůzi.
Madridský »Liberál« protestuje v čele
listu proti jednání španělské vlády, jež k žá-
dosti portugalské vlády vypověděla z Badajozu
redaktora »Munda«, Franca Borgesa. Borges
uchýlil se do Sevilly, ale pravděpodobně bude
musit utéci do Francie.
—
#6
alto_textblock
#6
Anarchisté v Maconu.
Před nedávnem byli v Maconu, jakse
oznamuje z Paříže, zatčeni desátník Thoma-
chot, baron Mannteuffel a ruský občan
Vlasimirov. Z počátku se myslilo, že jde
o vyzvědačství, ale teď vysvítá, že byly odha-
leny velké rejdy anarchistické. Objevilo se, že
baron Mannteufíel je jedním z hlavních
činitelů v anarehistickém vyučova-
cím ústavu v Lausanne. U Mannteuffla
bylo nalezeno množství dopisů od ruských, špa-
nělských a německých vůdců anarchistických
Posilal velké obnosy na podporu propagandy
revoluční. Papíry u něho nalezené podaly doklady
o mezinárodní akci revolucionářů a o protivo-
jenské organisaci. Nebylo však zjištěno, že by
Mannteuffel a Vlasimirov osobně zasáhli do agi
tace. Jsou vyšetřováni pro podporování anarehi-
stických účelů. Desátník Thomacho t, jenžje
též anarchistou, nemohl vydati cizincům nižádné
tajnosti vojenské, poněvadž k nim neměl pří-
stupu. Jeho korespondence nasvědčují pouze, že
mezi ním a oběma cizinci byly styky, jež pod-
lehají trestnímu zákonníku
#7
alto_textblock
#7
Pátý slet všesokolsky
#8
alto_textblock
#8
v Praze
Výlet hostů pátého sletu všesokol-
ského do Turnova a okolí.
(Pův. zpráva »N. La. )
.. . Došuměly a dozněly na lelenské pláni
slavnosti sokolské. Junáci, kteří uváděli nás
v úžas svými výkony, vrátili a vracejí se do
svých domovin, osvěženi a posileni k novému
rozmachu, k příšti olympiadě. Vivat sequens
Šťastnější z nich, nevázaní dobou, pobyt svůj
prodloužili, užívajíce v zlaté slovanské Praze
chvíle srdečného pohostinství, vanoucího jim se
všech stran vstříe.
Američti Čechové zatoužili oživiti své vzpo-
mínky na vlasť však také jiným způsobem, než
procházkamí velkoměsta. Do lesů českých vedla
je touha, do míst pověstných svou krásou, do
českého ráje v okolí Turnova. A již k myšlence
jejich přidali se Slovinci, naši a jiní a tak včera
o 6. hod. ranní vyjel z nádraží cís. Františk
rychlovlak, obsazený do posledního místa Sokol-
stvem a jeho hosty.
Výlet do Turnova a okolí, předem v zná-
most uvedený, byl přirozeně povelem k pozdra-
vům a ovacím uvědomělého občanstva měst
míst na trati ležících. Tak v Neratovicích, Vše-
tatech, Mladě Boleslavi a Bakově vítán byl vlak
střelbou z hmoždiřů, hudbami a zástupy obe-
censtva, které bouřlivě provolávalo pozdravy.
Mezi účastníky výletu, jichž bylo přes 300,
byl zejména starosta mésta Lublaně, milýa
vzácný přítel našeho národa Ivan Hribar, na
112 Čechů amerických a jich dam, členové
městské rady pražské pp. Weiss, Kasa-
lický a dr. Holubovský, za Českou
obec sokolskou z předsednictva bři.: dr. Karel
Heller a JUC. Mašek, starosta břevnovský
p. Kolátor a j. v.
Jízda vlakem uběhla v srdečném rozho-
voru za zpěvu národních písní a koncertu tru-
bačského odboru Sokola pražského; bez zpoz-
dění pak přibyl vlak do nádraží turnovského
přeplněného do posledního místa občanstvem
školními dítkami, zástupci samosprávných úřadů
a Sokolstvem turnovským a okolním.
#9
alto_textblock
#9
Sotva že objevili se američtí hosté na stu-
pálkách vlaku, zahřmělo jim vzduchem vstříe
hromové »Na zdar!« a »Sláva!« Americkým
Čechům pak, v tak hojném počtu výletu se
zúčastnivším, platila z velké části uvítací řeč
okresního starosty p. Ždárského, který po-
ukázav, že nejen Turnov, ale i celé jeho okoli
uvítalo s jásotem příležitost pozdraviti na svých
hranicích Sokolstvo a zejména americké Čechy
a Slovince, akcentoval význam všesokolského
sletu pro celý národ český, klerý vzpruží se
tím ve svých vlasteneckých cilech. »Vzácná při-
tomnost vaše« — praví řečník — »má však
také ještě jeden význam v tomto kraji, který je
výspou českého národa a střeží tu naši národ-
nost před přívalem cizáctví. Z těch příčin pří-
tomnost vaše přináší nám vzácné vzpruženía
posilu, za kterouž mějte náš dik. Nechť vám
všem, kdož jste k nám zavítali, jásá vstříc naše
sokolské »Na zdar!« Hřímavé trojnásobné »Na
zdar!« otřáslo vzduchem, načež vystoupil z řad
Američanů vůdce výpravy jejich p. Jedlička a pro-
nesl tato vroucí slova: »Červeným písmem za-
psána bude v srdeích našich návštěva čarokrásného
Turnova a jeho okolí, mezi památnými dny na-
šeho pobytu v Čechách. Buďte ujištěni, draze
bratři a sestry, že my všickni, kteří přišli jsme
sem podívati se na starou vlast, na vzrůst
kulturní rozvoj českého národa, nadšeni jsme
jeho pokroky! Děkujeme tomu českému světu
za neskonalé projevy lásky v Praze i zde, kte
rými nás zasypává a vyprošujeme mu, aby
v budoucnosti povznesl se k výšině svých tužeb
a ideálů. (Výborně !) Potlesk a souhlas provázel
slova amerického Čecha, když ujal se slova
starosta lublaňský Ivan Hribar, aby slovinsky
a česky tlumočil neobyčejně pěkným obrazem
své nadšení nad českým rájem. Čím by byl
krásný ten ráj na pohled — pravil — kdyby
měl jen prostě půvaby přírody a cizí lid, nemajíeí
pro ně porozumění a srdce tak vřelé, jako český
lid. (Výborně !) V tomto ráji přebývá český
národ, jenž mnoho vytrpěl útisky nepřátel
do dnes na svých národnostních zájmech je
ohrožen. Než tento lid je energický, statečný a
vědom si své minulosti, své slavné historie.
plné zlatých stop bohatýrských činů, zůstává
neoblomným a statným, a tak činí tento ráj
český nejen na pohled, nýbrž i ve skutečnosti.
(Výborně!)
Této obdivuhodné síle českého národa,
který nám Slovanům jižním je vzácným, záři
vým příkladem, provolávám nadšené »Živio«.
Vroucná řeč slovinského nadšence přijata
byla s frenetickým jásotem a provoláváním
»Živili Slovinci !«
Když hudba zahrála národní hymnu, podě
koval jménem České obce sokolské jednatel
JUC. Mašek všem, kdož uchystali výpravě
pražské přijetí tak okázalé a shledávali v tomto
výletu zvlášť radostné osvěžení účastníků vý-
pravy, zejména těch, kteří přišli z dálav zaoce
ánských. Obětavý a vlastenecký jejich čin ne-
chať mocným nadšením osvěží uvědomělé oby
vatelstvo českého ráje.
Když přílomné dámy turnovské okrášlily
předáky výpravy americké, slovinské a sokolské
vonnými kyticemi, vykročeno za zvuků dvou
místních kapel pochodem k městu. Ohromné
moře hlav před nádražím objevilo se v průvodu,
který zahájen byl jízdní avantgardou za vedení
náčelníka bra. Kulicha.
Následující dvojřadný průvod Američanů
uvítán byl ohromnými ovacemi a sypáno mu
v cestu kvítí. Nemenší pozornosti těšili se So-
kolové slovinští, srbští, chorvatští, jejich dámy
a »Sokol« z Prahy a okoli.
Všeobecně překvapila rostlinná dekorace.
kterou zelenaly se ulice a náměstí turnovské.
Poděl řady domů rozestaveny hustě ratolesti
břízové a guirlandy chvojové pnuly se od sto-
žáru k stožáru. Prapory slovanské a národní
barvy vlály se všech střech, tak že nebylo jedi-
ného domu neozdobeného. Zvláště uměleckoua
vkusnou byla dekorace obloukového mostu přes
řeku, který vyzdoben byl Maskovým velkozahrad-
nictvím.
Na náměsti a ulicích rozestaveny byly četné
skupiny družiček, s oken hustě obsazených domů
vrhány růže průvodu v ústrety. Průvod vkročil
a obešel za zvuků hudby velký čtverec, na ná-
městí utvořený z místních spolků, a zastavil pak
před radnicí, kde očekávali výpravu pražskou
starosta města mag. pharm. p. Radský a členov
městského zastupitelstva pp. Doubek, Brzo-
bohatý, Starý, dr. Šole, dr. Mašek
Veit, Votrubec, Plátek, Vlk, Fišer
Folprecht a Svoboda.
Za nastalého utišení zapěl místní pěvecký
spolek »Dvořák« Prausův chorál českého ná-
roda za dirigování řed. kůru p. Kuhna, načež
vystoupil na pavlán radnice starosta p. Rad-
ský a česky a francouzsky pronesl asi takovouto
pozdravnou řeč: »Je mně velikým vyzname-
náním, že mohu jménem Turnova a jeho oby-
vatelstva vzdáti vám díky za vaši návštěvu.
S velkým pohnutím vílám vás, drahé sestrya
bratří američtí, kteří nelitovali jste dálné cesty,
abyste účastní byli velké slávy sokolské. Ctíme
a milujeme vás za to, učice se od vás lásce
k vlasti. Zvolili jste sice jiná místa ke svému
pobytu, ale starou vlast noslte v srdci. (Vý-
borně!) Přál bych si, abyste nechali nám zde
v Čechách svoji energii, kterou obdivujeme.
V návštěvě vaší, bratři slovinátí, vidím vzácnou
záruku všeslovanské vzájemnosti. Je mi radostí,
že uvítati mohu zástupce žurnalistiky české i slo-
vanské, tohoto nsúnavného průkopnictva idey
všeslovanské.«
Velmi vřele pozdravil pak starostu lublaň-
ského Hribara, radu král, hlav. města Prahy
junácké Sokolstvo, které vytvořilo tak velkolepé
slavnosti sokolské. Prosí, by chvíle pobytu,
ztrávené v Turnově, utkvěly hostům ve vlídné
upomince a návštěvě sokolské provolává nadšené
»Na zdar!« Lublaňský starosta učinil ve své
řeči poklonu českému národu, vzpomenuv, že
národ český na postupu ideje všeslovanské je
jedním z prvních. Odtud jeho úcta a obdiv,
kterou shrnuje v konečná slova »Živio, český
národ !«
Náměstím ozvalo se »Hej Slované !«
Městský rada dr. Holubovský jménem
obce pražské tlumočil pozdrav městské radě
turnovské, která přijala nad tímto výletem pro-
tektorát současně s okresem. JUC. Ma šek
přál nadšeným slovy, aby harmonie mezi Slo-
vany neomezila se na chvíle sletu a naopak
v budoucnosti byla utužena. Podobnou nolou
#10
alto_textblock
#10
vyzněly řeči Chorvata dra. Janíčka, vůdce
amerických borců dra. Fryše a redaktor
Džamonje.
Řečníkům za neutuchajících projevů ne
smírných zástupů, náměstím se vlnících, podány
turnovskými damami, choti starostovou a slč.
Nareisou Kolihovou krásné kytice.
Pak uspořádány ve třech skupinách výlety
do půvabných lázní Sedmihorek, na hrad Vald-
štýn, na Marianskou skálu a na Hrubou skálu,
kde v pensionátu Šteklově připravena byla sva-
čina. Čarokrásná, romantická krajina turnovská,
bizarrní kamenné město s úchvatnou silhouetou
Trosek v pozadí okouzlily všecky účastníky vý
pravy, tak že tito vraceli se o 8. hod. vlakem
do Prahy s hlubokými dojmy přírodními.
Počasí bylo výletu až do večera příznivo
Ráno strhla se sice v Turnově prudká bouře
jež vzbudila u obyvatelsiva obavy, že slavnostní
den bude pokažen. Pohoda však vytrvala až do
večera, kdy spustil se dést.
U příležitosti výletu uspořádána byla v od-
borné škole klenotnická výstavka prací žáků
která se těšila velké pozornosti. Zvláštní ná-
hodou, nikoliv právě vítanou, se stalo, žedo
města přitáhl téhož dne z polního cvičení celý
74. pěší pluk, většinou však skládající se
z českých vojáků, takže sokolská slavnost měla
celou řadu uniformovaných diváků.
Hostina na počest hostí
král. hlavního města Prahy
při V. sletu všesokolském.
Vynikající hodnostové a representanti měst
a tisku, zavítavší do Prahy ke slavným dnům
sokolským, shromáždili se včera večer v nád-
herně vyzdobené dvoraně Žofína, kdež k jich
poctě representace obce pražské uspořádala
skvostnou bostinu. Líbezná vůně květinová roz-
lévala se prostorným cálem, v jehož středu ve
způsobu podkovy upravena byla tabule, vyzdo-
bená pečlivě a odborně znamenitě.
V nádherných robách vstupovaly do dvo-
rany dámy, provázené hodnosty a zaujaly místa
v čele tabule. Uprostřed tabule zasedl primator
měst pražských p. dr. K. Grcš, vedle něhož
pa pravici pí. Leroy, choť předsedy župy
sekvanských gymnastů, po levici pí. Colqu-
hounová, spisovatelka, jíž z galantnosti pře-
nechal toto místo p. Lampué. Naproti zaujala
místo choť pražského primatora pí. Groše vá,
po jejíž pravici starosta města Záhřeba p. dr.
Amruš, po levici p. L ampué, místopředseda
pařížské municipální rady. V pořadí starosty
dra. Groše zasedli dále p. Bourdon, předseda
syndikátu žurnalistů francouzských, p. Volo-
dimirov, zástupce města Petrohradu, slečne
Forbesova, dcera anglického konsula, pí.
Štychová, choť náměstka starosty měst praž-
ských, p. Colquhoun, redaktor „Timesů“
starosta města Lublaně p. Hribar, pi. Jirou-
sková, choť náměstka starosty měst praž-
ských, pí. Šupichová, choť advokáta a obecního
staršího, p. dr. Herbécourt, tajemník muni-
cipální rady pařížské, p. Glavinič, starosta
města Bělehradu, pí. Miuškovičová, pan
Deslanders, sekrotář municipální rady, p.
Brittainová, choť amerického konsula, pan
F orbos, anglický konsul, pí. Weissber-
grová, choť amorického vicekonsula.
V pořadí pí. Grošové, choti starosty měst
pražských, zasodli: pí. A. Podlipná, p. náměstek
J. Jirousek, pí. Seheinerová, náměstek pan dr-
Štych, pí. Šimáčková, zhoť předsedy Společnosti
Národního divadla, p. Colomiés, generální
konsul francouzský, pí. Červená, choť velko-
obchodníka a obecního staršího, p. dr. Podlipný
poslanec a člen rady městské, p. Régamey, re
daktor „Petit Journalu“
Po levé straně tabule zasedli: p. dr. Schei
ner, pí. Schrötrová, pp. du Bois, dr. Kramář
Azarjev, prof. Táborský, dr. Vlček, Mondecar
dr. Crnojevič, IIrustič, dr. Eulel, Pipinié, Skarič
dr. Nikolič, Vulovič, Arandělovič, Pavičevié
Marič, Keisizov, dr. Mazzura, Schrötter, Čer-
vený, dr. A. Baštýř, rada Borůvka, dr. Sobotka.
Nandeau, dr. Pinkas, Richard, Peigne, Mětais
Lariviěre, ředitel Prokop Grégr, Lucciardi, dr.
Oražen, Mayer, Franchetti, dr. Prachenský, Blei-
weiss, Patočka, Popovič, dr. Černý, Miuškoviě.
Vukotič, Matonovič, posl. Březnovský, zpravoda,
„Národních Listů“ J. Vejvara a zpravodaj „Po-
litik“ C. Běhal.
Po pravé straně tabule zasedli sl. Pasovská.
sl. Sansbouefova, pí. Korževská, pp. C. Caire.
A. Šimáček, Normand, Hantych, Muret, Christ-
mann, Korženěvský, Cuperus, Sansbouef, dr
Vaníček, Navarre, dr. Jerábek, Brittain, Gay
Meilbek, inž. Zvěřina, Hevson, Moreau, Korbel
spisovalel V. Hladik, Sully, dr. Čenkov, Massard
Weissberger, dr. Guth, dr. Malý Evain, Cruden
dr. Novotný, stav. Seifert, dr. Sum, Zajiček, v
Brož, Pasovský, dr. Supích, Siřiště, Mattuš, Ša
fránek, Herites, dr. Janatka, Vaňha, Náhlovský
dr. Růžička, Ferinud, zpravodaj „Nár. Politiky“
K. Žák a zpravodaj „Hlasu Národa“ K. Čvan
Bohatě a vkusně vyzdobena byla dvorana
Žofína exotickými rostlinami a sice jak v estradě
tak i v čele dvorany. Na stolech postaveny
nádherné vásy s velkými kyticemi bílých lilif
červených růží. Každý přibor ozdoben kytičkami
z červených a bílých růží se slovanskou triko
lorou. Mezi podnosy ve středu tabule s cukrovin-
kami byly položeny ratolesti z jemného aspa
rabu. Nádhernou tuto květinovou dekoraci na
vrhl a provedl ředitel městských sadů pražských
p. Karel Skalák.
Menu obstaral restauratér pan Fr. Krátký
s náležitou pečlivostí. Sestávalo z těchto chodů-
Polage aux čcrevisses.
Saumon la Mayonnaise
Filet de Boeuf la Wellington
Asperges au Beurre.
Ragoůt la Cardinal.
Selle de chěvreuil růti.
Compole.
Punche romaine.
Poulets rotis.
Salades fines.
Langue de Boeuf aux aspics.
Fraises a la Crěme.
Poudding a la Žofin.
Glace aux fruits.
Calě.
Vins:
Sherry.
Vins de Bohěme:
Žernoseky (hlanc).
Mělník.
Vin du Rhin:
Hochheim (Domdechancy).
Vin de Bordeaux:
Cháteau Margaux.
#11
alto_textblock
#11
čara.
#12
alto_textblock
#12
Vin de Champagne:
Moět Chanden: While Star (sec)
Moče « Chandon: Impérial.
Při hostině přednesl orchestr České Filhar
monie za řízení dirigenta p. M. Zemánka vybraný
program českých mistrů Smetany, Dvořáka, Ma
láta, Rozkošného, Hlaváče, Nedbala a výkony
její byly provázeny bouřlivým potleskem.
Upravení tabule obstaral vrehní číšník par
Ant. Šubrt, řízení tabule svěřeno p. Jaroslavu
Smetanovi.
Při hostině pronesena řada pozoruhodných
vřelých a přátelských projevů. Řadu tu zaháji
starosta měst pražských p. dr. Groš tímto pro
slovením:
„Volovážené dámy a slovulní pánové! Královská
Praha, vítajíc ve dnech právě minulých, kleré ne
smazatelně vryly se v paměť všech účastníků velko
lepého V. sletu všesokolského, vzácné hosty, jež si
ke slavnostem těm pozvala, vyrovnávala vlastně jen
dávný dluh, oplácejíc skromným pohostinstvím slavná
a velkolepá příjetí, jichž se zástupcům naší obce do-
stávalo při podobných všenárodních slavnostech a t
jak v pohostinných hlavních městech bratrských ná-
rodů slovanských, tak i v metropolích nad Sekvanou
a Temží. Jest mi příjemnou povinností dnes jménem
obce král. hlav. města Prahy vás všecky zde co
nejuctivěji uvítati a poděkovati vám ze srdce nej-
upřímnějšího za převzáenou česť, kterou jste oká
zalým svým účastenstvím našemu lidu a jeho nej
přednější instituci národní, jarému našemu Sokolstvu
byli proká zali,
Seznali jste zajisté, že byli jste všichni v domě
našem hosty milými, drahými a vítanými; doufám
že výsledkem velkolepých slavností tělocvičných do-
cílila naše Obec sokolská v očich vašich toho, co
bylo jejím cílem: vzbuditi u vás přesvědčení, že
jednoty sokolské pěstováním výcviku tělesného v
spojení s ušlechtilými duševními snahami jsou in-
stitucí pro náš národ tak důležitou, že zasluhují nej-
přednějš pozornosti všech činitelů v životě národnín
a verejném. Než nešlo nám jen o to; nám záleželo
na tom, abyste přišli mezi nás, abyste z vlastního
názoru o poměrech našich se informovali a nak světu
nestranný, našimi odpůrci nezkalený, správný a prav-
divý podali úsudek.
Děkuji zvláště zástupcům měst slovanských, ktei
příšli, aby posílili v nás vědomí, že jedna velká, spo-
lečná páska příslušnosti k veliké Slavii pojí nás, do-
dávajíc nám síly k zápasům, děkuji pp. zástupcům
města Petrohradu, hlavního města velikého národa
ruského, stejně jako bratrským zástupcům bílého
Záhřeba a bílé Lublaně, a jako zástupcům srbského
Bělehradu, kteří též nelitovali námahy, aby v den tak
slavný k nám zavílali. Dík můj platí i junáckým zá-
stupcům černohorského národa i statečným Bulha-
rům, neméně než i americkým naším krajanům, klel
zústali věrni starému heslu svému: „Co srdce pojí,
ani moře nerozdvojí.“ Další neméně vřelý dík náš
platí České obci sokolské, která, nešelřic práce obě-
tavé, svolala nádhernou svoji slavnost de města našeho
a pozvala i zástupce tělocvičných jednot všech téměl
národů evropských k čestnému zápasu, při němž za-
sloužená palma vítězství jí připadla. Blahopřeji česk
Obci sokolské k tomuto úspěchu a děkuji též repro-
sentantům evropských svazů tělocvičných, kteří nás
v těchto dnech poctili,
Francouzsky: Pánové a dámy, drazi
přátelé! Jménem král. hlav. města Prahy děkuji co
nejvieleji a nejoddaněji všem, kteří ochotně vyhověl
skromnému našemu pozvání a vykonali obětavě
dalekou cestu, jež dělí od nás Paříž, Londýn, Petro-
hrad, Záhřeb, Lublaň, Bělohrad a Cetyň. Zdvihám
číši svou vám všem na počest, neboť vaší přítom-
ností stala se Praha sídlem kongresu národů a hlav-
ních měst, i připíjim na zdar vašich slavných vlasti
a na počest vašich hlavních měst, rovněž jako n
počest sl. tisku francouzského a anglického, jejž tak
výtečným způsobem zastupují representanti jeho p
našich slavnostech sokolských.
Česky: Připíjím na zdraví našich milých hosi
a jich národů i vlasti! Na zdar!“ (Boužlivý souhlas
Pani Eihel Colguhounová, spisova
telka z Londýna, pravila:
Dovolte, abych promluvila několik málo
slov díků jménem svého manžela a svým. Můh
manžel je mužem činu, já jsem žena a mou
zbraní jest jazyk. Děkuji jménem všech anglicky
mluvicích hostí panu starostovi, radě městské
i krásné Praze za veškery ty blahé chvíle ra-
dosti a rozkoše, které jsme jako hosté histori-
ckého města vašeho právě prožili.
Lituji hluboce, že nemohu to, co naplňuje
duši mou, projeviti řečí, které byste rozuměl
všichni, jest zde tak mnoho různých jazyků
než jes! tu jedna řeč, které rozumíte všichni.
jest to řeč srdce a touto řečí nejlépe projeviti
mohu dík vašemu krásnému hístorickému a slav-
nému městu. Přála jsem si viděti Prahu,
které jsem tak mnoho slyšela. S radostí uví-
tala jsem pozvání vašeho pana starosty a přišla
jsem, viděla jsem a Praha zvílězila nad mým
srdcem.
Mohu říci jen několik slov, které naučila
jsem se ve vašem jazyku, ale ráda je vyslovím,
třeba věděla, že nebudou vyslovena pravým zvu-
kem. Jsou to slova: Děkuji, děkuji vám a »Na
zdar!« (Bouřlivý souhlas.)
Mistopředseda pařížské municipální rady pan
Lampué vroucně děkoval Čechům za sympatie,
které jsou prokazovány Francouzům při každě
přiležitosti. Tyto vřelé projevy staly se také tento-
kráte pařížské delegaci; ale nepřijímáme tyto
ovace pro sebe a své soudruhy, nýbrž pro město
Paříž, tuto kolébku všech vznešených a ušlechti-
lých idejí. Přejí si, aby zachovány byly sympatie
a srdečné styky mezi republikou a slovanskou
Prahou. Připijí Praze, primátoru i jeho choti
(Bouřlivý souhlas.)
Jménem města Petrohradu promluvi
generál Volodimirov a generál A zarjev
dále starosta měsla Bělehradu pan G la-
vinič.
Redaktor »Figara«, předseda syndikátu pa-
řížských žurnalistů p. Bourdon ohnivými
slovy vyjadřuje sympatie francouzských žurna-
listů národu českému. Byl spolu se svými ko-
legy uchvácen přijetím, jež se jim dostalo od
českého národa a slibuje, že svým krajanům
oznámi, jak Čechové vroucně milují Francii.
Řečník dále vystižnými slovy uvádí všechny mo-
menty česko-francouzských styků a cituje známé
události historické.
Řečník nadšenými slovy líčí české hnutí za
svobodu svědoml. Čechové Janem Husem
byli v hislorii lidstva okamžikem lidského svě-
domi, jak krásně řekl Anatole France nad
hrobem Emila Zoly. Čechové byli vůdci obro-
zení moderní Evropy. Jan Hus byl předchůdcem
veliké revoluce.
#13
alto_textblock
#13
Na počátku 15. století okazoval cesty, pe
nichž teprve v XX. století se odvažujeme krá-
četi. Řečník končí vzletným apelem na český
národ: »Vy chcete žíti, musíte žíti, protože
vaše místo určeno je pro dobro lidstva. Nemů-
žeme zapomenouti, že Sokolové, které jsme
přišli oslavovati, byli v myšlence Fügneraa
Tyrše a jsou nepřekonatelnými nástroji vzkří-
šení racy a heroldy národního probuzení«.
Blahopřejeme vám a děkujeme vám za
všecky, jimž jste byly příkladem v minulosti
i budouenosti. Přijměte vroucí hold tisku
francouzského, jménem jehož vám připíjím.«
Řeč pana Bourdona provázena byla neustá-
lými projevy souhlasu.
Na to promluvil česky starosta města
Lublaně p. Hribar, který vzpomenul histo-
riekých styků národa českého a slovinského
dolkl se bratrského poměru starostů pražských
a lublaňských a projevil naději, že tak tomu
bude i na dále.
Vřelé projevy učinili starosta města Zá-
hřeba Amruš, Miniuškovič, Orožen,
konsul francouzský Colomies, slarosta Svazu
slovanského Sokolstva dr. Podlipný a mn. jiní.
Hostina, nádherná provedením, vřelá pro-
jevy slovanské vzájemnosti, skončila v pozdníeh
hodinách nočních.
#14
alto_textblock
#14
Odjezd účastníků slavností
sokolských.
Veškerá prostranství pražských nádraží byla
v minulých dvou dnech přeplněna. Účastníci
velkolepých slavností sokolských opouštěli Prahu.
Vraceli se ke svým domovům s myslí povzná-
šející a s upomínkami nejvýše příjemnými.
Uspokojení hostí bylo úplné. S radostnými po-
city vzpomínali na jednotlivé podrobnosti z ně-
kolikadenního pobytu v Praze a nejšťastnějšími
byli ti, kteří nesli sebou na památku čapkya
odznaky slovanských bratří. A tak se rozjižděli
Sokolové na český venkov s čapkami Chorvatů,
odznaky Srbů a Bulharů a uschovávali je pe-
člivě jako zázračné talismany slovanského
bratrství. Na nádražích všechny prostory plné,
vlaky nekonečné, ale všem požadavkům bylo
vyhověno. Z Františkova nádraži vlaky měly
vyjeli, ale nával obecenstva byl tak veliký, že
lokomotiva musila přibrati novou řadu vagonů,
jež všechny byly do posledního místečka napl-
něny. Účastníci sletu ehválili pozornost praž-
ského obyvatelstva a zejména ochotu zřízenců
elektriekých drah pražských, kteří s největší
úslužností dávali hostům potřebné informace.
Ruské listy o V. všesokolském sletu. „No-
voje Vremja, jež na slet vyslalo svého
spolupracovníka p.Vasilija Alexějeviče Prokofje-
va, zpravodaje pro zvláště důležité případy, při-
neslo ještě před sletem článek o organisaci če-
ských spolků v zemích koruny české i za hrani-
cemi, jakož přehled sokolskýcb organisací v ze-
mích slovanských, vznikších po českém příkla-
dě. — V „Moskevských Vědomo-
stech“ zahájena řada dopisů jejich zvláštního
zpravodaje, p. Konstantine Alexandroviče Koře-
něvského. V úvodě praví: „V době, kdy ve všech
zemích Evropy panuje politický lomoz, spole-
čenský poplach a nejistota, jen jedna země
dále žije svým obyčejným životem, jde svou
obyčejnou cestou, činorodou a uvědomělou,
pevně vedovci k vytčenému cíli. Tou zemí jsou
Čechy. Zorganisovavši se na skutečně demokra-
tických principech, přizpůsobivši všecky funkce
svého politického, společenského i rodinného
bytu k tomuto systemu, Čechie povznesla ná-
rodní vědomi na ten vysoký stupeň opravdového
vlastenectví, při kterém idea vlasti postupuje
odvěkým podnětem všech pomyslův a snah ke
své účelnosti, samobytnosti, moci a slávě. Přese
všecku svou závislost od Rakousko-Uherska a
skutečnou vládu německého režimu, Čechie do-
vedla vybojovati si mnohé a hlavně dovedla vy-
chovati svůj národ ve vědomí svých historických
práv v rámci říše habsburské i v čbecné kultuře
světové.“ Násloduje vypsání dějin Sokolstvaa
určení jeho významu v národě i výchově ná-
rodní; popis kroje (v rudé košili vidí ruskou ru-
bachu), referát o organisaci atd. — V jiném do-
pise „Nového Vremene“ mluví se o všeslovan-
ském významu V. sletu: „Čestné, zdravé vlaste-
nectví Sokolů, jejich energie, statečnost, uvědo-
mělá kázeň a společenská vytrvalost nemohou
neimponovati — a tak pátý všesokolský slet sli-
buje být velkolepou podívanou, velikým vše-
slovanským svátkem v slovanské Praze. Vše-
sokolský slet stává se všeslovanským, neboť Ru-
sko je na něm dosti důstojně zastoupeno. Rusové
přijeli z Petrohradu, Moskvy, Kyjeva, Rigy, Ti-
flisu, Jekaterinoslavi, Marinpolu, Baku, Var-
šavy, Poti atd.“ Dále se vypočítává účastenství
ze všech koncův ostatního světa.
o
Bulharští účastníci všesokolského sletu od-
jíždějí z Prahy dnes odpoledne před 2. hodinou
odp. z nádraží císaře Františka Josefa.
*
Přátelský večer na počer cizích žurna-
listů. Veselým zakončením slavnostních dnů
sletových bude dnešní přátelský večer, který
pořádá »Ústřední svaz slovanských novinářů
v Praze« pro kolegy novináře slovanské, fran-
couzské i anglické, jakož i pro sletové hosty.
Ve velkém sále žofinském, elegantně a útulně
dekorovaném, bude upraven studený buffet,
k němuž přispěli částečně někteří pražští obchod-
níci a majitelé restaurací. Program je zábavný
a umělecký. Přední členové Národního divadla
a vynikající osobnosti umělecké slíbily spolu-
účikování. Pořadatelům jde o to, aby naši mil
hosté prodleli s námi poslední večer v nenucené
zábavě, beze všech obřadností.
#15
alto_textblock
#15
Čechové američtí, v Čechách dlící, uspořádají
letošního roku okázalým způsobem oslavu největ-
šího národního svátku Spojených států amerických
ve čtvrtek 4. července. Pořad oslavy je tento: V před-
večer svátku, dne 3. července ve středu o 7. hodině
večer jest v Národním divadle slavnostní představení
na počest hostů amerických. Dávána bude národní
zpěvohra Smetanova »Prodaná nevěsta«. — Dne 4.
července o 10. hodině dopolední shromáždí se ame-
ričtí Čechové v Náprstkově museu na Betlémském
náměstí, kde v musejní síni promluveny budou ofi-
cielní řeči slavnostní. Zároveň uctěna bude urna
s popelem nezapomenutelného přítele českých Ame-
ričanů Vojty Náprstka. Tamtéž odevzdají vůdcové
novoyorské výpravy dar Čechů amerických Ústřední
Matici školské do rukou přítomných zástupců Ú. M.
S. a odevzdán bude též skvostný prapor, jejž česko-
americké děti posílají českým dětem ve staré vlasti.
Po prohlidce musea Náprstkova pozdraví paní Josefa
Náprstková vzácné naše hosty. Předsedové a funkci-
onáři spolků česko-amerických, jakož i ostatní, kdo